Nedejte na kecy, když jste si to sama odzkoušela tak věřte svým zkušenostem. Ptáci nejsou hloupí a nebudou kousat do jedovatých věcí. Břečťan je jedovatý a prorůstá mi do voliér a žádný papoušek do něj nekouše a když jim dám na podzim jeho zralé plody tak je berou s chutí. Když je berou kosi a brkoslavi tak jsem je zkusil dát papouchům a chutná jim to.
corvuscorax
napsal(a):
Nedejte na kecy, když jste si to sama odzkoušela tak věřte svým zkušenostem. Ptáci nejsou hloupí a nebudou kousat do jedovatých věcí. Břečťan je jedovatý a prorůstá mi do voliér a žádný papoušek do něj nekouše a když jim dám na podzim jeho zralé plody tak je berou s chutí. Když je berou kosi a brkoslavi tak jsem je zkusil dát papouchům a chutná jim to.
Pane kolego, měl byste se radikálně vyjadřovat jen o věcech, o kterých něco víte. Je dlouhodobě známé, že dřevo bezu černého (Sambucus nigra) obsahuje alkaloid sambucin, který je ve velkém množství pro ptáky jedovaté. Je známa řada případů, kdy ptáci (velcí papoušci) při dlouhodobém podávání bezových větví uhynuli. Na toto téma bylo napsáno a vysloveno odborníky vícero podkladů. Pochopitelně 99 % papoušků větve jen loupe a štípe (nic se jim nestane), ale pokud je některý i požírá, může uhynout. Nepřeceňujte ptáky!
igora
napsal(a):
Ja som im to tiez davala cele, len som sa zlakla aby som im neublizila, ked jeden chovatel povedal ze tie mlade palicky su toxicke a viem ze moje vtaky to zboznuju tie listocky, hlavne teraz take malinke.dakujem za odpoved.
Kľudne tú bazu dávajte, ale pamätajte, že všetkého veľa škodí.Toxicita bazy je známa, ale pri občasnom podávaní vtákom neškodí, skôr naopak, alkaloid ktorý obsahuje, pôsobí ako prírodné antiparazitikum.
forpus
napsal(a):
Pane kolego, měl byste se radikálně vyjadřovat jen o věcech, o kterých něco víte. Je dlouhodobě známé, že dřevo bezu černého (Sambucus nigra) obsahuje alkaloid sambucin, který je ve velkém množství pro ptáky jedovaté. Je známa řada případů, kdy ptáci (velcí papoušci) při dlouhodobém podávání bezových větví uhynuli. Na toto téma bylo napsáno a vysloveno odborníky vícero podkladů. Pochopitelně 99 % papoušků větve jen loupe a štípe (nic se jim nestane), ale pokud je některý i požírá, může uhynout. Nepřeceňujte ptáky!
Vážený pane Smrčku,
jste zkušený chovatel, publicista atd.
Já ptáky, nejen papoušky chovám od r.1969. Na rozdíl od Vás jsem byl v zahraničí jen párkrát v Evropě, literaturu mám prostudovanou, ale jen česky, nové informace stále sleduji. Moje ubohá znalost francouzštiny z mládí je k ničemu, jsem odsouzen na české texty.
Nevím, proč chovatelé podávání bezových větví tolik přeceňují. Pro bidla jsou dobré, nekloužou jako vhodnější vrba nebo bříza a líska. Význam proti proti střevním parazitům asi mají. Jedovatost, ve velkém množství, máte pravdu, ale co je velké množství? V různých podmínkách chovu je toto pojem začně ralativní. Zde není vědecká diskuze a tak to je třeba brát. Každý chovatel by měl používat důvěryhodnou teorii, brát v potaz zkušenosti ostatních a vlastní praxi. K tomu všemu se dopracovat stojí čas a peníze. Až někdo napíše, že chová stejné páry 15- 20 let, krmí je tak a tak v uvedených podmínkách a pravidelně odchovává, tak jeho informace bude mít cenu zlata. Chtěl bych vidět toho, který by ji dal zadarmo. Jen dodám, že i v důvěryhodnách českých publikacích jsou o "jedovatosti" rostlin tak rozporuplné informace, že někdy žasnu.
ON.
Mě nevadí, že se někdo striktně drží toho co si někde vyčetl nebo co píší na internetu a ptáky nepřeceňuji. Nemají k dispozici jen větve bezu dávám i jiné. Jen jsem tu chovatelku chtěl ujistit, že není tak jedovatý, aby se ho musela bát a ptáci mi jdou příkladem, myslím tím naše z přírody i ty co vidím ve filmech o přírodě. Mám doma ptáky od svých 9 let a dnes je mi 61 a nejsem neomylný, občas mojí chybou o nějakého přijdu, ale určitě to nebylo podáváním bezu černého.
Moudivláček
napsal(a):
Vážený pane Smrčku,
jste zkušený chovatel, publicista atd.
Já ptáky, nejen papoušky chovám od r.1969. Na rozdíl od Vás jsem byl v zahraničí jen párkrát v Evropě, literaturu mám prostudovanou, ale jen česky, nové informace stále sleduji. Moje ubohá znalost francouzštiny z mládí je k ničemu, jsem odsouzen na české texty.
Nevím, proč chovatelé podávání bezových větví tolik přeceňují. Pro bidla jsou dobré, nekloužou jako vhodnější vrba nebo bříza a líska. Význam proti proti střevním parazitům asi mají. Jedovatost, ve velkém množství, máte pravdu, ale co je velké množství? V různých podmínkách chovu je toto pojem začně ralativní. Zde není vědecká diskuze a tak to je třeba brát. Každý chovatel by měl používat důvěryhodnou teorii, brát v potaz zkušenosti ostatních a vlastní praxi. K tomu všemu se dopracovat stojí čas a peníze. Až někdo napíše, že chová stejné páry 15- 20 let, krmí je tak a tak v uvedených podmínkách a pravidelně odchovává, tak jeho informace bude mít cenu zlata. Chtěl bych vidět toho, který by ji dal zadarmo. Jen dodám, že i v důvěryhodnách českých publikacích jsou o "jedovatosti" rostlin tak rozporuplné informace, že někdy žasnu.
ON.
Souhlasím s Vámi, jen se mi příčí jednoznačné soudy typu "Nebojte se není to jedovaté, já dávám už léta větve i s listy, květy a na podzim i plody, je to zdravé nejen pro lidi", jakými na dotaz odpovídá pan Krkavec ( Corvus corax). Na jednom ze seminářů pro chovatele měla myslím dr. Grimová přednášku o jedovatých rostlinách a případy o úhynu papoušků po požití bezových větví uváděla. Sám také bezové větve používám, je to naše nejtvrdší dřevo a nejvíce vydrží, ale dávám si pozor, jak ho papoušci okusují a zda ho "nežerou". M. Smrček.
Dakujem vsetkym za odpoved, len aby som to upresnila, doteraz som fungovala systemom ze ked obkusali palicu hned som im doniesla druhu, aj kazdy den, podozrenie som zacala mat ked som doniesla paru trojrocnych bielocelych amazonanov ktory dovtedy bollii chovany bez vymeny bidiel a cele tri roky nemali ziadne palice a u mna hned vsetko okusali, a samica mi padla, podla pitvi mala nejake baktterie a dieteticky problem, jej trus pred uhynom bol bleducko zeleny a podobny trus mala aj papousicka sedokridla ktoru som ale na pitvu neodniesla. vtedy som sa zacinala zamyslat ze niekde je chyba, tak teraz neviem aku nahradu by som im poskytla alebo ako casto im tu bazu mozem nosit, asi som to prehnala s tou vymenou bidiel ale chcela som im len dobre a asi vsetkeho vela skodi.
corvuscorax
napsal(a):
Jestli je bez naše nejtvrdší dřevo tak už se nedivím, že jste se tak rozčertil
Musel jsem se pousmát nad tím, jak lehce se v diskuzi sklouzne k něčemu úplně jinému, než byl problém.
Šlo o "jedovatost " při požírání bezových věví či mladých výhonků bezu, v čemž je určitý rozdíl a najednou se přeme o tvrdost dřeva. Nejsem dřevař, studoval jsem pouze biologii, ale podle mého názoru a zkušeností je staré vyzrálé suché dřevo bezu černého opravdu velice tvrdé, vytvoří odolná bidla bez nutnosti časté výměny, může soutěžit s dubovým i jinými i když je pravda, že není nejtvrdší. Ale o to v diskuzi nešlo.
No právě, člověk aby se tady pomalu bál něco napsat a k té tvrdosti bezu, určitě nikdo nedává staré vyschlé stromy ale čerstvé větve a ty jsou křehčí než jakékoliv větve například ovocných stromů. Zrovna tento týden jsem jimi "vyzdobil" své voliéry a vyhovují mi i z toho důvodu, že jsou uvnitř vyplněné "dušičkou" a dají se do nich dobře zapichovat dráty, na kterých je věším na stěny voliér.
corvuscorax
napsal(a):
No právě, člověk aby se tady pomalu bál něco napsat a k té tvrdosti bezu, určitě nikdo nedává staré vyschlé stromy ale čerstvé větve a ty jsou křehčí než jakékoliv větve například ovocných stromů. Zrovna tento týden jsem jimi "vyzdobil" své voliéry a vyhovují mi i z toho důvodu, že jsou uvnitř vyplněné "dušičkou" a dají se do nich dobře zapichovat dráty, na kterých je věším na stěny voliér.
Když už jste tak rychle reagoval, tak Vám dávám za pravdu. Staré dávám, abych neměnil pořád bidla. Jsou drsné a i bez kůry dobře slouží na obrušování drápků, čerstvé by u některých papoušků vydržely dva dny. Je opravdu s podivem, jaký rozdíl je u bezu mezi tvrdostí mladého a starého dřeva. Na okus do držáků dávám jiné mladé větve. Ale to se s Vámi nepřu.
corvuscorax
napsal(a):
No právě, člověk aby se tady pomalu bál něco napsat a k té tvrdosti bezu, určitě nikdo nedává staré vyschlé stromy ale čerstvé větve a ty jsou křehčí než jakékoliv větve například ovocných stromů. Zrovna tento týden jsem jimi "vyzdobil" své voliéry a vyhovují mi i z toho důvodu, že jsou uvnitř vyplněné "dušičkou" a dají se do nich dobře zapichovat dráty, na kterých je věším na stěny voliér.
Nechtěl jsem reagovat, ale jako vystudovaný biolog jsem o bezu neplácal prázdnou slámu. Což bohužel u pana anonymního Krkavce nenarazilo na úrodnou půdu, ale vyprovokovalo ho to k další nepodložené a hloupé reakci. Normální chovatel větších papoušků používá jako bidla staré dostatečně zdřevnatělé větve bezu. Ty nelze ulomit, musí se odřezat a je to fuška. Vnější dřevo bezu je považováno za jedno z nejtvrdších dřev u nás. Ve voliéře vydrží dost dlouho. Na okus se používá dřevo měkké. Ale jak říkal pan anonymní Remiz pendulinus alias Moudivláček, nemá cenu diskutovat, když to druhá strana nevnímá. M. Smrček.
Ja podávam čerstvé konáre (aj listy a kvety) bazy papagájom s veľkou obľubou. Jediné, na čo si treba dať pozor je, aby to nebola baza divá. Tá je jedovatá. Nie som študovaný biológ, takže budem rád, ak môj laický názor niekto podporí odborným názorom. Myslím tým rozlíšenie uvádzanej bazy.
S tým brečtanom je to tiež na pováženie. Rozhodne ho neodporúčam nechať rásť vo voliérach, ale z vlastnej skúsenosti viem, že ak občas prerastie do voliéry a papagáje ho odhryznú, nič sa im nestane. No jedná sa o veľmi malé kúsky.
Samičky amazoňana a forpusa nemuseli uhynúť po zožratí bazy. Ak pitva preukázala baktérie a s tým súvisiace (alebo z toho spôsobené) dietetické problémy, baza s tým nemusela súvisieť. Bidlá v zime nemeňte a na obhryz podávajte vetvičky smreku alebo jedličky. Na jar a v lete môžete namiesto bazy ponúknuť vŕbu, brezu, liesku alebo konáre z ovocných stromov.
Diskutovať význam má, pretože môže vnímať tretia strana. Dnes tá tretia strana menej číta knižky a viac číta internet, kde je tak veľa irelevantných informácií, že sa každá dobrá rada chovateľov ráta.
M&M
napsal(a):
Ja podávam čerstvé konáre (aj listy a kvety) bazy papagájom s veľkou obľubou. Jediné, na čo si treba dať pozor je, aby to nebola baza divá. Tá je jedovatá. Nie som študovaný biológ, takže budem rád, ak môj laický názor niekto podporí odborným názorom. Myslím tým rozlíšenie uvádzanej bazy.
S tým brečtanom je to tiež na pováženie. Rozhodne ho neodporúčam nechať rásť vo voliérach, ale z vlastnej skúsenosti viem, že ak občas prerastie do voliéry a papagáje ho odhryznú, nič sa im nestane. No jedná sa o veľmi malé kúsky.
Samičky amazoňana a forpusa nemuseli uhynúť po zožratí bazy. Ak pitva preukázala baktérie a s tým súvisiace (alebo z toho spôsobené) dietetické problémy, baza s tým nemusela súvisieť. Bidlá v zime nemeňte a na obhryz podávajte vetvičky smreku alebo jedličky. Na jar a v lete môžete namiesto bazy ponúknuť vŕbu, brezu, liesku alebo konáre z ovocných stromov.
Diskutovať význam má, pretože môže vnímať tretia strana. Dnes tá tretia strana menej číta knižky a viac číta internet, kde je tak veľa irelevantných informácií, že sa každá dobrá rada chovateľov ráta.
Dobrý deň.Pravdepodobne ste mal na mysli bazu chabzdovú (bazovec) ako bazu divú, to je burina, ktorá je jedovatá, ale využíva sa v ľudovom liečiteľstve.
M&M
napsal(a):
Ja podávam čerstvé konáre (aj listy a kvety) bazy papagájom s veľkou obľubou. Jediné, na čo si treba dať pozor je, aby to nebola baza divá. Tá je jedovatá. Nie som študovaný biológ, takže budem rád, ak môj laický názor niekto podporí odborným názorom. Myslím tým rozlíšenie uvádzanej bazy.
S tým brečtanom je to tiež na pováženie. Rozhodne ho neodporúčam nechať rásť vo voliérach, ale z vlastnej skúsenosti viem, že ak občas prerastie do voliéry a papagáje ho odhryznú, nič sa im nestane. No jedná sa o veľmi malé kúsky.
Samičky amazoňana a forpusa nemuseli uhynúť po zožratí bazy. Ak pitva preukázala baktérie a s tým súvisiace (alebo z toho spôsobené) dietetické problémy, baza s tým nemusela súvisieť. Bidlá v zime nemeňte a na obhryz podávajte vetvičky smreku alebo jedličky. Na jar a v lete môžete namiesto bazy ponúknuť vŕbu, brezu, liesku alebo konáre z ovocných stromov.
Diskutovať význam má, pretože môže vnímať tretia strana. Dnes tá tretia strana menej číta knižky a viac číta internet, kde je tak veľa irelevantných informácií, že sa každá dobrá rada chovateľov ráta.
K Vaší zkušenosti dodám, mám dojem, že se z větví bezu dělá jakási modla v chovu papoušků. Nejen v diskuzích, ale i v chovatelské literatuře.
Bez č. význam má, ale všeho s mírou.
Iformací je na internetu dost, praxe chovatelů některá uvedená fakta vyvrací.
Bez černý - použití je jasné, bez hroznatý - červený ( baza červená sl.) také mírně jedovatý, hlavně semena. Již jako děti nás před plody rodiče varovali, ale s jedovatostí to zase není tak hrozné. Není důvod plody používat u papoušků, kteří louskají semena. Drozdovití je s chutí polykají a semena z nich vyjdou. Navíc rychlost postupu potravy zažívacím traktem je u nich rychlejší než u papoušků. K záměně větví s b.černým v zimě může dojít.
Bez chebdí, tam je nebezpečí otravy větší. Nepoužívat vůbec, zde se informace celkem shodují.
Jen dodám, že téma vhodných větví k okusu by bylo docela zajímavé např. javor. Kůra ano, semena ano, pro hýly v přírodě pochoutka. Odkazuji na informace o pozorování volně žijící populace alexandrů malých živících se na javorech a informace, které poukazují na toxicitu pouze naklíčených semen.
forpus
napsal(a):
Nechtěl jsem reagovat, ale jako vystudovaný biolog jsem o bezu neplácal prázdnou slámu. Což bohužel u pana anonymního Krkavce nenarazilo na úrodnou půdu, ale vyprovokovalo ho to k další nepodložené a hloupé reakci. Normální chovatel větších papoušků používá jako bidla staré dostatečně zdřevnatělé větve bezu. Ty nelze ulomit, musí se odřezat a je to fuška. Vnější dřevo bezu je považováno za jedno z nejtvrdších dřev u nás. Ve voliéře vydrží dost dlouho. Na okus se používá dřevo měkké. Ale jak říkal pan anonymní Remiz pendulinus alias Moudivláček, nemá cenu diskutovat, když to druhá strana nevnímá. M. Smrček.
Pane Smrčku, rád bych měl na Vás kontakt. Ve svých 70. letech jsem trochu pomalý a jaksi jsem mimo informace o Vás ho dosud nenašel. Záleží na Vás, jestli E-mail pošlete na tel: 732 670 470. V tom případě děkuji.
Na tomto fóru na rozdíl od Vás bych se zatím neprezentoval, ikdyž svůj e- mail jsem zde jednou zveřejnil.
Máte pravdu jsem hloupý, ale jen v tom, že jsem se chtěl podělit o své zkušenosti s podáváním bezových větví. Tady se nikdo neptal na tvrdost dřeva, ale na jedovatost pro papoušky. Nikoho nezajímá co jste vystudoval a jsem rád, že jsem studoval jiný obor než biologii. Anonymní zůstanu raději kvůli takovým jako jste vy. Kdo s Vámi nesouhlasí tak je hned hloupý