Já letos také kousek zasel. Vydrolil jsem osivo z pár klásků, které jsem koupil na krmení. Zasel jsem do řádků cca 25-30 cm odsebe. Výsevek přiměřeně hustý, je třeba počítat, že naroste stéblo přes mer vysoké. Když je to moc husté, tak jsou klásky drobné. Raději o něco méně, než moc hustě. Zbytek zkrmte. Problémy mi dělají vrabci, kterým klásky moc chutnají. Sítí lze něco uchránit, ale přesto mi něco vrabci vyzobou. Větší plochy nejsem schopen zarkýt. Na velkých plochách jsou ztráty snesitelné.
Dobrý den, už nějaký rok pěstuji proso. Pokaždé jen menší záhon na zahrádce. Zasévám v dubnu nebo květnu podle počasí. Každý rok vydrolím pár klasů z předešlé sklizně a zaseji do řádků. Seju na husto, takže pak mám různé veliksti klásků, ale spíše jsou klásky malé. Seju takto více zrnin pro papoušky. Zjistila jsem, že takové sorgo, které seju stejně jako proso, vždy vyroste nejlépe a i když je nahusto, má velké klasy a jen pár malých. Chce to hodně sluníčka, což u vás nebude problém. Loni jsem měla klasy ve stínu, takže čirok mi potom nedozrál ani po měsíci. Já proso i zalévám. Je zajímavé, že mi ptáci také sežrali proso ale čiroku, sorga a ostropestřce si vůbec nevšimli. Bylo to poprvé, kdy mi ptáci sklidili úrodu za mě. Každý rok seju nějaký nový druh zrní, takže mám pak překvapení, jak rostlinka vypadá. Už jsem zkoušela pěstovat: proso žluté, senegalské proso, proso chlupaté (Je to nějaký druh prosa, který má klasy s dlouhými jemnými chlupy, našla jsem to jako Setaria italica.), sorgo, kardi, čirok, pohanka.
Nevíte co ještě roste jako bodlák, krom kardi a ostropestřce?
Také mě baví, neco zasít a pak čekat jak vlastně vypadá celá rostlina. U krmiv pro ptacto je celá řada názvů, které nejsou až tak běžně známy. Tak například semenec je semeno konopí, klásky - senegalské proso, kardi - saflor (světlice barvířská), sorgo je zase zřejmě nějaký druh čiroku. Letos jsem mimo senegalského prosa zasel ještě kousek lesknice. Rád se projdu po zaradě na nasbírám zelené krmení a různé zrniny i v mléčné zralosti pro moje opeřence. V sezóně dávám i různé klásky obilovin, které mají moji papoušci velmi rádi (pšenice, ječmen, proso, ale i slunčnici), ty však nepěstuji, ale uzmu je družstevníkům z lánů (snad mi to odpustí) .
honyk
napsal(a):
Také mě baví, neco zasít a pak čekat jak vlastně vypadá celá rostlina. U krmiv pro ptacto je celá řada názvů, které nejsou až tak běžně známy. Tak například semenec je semeno konopí, klásky - senegalské proso, kardi - saflor (světlice barvířská), sorgo je zase zřejmě nějaký druh čiroku. Letos jsem mimo senegalského prosa zasel ještě kousek lesknice. Rád se projdu po zaradě na nasbírám zelené krmení a různé zrniny i v mléčné zralosti pro moje opeřence. V sezóně dávám i různé klásky obilovin, které mají moji papoušci velmi rádi (pšenice, ječmen, proso, ale i slunčnici), ty však nepěstuji, ale uzmu je družstevníkům z lánů (snad mi to odpustí) .
Dobrý den, určitě odpustí , já jsem také takhle párkrát uzmul a přišel jsem o téměř celí chov (otrava) a od té doby přestože to je více jak 20.let stále pamatuji a přestože mě to kolikrát láká, už bych to neudělal.
honyk
napsal(a):
A co konkrétně to bylo - pšenice, ječmen... ? Nepovažoval jsem to doposud za riziko. Možná nějaký desikant ? Nenapadá mne, co jiného před dozráním aplikují ?
Bylo to konkrétně proso v nedozrálém stavu, takže pochoutka. Nepamatuji se, už na výsledky pitvy na konkrétní chemii, ale v té době, nevím co se používalo, ale i dnes co vím je u některých přípravků ochraná lhuta 28.dní. Jen podotýkám, pro případné rýpaly nechodil jsem tam s kosou! ale i těch několik klasu udělalo své.