Pyrury – hledám chovatele v ústeckém kraji

Hodně pyrury chváli, ale moc chovatelů není. Tak tak ctu o pyrurach, jaka bude asi je jedno: -) chceme mazlíka. A odkud jste? Děkuji.

KLuciik napsal(a):
Hodně pyrury chváli, ale moc chovatelů není. Tak tak ctu o pyrurach, jaka bude asi je jedno: -) chceme mazlíka. A odkud jste? Děkuji.

Dobrý den.
Pyrury jsou úžasné, hravé a přítulné. Velmi lehce se ochočí a to i nedokrmená, kterou bych preferoval. Jinak já jsem z Ústí nad Labem.

Můžu se zeptat, proč je vhodnější nedokrmená než dokrmená pyrura? Má dokrmená horší chování v pubertě?

bathory napsal(a):
Můžu se zeptat, proč je vhodnější nedokrmená než dokrmená pyrura? Má dokrmená horší chování v pubertě?

Dobrý den.
Přesně tak. Dokrmení papoušci všeobecně nejsou psychicky vyzrálí a nejsou řádně socializovaní s ostatními papoušky. Proto v dospívání a ve starším věku s nimi bývá problém - křik, agresivita a pod. Navíc pyrury se velmi snadno ochočí i nedokrmené, které tyto negativní vlastnosti nemají.
S pozdravem M.Zedlitzer.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Přesně tak. Dokrmení papoušci všeobecně nejsou psychicky vyzrálí a nejsou řádně socializovaní s ostatními papoušky. Proto v dospívání a ve starším věku s nimi bývá problém - křik, agresivita a pod. Navíc pyrury se velmi snadno ochočí i nedokrmené, které tyto negativní vlastnosti nemají.
S pozdravem M.Zedlitzer.

Tohle je úplný nesmysl...do domácností jsou nejlepší právě ručně dokrmení papoušci. Ale je třeba pečlivě vybírat, berte jen od chovatele kde Vám mládě klidně sedne na ruku a bude se s Vámi mazlit. Rozhodně zbystřete když se mláďata bojí a jsou opatrná nebo Vám je chovatel nebude chtít předvést volně mimo klec, nedejte na řeči chovatele, že nejsou zvyklá na cizí lidi a že je musíte nechat pár dní v kleci než je pustíte. Správně dokrmené a vymazlené mládě vyhledává společnost člověka neustále a bude s Vámi velmi rádo od prvního okamžiku kdy si ho přinesete domů.
Většina chovatelů dokrmuje více papoušků najednou takže není ani problém se socializací s vlastním druhem.
Rozhodně je lepší pro Vás i pro papouška když si do role domácího mazlíka pořídíte papouška, který je dokrmený, ochočený a naučený přímému kontaktu s lidmi. Užijete si to víc od začátku a hlavně obě strany beze stresu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je úplný nesmysl...do domácností jsou nejlepší právě ručně dokrmení papoušci. Ale je třeba pečlivě vybírat, berte jen od chovatele kde Vám mládě klidně sedne na ruku a bude se s Vámi mazlit. Rozhodně zbystřete když se mláďata bojí a jsou opatrná nebo Vám je chovatel nebude chtít předvést volně mimo klec, nedejte na řeči chovatele, že nejsou zvyklá na cizí lidi a že je musíte nechat pár dní v kleci než je pustíte. Správně dokrmené a vymazlené mládě vyhledává společnost člověka neustále a bude s Vámi velmi rádo od prvního okamžiku kdy si ho přinesete domů.
Většina chovatelů dokrmuje více papoušků najednou takže není ani problém se socializací s vlastním druhem.
Rozhodně je lepší pro Vás i pro papouška když si do role domácího mazlíka pořídíte papouška, který je dokrmený, ochočený a naučený přímému kontaktu s lidmi. Užijete si to víc od začátku a hlavně obě strany beze stresu.

Dobrý den.

Domnívám se, že to až takový nesmysl nebude. Nevím jak je to u větších ptáků, ale pyrury jsem několik let dokrmoval. Se všemi zájemci jsem pak byl dlouhodobě v kontaktu pro případné rady. Pyrury jsem dokrmoval s největší pečlivostí a byli při předání stoprocentně krotké a nebáli se cizích lidí. Byli to opravdu vymazlení ptáci. Velkou výhodou bylo, že se s nimi ze začátku dobře manipulovalo a ušetřil si stres pták i nový majitel. Každopádně když ptáci dospěli, všichni majitelé téměř do jedno podávali zprávy, že se z nich stali velmi arogantní a drzí jedinci, někdy až nezvladatelní a šíleně uklovaní. Stejně tak se chovají i některé kusy ručně dokrmených agapornisů. Podle mě je ručně dokrmený pták dezorientovaný a neví, kdo vlastně je a má daleko větší sklony k psychickým problémům, než přirozeně odchovaný pták, který si je vědom své identity a důvěru v člověka si musí vybudovat a udržuje si zdravý respekt k jinému druhu, což je v tomto případě člověk.

M. Štěpán.

Hezký den.Chovám řadu let více druhů papoušků také PYRURY HNĚDOUCHÉ u kterých mám pravidelné odchovy 2x do roka.Mohu potvrdit že u tohoto druhu je úplně jedno zda jde o ptáka dokrmeného ručně nebo odchovaného rodiči až k samostatnosti.Vždy záleží na samotném chovateli jak si Pyruru podmaní.Jsou to ptáci velice zvědaví a přizpůsobivý.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sunflowersman napsal(a):
Dobrý den.

Domnívám se, že to až takový nesmysl nebude. Nevím jak je to u větších ptáků, ale pyrury jsem několik let dokrmoval. Se všemi zájemci jsem pak byl dlouhodobě v kontaktu pro případné rady. Pyrury jsem dokrmoval s největší pečlivostí a byli při předání stoprocentně krotké a nebáli se cizích lidí. Byli to opravdu vymazlení ptáci. Velkou výhodou bylo, že se s nimi ze začátku dobře manipulovalo a ušetřil si stres pták i nový majitel. Každopádně když ptáci dospěli, všichni majitelé téměř do jedno podávali zprávy, že se z nich stali velmi arogantní a drzí jedinci, někdy až nezvladatelní a šíleně uklovaní. Stejně tak se chovají i některé kusy ručně dokrmených agapornisů. Podle mě je ručně dokrmený pták dezorientovaný a neví, kdo vlastně je a má daleko větší sklony k psychickým problémům, než přirozeně odchovaný pták, který si je vědom své identity a důvěru v člověka si musí vybudovat a udržuje si zdravý respekt k jinému druhu, což je v tomto případě člověk.

M. Štěpán.

Zdravím pane Štěpán.

Mám naprosto stejné zkušenosti. Napsal bych to úplně stejně a plně souhlasím.

Šťastný L.

Potvrzuji, že pyrura opravdu nemusí být ručně dokrmená. Loni v červenci si dcera koupila mládě pyrury zelenolící které bylo 3 měsíce staré. Když ji chovatel chytal měl rukavice a i přesto jej pěkně štípla. Teď má tedy rok a je to neskutečný mazlík a komediant. Je zvyklá na všechny členy rodiny, nemá vyvolenou jednu osobu a nikoho neštípe. Snaží se i o mluvení, ale to jí zatím moc nejde .

Dobrý večer.
Jsem rád, že se zapojili chovatelé, kteří mají zkušenosti s odchovanými pyrurami rodiči, řádně odstavenými a socializovanými a potvrdili, že jsou vhodné jako domácí mazlíčci. Dokrmování by mělo sloužit jen pro výjimečné situace, kdy není zbytí - úhyn rodičů, mrzačení a zabíjení mladých rodiči, nesnadnost odchovávat vzácné druhy, nezájem o snůšku a podobně. Na toto téma již bylo napsáno mnoho článků i veterináři, zabývajícími se exotickým ptactvem. Ochočování větších papoušků může být problém, ale pyrury a drobní papoušci se dají bez problému ochočit i vychovaní rodiči. Ode mne si brala paní 4 měsíční pyruru a během týdne poslala fotky, jak se od nich nehne a vyvádí různé skopičiny. Záleží vždy na přístupu nového majitele, psychické vyzrálosti papouška a správně zvolené výchově. Každý papoušek je jiný a musí se individuálně zvolit správný přístup.
S pozdravem M. Zedlitzer.

A jak nejlépe ochočit Pyruru aby to byl mazel k pohledánî?
Tedy po příchodu domů, do nového prostředí?
Co dělat co nedělat atd atd...
Děkuji předem.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý večer.
Jsem rád, že se zapojili chovatelé, kteří mají zkušenosti s odchovanými pyrurami rodiči, řádně odstavenými a socializovanými a potvrdili, že jsou vhodné jako domácí mazlíčci. Dokrmování by mělo sloužit jen pro výjimečné situace, kdy není zbytí - úhyn rodičů, mrzačení a zabíjení mladých rodiči, nesnadnost odchovávat vzácné druhy, nezájem o snůšku a podobně. Na toto téma již bylo napsáno mnoho článků i veterináři, zabývajícími se exotickým ptactvem. Ochočování větších papoušků může být problém, ale pyrury a drobní papoušci se dají bez problému ochočit i vychovaní rodiči. Ode mne si brala paní 4 měsíční pyruru a během týdne poslala fotky, jak se od nich nehne a vyvádí různé skopičiny. Záleží vždy na přístupu nového majitele, psychické vyzrálosti papouška a správně zvolené výchově. Každý papoušek je jiný a musí se individuálně zvolit správný přístup.
S pozdravem M. Zedlitzer.

Naprosto souhlasím. Pokud chováte pyrury v domácím prostředí, rodiče jsou krotcí a máte čas je pozorovat, tak vidíte, jak se malí učí od rodičů. Účí se být prostě pyrurou se vším všudy a skutečně za těch osm, devět neděl pochytí od nich vše včetně toho, že se nebojí člověka, že mu může důvěřovat. Od koho se tohle všechno má naučit dokrmovaný prcek? A neztrácí tím trochu svoji identitu? A potom přesně jak píše Míra, v novém domově a při dobrém přístupu trvá ochočení odstaveného mláděte od 3 dnů do maximálně týdne a papoušek je váš. Alespoň takovou zkušenost mám.

michalcod napsal(a):
A jak nejlépe ochočit Pyruru aby to byl mazel k pohledánî?
Tedy po příchodu domů, do nového prostředí?
Co dělat co nedělat atd atd...
Děkuji předem.

Dobrý večer.
Pyrura je zvědavý papoušek. Pokud bude v klidu a budete na něj hodně mluvit přívětivým hlasem, brzo ztratí plachost. Pak zkoušet podávat přes mřížky pamlsky. Z počátku se může snažit uniknout co nejdále od Vás, ale to nebude dlouho trvat Zvědavost a snaha o navázání kontaktu bude silnější, než počáteční obavy. jak si bez obav bude brát z ruky, je vyhráno. Hlavně nespěchat a nenahánět ho s pamlskem. Musí si přijít sám. Pyrura je úžasná v tom, že toto zvládne ve velmi krátké době. Jak začne nastavovat sklopenou hlavu k podrbání, je Váš. Při vašem příchodu bude se snažit přijít k mřížce a žadonit. Možná bude i hlasem vyžadovat Vaši přítomnost. Chce mu káravě říci fuj, aby si na to nezvykal. Pak ho můžete pustit z klece a nechat ho, aby si on sám našel Vás. Nebude to problém. Když dostane jen malinko dobroty - kousek piškotu, semínko semence, tak rychle pochopí, že jste přítel. Nesmíte ho ale dobrotami překrmit, aby měl potřebu nakrmit se v kleci a sám si tam zaletěl. Je možné, když bude chodit na ruku ho opatrně do klece zanést. Pak už je to jen hra. To jen tak ve zkratce. Je potřeba vystihnout, jak je psychicky stabilní, jak reaguje na různé podněty a pod.
S pozdravem M. Zedlizer.

A je nějaký větší rozdíl v chování u jednotlivých druhů a pohlaví pyrur chovaných jako mazly? Je mi jasné, že každý pták je jiný, sama chovám aymary a co pták, to jiná povaha.. ale já jsem třeba vypozorovala, že samice aymar jsou u mě bez výjimky trochu rezervovanější.. Pokud bych je chtěla přímo ochočit, bylo by s nima dle mě mnohem více práce oproti samcům... Platí to taky u pyrur? Omlouvám se, že se tak vyptávám, ale už delší dobu zvažuju, že si pořídím nějakého mazla a pyrura je jeden z kadidátů

bathory napsal(a):
A je nějaký větší rozdíl v chování u jednotlivých druhů a pohlaví pyrur chovaných jako mazly? Je mi jasné, že každý pták je jiný, sama chovám aymary a co pták, to jiná povaha.. ale já jsem třeba vypozorovala, že samice aymar jsou u mě bez výjimky trochu rezervovanější.. Pokud bych je chtěla přímo ochočit, bylo by s nima dle mě mnohem více práce oproti samcům... Platí to taky u pyrur? Omlouvám se, že se tak vyptávám, ale už delší dobu zvažuju, že si pořídím nějakého mazla a pyrura je jeden z kadidátů

Dobrý den.
Mezi druhy pyrur samozřejmě existuje rozdíl. Některé druhy jsou hlučnější. Teď mně chovatelé znectí, ale já jsem vypozoroval, že samice přilnou více k páníčkovi a samci k paničkám. I na toto téma byla velká diskuze, kde někteří to kategoricky odmítali a další to potvrzovali.Spíš jde o to, že při dospívání jsou samci aktivnější a více zbláznění. S pyrurama, pokud jsou řádně odstavené a socializované, tak není problém s obojím pohlavím. Jsou přítulné, učenlivé a fajn.
S pozdravem M.Zedlitzer.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Mezi druhy pyrur samozřejmě existuje rozdíl. Některé druhy jsou hlučnější. Teď mně chovatelé znectí, ale já jsem vypozoroval, že samice přilnou více k páníčkovi a samci k paničkám. I na toto téma byla velká diskuze, kde někteří to kategoricky odmítali a další to potvrzovali.Spíš jde o to, že při dospívání jsou samci aktivnější a více zbláznění. S pyrurama, pokud jsou řádně odstavené a socializované, tak není problém s obojím pohlavím. Jsou přítulné, učenlivé a fajn.
S pozdravem M.Zedlitzer.

A můžu se ještě zeptat, které druhy patří mezi ty hlučnější? Přeci jenom nebydlím sama a potřebuju najít nějaký slušný kompromis pro všechny

Dobrý den.
Já když jsem vybíral druh pyrury do paneláku, tak jsem si sepsal seznam druhů a hledal vše okolo nich. Nakonec jsem došel k tomu, že bude nejvhodnější pyrura zelenolící. Určitě by se další chovatelé ohradili, že i perláta, roseifronts, červenohlavý a další. Jde totiž o to, jestli je pyrura jedna, nebo více. Samotná pyrura komunikuje pouze s chovatelem a dá se tudíž lépe vychovat. Pokud jich je víc, komunikují mezi sebou a tam může být problém. Mám v paneláku 6 párů pyrur zelenolících a je to v pohodě. Samozřejmě nemůžete počítat, že budou úplně němí, ale pyrura zelenolící nemá nepříjemný hlasový projev. Na diskuzi bylo v minulosti několik vláken na téma pyrury, nebo jakého papouška jako mazla. Tam je také uvedeno mnoho postřehů chovatelů k jednotlivým druhům pyrur.
S pozdravem M.Zedlitzer.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Já když jsem vybíral druh pyrury do paneláku, tak jsem si sepsal seznam druhů a hledal vše okolo nich. Nakonec jsem došel k tomu, že bude nejvhodnější pyrura zelenolící. Určitě by se další chovatelé ohradili, že i perláta, roseifronts, červenohlavý a další. Jde totiž o to, jestli je pyrura jedna, nebo více. Samotná pyrura komunikuje pouze s chovatelem a dá se tudíž lépe vychovat. Pokud jich je víc, komunikují mezi sebou a tam může být problém. Mám v paneláku 6 párů pyrur zelenolících a je to v pohodě. Samozřejmě nemůžete počítat, že budou úplně němí, ale pyrura zelenolící nemá nepříjemný hlasový projev. Na diskuzi bylo v minulosti několik vláken na téma pyrury, nebo jakého papouška jako mazla. Tam je také uvedeno mnoho postřehů chovatelů k jednotlivým druhům pyrur.
S pozdravem M.Zedlitzer.

Né němé bych ani nechtěla, mám to štěbetání ráda, ani ráno mi to nevadí Hrozně miluju jak příjdu z práce nebo ráno vstanu a zařvu "čau kluci" a osm ptáků mi odpoví a vítají mě Vlákna mám docela prolezlé, akorát málokdo chová více druhů pyrur najednou, takže srovnání není až tak objektivní. A jak píšete je rozdíl mezi mazlem a chovem to bez diskuze Osobně jsem zažila pouze pyruru hnědouchého a ten se dal, měl sice silnější projev než na co jsme byli doposud zvyklí, ale vzhledem k podmínkám v jakých žil bych třeba i já řvala mnohem mnohem více

bathory napsal(a):
Né němé bych ani nechtěla, mám to štěbetání ráda, ani ráno mi to nevadí Hrozně miluju jak příjdu z práce nebo ráno vstanu a zařvu "čau kluci" a osm ptáků mi odpoví a vítají mě Vlákna mám docela prolezlé, akorát málokdo chová více druhů pyrur najednou, takže srovnání není až tak objektivní. A jak píšete je rozdíl mezi mazlem a chovem to bez diskuze Osobně jsem zažila pouze pyruru hnědouchého a ten se dal, měl sice silnější projev než na co jsme byli doposud zvyklí, ale vzhledem k podmínkám v jakých žil bych třeba i já řvala mnohem mnohem více

Dobrý den.
Já za sebe bych volil pyruru zelenolící. Druhý kandidát byla pyrura perláta, ale když jsem slyšel jak se ozývá, tak jsem usoudil, že to nebude ono. Navíc pyrury zelenolící jsou dostupné v mnoha krásných mutacích.
S pozdravem M.Zedlitzer.

Tak mi to nedá a zapojím se. Já s dokrmenými pyrurami problém nemám a dokrmuji je rád, ani mi na ně nepřišla žádná stížnost, spíše naopak. Vše je o výchově a povaze jednotlivce. Já bych určitě doporučoval pořídit si na mazlíka dokrmenou a jak se říká vymazlenou. Dokrmil jsem jich více druhů a nejraději jsem měl pyrury modravé (pyrrhura lepida).
A co se týká hluku, tak se to ani nedá rozlišit podle druhu, je to kus od kusu a každý má jiné zkušenosti. Já jsem měl nejhlučnější páry asi cruentaty a pak právě zelenolící.

Hezký den,

nedá mi to, abych se nezapojila do zajímavé diskuze :)
My chováme pyrury žlutoprsé, hnědoocasé, modrobradé, rudohlavé, perlaty, říční, picty, hoffmanni, takže mám určité srovnání mezi druhy. Naprostá většina našich ptáků je odchovaná pod rodiči, ale máme i jedince, kteří byli různě dlouho ručně dokrmovaní a nyní jsou plnohodnotně zapojeni do chovu.
I já mohu potvrdit, že u pyrur není nutné mít na mazlíka ručně odchované mládě. Jedná se o velice zvědavé, hravé a odvážné papoušky, které prostě zajímáte :) U nás to platí zejména pro pyrury rudohlavé (všichni odchováni pod rodiči, od různých chovatelů, a přesto věčně přilepení na pletivu, aby viděli, co zrovna dělám. Nechají se podrbat, při krmení je musím odhánět, abych jim mohla dát misky, aniž by se vydali na prohlídku chovatelským zařízením.), pyrury hnědoocasé (původní samice byla ručně odchovaná a naučila své potomky chovat se v naší přítomnosti naprosto suverénně) a perlaty.
Za nejtišší považuji picty, za nejhlasitější pyrury žlutoprsé. Ovšem oproti jiným druhům papoušků jsou pyrury hlasité jen nárazově (např. při vstupu do voliér), např. aratingové se s nimi nedají vůbec srovnat.

Dobrý den.
Další zkušenost, která dokládá, že pyrury jsou oproti jiným papouškům celkem tišší ptáci. Jen mi trochu nejde do hlavy, že už po několikáté se dozvídám, že pyrura žlutoprsá je nejhlučnější. Je to zajímavá informace, já měl při návštěvách chovatelů a čtením různých článků dojem, že právě pyrura zelenolící je ta nejtišší. Tady je jasně vidět, že každý jedinec je jiný, každé prostředí, kde je chován je jiné a samozřejmě i kontakt s člověkem a jeho získávání je pochopitelně jiné. Z toho vyplývá, že univerzální rada neexistuje a je třeba vše řešit individuálně. Jak výběr druhu, umístění, výchova a podobně. Pak samozřejmě bude různé i hodnocení jednotlivých druhů ohledně chování, složitosti ochočování, křiku a pod. Tyto věci se člověk v žádné literatuře nedočte, i kdyby byla od sebe věhlasnějšího chovatele. Takováto diskuze je studnice zkušeností. A je vidět, že mohou být i různé a není možné říci, že ta je správná a ta nesprávná. Každý má zkušenost jinou. Ale co je stejné, je to, že pyrury lze ochočit bez problémů i odchované rodiči.
Jen bych nesouhlasil s tím, že dokrmování je lepší, nebo stejné, jako odchov pod rodiči. Kde dokrmený pták získá návyky a vlastnosti určitého druhu? Lze to řešit tím, že popoušci jsou přikrmováni, mazleni a ponecháni u rodičů, či starších řádně odstavených a socializovaných sourozenců, kteří mohou návyky a vzorce chování přenášet na ně. Ale to komerční dokrmování, kdy je mládě odebrané v různém stáří z budky a ručně dokrmováno bez kontaktu s rodiči či příslušníky svého druhu musí zanechat stopu na psychice papouška. Vymazlený, ale psychicky nevyrovnaný a nevyzrálý papoušek pak může v pozdější době dělat chovateli problémy. To je můj názor, který nikomu nechci vnucovat. Jen to tak vidím já.
S pozdravem M.Zedlitzer.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Další zkušenost, která dokládá, že pyrury jsou oproti jiným papouškům celkem tišší ptáci. Jen mi trochu nejde do hlavy, že už po několikáté se dozvídám, že pyrura žlutoprsá je nejhlučnější. Je to zajímavá informace, já měl při návštěvách chovatelů a čtením různých článků dojem, že právě pyrura zelenolící je ta nejtišší. Tady je jasně vidět, že každý jedinec je jiný, každé prostředí, kde je chován je jiné a samozřejmě i kontakt s člověkem a jeho získávání je pochopitelně jiné. Z toho vyplývá, že univerzální rada neexistuje a je třeba vše řešit individuálně. Jak výběr druhu, umístění, výchova a podobně. Pak samozřejmě bude různé i hodnocení jednotlivých druhů ohledně chování, složitosti ochočování, křiku a pod. Tyto věci se člověk v žádné literatuře nedočte, i kdyby byla od sebe věhlasnějšího chovatele. Takováto diskuze je studnice zkušeností. A je vidět, že mohou být i různé a není možné říci, že ta je správná a ta nesprávná. Každý má zkušenost jinou. Ale co je stejné, je to, že pyrury lze ochočit bez problémů i odchované rodiči.
Jen bych nesouhlasil s tím, že dokrmování je lepší, nebo stejné, jako odchov pod rodiči. Kde dokrmený pták získá návyky a vlastnosti určitého druhu? Lze to řešit tím, že popoušci jsou přikrmováni, mazleni a ponecháni u rodičů, či starších řádně odstavených a socializovaných sourozenců, kteří mohou návyky a vzorce chování přenášet na ně. Ale to komerční dokrmování, kdy je mládě odebrané v různém stáří z budky a ručně dokrmováno bez kontaktu s rodiči či příslušníky svého druhu musí zanechat stopu na psychice papouška. Vymazlený, ale psychicky nevyrovnaný a nevyzrálý papoušek pak může v pozdější době dělat chovateli problémy. To je můj názor, který nikomu nechci vnucovat. Jen to tak vidím já.
S pozdravem M.Zedlitzer.

Se vším souhlasím. Jen bych doplnila. Co znamená vymazlený? Je to závislost na člověku jako na protějšku (přesně jak tu někdo píše, doporučuje ručně dokrmené a pokládá to za plus - "od té doby se od vás nehne"). A co se stane dál. Člověk občas jde do práce, někam jede. A papoušek ztrácí svého partnera(kterého by v přírodě měl stále u sebe). A jak to řeší? Může křičet, být agresivní nebo se škubat, mít další psychické problémy. Odstavený papoušek ví, že je papoušek a že člověk je jeho kámoš. Když jsem neměla zkušenosti s chovem, tak jsem taky měla trochu jiný názor, taky bych bývala preferovala ručně dokrmenou pyruru, ale postupem času, pozorováním a zkušenostmi dospějete k tomuto odlišnému názoru. Mám například dokrmného mníška. Je to patologický závislák, nepřipouští k sobě mníška druhého pohlaví, čím je starší, tím je protivnější, škube se, začal i křičet... Když se vrátím k tématu. Pyrury skutečně nemusí být ručně dokrmené, aby se z nich stali absolutní mazlové. Musí se k nim ovšem přistupovat rozumně, ostatně jako ke každému živému tvorovi.

eli22 napsal(a):
Se vším souhlasím. Jen bych doplnila. Co znamená vymazlený? Je to závislost na člověku jako na protějšku (přesně jak tu někdo píše, doporučuje ručně dokrmené a pokládá to za plus - "od té doby se od vás nehne"). A co se stane dál. Člověk občas jde do práce, někam jede. A papoušek ztrácí svého partnera(kterého by v přírodě měl stále u sebe). A jak to řeší? Může křičet, být agresivní nebo se škubat, mít další psychické problémy. Odstavený papoušek ví, že je papoušek a že člověk je jeho kámoš. Když jsem neměla zkušenosti s chovem, tak jsem taky měla trochu jiný názor, taky bych bývala preferovala ručně dokrmenou pyruru, ale postupem času, pozorováním a zkušenostmi dospějete k tomuto odlišnému názoru. Mám například dokrmného mníška. Je to patologický závislák, nepřipouští k sobě mníška druhého pohlaví, čím je starší, tím je protivnější, škube se, začal i křičet... Když se vrátím k tématu. Pyrury skutečně nemusí být ručně dokrmené, aby se z nich stali absolutní mazlové. Musí se k nim ovšem přistupovat rozumně, ostatně jako ke každému živému tvorovi.

Dobrý den.
Ivetko naprosto souhlasím.
Míra.

eli22 napsal(a):
Se vším souhlasím. Jen bych doplnila. Co znamená vymazlený? Je to závislost na člověku jako na protějšku (přesně jak tu někdo píše, doporučuje ručně dokrmené a pokládá to za plus - "od té doby se od vás nehne"). A co se stane dál. Člověk občas jde do práce, někam jede. A papoušek ztrácí svého partnera(kterého by v přírodě měl stále u sebe). A jak to řeší? Může křičet, být agresivní nebo se škubat, mít další psychické problémy. Odstavený papoušek ví, že je papoušek a že člověk je jeho kámoš. Když jsem neměla zkušenosti s chovem, tak jsem taky měla trochu jiný názor, taky bych bývala preferovala ručně dokrmenou pyruru, ale postupem času, pozorováním a zkušenostmi dospějete k tomuto odlišnému názoru. Mám například dokrmného mníška. Je to patologický závislák, nepřipouští k sobě mníška druhého pohlaví, čím je starší, tím je protivnější, škube se, začal i křičet... Když se vrátím k tématu. Pyrury skutečně nemusí být ručně dokrmené, aby se z nich stali absolutní mazlové. Musí se k nim ovšem přistupovat rozumně, ostatně jako ke každému živému tvorovi.

Vymazlený podle mě znamená, že když si pro mládě ke mně přijde nový majitel tak nemusím papouška nahánět, ale bez problémů ho na prstě vytáhnu z klece a můžu ho předvést, že je papoušek opravdu ručně dokrmený a ochočený.
To že, ručně dokrmení papoušci, vyrůstající ve skupině mláďat nejsou žádní asociálové dokazují i tím, že bývají později zařazeni do chovu a odchovají mláďata. Opravdu si ti papoušci nemyslí, že jsou lidé.
Každý papoušek, ať ručně dokrmený nebo později ochočené mládě se stane závislým na svém majiteli.
Určitě ani nemají větší sklony ke škubání nebo nějakému zbytečném křiku, to se Vám stane u každého papouška, který je chován samostatně, majitel se mu nevěnuje a nemá se čím zaměstnat.
Konkrétně u pyrur se stává, že se škubou i když jsou to divocí ptáci a chováni v páru. Ale to i u jiných druhů.

Ale to se tady můžeme trumfovat do nekonečna, takže za mě asi konečná a "Chovu zdar".

Vážený pane Zedlitzere.
Děkuji mockrát za Vaše odpovědi.
Vždy čekám, až na něco zareagujete a poradíte.
Moc rád čtu Vaše odpovědi. Jsou pro mne poučující a zároveň inspirující.
Jen tak dál!
S pozdravem
Michal Dvořák.

A dotaz možná již zodpovězený, ale...
Hlučnost Pyrur a Agapornisů?
Děkuji.

michalcod napsal(a):
Vážený pane Zedlitzere.
Děkuji mockrát za Vaše odpovědi.
Vždy čekám, až na něco zareagujete a poradíte.
Moc rád čtu Vaše odpovědi. Jsou pro mne poučující a zároveň inspirující.
Jen tak dál!
S pozdravem
Michal Dvořák.

Připojuji se k poděkování všem za jakoukoliv odpověď a zkušenost

bathory napsal(a):
Připojuji se k poděkování všem za jakoukoliv odpověď a zkušenost

Dobrý den.
Jsem rád, že mohu pomoct. Pokud se týká agapornisů, tak z těma mám také zkušenost. Zase musím upozornit, že je pouze má zkušenost, někteří chovatelé mají opačnou, ale tak už to bývá. Já měl samičku agouše a ta neskutečně řvala. Odpovídala na každý zvuk v televizi a bylo jí jedno, jestli je světlo, nebo tma. Pořídil jsem jí samečka, hodného, klidného, ale jen týden. Za týden jsem měl uřvané agapornisy dva. Zkoušel jsem vše možné, ale nic nepomáhalo. Nakonec jsem byl rád, že jsem zadarmo oba i s klecí daroval. I sousedé se neustále ptali, co to tam mám za řvouny. Agapornisové mají pronikavý hvizd, který trhá uši. Takovou zkušenost mám já.
S pozdravem M.Zedlitzer.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Jsem rád, že mohu pomoct. Pokud se týká agapornisů, tak z těma mám také zkušenost. Zase musím upozornit, že je pouze má zkušenost, někteří chovatelé mají opačnou, ale tak už to bývá. Já měl samičku agouše a ta neskutečně řvala. Odpovídala na každý zvuk v televizi a bylo jí jedno, jestli je světlo, nebo tma. Pořídil jsem jí samečka, hodného, klidného, ale jen týden. Za týden jsem měl uřvané agapornisy dva. Zkoušel jsem vše možné, ale nic nepomáhalo. Nakonec jsem byl rád, že jsem zadarmo oba i s klecí daroval. I sousedé se neustále ptali, co to tam mám za řvouny. Agapornisové mají pronikavý hvizd, který trhá uši. Takovou zkušenost mám já.
S pozdravem M.Zedlitzer.

Známý měl agapornise, který se k tomu jejich zpěvu naučil hrát i na mříž klece, úžasný koncert, hlavně po ránu

michalcod napsal(a):
A dotaz možná již zodpovězený, ale...
Hlučnost Pyrur a Agapornisů?
Děkuji.

Dobrý den.
Děkuji za uznání. Rád poradím, když vím. Někdy za to dostanu i naložíno, ale to už tak bývá. Někteří diskutující nemají žádné vychování. A co se týká agapornisů, tak jsem to napsal omylem k příspěvku " bathory". To se omlouvám,.
S pozdravem M.Zedlitzer.

A poslední srovnánî.
Pyrura vs. Alexandr malý. Hlavně co se týká hlučnosti.
Děkuji.

michalcod napsal(a):
A poslední srovnánî.
Pyrura vs. Alexandr malý. Hlavně co se týká hlučnosti.
Děkuji.

Dobrý den.
Tak to jste si moc nepomohl. Alexové dovedou také hodně nepříjemně řvát. Několik mých kamarádů si také pořídili alexe protože se jim líbil a rádi se jich zbavili. Ale zase je to kus od kusu a hlavně o výchově. Určitě zde někdo namítne, že má alexe a je to v pohodě. Ale větší předpoklad u člověka, který nemá odpovídající zkušenosti s výchovou papoušků je, že bude mít doma ukřičeného vetřelce.
S pozdravem M. Zedlitzer.

Děkuji.
Vyhrál Pyrura.

michalcod napsal(a):
Děkuji.
Vyhrál Pyrura.

Dobrý den.
Blahopřeji k výběru. Pokud dáš. mail, pošlu takové čtení o pyrurách.
S pozdravem M.Zedlitzer.

michalcod napsal(a):
Děkuji.
Vyhrál Pyrura.

U mě taky

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Blahopřeji k výběru. Pokud dáš. mail, pošlu takové čtení o pyrurách.
S pozdravem M.Zedlitzer.

Můžu taky poprosit? N.striga@seznam.cz Děkuji

bathory napsal(a):
Můžu taky poprosit? N.striga@seznam.cz Děkuji

OK, jen počkám, jestli bude mít zájem i michalcod, aby jsem to poslal najednou.

Michal.dvorak1@seznam.cz
Děkuji.

michalcod napsal(a):
Michal.dvorak1@seznam.cz
Děkuji.

Maily odeslány.
Pěkné počtení. M.Zedlitzer.

Stále mi nic nepřišlo
Tak nevím
michal.dvorak1@seznam.cz.

michalcod napsal(a):
Stále mi nic nepřišlo
Tak nevím
michal.dvorak1@seznam.cz.

Pardon, zapomněl jsem v adrese jedničku. Je posláno znovu.

Již vše v pořádku.
Děkuji.

bathory napsal(a):
Můžu taky poprosit? N.striga@seznam.cz Děkuji

Dobrý den.
Došly maily? (okolo čtyřiceti). M.Zedlitzer.

Došly.
Děkuji.
Budu mit čteni na večery.

michalcod napsal(a):
Došly.
Děkuji.
Budu mit čteni na večery.

OK- Tebe mám potvrzeného již v mailu. Díky, že jsi se ozval a příjem potvrdil. Ale od "bathory" nemám odezvu a tak nevím.

Bathory potvrzuje, že je vše v pořádku Moc děkuji