Skutečná potřeba živočišných bílkovin v krmivu.

Dobrý večer. Odpoveď na prvú otázku je, že niektorým druhom papagájov poskytuje naklíčená zmes obilnín dostatočný príjem bielkovín pre zdravý vývoj mláďat. Nepotrebujú teda k tomu nutne naklíčené strukoviny.

Odpoveď na druhú otázku je nasledovná: Niektoré druhy papagájov v prírode počas odchovu mláďat prijímajú živočíšne bielkoviny z dôvodu nevyhnutnosti pre ich zdarný vývoj. Papagáje využívajú ako prevenciu pred útokom predátorov nedostupné dutiny. U druhov, ktoré hniezdia skôr pri zemi, sú samičky nenápadne sfarbené, aby zmiatli predátorov.

Threonin napsal(a):
Dobrý večer. Odpoveď na prvú otázku je, že niektorým druhom papagájov poskytuje naklíčená zmes obilnín dostatočný príjem bielkovín pre zdravý vývoj mláďat. Nepotrebujú teda k tomu nutne naklíčené strukoviny.

Odpoveď na druhú otázku je nasledovná: Niektoré druhy papagájov v prírode počas odchovu mláďat prijímajú živočíšne bielkoviny z dôvodu nevyhnutnosti pre ich zdarný vývoj. Papagáje využívajú ako prevenciu pred útokom predátorov nedostupné dutiny. U druhov, ktoré hniezdia skôr pri zemi, sú samičky nenápadne sfarbené, aby zmiatli predátorov.

Dobrý den.

Děkuji oběma pánům za reakci a poznatky. Jinak je mě jasné, že papoušci používají různé strategie proti predátorům, ale je i mnoho jiných ptačích druhů, které jsou striktně zrnožravé a pouze v období odchovu mladých začínají přijímat hmyz. I přes různé strategii přesto občas k útokům predátorů dochází.Je zajímavé, že mimo dobu hnízdění tyto druhy hmyz neberou, tudíž jejich těla živočišnou bílkovinu nejspíše nepotřebují. Třeba se do diskuze ještě někdo zapojí.

M. Štěpán.

No ked si zoberieme ze napriklad vrabec sa stàva v dobe odchovu mladych takmer vylucne hmyzozravym je to aj na zamyslenie preco tomu tak je i ked chàpem ze v zime hmyz asi nenàjde ale j, napriklad u sykoriek je tomu uz trochu inak oni menia hmyz vylucne ked ho neni kdezto vrabec tak necini vrabec na jesen putuje na polia ale sykorky stàle zbieraju hmyz stoji to za zamyslenie ze preco ved dobre vieme ze zrnozrave vtàky niektorè krmia mladè len zrnom sem tam nejaky chrobàk to neràtam.Tàto diskusia mà nieco do seba aspon na rozsirenie vlastnych znalosti.

jako001 napsal(a):
No ked si zoberieme ze napriklad vrabec sa stàva v dobe odchovu mladych takmer vylucne hmyzozravym je to aj na zamyslenie preco tomu tak je i ked chàpem ze v zime hmyz asi nenàjde ale j, napriklad u sykoriek je tomu uz trochu inak oni menia hmyz vylucne ked ho neni kdezto vrabec tak necini vrabec na jesen putuje na polia ale sykorky stàle zbieraju hmyz stoji to za zamyslenie ze preco ved dobre vieme ze zrnozrave vtàky niektorè krmia mladè len zrnom sem tam nejaky chrobàk to neràtam.Tàto diskusia mà nieco do seba aspon na rozsirenie vlastnych znalosti.

Dobrý den.

Přesně takhle jsem to myslel, až mě zarazilo, jak jste to vystihl. Také jsem například hodně přemýšlel o vrabcích. Je škoda, že se tyto potřebné diskuze nikdy nerozeběhnou a chovatelé o ně nejspíše nemají ani zájem. Prostě jak není ve vláknu slovo množitel, výkup nebo vzpomenuto jméno pana Grody, nejspíše se vlákno nerozjede :). každopádně nyní jsem použil všechny tři klíčové slova hned za sebou, tak třeba se to rozjede.

Děkuji za reakci.

M. Štěpán.

Já osobně svým ptákům mnoho živ. bílkovin nedávám, protože si myslím, že jich v přírodě zase až takový podíl ve stravě nemají. Mimo období hnízdění nedávám vůbec (až na malé výjimky). Před hnízdní sezónou a v ní dávám, ale zase ne tolik co někdy slýchám. Ptáci jsou v tu dobu hlavně na klíčeném (včetně luštěnin) a ovoci- zelenině. Do toho přidávám trochu vejce. Piškoty nedávám vůbec, jen občas návštěvy jim dají nějaké.

Dobrý den.
Já se také přidám k diskuzi. Já dávám do vaječné míchanice tvrdší tvaroh "Olešnický tvaroh jemný" od Moravie.230 g, trojúhelníkový tvar, určitě jste ho již viděli v obchodě. Navíc míchám se suchou vaječnou s garnáty.

Sousedova dcera jednu dobu odmítala maso jedla jen rohlíky byly u doktorky a ta je uklidnila že i v rohliku je dost bílkovin dnes má větší prsa jak její matka takže nestrádala a nadbytek bílkovin a vitamínu tělo stejně vyloučí takže se akorát zatěžujou játra a ledviny papoušci sami vědí co je dobré.

Otázka: Kdo zná krmnou normu jednotlivých druhů exotického ptactva? Bez reálných hodnot o denních potřebách živin se sice dá diskutovat, ale...

Osobně, zcela subjektivně, již dvě sezony průmyslovou vaječnou směs "ředím" Ruskem od Quicka..a tuto "oslabenou" směsku podávám provlhčenou s mrkví, či zeleným krmivem...vařejné vejce nedávám vůbec!

Dobrý večer.
Krmné dávky a složení denních potřeb papoušků nejsou nijak vědecky podložené, jedná se pouze o zkušenosti chovatelů, kdy a po čem ptáci prospívají a hnízdí. Pták si sám vybere z předloženého krmiva co zrovna potřebuje. Proto někdy vaječnou, ale i máčené a klíčené přijímá a jindy si toho nevšímá. Jindy jdou piškoty a jindy je nechce. Ptáci to mají lépe zmapované než my. Proto bych neměl strach z toho, že je předávkuji bílkovinami. Jiná věc jsou tuky a některé vitamíny, které se z těla nevylučují, tam bych byl opatrný.
V době přepeřování a krmení mladých je zvýšená potřeba bílkovin pro tvorbu nových buněk - peří a mladých. Pokud se mýlím, tak mně opravte a nepeskujte. Je to můj názor.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý večer.
Krmné dávky a složení denních potřeb papoušků nejsou nijak vědecky podložené, jedná se pouze o zkušenosti chovatelů, kdy a po čem ptáci prospívají a hnízdí. Pták si sám vybere z předloženého krmiva co zrovna potřebuje. Proto někdy vaječnou, ale i máčené a klíčené přijímá a jindy si toho nevšímá. Jindy jdou piškoty a jindy je nechce. Ptáci to mají lépe zmapované než my. Proto bych neměl strach z toho, že je předávkuji bílkovinami. Jiná věc jsou tuky a některé vitamíny, které se z těla nevylučují, tam bych byl opatrný.
V době přepeřování a krmení mladých je zvýšená potřeba bílkovin pro tvorbu nových buněk - peří a mladých. Pokud se mýlím, tak mně opravte a nepeskujte. Je to můj názor.

Zdravím.
Shodneme se na tom, že denní potřeba živin je proměnlivá, závislá na aktuální fyziologické zátěži... kterou udává aktuální věk a aktuální fáze vývoje, či cyklu (reprodukčního, sezónního...)

Shodneme se, že i nejrenomovanější firmy přesnými daty KDN nedisponují! Výzkum je prostě drahý a u ptactva náročný...takže zatím dominuje strategie čím "nabušenější" směs tím "kvalitnější"...

Intelekt ptáků se v problematice výživy orientovat a zdravě řídit příliš nepřeceňujte! Jsou instinkty, ale...

Je to spíše na chovateli, aby vše dobře "manageroval"..neustále bděle zvažoval a dokázal sladit dle mnoha proměnných...

To je můj laický názor..

canar napsal(a):
Zdravím.
Shodneme se na tom, že denní potřeba živin je proměnlivá, závislá na aktuální fyziologické zátěži... kterou udává aktuální věk a aktuální fáze vývoje, či cyklu (reprodukčního, sezónního...)

Shodneme se, že i nejrenomovanější firmy přesnými daty KDN nedisponují! Výzkum je prostě drahý a u ptactva náročný...takže zatím dominuje strategie čím "nabušenější" směs tím "kvalitnější"...

Intelekt ptáků se v problematice výživy orientovat a zdravě řídit příliš nepřeceňujte! Jsou instinkty, ale...

Je to spíše na chovateli, aby vše dobře "manageroval"..neustále bděle zvažoval a dokázal sladit dle mnoha proměnných...

To je můj laický názor..

Naprostý souhlas.

Jeden chovatel zde píše, že ptáci si vybírají, co zrovna potřebují. Já si myslím, že jsou mlsní jako lidé a berou hlavně to, co jim chutná a na co jsou od mládí naučení. Jeden můj známý krmí agoše tvrdými rohlíky a ptáci hnízdí ako o závod a mláďata jsou pěkná a vitální.

Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Dobrý den.
Děkuji za úžasné vysvětlení problému, jako vždy Váš příspěvek je poutavý, odborný a poučný. Rád čtu Vaše příspěvky, které jsou učebnicové a hodně mi dávají. Ještě jednou díky.
M.Zedlitzer.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Dobrý den.

Díky za reakci a rozebrání problematiky. S tím vajíčkem s Vámi souhlasím. Přitom je to ta nejčastější forma dodání živočišných bílkovin při odchovu. Co byste navrhoval jako vhodnou alternativu, (pokud vynecháme hmyz, který by byl asi ideální).?

Díky

M. Štěpán.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Obsáhlé a věcné!
Ono je to o tom, že je třeba věci zvažovat a vidět pokud možno co nejšířeji, ideálně "celistvě"

Těžko se objektivně dá odpovědět na otázky tematicky vytržené z kontextu. Nemyslím to rozhodně kriticky a nikoliv namyšleně. Ale běžně se to děje v diskuzích "Dávat tvaroh?""Jaké máte zkušenosti s těmito a těmito preparáty?" "Co dáváte do pitné vody?" Zkrátka často se vedou horlivé diskuze o střípcích celé mozaiky a ostatní souvislosti se přitom nezohledňují. Kam to asi vede, když kolega co chová ptáky v bednových klecích vytápěného podkroví, zajde pro "tip" za kolegou chovajícím "to samé" ve venkovních voliérách? Jejich dohady jestli je nutný, či není Promotor v pitné vodě jsou pak a si více než subjektivní...

Je to o přístupu a individuální ochotě jak moc chceme tématům propadnout...někdo jde do hloubky, někdo se spokojí s povrchem...Vlastně nic nového pod sluncem.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Pàn Vit velmi pekne dakujem za odborny prispevok, o stràvitelnosti varenèho vajicka som vedel no podàvam vtàkom aj varenè maso, + v case odchovovou aj naklicenè alebo varenè strukoviny ;mungo, cocka ;cizrna, je pravda ze co popisujete ja sa pokusam vtàkom o co mozno najsirsiu ponuku krmiva, je pravda ze kazdy jeden berie krmimo ine a inak jeden si nevsima varenè maso druhy varenè vajicko no stàle maju na vyber rozdiely su aj v ràci rovnakèho druhu, podla mna je dolezitè aby ten vyber mali, snazim sa menit DK ved aj v prirode sa meni prakticky zodna na den hlavne v tropoch, protikladom su niektory chovatelia ktory skrmuju dva tri druhy suchych semien.Mna skor zaujima ci je zivocisna bielkovina nahraditelnà rastlinou;podalsie v plyv vysokèho obsahu fosforu na kosti u vtàkov aj vlyv na skrupinu vajec ako je znàme fosfor posiluje tvrdost no sposobuje krehkost vplyvom sustavnèho vysokèho prilyvu do organizmu zo strukovin aky je natoto vàs nàzor.za dalsie rozvinutie diskusie dakujem.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Podle mě je právě vejce (vařené v míchanici) v chovech používáno při odchovu ptáků právě proto, protože ve volné přírodě se patrně někteří vegetariáni přechodně vrhají do braní různého hmyzu a podobně - tedy živočišné bílkoviny - právě proto jak píšete - aby z nich získal ony esenciální aminokyseliny a hlavně pokryli zvýšenou potřebu celkově (opět řeší vejce).

Vejce má všechny nutné aminokyseliny, vhodné složení a co se týče stravitelnosti - pochybuji o tom, že má konkurenta. Možná krevní plazmu.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Pane Víte.
Jsem rád za kvalitní příspěvek na dané téma. Domnívám se, že když toto pošlete do tištěné FAUNY, kterou odedírá hodně starší generace jako jsem já, která tolik internet neovládá, bude to ještě prospěšnější.
Vy, jako publicista a odborník na astrildovité jste dal dobrý podnět i chovatelům papoušků.
Když čtu výzvy R. Víta a M.Vašíčka v desítky let starém Zpravodaji, aby chovatelé zveřejňovali zkušenosti a ne si je brali do hrobu, tak je jen musím podpořit.
Já vím, dnes jsme v tržní ekonomice a dávat veřejnosti něco zadarmo, co stálo bakulu peněz, řadu roků práce, mohu říct i života je jaksi nelogické.
Ale jedině to je cesta, aby se české chovatelství se udrželo na špičce nejen evropské úrovně.
Nebudu jmenovat, abych nebyl obviněn z reklamy, ale několik chovatelů nám může svět závidět.
Ještě jednou díky nejen Vám, ale i ostatní reagujícím na toto téma.
Otakar Německý.

Moudivláček napsal(a):
Pane Víte.
Jsem rád za kvalitní příspěvek na dané téma. Domnívám se, že když toto pošlete do tištěné FAUNY, kterou odedírá hodně starší generace jako jsem já, která tolik internet neovládá, bude to ještě prospěšnější.
Vy, jako publicista a odborník na astrildovité jste dal dobrý podnět i chovatelům papoušků.
Když čtu výzvy R. Víta a M.Vašíčka v desítky let starém Zpravodaji, aby chovatelé zveřejňovali zkušenosti a ne si je brali do hrobu, tak je jen musím podpořit.
Já vím, dnes jsme v tržní ekonomice a dávat veřejnosti něco zadarmo, co stálo bakulu peněz, řadu roků práce, mohu říct i života je jaksi nelogické.
Ale jedině to je cesta, aby se české chovatelství se udrželo na špičce nejen evropské úrovně.
Nebudu jmenovat, abych nebyl obviněn z reklamy, ale několik chovatelů nám může svět závidět.
Ještě jednou díky nejen Vám, ale i ostatní reagujícím na toto téma.
Otakar Německý.

Dakujem pàn Nemecky vyjadrril ste sa tak ako som sa chcel aj ja, len chcem dodat ze faunu citaju a odoberaju aj na slovensku cize clànok by urcite uvitali aj mnohy na slovensku.A pànovi Vitovi klobuk dole a este raz podakovanie za ucast v tejto diskusii.

dobromysl.oregano napsal(a):
Podle mě je právě vejce (vařené v míchanici) v chovech používáno při odchovu ptáků právě proto, protože ve volné přírodě se patrně někteří vegetariáni přechodně vrhají do braní různého hmyzu a podobně - tedy živočišné bílkoviny - právě proto jak píšete - aby z nich získal ony esenciální aminokyseliny a hlavně pokryli zvýšenou potřebu celkově (opět řeší vejce).

Vejce má všechny nutné aminokyseliny, vhodné složení a co se týče stravitelnosti - pochybuji o tom, že má konkurenta. Možná krevní plazmu.

Vážený pane kolego.
Vajíčko jako takové by nebylo špatným zdrojem bílkovin. Podobně i vitamínů, antioxidantů apod. Co je ale zásadní problém, je uvaření "na tvrdo". Tímto procesem dochází ke zmiňované koagulaci bílkovin a likvidaci vitamínů či antioxidantů. Stravitelnost takto upraveného vajíčka prudce klesá. Zatěžována jsou především játra. U papoušků, hlavně australských druhů, kteří musí umět využít doslova " kde co", lze rozumné používání vajíčka brát. U drobných ptáků vede jeho podávání v době odchovu k postupnému narušení jaterní tkáně, často se také objevuje steatóza, která snižuje schopnost činnosti jater. Nemám ambice Vám jakkoli radit, pouze vyjadřuji svůj názor, podpořený zkušeností z pitev. Tam je pak velmi dobře patrné poškození jaterní tkáně. Jedná se o dietetickou chybu, která nepůsobí hned, jde o vleklý proces. Ono je jednoduché se k tomuto poznání dostat i bez těchto zkušeností. Jedno takto upravené vajíčko je podáváno řekněme cca 20 kusům papoušků. Jejich váha (neofémy) dosahuje cca 3 kg. Zkusme si každý sníst ekvivalent k váze člověka - asi 60 kg - tedy 20 vařených vajíček. A to každý den, po dobu chovné sezóny - nějaké tři měsíce. Rozhodně bych tento pokus nechtěl absolvovat.
Nicméně každý chov řídí chovatel a je tedy na něm, jak své svěřence krmí. M. Vít.

Pàn vit vo vasom predchàdzajucom prispevku vsak potrebu zivocisnej bielkoviny obhajujete aku formu teda radsej ako vajce pripadne cim ho nahradit?

mivi napsal(a):
Vážený pane kolego.
Vajíčko jako takové by nebylo špatným zdrojem bílkovin. Podobně i vitamínů, antioxidantů apod. Co je ale zásadní problém, je uvaření "na tvrdo". Tímto procesem dochází ke zmiňované koagulaci bílkovin a likvidaci vitamínů či antioxidantů. Stravitelnost takto upraveného vajíčka prudce klesá. Zatěžována jsou především játra. U papoušků, hlavně australských druhů, kteří musí umět využít doslova " kde co", lze rozumné používání vajíčka brát. U drobných ptáků vede jeho podávání v době odchovu k postupnému narušení jaterní tkáně, často se také objevuje steatóza, která snižuje schopnost činnosti jater. Nemám ambice Vám jakkoli radit, pouze vyjadřuji svůj názor, podpořený zkušeností z pitev. Tam je pak velmi dobře patrné poškození jaterní tkáně. Jedná se o dietetickou chybu, která nepůsobí hned, jde o vleklý proces. Ono je jednoduché se k tomuto poznání dostat i bez těchto zkušeností. Jedno takto upravené vajíčko je podáváno řekněme cca 20 kusům papoušků. Jejich váha (neofémy) dosahuje cca 3 kg. Zkusme si každý sníst ekvivalent k váze člověka - asi 60 kg - tedy 20 vařených vajíček. A to každý den, po dobu chovné sezóny - nějaké tři měsíce. Rozhodně bych tento pokus nechtěl absolvovat.
Nicméně každý chov řídí chovatel a je tedy na něm, jak své svěřence krmí. M. Vít.

Děkuji za reakci. Celkově je to zajímavá diskuze. Že mi člověk jako vy říká kolego, mi samozřejmě lichotí :)!
Je pravda, že při odchovávání svých ptáků používám vejce - ale nedávám nějaké velké dávky. Steatoza má podle mě větší korelaci s tučnou krmnou dávkou, např. přebytek olejnatých semen.

Používám vejce při odchovu vždy (austrálie, kanár) - a možná, že by to šlo i bez něj. Je pravda, že jsem to nezkoušel. Asi se bojím v tomto experimentovat, jsem totiž celkově spokojen.

No vlastně ne tak docela, už se mi párkrát stalo, že samice přestala krmit mladé před vylétnutím, protože chtěla do další snůšky. Podle mě by to ale klíčené zrní (výhradně podávané) způsobilo také (?).

Jinak jak píšete o tom vaření. Ty zničené vitamíny a antioxidanty bych oželel, těch je v podstatě všude dost (zelenina, ovoce). Ale nevím tedy o tom, že koagulací se zhorší stravitelnost (chtělo by to zdroj k ověření, nějaké výživářské tabulky, já je nemám). Selský rozum mi ale říká - proč vaříme maso - aby sme ho lépe strávili, ne? (Ve skutečnosti ale bude stravitelnost asi uplně stejná).

jako001 napsal(a):
Pàn Vit velmi pekne dakujem za odborny prispevok, o stràvitelnosti varenèho vajicka som vedel no podàvam vtàkom aj varenè maso, + v case odchovovou aj naklicenè alebo varenè strukoviny ;mungo, cocka ;cizrna, je pravda ze co popisujete ja sa pokusam vtàkom o co mozno najsirsiu ponuku krmiva, je pravda ze kazdy jeden berie krmimo ine a inak jeden si nevsima varenè maso druhy varenè vajicko no stàle maju na vyber rozdiely su aj v ràci rovnakèho druhu, podla mna je dolezitè aby ten vyber mali, snazim sa menit DK ved aj v prirode sa meni prakticky zodna na den hlavne v tropoch, protikladom su niektory chovatelia ktory skrmuju dva tri druhy suchych semien.Mna skor zaujima ci je zivocisna bielkovina nahraditelnà rastlinou;podalsie v plyv vysokèho obsahu fosforu na kosti u vtàkov aj vlyv na skrupinu vajec ako je znàme fosfor posiluje tvrdost no sposobuje krehkost vplyvom sustavnèho vysokèho prilyvu do organizmu zo strukovin aky je natoto vàs nàzor.za dalsie rozvinutie diskusie dakujem.

Dobrý večer.
Plně s Vámi souhlasím, že pestrost a rozmanitost KD je základním předpokladem k úspěchu. Tedy k úspěchu s předpokladem kvality odchovaných ptáků. To by měl mít na srdci každý chovatel. Ono lze odchovat i na velmi omezené krmné dávce, nicméně to se odrazí na odchovaných mláďatech. Jsme na diskusi, kde nelze problém rozebrat podrobněji a tak bych to tímto uzavřel.
Pokud jde o metabolismus fosforu, tak také pouze krátce, protože se jedná o obsáhlé téma. U "semenožravých" druhů ptáků, kam patří velká část papoušků a většina těch chovaných u nás - myslím Česko i Slovensko, protože jsem starý federalista - je přísun fosforu zajištěn v dostatečné míře. Ve vyzrálých semenech je obsah fosforu vyšší, ale ptáci jej využívají jenom částečně. Fosfor je zde ve fytinové formě, která není plně využitelná. Důležitý je poměr vápníku (Ca) a fosforu (P) v krmné dávce. Důležitost spočívá jednak v udržení acidobazické rovnováhy v organismu a také proto, aby nedocházelo k karenci (nedostatečnosti) Ca. Tyto makroprvky působí do určité míry antagonisticky. Proto je důležitá průběžná dotace Ca, který je naopak v semenech obsažen, v téměř, zanedbatelné míře. Poměr Ca : P by měl být u ptáků cca 2 - 2,5 : 1, u samic ve snůšce může být mírně užší (1,7 - 2 : 1). Většina doplňkových preparátů je v tomto směru dobře nastavena. Jenom pro zajímavost, u do některých preparátů s vyšším obsahem Ca je přidáván hořčík (Mg), který napomáhá vstřebávání vápníku. Jeden iont Mg je schopen na sebe vázat až 10 iontů Ca. Pokud má chovatel možnost si takovýto preparát opatřit a aplikovat jej v době před snůškou a samotné snůšky, odbourá velkou většinu problémů s nesnášenlivostí. Řada preparátů je obohacena i o vitamin D3, který také napomáhá distribuci vápenných iontů.
K nahraditelnosti živočišných bílkovin rostlinnými. Do značné míry to možné je. Jak již bylo uvedeno, organismus štěpí bílkoviny na aminokyseliny a ty jsou následně dále spojovány podle potřeb organismu a to jak momentálních, tak i dlouhodobějších. Řadu aminokyselin, které mohou v rostlinách chybět jsou ptáci schopni sami syntetizovat nebo si pomoci aminokyselinou jinou. Klasickým příkladem je cystin, aminokyselina se sirnou složkou, potřebná pro tvorbu opeření. Cystin lze bez problémů nahradit metioninem, organismus si jej složí sám. To je využíváno především v doplňkových preparátech, kde je součástí metionin, který se dá synteticky dobře vyrábět a má uplatnění i v jiných metabolických procesech - takové malé dva v jednom. V době odchovu jde o to, aby alespoň v prvních dnech mláďata dostávala potravu s vyšším obsahem bílkovin. To má dvojí důvod. Jednak rychle rostou a potřebují tedy větší podíl bílkovin a také minerálií a za druhé, jejich enzymatický systém nefunguje ještě na sto procent, spíše jen fungovat začíná a tak výše uvedený způsob trávení bílkovin - rozklad na aminokyseliny a znovu složení potřebné bílkoviny probíhá jen zvolna a postupně.
Nu a nakonec k alternaci zdrojů bílkovin. Dobrým zdrojem jsou luštěniny, dále např. tvaroh (také zde byl již uváděn), různé vaječné piškoty ( zde je vejce zapracováno, ne koagulováno !). Velmi dobrým zdrojem by mohlo být vařené bílé maso (kuře). To by ale muselo být domácí produkce, protože kupovaná kuřata z výkrmu obsahují i řadu jiných, zajímavých látek. To je ale jiná kapitola.
Snad jsem odpověděl na dotazy z předchozích příspěvků a nebudu tak vlákno nadále zatěžovat. Přeji hezký večer. M. Vít.

Velmi pekne dakujem za vasu odpoved, aj takto po rokoch skusenosti ste ma len utvrdil ze idem tym spràvnym smerom a ze tie hodiny pozorovania a roky zapiskov neboli nanic
S Uctou alaxander jakab.

dobromysl.oregano napsal(a):
Děkuji za reakci. Celkově je to zajímavá diskuze. Že mi člověk jako vy říká kolego, mi samozřejmě lichotí :)!
Je pravda, že při odchovávání svých ptáků používám vejce - ale nedávám nějaké velké dávky. Steatoza má podle mě větší korelaci s tučnou krmnou dávkou, např. přebytek olejnatých semen.

Používám vejce při odchovu vždy (austrálie, kanár) - a možná, že by to šlo i bez něj. Je pravda, že jsem to nezkoušel. Asi se bojím v tomto experimentovat, jsem totiž celkově spokojen.

No vlastně ne tak docela, už se mi párkrát stalo, že samice přestala krmit mladé před vylétnutím, protože chtěla do další snůšky. Podle mě by to ale klíčené zrní (výhradně podávané) způsobilo také (?).

Jinak jak píšete o tom vaření. Ty zničené vitamíny a antioxidanty bych oželel, těch je v podstatě všude dost (zelenina, ovoce). Ale nevím tedy o tom, že koagulací se zhorší stravitelnost (chtělo by to zdroj k ověření, nějaké výživářské tabulky, já je nemám). Selský rozum mi ale říká - proč vaříme maso - aby sme ho lépe strávili, ne? (Ve skutečnosti ale bude stravitelnost asi uplně stejná).

Dobrý večer.
Omlouvám se za použité oslovení, ale neznám Vás a tak jsem použil oslovení "kolego", což si myslím, že jako chovatelé jsme.
Steatózu jsem zmiňoval pro celkem vysoký obsah tuků (cholesterolů) ve vaječném žloutku. Váš příměr k masu má logiku. Krom toho, že jde o společenskou záležitost (nepojídat syrové maso), jde i o změkčení svaloviny a tím zlepšení mechaniky trávení. U vajíčka je to naopak. Koagulace způsobí "ztuhnutí" bílkovin (i ostatních živin) a dochází ke zpomalení a tím i zhoršení mechaniky trávení. Nicméně vajíčko je potřebné brát jako celek, tedy mimo bílkovin obsahuje i množství tuků. Pokud chovatel zkrmuje pouze bílek, lze říci, že ptáci dostávají tu "dietní! část, bez tuků, které jsou obsaženy pouze (nebi téměř pouze) ve žloutku. Tím bych z mé strany ukončil tuto diskusi a nechal prostor i ostatním k vyjádření. Přeji hezký večer. M. Vít.

Dobrý večer pane Vít.
Jsem rád za Vaše diskuze a také bych se přimlouval za to, aby jste toto téma zpracoval písemně pro nějaký chovatelský časopis. Toto téma může některým chovatelům připadat jako nezajímavé, jsou zažité způsoby a nač se vzrušovat. Ale jde o vážné téma. Také asi mnoho chovatelů neví a moc je nezajímá potřebný poměr vápníku a fosforu a vznik jeho nerovnováhy například zkrmováním nadměrného množství slunečnice. Je to víc. Proto děkuji za vysvětlení souvislostí, kterých si nikdo moc nevšímá.
Děkuji moc. M.Zedlitzer.

Dobrý deň, pridám pár mojich postrehov.
Potrebu živočíšnych proteinov si vie každý ozajstný chovateľ nájsť na stránkach, kde sa popisuje potrava toho - ktorého druhu v prírode. Tu sa musíme spoľahnúť na ornitológov z terénu a ich pozorovania, prípadne rozbory potravy zo zažívacieho traktu.
varené vajce nie je strašiak. V rozumnej miere je pre vtáky prospešné, kvôli pomeru proteinov a lipidov. Vajcový bielok je prevažne proteinová substancia /ak nepočítame vodu/ a má opodstatnenie v podávaní vtákom, pokiaľ nevieme zabezpečiť adekvátnu prirodzenú formu živočíšnej bielkoviny / hmyz, bezstavovce, drobné stavovce.../. Vajcový žĺtok je tiež výborná potrava - pomer protein : lipidy je 1 : 2 a zloženie lipidov je tiež v poriadku - nasýtené MK : nenasýtené MK sú v pomere 1 : 2 / MK = mastná kyselina /. Cholesterol v žĺtku je dôležitý pre vývoj zárodku, sedliackym rozumom mi z toho vyplýva, že sa spotrebováva pri delení buniek, raste orgánov a v metabolických cykloch. Dospelí vtáci sú tiež "plní" deliacich sa buniek a rastúcich orgánov / okrem nervového tkaniva viac-menej všetky ostatné tkanivá /, takže cholesterol nepovažujem za škodlivý, ak je celé varené vajce podávané s mierou. Čo je miera? Odpovedajme si podľa prvej vety...
Otázka steatóz - u papagájov je to väčšinovo problém krmenia zmesami semien, kde je podľa mňa pomer protein : tuk omnoho horší ako vo vajcovom žĺtku, približne 1 : 3-4, čo je u papagájov bez možnosti lietania vo väčších voliérach problémové. Oveľa častejšie sa po prehnanom podávaní varených vajec stretávam s chorobami a degeneráciami obličiek /ledvin/, zvlášť sú zlé stavy choroby zvanej Dna. V akútnych prípadoch prevažuje viscerálna dna, v chronických a aj to dosť vzácne dna kĺbová.
Takže živočíšne proteíny určite tým vtákom, ktoré ju podľa údajov z miesta pôvodu požívajú. Varené vajce je asi najstaršou umelou náhradou živočíšnych proteinov v zajatí /vtáci, opice, drobné a malé šelmy.../ a netreba sa ho báť podávať s mierou, pokiaľ nevieme zabezpečiť na krmenie hmyz, ulitníky, bezstavovce...,
Toť môj pohľad na diskutovanú problematiku. Všetkým diskutujúcim prajem pekný víkend.

kele napsal(a):
Dobrý deň, pridám pár mojich postrehov.
Potrebu živočíšnych proteinov si vie každý ozajstný chovateľ nájsť na stránkach, kde sa popisuje potrava toho - ktorého druhu v prírode. Tu sa musíme spoľahnúť na ornitológov z terénu a ich pozorovania, prípadne rozbory potravy zo zažívacieho traktu.
varené vajce nie je strašiak. V rozumnej miere je pre vtáky prospešné, kvôli pomeru proteinov a lipidov. Vajcový bielok je prevažne proteinová substancia /ak nepočítame vodu/ a má opodstatnenie v podávaní vtákom, pokiaľ nevieme zabezpečiť adekvátnu prirodzenú formu živočíšnej bielkoviny / hmyz, bezstavovce, drobné stavovce.../. Vajcový žĺtok je tiež výborná potrava - pomer protein : lipidy je 1 : 2 a zloženie lipidov je tiež v poriadku - nasýtené MK : nenasýtené MK sú v pomere 1 : 2 / MK = mastná kyselina /. Cholesterol v žĺtku je dôležitý pre vývoj zárodku, sedliackym rozumom mi z toho vyplýva, že sa spotrebováva pri delení buniek, raste orgánov a v metabolických cykloch. Dospelí vtáci sú tiež "plní" deliacich sa buniek a rastúcich orgánov / okrem nervového tkaniva viac-menej všetky ostatné tkanivá /, takže cholesterol nepovažujem za škodlivý, ak je celé varené vajce podávané s mierou. Čo je miera? Odpovedajme si podľa prvej vety...
Otázka steatóz - u papagájov je to väčšinovo problém krmenia zmesami semien, kde je podľa mňa pomer protein : tuk omnoho horší ako vo vajcovom žĺtku, približne 1 : 3-4, čo je u papagájov bez možnosti lietania vo väčších voliérach problémové. Oveľa častejšie sa po prehnanom podávaní varených vajec stretávam s chorobami a degeneráciami obličiek /ledvin/, zvlášť sú zlé stavy choroby zvanej Dna. V akútnych prípadoch prevažuje viscerálna dna, v chronických a aj to dosť vzácne dna kĺbová.
Takže živočíšne proteíny určite tým vtákom, ktoré ju podľa údajov z miesta pôvodu požívajú. Varené vajce je asi najstaršou umelou náhradou živočíšnych proteinov v zajatí /vtáci, opice, drobné a malé šelmy.../ a netreba sa ho báť podávať s mierou, pokiaľ nevieme zabezpečiť na krmenie hmyz, ulitníky, bezstavovce...,
Toť môj pohľad na diskutovanú problematiku. Všetkým diskutujúcim prajem pekný víkend.

Dobrý deň.
A čo podávanie granulovaného krmiva, obsahuje všetko čo mláďatá potrebujú pre zdravý vývoj ? Obsahuje dostatočné množstvo bielkovín a tukov ?
Bol by som rád, keby sa k tejto téme vyjadrili odborníci (pán Vít a p. MVDr. Kelecsényi. )
Ďakujem.
Bezfarebné granulované krmivo pre stredné papagáje Nutribird G18 Original na kŕmenie v chovnej sezóne

Tieto granule obsahujú vyššie nutričné hodnoty preto je ich vhodné podávať počas chovnej sezóny alebo keď je papagáj v záťaži. Pelety s vedecky schváleným zložením, založené na vybraných druhoch zrna, čerstvom ovocí a arašidov. Obsahuje zložku Florastimul, ktorá podporuje črevnú flóru a chráni proti črevným ochoreniam. Pokiaľ vták nie je zvyknutý na tento druh kŕmenia, musí byť prechod na kŕmenie granulami postupný.


Zloženie krmiva

cereálie, zrniny, ovocie, zeleninové bielkovinové extrakty, cukor, minerály, L-lyzín, metionín, extrakt z yuccy, F-oligosacharidy, vitamíny

Nutričné hodnoty: bielkoviny 18%, tuky 16%, popol 4,5%, vláknina 3,5%, vápnik 0,9%, fosfor 0,6%, metionín 0,43%, sodík 0,2%, horčík 0,17%, vitamín A 15.000 IU/kg, vitamín D3 1.500 IU/kg, vitamín E 50mg/kg, vitamín K 1,5mg/kg, vitamín B1 2mg/kg, vitamín B2 10mg/kg, vitamín B3 15,5mg/kg, vitamín B6 4mg/kg, vitamín B12 20mg/kg, vitamín C 30mgkg, vitamín PP 40mg/kg, kyselina listová 0,5mg/kg, biotín 220mg/kg, cholín 700mg/kg, lysín 0,93%, treonín 0,73%, tryptofán 0,18%, železo 30mg/kg, meď 14mg/kg, mangán 85mg/kg, zinok 100mg/kg.

kele napsal(a):
Dobrý deň, pridám pár mojich postrehov.
Potrebu živočíšnych proteinov si vie každý ozajstný chovateľ nájsť na stránkach, kde sa popisuje potrava toho - ktorého druhu v prírode. Tu sa musíme spoľahnúť na ornitológov z terénu a ich pozorovania, prípadne rozbory potravy zo zažívacieho traktu.
varené vajce nie je strašiak. V rozumnej miere je pre vtáky prospešné, kvôli pomeru proteinov a lipidov. Vajcový bielok je prevažne proteinová substancia /ak nepočítame vodu/ a má opodstatnenie v podávaní vtákom, pokiaľ nevieme zabezpečiť adekvátnu prirodzenú formu živočíšnej bielkoviny / hmyz, bezstavovce, drobné stavovce.../. Vajcový žĺtok je tiež výborná potrava - pomer protein : lipidy je 1 : 2 a zloženie lipidov je tiež v poriadku - nasýtené MK : nenasýtené MK sú v pomere 1 : 2 / MK = mastná kyselina /. Cholesterol v žĺtku je dôležitý pre vývoj zárodku, sedliackym rozumom mi z toho vyplýva, že sa spotrebováva pri delení buniek, raste orgánov a v metabolických cykloch. Dospelí vtáci sú tiež "plní" deliacich sa buniek a rastúcich orgánov / okrem nervového tkaniva viac-menej všetky ostatné tkanivá /, takže cholesterol nepovažujem za škodlivý, ak je celé varené vajce podávané s mierou. Čo je miera? Odpovedajme si podľa prvej vety...
Otázka steatóz - u papagájov je to väčšinovo problém krmenia zmesami semien, kde je podľa mňa pomer protein : tuk omnoho horší ako vo vajcovom žĺtku, približne 1 : 3-4, čo je u papagájov bez možnosti lietania vo väčších voliérach problémové. Oveľa častejšie sa po prehnanom podávaní varených vajec stretávam s chorobami a degeneráciami obličiek /ledvin/, zvlášť sú zlé stavy choroby zvanej Dna. V akútnych prípadoch prevažuje viscerálna dna, v chronických a aj to dosť vzácne dna kĺbová.
Takže živočíšne proteíny určite tým vtákom, ktoré ju podľa údajov z miesta pôvodu požívajú. Varené vajce je asi najstaršou umelou náhradou živočíšnych proteinov v zajatí /vtáci, opice, drobné a malé šelmy.../ a netreba sa ho báť podávať s mierou, pokiaľ nevieme zabezpečiť na krmenie hmyz, ulitníky, bezstavovce...,
Toť môj pohľad na diskutovanú problematiku. Všetkým diskutujúcim prajem pekný víkend.

Jen musím znovu poděkovat takto veřejně dalšímu diskutujícímu MVDr. M. Kelecsényi.
Dodnes si znovu předčítám jeho příspěvky z doby i jeho mládí. Veterinář a chovatel, to je kombinace, které si vážím. Nevěřil bych, že nadnesené téma vzbudí takto přínosnou diskuzi.
Otakar Německý.

Dobrý večer.
Chtěl bych se připojit ke kolegovi Otakaru Německému. Konečně diskuze na úrovni a ne jen co povezete na tu a tu burzu. Chovatel by se mně stále vzdělávat a tohle ta nejlepší cesta.
Děkuji.

Hezký den,

i já upřímně děkuji všem, kteří se velice fundovaně vyjadřují k danému tématu. Tuto diskuzi čtu doslova se zatajeným dechem a Vámi uvedené poznatky se pokusím aplikovat ve svém chovu. Konečně podnětná diskuze o výživě papoušků...

Loni jsem četl v nějakém článku o podávání vařené sóji. V této luštěnině je bílkovina která se svým složením nejvíc podobá živočišné. Takže si myslím, že i tohle by mohla být částečná náhrada. Moji alexandři i když ji nikdy neviděli tak ji začali brát ochotně. Také jsem letos začal přidávat do míchanice nakrájené krabí tyčinky. Nejsou sice z kraba ale mělo by tam být rybí maso.
Červy podávám také, ale zatím si nejsem jistý jestli je berou. Mám je do zásoby v mrazáku.

Dobrý den.

Dlouze jsem od této debaty přemýšlel, čím tedy zpestřit ptákům při odchovu krmivo. Nechce se mě do nich neustále cpát vajíčka. Co říkáte na alternativu nějakého základu, třeba kukuřičného šrotu s přimícháním menšího množství kvalitní stoprocentní rybí moučky, moučky z mořského krilu a sušených dafnií?

Jinak k jádru tématu: Ono i dokmovací směsky či některé granule neobsahují vůbec živočišné bílkoviny a ptáci na nich rostou jako z vody. Nejde tedy spíše o vyváženost a poměr určitých živin v krmné dávce, než o obsah živočišných bílkovin?

Díky.

M. Š.

Kolega pracuje léta jako výživový poradce a zástupce jedné nadnárodní francouzké firmy...na můj dotaz ohledně nejkvalitnějšího zdroje bílkovin pro ptáky...Bohužel stěží mohu přepsat celou diskuzi, ale podnětnou a stěžejní informací byla zmínka, že preferovaným komponentem mnoha směsí je, dle nutričního složení, stravitelnosti, ceny, dostupnosti, nezávadnosti... KUKUŘIČNÝ GLUTEN... Pozn. - je to však střípek složitější mozaiky!

canar napsal(a):
Kolega pracuje léta jako výživový poradce a zástupce jedné nadnárodní francouzké firmy...na můj dotaz ohledně nejkvalitnějšího zdroje bílkovin pro ptáky...Bohužel stěží mohu přepsat celou diskuzi, ale podnětnou a stěžejní informací byla zmínka, že preferovaným komponentem mnoha směsí je, dle nutričního složení, stravitelnosti, ceny, dostupnosti, nezávadnosti... KUKUŘIČNÝ GLUTEN... Pozn. - je to však střípek složitější mozaiky!

Dobrý den.

S tou kukuřicí bych tomu věřil, proto přemýšlím nad základem míchanice z kukuřičného šrotu. Ono i ptáci jsou většinou po kukuřici jak diví a berou ji zcela první, obzvláště při odchovu. Každopádně podle jiných studií má kukuřice, oproti velmi stravitelným živinám i určité výživové nedostatky, takže se musí kombinovat s dalšími surovinami, které tyto nedostatky vyváží, což očekávám od přidání dalších surovin, klíčeného a menšího množství kvalitní živočišné bílkoviny.

M. Štěpán.

sunflowersman napsal(a):
Dobrý den.

S tou kukuřicí bych tomu věřil, proto přemýšlím nad základem míchanice z kukuřičného šrotu. Ono i ptáci jsou většinou po kukuřici jak diví a berou ji zcela první, obzvláště při odchovu. Každopádně podle jiných studií má kukuřice, oproti velmi stravitelným živinám i určité výživové nedostatky, takže se musí kombinovat s dalšími surovinami, které tyto nedostatky vyváží, což očekávám od přidání dalších surovin, klíčeného a menšího množství kvalitní živočišné bílkoviny.

M. Štěpán.

Ono kukuřičných produktů je více! Nelze zaměňovat šrot s pokrutinami, výlisky, glutenem...
Konkr. kukuřičný gluten je vedlejším produktem při výrobě -získávání škrobu. Je to dík odebranému škrobu cenné bílkovinné krmivo, neboť kukuřičný lepek (gluten) obsahuje přibližně 60% hrubého proteinu. Navíc složení tohoto proteinu tvoří velký podíl nezbytných esenciálních aminokyselin - methionin a cystin, a též "dostatek" kyseliny linolové! Gluten též obsahuje bohatou i škálu stopových prvků, tuku a vitaminů - E, B1, B2, B3, B4, B5, B6.

jaké by mělo být zastoupení glutenu ve směsi a s čím by měl být kombinován..to je již velmi obsáhlé téma..vhodné na celou knihu..

canar napsal(a):
Ono kukuřičných produktů je více! Nelze zaměňovat šrot s pokrutinami, výlisky, glutenem...
Konkr. kukuřičný gluten je vedlejším produktem při výrobě -získávání škrobu. Je to dík odebranému škrobu cenné bílkovinné krmivo, neboť kukuřičný lepek (gluten) obsahuje přibližně 60% hrubého proteinu. Navíc složení tohoto proteinu tvoří velký podíl nezbytných esenciálních aminokyselin - methionin a cystin, a též "dostatek" kyseliny linolové! Gluten též obsahuje bohatou i škálu stopových prvků, tuku a vitaminů - E, B1, B2, B3, B4, B5, B6.

jaké by mělo být zastoupení glutenu ve směsi a s čím by měl být kombinován..to je již velmi obsáhlé téma..vhodné na celou knihu..

Určitě, to s Vámi souhlasím. Bohužel doma nemáme laboratoře a ptáky studovat podrobně nemůžeme. Odhadnout správné množství asi taky ne.Takže nám zbývá jediné, zkusit to, zda to funguje. Každopádně děkuji za poznatky od kamaráda, velmi zajímavé. Jinak gluten= lepek, již chápu. Předtím jsem to nějak nedohlédl a spojil si to s bílkovinami v kukuřici.

canar napsal(a):
Ono kukuřičných produktů je více! Nelze zaměňovat šrot s pokrutinami, výlisky, glutenem...
Konkr. kukuřičný gluten je vedlejším produktem při výrobě -získávání škrobu. Je to dík odebranému škrobu cenné bílkovinné krmivo, neboť kukuřičný lepek (gluten) obsahuje přibližně 60% hrubého proteinu. Navíc složení tohoto proteinu tvoří velký podíl nezbytných esenciálních aminokyselin - methionin a cystin, a též "dostatek" kyseliny linolové! Gluten též obsahuje bohatou i škálu stopových prvků, tuku a vitaminů - E, B1, B2, B3, B4, B5, B6.

jaké by mělo být zastoupení glutenu ve směsi a s čím by měl být kombinován..to je již velmi obsáhlé téma..vhodné na celou knihu..

Dobrý večer.

Ještě mě napadlo, nevíte prosím zda kukuřičný lepek obsahuje kromě methioninu a cystinu i významné množství aminokyselin lysin, glycin a prolin, což jsou další aminokyseliny důležité pro růst. To bude zásadní. Zkusím ještě pohledat na internetu.

M. Š.

sunflowersman napsal(a):
Dobrý večer.

Ještě mě napadlo, nevíte prosím zda kukuřičný lepek obsahuje kromě methioninu a cystinu i významné množství aminokyselin lysin, glycin a prolin, což jsou další aminokyseliny důležité pro růst. To bude zásadní. Zkusím ještě pohledat na internetu.

M. Š.

Dobry den. Kukuricny srot pouzivam uz od dob totality. Podavam ho v michanici. Mam namichanou smes v pomeru 1.1.1.1 a to piskotova drt, kukuricny srot, jecny srot a strouhanka. Nastrouham mrkev, celer, cervenou repu a to zasipu prumislovou vajecinou a uvadenou smesi v takovem mnozstvi aby to bylo pekne sypke. Samozdrejme podle obdobi pridavam ruzne zelene koprivy, cinsky zeli atd. Bere me to veskera australie, pyrury, aratinky az po amazonany. Chovu zdar Plšek.

Dobrý den.mám zkušenost s moučnými červy krmím s nima bažanty a kolikrát se stane že andulky, korely a rozely ani bažanta k soustu nepustí... nejvíc berou když mají mladé.

canar napsal(a):
Kolega pracuje léta jako výživový poradce a zástupce jedné nadnárodní francouzké firmy...na můj dotaz ohledně nejkvalitnějšího zdroje bílkovin pro ptáky...Bohužel stěží mohu přepsat celou diskuzi, ale podnětnou a stěžejní informací byla zmínka, že preferovaným komponentem mnoha směsí je, dle nutričního složení, stravitelnosti, ceny, dostupnosti, nezávadnosti... KUKUŘIČNÝ GLUTEN... Pozn. - je to však střípek složitější mozaiky!

Pro mě zajímavá informace. To není pro laiky, ale pro odborníky. Jako praktik chovatel laik, ale i s vš vzděláním v oboru biologie bych tomu důvěřoval. Podnětná informace, neodpustím si, pokud je pravdivá. Nestudoval jsem to.