Tak nic, už jsem to našla. Pokud by to někoho zajímalo:
Volný chov andulek jako poštovních holubů https://www.youtube.com/watch?v=bhL4YvB5zjI
více o tomto experimentu zde http://www.chovatelskenoviny.sk/?en_zahradne-ihrisko,75.
Junool

XXX.XXX.240.118
Tak to mi přijde úžasné hlavně to že za celých 10 let nebyla žádná ztráta a naopak si uprchlé jedince přilákali.
Junool
Eliska

XXX.XXX.240.118
Krása.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jo pěkné otec tak hodně dávno choval andulky ale to u nás nelétalo tolik dravců jak dnes a nemůžete mět kočku, ta naše by ty andule zlikvidovala nato tata!
Oli

XXX.XXX.235.162
Martinnov
napsal(a):
Dobŕy den to je velice lákavý nápad letos už je to učit nebudu ale 2018 složným pár a budu je dávat do klece aby okoukávali okolí a pak je zkusím pustit ale celek. Se toho bojím ale co se řiká co nezkusíš to nemáš
Reakce na starou diskuzi mě zaujaly. Také jsem to kdysi s andulkami neúspěšně zkoušel. Ten volný chov na tom videu mě docela překvapil. Andulka, která není vázána na trvalé hnízdiště cestuje za potravou, ta ji tam u voliér snad držela. Pro volný chov jsou vhodní ti, kteří mají trvalá nocoviště. Agapornis, mníšci. Hovořím jen o levných druzích. Letos k voliérám přilétl ag. Fišerův. Krmil jsem ho skoro dva měsíce. Nevěřil bych jak byl obratný letec. Loví zde krahujec a nechytl ho. Kde pták nocoval nevím. Pověsil jsem na voléru budku, lezl do ní, ale nenocoval. Jednu samičku jsem v malé klícce pověsil vedle. Po čase se dostal do vedlejší voliéry, kde bylo v rohu řídké pletivo, ven už díru nenalezl a tím jeho pobyt na volnosti skončil.
Je to velmi hezky popsané v knize andulky od pana Zdeňka Vegera. Podobné pokusy dlouhodobě považuje za nemožné, neboť andulky žijí nomádským způsobem, tudíž jeden den můžete mít krásné hejnko a zcela bez varování druhý den ani pírko. V knize přesně popisuje potřebné vytvoření podmínek tak, aby alespoň při odchovu mláďat mohli volně létající samečci těšit oko chovatele.
Junool
napsal(a):
Tak to mi přijde úžasné hlavně to že za celých 10 let nebyla žádná ztráta a naopak si uprchlé jedince přilákali.
Já osobně bych tomu říkal zázrak. Zkoušel jsem to také, když párek měl mladé. Samice zmizela první a její mladé z prvního hnízda za dva dny. Samec poctivě krmil mladé a ven vůbec nešel. Zůstalo s ním pouze jedno z předešlých mladých. Tak jsem je po týdnu zase zavřel a přestal s experimenty. Občas přilétla některá na anténu, ale k voliéře se nepřiblížila. Možná by to chtělo když není moc potravy venku, ale já to již nezkouším.
Tak jsem si ted vztekle zanadaval, sepsal jsem pomerne dlouhy příspěvek s moji zkusenosti s andulkami na volno a agapornisama, ale bohužel jsem si ji neulozil do clipboardu a při odeslani se mi napsalo ze stranka nejde zobrazit a prisel jsem o to co jsem sepisoval deset minut.
Nemam naladu to psat znovu, třeba nekdy priste, takze jen ve strucnosti:
Letos mi uletlo odhadem 10 andulek, mozna vice a většina pryc.
Detem pak uletli 3 agapornisove, ty jsem pochytal bez problemu všechny.
Az budu mit novou voliéru, chov agapornisu na volno vyzkousim, andulky rozhodne nedoporucuji.
atobajus
napsal(a):
Jaký to má smysl tyhle experimenty? Doporučuji pořídit si raději holuby.
Žiaľ, už poniektorí holubári nevedia chovať holubov bez voliéry a na voľno
Foto zo záhradného ihriska; Hrdličky (krížence) na voľno, ako holuby.
lupus4
napsal(a):
Hrdličky (krížence)
vidím běžnou barevnou mutaci h. chechtavé, jak jste přišel na "křížence"?
Spýtam sa a upresním info podľa chovateľa. Prvý záber je matka vysokoletka, tretí obrázok je výletník pre hrdličky. (Foto máj 2015).
Krížence na vrane (drevenej atrape na vodnom valci). Hore je biely kríženec (hrdlička chichotavá x holub). Dole je melanínový "plodný kríženec (hrdlička poľná x hrdlička chichotavá)".
Foto urobené starším mobilom, chovateľom/majiteľom záhradného ihriska.
2 x detail bieleho neplodného kríženca (hrdlička chichotavá x holub). Foto z dnešnej večernej návštevy.
V sezóne 2017 v záhradnom ihrisku voľne lietali a v chovnom zariadení odchovávali;
3 páry hrdličky v kombinácii s holubmi a krížencami,
3 páry holúbky diamantové,
4 páry agapornis ružovohrdlý,
5 páry andulky.
Podstata chovu na voľno je výcvik a prvý termín voľného letu "nováčikov", tento realizuje sa až po znáške.
Obr.1.,2. Pri holúbkoch je niekedy problém, že ďalšie hniezdenie chcú mať na stromoch v záhrade.
Obr.3 Mladý agapornis (v strede nekvalit. fota), určite nepôjde do záletu k andulkám.
Volný chov exotů.
Také jsem se kdysi pokoušel. U andulek mě uvedený příspěvek překvapil. Agapornisi v létě, možná i v zimě, mníšci, kteří nocují v hnízdech. Alexandři malí i v zimě se budou držet zdroje potravy. Jistě patagonští nebo a. čínští, ale byl by to dražší špás. Většinou jsem jmenoval invazní druhy nevhodné do naší přírody. Ale co je dnes vhodné? Mandarinky v Londýně, alexandři ve Španělsku i Německu,
Hřivnáči a sojky a krahujci v pražských parcích. Drobní pěvci zmizeli, co vy na to ekologové?
Nevím, komu by konkurovaly uvedené druhy papoušků v dnešní devastované krajině.
Vrhaly by se na vinice a vyhnaly z nich špačky|?
Jen malý příklad.
Osmitisícové město Nové Mešto na Moravě, středisko biatlonu, lyžovaní a dalších sportů.
5 větších rybníků a mnoho menších uvnitř města.400 až 500 kachen březňaček celoročně. Jsou lidmi krmeny, jsou krotké, je to hezké, ale:
V čisté vodě rybníků a potoků zmizelo vše živé. Ani žabka, ani rybička natož čolek nebo ještěrka. Vše sežerou kachny. To není invazní druh, ale přemnožený škůdce, který se uvnitř města nesmí lovit.
Jaksi se nám selský rozum vytratil, hlavně řešit opsané necitované pasáže o chovu králíků nebo volnočasové aktivity dětí v jiné diplomce. To zajímá lidi víc. Asi chce být národ klamán.
Použiji známý citát: " Kdo je bez viny, ať hodí kamenem".
Naozaj, "voľný chov anduliek" v záhradnom ihrisku na Slovensku je dlhodobo úspešný a náročný experiment a poznatok.
Profesionáli zo ZOO majú sa čo učiť... Sympatické privítanie v niektorých ZOO je napr. voľne pohybujúce sa králiky.
andulky bych ani nezkoušel, ty migrují za potravou a mají to v genech. Před spoustou let za mého mládí jsem měl pár zeber na volno a druhý ve voliéře. Vychovali jedno hnízdo mladých, když předtím jim první hnízdění promoklo. Samička byla bílá a uklovali ji vrabci. Sameček sám statečně vychoval mladé a ještě před vylétnutím postavil nové spací hnízdo na smrku ve výšce asi 4metrů. Předtím hnízdili v metrové výšce. Měli "voliéru" asi 2km v průměru. Na podzim jsem je odchytil a chovali se v kleci jako tam byly odjakživa, krásně vylétané a v kondici.
corvuscorax
napsal(a):
andulky bych ani nezkoušel, ty migrují za potravou a mají to v genech. Před spoustou let za mého mládí jsem měl pár zeber na volno a druhý ve voliéře. Vychovali jedno hnízdo mladých, když předtím jim první hnízdění promoklo. Samička byla bílá a uklovali ji vrabci. Sameček sám statečně vychoval mladé a ještě před vylétnutím postavil nové spací hnízdo na smrku ve výšce asi 4metrů. Předtím hnízdili v metrové výšce. Měli "voliéru" asi 2km v průměru. Na podzim jsem je odchytil a chovali se v kleci jako tam byly odjakživa, krásně vylétané a v kondici.
andulky bych ani nezkoušel, ty migrují za potravou a mají to v genech
A napriek tomu, že andulky v domovine migrujú voľne za potravou, košické lietajúce andulky prichádzajú do chovného zariadenia. V tom je veľký kumšt priateľa chovateľa poštových holubov Jožka Hudáka, ktorý vymyslel, pre voľný chov exotického vtáctva "praktický regulovateľný výletník".
Obr.1 besiedka
Obr.2 vymyslené treba vyrobiť a v praxi overiť, potvrdiť správnosť (verifikovať).
Moudivláček
napsal(a):
Volný chov exotů.
Také jsem se kdysi pokoušel. U andulek mě uvedený příspěvek překvapil. Agapornisi v létě, možná i v zimě, mníšci, kteří nocují v hnízdech. Alexandři malí i v zimě se budou držet zdroje potravy. Jistě patagonští nebo a. čínští, ale byl by to dražší špás. Většinou jsem jmenoval invazní druhy nevhodné do naší přírody. Ale co je dnes vhodné? Mandarinky v Londýně, alexandři ve Španělsku i Německu,
Hřivnáči a sojky a krahujci v pražských parcích. Drobní pěvci zmizeli, co vy na to ekologové?
Nevím, komu by konkurovaly uvedené druhy papoušků v dnešní devastované krajině.
Vrhaly by se na vinice a vyhnaly z nich špačky|?
Jen malý příklad.
Osmitisícové město Nové Mešto na Moravě, středisko biatlonu, lyžovaní a dalších sportů.
5 větších rybníků a mnoho menších uvnitř města.400 až 500 kachen březňaček celoročně. Jsou lidmi krmeny, jsou krotké, je to hezké, ale:
V čisté vodě rybníků a potoků zmizelo vše živé. Ani žabka, ani rybička natož čolek nebo ještěrka. Vše sežerou kachny. To není invazní druh, ale přemnožený škůdce, který se uvnitř města nesmí lovit.
Jaksi se nám selský rozum vytratil, hlavně řešit opsané necitované pasáže o chovu králíků nebo volnočasové aktivity dětí v jiné diplomce. To zajímá lidi víc. Asi chce být národ klamán.
Použiji známý citát: " Kdo je bez viny, ať hodí kamenem".
Biosféra obecně není nic neměnného, je přirozeností každého druhu získávat pro sebe území a prostor, pokud jsou k tomu vhodné podmínky. Pro straky, sojky a kachny ve městech holt ty podmínky jsou. Taky z toho nejásám, ale ani mne to v podstatě nijak nepohoršuje, stejně jako navolno žijící papoušci. Spíš obdivuji, že alexandři vydrží polské zimy...
Andulky v košickém chovu sleduji dlouho a obdivuji, sluší jim to...
Co se týče úžasných absolvenstkých vysokoškolských prací, je to hlavně ostuda akademického sektoru, protože ten by měl být už z hlediska a principu jeho statutu imunní vůči finančním svodům a neposkytovat vysokoškolské vzdělání každému za každou cenu, kterou určuje školné či mrzký příspěvek na studenta...ale to je vzhledem k současné společenské konstelaci sci-fi
saola
napsal(a):
Biosféra obecně není nic neměnného, je přirozeností každého druhu získávat pro sebe území a prostor, pokud jsou k tomu vhodné podmínky. Pro straky, sojky a kachny ve městech holt ty podmínky jsou. Taky z toho nejásám, ale ani mne to v podstatě nijak nepohoršuje, stejně jako navolno žijící papoušci. Spíš obdivuji, že alexandři vydrží polské zimy...
Andulky v košickém chovu sleduji dlouho a obdivuji, sluší jim to...
Co se týče úžasných absolvenstkých vysokoškolských prací, je to hlavně ostuda akademického sektoru, protože ten by měl být už z hlediska a principu jeho statutu imunní vůči finančním svodům a neposkytovat vysokoškolské vzdělání každému za každou cenu, kterou určuje školné či mrzký příspěvek na studenta...ale to je vzhledem k současné společenské konstelaci sci-fi
Naprostý souhlas a nedá mě to nereagovat.
Sice pletu politiku do rubriky přírody, ale jsem slyšel jsem, že kdyby se prošly diplomky všech poslanců, tak by byla sněmovna neúsnášení schopná.
Skoro bych tomu věřil.