Žako - jak zvyknout na pobyt venku?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
18.5.2017 11:17
janau.

XXX.XXX.162.61

Dobrý den,
mám 7 letou samičku žaka - mazlíka, koupila jsem ji jako 2 letou od majitele, který ji měl v paneláku v malém bytě, neměli na ni moc čas. Odjakživa se lehce škube na břiše, to už jsem přestala řešit, povahově je příjemná na mě i na manžela, pouštím ji 2x denně prolétnout, pohybu má dost. Co mě ale trápí jsou 2 věci:
1. nerada se koupe - má velkou misku s vodou, jednou za týden se v ní jako umývá, ale jen si namáčí nohy a trošku zobákem rozstřikuje vodu okolo, ale zůstává vždy suchá
2. začíná zase hezké počasí, tak se ji snažím vždy při počasí jako je dnes přesunout s celou voliérou (je na kolečkách) na dvůr na vhodné místo, aby měla přehled, "krytá záda", ale pobytem venku je hrozně stresovaná, má vyděšený výraz, roztahuje křídla k "útěku", často i zvrací. Moc dlouho to nevydržím a do hodiny je většinou zase doma, tak je v klidu. Loni v létě jsem ji nechala venku na úplně jemném, téměř nepatrném mžení venku, moc ji to stresovalo..
Uměl byste mi někdo poradit, zda je možné ji nenásilnou formou naučit mít ráda vodu? Je to tak daleko, že když si namočím prsty a chci ji podrbat mokrými prsty, hned mě odstrkuje a utíká pryč
Ten venkovní pobyt bych jí také moc přála, máme velký dvůr, přes léto jsme pořád venku, se psy nemá problém, znají se, můžeme tak být spolu a na vzduchu, ale ona z toho má akorát pořád stres. Zkouším to už několik let, někdy je to trochu lepší, někdy začne hned zvracet ze stresu.. Nějaký tip, prosím?

18.5.2017 14:56
kareta

XXX.XXX.84.6

Dobrý den. Co mužu poradit tak zkuste vyhledat nějakého chovatele ve Vašem okolí okrese co má větší papoušky. Tady Vám těžko bude někdo radit. To je tak na pul hodiny psaní a to se určitě nikomu chtít psát nebude. Nebo jo ? Zkuste zavolat p. Bártovi telefonicky poradí ochotně jeho manželka.

18.5.2017 14:58
kareta

XXX.XXX.84.6

Dejte do vyhledávače Manželé Bartlovi papoušci.

18.5.2017 15:25
janau.

XXX.XXX.162.61

P. Bartla znám, kniha přečtena, už jsem s ním byla kdysi v komunikaci ohledně té vody + škubání, víceméně jsme nevyřešili... někdy je to prý forma lehké nevyřešitelné neurozy..

18.5.2017 15:31
kareta

XXX.XXX.84.6

Tohle jestli Vám řekl tak tu neurózu má asi on.

18.5.2017 15:53
kareta

XXX.XXX.84.6

Představte se sama sebe v kuži toho papouška a tak postupujte. Nebyl v životě nikde dál jak v uzavřené místnosti neviděl sluníčko necítil foukání větru nebyl nikdy na takovém světle co je venku neviděl nikdy tolik barev atd. Vše pomalu a pujde to. Přeji hodně zdaru.

19.5.2017 11:40
janau.

XXX.XXX.162.61

O to se právě snažím, ale vzhledem k tomu, že tento "proces postupného zvykání" trvá už pět let a celkem nic se k lepšímu nemění, tak jsem zoufalá.. Chtěla bych jí dopřát pobytu venku, lehkou spršku v letním poprchání, ale copak to jde? Asi na tohle opravdu rada není, budu zkoušet dál..

19.5.2017 12:16
kareta

XXX.XXX.84.6

Ještě bych zkusil jednu věc. Požádejte manžela at udělá na dvorku voliéru třeba dva krát dva metry ze tří stran plnou a na předu dvojité pletivo. Možná když bude ve větším prostoru nebude tak stresovaná. Já když jsem dal naši samičku Ruženu která má už dvanáct let tenkrát taky poprvé ven tak byla z toho celá vyplašená a asi dvě hodiny se na bidle ani nepohnula. Za pár dní se už těšila ven.

19.5.2017 13:22
janau.

XXX.XXX.162.61

No obecně tu voliéru plánujeme už 3 roky, ale jí si pořád říkala, zda to má smysl, aby k něčemu byly, když se venku tak stresuje. První dva roky jsem ji dávala do přenosné větší klece, kterou znala, když to nebylo dobré, začala jsem ji převážet ven na dvůr přímo v té její velké kleci na kolečkách s tím, že třeba bude dobrá ve svém známém prostředí. Je to stejné, Když je nejhůř, zakrývám ji seshora dekou, má tak krytý vršek, záda a z poloviny i boky její klece (deku zná z převozu autem, z té strach nemá). Venku vydává často takové velmi hlasité zvuky, které musí být slyšet na druhé straně vsi, přijdou mi ty zvuky jako varovné. Stresují i ptáci, co nad dvorem proletí. Psi jí nevadí, nový domácí kocour jí nevadí - bydlí spolu už půl roku, celkově změny provedené doma, i přestěhování do nového bydliště!, to všechno proběhlo vždy bez problémů..Až na ten venek a to že nemá ráda vodu. Nechápu.. Mám kolem sebe 3 známé, kteří mají po jednom žakovi různého stáří, všichni jsou zvyklí přes zimu doma v kleci, přes celé léto venku ve voliéře, ani jeden z nich nebývá pouštěn na prolétnutí po baráku, všichni tři jsou komunikativní, bezproblémoví, neškubou se (kromě Kačky, té už je 17 let a má už 15 let holé břicho), vodu všichni zbožňují.. Ach jo. Budu trpělivá, třeba se jí to jednou zalíbí.. Dnes to zkusím znovu, letos tedy poprvé..

19.5.2017 17:14
eli22

XXX.XXX.181.33

janau. napsal(a):
No obecně tu voliéru plánujeme už 3 roky, ale jí si pořád říkala, zda to má smysl, aby k něčemu byly, když se venku tak stresuje. První dva roky jsem ji dávala do přenosné větší klece, kterou znala, když to nebylo dobré, začala jsem ji převážet ven na dvůr přímo v té její velké kleci na kolečkách s tím, že třeba bude dobrá ve svém známém prostředí. Je to stejné, Když je nejhůř, zakrývám ji seshora dekou, má tak krytý vršek, záda a z poloviny i boky její klece (deku zná z převozu autem, z té strach nemá). Venku vydává často takové velmi hlasité zvuky, které musí být slyšet na druhé straně vsi, přijdou mi ty zvuky jako varovné. Stresují i ptáci, co nad dvorem proletí. Psi jí nevadí, nový domácí kocour jí nevadí - bydlí spolu už půl roku, celkově změny provedené doma, i přestěhování do nového bydliště!, to všechno proběhlo vždy bez problémů..Až na ten venek a to že nemá ráda vodu. Nechápu.. Mám kolem sebe 3 známé, kteří mají po jednom žakovi různého stáří, všichni jsou zvyklí přes zimu doma v kleci, přes celé léto venku ve voliéře, ani jeden z nich nebývá pouštěn na prolétnutí po baráku, všichni tři jsou komunikativní, bezproblémoví, neškubou se (kromě Kačky, té už je 17 let a má už 15 let holé břicho), vodu všichni zbožňují.. Ach jo. Budu trpělivá, třeba se jí to jednou zalíbí.. Dnes to zkusím znovu, letos tedy poprvé..

Je to těžké, protože nevíte, co se jí dělo po dobu těch dvou let, co jste ji ještě neměla. Tam může být jádro pudla. Může, ale nemusí, těžko říci.

22.5.2017 19:58
corvuscorax

XXX.XXX.49.81

Jestli je na vás zvyklá a sedí vám např na rameni a mazlí se, tak se zkuste s ní postavit pod sprchu. Já jsem svým žakům umýval občas podělané nohy ve vaně s trochou vody a pomalu jsem přidával až se namočili celí. Co se týká pobytu venku nenuťte ji být na sluníčku nebo na dešti bez vás. Vezměte si třeba knížku a čtěte si vedle ní a občas na ni promluvte pár slov. Třeba si zvykne. Nová voliéra nemusí být řešení. Mě také doporučili větší klec a když jsem ji obstaral, žakyna v ní seděla třásla se a za celý den se nenapila ani nežrala. když jsem jí donesl tu "starou" menší klec tak se uvolnila a všechno dohnala. Bohužel ptáci mají každý svoji povahu jako lidé a nehodí se pro ně žádná šablona. Chce to trpělivost, jsou to dlouhověcí ptáci.

22.5.2017 22:55
Bobibobi

XXX.XXX.170.0

Pokud ji vozite ven v její kleci je logické, ze se bojí.premistujete její domov, kde se cítí v bezpečí.problem s vodou se dá také odbourat.pokud budete chtít poradit pisnete zprávu.rychlejší to bude po telefonu.

23.5.2017 07:32
janau.

XXX.XXX.162.61

corvuscorax napsal(a):
Jestli je na vás zvyklá a sedí vám např na rameni a mazlí se, tak se zkuste s ní postavit pod sprchu. Já jsem svým žakům umýval občas podělané nohy ve vaně s trochou vody a pomalu jsem přidával až se namočili celí. Co se týká pobytu venku nenuťte ji být na sluníčku nebo na dešti bez vás. Vezměte si třeba knížku a čtěte si vedle ní a občas na ni promluvte pár slov. Třeba si zvykne. Nová voliéra nemusí být řešení. Mě také doporučili větší klec a když jsem ji obstaral, žakyna v ní seděla třásla se a za celý den se nenapila ani nežrala. když jsem jí donesl tu "starou" menší klec tak se uvolnila a všechno dohnala. Bohužel ptáci mají každý svoji povahu jako lidé a nehodí se pro ně žádná šablona. Chce to trpělivost, jsou to dlouhověcí ptáci.

Ano, je to mazlík a většinu času, kdy je venku z klece, tráví se mnou (na rameni, na koleni apod.). Tu sprchu jsem před časem zkoušela, byla z toho zpanikařená, dál jsme v tom nepokračovali. Když např. umývám nádobí a sedí mi na rameni, tak trošku nenápadně stříknu vodou, no jakmile na ni doletí kapka vody, tak uletí. Tak jedině, jak na ni lehce dostat vodu, tak přes prsty, když se přijde pomazlit a mám mokré ruce. Pak to samozřejmě pozná a je vidět, že se jí to nelíbí, začne se hned oždibovat. No na dně klece má misku s vodou a jde se "vykoupat" jednou za týden, vždy v sobotu kolem poledne (nechápu, jak to pozná :-D), ale jak už jsem psala, namočí si jenom nohy a cáká kolem sebe zobákem, ale zůstane vždy na těle celá suchá.. Ten pobyt venku budeme dál trénovat, jak říkáte - trpělivost u ní bude to důležité, vždycky jsem tak nějak v dohledu, budu více s ní, abychom byly v blízkém kontaktu a uvidíme..

23.5.2017 07:49
janau.

XXX.XXX.162.61

Bobibobi napsal(a):
Pokud ji vozite ven v její kleci je logické, ze se bojí.premistujete její domov, kde se cítí v bezpečí.problem s vodou se dá také odbourat.pokud budete chtít poradit pisnete zprávu.rychlejší to bude po telefonu.

Pořád nad tím přemýšlím, jestli jí vadí, že jí přemisťuji ten její domov, jak píšete.. Obecně ten její domov přemisťuji častěji, kvůli úklidu, nebo když nám třeba spí návštěva v obýváku, tak si ji odvezu do ložnice přes noc, ale chápu, to je ve svém známém prostředí, celý dům zná dobře. Když bývala v menší kleci, zvykala si na ni doma asi půl roku, poté v ní byla několikrát doma a pak teprve venku. Teď už ji do ni dávat nemůžu, protože poté, co v ní musela absolvovat dlouhou cestu při stěhování, tak už do ní nechce. Proto raději teď volím její vlastní klec a připadá mi, že je to i trošku lepší, než v té menší (zkoušela jsem ji v té menší přenášet ven i před přestěhováním v dřívějším bydlišti, přestěhovaná jsem 2 roky). Je to už dávno, ale zkoušela jsem i p. Bartla, na tu vodu a současně i lehké škubání, kterým od začátku pobytu u nás trpí a on mi řekl, že prostě někdy ta příčina opravdu není a může se jednat o lehkou neurozu bez zjevné příčiny..No, také těžko říct, co se jí dělo v prvních dvou letech u původního majitele, jak naznačila ELI22.

23.5.2017 08:51
eli22

XXX.XXX.181.33

janau. napsal(a):
Pořád nad tím přemýšlím, jestli jí vadí, že jí přemisťuji ten její domov, jak píšete.. Obecně ten její domov přemisťuji častěji, kvůli úklidu, nebo když nám třeba spí návštěva v obýváku, tak si ji odvezu do ložnice přes noc, ale chápu, to je ve svém známém prostředí, celý dům zná dobře. Když bývala v menší kleci, zvykala si na ni doma asi půl roku, poté v ní byla několikrát doma a pak teprve venku. Teď už ji do ni dávat nemůžu, protože poté, co v ní musela absolvovat dlouhou cestu při stěhování, tak už do ní nechce. Proto raději teď volím její vlastní klec a připadá mi, že je to i trošku lepší, než v té menší (zkoušela jsem ji v té menší přenášet ven i před přestěhováním v dřívějším bydlišti, přestěhovaná jsem 2 roky). Je to už dávno, ale zkoušela jsem i p. Bartla, na tu vodu a současně i lehké škubání, kterým od začátku pobytu u nás trpí a on mi řekl, že prostě někdy ta příčina opravdu není a může se jednat o lehkou neurozu bez zjevné příčiny..No, také těžko říct, co se jí dělo v prvních dvou letech u původního majitele, jak naznačila ELI22.

Dobrý den, já mám z Vašich příspěvků takový divný pocit, přijde mi, že se s žakynou pořád děje něco nového (stěhování, stěhování klece, nový kocour,...). Možná to má na ní špatný vliv, i když se to nezdá. Možná z Vás vycítí tu nervozitu a to, jak moc chcete,.. Oni jsou eskutečně vnímaví. Nevím, prostě tak to cítím, ale třeba se mýlím. Škoda že nevíte, proč se začala škubat. Měla jste před ní nějaké zkušenosti s papoušky?

23.5.2017 11:12
janau.

XXX.XXX.162.61

Letem světem je to takhle: žakynku jsem koupila jako dvouletou, už tam měla nějaký problém, bydlela v malém bytě plným dětí, jiných zvířat s velmi omezenou možností pobytu mimo klec. Doma se mi hned začla jemně otrhávat, i když jsme si cestu vzala jsem ji na veterinu na odběry krve a prohlídku, vše bylo v pořádku. Asi po 3 měsících pobytu u nás jsem z původního majitele po různých výmluvách vytáhla info, že žakynka nosila před prodejem nějakou dobu límec, aby před prodejem zarostla peřím, že se mu také škubala.Nyní ji mám už 5 let. Stěhování proběhlo z důvodu změny bydliště, s tím asi nic nenadělám, další stěhování opravdu už neplánuji smajlík Žiju sama s manželem a změnu po stěhování, z pokoje do pokoje, popř. zvířat (ze těch 5 let se nám vyměnil jeden pes a přibyla jedna kočka), tohle snáší dobře, mám z ní takový pocit, že u všeho, u čeho jsem já nebo manžel, tak snese bez problémů a nereaguje na to nijak. I změny doma, jako jiný nábytek, nová kuchyně apod. zvládla vždy v pohodě. Jediný a dlouhodobý problém je koupání + lehká forma škubání + pobyt venku. To je vše a tom tu píšu. Tyto 3 problémy měla pravděpodobně už před nákupem, aspoň tedy ke škubání a nesnášenlivost k vodě mi původní majitel potvrdil, pobyt venku asi také, bydleli v 10.patře paneláku bez balkonu. Za těch 5 let, co opatrně zkouším jak vodu, tak pobyt venku, nic nepomáhá, tak proto jsem zde a ptám se, zda by někdo poradil. Na škubání jsem vyzkoušela snad všechno, včetně přípravků od p. Bartla, tak už prostě nic nezmůžu, ani podle p. Bartla...

23.5.2017 12:44
eli22

XXX.XXX.181.33

janau. napsal(a):
Letem světem je to takhle: žakynku jsem koupila jako dvouletou, už tam měla nějaký problém, bydlela v malém bytě plným dětí, jiných zvířat s velmi omezenou možností pobytu mimo klec. Doma se mi hned začla jemně otrhávat, i když jsme si cestu vzala jsem ji na veterinu na odběry krve a prohlídku, vše bylo v pořádku. Asi po 3 měsících pobytu u nás jsem z původního majitele po různých výmluvách vytáhla info, že žakynka nosila před prodejem nějakou dobu límec, aby před prodejem zarostla peřím, že se mu také škubala.Nyní ji mám už 5 let. Stěhování proběhlo z důvodu změny bydliště, s tím asi nic nenadělám, další stěhování opravdu už neplánuji smajlík Žiju sama s manželem a změnu po stěhování, z pokoje do pokoje, popř. zvířat (ze těch 5 let se nám vyměnil jeden pes a přibyla jedna kočka), tohle snáší dobře, mám z ní takový pocit, že u všeho, u čeho jsem já nebo manžel, tak snese bez problémů a nereaguje na to nijak. I změny doma, jako jiný nábytek, nová kuchyně apod. zvládla vždy v pohodě. Jediný a dlouhodobý problém je koupání + lehká forma škubání + pobyt venku. To je vše a tom tu píšu. Tyto 3 problémy měla pravděpodobně už před nákupem, aspoň tedy ke škubání a nesnášenlivost k vodě mi původní majitel potvrdil, pobyt venku asi také, bydleli v 10.patře paneláku bez balkonu. Za těch 5 let, co opatrně zkouším jak vodu, tak pobyt venku, nic nepomáhá, tak proto jsem zde a ptám se, zda by někdo poradil. Na škubání jsem vyzkoušela snad všechno, včetně přípravků od p. Bartla, tak už prostě nic nezmůžu, ani podle p. Bartla...

Zřejmě se něco pokazilo u minulého majitele a teď má jisté bloky a neurozy. Možná ji násilím kropili nebo strkali do vody(což jim možná dokonce někdo poradil kvůli škubání). Škubání bych neřešila, pokud to není nijak do krve, má to už jako zlozvyk, jednu takovou mám doma. Nevím, jak máte řešený byt nebo dům, třeba bych otevírala okno dokořán, aby na ní šlo sluníčko a viděla, že je to venku ok. Postupně jí učila blíž k oknu, nevím, jestli to u vás tak jde. A k tomu koupání. Asi ne všichni papoušci mají rádi vodu, někteří fakt ne, naši třeba nesnáší, když na ně stříkám, ale rádi se vykoupou v talíři nebo v umyvadle tak 2 x v týdnu. Jestli je jinak v pořádku, nijak se nedostatek koupání neprojevuje na kvalitě opeření, tak bych to nehrotila, zkoušela - pokus omyl, ale nebyla z toho špatná, protože se to na ně přenáší.

23.5.2017 13:42
janau.

XXX.XXX.162.61

Máte pravdu, asi to nejde vyřešit, jen opatrně dál zkoušet.. Ach jo, člověk by pro ni chtěl tolik toho udělat, ale nedokáže jí to vysvětlit.. Škubání jsem už přestala řešit, ten stav je víceméně pořád stejný, uždíbává si jen konečky, při přepeření se jí udělá krásné nové peří, ale dlouho nevydrží (kouše si břicho, částečně krk a drápky). Nekoupání jí asi taky moc nevadí, misku má velkou na dně klece, ale jak říkám, jednou týdně z ní vycáká všechnu vodo, umyje nohy a je spokojená.. Taky nechám být, jak to je.. Ten pobyt venku budu zkoušet pomaloučku dál, má doma klec u okna, vidí z něho, je to okno do dvora, nemáme na něm záclonu, takže vidí venku, co se děje, často i na parapet zalítne a kouká z okna a "mává" na mě hlavou přes sklo. Sluníčko jí dopoledne částečně dopadá až do klece. Má i ptačí strom přímo u jiného okna - kouká ven na psy na dvůr a na nás..Prostě z domu je všecko OK, ale jakmile ji přivezu před vchod na dvůr a je na dvoře před tím samým oknem, ze kterého kouká, tak její radost končí..

23.5.2017 14:38
eli22

XXX.XXX.181.33

janau. napsal(a):
Máte pravdu, asi to nejde vyřešit, jen opatrně dál zkoušet.. Ach jo, člověk by pro ni chtěl tolik toho udělat, ale nedokáže jí to vysvětlit.. Škubání jsem už přestala řešit, ten stav je víceméně pořád stejný, uždíbává si jen konečky, při přepeření se jí udělá krásné nové peří, ale dlouho nevydrží (kouše si břicho, částečně krk a drápky). Nekoupání jí asi taky moc nevadí, misku má velkou na dně klece, ale jak říkám, jednou týdně z ní vycáká všechnu vodo, umyje nohy a je spokojená.. Taky nechám být, jak to je.. Ten pobyt venku budu zkoušet pomaloučku dál, má doma klec u okna, vidí z něho, je to okno do dvora, nemáme na něm záclonu, takže vidí venku, co se děje, často i na parapet zalítne a kouká z okna a "mává" na mě hlavou přes sklo. Sluníčko jí dopoledne částečně dopadá až do klece. Má i ptačí strom přímo u jiného okna - kouká ven na psy na dvůr a na nás..Prostě z domu je všecko OK, ale jakmile ji přivezu před vchod na dvůr a je na dvoře před tím samým oknem, ze kterého kouká, tak její radost končí..

To škubání znám, není to škubání, ale uštipování, ucvakávání peří. Jeden čas mi velmi pomohlo dávat do klece věci z mikrovláka nebo froté a papouch to procvakával, dirku za dirkou, hodně se tím zabavil, na čas to dost pomohlo, ale pak se to zase vrátilo do zaběhlých kolejí. Že nechce ven, tak to je zajímavé, ale třeba trpí agorafóbií, proč by ne? Třeba ano.Nikdo jim do hlavy nevidí.

23.5.2017 16:01
EvaNM

XXX.XXX.234.252

Dobrý den. Mám rovněž samičku žaka. Na každou změnu si musí pomalu navyknout. V případě, že bych ji chtěla dávat do venkovní voliéry, bych postupovala takto: Pomocí pamlsků, hraček, mazlení a zpěvu ji pomalu naučit na malou klec, kterou lze přenášet, a trávit s ní (a s pamlsky a s povídáním ) veškerý čas venku. Nejdřív ale pomalu navyknout na přenášení i s tou malou klecí. Zároveň dbát na to, aby tato změna pro ni byla v daném období jediná, se kterou se bude vyrovnávat. Nám se tento postup osvědčil. Až by si zvykla, do velké voliéry vstupovat spolu s ní a nechat jí v horním rohu původní malou klec jako útočiště, pro její pocit bezpečí. Ve voliéře bych ji v žádném případě nenechávala celý den a už vůbec ne přes noc, pokud je zvyklá být členem rodiny. Ať se daří. Eva.

24.5.2017 07:48
janau.

XXX.XXX.162.61

eli22 napsal(a):
To škubání znám, není to škubání, ale uštipování, ucvakávání peří. Jeden čas mi velmi pomohlo dávat do klece věci z mikrovláka nebo froté a papouch to procvakával, dirku za dirkou, hodně se tím zabavil, na čas to dost pomohlo, ale pak se to zase vrátilo do zaběhlých kolejí. Že nechce ven, tak to je zajímavé, ale třeba trpí agorafóbií, proč by ne? Třeba ano.Nikdo jim do hlavy nevidí.

Ano, přesně tak, je to uštipování, kdy cca polovina pírka zůstává v kůži a odpadne až při přepeřování. Čili břicho má pokryté nevzhlednými zbytky peříček, no jo, jsem už smířená s tím, že to lepší už nebude. Dokonce i mě se občasně snaží trhat obočí nebo řasy (vlasy ne - zajímavé) a manželovi zase vousy. Na to štípání a trhání mám osvědčené papírové ruličky od toaleťáku + zasukované pověšené lano, dokáže trávit hodiny uždibováním malinkých kousků z toho tvrdého papíru anebo rozebírat po vláknech lano No jinak opravdu to vypadá, jako by trpěla agorafobií.. Dění venku ji zajímá, ráda kouká z okna, ale opravdu jen z okna z bezpečí domova, venku je to špatné.. Přesto to ještě budu letos zkoušet, třeba se to časem zlomí, pokud ne, bude prostě čistě domácí..

24.5.2017 07:53
janau.

XXX.XXX.162.61

EvaNM napsal(a):
Dobrý den. Mám rovněž samičku žaka. Na každou změnu si musí pomalu navyknout. V případě, že bych ji chtěla dávat do venkovní voliéry, bych postupovala takto: Pomocí pamlsků, hraček, mazlení a zpěvu ji pomalu naučit na malou klec, kterou lze přenášet, a trávit s ní (a s pamlsky a s povídáním ) veškerý čas venku. Nejdřív ale pomalu navyknout na přenášení i s tou malou klecí. Zároveň dbát na to, aby tato změna pro ni byla v daném období jediná, se kterou se bude vyrovnávat. Nám se tento postup osvědčil. Až by si zvykla, do velké voliéry vstupovat spolu s ní a nechat jí v horním rohu původní malou klec jako útočiště, pro její pocit bezpečí. Ve voliéře bych ji v žádném případě nenechávala celý den a už vůbec ne přes noc, pokud je zvyklá být členem rodiny. Ať se daří. Eva.

Dobrý den Evo, já zatím teprve vlastně řeším, zda vůbec snese nějaký pobyt venku, voliéru nemám a zatím se zdráhám s její výstavbou, právě z výše uvedeného důvodu. Určitě ale souhlasím s Vaším postupem zvykání ve voliéře venku, tak nějak si to také představuji, tohle je ale zatím vzhledem k situaci vzdálená budoucnost.. Ale kdo ví

26.5.2017 13:55
jarkad

XXX.XXX.76.27

Dobrý den,
s žakouškama to opravdu nebývá jednoduché. Chováme je už skoro 20 let jako mazlíčky. Začali jsme s jedním, ale poměrně brzy jsme přišli na to, že jednomu papouškovi je smutno, takže nyní máme pár a k tomu jednoho kakadua. Zvykaní na změny vyžaduje hodně trpělivosti, na vše pomalu reagují, ale hodně také záleží na povaze daného papouška. Samičku máme ručně dokrmenou, je jí 14 let. Pořídili jsme ji k 3-letému samečkovi z přirozeného odchovu, o kterého jsme bohužel po 5-letech kvůli nemoci přišli, samička to velmi špatně nesla. Opatřili jsme jí nového kamaráda - také odchovaného pod rodiči, ale zvykání bylo pomalé, trvalo rok, než jsme je dali do společné klece. Do té doby byli v samostatných klecích, které jsme postupně k sobě přibližovali. Jsem přesvědčená o tom, že chovat pouze jednoho papouška není dobře. Není nutné mít obavy, že, když budou dva, se s námi přestanou kamarádit nebo že nebudou mluvit. Pokud s nimi budeme mít i nadále každodenní kontakt, budou nás stále potřebovat a mít rádi. I po více než deseti letech stále protestují, když odcházíme a vítají nás, když přijdeme domů a vyhledávají kontakt, když jsou pouštěni po bytě. Ale v době naší nepřítomnosti netrpí samotou a jsou vyrovnanější

26.5.2017 14:21
eli22

XXX.XXX.181.79

jarkad napsal(a):
Dobrý den,
s žakouškama to opravdu nebývá jednoduché. Chováme je už skoro 20 let jako mazlíčky. Začali jsme s jedním, ale poměrně brzy jsme přišli na to, že jednomu papouškovi je smutno, takže nyní máme pár a k tomu jednoho kakadua. Zvykaní na změny vyžaduje hodně trpělivosti, na vše pomalu reagují, ale hodně také záleží na povaze daného papouška. Samičku máme ručně dokrmenou, je jí 14 let. Pořídili jsme ji k 3-letému samečkovi z přirozeného odchovu, o kterého jsme bohužel po 5-letech kvůli nemoci přišli, samička to velmi špatně nesla. Opatřili jsme jí nového kamaráda - také odchovaného pod rodiči, ale zvykání bylo pomalé, trvalo rok, než jsme je dali do společné klece. Do té doby byli v samostatných klecích, které jsme postupně k sobě přibližovali. Jsem přesvědčená o tom, že chovat pouze jednoho papouška není dobře. Není nutné mít obavy, že, když budou dva, se s námi přestanou kamarádit nebo že nebudou mluvit. Pokud s nimi budeme mít i nadále každodenní kontakt, budou nás stále potřebovat a mít rádi. I po více než deseti letech stále protestují, když odcházíme a vítají nás, když přijdeme domů a vyhledávají kontakt, když jsou pouštěni po bytě. Ale v době naší nepřítomnosti netrpí samotou a jsou vyrovnanější

Úplně přesně!

27.5.2017 07:28
Froli-1

XXX.XXX.59.222

Zkuste ji postupně hladit mokrou rukou, aspoň trochu vody na ni zůstane a sama zjistí, že voda není zase tak špatná bude to taková nenásilná forma vlhčení, které žaci potřebují. Je na vás hodně navyklá, takže to bude od vás brát jako mazlení s bonusem pro ni. Nebo můžete vyzkoušet vrbu, kterou namočíte a pro ni to bude nová hračka na okus a bude se otírat o mokré listy. S tím přesouváním bych asi tak nespěchala, je to pro ni stres, když ji budete každý den přesouvat, protože konkrétně žaci moc špatně snáší změny, které vedou často k dalšímu škubání. Pokud je doma spokojená a venku vyvádí, tak bych to asi neřešila, důležité je, aby se cítila bezpečně a spokojeně, pak budete spokojené obě

30.5.2017 10:28
janau.

XXX.XXX.162.61

jarkad napsal(a):
Dobrý den,
s žakouškama to opravdu nebývá jednoduché. Chováme je už skoro 20 let jako mazlíčky. Začali jsme s jedním, ale poměrně brzy jsme přišli na to, že jednomu papouškovi je smutno, takže nyní máme pár a k tomu jednoho kakadua. Zvykaní na změny vyžaduje hodně trpělivosti, na vše pomalu reagují, ale hodně také záleží na povaze daného papouška. Samičku máme ručně dokrmenou, je jí 14 let. Pořídili jsme ji k 3-letému samečkovi z přirozeného odchovu, o kterého jsme bohužel po 5-letech kvůli nemoci přišli, samička to velmi špatně nesla. Opatřili jsme jí nového kamaráda - také odchovaného pod rodiči, ale zvykání bylo pomalé, trvalo rok, než jsme je dali do společné klece. Do té doby byli v samostatných klecích, které jsme postupně k sobě přibližovali. Jsem přesvědčená o tom, že chovat pouze jednoho papouška není dobře. Není nutné mít obavy, že, když budou dva, se s námi přestanou kamarádit nebo že nebudou mluvit. Pokud s nimi budeme mít i nadále každodenní kontakt, budou nás stále potřebovat a mít rádi. I po více než deseti letech stále protestují, když odcházíme a vítají nás, když přijdeme domů a vyhledávají kontakt, když jsou pouštěni po bytě. Ale v době naší nepřítomnosti netrpí samotou a jsou vyrovnanější

Děkuji za velmi užitečné zkušenosti a úžasné fotky, po samečkovi se poohlížím už delší dobu, nechtěla jsem úplné mládě, spíš plus mínus podobně starého, cca 3-10letého, ale zatím jsem neměla štěstí. Budu se poohlížet dál, víc a víc jsem přesvědčená, že bude lepší když budou v páru, i když se žakynce věnuju poměrně dost. Papoušek je prostě papoušek..

30.5.2017 10:31
janau.

XXX.XXX.162.61

Froli-1 napsal(a):
Zkuste ji postupně hladit mokrou rukou, aspoň trochu vody na ni zůstane a sama zjistí, že voda není zase tak špatná bude to taková nenásilná forma vlhčení, které žaci potřebují. Je na vás hodně navyklá, takže to bude od vás brát jako mazlení s bonusem pro ni. Nebo můžete vyzkoušet vrbu, kterou namočíte a pro ni to bude nová hračka na okus a bude se otírat o mokré listy. S tím přesouváním bych asi tak nespěchala, je to pro ni stres, když ji budete každý den přesouvat, protože konkrétně žaci moc špatně snáší změny, které vedou často k dalšímu škubání. Pokud je doma spokojená a venku vyvádí, tak bych to asi neřešila, důležité je, aby se cítila bezpečně a spokojeně, pak budete spokojené obě

Jj, přesně tak to zkouším, někdy mám i pocit, že se nechá rukou lehce "namočit", jindy se ale začne okamžitě oďobávat, jakmile zjistí, že jsem na ni přenesla kapku vody. Často zkouší prvně "ochutnat" ruku, jestli je mokrá a pokud zjistí, že ano, ihned mě ruku zobákem odstrkuje. S tím venkovním pobytem jsem zatím ani nezačala, nenašla jsem zatím odvahu...

Přidejte reakci

Přidat smajlík