Zkopírováno z netu...Polyomavirová infekce
APV (Avian polyomavirus, také známá jako BFD - Budgerigar fledgling disease, popř. „francouzské pelichání", které však nemusí být jednoznačně způsobené pouze infekcí polyomavirem).
APV infekce byla poprvé popsána v roce 1981 u andulek v USA (Bozeman et al.,1981; Davis et al.,1981) a Kanadě (Bernier et al.,1981). Polyomavirová infekce je běžná mezi ptáčaty andulek (Melopsittacus undulatus), výskyt onemocnění byl zaznamenán i u jiných běžně chovaných druhů jako ary, aratingy, eklektus různobarvý (Eclectus roratus), alexandr malý (Psittacula krameri) a agapornisové (Phalen et al.,1997). Průběh nemoci závisí na druhu a věku hostitele (ptáka) a dalších dosud neobjasněných faktorech.
Přenos infekce se děje nejčastěji při krmení z rodičů na mláďata. Virus se též vylučuje trusem a péřovým prachem a tak kontaminuje vnější prostředí. U dospělých jedinců pouze malé procento vyvíjí v klinicky zřejmé příznaky onemocnění (probíhá skrytě), jen ojediněle se mohou vyskytnout dystrofické změny v opeření. U mláďat při prvním hnízdění uhyne cca 5 %, při druhém až 50 %, při třetím až 100 %, vždy před vylétnutím z budky. Mláďata hynou s rozšířenou dutinou tělní, někdy je možno pozorovat podkožní krvácení. U mláďat, která přežijí, se často vyvíjí "syndrom francouzského pelichání" charakterizovaný dystrofickým růstem letek a ocasních per - z ptáků se stávají "skokani" a "běžci" a šíří virus peřím a výkaly až po dobu 6 měsíců po infekci.
Specifická terapie APV neexistuje. Lze použít pouze léky podporující imunitní systém.
machlena
napsal(a):
Zkopírováno z netu...Polyomavirová infekce
APV (Avian polyomavirus, také známá jako BFD - Budgerigar fledgling disease, popř. „francouzské pelichání", které však nemusí být jednoznačně způsobené pouze infekcí polyomavirem).
APV infekce byla poprvé popsána v roce 1981 u andulek v USA (Bozeman et al.,1981; Davis et al.,1981) a Kanadě (Bernier et al.,1981). Polyomavirová infekce je běžná mezi ptáčaty andulek (Melopsittacus undulatus), výskyt onemocnění byl zaznamenán i u jiných běžně chovaných druhů jako ary, aratingy, eklektus různobarvý (Eclectus roratus), alexandr malý (Psittacula krameri) a agapornisové (Phalen et al.,1997). Průběh nemoci závisí na druhu a věku hostitele (ptáka) a dalších dosud neobjasněných faktorech.
Přenos infekce se děje nejčastěji při krmení z rodičů na mláďata. Virus se též vylučuje trusem a péřovým prachem a tak kontaminuje vnější prostředí. U dospělých jedinců pouze malé procento vyvíjí v klinicky zřejmé příznaky onemocnění (probíhá skrytě), jen ojediněle se mohou vyskytnout dystrofické změny v opeření. U mláďat při prvním hnízdění uhyne cca 5 %, při druhém až 50 %, při třetím až 100 %, vždy před vylétnutím z budky. Mláďata hynou s rozšířenou dutinou tělní, někdy je možno pozorovat podkožní krvácení. U mláďat, která přežijí, se často vyvíjí "syndrom francouzského pelichání" charakterizovaný dystrofickým růstem letek a ocasních per - z ptáků se stávají "skokani" a "běžci" a šíří virus peřím a výkaly až po dobu 6 měsíců po infekci.
Specifická terapie APV neexistuje. Lze použít pouze léky podporující imunitní systém.
Jaksi se nikdo nezapojil. Moje osobní zkušenost. S tímto problémem jsem se setkal v r.1970 u rozel.
Zdravý odchov, nelétaly, typický vývoj peří letek. Diskutovalo se o příčině, nebyla tehdy jasná.
Dnes víme. Doporučuji. Vyřadit podezřelé jedince z chovu, nemíchat náchylné druhy (andulky, agapornise, atd. ) se vzácnějšími méně náchylnými k této virové nákaze.
Třeba moje laické doporuční někdo vyvrátí. Budu rád.
Moudivláček
napsal(a):
Jaksi se nikdo nezapojil. Moje osobní zkušenost. S tímto problémem jsem se setkal v r.1970 u rozel.
Zdravý odchov, nelétaly, typický vývoj peří letek. Diskutovalo se o příčině, nebyla tehdy jasná.
Dnes víme. Doporučuji. Vyřadit podezřelé jedince z chovu, nemíchat náchylné druhy (andulky, agapornise, atd. ) se vzácnějšími méně náchylnými k této virové nákaze.
Třeba moje laické doporuční někdo vyvrátí. Budu rád.
Zřejmě se nikdo nepřipojil, jelikož je pro chovatele APV tak známá věc, že asi netřeba to tu řešit a vlastně výše to je zcela vysvětleno, takže evidentně není důvod.