Dobrý večer, chtěla bych se zeptat na pubertu andulek. Před měsícem jsme dostali údajně dva měsíce starou andulku, tzn. aktuálně jsou jí cca tři měsíce. Konečně si začal hrát s hračkami v kleci, ale přestal téměř úplně opouštět klec. Předevčírem večer jsem si všimla, že byl v úplně podivné pozici v kleci a asi podřimoval. Jednou nohou se držel klece druhou měl nataženou do prostoru kde se držel provázku od zvonečku a hlavu měl opřenou o zvoneček. V první chvíli jsem se lekla, že se tam zachytili nechtěně a tak jsem se jala ho vyprostit a vysloužila jsem si tím jen jeho hněv a seknutí zobáčkem. Je to normální? Má v kleci jednu střapatou hračku a zdá se mi, že na ní doráží a má to tak trochu sexuální podtext . Nevím jak se k němu chovat. Snažila jsem se ho nalákat na proso a na prst jde, ale stačí se pokusit vyndat ruku z klece a frrrr zpátky za milovanou hračkou. Mám to pořád zkoušet nebo ho naopak nechat v klidu ať časem snad přijde zase sám?
Andulky jsou společenské a tvoří poměrně pevné ( i když ne zrovna věrné) páry. Kdo vymyslel to trápení, že je bude chovat po jedné, zavinil spoustu zármutku nejen andulek, ale i jejich majitelů. Kupte mu kamarádku nebo kamaráda a zvoneček se stane jen hračkou a ne náhradou druha. Nakonec se oba budou předhánět o vaši přízeň a přitom si budou dělat hašteřivou, ale tolik potřebnou společnost. Zvoneček se totiž nebrání, neprotestuje, neklove a neuletí, andulák se na něj tedy naváže až patologicky. Samice se stále otravovat a krmit nedá, občas samce zažene, uletí mu a tak, ačkoliv se snaží být stále s ní, je jeho chování prostě přirozené. Pokud je dobře ochočený, po pár dnech fasciace novou andulkou vás zase začne vyhledávat a nic nebrání tomu, aby se naučil mluvit i v páru. Sama takového povídavého samce mám a žije od mala se samicí, později v hejnu.
marketag
napsal(a):
Andulky jsou společenské a tvoří poměrně pevné ( i když ne zrovna věrné) páry. Kdo vymyslel to trápení, že je bude chovat po jedné, zavinil spoustu zármutku nejen andulek, ale i jejich majitelů. Kupte mu kamarádku nebo kamaráda a zvoneček se stane jen hračkou a ne náhradou druha. Nakonec se oba budou předhánět o vaši přízeň a přitom si budou dělat hašteřivou, ale tolik potřebnou společnost. Zvoneček se totiž nebrání, neprotestuje, neklove a neuletí, andulák se na něj tedy naváže až patologicky. Samice se stále otravovat a krmit nedá, občas samce zažene, uletí mu a tak, ačkoliv se snaží být stále s ní, je jeho chování prostě přirozené. Pokud je dobře ochočený, po pár dnech fasciace novou andulkou vás zase začne vyhledávat a nic nebrání tomu, aby se naučil mluvit i v páru. Sama takového povídavého samce mám a žije od mala se samicí, později v hejnu.
Dobrý den. Děkuji za reakci. Druhá andulku je v plánu, ale chtěla jsem nejdřív ochočit tu co už máme. Nevím co znamená pojem "dobře ochočený", že přilétá na prst? Že se nechá krmit z ruky? Pokud ano v tom případě byl dobře ochočený už v okamžiku kdy jsem ho dostala, neboť za ten měsíc co ho máme doma se týden aklimatizoval, týden nás oťukával, týden si s námi hrál a pak začal s jasnými projevy dospívání. Lítá po kleci jako blázen, všechno oďobává... šlo mi o to zdali v tomto období andulku kontaktovat sama a snažit se o nějaké vazby a nebo ho nechat v klidu ať přijde sám a projeví zájem. Nemyslím i, že by byl mezi námi vztah, natož takový aby ustál pořízení druhé andulku...
Vztah k vám se projeví tím, že za vámi přiletí, protože ho zajímáte, i když nemáte jídlo. Pokud za vámi létá a vydrží u vás pár minut sedět, poslouchat vás a volá vás, když odcházíte, je na vás navázaný. Pokud ne, zjevně se navázal na zvoneček. Asi bych mu ho vzala a dávala mu ho jen na chvíli při hře s vámi - mějte ho třeba v ruce. Pokud vás bude se zvonečkem napadat - žárlit - je lepší mu ho nedávat. Může se z toho vyvinout i porucha, kdy už bude zvonečku dávat přednost před druhou andulkou. Náš andulák se navázal na plyšovou myšku, kterou stále krmil a pářil, až jsem se obávala o jeho zdraví a myš jsme zabavili. Doslova ji zasypal zrním. A to měl v kleci dalších pět andulek, svou samici a kamarádil i s celou naší rodinou a všemi zrcadly v domě. Ještě stále ho máme, zabavení myši nakonec zvládl bez duševní újmy. Je lepší, když ten váš bude mít živou andulku co nejdřív to půjde, právě aby si nehledal nevhodné náhrady. Po krátké době, kdy se bude plně věnovat nové známosti, se k vám zase bude vracet. Andulky jsou díky tomu, že žijí v hejnu, velmi společenské a nezanedbávají ani ostatní členy hejna, tedy vás. A k tomu, zda se pokoušet ho kontaktovat - já bych to nedělala. Iniciativa musí vycházet od něj, vy jen nabízejte možnost tím, že otevřete dvířka, občas mu něco řekněte a dělejte něco zajímavého poblíž. Nezírejte na něj, nevnucujte se, ani nepodbízejte. To byste ho jen otrávila a zlobil by.