honzasmycka

XXX.XXX.146.143
Dobrý den. Jelikož bych si v blízké době chtěl pořídit papouška tak se vás ptám na tuhle otázku.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
Z ručně dokrmeným to bude snadnější,přirozeně je odchovaný ne dokrmený.Záleží také na druhu o jaký máte zájem a co o tom víte-podle nadpisu moc ne.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
eli22
napsal(a):
Já tady budu opět ve sporu se spoustou rádců. Nejsem pro dokrmování u středních papoušků. Jsem pro přirozený odchov, ale v domácím prostředí.
Prosím o vysvětlení co je -přirozený odchov v domácím prostředí?
Myslím, že paní myslí odchov pod rodiči, ale v bytě, kdy jsou mláďata od začátku zvyklá na ruch domácnosti. Jinak za mě je také lepší odchov pod rodiči. Člověk tomu ptáku těžko dá to, co jeho rodiče po stránce imunity i chování a co pozoruju, tak daleko víc výchovných problémů je právě s ručně dokrmenými mláďaty.
šavlozubka
napsal(a):
Myslím, že paní myslí odchov pod rodiči, ale v bytě, kdy jsou mláďata od začátku zvyklá na ruch domácnosti. Jinak za mě je také lepší odchov pod rodiči. Člověk tomu ptáku těžko dá to, co jeho rodiče po stránce imunity i chování a co pozoruju, tak daleko víc výchovných problémů je právě s ručně dokrmenými mláďaty.
Přesně tak, napsala jste to v podstatě za mě. Napsala bych to úplně stejně.
Deeny7
napsal(a):
Dobrý den,
ochočí se například 4 měsíční mládě pod rodiči (venkovní voliera) ,stejně tak jako ručně dokrmé které je zvyklé na lidi ? Předem díky za odpověď
Je to kus od kusu, ale myslím, že to bude složitější než kdyby papoušek byl odchovaný pod rodiči třeba v obývacím pokoji. I když my jsme si brali pyruru roční z venkovní voliéry a za týden mi seděla na rameni a těžko jsem se jí zbavovala. Pak když jsme pořídili protějšek, začali se věnovat sami sobě, ale krotká zůstala a na rameni jsem měla oba. Myslím, že kdyby zůstala sama, byl by to mazel.
eli22
napsal(a):
Je to kus od kusu, ale myslím, že to bude složitější než kdyby papoušek byl odchovaný pod rodiči třeba v obývacím pokoji. I když my jsme si brali pyruru roční z venkovní voliéry a za týden mi seděla na rameni a těžko jsem se jí zbavovala. Pak když jsme pořídili protějšek, začali se věnovat sami sobě, ale krotká zůstala a na rameni jsem měla oba. Myslím, že kdyby zůstala sama, byl by to mazel.
Děkuji za názor , jelikož teď nemohu sehnat ručně dokrmeného amazoňana modročelého a na prázdnou klec se mi už nechce koukat,kouknu na "pod rodiče" ale oni jsou skoro všichni ve venkovní voliéře , takže dobré tak na chov :( To je dilema , chci mazla do rodiny :)
Deeny7
napsal(a):
Děkuji za názor , jelikož teď nemohu sehnat ručně dokrmeného amazoňana modročelého a na prázdnou klec se mi už nechce koukat,kouknu na "pod rodiče" ale oni jsou skoro všichni ve venkovní voliéře , takže dobré tak na chov :( To je dilema , chci mazla do rodiny :)
Opravdu divoké mládě z v venkovní voliéry bych asi nedoporučovala, i když jsem zarytým odpůrcem ručního dokrmování. Mě se teď doma líhnou pyrury. Jakmile mě samička pustí do budky, to bude po vylíhnutí posledního mláděte, tak je zkontroluju. Následně okroužkuji a až malinko povyrostou , začnu je pravidelně, možná obden, brát ven, na klín , do krabičky na stůl apod. Nejdřív chvilku, pak na delší dobu, ale vždy je vrátím do budky. Čím jsou starší, tím častěji je beru z budky, někdy i několikrát denně.Takhle se krásně socializují a zároveň vyrůstají pod rodiči. Ono se to nezdá, ale je to kolikrát stejně náročné jako když je ručně dokrmujete,narvete do nich umělou směs a hotovo.
eli22
napsal(a):
Opravdu divoké mládě z v venkovní voliéry bych asi nedoporučovala, i když jsem zarytým odpůrcem ručního dokrmování. Mě se teď doma líhnou pyrury. Jakmile mě samička pustí do budky, to bude po vylíhnutí posledního mláděte, tak je zkontroluju. Následně okroužkuji a až malinko povyrostou , začnu je pravidelně, možná obden, brát ven, na klín , do krabičky na stůl apod. Nejdřív chvilku, pak na delší dobu, ale vždy je vrátím do budky. Čím jsou starší, tím častěji je beru z budky, někdy i několikrát denně.Takhle se krásně socializují a zároveň vyrůstají pod rodiči. Ono se to nezdá, ale je to kolikrát stejně náročné jako když je ručně dokrmujete,narvete do nich umělou směs a hotovo.
Jo jo souhlasím a dává to smysl. Je to tím, že mají kontakt s lidmi. Jiný to prostě nechají venku ať se děje co se děje.
Zdenecek_pif_paf_puf
napsal(a):
Mám modročeláka, kterého jsem si dokrmoval sám a vínorudého kterého jsem dostal už vylétlého z budky takže jsem ho dokrmoval jen cca týden. Oba máme rádi ale dokrmený modročelák je 100% lepší společník. Jasně že zálezí na každém papouchovi ale takovou mám já zkušenost.
Já chci taky modročeláka a nemohu sehnat :( I když rozumím komentáři nad námi, chci také ručně dokrmené ho.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
Myslím,že nejlepší jsou ti odchovaní v obýváku a nadruhém místě ti co taháme několikrát denně z budky!!??
měl jsem a mám v chovu ručně dokrmené papoušky, jedná se o papoušky konžské, hodně záleží jakým způsobem jsou mláďata dokrmována atd. Chci tím říct že ani ručně dokrmený papoušek neznamená že to bude mazel, je to vždy jedinec od jedince, mám teď odstavené tři cca půlroční mláďata odchovaná pod rodiči a postupem času se osmělují více a více, samozřejmě ručně dokrmený je určitě lepší na první týdny a měsíce, nebude se vás tolik bát. Nejsem příznivcem cíleného dokrmování, bohužel někdy to jinak nejde, myslím že se dá ochočit i odchovaný pod rodiči ale dá to více práce a u některých jedinců se to nemusí úplně podařit. Ani nejsem příznivcem chování papoušků jako mazlů bez svého přirozeného partnera, ale pokud myslíte že mu můžete dát tolik času kolik bude vyžadovat, tak nikoho neodrazuji, jen myslím že by měl papoušek zůstat papouškem.
PT
Deeny7
napsal(a):
Děkuji za názor , jelikož teď nemohu sehnat ručně dokrmeného amazoňana modročelého a na prázdnou klec se mi už nechce koukat,kouknu na "pod rodiče" ale oni jsou skoro všichni ve venkovní voliéře , takže dobré tak na chov :( To je dilema , chci mazla do rodiny :)
Takže nakonec to vyhrál amazoňan modročelý?ptal jste se i na aru severu? 😉dobrá volba!Teď už dokrmené mládě nejspíše neseženete, jen pokud by měl ještě doma někdo starší mládě, které se mu nepodařilo prodat, ale nejspíše si budete muset počkat až na další sezónu.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím,že nejlepší jsou ti odchovaní v obýváku a nadruhém místě ti co taháme několikrát denně z budky!!??
Ne. Nejlepší je přirozený odchov Pokud ale někdo chce mermomocí ochočeného papouška, respektive papouška na ochočení, tak tohle je cesta. Je to takové nejmenší zlo,ale pokud budou dva, tak je to o něčem jiném a budou spokojeni. Jinak jeden jediný ve společnosti člověka nikdy spokojený nebude. Může se nějak přizpůsobit, ale není to přirozené. Nemůžete mu nahradit partnera. Dokrmený vás bude mít jako partnera, a to se vším všudy. Pozná se to v dospělosti, jako mládě se chová jako dítě. Pokud mu budete pak "nevěrný", tak může začít, štípat, křičet, škubat se apod.Píšu to pod Váš coment, ale myslím to obecně.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím,že nejlepší jsou ti odchovaní v obýváku a nadruhém místě ti co taháme několikrát denně z budky!!??
Je to pouhá ironie = můj nesouhlas!!
Pokud je možnost ručně dokrmeneho jedince jako mazlíčka určitě neváhejte, ač tady jsou názory pro a proti, pokud je mladé poctive dokrmovane od raného věku, stává se tak ideální společník, je to už logické, člověka má vtisteneho v paměti od útlého mladí a tak k němu ztrácí přirozeně plachost a bere člověka tak úplně jinak než mlade odchované rodiči, i když zastánci přirozeného odchovu z nepochopitelneho důvodu budou říkat opak, což je samozřejmě hloupost. Jestli máte možnost navštivte někoho kdo dokrmuje a udělejte si o pritulnosti a krotkosti vlastní obrázek, myslim že si pak otázku dokážete odpovědět, jestli je takové mlade lepší nebo ne.
Uživatel s deaktivovaným účtem

eli22
napsal(a):
Opravdu divoké mládě z v venkovní voliéry bych asi nedoporučovala, i když jsem zarytým odpůrcem ručního dokrmování. Mě se teď doma líhnou pyrury. Jakmile mě samička pustí do budky, to bude po vylíhnutí posledního mláděte, tak je zkontroluju. Následně okroužkuji a až malinko povyrostou , začnu je pravidelně, možná obden, brát ven, na klín , do krabičky na stůl apod. Nejdřív chvilku, pak na delší dobu, ale vždy je vrátím do budky. Čím jsou starší, tím častěji je beru z budky, někdy i několikrát denně.Takhle se krásně socializují a zároveň vyrůstají pod rodiči. Ono se to nezdá, ale je to kolikrát stejně náročné jako když je ručně dokrmujete,narvete do nich umělou směs a hotovo.
Přesně takto jsem to dělala s mladýma korelkama a z budky vylétly základně ochočené. Přiznám se teda,že jsem začátečník,tento rok se mi podařilo odchovat poprvé,zatím jsem neměla odvahu kroužkovat,příští rok to napravím.Myslím si,že papoušci jako korela,pyrura se dokrmovat nemusí,mláďata se lehce ochočí i bez toho.Ale kdybych si chtěla pořídit velkého papoucha, třeba toho zmiňovaného amazoňana,šla bych určitě do ručně dokrmeného,obvzláště pokud nejsem zkušený chovatel.
Divokého papouška z voliéry bych opravdu nedoporučovala, pokud ho chcete chovat v bytě. Může to dopadnout tak, že se ho budete bát i pustit doma z klece, papoušek bude nešťastný a Vy také. Navíc jistota, že se opravdu ochočí, není. Dobrá varianta je ta, o které píše Eli22, přirozený odchov s tím, že mláďata občas majitel vyndá z budky, aby si na člověka postupně zvykala. Někdy se stane, že se mláďata prostě ručně dokrmit musí, pokud rodiče nekrmí, a pokud to chovatel udělá s citem a pokud by to měl být Váš první papoušek, je to taky možnost. Úplně nejlepší je chovat je v páru, myslím, že časem k tomu dojde každý chovatel, kterému jde o to poskytnout papouškům to nejlepší, co v rámci možností jde. Pokud chodíte do práce, papoušek samotou velmi trpí, nejsou to samotáři. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že není žádný rozdíl, jestli máte v bytě jednoho nebo dva papoušky a že papoušek chovaný v domácnosti přijme protějšek s radostí i po čtyřech letech, pokud tomu chovatel trochu pomůže a přízeň papoušků tím neztratí.
krabatka
napsal(a):
Divokého papouška z voliéry bych opravdu nedoporučovala, pokud ho chcete chovat v bytě. Může to dopadnout tak, že se ho budete bát i pustit doma z klece, papoušek bude nešťastný a Vy také. Navíc jistota, že se opravdu ochočí, není. Dobrá varianta je ta, o které píše Eli22, přirozený odchov s tím, že mláďata občas majitel vyndá z budky, aby si na člověka postupně zvykala. Někdy se stane, že se mláďata prostě ručně dokrmit musí, pokud rodiče nekrmí, a pokud to chovatel udělá s citem a pokud by to měl být Váš první papoušek, je to taky možnost. Úplně nejlepší je chovat je v páru, myslím, že časem k tomu dojde každý chovatel, kterému jde o to poskytnout papouškům to nejlepší, co v rámci možností jde. Pokud chodíte do práce, papoušek samotou velmi trpí, nejsou to samotáři. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že není žádný rozdíl, jestli máte v bytě jednoho nebo dva papoušky a že papoušek chovaný v domácnosti přijme protějšek s radostí i po čtyřech letech, pokud tomu chovatel trochu pomůže a přízeň papoušků tím neztratí.
Naprosto souhlasím, pouze bych dodala z vlastní zkušenosti. Způsobem co píši jsem odchovala více než padesát mladých (od jednoho páru). Z jistých důvodů jsem musela dvě mláďata dokrmovat. A pouze tato dvě mláďata museli noví majitelé ve finále dát do voliéry, jelikož po dosažení dospělosti, tedy zhruba věku dvou let, začali být agresivní a štípat. S ostatními nedokrmenými neměli noví majitelé problém ani potom. Je ale pravda, že noví majitelé byli většinou rozumní a v budoucnu pořizovali papouškům protějšky. A to proto, že je měli rádi a záleželo jim na jejich spokojenosti.
eli22
napsal(a):
Naprosto souhlasím, pouze bych dodala z vlastní zkušenosti. Způsobem co píši jsem odchovala více než padesát mladých (od jednoho páru). Z jistých důvodů jsem musela dvě mláďata dokrmovat. A pouze tato dvě mláďata museli noví majitelé ve finále dát do voliéry, jelikož po dosažení dospělosti, tedy zhruba věku dvou let, začali být agresivní a štípat. S ostatními nedokrmenými neměli noví majitelé problém ani potom. Je ale pravda, že noví majitelé byli většinou rozumní a v budoucnu pořizovali papouškům protějšky. A to proto, že je měli rádi a záleželo jim na jejich spokojenosti.
Přesně tak, ono jde také o to, že ručně dokrmený papoušek dovolí sice majiteli různé důvěrnosti, ale taky si na něj pak víc "dovolí" v dospělosti. Plno lidí píše své výborné zkušenosti s dokrmenými papoušky, když jsou ještě mláďata, a když papoušek dospěje, píšou pak někteří o bezdůvodné agresi. Agrese nikdy není bezdůvodná, pouze je třeba se na chování papoušků podívat z hlediska jejich důvodů a potřeb