Zdravím vás, chtěl jsem se zeptat jestli vadí papouškum čerstvě vyrezana budka z lipy a břízy. Dřevo těženo teď v zimě tudíž bez většího množství mizy, ale i přes to je samozřejmě budka vlhka. Mají k tomu odpor? Je lepší budky nechat vyschnout nebo je mohu dat do voliery?
Diky za odpověďi.
Zdeňa 600
napsal(a):
Zdravím vás, chtěl jsem se zeptat jestli vadí papouškum čerstvě vyrezana budka z lipy a břízy. Dřevo těženo teď v zimě tudíž bez většího množství mizy, ale i přes to je samozřejmě budka vlhka. Mají k tomu odpor? Je lepší budky nechat vyschnout nebo je mohu dat do voliery?
Diky za odpověďi.
Nevadí, akorát jak to bude sesychat, tak budete časem muset upravovat dno a třeba i víko.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
Nechejte nejlépe na průvanu co nejdéle vysychat-nebezpečí tvorby plísní zejména pokud ihned uzavřete dno i horní víko.Nechal bych schnout až do března.
Horák lutino
napsal(a):
Jací to jsou papoušci? U větších druhů , například Kakadu nebo Alexandrů i Rosel moc dlouho nevydrží ,je to měkké dřevo.
No vím, že mají sklony k ničení takových věcí a tak. Mam penanty a zatim jsem nevypozoroval nějaké velké újmy na dřevě co mam ve voliere, jim dávám lipu, protože je pěkně tvarovaná a nedala se odmítnout. A bříza už je polotvrda a tu dam papouskum královským. Uvidíme co s tím provedou. :)
Diky za reakci.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nechejte nejlépe na průvanu co nejdéle vysychat-nebezpečí tvorby plísní zejména pokud ihned uzavřete dno i horní víko.Nechal bych schnout až do března.
Ano, taky mě to napadlo...je lepší budky dát do garáže kde se topí cca na 19° nebo je hodit ven pod střechu v tohle pocasi do průvanu?
A když dám budky do voliery kolem toho března, přijmou ji papousci včas? Mam tam ještě staré prkenne, ale chci tam dat novější kmenove.
Diky za reakci.
Dobry den,
kdysi jsem dostal moznost duteho kmene. Nevim co to bylo za drevo. Strom rostl u potoka. Trouchnive drevo uvnitr se dalo zdimat, budka tezka jako prase. S vypetim vsech sil jsem si dostal na misto, tenkrat jeste po ZEBRIKU do podkrovi, schody jeste nebyly dodelany. Za par mesicu uz v ni byly vajicka a tri zdravy mladata. papousek senegalsky. ZDURAZNUJU ze senegalci jsou chovani ve vnitrnim vytapenem prostoru. Vlhka budka ted venku na mraze nebude pro ptaky to prave orechove, Umistit, ale zadelat vletovy otvor.
Dnes budku pravidelne rosim, zvlhcuju i vnitrek a vystelku. Mam ji vic jak 10 roku, jen predloni se proklovali stenou durch a musel jsem zariznout spodek.
S pozdravem smidla.eu
smidla
napsal(a):
Dobry den,
kdysi jsem dostal moznost duteho kmene. Nevim co to bylo za drevo. Strom rostl u potoka. Trouchnive drevo uvnitr se dalo zdimat, budka tezka jako prase. S vypetim vsech sil jsem si dostal na misto, tenkrat jeste po ZEBRIKU do podkrovi, schody jeste nebyly dodelany. Za par mesicu uz v ni byly vajicka a tri zdravy mladata. papousek senegalsky. ZDURAZNUJU ze senegalci jsou chovani ve vnitrnim vytapenem prostoru. Vlhka budka ted venku na mraze nebude pro ptaky to prave orechove, Umistit, ale zadelat vletovy otvor.
Dnes budku pravidelne rosim, zvlhcuju i vnitrek a vystelku. Mam ji vic jak 10 roku, jen predloni se proklovali stenou durch a musel jsem zariznout spodek.
S pozdravem smidla.eu
Hmm, takže myslíte, že vlhkost dokonce napomáhá papouskum? Z kmene vlhkost asi nebude nejlepší kvůli plisnim, ale jen tak budku striknout asi není ničemu na škodu.
Diky za zajímavý příspěvek.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
Zdeňa 600
napsal(a):
Ano, taky mě to napadlo...je lepší budky dát do garáže kde se topí cca na 19° nebo je hodit ven pod střechu v tohle pocasi do průvanu?
A když dám budky do voliery kolem toho března, přijmou ji papousci včas? Mam tam ještě staré prkenne, ale chci tam dat novější kmenove.
Diky za reakci.
Venku vám teď moc schnout nebudou.Když je dáte do poloviny března a ptákům se bude chtít hnízdit tak nebude problém.Ty staré prkenné tam nechejte také ať si mohou vybrat.
corvuscorax
napsal(a):
já bych se toho nebál, v přírodě ptáci přece běžně hnízdí v dutinách zdravých stromů. Nejsou suché a naopak proudí míza celoročně. Možná nebudou mít problémy s líhnutím mladých.
Diky za reakci. No myslím, že nez aby si papousci delali diru do zdravého stromu, tak radši investují ten čas do toho aby našli duty strom. Ale samozřejmě nevyvracim vaše tvrzení určitě se takoví ptáci najdou :) i tak necham schnout kvůli plisnim. Ještě takova otázka...kdy začínáte podavat vajecnou směs? S chovem začínám.
Diky.
Zdeňa 600
napsal(a):
Diky za reakci. No myslím, že nez aby si papousci delali diru do zdravého stromu, tak radši investují ten čas do toho aby našli duty strom. Ale samozřejmě nevyvracim vaše tvrzení určitě se takoví ptáci najdou :) i tak necham schnout kvůli plisnim. Ještě takova otázka...kdy začínáte podavat vajecnou směs? S chovem začínám.
Diky.
Člověče jděte se podívat do lesa, nebo do parku, kde rostou staré stromy a uvidíte, kolik se najde živých stromů s dutinami a jestli to nestačí, tak mrkněte na youtube na záběry z Austrálie, jak hnízdí různé druhy v dutinách živých eukalyptů.
Člověče jděte se podívat do lesa, nebo do parku, kde rostou staré stromy a uvidíte, kolik se najde živých stromů s dutinami a jestli to nestačí, tak mrkněte na yuutube na záběry z Austrálie, jak hnízdí různé druhy v dutinách živých eukalyptů.
Hlavně zbytečně nešpekulovat nad malichernostmi.
JoPe
napsal(a):
Člověče jděte se podívat do lesa, nebo do parku, kde rostou staré stromy a uvidíte, kolik se najde živých stromů s dutinami a jestli to nestačí, tak mrkněte na yuutube na záběry z Austrálie, jak hnízdí různé druhy v dutinách živých eukalyptů.
Hlavně zbytečně nešpekulovat nad malichernostmi.
Jasně ;)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.118
Myslím ze je dost velký rozdíl mezi živým stromem a syrovým odřezkem z něj-právě proto od jisté doby nepoužívám čerstvé přírodní budky tím myslím rozměr kolem 100x30.Ale je to určitě každého věc.V Austrálii je to krásné tam ptákům do dutin přímo prší.
nedaleko mám lesopark, v živém akátu hnízdí strakapoudi, mezi ulicemi jsou schody a těsně vedle schodů ve starém buku asi 3m vysoko hnízdo špačků, v třešni, která pořád plodí další hnízdo špačků, V kaštanu ve velké prasklině sýkory koňadry 0.5 metru nad chodníkem. Nemusím koukat ani do Austrálie. Stačí se dívat kolem sebe. pro králováky jsem koupil čerstvě vydlabanou budku a měli první odchov hned 6 mladých a na vlhko si nestěžovali
corvuscorax
napsal(a):
nedaleko mám lesopark, v živém akátu hnízdí strakapoudi, mezi ulicemi jsou schody a těsně vedle schodů ve starém buku asi 3m vysoko hnízdo špačků, v třešni, která pořád plodí další hnízdo špačků, V kaštanu ve velké prasklině sýkory koňadry 0.5 metru nad chodníkem. Nemusím koukat ani do Austrálie. Stačí se dívat kolem sebe. pro králováky jsem koupil čerstvě vydlabanou budku a měli první odchov hned 6 mladých a na vlhko si nestěžovali
Diky za reakci! Ať se daří i na dále.
Zdeňa 600
napsal(a):
Ještě bych se chtěl zeptat...v mém lese jsem našel pěknou hrušku s dirami od datlu a pod. Ale vnitřek je vyzrany nejspíše červotoči...trouchnici dřevo odpadava. Tvoří se pěkná dutina. Mohu tuhle hrušku použít na budku?
Diky.
To bych vám rozmluvil,od volně žijících ptáků z dutin je určité riziko zavlečení nějakého onemocnění. Ty případy se už staly. Lepší si vydlabat sám.
JoPe
napsal(a):
To bych vám rozmluvil,od volně žijících ptáků z dutin je určité riziko zavlečení nějakého onemocnění. Ty případy se už staly. Lepší si vydlabat sám.
Dobry den...jako stelivo pro papoušky /Ary,Amazonany,Amazonky,Aratingy / jsem jezdil do lesa a hledal ztrouchnivěle pařezy ty jsem nabral do pytlů a nasledně vystříkal Virkonem a nasypal do budek ....a nebyl problém s lihnutím mladat....dával jsem a dávám i ztrouchnivěle části pařezu i větví do volier - postříkane Virkonem a ptáci to okusují...
Za sebe musím říci, že by mi té hrušky bylo líto. Je takových stromů dneska opravdu pomálu a pro mnoho organismů vázaných na takovéto umírající stromy je to často poslední útočiště. Dnes se dá najít spousta dutých kmenů z jehličnanů po kalamitních těžbách. Pro dřevaře je to skoro bezcenné, seženete to i zadarmo. Záleží teda odkud jste. Řekl bych že co do poměru trvanlivosti a snadné opracovatelnosti jsou kmenové budky např. ze smrku velmi výhodné. Používal jsem pro austrálii mnoho let bez problému. Bříza je opravdu hodně měkké dřevo a má tendenci rychle se rozpadat i samovolně. Lípa bude o něco málo lepší. Samozřejmě velké druhy papoušků dokáží nadělat třísky z kdečeho.
albert
napsal(a):
Za sebe musím říci, že by mi té hrušky bylo líto. Je takových stromů dneska opravdu pomálu a pro mnoho organismů vázaných na takovéto umírající stromy je to často poslední útočiště. Dnes se dá najít spousta dutých kmenů z jehličnanů po kalamitních těžbách. Pro dřevaře je to skoro bezcenné, seženete to i zadarmo. Záleží teda odkud jste. Řekl bych že co do poměru trvanlivosti a snadné opracovatelnosti jsou kmenové budky např. ze smrku velmi výhodné. Používal jsem pro austrálii mnoho let bez problému. Bříza je opravdu hodně měkké dřevo a má tendenci rychle se rozpadat i samovolně. Lípa bude o něco málo lepší. Samozřejmě velké druhy papoušků dokáží nadělat třísky z kdečeho.
Vyrábám prirodné butky tak 40-rokov smek my nepáčí,po ushnuťí praská.naj lepší mi sa osvečili,osika a jelša a vrba.malsom už aj bukove aj dubové su velmo ťažké.
vegh
napsal(a):
Vyrábám prirodné butky tak 40-rokov smek my nepáčí,po ushnuťí praská.naj lepší mi sa osvečili,osika a jelša a vrba.malsom už aj bukove aj dubové su velmo ťažké.
Čerstvý smrk asi ano, já vždy použil již částečně vyschlou kulatinu s přirozenou dutinou, kterou jsem jen upravil. Praskalo to pak už minimálně. U nás na pile se vždy takové kmeny válely někde na okraji, protože se přirozeně nehodily na pořez. Se současnou kalamitou vídám takového dřeva hromady všude po okolních lesích. S hajným není problém se domluvit a dva, tři kusy si odřezat a odvézt. Ke dřevinám co píšete nemám bohužel přístup.