Astrildovití - složení voliéry

chito napsal(a):
Dobrý den!
Choval jsem v bytové voliérce pospolu amadiny gouldové, pásovníky dlouhoocasé, zebřičky, rýžovníky, Vámi zmiňované a. diamantové a některé další ptáky! Musím však podtrhnout, že choval, nikoliv odchovával ( v hejnu,tedy společně ve větším počtu jsem odchovával jen amadiny gouldové), ptáky z této společné voliérky jsem raději nechával hnízdit samostatně! Hlavním důvodem byly zebřičky, které byly velmi zvědavé, stále lezly jiným druhům ptáků,ale i mezi sebou do hnízd, kradly si stavební materiál a byly poměrně hašteřivé, amadiny diamantové pak byly v době hnízdění vyloženě na ostatní obyvatele klece zlé! V době mimohnízdní jsem však žádné projevy agresivity, nesváru nepozoroval a soužití ptáků bylo v naprosté pohodě!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

Děkuji Vám za odpověď. Rovněž i Vám přeji mnoho úspěchů.

Jen mne překvapuje, že jste tam přidal i rýžovníky. Ty sice mám teď rovněž, ale do společné voliéry s daleko menšími (amadami Gouldové, am. diamantovými, ap.) bych si netroufl je dát.

Jinak se mé obavy potvrdily - "guldy" + "diamantky" nejdou k sobě.

chito napsal(a):
Dobrý den!
Choval jsem v bytové voliérce pospolu amadiny gouldové, pásovníky dlouhoocasé, zebřičky, rýžovníky, Vámi zmiňované a. diamantové a některé další ptáky! Musím však podtrhnout, že choval, nikoliv odchovával ( v hejnu,tedy společně ve větším počtu jsem odchovával jen amadiny gouldové), ptáky z této společné voliérky jsem raději nechával hnízdit samostatně! Hlavním důvodem byly zebřičky, které byly velmi zvědavé, stále lezly jiným druhům ptáků,ale i mezi sebou do hnízd, kradly si stavební materiál a byly poměrně hašteřivé, amadiny diamantové pak byly v době hnízdění vyloženě na ostatní obyvatele klece zlé! V době mimohnízdní jsem však žádné projevy agresivity, nesváru nepozoroval a soužití ptáků bylo v naprosté pohodě!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

Ještě dlužno dodat, že celá kolonie by se měla snášet i v době hnízdění. Tudíž je otázkou i počet párů amad Gouldové na zmiňovanou velikost voliéry a to, zda je vhodné či nikoli přidat k nim jeden pár holoubků diamantových, který rovněž mám (letos mi odchovali 2 mláďata, ale jedno nakonec uhynulo již samostatné).

tf napsal(a):
Ještě dlužno dodat, že celá kolonie by se měla snášet i v době hnízdění. Tudíž je otázkou i počet párů amad Gouldové na zmiňovanou velikost voliéry a to, zda je vhodné či nikoli přidat k nim jeden pár holoubků diamantových, který rovněž mám (letos mi odchovali 2 mláďata, ale jedno nakonec uhynulo již samostatné).

Dobrý den!
Jen velmi stěží se dá chování ptáků předvídat dopředu a dávat je tak za obecně platné! Sám jsem kdysi pozoroval u jednoho chovatele, ovšem ve venkovní voliérce skupinku hnízdících ptáků ve složení guldy,diamantové,pásovníci,rýžovníci! Voliérka byla jen o něco málo větší, než ta Vaše bytová, chovatel tam měl umístěny 3 páry od každého jmenovaného druhu a přesto se mu skvěle dařily odchovy a nepozoroval žádné problémy! Ná základě toho, co jsem viděl u něj jsem v podobném složení zkoušel ve své bytové voliérce, ovšem úspěchy v podobě odchovů byly velmi slabé, možná by se dalo říci mizerné! Guldy hnízily minimálně, pásovníci vůbec, snad jen diamatky se v této voliérce cítily jako doma a vyváděly bez problémů mladé, nutno však říct, že si vybojovaly respekt ostatních ptáků a svůj životní prostor! Rozruch nejvíce působily šarvátky mezi diamantkami a zebřičkami, které jak jsem již zmínil jsou velmi zvědavé a rády lezly jiným druhům do hnízd!
Celkem dlouho jsem pak v hejnu nechával hnízdit jen guldy, opět však musím říct, že i když páry hnízdily, agresivitu jsem nepozoroval, tak se jim daleko lépe v hnízdění dařilo, když jsem přešel na způsob, kdy je každý hnízdící pár v jedné bednové kleci sámostatně!
Přidám ještě zkušenost mého kamaráda ( bohužel dnes již zesnulého ), který v bytové voliérce podobných rozměrů té Vaší odchovával ptáky ve složení guldy, pásovníci dlouhoocasí ( ten tam však měl umístěn vždy jen jeden pár, samečci se jinak napadají a podle jeho zkušenosti i ve větší voliérce ) zebřičky a rýžovníky! Umisťoval budky do zůzných výšek voliéry, dával jich tam vždy větší množství než bylo ptáků,dával je do různých vzdáleností od sebe, budky byly také různých rozměrů! Jak jsem již zmínil, hnízdění míval bez problémů a rád jsem k němu chodil pozorovat jak jednotlivé páry vyváděly mladé!
Co se týče rýžovníků, tak i když byli větší, než ostatní ptáci, např. guldy, pozoroval jsem jen občasné šarvátky o pamlsky, jako bylo např. senegalské proso v klasech, to rýžovníci milovali a byli po předložení vždy u něj první, dokud neuspokojili svůj hlad, tak jen málokdy pustili na klasy jiné ptáky ( zde pomohlo rozmístit jich více po voliérce a problém se eliminoval na minimum ), jinak jsem problémy nepozoroval, ryžovníci si žili po svém a ostatní ptáky nechávali v klidu!
Co jsem chtěl tímto poměrně dlouhým a místy asi až nudným příspěvkem říci? Chtěl jsem jen říct, že jen stěží bude obecně platit, co ve voliérce spolu může být a co ne! Jistě, u některých druhů je přímo předpoklad nedávat je pospolu ( a. tříbarvé a červenohlavé -mohlo by dojít k nežádoucímu mezidruhovému křížení, různé druhy pásovníků - bývají na sebe agresívní atd. ), proto je asi nejlépe z počátku experimentovat a snažit se k sobě dávat takové druhy, které jsou mírnější povahy a agresivitou se projevují minimálně!
Bohužel k holoubkům Vám nic neřeknu, sám jsem je nechoval a ani nikdo z mých kamarádů si nevzpomínám, že by je měl ve voliérce s takovým osazenstvem jako máte Vy! Snad jen malý dodatek, že jsem kdysi kdesi viděl na netu foto, kde holoubci hnízdili přímo vedle budky s hnízdícím párem a. gouldových! Bohužel jsem však zapomněl, kde to bylo a tak Vám zde ani nemůžu nechat link, aby jste se na dané foto podíval!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L Brno goulda@ seznam.cz

chito napsal(a):
Dobrý den!
Jen velmi stěží se dá chování ptáků předvídat dopředu a dávat je tak za obecně platné! Sám jsem kdysi pozoroval u jednoho chovatele, ovšem ve venkovní voliérce skupinku hnízdících ptáků ve složení guldy,diamantové,pásovníci,rýžovníci! Voliérka byla jen o něco málo větší, než ta Vaše bytová, chovatel tam měl umístěny 3 páry od každého jmenovaného druhu a přesto se mu skvěle dařily odchovy a nepozoroval žádné problémy! Ná základě toho, co jsem viděl u něj jsem v podobném složení zkoušel ve své bytové voliérce, ovšem úspěchy v podobě odchovů byly velmi slabé, možná by se dalo říci mizerné! Guldy hnízily minimálně, pásovníci vůbec, snad jen diamatky se v této voliérce cítily jako doma a vyváděly bez problémů mladé, nutno však říct, že si vybojovaly respekt ostatních ptáků a svůj životní prostor! Rozruch nejvíce působily šarvátky mezi diamantkami a zebřičkami, které jak jsem již zmínil jsou velmi zvědavé a rády lezly jiným druhům do hnízd!
Celkem dlouho jsem pak v hejnu nechával hnízdit jen guldy, opět však musím říct, že i když páry hnízdily, agresivitu jsem nepozoroval, tak se jim daleko lépe v hnízdění dařilo, když jsem přešel na způsob, kdy je každý hnízdící pár v jedné bednové kleci sámostatně!
Přidám ještě zkušenost mého kamaráda ( bohužel dnes již zesnulého ), který v bytové voliérce podobných rozměrů té Vaší odchovával ptáky ve složení guldy, pásovníci dlouhoocasí ( ten tam však měl umístěn vždy jen jeden pár, samečci se jinak napadají a podle jeho zkušenosti i ve větší voliérce ) zebřičky a rýžovníky! Umisťoval budky do zůzných výšek voliéry, dával jich tam vždy větší množství než bylo ptáků,dával je do různých vzdáleností od sebe, budky byly také různých rozměrů! Jak jsem již zmínil, hnízdění míval bez problémů a rád jsem k němu chodil pozorovat jak jednotlivé páry vyváděly mladé!
Co se týče rýžovníků, tak i když byli větší, než ostatní ptáci, např. guldy, pozoroval jsem jen občasné šarvátky o pamlsky, jako bylo např. senegalské proso v klasech, to rýžovníci milovali a byli po předložení vždy u něj první, dokud neuspokojili svůj hlad, tak jen málokdy pustili na klasy jiné ptáky ( zde pomohlo rozmístit jich více po voliérce a problém se eliminoval na minimum ), jinak jsem problémy nepozoroval, ryžovníci si žili po svém a ostatní ptáky nechávali v klidu!
Co jsem chtěl tímto poměrně dlouhým a místy asi až nudným příspěvkem říci? Chtěl jsem jen říct, že jen stěží bude obecně platit, co ve voliérce spolu může být a co ne! Jistě, u některých druhů je přímo předpoklad nedávat je pospolu ( a. tříbarvé a červenohlavé -mohlo by dojít k nežádoucímu mezidruhovému křížení, různé druhy pásovníků - bývají na sebe agresívní atd. ), proto je asi nejlépe z počátku experimentovat a snažit se k sobě dávat takové druhy, které jsou mírnější povahy a agresivitou se projevují minimálně!
Bohužel k holoubkům Vám nic neřeknu, sám jsem je nechoval a ani nikdo z mých kamarádů si nevzpomínám, že by je měl ve voliérce s takovým osazenstvem jako máte Vy! Snad jen malý dodatek, že jsem kdysi kdesi viděl na netu foto, kde holoubci hnízdili přímo vedle budky s hnízdícím párem a. gouldových! Bohužel jsem však zapomněl, kde to bylo a tak Vám zde ani nemůžu nechat link, aby jste se na dané foto podíval!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L Brno goulda@ seznam.cz

Dobrý den, já mám ve voliéře cca 2,2x1,4x1,6 dšv která je venku modroušky rudoocasé,motýlky rudouché,pásovníky dlouhoocasé, holoubky diamantové, amady tříbarvé,chůvy,kubánky malé, měl jsem tam i rýžovníky šede a bez jakýchkoli problémů, a ještě křepelky čínské, tyto druhy se snáší naprosto v pořádku a bez náznaků jakékoliv agrese, co se týče holoubků diamantových tak ti hnízdí bez jakýchkoli problémů a nikdy nenapadají ostatní ptáky ani když jsou v těsné blízkosti hnízda nebo když tam zahlížejí, další možnosti jsou různé druhy měkkožravých chovu zdar majna

chito napsal(a):
Dobrý den!
Jen velmi stěží se dá chování ptáků předvídat dopředu a dávat je tak za obecně platné! Sám jsem kdysi pozoroval u jednoho chovatele, ovšem ve venkovní voliérce skupinku hnízdících ptáků ve složení guldy,diamantové,pásovníci,rýžovníci! Voliérka byla jen o něco málo větší, než ta Vaše bytová, chovatel tam měl umístěny 3 páry od každého jmenovaného druhu a přesto se mu skvěle dařily odchovy a nepozoroval žádné problémy! Ná základě toho, co jsem viděl u něj jsem v podobném složení zkoušel ve své bytové voliérce, ovšem úspěchy v podobě odchovů byly velmi slabé, možná by se dalo říci mizerné! Guldy hnízily minimálně, pásovníci vůbec, snad jen diamatky se v této voliérce cítily jako doma a vyváděly bez problémů mladé, nutno však říct, že si vybojovaly respekt ostatních ptáků a svůj životní prostor! Rozruch nejvíce působily šarvátky mezi diamantkami a zebřičkami, které jak jsem již zmínil jsou velmi zvědavé a rády lezly jiným druhům do hnízd!
Celkem dlouho jsem pak v hejnu nechával hnízdit jen guldy, opět však musím říct, že i když páry hnízdily, agresivitu jsem nepozoroval, tak se jim daleko lépe v hnízdění dařilo, když jsem přešel na způsob, kdy je každý hnízdící pár v jedné bednové kleci sámostatně!
Přidám ještě zkušenost mého kamaráda ( bohužel dnes již zesnulého ), který v bytové voliérce podobných rozměrů té Vaší odchovával ptáky ve složení guldy, pásovníci dlouhoocasí ( ten tam však měl umístěn vždy jen jeden pár, samečci se jinak napadají a podle jeho zkušenosti i ve větší voliérce ) zebřičky a rýžovníky! Umisťoval budky do zůzných výšek voliéry, dával jich tam vždy větší množství než bylo ptáků,dával je do různých vzdáleností od sebe, budky byly také různých rozměrů! Jak jsem již zmínil, hnízdění míval bez problémů a rád jsem k němu chodil pozorovat jak jednotlivé páry vyváděly mladé!
Co se týče rýžovníků, tak i když byli větší, než ostatní ptáci, např. guldy, pozoroval jsem jen občasné šarvátky o pamlsky, jako bylo např. senegalské proso v klasech, to rýžovníci milovali a byli po předložení vždy u něj první, dokud neuspokojili svůj hlad, tak jen málokdy pustili na klasy jiné ptáky ( zde pomohlo rozmístit jich více po voliérce a problém se eliminoval na minimum ), jinak jsem problémy nepozoroval, ryžovníci si žili po svém a ostatní ptáky nechávali v klidu!
Co jsem chtěl tímto poměrně dlouhým a místy asi až nudným příspěvkem říci? Chtěl jsem jen říct, že jen stěží bude obecně platit, co ve voliérce spolu může být a co ne! Jistě, u některých druhů je přímo předpoklad nedávat je pospolu ( a. tříbarvé a červenohlavé -mohlo by dojít k nežádoucímu mezidruhovému křížení, různé druhy pásovníků - bývají na sebe agresívní atd. ), proto je asi nejlépe z počátku experimentovat a snažit se k sobě dávat takové druhy, které jsou mírnější povahy a agresivitou se projevují minimálně!
Bohužel k holoubkům Vám nic neřeknu, sám jsem je nechoval a ani nikdo z mých kamarádů si nevzpomínám, že by je měl ve voliérce s takovým osazenstvem jako máte Vy! Snad jen malý dodatek, že jsem kdysi kdesi viděl na netu foto, kde holoubci hnízdili přímo vedle budky s hnízdícím párem a. gouldových! Bohužel jsem však zapomněl, kde to bylo a tak Vám zde ani nemůžu nechat link, aby jste se na dané foto podíval!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L Brno goulda@ seznam.cz

Dobrý den ještě jednou a děkuji za obsáhlé informace.

Protože přece jen stojím o odchovy (ikdyž letos jsem u rýžovníků přál poloviční úspěch), zřejmě jste mne přesvědčil, abych AG choval samostatně.

Zřejmě jsem četl teď opět Vaše stránky (zřejmě nedávno doplněné o rubriku o hnízdění) a všiml jsem si, že rovněž doporučujete sisalová vlákna. Potřeboval bych vědět, kde je sháníte a jak je poznám. V OBI jsem kdysi sehnal na radu známého jen vlákna kokosová. Dále uvádíte, že jim při stavbě hnízda vypomůžete zanesením nějakého materiálu do budky. To je docela zajímavé - pokud obsazují hnízda např. po papoušcích, mohlo by to částečně vyvolat hnízdní pud (musím to na ně zkusit).

Dále mne zajímá, čím jim před hnízděním zpestřit stravu. Zatím jim dávám vaj. míchanici podobnou receptům, které jsem začátkem roku četl v článcích pana Buranského, ale zdá se, že o ni vůbec nemají zájem. Poslední dobou často vynechávám vejce a dávám jen strouhaný tvaroh (který většinou přidávám i s vejcem) kvůli předávkování vařeného bílku, jak se o něm zmiňuje některá literatura (tuším pan R. Vít). Moučné červi rozhodně není problém podávat, ale vzhledem je jejich jedovaté kůži a jejich velikosti, nevím, zda jsou vhodní. Ostatní hmyz těžko. Přece jen bych nerad, aby se mi něco rozlezlo v paneákovém bytě.

Další problém bude s osvětlením, hlavně se zhasínáním a rozsvěcováním. Asi to budu muset vyřešit nějakým reostatem a jeho řučním ovládáním. při zhasínání ve dne by nemělo tolik vadit náhlé vypnutí světel.

Dále je otázkou, zda bude pár harmonizovat. Nebyl totiž sestaven přirozeným výběrem. Byli k sobě dáni roční jedinci. Takovýto pár jsem vyměnil se známým. Jinak sameček začal zpívat cca po 5 dnech od přinesení domů (až si zvykl na nové prostředí). Jednou jsem jej viděl vibrovat hlavičkou, ale bohužel jsem je vyplašil. Jinak spí na jednom bidélku blízko sebe, jednou dokonce přitisknuti k sobě.

Amadiny diamantové dám zřejmě do klece s holoubky diamantovými a přemýšlím ještě o páru zebřiček pestrých. Konec konců, pokud neodchovají, nebude mi nijak zvlášť vadit, ale od AG bych odchovu chtěl docílit. Klec je velká 140 (délka) x 70 (hloubka) x 50 (výška). Voliéru zřejmě nechám hlavně na prolet mladým.

majna napsal(a):
Dobrý den, já mám ve voliéře cca 2,2x1,4x1,6 dšv která je venku modroušky rudoocasé,motýlky rudouché,pásovníky dlouhoocasé, holoubky diamantové, amady tříbarvé,chůvy,kubánky malé, měl jsem tam i rýžovníky šede a bez jakýchkoli problémů, a ještě křepelky čínské, tyto druhy se snáší naprosto v pořádku a bez náznaků jakékoliv agrese, co se týče holoubků diamantových tak ti hnízdí bez jakýchkoli problémů a nikdy nenapadají ostatní ptáky ani když jsou v těsné blízkosti hnízda nebo když tam zahlížejí, další možnosti jsou různé druhy měkkožravých chovu zdar majna

Vám, Majno, rovněž děkuji za názor. Obecně se ukazuje, že chov a odchov více párů (zřejmě nejen drobných exotů) v jedné voliéře je problematický.

Co se týče holoubků, letos mi hnízdili pořád a měl jsem problém je zastavit, ale mláďata odchovali jen dvě (z toho jedno ještě uhynulo, ale to již nebylo jejich péčí - příčinu netuším, sourozenec za stejných podmínek prospívá dodnes). V předchozím hnízdě se jim vylíhlo jedno mládě, které uhynulo ještě týž den, kdy se vylíhlo. Jinak tříkrát nic nevyseděli, z toho dvakrát ani nezasedly - byli ještě příliš plaší (samička snesla vejce hned druhý den poté, co jsem je koupil).

tf napsal(a):
Dobrý den ještě jednou a děkuji za obsáhlé informace.

Protože přece jen stojím o odchovy (ikdyž letos jsem u rýžovníků přál poloviční úspěch), zřejmě jste mne přesvědčil, abych AG choval samostatně.

Zřejmě jsem četl teď opět Vaše stránky (zřejmě nedávno doplněné o rubriku o hnízdění) a všiml jsem si, že rovněž doporučujete sisalová vlákna. Potřeboval bych vědět, kde je sháníte a jak je poznám. V OBI jsem kdysi sehnal na radu známého jen vlákna kokosová. Dále uvádíte, že jim při stavbě hnízda vypomůžete zanesením nějakého materiálu do budky. To je docela zajímavé - pokud obsazují hnízda např. po papoušcích, mohlo by to částečně vyvolat hnízdní pud (musím to na ně zkusit).

Dále mne zajímá, čím jim před hnízděním zpestřit stravu. Zatím jim dávám vaj. míchanici podobnou receptům, které jsem začátkem roku četl v článcích pana Buranského, ale zdá se, že o ni vůbec nemají zájem. Poslední dobou často vynechávám vejce a dávám jen strouhaný tvaroh (který většinou přidávám i s vejcem) kvůli předávkování vařeného bílku, jak se o něm zmiňuje některá literatura (tuším pan R. Vít). Moučné červi rozhodně není problém podávat, ale vzhledem je jejich jedovaté kůži a jejich velikosti, nevím, zda jsou vhodní. Ostatní hmyz těžko. Přece jen bych nerad, aby se mi něco rozlezlo v paneákovém bytě.

Další problém bude s osvětlením, hlavně se zhasínáním a rozsvěcováním. Asi to budu muset vyřešit nějakým reostatem a jeho řučním ovládáním. při zhasínání ve dne by nemělo tolik vadit náhlé vypnutí světel.

Dále je otázkou, zda bude pár harmonizovat. Nebyl totiž sestaven přirozeným výběrem. Byli k sobě dáni roční jedinci. Takovýto pár jsem vyměnil se známým. Jinak sameček začal zpívat cca po 5 dnech od přinesení domů (až si zvykl na nové prostředí). Jednou jsem jej viděl vibrovat hlavičkou, ale bohužel jsem je vyplašil. Jinak spí na jednom bidélku blízko sebe, jednou dokonce přitisknuti k sobě.

Amadiny diamantové dám zřejmě do klece s holoubky diamantovými a přemýšlím ještě o páru zebřiček pestrých. Konec konců, pokud neodchovají, nebude mi nijak zvlášť vadit, ale od AG bych odchovu chtěl docílit. Klec je velká 140 (délka) x 70 (hloubka) x 50 (výška). Voliéru zřejmě nechám hlavně na prolet mladým.

Zdravým.
Voliéra o veľkosti akú píšete a druhy, aké do nej uvažujete by bola vhodná skorej ako okrasná, než ako odchovná. Ak aj v nej budete odchovávať, výsledky nikdy nebudú také, ako keby ste uvažované druhy vtákov chovali po pároch v klietkach. Okrem toho stačí, aby sa v nej našiel jeden „ nezbedník“ a ten bude vyrušovať pri hniezdení ostatných vtákov, alebo im ho aj prekazí. To však neznamená, že by mal mať človek menšiu radosť s prípadných odchovov, práve naopak.
Vtáky, ktoré ste sa rozhodli chovať v spoločnej voliérke sú zrnožravé. Preto podávanie vaječnej miešanice , ktorá sa vlastne podáva ako náhrada za živočíšnu potravu, je mimo obdobia toku a kŕmenia mláďat zbytočná, vzhľadom na zaťažovanie pečene až nevhodná.
Zrnožravé vtáky, mimo spomenutých období, živočíšnu potravu prijímajú len minimálne a preto sa vám môže zdať, že miešanicu, ktorú im predkladáte neprijímajú. Na ich dobrý štart do chovnej sezóny je lepšie podávať zrno v mliečnej či voskovej zrelosti, alebo naklíčené.
Okrem toho, nepreháňal by som to s vajíčkom, , či už uvareným doma, alebo priemyselne vyrobenou vaječnou miešaninou mimo toku a kŕmenia mláďat. Lebo ak sú na ňu vtáky zvyknuté a berú ju počas celého roka, len zbytočne priberajú a tým sa nemusia dobre dostať do rozmnožovacej aktivity, alebo pre tučnotu nemusia mať dobrú oplodnenosť znášky.
Zloženie vaječnej miešanice je individuálna vec a to ako ju vtáky berú sa naplno ukáže až pri odchove mláďat. Pri doma vyrobenej je veľmi dôležitá jej konzistencia, alebo ak je veľmi suchá po strúhanke, alebo naopak, veľmi mokrá, vtáky ju môžu odmietať. Každý chovateľ si musí nájsť svoj spôsob prípravy podľa toho, čo jeho sú jeho vtáky ochotné akceptovať. Nezanedbateľné je aj to, na akú miešanicu, boli vtáky zvyknuté u predchádzajúceho chovateľa.

Pozdravujem a želám veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

tf napsal(a):
Dobrý den ještě jednou a děkuji za obsáhlé informace.

Protože přece jen stojím o odchovy (ikdyž letos jsem u rýžovníků přál poloviční úspěch), zřejmě jste mne přesvědčil, abych AG choval samostatně.

Zřejmě jsem četl teď opět Vaše stránky (zřejmě nedávno doplněné o rubriku o hnízdění) a všiml jsem si, že rovněž doporučujete sisalová vlákna. Potřeboval bych vědět, kde je sháníte a jak je poznám. V OBI jsem kdysi sehnal na radu známého jen vlákna kokosová. Dále uvádíte, že jim při stavbě hnízda vypomůžete zanesením nějakého materiálu do budky. To je docela zajímavé - pokud obsazují hnízda např. po papoušcích, mohlo by to částečně vyvolat hnízdní pud (musím to na ně zkusit).

Dále mne zajímá, čím jim před hnízděním zpestřit stravu. Zatím jim dávám vaj. míchanici podobnou receptům, které jsem začátkem roku četl v článcích pana Buranského, ale zdá se, že o ni vůbec nemají zájem. Poslední dobou často vynechávám vejce a dávám jen strouhaný tvaroh (který většinou přidávám i s vejcem) kvůli předávkování vařeného bílku, jak se o něm zmiňuje některá literatura (tuším pan R. Vít). Moučné červi rozhodně není problém podávat, ale vzhledem je jejich jedovaté kůži a jejich velikosti, nevím, zda jsou vhodní. Ostatní hmyz těžko. Přece jen bych nerad, aby se mi něco rozlezlo v paneákovém bytě.

Další problém bude s osvětlením, hlavně se zhasínáním a rozsvěcováním. Asi to budu muset vyřešit nějakým reostatem a jeho řučním ovládáním. při zhasínání ve dne by nemělo tolik vadit náhlé vypnutí světel.

Dále je otázkou, zda bude pár harmonizovat. Nebyl totiž sestaven přirozeným výběrem. Byli k sobě dáni roční jedinci. Takovýto pár jsem vyměnil se známým. Jinak sameček začal zpívat cca po 5 dnech od přinesení domů (až si zvykl na nové prostředí). Jednou jsem jej viděl vibrovat hlavičkou, ale bohužel jsem je vyplašil. Jinak spí na jednom bidélku blízko sebe, jednou dokonce přitisknuti k sobě.

Amadiny diamantové dám zřejmě do klece s holoubky diamantovými a přemýšlím ještě o páru zebřiček pestrých. Konec konců, pokud neodchovají, nebude mi nijak zvlášť vadit, ale od AG bych odchovu chtěl docílit. Klec je velká 140 (délka) x 70 (hloubka) x 50 (výška). Voliéru zřejmě nechám hlavně na prolet mladým.

Dobrý den!
Přejít na chov AG samostatně Vám mohu ještě jednou jen a jen doporučit a k takovém rozhodnutí poblahopřát! Své zkušenosti jsem na moderované, ale i nemoderované diskusi k tomuto problému již několikrát popsal a stejný názor jako já zastává vícero chovatelů, s kterými jsem se měl možnost o tomto problému bavit! Volil bych proto úplně samostatný chov, po jednom páru na chovnou klec!
Pokud jste navštívil stránky o chovu AG nedávno doplněné o sekci hnízdění, pak je velmi pravděpodobné, že jste byl na stránkách, které v posledních týdnech připravuji se svým kolegou a kamarádem ( musím tak jen poopravit mírnou chybičku,nejde o mé stránky,stránky jsou vlastněny mým kamarádem, mé jsou jen texty, které by mě byly naprosto k ničemu, kdyby mi kamarád neumožnil je na své stránky vkládat ) ,tam pak opravdu sisál jako vhodný hnízdní materiál zmiňuji! Převážně jej kupuji na burzách, nebo kupuji sisálový provázek (přírodní),který potom rozplétám a stříhám na cca 10 –12 cm kousky! Tento provázek většinou kupuji v Domácích potřebách, kde býval většinou bez problémů k mání ( momentálně nevím, protože jsem si nakoupil cca před rokem a půl do zásoby a tak jsem jej po tuto dobu vůbec nekupoval )!
Do hnízdních budek materiál předkládám v předstihu hlavně z toho důvodu, že AG nejsou jako celek moc velcí stavitelé, chci jim tak usnadnit práci a jak jsem si všiml, pouštějí se rychleji do stavby hnízda a mají rychleji postaveno, než když jim takto nevypomůžu! Hnízdní pud v nich spíše probouzí předložení stavebního materiálu na dno klece!
Do hnízdní kondice můžete ptáky dostat předkládáním vaječné míchanice,naklíčeného zrní ( zde ovšem velký pozor na správný postup při nakličování, aby nedošlo u AG z důvodu špatného postupu při nakličování např. ke vzniku megabakterióz, výskytu plísní atd., které jsou pro tyto ptáky skoro vždy smrtelné ), dále např. pšeničnými klíčky, které snadno zakoupíte v prodejnách se zdravou výživou, zeleným krmením! Čím je strava pestřejší, tím lépe! Moučné červy nepředkládám, od jejich zkrmování jsem upustil, protože ptáci dost často trpěli zácpami, i když jsem červů podával jen velmi malé množství! Ani jiný živý hmyz nezkrmuji ze stejného důvodu jako Vy, bydlím také v panelovém domě! Ovšem podávám hmyz sušený, buď samostatně, nebo přimíchaný do vaječné míchanice.
Osvětlení mám vyřešeno časovými spínači a jen upravuji čas vypínání a zapínání podle toho, jak se zkracuje, či prodlužuje den!
Co se týče harmonizace páru, je velmi pravděpodobné, že pár který se k sobě chová tak, jak jste popsal spolu zahnízdí a vyvede potomstvo, ovšem jedním dechem musím dodat, že je to pravděpodobné, nikoliv jisté! AG jsou ptáci, které mají velké sociální cítění, proto není velký problém takové chování, jaké jste popisoval u nich pozorovat, jistotu harmonizace získáte, až danému páru předložíte hnízdní budku a stavební materiál, tam se pak projeví, jak na tom daný pár je nejlépe! Pokud by delší dobu neprojevovali o budku zájem, pak to může mít právě ten důvod, že pár neharmonizuje,nebo také že nedosáhl hnízdní kondice, to už musíte posoudit sám podle toho, jak se ptáci zrovna chovají!
I přes to, že jsem se snažil ve své odpovědi snažil obsáhnout vše, musel jsem leccos zkrátit, abych nebyl až moc upovídaný, proto doufám, že jsem na nic nezapomněl :o)) !
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda @ seznam.cz

marek napsal(a):
Zdravým.
Voliéra o veľkosti akú píšete a druhy, aké do nej uvažujete by bola vhodná skorej ako okrasná, než ako odchovná. Ak aj v nej budete odchovávať, výsledky nikdy nebudú také, ako keby ste uvažované druhy vtákov chovali po pároch v klietkach. Okrem toho stačí, aby sa v nej našiel jeden „ nezbedník“ a ten bude vyrušovať pri hniezdení ostatných vtákov, alebo im ho aj prekazí. To však neznamená, že by mal mať človek menšiu radosť s prípadných odchovov, práve naopak.
Vtáky, ktoré ste sa rozhodli chovať v spoločnej voliérke sú zrnožravé. Preto podávanie vaječnej miešanice , ktorá sa vlastne podáva ako náhrada za živočíšnu potravu, je mimo obdobia toku a kŕmenia mláďat zbytočná, vzhľadom na zaťažovanie pečene až nevhodná.
Zrnožravé vtáky, mimo spomenutých období, živočíšnu potravu prijímajú len minimálne a preto sa vám môže zdať, že miešanicu, ktorú im predkladáte neprijímajú. Na ich dobrý štart do chovnej sezóny je lepšie podávať zrno v mliečnej či voskovej zrelosti, alebo naklíčené.
Okrem toho, nepreháňal by som to s vajíčkom, , či už uvareným doma, alebo priemyselne vyrobenou vaječnou miešaninou mimo toku a kŕmenia mláďat. Lebo ak sú na ňu vtáky zvyknuté a berú ju počas celého roka, len zbytočne priberajú a tým sa nemusia dobre dostať do rozmnožovacej aktivity, alebo pre tučnotu nemusia mať dobrú oplodnenosť znášky.
Zloženie vaječnej miešanice je individuálna vec a to ako ju vtáky berú sa naplno ukáže až pri odchove mláďat. Pri doma vyrobenej je veľmi dôležitá jej konzistencia, alebo ak je veľmi suchá po strúhanke, alebo naopak, veľmi mokrá, vtáky ju môžu odmietať. Každý chovateľ si musí nájsť svoj spôsob prípravy podľa toho, čo jeho sú jeho vtáky ochotné akceptovať. Nezanedbateľné je aj to, na akú miešanicu, boli vtáky zvyknuté u predchádzajúceho chovateľa.

Pozdravujem a želám veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

Mě v podstatě nejde o nějaké početné odchovy, ale nějaké bych přece jen mít chtěl. Dokonce netvrdím, že bych nutně musel mít ve voliéře 5 či více párů AG. To není nutné. Šlo v podstatě o to, k tomu se přiznávám, že jsem si koupil amadiny diamantové místo AG u chovatele, který ještě loni AG úspěšně odchovával a letos nemá už ani jednu, abych ho neotravoval zbytečně. A u amadin diamantových se zdůrazňuje nutnost proletu a já je zatím mám jen v klícce 70x70x50(výška)cm.

--- Zrovna teď pozoruji u AG "nové divalo": sameček otočen k samičce pozpěvuje a velmi rychle poskakuje na bidélku. ---

Zrní v mléčné zralosti podávám, ikdyž už spíše zbytky - mám zaseto v poměrně špatné půdě (spíš písek, a to jen slabá vrstva - všude pod povrchem je břidlice) - zřejmě proto je proso asi jen 10 až max. 25 cm vysoké. Senegalského prosa mi vyrostlo cca 5 klasů, u zbylých 10 lze mluvit jen sotva o klasech. O lesknici v klasech, zdá se, ptáci moce zájem nemají (asi si ji neumějí dostat ven z klasů). Jinak sem tam dostali nějaký ten plevel. Zeleného krmení dostávají rovněž málo - na chatu se dostanu málokdy a u nás ve městě nemám odvahu cokoli trhat. Vaječnou míchanici dávám právě proto, že je chci připravit do hnízdní kondice.

Klíčit pro AG mám strach! Málokdy se mi podaří propláchnout klíčené zrní více než dvakrát denně, a to si myslím, nestačí. Vždy je již trochu cítit a přestože se snažím proplachovat co nejdůkladněji, podávat to AG mám strach. Navíc jsem jim naposledy naklíčené dal, ale nejsem si jist, že by něco zmizelo.

Dále je otázkou, jaké krmení jim podávat obecně. Zatím jsem to řešil kupováním extrémně drahé směsi vitakraft ze zverimexu, kterou jsem raději ještě denně profoukl, ovšem krmit takto mi přijde hodně drahé. Známý, od kterého AG mám, krmí ve třech miskách - žluté proso, zelené proso, lesknice. Zrní koupil přímo od nějakého zemědělce nebo na burze. Problém je, že mně se zatím vždy podařilo na burze koupit zrní s velkým množstvím prachu. Stojím teď před otázkou, zda koupit drahou směs Prestige, či nikoli.

Jinak Vám samozřejmě děkuji za odpovědi.

chito napsal(a):
Dobrý den!
Přejít na chov AG samostatně Vám mohu ještě jednou jen a jen doporučit a k takovém rozhodnutí poblahopřát! Své zkušenosti jsem na moderované, ale i nemoderované diskusi k tomuto problému již několikrát popsal a stejný názor jako já zastává vícero chovatelů, s kterými jsem se měl možnost o tomto problému bavit! Volil bych proto úplně samostatný chov, po jednom páru na chovnou klec!
Pokud jste navštívil stránky o chovu AG nedávno doplněné o sekci hnízdění, pak je velmi pravděpodobné, že jste byl na stránkách, které v posledních týdnech připravuji se svým kolegou a kamarádem ( musím tak jen poopravit mírnou chybičku,nejde o mé stránky,stránky jsou vlastněny mým kamarádem, mé jsou jen texty, které by mě byly naprosto k ničemu, kdyby mi kamarád neumožnil je na své stránky vkládat ) ,tam pak opravdu sisál jako vhodný hnízdní materiál zmiňuji! Převážně jej kupuji na burzách, nebo kupuji sisálový provázek (přírodní),který potom rozplétám a stříhám na cca 10 –12 cm kousky! Tento provázek většinou kupuji v Domácích potřebách, kde býval většinou bez problémů k mání ( momentálně nevím, protože jsem si nakoupil cca před rokem a půl do zásoby a tak jsem jej po tuto dobu vůbec nekupoval )!
Do hnízdních budek materiál předkládám v předstihu hlavně z toho důvodu, že AG nejsou jako celek moc velcí stavitelé, chci jim tak usnadnit práci a jak jsem si všiml, pouštějí se rychleji do stavby hnízda a mají rychleji postaveno, než když jim takto nevypomůžu! Hnízdní pud v nich spíše probouzí předložení stavebního materiálu na dno klece!
Do hnízdní kondice můžete ptáky dostat předkládáním vaječné míchanice,naklíčeného zrní ( zde ovšem velký pozor na správný postup při nakličování, aby nedošlo u AG z důvodu špatného postupu při nakličování např. ke vzniku megabakterióz, výskytu plísní atd., které jsou pro tyto ptáky skoro vždy smrtelné ), dále např. pšeničnými klíčky, které snadno zakoupíte v prodejnách se zdravou výživou, zeleným krmením! Čím je strava pestřejší, tím lépe! Moučné červy nepředkládám, od jejich zkrmování jsem upustil, protože ptáci dost často trpěli zácpami, i když jsem červů podával jen velmi malé množství! Ani jiný živý hmyz nezkrmuji ze stejného důvodu jako Vy, bydlím také v panelovém domě! Ovšem podávám hmyz sušený, buď samostatně, nebo přimíchaný do vaječné míchanice.
Osvětlení mám vyřešeno časovými spínači a jen upravuji čas vypínání a zapínání podle toho, jak se zkracuje, či prodlužuje den!
Co se týče harmonizace páru, je velmi pravděpodobné, že pár který se k sobě chová tak, jak jste popsal spolu zahnízdí a vyvede potomstvo, ovšem jedním dechem musím dodat, že je to pravděpodobné, nikoliv jisté! AG jsou ptáci, které mají velké sociální cítění, proto není velký problém takové chování, jaké jste popisoval u nich pozorovat, jistotu harmonizace získáte, až danému páru předložíte hnízdní budku a stavební materiál, tam se pak projeví, jak na tom daný pár je nejlépe! Pokud by delší dobu neprojevovali o budku zájem, pak to může mít právě ten důvod, že pár neharmonizuje,nebo také že nedosáhl hnízdní kondice, to už musíte posoudit sám podle toho, jak se ptáci zrovna chovají!
I přes to, že jsem se snažil ve své odpovědi snažil obsáhnout vše, musel jsem leccos zkrátit, abych nebyl až moc upovídaný, proto doufám, že jsem na nic nezapomněl :o)) !
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda @ seznam.cz

Opět děkuji.

Reakce na příspěvek pana Buranského je vlastně i reakcí na Váš příspěvek. Do vaj. míchanice klíčky přidávám - v podstatě přesně podle poměru, který pan Buranský doporučoval ve smév článku (proč objevovat něco, co již někdo objevil). Ale později začal doporučovat dvojnásobné množství a s tím u některých jiných druhů (rýžovníci, holoubci diamantoví), nemohu souhlasit, neboť je to podle mne příliš stimuluje k hnízdění.

Vraťme se ještě k AG - jako hnízdní materiál jsem jim předložil kokosová vlákna a nějaké seno, nic jiného nemám. Psineček, všude doporučovaný R. Vítem, jsem asi prošvihl a již jej nemám kde natrhat. Asi jim dám trochu kokosových vláken na dno budky.

tf napsal(a):
Opět děkuji.

Reakce na příspěvek pana Buranského je vlastně i reakcí na Váš příspěvek. Do vaj. míchanice klíčky přidávám - v podstatě přesně podle poměru, který pan Buranský doporučoval ve smév článku (proč objevovat něco, co již někdo objevil). Ale později začal doporučovat dvojnásobné množství a s tím u některých jiných druhů (rýžovníci, holoubci diamantoví), nemohu souhlasit, neboť je to podle mne příliš stimuluje k hnízdění.

Vraťme se ještě k AG - jako hnízdní materiál jsem jim předložil kokosová vlákna a nějaké seno, nic jiného nemám. Psineček, všude doporučovaný R. Vítem, jsem asi prošvihl a již jej nemám kde natrhat. Asi jim dám trochu kokosových vláken na dno budky.

Dobrý den!
Máte naprostou pravdu v tom, že není nutné objevovat již objevené! Většinou se jedná o staré chovatelské recepty léty a praxí prověřených, které se snad co se týče vaječné míchanice dají doplnit o některé komodity a kde se opravdu fantazii meze nekladou, pokud se samosebou do ní přidávají suroviny, které nejsou pro ptáky škodlivé!!
Ale rád bych se ještě vrátil k samotnému kokosovému vláknu! Velmi dlouho jsem kokosové vlákno AG dával jako jediný stavební materiál! Dost často jsem pak nacházel vyhozená vejce na dně klece a to i u párů, které v naprosté pohodě vyváděly mladé a neměly dříve sklony k této pro hnízdění jistě destruktivní činnosti! Lámal jsem si nad tím hlavu a snad jako možnou příčinu lze označit kokosové vlákno! Je totiž poměrně tvrdé a vejce kdykoliv uchopíte budku do rukou se na kokosovém vláknu volně pohybují, kloužou a tímto se i mírně otlloukají o sebe! Proto dnes volím kombinaci dvou stavebních materiálů, nejčastěji kokosového vlákna a na dno budky dávám sisál, nebo sena! Ptáci tam vystaví pěkně měkký podklad, kde vejce pevně drží a při kontrole budky, manipulaci sní se vejce ani nehnou! Musím říct, že od té doby jsem se s vypadenými vejci na dno klece setkal velmi velmi zřídka! Zbytek hnízda ptáci dostaví z kokosového vlákna, které předložím, až když je dno hnízda zcela hotové! Tohle pozorování mám potvrzeno zatím jen od jednoho dalšího chovatele,mého kamaráda tady z Brna, proto nevím,zda je správné, ale snad i Vám pomůže k úspěšnější chovné sezóně!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. goulda@seznam.cz

tf napsal(a):
Opět děkuji.

Reakce na příspěvek pana Buranského je vlastně i reakcí na Váš příspěvek. Do vaj. míchanice klíčky přidávám - v podstatě přesně podle poměru, který pan Buranský doporučoval ve smév článku (proč objevovat něco, co již někdo objevil). Ale později začal doporučovat dvojnásobné množství a s tím u některých jiných druhů (rýžovníci, holoubci diamantoví), nemohu souhlasit, neboť je to podle mne příliš stimuluje k hnízdění.

Vraťme se ještě k AG - jako hnízdní materiál jsem jim předložil kokosová vlákna a nějaké seno, nic jiného nemám. Psineček, všude doporučovaný R. Vítem, jsem asi prošvihl a již jej nemám kde natrhat. Asi jim dám trochu kokosových vláken na dno budky.

Neviem presne o akom dvojnásobnom množstve hovoríte. Ak sa na niečo konkrétne odvolávate, bolo by dobré citovať.
Zásada je tá, že každý chovateľ si musí nájsť svoj spôsob výroby a zloženia vaječnej miešanice a to podľa toho, čo sú jeho vtáky ochotné akceptovať. Neexistuje univerzálne pravidlo , len postupy, ktoré u jedného chovateľa môžu byť vtákmi akceptované a u iného sa musí pristúpiť k zmene.
To sa týka aj hniezdneho materiálu, búdok, klietok a všetkého ostatného. Existujú síce osvedčené veci, avšak nikto nemá rovnaké podmienky v chove a preto rady musí brať v určitom intervale.
Napríklad u mňa sa neosvedčilo používanie kokosových vlákien ani sisalu, lebo sa do neho vtáky občas zachytili pazúrikmi ( prstami na nohe) a stalo sa to aj u mláďat, kde sa im následne vykĺbila noha a zle rástla. Preto používam na hniezdenie len dlhé tenké seno. To isté je aj s dĺžkou hniezdneho materiálu, pokiaľ som používal krátke vlákna, nikdy si nevystlali búdku pekne, keď som však začal používať dlhé tenké seno, bola väčšina búdok ukážkovo vystlatá. Aj to však záleží od konkrétneho páru. Často si búdku vystelú po bokoch dokonale a urobia si aj klenbu, ovšem dno nechajú na určitej časti holé. To však neznamená, že by som neodporúčal používanie týchto materiálov, len som písal, že mne sa neosvedčili.
Dá sa len zopakovať, že je to o skúsenosti a možnostiach v konkrétnom chove. Nieje možné všetko kopírovať.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

marek napsal(a):
Neviem presne o akom dvojnásobnom množstve hovoríte. Ak sa na niečo konkrétne odvolávate, bolo by dobré citovať.
Zásada je tá, že každý chovateľ si musí nájsť svoj spôsob výroby a zloženia vaječnej miešanice a to podľa toho, čo sú jeho vtáky ochotné akceptovať. Neexistuje univerzálne pravidlo , len postupy, ktoré u jedného chovateľa môžu byť vtákmi akceptované a u iného sa musí pristúpiť k zmene.
To sa týka aj hniezdneho materiálu, búdok, klietok a všetkého ostatného. Existujú síce osvedčené veci, avšak nikto nemá rovnaké podmienky v chove a preto rady musí brať v určitom intervale.
Napríklad u mňa sa neosvedčilo používanie kokosových vlákien ani sisalu, lebo sa do neho vtáky občas zachytili pazúrikmi ( prstami na nohe) a stalo sa to aj u mláďat, kde sa im následne vykĺbila noha a zle rástla. Preto používam na hniezdenie len dlhé tenké seno. To isté je aj s dĺžkou hniezdneho materiálu, pokiaľ som používal krátke vlákna, nikdy si nevystlali búdku pekne, keď som však začal používať dlhé tenké seno, bola väčšina búdok ukážkovo vystlatá. Aj to však záleží od konkrétneho páru. Často si búdku vystelú po bokoch dokonale a urobia si aj klenbu, ovšem dno nechajú na určitej časti holé. To však neznamená, že by som neodporúčal používanie týchto materiálov, len som písal, že mne sa neosvedčili.
Dá sa len zopakovať, že je to o skúsenosti a možnostiach v konkrétnom chove. Nieje možné všetko kopírovať.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

To samozřejmě a určitě to neměla být kritika.

Jde o to, že jste ve svém článku o AG psal, že místo strouhanky používáte směs (teď nebudu citovat přesně) cca 1díl klíčků, 3 díly rozemletých ovesných vloček, 3 díly rozemletých piškot a 5 dílů strouhanky. (Ty díly uvádíte trochu jinak, ale poměr je takový. Články Vám vycházejí v Nové Exotě - nemám ji po ruce, četl jsem to v knihovně)

Na diskuzi jste kdysi později doporučoval 2 díly klíčků. Mně se tato směs (resp. ta původní) zalíbila a dával jsem ji proto všem svým chovancům. Ovšem třeba u rýžovníků a holoubků diamantových se mi zdá, že vede i 1 díl klíčků k nadměrné aktivitě. Je to zřejmě tím, že holoubci a rýžovníci jsou u chovatelů často zvyklí na velmi skromné podmínky. Musím se přiznat, že ve své nerozvážnosti chovám též papoušky, což se ukazuje pro byt naprosto nevhodné, přestože jsem letos od dvou párů agapornisů odchoval 6 mláďat (4 a 2) z prvního hnízda (z druhého by se měli asi od pondělí líhnout). Navíc chci ještě podotknout, že všem dělám jednu vaječnou míchanici. Dělám ji na dva dny, což se Vám určitě líbit nebude, a přesto ji nespotřebují - snad pouze v případě, že jsou mláďata ve více hnízdech. Nějak jsem si nezvykl na půlení vajíčka a použití druhé poloviny další den. Míchanici nechám do druhého dne v lednici v misce uzavřené igelitovým sáčkem. Na tak malé množství by se mi obtížně odhadovala mrkev. Pokud mají ptáci velkou spotřebu míchanice, pak ji dělám každý den novou (vždy z jednoho vejce).

Občas koupím na burze suchou míchanici (zkoušel jsem Orlux a CéDé), ale dávám ji spíš jako přídavek, nikoli jako náhradu čerstvé. Přece jen si myslím, že staré sušené vejce není to nejlepší. - třeba se pletu

A ještě mne zajímají mravenčí kukly. V první řadě vůbec nevím, jak se z nich líhnou mravenci - zda se nemůže stát, že se vylíhnou po přinesení domů. Vzhledem k tomu, že jsem v knize (tuším v knize R. Víta) četl, že v odbobí hnízdění loví v přírodě termity, měla by to pro ně být zajímavá náhražka. Případně uvažuji podávat i mravence, ale jedině snad vložené do misky a s ní ještě do misky s vodou, aby se nemohly rozutéct.
Dále dostali klásky nedozralého senegalského prosa, ale těch si zřejmě nevšímají.

Hnízdní materiál musím vysledovat (který je bude zajímat).

Děkuji Vám za názory a zkušenosti.

Jinak jsem se Vás chtěl zaptat, pane Buranský, jak dlouho již AG chováte. Zdá se mi totiž, že máte hodně zkušeností. Píšu to proto, že v ČR zřejmě neexistuje kniha zaměřená na amady Gouldové (nevím, jak je tomu na Slovensku - bydlím v severních Čechách). Tak mne napadlo, jesti neuvažujete o napsání nějaké. Je otázkou, zda by to vůbec bylo pro nějakého nakladatele zajímavé. Přece jen se AG nemohou zatím rovnat počtu chovaných zebřiček ap.

Jinak vím, že jste inzeroval odchovy, nevím jak přesně jste na tom s přírodně zbarvenými ptáky. Já jsem amatér, a chovám tudíž jen to, co se mi líbí. A zejm. u AG si myslím, že "příroda namíchala barvy nejlépe". Letos bych se těžko dostal na druhý konec republiky, ale do budoucna je to jistě zajímavé pro změnu krve.

Rovněž Vám přeji mnoho úspěchů.

tf napsal(a):
To samozřejmě a určitě to neměla být kritika.

Jde o to, že jste ve svém článku o AG psal, že místo strouhanky používáte směs (teď nebudu citovat přesně) cca 1díl klíčků, 3 díly rozemletých ovesných vloček, 3 díly rozemletých piškot a 5 dílů strouhanky. (Ty díly uvádíte trochu jinak, ale poměr je takový. Články Vám vycházejí v Nové Exotě - nemám ji po ruce, četl jsem to v knihovně)

Na diskuzi jste kdysi později doporučoval 2 díly klíčků. Mně se tato směs (resp. ta původní) zalíbila a dával jsem ji proto všem svým chovancům. Ovšem třeba u rýžovníků a holoubků diamantových se mi zdá, že vede i 1 díl klíčků k nadměrné aktivitě. Je to zřejmě tím, že holoubci a rýžovníci jsou u chovatelů často zvyklí na velmi skromné podmínky. Musím se přiznat, že ve své nerozvážnosti chovám též papoušky, což se ukazuje pro byt naprosto nevhodné, přestože jsem letos od dvou párů agapornisů odchoval 6 mláďat (4 a 2) z prvního hnízda (z druhého by se měli asi od pondělí líhnout). Navíc chci ještě podotknout, že všem dělám jednu vaječnou míchanici. Dělám ji na dva dny, což se Vám určitě líbit nebude, a přesto ji nespotřebují - snad pouze v případě, že jsou mláďata ve více hnízdech. Nějak jsem si nezvykl na půlení vajíčka a použití druhé poloviny další den. Míchanici nechám do druhého dne v lednici v misce uzavřené igelitovým sáčkem. Na tak malé množství by se mi obtížně odhadovala mrkev. Pokud mají ptáci velkou spotřebu míchanice, pak ji dělám každý den novou (vždy z jednoho vejce).

Občas koupím na burze suchou míchanici (zkoušel jsem Orlux a CéDé), ale dávám ji spíš jako přídavek, nikoli jako náhradu čerstvé. Přece jen si myslím, že staré sušené vejce není to nejlepší. - třeba se pletu

A ještě mne zajímají mravenčí kukly. V první řadě vůbec nevím, jak se z nich líhnou mravenci - zda se nemůže stát, že se vylíhnou po přinesení domů. Vzhledem k tomu, že jsem v knize (tuším v knize R. Víta) četl, že v odbobí hnízdění loví v přírodě termity, měla by to pro ně být zajímavá náhražka. Případně uvažuji podávat i mravence, ale jedině snad vložené do misky a s ní ještě do misky s vodou, aby se nemohly rozutéct.
Dále dostali klásky nedozralého senegalského prosa, ale těch si zřejmě nevšímají.

Hnízdní materiál musím vysledovat (který je bude zajímat).

Děkuji Vám za názory a zkušenosti.

Jinak jsem se Vás chtěl zaptat, pane Buranský, jak dlouho již AG chováte. Zdá se mi totiž, že máte hodně zkušeností. Píšu to proto, že v ČR zřejmě neexistuje kniha zaměřená na amady Gouldové (nevím, jak je tomu na Slovensku - bydlím v severních Čechách). Tak mne napadlo, jesti neuvažujete o napsání nějaké. Je otázkou, zda by to vůbec bylo pro nějakého nakladatele zajímavé. Přece jen se AG nemohou zatím rovnat počtu chovaných zebřiček ap.

Jinak vím, že jste inzeroval odchovy, nevím jak přesně jste na tom s přírodně zbarvenými ptáky. Já jsem amatér, a chovám tudíž jen to, co se mi líbí. A zejm. u AG si myslím, že "příroda namíchala barvy nejlépe". Letos bych se těžko dostal na druhý konec republiky, ale do budoucna je to jistě zajímavé pro změnu krve.

Rovněž Vám přeji mnoho úspěchů.

Zdravím.

Veľmi sa mi páči veta : „příroda namíchala barvy nejlépe „ :- )
Amadiny Gouldovej chovám s rôznymi prestávkami, prvé som mal detstve potom na začiatku 90-tich rokov a s menšou prestávkou zase v posledných rokoch .
Skúsenosti sú jedna vec, tie musí každý chovateľ nazbierať zo svojej praxe a ďalšia vec sú teoretické vedomosti. Pokiaľ sa chce človek chovu venovať zodpovedne, mal by veľa čítať a pokiaľ je možno, tak aj zahraničnú literatúru, kde je technológia chovu zvyčajne trošku iná, ako u nás. Len sumár vlastných odskúšaných poznatkov a teoretických vedomostí vedie k úspešnému chovu, teda k chovu, kde chovateľ vie čo robí, prečo to robí a k čomu a ako sa chce dopracovať. Pokiaľ to má byť chov, u ktorého ide aj o nejaký štandard, tak je dobré mať vedomosti z genetiky, čo u amadin Gouldovej pokladám za dôležité, vzhľadom na to, že je tam veľa mutácií a ich nesprávne párenie môže viesť postupne k degenerácii. Ale sú dôležité ako som spomínal aj na to, aby chovateľ nemusel robiť len niečo od „ oka“ keď si to môže vypočítať a potom cielene robiť párenie.

Strúhanku ako ste spomínali si pripravujem sám a tu je recept ( mierne doplnený), tak, ako bol v článku a ktorý dlhé roky úspešne používam a keď som mal relatívne veľký chov ryžovníkov, používal som ju aj pri nich :
„Používam na tvrdo uvarené slepačie vajíčko. Voda musí vrieť aspoň 25 min, ale občas nechávam aj viac. Vajíčko sa postrúha na jemnom strúhadle. Pridávam na jemno postrúhanú mrkvu v pomere cca 60 % vajíčka 40 % mrkvy. V lete pridávam menšie množstvo na jemno pokrájanej žihľavy, v zime pridávam trochu rozdrvenej sušenej žihľavy ( nie je nutnosť ju pridávať) . Celé to posypem strúhankou, a opatrne premiešam tak, aby zmes bola sypká a nelepila sa veľmi.
Strúhanku si pripravujem doma nasledovne : 1,5 dielu( môže byť aj viac) dobre usušených rohlíkov na jemno zomletých ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých piškót ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých ovsených vločiek ( mlynček na mak) , 1 diel sušených pšeničných klíčkov ( dajú sa kúpiť v potravinách) celé to spolu premiešam a potom používam pri príprave vaječnej miešaniny. Zmes si treba odskúšať, ak by ju vtáky brali málo, treba dať menej pšeničných klíčkov „
Ovšem, nieje to Písmo sväté , len návod, alebo zloženie , ktoré sa osvedčilo mne, musíte si odskúšať vlastné pomery.
Podstata je tá, že musí byť vždy čerstvá, lebo najmä piškóty podliehajú dosť rýchlo skaze a v chladničke do seba nasajú veľa vody, tak isto aj klíčky. Pokiaľ nieje čerstvá, vtáky ju prijímali len obmedzene a je tam aj riziko plesní, takže radšej si nechajte v chladničke polku vajíčka a pripravte na druhý deň vaječnú miešanicu čerstvú. Veľa času to nezaberie a máte väčšiu istotu, že sa v nej nenamnožili plesne a konzistencia vaječnej zmesi z chladničky nikdy nieje taká, ako keď je čerstvá a preto ju vtáky ani dobre neprijímajú.

Na priemyselne vyrábané vaječné zmesi mám svoj názor a nieje práve najlepší, ale je to však vec skúseností a toho, či si človek väzme na seba to riziko. Ja ich nepoužívam, i keď viem, že sú chovatelia, ktorý s nimi majú dobré skúsenosti. Ovšem podľa mňa, čerstvé vajíčko je čerstvé vajíčko.

Mravčie kukli dostanete kúpiť na burze sušené. Ich zbieranie v prírode je zakázané, lebo pokiaľ viem, mravce , ktoré by prichádzali do úvahy a všetky ich životné štádiá sú chránené. Sušené kukli sú však dosť drahé. Dajú sa tiež nahradiť sušenými dafniami, alebo inými potvorkami, ktoré dostanete kúpiť v akvaristike. Pozor však na možné plesne, ktoré by mohli byť pre organizmus malého vtáka fatálne. Je možné kúpiť aj sušený hmyz pre hmyzožravé vtáky a ten do vajíčka pridávať. Dá sa kúpiť na burzách, alebo fungujú až aj internetové obchody. Tu je jedna z adries : http://eshop.amazonia.cz/ceniky.php3?UID=2005090313172284.47.20.99

V Čechách a tým skorej na Slovensku nieje na trhu nijaká príručka na chov amadín Gouldovej. Ja ne jednej pracujem, chce to však viac času a to najmä z dôvodu dostatku kvalitných fotografií, ktoré si musím postupne fotiť tak, ako sa mi preperujú mutácie, alebo si nejaké u priateľov nafotím. Keďže chcem, aby bola čo najkomplexnejšia, vrátane genetiky, farebného chovu a fotografií čo možno najviac mutácií, chce to čas.
Chovám samozrejme aj prírodne sfarbené vtáky. Ak to bude aktuálne , potom sa dohodneme.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

marek napsal(a):
Zdravím.

Veľmi sa mi páči veta : „příroda namíchala barvy nejlépe „ :- )
Amadiny Gouldovej chovám s rôznymi prestávkami, prvé som mal detstve potom na začiatku 90-tich rokov a s menšou prestávkou zase v posledných rokoch .
Skúsenosti sú jedna vec, tie musí každý chovateľ nazbierať zo svojej praxe a ďalšia vec sú teoretické vedomosti. Pokiaľ sa chce človek chovu venovať zodpovedne, mal by veľa čítať a pokiaľ je možno, tak aj zahraničnú literatúru, kde je technológia chovu zvyčajne trošku iná, ako u nás. Len sumár vlastných odskúšaných poznatkov a teoretických vedomostí vedie k úspešnému chovu, teda k chovu, kde chovateľ vie čo robí, prečo to robí a k čomu a ako sa chce dopracovať. Pokiaľ to má byť chov, u ktorého ide aj o nejaký štandard, tak je dobré mať vedomosti z genetiky, čo u amadin Gouldovej pokladám za dôležité, vzhľadom na to, že je tam veľa mutácií a ich nesprávne párenie môže viesť postupne k degenerácii. Ale sú dôležité ako som spomínal aj na to, aby chovateľ nemusel robiť len niečo od „ oka“ keď si to môže vypočítať a potom cielene robiť párenie.

Strúhanku ako ste spomínali si pripravujem sám a tu je recept ( mierne doplnený), tak, ako bol v článku a ktorý dlhé roky úspešne používam a keď som mal relatívne veľký chov ryžovníkov, používal som ju aj pri nich :
„Používam na tvrdo uvarené slepačie vajíčko. Voda musí vrieť aspoň 25 min, ale občas nechávam aj viac. Vajíčko sa postrúha na jemnom strúhadle. Pridávam na jemno postrúhanú mrkvu v pomere cca 60 % vajíčka 40 % mrkvy. V lete pridávam menšie množstvo na jemno pokrájanej žihľavy, v zime pridávam trochu rozdrvenej sušenej žihľavy ( nie je nutnosť ju pridávať) . Celé to posypem strúhankou, a opatrne premiešam tak, aby zmes bola sypká a nelepila sa veľmi.
Strúhanku si pripravujem doma nasledovne : 1,5 dielu( môže byť aj viac) dobre usušených rohlíkov na jemno zomletých ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých piškót ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých ovsených vločiek ( mlynček na mak) , 1 diel sušených pšeničných klíčkov ( dajú sa kúpiť v potravinách) celé to spolu premiešam a potom používam pri príprave vaječnej miešaniny. Zmes si treba odskúšať, ak by ju vtáky brali málo, treba dať menej pšeničných klíčkov „
Ovšem, nieje to Písmo sväté , len návod, alebo zloženie , ktoré sa osvedčilo mne, musíte si odskúšať vlastné pomery.
Podstata je tá, že musí byť vždy čerstvá, lebo najmä piškóty podliehajú dosť rýchlo skaze a v chladničke do seba nasajú veľa vody, tak isto aj klíčky. Pokiaľ nieje čerstvá, vtáky ju prijímali len obmedzene a je tam aj riziko plesní, takže radšej si nechajte v chladničke polku vajíčka a pripravte na druhý deň vaječnú miešanicu čerstvú. Veľa času to nezaberie a máte väčšiu istotu, že sa v nej nenamnožili plesne a konzistencia vaječnej zmesi z chladničky nikdy nieje taká, ako keď je čerstvá a preto ju vtáky ani dobre neprijímajú.

Na priemyselne vyrábané vaječné zmesi mám svoj názor a nieje práve najlepší, ale je to však vec skúseností a toho, či si človek väzme na seba to riziko. Ja ich nepoužívam, i keď viem, že sú chovatelia, ktorý s nimi majú dobré skúsenosti. Ovšem podľa mňa, čerstvé vajíčko je čerstvé vajíčko.

Mravčie kukli dostanete kúpiť na burze sušené. Ich zbieranie v prírode je zakázané, lebo pokiaľ viem, mravce , ktoré by prichádzali do úvahy a všetky ich životné štádiá sú chránené. Sušené kukli sú však dosť drahé. Dajú sa tiež nahradiť sušenými dafniami, alebo inými potvorkami, ktoré dostanete kúpiť v akvaristike. Pozor však na možné plesne, ktoré by mohli byť pre organizmus malého vtáka fatálne. Je možné kúpiť aj sušený hmyz pre hmyzožravé vtáky a ten do vajíčka pridávať. Dá sa kúpiť na burzách, alebo fungujú až aj internetové obchody. Tu je jedna z adries : http://eshop.amazonia.cz/ceniky.php3?UID=2005090313172284.47.20.99

V Čechách a tým skorej na Slovensku nieje na trhu nijaká príručka na chov amadín Gouldovej. Ja ne jednej pracujem, chce to však viac času a to najmä z dôvodu dostatku kvalitných fotografií, ktoré si musím postupne fotiť tak, ako sa mi preperujú mutácie, alebo si nejaké u priateľov nafotím. Keďže chcem, aby bola čo najkomplexnejšia, vrátane genetiky, farebného chovu a fotografií čo možno najviac mutácií, chce to čas.
Chovám samozrejme aj prírodne sfarbené vtáky. Ak to bude aktuálne , potom sa dohodneme.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

Tak vidíte, jak jsem Váš recept časem popletl (možná něco i záměrně upravil).

Na burze jsem mravenčí kukly ještě nikdy nehledal. Vím, že právě na amazonia.cz je nabízejí, ale jsou hodně drahé a navíc jsem již několikrát četl, že ptáci o sušené moc zájem nemají (ani namočené několik chovatelů nedoporučovalo). Tam, kde jsem já čerpal informace, bylo všude psáno, že je zakázané lovit pouze lesní mravence (tuším rodu Formica). U nás měli právě na zahrádce hnízdo (dosti velké) po ovsem, který pěstuji pro papoušky, ale zaváhal jsem a po dešti tam již není jediný mravenec.

Posledním odstavcem jste mne potěšil asi nejvíc. Konečně někdo hodlá o těchto nádherných ptáčcích napsat celou knihu. V žádném případě neočekávám, že byste ji měl v nejbližší době hotovou - fotit ptáky musí být hodně obtížné (už jen sehnat "fotogenický kus", pak ještě musí zapózovat). Nicméně právě komplexní knihu bych velice uvítal. Přestože se mi u AG mutace ještě nelíbila žádná (snad kromě běloprsé, jinak stejné jako přírodní), určitě to chce takovou knihu udělat se vším všudy, případně též se standardem. Standardy osobně prakticky neuznávám. Vznikají často pěkní jedinci, ale za jakou cenu. Nevím, zda jste byl někdy na stránkách (českých) chovatelů výstavních andulek - jsou tam vyfoceny "chryzantémy" (jedinci zdegenrovaní příbuzenskou plemenitbou). Ideální by podle mne byl je přirozený výběr, čehož se v praxi často obtížně dosahuje (zejm. u mne doma - chov hlavně v klecí). Ovšem vždy se snažím mít co největší jistotu nepříbuznosti ptáků. Třeba své agapornise jsem kupoval téměř každého jinde.

S pozdravem Tomáš Frýba.

tf napsal(a):
Tak vidíte, jak jsem Váš recept časem popletl (možná něco i záměrně upravil).

Na burze jsem mravenčí kukly ještě nikdy nehledal. Vím, že právě na amazonia.cz je nabízejí, ale jsou hodně drahé a navíc jsem již několikrát četl, že ptáci o sušené moc zájem nemají (ani namočené několik chovatelů nedoporučovalo). Tam, kde jsem já čerpal informace, bylo všude psáno, že je zakázané lovit pouze lesní mravence (tuším rodu Formica). U nás měli právě na zahrádce hnízdo (dosti velké) po ovsem, který pěstuji pro papoušky, ale zaváhal jsem a po dešti tam již není jediný mravenec.

Posledním odstavcem jste mne potěšil asi nejvíc. Konečně někdo hodlá o těchto nádherných ptáčcích napsat celou knihu. V žádném případě neočekávám, že byste ji měl v nejbližší době hotovou - fotit ptáky musí být hodně obtížné (už jen sehnat "fotogenický kus", pak ještě musí zapózovat). Nicméně právě komplexní knihu bych velice uvítal. Přestože se mi u AG mutace ještě nelíbila žádná (snad kromě běloprsé, jinak stejné jako přírodní), určitě to chce takovou knihu udělat se vším všudy, případně též se standardem. Standardy osobně prakticky neuznávám. Vznikají často pěkní jedinci, ale za jakou cenu. Nevím, zda jste byl někdy na stránkách (českých) chovatelů výstavních andulek - jsou tam vyfoceny "chryzantémy" (jedinci zdegenrovaní příbuzenskou plemenitbou). Ideální by podle mne byl je přirozený výběr, čehož se v praxi často obtížně dosahuje (zejm. u mne doma - chov hlavně v klecí). Ovšem vždy se snažím mít co největší jistotu nepříbuznosti ptáků. Třeba své agapornise jsem kupoval téměř každého jinde.

S pozdravem Tomáš Frýba.

Dobrý den,
pánové - klobouk dolů, takhle si představuji diskuzi na úrovni. Věcně a bez urážek.

Jenom bych doplnil k těm mravenčím kuklám. Já ve svém chovu evropského ptactva krmím (občas) kuklami mravenců, kteří mi sídlí na zahradě. Teď nevím z hlavy přesný název, ale jejich mraveniště připomíná trošku krtinec. Lépí si ho z hlíny a často na ně narazím při sečení trávy...

Nejjednoduší je na sběr kukel použít trik se dvěma květináči, jak bylo uvedeno v jednom ze starších článků I-fauny.

http://linux.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=903&rubrika=4

Je ovšem pravda, že vždycky nějaký ten mravenec mezi kuklami zůstane, takže v bytě to může být problém.
Možná bych zkusil kukly nasypat do sklenice, uzavřít a nechat chvíli v lednici. Potom by to snad mohlo jít přebrat, ale nezkoušel jsem to. Kukly totiž zkrmuji ve venkovních celoročních voliérách.

Hodně zdaru.

tf napsal(a):
Tak vidíte, jak jsem Váš recept časem popletl (možná něco i záměrně upravil).

Na burze jsem mravenčí kukly ještě nikdy nehledal. Vím, že právě na amazonia.cz je nabízejí, ale jsou hodně drahé a navíc jsem již několikrát četl, že ptáci o sušené moc zájem nemají (ani namočené několik chovatelů nedoporučovalo). Tam, kde jsem já čerpal informace, bylo všude psáno, že je zakázané lovit pouze lesní mravence (tuším rodu Formica). U nás měli právě na zahrádce hnízdo (dosti velké) po ovsem, který pěstuji pro papoušky, ale zaváhal jsem a po dešti tam již není jediný mravenec.

Posledním odstavcem jste mne potěšil asi nejvíc. Konečně někdo hodlá o těchto nádherných ptáčcích napsat celou knihu. V žádném případě neočekávám, že byste ji měl v nejbližší době hotovou - fotit ptáky musí být hodně obtížné (už jen sehnat "fotogenický kus", pak ještě musí zapózovat). Nicméně právě komplexní knihu bych velice uvítal. Přestože se mi u AG mutace ještě nelíbila žádná (snad kromě běloprsé, jinak stejné jako přírodní), určitě to chce takovou knihu udělat se vším všudy, případně též se standardem. Standardy osobně prakticky neuznávám. Vznikají často pěkní jedinci, ale za jakou cenu. Nevím, zda jste byl někdy na stránkách (českých) chovatelů výstavních andulek - jsou tam vyfoceny "chryzantémy" (jedinci zdegenrovaní příbuzenskou plemenitbou). Ideální by podle mne byl je přirozený výběr, čehož se v praxi často obtížně dosahuje (zejm. u mne doma - chov hlavně v klecí). Ovšem vždy se snažím mít co největší jistotu nepříbuznosti ptáků. Třeba své agapornise jsem kupoval téměř každého jinde.

S pozdravem Tomáš Frýba.

Keď som písal o tom, že by vtáky mali vyhovovať štandardu, nemusí to nutne znamenať, že by tom mal byť štandard písaný C.O.M. či inou organizáciou.
Myslel som skorej to, aby vtáky neboli degenerované v zmysle špatného ( riedkeho nie dobre upraveného.....) operenia, nesprávneho držania tela... Aby to boli vtáky štandardné v širšom zmysle, teda podľa možností bez príbuzenskej plemenitby a u mutácií nerobiť párenie, ktoré zoslabuje operenie a veľkosť postavy. Je nutné dbať na zachovanie pudov (tokanie, párenie, hniezdenie, vysedenie znášky, odchov mláďat......)
Nesprávnym párením , najmä u mutácií sa zhoršuje postava, operenie a ako som písal je možné na úkor farby potlačiť niektoré s prirodzených pudov. Chce to fakt znalosť genetiky a etológie.
Je preto dobré vyberať si dobrých rodičov a v chove si udržiavať vtákov po dobrých rodičoch.
U anduliek šľachtenie pokročilo do šírky až na úroveň, ktorá sa nemusí najmä laikovi páčiť, ešte vypuklejšie je to však u kanárikov.
U amadín Gouldovej zatiaľ takéto šlachtenie nehrozí, a je skorej nutné uchovávať v chove kvalitné ( štandardné) vtáky .

Ku mravčím kuklám:
Ja som ich nikdy na kŕmenie chove nepoužíval, lebo som ich nemal kde získať. Viem, že sušené sú drahé a nemám ani skúsenosti ako ich vtáky prijímajú, mám však dojem, že by bolo nutné ich na to zvykať.
Ovšem pokiaľ sa jedná najmä o amadiny Gouldovej, treba myslieť na to, že sú to zrnožravé vtáky a živú potravu aj v domovine využívajú na odchov mláďat viac-menej príležitostne. Skorej odchovávajú semenami tráv v mliečnej a voskovej zrelosti. Literatúra uvádza, že sa živia lietajúcimi termitmi a pod. Kto má možnosť podávať im živú potravu je to určite dobre, sú však už natoľko domestikované, že náhrada vo forme vaječnej zmesi je dobrá a keď sa obohatí sušeným hmyzom, tak aj dostačujúca. Pri viacerých pároch si ani neviem dosť dobre predstaviť to velké množstvo mravčích kukiel, takže by to bolo aj tak len ako doplnok k vaječnej miešanke.
Zdravím.

marekburansky@stonline.sk

siskin napsal(a):
Dobrý den,
pánové - klobouk dolů, takhle si představuji diskuzi na úrovni. Věcně a bez urážek.

Jenom bych doplnil k těm mravenčím kuklám. Já ve svém chovu evropského ptactva krmím (občas) kuklami mravenců, kteří mi sídlí na zahradě. Teď nevím z hlavy přesný název, ale jejich mraveniště připomíná trošku krtinec. Lépí si ho z hlíny a často na ně narazím při sečení trávy...

Nejjednoduší je na sběr kukel použít trik se dvěma květináči, jak bylo uvedeno v jednom ze starších článků I-fauny.

http://linux.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=903&rubrika=4

Je ovšem pravda, že vždycky nějaký ten mravenec mezi kuklami zůstane, takže v bytě to může být problém.
Možná bych zkusil kukly nasypat do sklenice, uzavřít a nechat chvíli v lednici. Potom by to snad mohlo jít přebrat, ale nezkoušel jsem to. Kukly totiž zkrmuji ve venkovních celoročních voliérách.

Hodně zdaru.

Přesně takové malé mraveniště (větší krtinec) z hlíny jsem měl na zahradě taky, ale po dešti mravenci zdrhli!

Rovněž hodně zdaru!

S pozdravem T. Frýba.

marek napsal(a):
Keď som písal o tom, že by vtáky mali vyhovovať štandardu, nemusí to nutne znamenať, že by tom mal byť štandard písaný C.O.M. či inou organizáciou.
Myslel som skorej to, aby vtáky neboli degenerované v zmysle špatného ( riedkeho nie dobre upraveného.....) operenia, nesprávneho držania tela... Aby to boli vtáky štandardné v širšom zmysle, teda podľa možností bez príbuzenskej plemenitby a u mutácií nerobiť párenie, ktoré zoslabuje operenie a veľkosť postavy. Je nutné dbať na zachovanie pudov (tokanie, párenie, hniezdenie, vysedenie znášky, odchov mláďat......)
Nesprávnym párením , najmä u mutácií sa zhoršuje postava, operenie a ako som písal je možné na úkor farby potlačiť niektoré s prirodzených pudov. Chce to fakt znalosť genetiky a etológie.
Je preto dobré vyberať si dobrých rodičov a v chove si udržiavať vtákov po dobrých rodičoch.
U anduliek šľachtenie pokročilo do šírky až na úroveň, ktorá sa nemusí najmä laikovi páčiť, ešte vypuklejšie je to však u kanárikov.
U amadín Gouldovej zatiaľ takéto šlachtenie nehrozí, a je skorej nutné uchovávať v chove kvalitné ( štandardné) vtáky .

Ku mravčím kuklám:
Ja som ich nikdy na kŕmenie chove nepoužíval, lebo som ich nemal kde získať. Viem, že sušené sú drahé a nemám ani skúsenosti ako ich vtáky prijímajú, mám však dojem, že by bolo nutné ich na to zvykať.
Ovšem pokiaľ sa jedná najmä o amadiny Gouldovej, treba myslieť na to, že sú to zrnožravé vtáky a živú potravu aj v domovine využívajú na odchov mláďat viac-menej príležitostne. Skorej odchovávajú semenami tráv v mliečnej a voskovej zrelosti. Literatúra uvádza, že sa živia lietajúcimi termitmi a pod. Kto má možnosť podávať im živú potravu je to určite dobre, sú však už natoľko domestikované, že náhrada vo forme vaječnej zmesi je dobrá a keď sa obohatí sušeným hmyzom, tak aj dostačujúca. Pri viacerých pároch si ani neviem dosť dobre predstaviť to velké množstvo mravčích kukiel, takže by to bolo aj tak len ako doplnok k vaječnej miešanke.
Zdravím.

marekburansky@stonline.sk

Potom s Vámi plně souhlasím. Každý chovatel by se měl snažil krásné a hlavně spokojené jedince, pokud je to v zajetí vůbec možné. Podle mého je přetahování se o to, ""která andulka má největší hlavu"", blbost. Lidé prostě jen berou vše jako sport a na samotné opeřence často zapomínají - často se k nim chovají jen jako ke zboží.
Např. rýžovníkům jsem v době, kdy se mláďata osamostatňovala (ale i později), přidával občas moučné červi, což právě u rýžovníků moc lidí nedělá. Ale vyrostli z nich pěkní zdraví jedinci, a to je pro mne podstatné.

Další problém je u mutací třeba v tom, že ony sestavené diagramy jsou např. u agapornisů podle mého téměř k ničemu, neboť já osobně mám některé ptáky, kteří štěpí do bůhví kolika mutací. To je pak daný diagram pouze a jen informativní. V praxi jsem třeba ještě snad nepotkal čistého přírodního agapornise, který do ničeho neštěpí (chovám pouze růžohrdlé). Navíc zjistit v praxi od chovatele, do čeho pták štěpí nebo jen to, ve kterém měsíci se vylíhl je velký problém. Lidé dost často koukají jen na zisky.

tf napsal(a):
Potom s Vámi plně souhlasím. Každý chovatel by se měl snažil krásné a hlavně spokojené jedince, pokud je to v zajetí vůbec možné. Podle mého je přetahování se o to, ""která andulka má největší hlavu"", blbost. Lidé prostě jen berou vše jako sport a na samotné opeřence často zapomínají - často se k nim chovají jen jako ke zboží.
Např. rýžovníkům jsem v době, kdy se mláďata osamostatňovala (ale i později), přidával občas moučné červi, což právě u rýžovníků moc lidí nedělá. Ale vyrostli z nich pěkní zdraví jedinci, a to je pro mne podstatné.

Další problém je u mutací třeba v tom, že ony sestavené diagramy jsou např. u agapornisů podle mého téměř k ničemu, neboť já osobně mám některé ptáky, kteří štěpí do bůhví kolika mutací. To je pak daný diagram pouze a jen informativní. V praxi jsem třeba ještě snad nepotkal čistého přírodního agapornise, který do ničeho neštěpí (chovám pouze růžohrdlé). Navíc zjistit v praxi od chovatele, do čeho pták štěpí nebo jen to, ve kterém měsíci se vylíhl je velký problém. Lidé dost často koukají jen na zisky.

Ono šľachtenie a vytváranie nových mutácií, či postáv zase nieje nič až tak jednoznačne odsúdenia hodné.
Treba mať pritom ale stále na zreteli, že:

NIE VŠETKO, ČO JE MOŽNÉ JE AJ VHODNÉ A ŽIADUCE

Ani mne sa nepáčia niektoré prešľachtené postavy, napríklad holubov, viditeľné najmä v zahraničí, no toto sa musí riadiť vnútornou etikou každého chovateľa, pokiaľ chce až zájsť . Alebo pokiaľ mu to chovateľská verejnosť, či organizácie, ktoré ju zastupujú , dovolia.
Vôbec však nechcem kritizovať špičkovú prácu chovateľov , veď na toto hodnotenie sú vypracované štandardy , ktoré sú schválené.

Čo sa týka štepiteľnosti a čistých línií- myslím teraz u amadín Gouldovej :
Sú len dva spôsoby a tie asi budú rozvíjané nezávisle na sebe.
- prvý je, že každý, teda aspoň väčší chovateľ si bude udržiavať aj vtákov v čistých
( neštepiteľných ) líniách, čo je však finančne aj priestorovo veľmi náročné.
- a druhý je ten, že sa chovatelia združia do odborných klubov , v rámci ktorých je možné prísť k deľbe na chovateľov mutácií, prírodných foriem, alebo oboje. Klub by bol schopný po dohode s niektorými svojimi členmi zabezpečiť, aby sa čisté ( prírodné ) línie udržiavali.

Línie prírodne sfarbených vtákov, nepremiešavané s mutačnými a tým často aj v niektorých oblastiach zoslabnutými , sú vždy dobré ako východisková poloha pre nové mutácie a v neposlednom rade sú dôležité na zachovanie prírodného genofondu. Je však otázne, ako je tento genofond zachovaný práve u tak domestikovaného vtáka ako amadina Gouldovej.

Toto bola skorej len taká úvaha.

marekburansky@stonline.sk

marek napsal(a):
Ono šľachtenie a vytváranie nových mutácií, či postáv zase nieje nič až tak jednoznačne odsúdenia hodné.
Treba mať pritom ale stále na zreteli, že:

NIE VŠETKO, ČO JE MOŽNÉ JE AJ VHODNÉ A ŽIADUCE

Ani mne sa nepáčia niektoré prešľachtené postavy, napríklad holubov, viditeľné najmä v zahraničí, no toto sa musí riadiť vnútornou etikou každého chovateľa, pokiaľ chce až zájsť . Alebo pokiaľ mu to chovateľská verejnosť, či organizácie, ktoré ju zastupujú , dovolia.
Vôbec však nechcem kritizovať špičkovú prácu chovateľov , veď na toto hodnotenie sú vypracované štandardy , ktoré sú schválené.

Čo sa týka štepiteľnosti a čistých línií- myslím teraz u amadín Gouldovej :
Sú len dva spôsoby a tie asi budú rozvíjané nezávisle na sebe.
- prvý je, že každý, teda aspoň väčší chovateľ si bude udržiavať aj vtákov v čistých
( neštepiteľných ) líniách, čo je však finančne aj priestorovo veľmi náročné.
- a druhý je ten, že sa chovatelia združia do odborných klubov , v rámci ktorých je možné prísť k deľbe na chovateľov mutácií, prírodných foriem, alebo oboje. Klub by bol schopný po dohode s niektorými svojimi členmi zabezpečiť, aby sa čisté ( prírodné ) línie udržiavali.

Línie prírodne sfarbených vtákov, nepremiešavané s mutačnými a tým často aj v niektorých oblastiach zoslabnutými , sú vždy dobré ako východisková poloha pre nové mutácie a v neposlednom rade sú dôležité na zachovanie prírodného genofondu. Je však otázne, ako je tento genofond zachovaný práve u tak domestikovaného vtáka ako amadina Gouldovej.

Toto bola skorej len taká úvaha.

marekburansky@stonline.sk

Milí přátelé !
Přikláním se k vyjádření přispěvatele Siskina - klobouk dolů před Vaší diskusí. Ano, to je asi ten rozdíl mezi moderovanou nebo nemoderovanou diskusí. Zřejmě jsou chovatelé, kterým podobný způsob komunikace scházel a vznik moderované diskuse podpořili. Ačkoliv nikdo není proti tomu, aby se stejně vyvíjely diskuse nemoderované.

Nerad bych příjemný průběh diskuse nevhodně narušil. Přesto. Milý tazateli Tomáši, zmiňuješ se o knize W.W. 444 rad..... I tam je stejná nebo velmi podobná otázka o vhodných spolubydlících druzích. Při vší úctě k autorovi bych si knihu uložil jako památku nebo raritu ale zrovna v případě odpovědi na tuto otázku bych se v praxi řídil raději zkušenostmi než sebevíc racionálními úvahami W.W. Je pravda, že v daném případě se dotaz týče venkovní voliéry, ve Vašem případě jde o prostor vnitřní.

Druhá nepříjemná kritická připomínka. Nevím proč vyhl. MŠK č.80/65 se v podvědomí chovatelů nesmazatelně vžila. Všechny předpisy se mění. Dodnes si někteří chovatelé myslí, že vrabec a zvonek patří k nechráněným druhům, stejně jako, že lesní mravenci jsou chráněni a ostatní ne. To vše je minulost zmíněné vyhlášky, která byla v r. 1992 nahrazena zákonem č. 114/ 92 Sb. Dnes tedy lesní mravenci rodu Formica jsou uvedeni v příloze vyhlášky č.395/92 Sb., jako druh ohrožený. Na všechny ostatní druhy živočichů (s výjimkou škůdců) kteří nejsou uvedeni v seznamech vyhl. č.395/92 (tedy včetně pro naše účely atraktivních lučních mravenců a jejich kukel jako vývojových stadií) kteří nejsou sice přímo ohroženi se však rovněž vztahuje obecná ochrana, kterou odst.1 §5 zmíněného zákona definuje následovně:
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.
Vnímám stejně jako všichni, že zvykat si na nové předpisy a opatření není vždy příjemné, nicméně je přijmout musíme a v našem případě bych se přikláněl přinejmenším k tomu, že praktiky, které jsou s tímto v rozporu není vhodné nadále propagovat. Takže i prodej sušených mravenčích vajíček je v podstatě totéž, případné argumentování že to pochází z dovozu není z hlediska mravního taky přijatelnou omluvou.
Tím jsem skončil s tím nepříjemným. K dotazu ohledně mravenčích vajíček se pro úplnost ještě vrátím, i když se podaří z nich naprosto odstranit dospělce, zárodky nadále dospívají a líhnou se. Proto se v minulosti vajíčka sušily nebo sterilizovaly.

A teď nakonec k základnímu dotazu. Prostor uvedených rozměrů jako jedna voliéra by mohl sloužit jako okrasná voliéra pro několik druhů, možná že některý z párů by zahnízdil i vyvedl odchov, ale úspěšnost se stejně vymyká snaze a úsilí chovatele a bude dána vztahy spolubydlících. Osobně bych se přiklonil k finančně náročnějšímu řešení a rozdělil prostor na tři patra, z nichž dvě bych ještě zkrátil na polovinu a poslední nechal v celé délce buď pro ty nejnáročnější anebo jako prostor na odstavení mladých. Takto by bylo možno mít k dispozici nejméně 4 klece dlouhé 3/4 m a tedy i dost solidní předpoklad odchovu 4 hnízdících párů. K voliéře původně zmíněných rozměrů 1,5 x 1 x 2 m mám ještě připomínku. Voliéry podobných rozměrů se stále vyrábějí ale myslím, že důvody jsou spíše komerční ( vizuální dojem, možnost manipulace při doplnění kolečky). Mnoho ptáků však potřebuje jako životní prostor především délkový rozměr klece a s ohledem na zmíněný půdorys voliéry si výškový rozměr dovolím označit i za zbytečný. Může se stát, že někteří ptáci (obzvlášť ve společnosti dalších) jen neradi budou slétávat ke krmítkům až na zem dolů. AG nejsou mými chovanci, mohu-li však argumentovat evropskými druhy, s nimiž praxi mám, pak obecně se vžívá praxe, že pokud jim chovatelé nemohou dát k dispozici venkovní voliéry, neméně úspěšně je odchovávají v tzv. metrových klecích, které se stávají velmi často úspěšnými univerzálními chovnými zařízeními. Dokládám to i obrázkem, který se sice vymyká Tvým prostorovým možnostem a není to ani moje zařízení, ale jaksi pro lepší představivost, i pro to, aby se to všem kteří si zde čtou více vžilo - říká se tomu dnes „ilustrační foto". Ovšem nic nového pod sluncem, pamatuji se na podobně řešená zařízení u některých chovatelů již ze svého mládí. Vesměs se urozumnilo myslím i to, že se to s využitím místa příliš nepřehání a čtvrtá etáž, do níž se ostatně musilo po židli - je nežádoucí a patří už historii.

tf napsal(a):
Dobrý den!

Zkuste mi, prosím, naznačit nějaké vhodné osazenstvo do "voliéry" (dlouhé cca 1,5m, hluboké cca 1m, vyoské 2m).

Určitě zde budou křepelky čínské. Dále zkuste uvážit jako základ amadiny diamantové nebo amady Gouldové. Snesli by se náhodou oba druhy pohromadě (zřejme ne)?

Zatím jsem čerpal hlavně z knihy Waltera Wienera: CPK - 444 rad pro chovatele cizokrajného ptactva. Zajímají mne i jiné - Vaše - zkušenosti. Jedná se o voliéru v paneláku (celý rok teplo).

Děkuji.

Dovoluji si v reakci přerušit vlákno, aby zůstala čitelná jména přispěvatelů.

Pane Buranský,

Váš názor je jistě rozumný. Já ovšem při pohledu na ony zdegenerované jedince, nechápu, proč jim nutně lidé musejí přivodit zbytečné utrpení (je to snad kvůli zisku? - pro mne je chov jen koníčkem a nikoli výdělečnou činností, v podstatě zatím doplácím). Další věcí, o níž bych mohl diskutovat, je prodej ptáků výkupčím. Když vidím přeplněné přepravky, a později mi dokonce někdo řekne, že ptáci cestují až do USA, příliš se mi to nelíbí. Osobně ptáky do výkupu zásadně nedávám a doufám, že nikdy nebudu přesvědčen k opačnému chování.

Osobně se dobrovlně hlásím, u AG, k držení čisté přírodní formy - vzhledem k tomu, že se mi mutace ani nelíbí. Právě u AG nechápu snahu chovatelů o udržení(šlechtění) mutací. Ale zřejmě je to názor málokoho.

Otázkou dále je, zda již někde v ČR (resp. SR) existuje klub chovatelů AG. Zatím jsem o žádném neslyšel. Upozorňuji, že i kdyby existoval, bylo nanejvýš trapné, abych se přihlašoval zrovna já. V mých podmínkách určitě nebudu nikdy žádným "velkochovatelem", jak mne jeden můj známý ironicky nazývá, neboť o to ani nestojím.


Pane Brázdile,
určitou dobu jsem si vůbec diskuzi na iFauně netroufal chodit. Později jsem změnil názor a začal navštěvovat zejm. moderovanou diskuzi. Některé urážky člověk zvládne, ale když se stav "urážejících"(resp. příspěvků "o ničem") blíží polovině diskutujících, začíná jinak dobrý projekt nemoderované diskuze postrádat smysl.

Poklid diskuze nikdy nemůžete narušit oprávněnou kritikou mé osoby. Abych se totiž přiznal mně skutečně nejde o to, odchovávat desítky AG ročně, nýbrž o to, aby se sem tam nějaké mládě vylíhlo, ale hlavně když už se vylíhne, aby i zdárně dospělo.

Nevím, zda to z předchozího vyznělo, ale než jsem se rozhodl zkusit vzít kukly do bytu, mravenci po dešti opustili své obydlí. Navíc vyhláška zní poměrně velmi nepřesně - ... pokud by sběr mohl vést k ohrožení. Nemyslím si, že pokud bych svým svěřencům, dal cca 3x až 5x do roka nějaké mravenčí kukly na zpestření jídelníčku (zřejmě jen při odchovu mladých), ohrozil bych tím populaci lučních mravenců. To by totiž mohlo mít podobný dopad v tom, že jim nesmím utrhnout žabinec, který jistě řada chovatelů ptákům dává. Nicméně děkuji za vyvedení z omylu a uvěřejmění citátu vyhlášky. Osobně bohužel nejsem v tuto chvíli schopen prokousávat se vyhláškami ministerstev. Já jsem nikdy před tím jinou informaci nečetl, a tudíž bych jednal podle nerpavdivé informace. Jinak bych očekával, že sušené prodávané kukly budou pocházet např. z chovu mravenců - slyšel jsem již o chovu crvčků apod. - proč ne mravenci? (cena sušených by tomu odpovídala)

A pokud bych od AG nepožadoval početné odchovy, myslíte, že by voliéra uvedených rozměrů přesto nebyla vhodná a odchovy byly jen výjimečné? Voliéra má navíc výhodu při párování přirozeným výběrem. S AG by ve voliéře byly určitě křepelky čínské (i kvůli nim je výška vhodná - umí v noci skákat vysoko, když se vyplaší) a nejraději pár holoubků diamantových (ten byl nebyl podmínkou). AG jsem uvažoval asi 5 párů (i méně). Jinak pro křepelky čínské mi přijde ta voliéra jako nejmenší vhodná. Mám zájem na tom křepelky odchovat (kdy by nerad pozoroval rozměrově téměř zanedbatelná kuřátka).

Voliéra není žádná značková, už vůbec není na kolečkách, a musím přiznat, že je velice nepraktická, co se čištění týká. (jedná se o domácí výrovu jednoho chovatele, který již není mezi námi). Ovšem problém by určitý mohl být v použitém pletivu, které je tuším tzv. "králičí" (šestiúhelníkové).

O voliérový chov AG se zajímám zejména proto, že jsem v českém vydání knihy Esther Verhoef-Verhallen: Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách četl mj. následující odstavce (znějící jednoznačně a velmi sebevědomě) - cituji:

Povaha
Amady Gouldové jsou společenští a mírumilovní ptáci, kteří se rádi zdržují ve společnosti ostatních jedinců svého druhu. V přírodě žijí pospolu ve velkých skupinách.
Samečkové mezi sebou nebojují, a dokonce i v hnízdním období žije celá skupina klidným životem. Tyto ptáky chováme tedy spíše ve skupince než jen v páru, nebo dokonce jako jedince. Pokud je chceme nechat rozmnožit, je lepší mít více samečků než samiček, aby si samička mohla vybrat partnera podle vlastní volby.

Chovatelské zařízení
Amady Gouldové se nejlépe cítí v pokojové či venkovní voliéře. Můžeme je také umístit do chovných klecí, ale omezený prostor jim brání v pohybu a následkem je zácpa a přibírání na váze. Tito australští ptáci z čeledi astrildovitých se rádi vystavují na sluníčku. S tím musíme počítat při volbě umístění voliéry. Osázení voliéry zelení je vítáno, ale není nezbytně nutné.

Doufám, že Vás dlouhý citát neodradil. Nemyslete si, že věřím všemu co čtu, v knížce, ale tomuto textu jsem skutečně uvěřil (např. o agapornisech jsem již četl dost "blábolů").

Dovolil bych si na Vás, pane Brázdile, jednu osobní otázku. Jste výrobcem velmi pěkných a účelných klecí pro drobné exotické ptactvo? Osobně o ně totiž zájem mám, ale je to, z finančních důvodů, v horizontu spíše dvou až tří let (možná již příští rok). Klece jsem přímo viděl u jednoho známého, který bydlí cca 100m ode mne. (Jsem z Jablonce nad Nisou - to naštěstí není do Lomnice nad Popelkou daleko.)

Oběma Vám děkuji za cenné informace a zajímavé názory.

S práním chovatelských úspěchů Tomáš Frýba.

tf napsal(a):
Dovoluji si v reakci přerušit vlákno, aby zůstala čitelná jména přispěvatelů.

Pane Buranský,

Váš názor je jistě rozumný. Já ovšem při pohledu na ony zdegenerované jedince, nechápu, proč jim nutně lidé musejí přivodit zbytečné utrpení (je to snad kvůli zisku? - pro mne je chov jen koníčkem a nikoli výdělečnou činností, v podstatě zatím doplácím). Další věcí, o níž bych mohl diskutovat, je prodej ptáků výkupčím. Když vidím přeplněné přepravky, a později mi dokonce někdo řekne, že ptáci cestují až do USA, příliš se mi to nelíbí. Osobně ptáky do výkupu zásadně nedávám a doufám, že nikdy nebudu přesvědčen k opačnému chování.

Osobně se dobrovlně hlásím, u AG, k držení čisté přírodní formy - vzhledem k tomu, že se mi mutace ani nelíbí. Právě u AG nechápu snahu chovatelů o udržení(šlechtění) mutací. Ale zřejmě je to názor málokoho.

Otázkou dále je, zda již někde v ČR (resp. SR) existuje klub chovatelů AG. Zatím jsem o žádném neslyšel. Upozorňuji, že i kdyby existoval, bylo nanejvýš trapné, abych se přihlašoval zrovna já. V mých podmínkách určitě nebudu nikdy žádným "velkochovatelem", jak mne jeden můj známý ironicky nazývá, neboť o to ani nestojím.


Pane Brázdile,
určitou dobu jsem si vůbec diskuzi na iFauně netroufal chodit. Později jsem změnil názor a začal navštěvovat zejm. moderovanou diskuzi. Některé urážky člověk zvládne, ale když se stav "urážejících"(resp. příspěvků "o ničem") blíží polovině diskutujících, začíná jinak dobrý projekt nemoderované diskuze postrádat smysl.

Poklid diskuze nikdy nemůžete narušit oprávněnou kritikou mé osoby. Abych se totiž přiznal mně skutečně nejde o to, odchovávat desítky AG ročně, nýbrž o to, aby se sem tam nějaké mládě vylíhlo, ale hlavně když už se vylíhne, aby i zdárně dospělo.

Nevím, zda to z předchozího vyznělo, ale než jsem se rozhodl zkusit vzít kukly do bytu, mravenci po dešti opustili své obydlí. Navíc vyhláška zní poměrně velmi nepřesně - ... pokud by sběr mohl vést k ohrožení. Nemyslím si, že pokud bych svým svěřencům, dal cca 3x až 5x do roka nějaké mravenčí kukly na zpestření jídelníčku (zřejmě jen při odchovu mladých), ohrozil bych tím populaci lučních mravenců. To by totiž mohlo mít podobný dopad v tom, že jim nesmím utrhnout žabinec, který jistě řada chovatelů ptákům dává. Nicméně děkuji za vyvedení z omylu a uvěřejmění citátu vyhlášky. Osobně bohužel nejsem v tuto chvíli schopen prokousávat se vyhláškami ministerstev. Já jsem nikdy před tím jinou informaci nečetl, a tudíž bych jednal podle nerpavdivé informace. Jinak bych očekával, že sušené prodávané kukly budou pocházet např. z chovu mravenců - slyšel jsem již o chovu crvčků apod. - proč ne mravenci? (cena sušených by tomu odpovídala)

A pokud bych od AG nepožadoval početné odchovy, myslíte, že by voliéra uvedených rozměrů přesto nebyla vhodná a odchovy byly jen výjimečné? Voliéra má navíc výhodu při párování přirozeným výběrem. S AG by ve voliéře byly určitě křepelky čínské (i kvůli nim je výška vhodná - umí v noci skákat vysoko, když se vyplaší) a nejraději pár holoubků diamantových (ten byl nebyl podmínkou). AG jsem uvažoval asi 5 párů (i méně). Jinak pro křepelky čínské mi přijde ta voliéra jako nejmenší vhodná. Mám zájem na tom křepelky odchovat (kdy by nerad pozoroval rozměrově téměř zanedbatelná kuřátka).

Voliéra není žádná značková, už vůbec není na kolečkách, a musím přiznat, že je velice nepraktická, co se čištění týká. (jedná se o domácí výrovu jednoho chovatele, který již není mezi námi). Ovšem problém by určitý mohl být v použitém pletivu, které je tuším tzv. "králičí" (šestiúhelníkové).

O voliérový chov AG se zajímám zejména proto, že jsem v českém vydání knihy Esther Verhoef-Verhallen: Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách četl mj. následující odstavce (znějící jednoznačně a velmi sebevědomě) - cituji:

Povaha
Amady Gouldové jsou společenští a mírumilovní ptáci, kteří se rádi zdržují ve společnosti ostatních jedinců svého druhu. V přírodě žijí pospolu ve velkých skupinách.
Samečkové mezi sebou nebojují, a dokonce i v hnízdním období žije celá skupina klidným životem. Tyto ptáky chováme tedy spíše ve skupince než jen v páru, nebo dokonce jako jedince. Pokud je chceme nechat rozmnožit, je lepší mít více samečků než samiček, aby si samička mohla vybrat partnera podle vlastní volby.

Chovatelské zařízení
Amady Gouldové se nejlépe cítí v pokojové či venkovní voliéře. Můžeme je také umístit do chovných klecí, ale omezený prostor jim brání v pohybu a následkem je zácpa a přibírání na váze. Tito australští ptáci z čeledi astrildovitých se rádi vystavují na sluníčku. S tím musíme počítat při volbě umístění voliéry. Osázení voliéry zelení je vítáno, ale není nezbytně nutné.

Doufám, že Vás dlouhý citát neodradil. Nemyslete si, že věřím všemu co čtu, v knížce, ale tomuto textu jsem skutečně uvěřil (např. o agapornisech jsem již četl dost "blábolů").

Dovolil bych si na Vás, pane Brázdile, jednu osobní otázku. Jste výrobcem velmi pěkných a účelných klecí pro drobné exotické ptactvo? Osobně o ně totiž zájem mám, ale je to, z finančních důvodů, v horizontu spíše dvou až tří let (možná již příští rok). Klece jsem přímo viděl u jednoho známého, který bydlí cca 100m ode mne. (Jsem z Jablonce nad Nisou - to naštěstí není do Lomnice nad Popelkou daleko.)

Oběma Vám děkuji za cenné informace a zajímavé názory.

S práním chovatelských úspěchů Tomáš Frýba.

Vážený příteli Tomáši !
Já jsem ten příspěvek nastartoval možná dost razantně včetně tykání - mohu u toho už zůstat? V žádném případě jsem nechtěl nějak odradit. Ono je to skoro pravda, že i u toho žabince si člověk nebude jistý, zda může či ne. V případě odkazu na sběr mravenců s pomocí květináčů se redaktor Fauny p.Vít dušuje, že se jednalo o mravence luční. Ani on není řádně v obraze. Právě proto se to pokouším napravit tady. Nechci udělat dojem, že několik vyvolených si může dělat co chce a Vy ostatní - běda Vám!. Všichni jste si všimli, že naši ptáci na burzách se velmi rychle vytratili. Ale není důvodu si myslet, že se chovat nemůžou a nebudou. Klidně na tomto místě nabízím, že přenechám odchovaného čížka nebo stehlíka a případně jej i na burzu přivezu a chtěl bych, aby i ostatní to mohli dělat stejně. Podrobnosti jsou už mimo možnosti tohoto příspěvku ale kdo se chce ptát, mou adresu zde má.
Chov mravenců opravdu není jednoduchý, v některých případech se daří třeba udržet nějakou populaci ale určitě ne na produkci kukel či vajíček, zatímco s cvrčky to srovnávat nelze, těch je možno doslova „namrskat " litry.
Ohledně klecí se budu těšit, budou sice zase trochu jiné, ale všechny změny zatím pořád směřuji k funkčním zlepšením. Dokonce předpokládám, že po úpravách by mohla být i cena příznivější.
Srdečně zdravím - Mojmír Brázdil.

redpoll napsal(a):
Vážený příteli Tomáši !
Já jsem ten příspěvek nastartoval možná dost razantně včetně tykání - mohu u toho už zůstat? V žádném případě jsem nechtěl nějak odradit. Ono je to skoro pravda, že i u toho žabince si člověk nebude jistý, zda může či ne. V případě odkazu na sběr mravenců s pomocí květináčů se redaktor Fauny p.Vít dušuje, že se jednalo o mravence luční. Ani on není řádně v obraze. Právě proto se to pokouším napravit tady. Nechci udělat dojem, že několik vyvolených si může dělat co chce a Vy ostatní - běda Vám!. Všichni jste si všimli, že naši ptáci na burzách se velmi rychle vytratili. Ale není důvodu si myslet, že se chovat nemůžou a nebudou. Klidně na tomto místě nabízím, že přenechám odchovaného čížka nebo stehlíka a případně jej i na burzu přivezu a chtěl bych, aby i ostatní to mohli dělat stejně. Podrobnosti jsou už mimo možnosti tohoto příspěvku ale kdo se chce ptát, mou adresu zde má.
Chov mravenců opravdu není jednoduchý, v některých případech se daří třeba udržet nějakou populaci ale určitě ne na produkci kukel či vajíček, zatímco s cvrčky to srovnávat nelze, těch je možno doslova „namrskat " litry.
Ohledně klecí se budu těšit, budou sice zase trochu jiné, ale všechny změny zatím pořád směřuji k funkčním zlepšením. Dokonce předpokládám, že po úpravách by mohla být i cena příznivější.
Srdečně zdravím - Mojmír Brázdil.

Mě tykání určitě nevadí. Samozřejmě tak můžete pokračovat.

Co se týká mne, tak ony kukly oželím, myslel jsem jen, že je to třeba zaběhnutá praxe, nicméně i pan Buranský píše, že kukly nepodává. Ovšem jsou jistě druhy, které třeba jen v době odchovu živou potravu potřebují (např. motýlci - proto si je nepořídím). A podávat v paneláku octomilky asi též nebude příliš vhodné. Žabinec trhám u nás z kompostu, takže jej zřejmě neohrožuji, neboť nebýt kompostu, nebylo by zřejmě ani žabince, který dorůstá velmi rychle. Podotýkám, že žabinec trhám jenom zde, neboť na kompost neházíme žádný "sajrajt" - jen trávu ze zahrady (tudíž mám jakousi jistotu).

Co se klecí týká, nevím, zda-li je u Vašich možná jistá variabilita ve smyslu rozdělení na polovinu, aby v učité době mohly sloužit jako proletovačky a jindy třeba jako 2 klece pro dva páry. Jinak se mi u Vašich klecí líbí způsob zavěšování budek, něco podobného jsem původně plánoval i u svých. Letos jsem si nechal vyrobit 7 klecí u místního truhláře (polotovar mne přišel na cca 4 tis. Kč) a byl jsem velice zklamán. Naštěstí jsou klece přece jen funkční. Opět se ukázalo, že je lepší přišetřit nějakou korunu na klece lepší. Ovšem jednu nevýhodu Vaše klece mají - jsou zřejmě vhodné jen pro chov drobných exotů.

redpoll napsal(a):
Vážený příteli Tomáši !
Já jsem ten příspěvek nastartoval možná dost razantně včetně tykání - mohu u toho už zůstat? V žádném případě jsem nechtěl nějak odradit. Ono je to skoro pravda, že i u toho žabince si člověk nebude jistý, zda může či ne. V případě odkazu na sběr mravenců s pomocí květináčů se redaktor Fauny p.Vít dušuje, že se jednalo o mravence luční. Ani on není řádně v obraze. Právě proto se to pokouším napravit tady. Nechci udělat dojem, že několik vyvolených si může dělat co chce a Vy ostatní - běda Vám!. Všichni jste si všimli, že naši ptáci na burzách se velmi rychle vytratili. Ale není důvodu si myslet, že se chovat nemůžou a nebudou. Klidně na tomto místě nabízím, že přenechám odchovaného čížka nebo stehlíka a případně jej i na burzu přivezu a chtěl bych, aby i ostatní to mohli dělat stejně. Podrobnosti jsou už mimo možnosti tohoto příspěvku ale kdo se chce ptát, mou adresu zde má.
Chov mravenců opravdu není jednoduchý, v některých případech se daří třeba udržet nějakou populaci ale určitě ne na produkci kukel či vajíček, zatímco s cvrčky to srovnávat nelze, těch je možno doslova „namrskat " litry.
Ohledně klecí se budu těšit, budou sice zase trochu jiné, ale všechny změny zatím pořád směřuji k funkčním zlepšením. Dokonce předpokládám, že po úpravách by mohla být i cena příznivější.
Srdečně zdravím - Mojmír Brázdil.

Naozaj si nemyslím, že je nutné používať na odchov amadím Gouldovej mravčie kukly. Na ich odchov sú vypracované iné technológie. Mimochodom, aj tak silne pochybujem o úspešnosti akýchsi umelých odchovní na mravce. Ponúkaná vaječná zmes s prípadným prídavkom sušeného hmyzu, alebo vodných potvoriek je dostatočná náhrada za živú potravu s prírody.
Ak by už niekto nutne chcel, existuje násada bezkrídlych octomiliek . Ovšem podávať ich v byte ???
Úplne tiež súhlasím s p. Brázdilom, že treba chrániť prírodu , a vyvarovať sa zásahom, ktoré sú zbytočným, alebo škodlivým zásahom do ekosystému.

marekburansky@stonline.sk

marek napsal(a):
Naozaj si nemyslím, že je nutné používať na odchov amadím Gouldovej mravčie kukly. Na ich odchov sú vypracované iné technológie. Mimochodom, aj tak silne pochybujem o úspešnosti akýchsi umelých odchovní na mravce. Ponúkaná vaječná zmes s prípadným prídavkom sušeného hmyzu, alebo vodných potvoriek je dostatočná náhrada za živú potravu s prírody.
Ak by už niekto nutne chcel, existuje násada bezkrídlych octomiliek . Ovšem podávať ich v byte ???
Úplne tiež súhlasím s p. Brázdilom, že treba chrániť prírodu , a vyvarovať sa zásahom, ktoré sú zbytočným, alebo škodlivým zásahom do ekosystému.

marekburansky@stonline.sk

S chráněním přírody naprosto souhlasím. Ovšem zajímá mne Váš názor na vyhlášku českého ministerstva - je podle ní možno trhat žabinec či nikoli?

Jak jsem již psal(možná nezřetelně), mravenčí kuklu jsem ješte žádnou svým chovancům nedal. Právě o octomilkách si rovněž myslím, že do bytu vhodné nejsou. Proto tedy zkusím živou potravku nahradit přídavkem sušeného hmyzu do míchanice. Kukly pochopitelně, po přečtení předchozího, lovit nebudu, ať již mi věříte nebo ne (byl skutečně jen dotaz na zkušenosti s tímto krmivem).

Dále, pokud chápu Váš názor, pak nesouhlasíte příliš s odstavci, které jsem citoval z uvedené knihy. K voliérovému chovu AG mne přivedla právě tato kniha.

S pozdravem Tomáš.

tf napsal(a):
S chráněním přírody naprosto souhlasím. Ovšem zajímá mne Váš názor na vyhlášku českého ministerstva - je podle ní možno trhat žabinec či nikoli?

Jak jsem již psal(možná nezřetelně), mravenčí kuklu jsem ješte žádnou svým chovancům nedal. Právě o octomilkách si rovněž myslím, že do bytu vhodné nejsou. Proto tedy zkusím živou potravku nahradit přídavkem sušeného hmyzu do míchanice. Kukly pochopitelně, po přečtení předchozího, lovit nebudu, ať již mi věříte nebo ne (byl skutečně jen dotaz na zkušenosti s tímto krmivem).

Dále, pokud chápu Váš názor, pak nesouhlasíte příliš s odstavci, které jsem citoval z uvedené knihy. K voliérovému chovu AG mne přivedla právě tato kniha.

S pozdravem Tomáš.

Dobrý den.
Koupím malé cvrčky /v dobrém zverimexu je mají podle velikostí/
a dám je rovnou na mrazák. Pak z té krabičky odsypu, nechám
rozmrznout a podávám ptáčkům.

tf napsal(a):
S chráněním přírody naprosto souhlasím. Ovšem zajímá mne Váš názor na vyhlášku českého ministerstva - je podle ní možno trhat žabinec či nikoli?

Jak jsem již psal(možná nezřetelně), mravenčí kuklu jsem ješte žádnou svým chovancům nedal. Právě o octomilkách si rovněž myslím, že do bytu vhodné nejsou. Proto tedy zkusím živou potravku nahradit přídavkem sušeného hmyzu do míchanice. Kukly pochopitelně, po přečtení předchozího, lovit nebudu, ať již mi věříte nebo ne (byl skutečně jen dotaz na zkušenosti s tímto krmivem).

Dále, pokud chápu Váš názor, pak nesouhlasíte příliš s odstavci, které jsem citoval z uvedené knihy. K voliérovému chovu AG mne přivedla právě tato kniha.

S pozdravem Tomáš.

Ak ste si uvedenú knihu dobre všimli, je to skorej „ atlasová“ záležitosť a nie príručka na chov. Okrem toho u prekladových kníh je vždy problém, že preklad nie úplne súhlasí s originálom ( napríklad popis farebných mutácií....) a po ďalšie , je urobený preklad textu, ktorý však nieje prispôsobený na naše klimatické podmienky a text nieje týmto korigovaný.
Ak chcete kvalitnú literatúru na chov astrildovitých, tak odporúčam:
- Franz Robiller : Astrildovité vtáky
- Dathe a kol. : Príručka pre chovateľov vtáctva 2

V týchto knihách nájdete dosť dobrý popis chovu, aj keď viem, že to nieje úplne dostačujúce najmä pre začiatočníkov, ovšem pokiaľ si všímam, zatiaľ na našom trhu neboli v množstve informácií a ich kvalite prekonané. Technológia chovu je už aj modernejšia , ako sa tam dočítate, je to však o tom, aké informácie je chovateľ ochotný si pozháňať a dať dokopy. Príručky na chov , špecializované pre jednotlivé druhy sú však drahá záležitosť a ak sa ich aj v budúcnosti dočkáme, budú kvôli nášmu malému trhu skorej pre druhy hojne chované.

Voliérový chov je možný, prečo nie, ovšem chovateľ od neho nemôže čakať také výsledky ako od párového chovu v klietkach. Je preto na vás, ako si zadefinujete svoj ciel v chove .
Ak vám stačí okrasná voliérka, v ktorej sa môžete dočkať aj odchovov, tak je všetko v poriadku. V takejto voliérke však nikdy nebudete mať ideálnu možnosť podávať krmivo, svietiť či prispôsobiť teplotu tak, aby to vyhovovalo všetkým jej osadníkom.
Uvediem príklad: ak v nej máte páry, ktoré zahrievajú znášku, tie nepotrebujú mať k dispozícii vaječnú zmes, dokonca naopak, ak ju majú, môžu znášku zanechať a budú sa snažiť o novú, párom, ktoré kŕmia mláďatá však vaječnú zmes podávať musíte a tak už len v tomto jedom príklade voliérka vyhovujúca nieje. Podobných príkladov by sa dala uviesť kopa. V klietkach po pároch sa dá aj individuálne prisvedcovať a zloženie krmiva sa ľahko koriguje podľa potreby.
Takže voliérka áno či nie? Áno aj nie, záleží od toho, čo si sľubujete od chovu a ako si zadefinujete jeho ciele.
Ešte jedna vec k živej potrave. Nikdy som sa síce nevenoval chovu bezkrídlych octomiliek, avšak myslím si, že keď je dobrá násada, tak sa dá aj takto získaný hmyz sušiť, či inak spracovať, aby nelozil po byte. Či je to však efektívne je už iná vec.

marekburansky@stonline.sk

marek napsal(a):
Ak ste si uvedenú knihu dobre všimli, je to skorej „ atlasová“ záležitosť a nie príručka na chov. Okrem toho u prekladových kníh je vždy problém, že preklad nie úplne súhlasí s originálom ( napríklad popis farebných mutácií....) a po ďalšie , je urobený preklad textu, ktorý však nieje prispôsobený na naše klimatické podmienky a text nieje týmto korigovaný.
Ak chcete kvalitnú literatúru na chov astrildovitých, tak odporúčam:
- Franz Robiller : Astrildovité vtáky
- Dathe a kol. : Príručka pre chovateľov vtáctva 2

V týchto knihách nájdete dosť dobrý popis chovu, aj keď viem, že to nieje úplne dostačujúce najmä pre začiatočníkov, ovšem pokiaľ si všímam, zatiaľ na našom trhu neboli v množstve informácií a ich kvalite prekonané. Technológia chovu je už aj modernejšia , ako sa tam dočítate, je to však o tom, aké informácie je chovateľ ochotný si pozháňať a dať dokopy. Príručky na chov , špecializované pre jednotlivé druhy sú však drahá záležitosť a ak sa ich aj v budúcnosti dočkáme, budú kvôli nášmu malému trhu skorej pre druhy hojne chované.

Voliérový chov je možný, prečo nie, ovšem chovateľ od neho nemôže čakať také výsledky ako od párového chovu v klietkach. Je preto na vás, ako si zadefinujete svoj ciel v chove .
Ak vám stačí okrasná voliérka, v ktorej sa môžete dočkať aj odchovov, tak je všetko v poriadku. V takejto voliérke však nikdy nebudete mať ideálnu možnosť podávať krmivo, svietiť či prispôsobiť teplotu tak, aby to vyhovovalo všetkým jej osadníkom.
Uvediem príklad: ak v nej máte páry, ktoré zahrievajú znášku, tie nepotrebujú mať k dispozícii vaječnú zmes, dokonca naopak, ak ju majú, môžu znášku zanechať a budú sa snažiť o novú, párom, ktoré kŕmia mláďatá však vaječnú zmes podávať musíte a tak už len v tomto jedom príklade voliérka vyhovujúca nieje. Podobných príkladov by sa dala uviesť kopa. V klietkach po pároch sa dá aj individuálne prisvedcovať a zloženie krmiva sa ľahko koriguje podľa potreby.
Takže voliérka áno či nie? Áno aj nie, záleží od toho, čo si sľubujete od chovu a ako si zadefinujete jeho ciele.
Ešte jedna vec k živej potrave. Nikdy som sa síce nevenoval chovu bezkrídlych octomiliek, avšak myslím si, že keď je dobrá násada, tak sa dá aj takto získaný hmyz sušiť, či inak spracovať, aby nelozil po byte. Či je to však efektívne je už iná vec.

marekburansky@stonline.sk

Jak zde uvedl pan Brázdil - ohledně zákonů:
"...Vnímám stejně jako všichni, že zvykat si na nové předpisy a opatření není vždy příjemné, nicméně je přijmout musíme..."
tak s tím samozřejmě souhlasím. Dodržovat zákony se musí - to je bez debaty. Ale zároveň bych doplnil rčení :

"Aby nás u toho pámbů při zdravém rozumu zachovati ráčil..."

Pánové, jistě každý kdo má rád přírodu ji chrání a nepůsobí extrémně proti jejímu řádu. Myslíte, že je třeba se bát utrhnout někde žabinec? Nebo pro ptáky jeřabinu či bezinky? A mít kvůli tomu výčitky? Vždyť soudný člověk přece neotrhá všechno. To bychom nesměli chodit ani na houby...
A ještě k těm nešťastným mravenčím kuklám. Cožpak není absurdní odsuzovat chovatele, který přilepší svým svěřencům několika lžičkami kukel za rok, zatímco mnozí lidé provádí na své zahradě celoplošné postřiky proti všemu, vyhání krtky, shazují vlaštovkám hnízda atd.???
Rozum do hrsti.
omlouvám se, že jsem vám narušil téma

marek napsal(a):
Ak ste si uvedenú knihu dobre všimli, je to skorej „ atlasová“ záležitosť a nie príručka na chov. Okrem toho u prekladových kníh je vždy problém, že preklad nie úplne súhlasí s originálom ( napríklad popis farebných mutácií....) a po ďalšie , je urobený preklad textu, ktorý však nieje prispôsobený na naše klimatické podmienky a text nieje týmto korigovaný.
Ak chcete kvalitnú literatúru na chov astrildovitých, tak odporúčam:
- Franz Robiller : Astrildovité vtáky
- Dathe a kol. : Príručka pre chovateľov vtáctva 2

V týchto knihách nájdete dosť dobrý popis chovu, aj keď viem, že to nieje úplne dostačujúce najmä pre začiatočníkov, ovšem pokiaľ si všímam, zatiaľ na našom trhu neboli v množstve informácií a ich kvalite prekonané. Technológia chovu je už aj modernejšia , ako sa tam dočítate, je to však o tom, aké informácie je chovateľ ochotný si pozháňať a dať dokopy. Príručky na chov , špecializované pre jednotlivé druhy sú však drahá záležitosť a ak sa ich aj v budúcnosti dočkáme, budú kvôli nášmu malému trhu skorej pre druhy hojne chované.

Voliérový chov je možný, prečo nie, ovšem chovateľ od neho nemôže čakať také výsledky ako od párového chovu v klietkach. Je preto na vás, ako si zadefinujete svoj ciel v chove .
Ak vám stačí okrasná voliérka, v ktorej sa môžete dočkať aj odchovov, tak je všetko v poriadku. V takejto voliérke však nikdy nebudete mať ideálnu možnosť podávať krmivo, svietiť či prispôsobiť teplotu tak, aby to vyhovovalo všetkým jej osadníkom.
Uvediem príklad: ak v nej máte páry, ktoré zahrievajú znášku, tie nepotrebujú mať k dispozícii vaječnú zmes, dokonca naopak, ak ju majú, môžu znášku zanechať a budú sa snažiť o novú, párom, ktoré kŕmia mláďatá však vaječnú zmes podávať musíte a tak už len v tomto jedom príklade voliérka vyhovujúca nieje. Podobných príkladov by sa dala uviesť kopa. V klietkach po pároch sa dá aj individuálne prisvedcovať a zloženie krmiva sa ľahko koriguje podľa potreby.
Takže voliérka áno či nie? Áno aj nie, záleží od toho, čo si sľubujete od chovu a ako si zadefinujete jeho ciele.
Ešte jedna vec k živej potrave. Nikdy som sa síce nevenoval chovu bezkrídlych octomiliek, avšak myslím si, že keď je dobrá násada, tak sa dá aj takto získaný hmyz sušiť, či inak spracovať, aby nelozil po byte. Či je to však efektívne je už iná vec.

marekburansky@stonline.sk

Vážený pane Buranský,
vím, že jde o překlad knihy, ale přece jen by měl mít nějakou úroveň. Bohužel jsou často knihy vydávané poslední dobou zajímavé pouze a jen fotografiemi. Máte pravdu, že jde jen o atlas. Na druhé straně z knih mně dostupných jsem zatím považoval za jediné zdroje o chovu astrildovitých ptáků knihu Rudolfa Víta starou desítky let a všeobecnou knihu Waltera Wienera 444 rad ... . O slovenském překladu knihy F. Robillera jsem již někde četl, ale popravdě nesháněl (v Čechách to možná bude obtížnější). Nechci kritizovat pana Petra Podpěru, ale jeho knihy (mám obě) mi přijdou rovněž spíše jako atlas a praktických informací o chovu v nich mnoho nenacházím.
Je zřejmé, že specializované příručky pro chov určitých druhů jsou drahé, přesto by možná nebylo špatné něco jako nové-doplněné vydání knihy pana Víta, která jistě v něčem po letech ztratila na aktuálnosti. O druhé Vámi uváděné knize čtu dnes poprvé.
Octomilky - při Vašem postupu jsme opět u sušeného hmyzu - nevadí - ten si koupím a mám to vyřešené.

Uvidíme, třeba na svoje "Guldy" příliš spěchám, zdálo se mi jen, že o moji míchanici nejeví zájem. Přece jen mám s astrildovitými minimální zkušenosti.

siskin napsal(a):
Jak zde uvedl pan Brázdil - ohledně zákonů:
"...Vnímám stejně jako všichni, že zvykat si na nové předpisy a opatření není vždy příjemné, nicméně je přijmout musíme..."
tak s tím samozřejmě souhlasím. Dodržovat zákony se musí - to je bez debaty. Ale zároveň bych doplnil rčení :

"Aby nás u toho pámbů při zdravém rozumu zachovati ráčil..."

Pánové, jistě každý kdo má rád přírodu ji chrání a nepůsobí extrémně proti jejímu řádu. Myslíte, že je třeba se bát utrhnout někde žabinec? Nebo pro ptáky jeřabinu či bezinky? A mít kvůli tomu výčitky? Vždyť soudný člověk přece neotrhá všechno. To bychom nesměli chodit ani na houby...
A ještě k těm nešťastným mravenčím kuklám. Cožpak není absurdní odsuzovat chovatele, který přilepší svým svěřencům několika lžičkami kukel za rok, zatímco mnozí lidé provádí na své zahradě celoplošné postřiky proti všemu, vyhání krtky, shazují vlaštovkám hnízda atd.???
Rozum do hrsti.
omlouvám se, že jsem vám narušil téma

Siskine,
souhlasím s Vámi, moje otázka vztahující se k žabinci měla být spíše provokativní. Na druhé straně člověk musí začít vždy sám u sebe. Z výše uvedeného se ukazuje, že jsou chovatelé (jistě mnohem úspěšnější než já), kteří kukly nepoužívají, a přesto svým ptákům dávají vše, co je třeba. U žabince zatím neslevím - dokud páni (a dámy) ministerští úředníci nevymyslí "lepší" formulaci. Navíc i tak, pokud žabinec trhám cca 1x až 2x měsíčně, jistě jej nezlikviduji v celém okolí (chatu máme asi 25km od našeho bydliště - nejsem tam denně).

siskin napsal(a):
Jak zde uvedl pan Brázdil - ohledně zákonů:
"...Vnímám stejně jako všichni, že zvykat si na nové předpisy a opatření není vždy příjemné, nicméně je přijmout musíme..."
tak s tím samozřejmě souhlasím. Dodržovat zákony se musí - to je bez debaty. Ale zároveň bych doplnil rčení :

"Aby nás u toho pámbů při zdravém rozumu zachovati ráčil..."

Pánové, jistě každý kdo má rád přírodu ji chrání a nepůsobí extrémně proti jejímu řádu. Myslíte, že je třeba se bát utrhnout někde žabinec? Nebo pro ptáky jeřabinu či bezinky? A mít kvůli tomu výčitky? Vždyť soudný člověk přece neotrhá všechno. To bychom nesměli chodit ani na houby...
A ještě k těm nešťastným mravenčím kuklám. Cožpak není absurdní odsuzovat chovatele, který přilepší svým svěřencům několika lžičkami kukel za rok, zatímco mnozí lidé provádí na své zahradě celoplošné postřiky proti všemu, vyhání krtky, shazují vlaštovkám hnízda atd.???
Rozum do hrsti.
omlouvám se, že jsem vám narušil téma

Milý siskin.

V prvom rade , všetci čo tu prispievame sa podpisujeme pravými menami a každý vie, kto je ten druhý. Už keď si sa zapojil do debaty, nič proti, ale bolo pri príjemné vedieť kto si a určite by to uvítali aj ostatní.
Po ďalšie: asi si zle čítal našu debatu, alebo som ju zle čítal ja? Ale nikde som nenašiel, že by tu niekto písal o tom, že sa nesmie trhať kuračka „ žabinec“ , jarabiny, či baza. Ak som to prehliadol, prosím ťa oprav ma a skopíruj to som s príspevku, ktorý to uvádza.

Treba to, čo uviedol pán Brázdil čítať podrobne a v kontexte : „...který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí“ . Čo s tohto hrozí spomínaným rastlinám pri klasickom zbere pre vlastnú potrebu?

No a naposledy: to že niekto koná proti zákonu, ak proti nemu teda koná, neospravedlňuje protiprávne konanie u ostatných. Takže ak niekoho sused nerešpektuje zákon, neznamená, že ho nemám rešpektovať ani ja. Okrem toho, bavíme sa tu skorej o kŕmení počas celého roka , alebo aspoň pri odchove mláďat a tam pár lyžičiek nestačí, teda ak aj nebudú nič sa nestane, lebo pár lyžičiek nepomôže.
Hm a ono je to vždy tak, že aj s lyžičkou sa dá vykopať jama.

P.S. ospravedlňujem sa za tykanie, ale môže to byť kľudne aj na odvetu.

marekburansky@stonline.sk

pre Tomáša:

spomínané knihy sú podľa môjho názoru špičky čo u nás v spomínanej oblasti bolo vydané a mám dojem, že vyšli aj v Čechách, čo by asi skorej vedeli starší český chovatelia, ale ak nie, mali by sa nachádzať v knižniciach. Inak ten ?DATHE je možno ešte lepší ako ROBILLER

marek napsal(a):
Milý siskin.

V prvom rade , všetci čo tu prispievame sa podpisujeme pravými menami a každý vie, kto je ten druhý. Už keď si sa zapojil do debaty, nič proti, ale bolo pri príjemné vedieť kto si a určite by to uvítali aj ostatní.
Po ďalšie: asi si zle čítal našu debatu, alebo som ju zle čítal ja? Ale nikde som nenašiel, že by tu niekto písal o tom, že sa nesmie trhať kuračka „ žabinec“ , jarabiny, či baza. Ak som to prehliadol, prosím ťa oprav ma a skopíruj to som s príspevku, ktorý to uvádza.

Treba to, čo uviedol pán Brázdil čítať podrobne a v kontexte : „...který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí“ . Čo s tohto hrozí spomínaným rastlinám pri klasickom zbere pre vlastnú potrebu?

No a naposledy: to že niekto koná proti zákonu, ak proti nemu teda koná, neospravedlňuje protiprávne konanie u ostatných. Takže ak niekoho sused nerešpektuje zákon, neznamená, že ho nemám rešpektovať ani ja. Okrem toho, bavíme sa tu skorej o kŕmení počas celého roka , alebo aspoň pri odchove mláďat a tam pár lyžičiek nestačí, teda ak aj nebudú nič sa nestane, lebo pár lyžičiek nepomôže.
Hm a ono je to vždy tak, že aj s lyžičkou sa dá vykopať jama.

P.S. ospravedlňujem sa za tykanie, ale môže to byť kľudne aj na odvetu.

marekburansky@stonline.sk

pre Tomáša:

spomínané knihy sú podľa môjho názoru špičky čo u nás v spomínanej oblasti bolo vydané a mám dojem, že vyšli aj v Čechách, čo by asi skorej vedeli starší český chovatelia, ale ak nie, mali by sa nachádzať v knižniciach. Inak ten ?DATHE je možno ešte lepší ako ROBILLER

Pane Buranský,

s tím žabincem jsem to začal já a omlouvám se za to!!! V žádném případě Vás nechci poštvat proti sobě. V první reakci na příspěvek pana Brázdila jsem uvedl:

...To by totiž mohlo mít podobný dopad v tom, že jim nesmím utrhnout žabinec, který jistě řada chovatelů ptákům dává....

Pokud Vás to zajímá, přečtěte možná raději celý odstavec, v němž tato věta je. V podstatě jsem chtěl poukázat na nepřesnost vyhlášky, která rovněž chrání všechny rostliny (tedy i žabinec apod.) Uvědomte si, že skutečně (v mém případě) mělo jít jen o jakési přilepšení ptákům při odchovu, protože nemám čas ani prostředky denně shánět svým svěřencům čerstvé kukly (někdy se ze školy vracím domů až ve 21:00 hod.). V okolí Jablonce nad Nisou si netroufám nikde nic sbírat, protože nevěřím, že to není kontaminované. Lidé minimálně v okolí našeho města se k přírodě chovají hrozně - znám takové případy, o kterých tady veřejně ani psát nebudu, neboť by možná lidé ochraňující doteď přírodu začali váhat - to bych nerad. Každý z nás se musí ve svém okolí snažit přírodu chránit.

Ale i v tom případě si myslím, že množství kukel, které bych případně nasbíral já na své zahradě, by rovněž populaci mravenců nepoškodilo. Opět zdůrazňuji, že sbírám jen to, co znám - tudíž málo. Dnes nelze v okolí měst již věřit ani rostlinám. Doporučuji, abychom mnou vyvolaného zbytečného sporu nechali.

Ještě Vám děkuji za doporučení knih (z názvu by člověk soudil, že naopak ta od p. Robillera bu specializovanější).

tf napsal(a):
Pane Buranský,

s tím žabincem jsem to začal já a omlouvám se za to!!! V žádném případě Vás nechci poštvat proti sobě. V první reakci na příspěvek pana Brázdila jsem uvedl:

...To by totiž mohlo mít podobný dopad v tom, že jim nesmím utrhnout žabinec, který jistě řada chovatelů ptákům dává....

Pokud Vás to zajímá, přečtěte možná raději celý odstavec, v němž tato věta je. V podstatě jsem chtěl poukázat na nepřesnost vyhlášky, která rovněž chrání všechny rostliny (tedy i žabinec apod.) Uvědomte si, že skutečně (v mém případě) mělo jít jen o jakési přilepšení ptákům při odchovu, protože nemám čas ani prostředky denně shánět svým svěřencům čerstvé kukly (někdy se ze školy vracím domů až ve 21:00 hod.). V okolí Jablonce nad Nisou si netroufám nikde nic sbírat, protože nevěřím, že to není kontaminované. Lidé minimálně v okolí našeho města se k přírodě chovají hrozně - znám takové případy, o kterých tady veřejně ani psát nebudu, neboť by možná lidé ochraňující doteď přírodu začali váhat - to bych nerad. Každý z nás se musí ve svém okolí snažit přírodu chránit.

Ale i v tom případě si myslím, že množství kukel, které bych případně nasbíral já na své zahradě, by rovněž populaci mravenců nepoškodilo. Opět zdůrazňuji, že sbírám jen to, co znám - tudíž málo. Dnes nelze v okolí měst již věřit ani rostlinám. Doporučuji, abychom mnou vyvolaného zbytečného sporu nechali.

Ještě Vám děkuji za doporučení knih (z názvu by člověk soudil, že naopak ta od p. Robillera bu specializovanější).

Prečo poštvať proti sebe? Veď ja som to tak nevnímal a dúfam, že to tak nebude vnímať ani siskin. Bol to len príspevok ako každý iný.
A čo sa týka toho chránenia napríklad kuračky „ žabince“ : veď som to naschvál skopíroval , ako to uvádza zákon. Takže pokial sa nedejú veci ktorý by mohli :„...který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí „ Tak sa nič zlé nedeje.

Ovšem to je všeobecná časť , kde je uvedené ako sa chráni naša fauna a flóra ako celok . V zákonoch sú však aj taxatívne vymenované druhy, ktoré nieje možné zbierať či chytať za žiadnych okolností a tam sú predpokladám uvedené aj mravce. Neviem to presne skopírovať, lebo nemám k dispozícii českú legislatívu.

Takže treba brať do úvahy, čo zákon ochraňuje ako celok a pred čím a čo zákon taxatívne vymenováva ako chránené druhy rastlín či živočíchov

marekburansky@stonline.sk

tf napsal(a):
Vážený pane Buranský,
vím, že jde o překlad knihy, ale přece jen by měl mít nějakou úroveň. Bohužel jsou často knihy vydávané poslední dobou zajímavé pouze a jen fotografiemi. Máte pravdu, že jde jen o atlas. Na druhé straně z knih mně dostupných jsem zatím považoval za jediné zdroje o chovu astrildovitých ptáků knihu Rudolfa Víta starou desítky let a všeobecnou knihu Waltera Wienera 444 rad ... . O slovenském překladu knihy F. Robillera jsem již někde četl, ale popravdě nesháněl (v Čechách to možná bude obtížnější). Nechci kritizovat pana Petra Podpěru, ale jeho knihy (mám obě) mi přijdou rovněž spíše jako atlas a praktických informací o chovu v nich mnoho nenacházím.
Je zřejmé, že specializované příručky pro chov určitých druhů jsou drahé, přesto by možná nebylo špatné něco jako nové-doplněné vydání knihy pana Víta, která jistě v něčem po letech ztratila na aktuálnosti. O druhé Vámi uváděné knize čtu dnes poprvé.
Octomilky - při Vašem postupu jsme opět u sušeného hmyzu - nevadí - ten si koupím a mám to vyřešené.

Uvidíme, třeba na svoje "Guldy" příliš spěchám, zdálo se mi jen, že o moji míchanici nejeví zájem. Přece jen mám s astrildovitými minimální zkušenosti.

Lidi, to je diskuse, že to snad nemá zatím obdoby. Kam se s prominutím na nemoderce hrabou ti co jim pořád vadí nový moderátor.
Přece si prosím o mně nemyslete, že jsem se narodil jako ochránce přírody. Samozřejmě, že ji nechci ničit. Několik roků jsem dělal jednatele někdejšího Klubu chovatelů kříženců a to mne dohnalo naučit se nahlížet do zákonů. Není vůbec o co stát, aspoň dnes jsou tak rozpitvané, že je vzácnost setkat se s úředníkem, který by Vám na Vaše dotazy odpovídal přímo z hlavy. To je ale problém který nezměníme, navzdory příslibům o odbourávání byrokracie. V případě mravenců mi šlo o to Vás spíše upozornit. Ostatně je velmi dobré, jak z Vaší společné diskuse vyplývá, uvědomit si svou pozici, co chci dosáhnout, co je k tomu potřebí a bez čeho se mohu obejít. Všechno v životě stejně nestihnu. Jsou lidé, kteří žijí spokojený živoz bez auta. A tak naprosto souhlasím, že je zbytečné při chovu AG se zabývat živočišnou potravou, protože Vaječná míchanice plnohodnotně zajistí vše ke zdárnému odchovu. Totéž platí např. i při chovu kanárů. I kanáři si rychle zvyknou na mravenčí kukly. Teď je skutečně jen na mém rozhodnutí, jestli se přizpůsobím praxi s níž musí vystačit ostatní chovatelé kanárů třeba v panelákovém bytě anebo jestli zvítězí moje Ego a půjdu těm kanárům nasbírat mravenčí kukly na přilepšenou. Zatím mne doma na zahradě snad nikdo nesleduje, a oni se ti mravenci ostatně snad ani zlikvidovat nedají. Jestli se zachovám správně, nebude mne za to nikdo chválit a jestli podlehnu a zvyknu si nařízení nerespektovat s odůvodněním, že to je stejně blbost, nemůžu si být jistý, kdy se mi to třeba nevyplatí. O nic jiného mi nejde. Malé pivo by mi přece před sednutím do auta taky nemuselo vadit a přesto naprostá většina z nás si zvykla předpis respektovat.
Žabinec bych už neřešil, je to plevel a není třeba se snad bát, že se stane ohroženým.
Trochu jsem zase ujel, nemá to logickou návaznost na diskusi. S knížkami je problém. Vlastně i s časopisy. Nedávno se to řešilo i na diskusi, v podstatě žádný časopis asi není dost dobrý. A za ty hříšný peníze. Knížku o astrildovitých pěvcích p. Víta jsem kdysi zhltl doslova stejně jako někdy dávno předtím Jandův překlad Brehma. Protože už vlastně ten podstatný kapitál informací v sobě mám, nemůže vlastně už nikdo vyhovět mé touze po nových informacích, vždy to už bude jen doplňování. I to je potřeba si uvědomit a neočekávat zázraky. Přikláním se k tomu, že je dobře nepřestávat v získávání nových informací, tedy studovat. Bohužel to dnes nejde tím způsobem, že Vám profesor nadiktuje příslušnou literaturu, vy si ji seženete atd. Možná i kolega Buranský bude rozčarován, až si připraví rukopis nějaké brožury o AG, že pokud ho bude chtít podle své představy, zbyde mu ta poslední možnost - vlastní náklad. Na druhou stranu ovšem všichni disponujeme s internetem a to je zas výhoda proti dřívějšku. V každém ohledu si myslím, že je na místě příjímat i to nemilé s optimismem. Tuhle mi poslal kolega takovou pěknou kytku, tak ať to tu není jen samý povídání.

I

redpoll napsal(a):
Lidi, to je diskuse, že to snad nemá zatím obdoby. Kam se s prominutím na nemoderce hrabou ti co jim pořád vadí nový moderátor.
Přece si prosím o mně nemyslete, že jsem se narodil jako ochránce přírody. Samozřejmě, že ji nechci ničit. Několik roků jsem dělal jednatele někdejšího Klubu chovatelů kříženců a to mne dohnalo naučit se nahlížet do zákonů. Není vůbec o co stát, aspoň dnes jsou tak rozpitvané, že je vzácnost setkat se s úředníkem, který by Vám na Vaše dotazy odpovídal přímo z hlavy. To je ale problém který nezměníme, navzdory příslibům o odbourávání byrokracie. V případě mravenců mi šlo o to Vás spíše upozornit. Ostatně je velmi dobré, jak z Vaší společné diskuse vyplývá, uvědomit si svou pozici, co chci dosáhnout, co je k tomu potřebí a bez čeho se mohu obejít. Všechno v životě stejně nestihnu. Jsou lidé, kteří žijí spokojený živoz bez auta. A tak naprosto souhlasím, že je zbytečné při chovu AG se zabývat živočišnou potravou, protože Vaječná míchanice plnohodnotně zajistí vše ke zdárnému odchovu. Totéž platí např. i při chovu kanárů. I kanáři si rychle zvyknou na mravenčí kukly. Teď je skutečně jen na mém rozhodnutí, jestli se přizpůsobím praxi s níž musí vystačit ostatní chovatelé kanárů třeba v panelákovém bytě anebo jestli zvítězí moje Ego a půjdu těm kanárům nasbírat mravenčí kukly na přilepšenou. Zatím mne doma na zahradě snad nikdo nesleduje, a oni se ti mravenci ostatně snad ani zlikvidovat nedají. Jestli se zachovám správně, nebude mne za to nikdo chválit a jestli podlehnu a zvyknu si nařízení nerespektovat s odůvodněním, že to je stejně blbost, nemůžu si být jistý, kdy se mi to třeba nevyplatí. O nic jiného mi nejde. Malé pivo by mi přece před sednutím do auta taky nemuselo vadit a přesto naprostá většina z nás si zvykla předpis respektovat.
Žabinec bych už neřešil, je to plevel a není třeba se snad bát, že se stane ohroženým.
Trochu jsem zase ujel, nemá to logickou návaznost na diskusi. S knížkami je problém. Vlastně i s časopisy. Nedávno se to řešilo i na diskusi, v podstatě žádný časopis asi není dost dobrý. A za ty hříšný peníze. Knížku o astrildovitých pěvcích p. Víta jsem kdysi zhltl doslova stejně jako někdy dávno předtím Jandův překlad Brehma. Protože už vlastně ten podstatný kapitál informací v sobě mám, nemůže vlastně už nikdo vyhovět mé touze po nových informacích, vždy to už bude jen doplňování. I to je potřeba si uvědomit a neočekávat zázraky. Přikláním se k tomu, že je dobře nepřestávat v získávání nových informací, tedy studovat. Bohužel to dnes nejde tím způsobem, že Vám profesor nadiktuje příslušnou literaturu, vy si ji seženete atd. Možná i kolega Buranský bude rozčarován, až si připraví rukopis nějaké brožury o AG, že pokud ho bude chtít podle své představy, zbyde mu ta poslední možnost - vlastní náklad. Na druhou stranu ovšem všichni disponujeme s internetem a to je zas výhoda proti dřívějšku. V každém ohledu si myslím, že je na místě příjímat i to nemilé s optimismem. Tuhle mi poslal kolega takovou pěknou kytku, tak ať to tu není jen samý povídání.

I

Vážený pane Brázdile,
rád bych se Vás zeptal na to, jaká je hloubka Vámi vyráběných klecí - zda je např. i u těch 70cm, resp. 100cm dlouhých pouze 30cm. Děkuji.

Vážený pane Miroslave L.,
na Vámi připravovaných stránkách jsem četl, že používáte klece rozměrů 62x50x30 cm, což mne překvapuje. Můj známý používá klece délky 1m pro jeden pár. Dříve měl některé po dvou párech, ale říkal, že se mezi sebou prali. Nejsou tedy Vaše klece malé? Děkuji.

Ještě jsem chtěl upozornit, že nemám zájem v chovu používat chůviček. Mám tedy vůbec šanci na odchov AG? Chůvičky totiž nemám, nechci a ani už by je nebylo kam dát. Navíc opět nesouhlasím s používáním chůviček, ale tak vyhraněný názor má asi málokdo a je fakt, že v nouzi je obhajitelné jejich využití.

tf napsal(a):
Vážený pane Brázdile,
rád bych se Vás zeptal na to, jaká je hloubka Vámi vyráběných klecí - zda je např. i u těch 70cm, resp. 100cm dlouhých pouze 30cm. Děkuji.

Vážený pane Miroslave L.,
na Vámi připravovaných stránkách jsem četl, že používáte klece rozměrů 62x50x30 cm, což mne překvapuje. Můj známý používá klece délky 1m pro jeden pár. Dříve měl některé po dvou párech, ale říkal, že se mezi sebou prali. Nejsou tedy Vaše klece malé? Děkuji.

Ještě jsem chtěl upozornit, že nemám zájem v chovu používat chůviček. Mám tedy vůbec šanci na odchov AG? Chůvičky totiž nemám, nechci a ani už by je nebylo kam dát. Navíc opět nesouhlasím s používáním chůviček, ale tak vyhraněný názor má asi málokdo a je fakt, že v nouzi je obhajitelné jejich využití.

Pro Tomáše:

a nakonec i pro ostatní ohledně klecí. Nechtěl jsem si tu dělat reklamu, nicméně i výše diskutující M. Lifart je používá jak píše k spokojenosti. Na jeho stránkách jsou některé záběry, vlastně Mirku taky děkuji. Těch chovatelů, jimž jsem rozměr 62 x 50 x 30 (délka x výška x hloubka) pro AG dodával je poměrně dost, i když někteří se smířili i s menšími. Mně se jeví, že je to pro AG přiměřené. Hloubka je vždy jen 30 cm s ohledem na technologické a konstrukční, ale i cenové možnosti. Současně se pokouším o zjednodušení a překopání dosavadního, pro mne dost obtížně únosného sortimentu, snad se s tím představím zase mezi prodejci na Exotě v Olomouci, což doporučuji vřele, protože u toho chci být opět celou dobu k dispozici. Pro ty ostatní snad potom zřídím zas nějakou informaci na webu.
Ohledně chovu AG, v souvislosti s dodávkami klecí jsem poznal několik chovatelů AG, také mne mimochodem trochu udivila kritika jednoho z nich, že ostatní to mrskají pod chůvkami kvůli penězům. Ve skutečnosti všichni, s nimiž jsem měl tu čest, chůvky vůbec nemají a v naprosté většině se vyjadřovali, že to není ani zapotřebí. Trochu mne taky udivuje, jak málo se vzájemně znáte nebo jak o sobě nevíte, ale to už je problém Vaší odbornosti.

tf napsal(a):
Vážený pane Brázdile,
rád bych se Vás zeptal na to, jaká je hloubka Vámi vyráběných klecí - zda je např. i u těch 70cm, resp. 100cm dlouhých pouze 30cm. Děkuji.

Vážený pane Miroslave L.,
na Vámi připravovaných stránkách jsem četl, že používáte klece rozměrů 62x50x30 cm, což mne překvapuje. Můj známý používá klece délky 1m pro jeden pár. Dříve měl některé po dvou párech, ale říkal, že se mezi sebou prali. Nejsou tedy Vaše klece malé? Děkuji.

Ještě jsem chtěl upozornit, že nemám zájem v chovu používat chůviček. Mám tedy vůbec šanci na odchov AG? Chůvičky totiž nemám, nechci a ani už by je nebylo kam dát. Navíc opět nesouhlasím s používáním chůviček, ale tak vyhraněný názor má asi málokdo a je fakt, že v nouzi je obhajitelné jejich využití.

Dobrý den!
Používám klece těchto rozměrů jak jsem zmínil na stránkách, ale jen jako chovné klece, po odstavu mladých ptáků a pro odpočinek rodičů používám "proletovaček" větších rozměrů, jak tam uvádím také! Vzhledem k tomu, že chovné klece daných rozměrů používám třetím rokem, tak snad již můžu říci, že jsem žádné problémy nepozoroval, jen samozřejmě nesmím v těchto klecích ptáky nechávat celoročně, docházelo by k nežádoucímu tloustnustí!
K chůvičkám, sám je v chovu vůbec nepoužívám a myslím že to není potřeba! Snad je možné použít je tam, kde uhynou rodiče a není možno mladé podložit jinému páru AG, nebo snad v chovech, které se věnují výhradně mutacím, tam se jistá nestabilita v odchovu mladých může vyskytnout a použití chůviček je tak bych řekl tolerovatelné!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@ seznam. cz

P.S. Pro pana Brázdila - opravdu není zač děkovat, Vaše klece jsem na stránky umístil velmi rád, opravdu jsem snimi velmi spokojen, jejich reprezentativní vzhled a praktická uživatelnost je přímo předurčuje k chovu ptactva v bytových podmínkách! Jen je velká škoda, že se nebude věnovat výrobě hlubších klecí, nebo alespoň proletovaček! Přeji hodně zdaru v chovu a těším se na další osobní setkání snad na Exotě Olomouc!
Zdraví Mirek

chito napsal(a):
Dobrý den!
Používám klece těchto rozměrů jak jsem zmínil na stránkách, ale jen jako chovné klece, po odstavu mladých ptáků a pro odpočinek rodičů používám "proletovaček" větších rozměrů, jak tam uvádím také! Vzhledem k tomu, že chovné klece daných rozměrů používám třetím rokem, tak snad již můžu říci, že jsem žádné problémy nepozoroval, jen samozřejmě nesmím v těchto klecích ptáky nechávat celoročně, docházelo by k nežádoucímu tloustnustí!
K chůvičkám, sám je v chovu vůbec nepoužívám a myslím že to není potřeba! Snad je možné použít je tam, kde uhynou rodiče a není možno mladé podložit jinému páru AG, nebo snad v chovech, které se věnují výhradně mutacím, tam se jistá nestabilita v odchovu mladých může vyskytnout a použití chůviček je tak bych řekl tolerovatelné!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@ seznam. cz

P.S. Pro pana Brázdila - opravdu není zač děkovat, Vaše klece jsem na stránky umístil velmi rád, opravdu jsem snimi velmi spokojen, jejich reprezentativní vzhled a praktická uživatelnost je přímo předurčuje k chovu ptactva v bytových podmínkách! Jen je velká škoda, že se nebude věnovat výrobě hlubších klecí, nebo alespoň proletovaček! Přeji hodně zdaru v chovu a těším se na další osobní setkání snad na Exotě Olomouc!
Zdraví Mirek

Četl jsem na Vašich stránkách rovněž o používání proletovaček. Přece jen se mi nedávno stalo, že mi sameček AG ulétl po bytě, a musím konstatovat, že jeho let je velice mizerný. Létal sice dokola po místnosti, ale prakticky není žádný problém jej odchytit. Podobnou zkušenost mám s am. diamantovou, která je rovněž z "klecového chovu". Sameček amadiny diamantové mi zatím neulétl, takže nevím, jak je na tom fyzicky on (je totiž z voliéry).

Možná jsou prostě jen tyto druhy špatnými letci. Ale musím říct, že třeba chytit u mne v bytě rýžovníka, je velký problém.

Že by snad mé AG měly problémy s parazity ve vzdušných vacích zatím nepozoruji. Podle mého jsou zvuky, které vydávají naprosto normální (nejsem si úplně jist u takového jejich "zvláštního nadávání", ale vypadá to, že se takto projevují při nějakém rozčílení). Navíc jsem se je pokoušel preventivně přeléčit přípravkem IVOMEC. (pokoušel, protože nevím, zda se mi podařilo jedinou kapičku přípravku správně vetřít pod křídlo tak, aby ji ptáci vstřebali). Zatím mám své AG v kleci 70x70x50cm (dxhxv).

Navíc, pokud používáte jako proletovačky klece od p. Brázdila délky 100cm, ale hloubky jen 30cm, pak je otázkou, pro kolik ptáků je to dostačující. Zvláště může nastat problém, když se chovná sezóná podaří. Já např. letos nepočítal s tím, že moji rýžovníci odchovají z 1.hnízda 7 mláďat (hnízdili letos poprvé). A později jsem uvítal, že z druhého hnízda byla již jen 3 mláďata a z posledního nic, neboť samička snášela sotva mláďata vylétla z hnízda, a ta se tam ještě vracela.

Včera jsem poprvé pozoroval svůj zatím jediný párek AG, jak naruživě konzumuje mnou připravenou vaj. míchanici (nenechali se přitom mnou příliš vyrušovat). Píšu to proto, že tak chci nadobro uzavřít problém mravenčích kukel. Měl jsem strach, že jim moje míchanice nezachutná, proto jsem uvažoval o jiném "životabudiči"-.

tf napsal(a):
Četl jsem na Vašich stránkách rovněž o používání proletovaček. Přece jen se mi nedávno stalo, že mi sameček AG ulétl po bytě, a musím konstatovat, že jeho let je velice mizerný. Létal sice dokola po místnosti, ale prakticky není žádný problém jej odchytit. Podobnou zkušenost mám s am. diamantovou, která je rovněž z "klecového chovu". Sameček amadiny diamantové mi zatím neulétl, takže nevím, jak je na tom fyzicky on (je totiž z voliéry).

Možná jsou prostě jen tyto druhy špatnými letci. Ale musím říct, že třeba chytit u mne v bytě rýžovníka, je velký problém.

Že by snad mé AG měly problémy s parazity ve vzdušných vacích zatím nepozoruji. Podle mého jsou zvuky, které vydávají naprosto normální (nejsem si úplně jist u takového jejich "zvláštního nadávání", ale vypadá to, že se takto projevují při nějakém rozčílení). Navíc jsem se je pokoušel preventivně přeléčit přípravkem IVOMEC. (pokoušel, protože nevím, zda se mi podařilo jedinou kapičku přípravku správně vetřít pod křídlo tak, aby ji ptáci vstřebali). Zatím mám své AG v kleci 70x70x50cm (dxhxv).

Navíc, pokud používáte jako proletovačky klece od p. Brázdila délky 100cm, ale hloubky jen 30cm, pak je otázkou, pro kolik ptáků je to dostačující. Zvláště může nastat problém, když se chovná sezóná podaří. Já např. letos nepočítal s tím, že moji rýžovníci odchovají z 1.hnízda 7 mláďat (hnízdili letos poprvé). A později jsem uvítal, že z druhého hnízda byla již jen 3 mláďata a z posledního nic, neboť samička snášela sotva mláďata vylétla z hnízda, a ta se tam ještě vracela.

Včera jsem poprvé pozoroval svůj zatím jediný párek AG, jak naruživě konzumuje mnou připravenou vaj. míchanici (nenechali se přitom mnou příliš vyrušovat). Píšu to proto, že tak chci nadobro uzavřít problém mravenčích kukel. Měl jsem strach, že jim moje míchanice nezachutná, proto jsem uvažoval o jiném "životabudiči"-.

Dobrý den!
Nedá se snad obecně říci, že AG jsou špatní letci, spíš je to problém kondice daného ptáka! Také já mám ve svém chovu ptáky, kteří toho mnoho nenalétají, stejně jako letce, které po případném utěku z klecí je opravdu problém chytit! Co mám možnost pozorovat a vysledovat, řekl bych s trochou nadsázky, že je to stejné jako u lidí, někteří mají rádi pohyb, někteří ne, stejné je to asi u AG a jiných ptáků! Jinak si neumím vysvětlit, proč při naprosto stejných podmínkách jeden pták létá jako dravec a druhému to moc nejde! Ovšem musím dodat, i když to není Váš případ jak píšete, že špatný let, jen velmi krátké letové trasy, spíš přelétání z bidýlka na bidýlko je pozorovatelné právě při napadení vzdušných vaků roztoči, kde při velké invazi dochází k postupné ztrátě kondice!
Jinak proletovačky používám jiných rozměrů, než zde uvádíte, ty s hloubkou 30 cm mají 124 cm délky, metrové, které používám také mají hloubku 40 cm! Protože takovýchto proletovaček vlastním, prvních uváděných rozměrů tři a druhých rozměrů také tři, nemám problém s přeplněním klecí, vždy můžu ptáky rozmístit tak, aby měli dostatek prostoru a tím také pohybu!!
I když jsem se k tomu zatím nevyjadřoval, domácí míchanici nepoužívám, používám bez jakýchkoliv problémů už léta míchanice průmyslové! Je to u mě dáno i tím, že často nebývám doma, tak si nemůžu dovolit předkládat domácí míchanici, která rychle podléhá skáze, proto jsem před léty volil možnost přejít na míchanice průmyslově vyráběné, jak jsem již říkal, bez nějakých negativních výsledků!! Ale jak říkal jeden pisatel zde k tomuto tématu, každý chov je jiný a každý máme jiné podmínky, tohoto názoru jsem i já!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

chito napsal(a):
Dobrý den!
Nedá se snad obecně říci, že AG jsou špatní letci, spíš je to problém kondice daného ptáka! Také já mám ve svém chovu ptáky, kteří toho mnoho nenalétají, stejně jako letce, které po případném utěku z klecí je opravdu problém chytit! Co mám možnost pozorovat a vysledovat, řekl bych s trochou nadsázky, že je to stejné jako u lidí, někteří mají rádi pohyb, někteří ne, stejné je to asi u AG a jiných ptáků! Jinak si neumím vysvětlit, proč při naprosto stejných podmínkách jeden pták létá jako dravec a druhému to moc nejde! Ovšem musím dodat, i když to není Váš případ jak píšete, že špatný let, jen velmi krátké letové trasy, spíš přelétání z bidýlka na bidýlko je pozorovatelné právě při napadení vzdušných vaků roztoči, kde při velké invazi dochází k postupné ztrátě kondice!
Jinak proletovačky používám jiných rozměrů, než zde uvádíte, ty s hloubkou 30 cm mají 124 cm délky, metrové, které používám také mají hloubku 40 cm! Protože takovýchto proletovaček vlastním, prvních uváděných rozměrů tři a druhých rozměrů také tři, nemám problém s přeplněním klecí, vždy můžu ptáky rozmístit tak, aby měli dostatek prostoru a tím také pohybu!!
I když jsem se k tomu zatím nevyjadřoval, domácí míchanici nepoužívám, používám bez jakýchkoliv problémů už léta míchanice průmyslové! Je to u mě dáno i tím, že často nebývám doma, tak si nemůžu dovolit předkládat domácí míchanici, která rychle podléhá skáze, proto jsem před léty volil možnost přejít na míchanice průmyslově vyráběné, jak jsem již říkal, bez nějakých negativních výsledků!! Ale jak říkal jeden pisatel zde k tomuto tématu, každý chov je jiný a každý máme jiné podmínky, tohoto názoru jsem i já!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

Hezký den!
Pokud máte tolik proletovaček, pak to nepochybně bude dostačující. Já bych zřejmě jako proletovačku použil klec délky 140cm, hloubky 70cm a výšky 50cm nebo dříve zmiňovanou voliéru.
Průmyslovou míchanici mám koupenou jen na zpestření jídelníčku a včera mi známý říkal, že on ji někdy přidává do klasické míchanice, samotnou ji nepoužívá.

Ještě k mým AG - dlouho se na budku ani nepodívali, ale včera se najednou o ni začali zajímat (nejprve si samička sedla nahoru, po chvíli ji začala zkoumat bidélka, později též sameček - uvidíme, jak to dopadne).

Děkuji všem za odpovědi.

Všem spoustu chovatelských úspěchů a radosti z chovu.

Tomáš Frýba

tf napsal(a):
Hezký den!
Pokud máte tolik proletovaček, pak to nepochybně bude dostačující. Já bych zřejmě jako proletovačku použil klec délky 140cm, hloubky 70cm a výšky 50cm nebo dříve zmiňovanou voliéru.
Průmyslovou míchanici mám koupenou jen na zpestření jídelníčku a včera mi známý říkal, že on ji někdy přidává do klasické míchanice, samotnou ji nepoužívá.

Ještě k mým AG - dlouho se na budku ani nepodívali, ale včera se najednou o ni začali zajímat (nejprve si samička sedla nahoru, po chvíli ji začala zkoumat bidélka, později též sameček - uvidíme, jak to dopadne).

Děkuji všem za odpovědi.

Všem spoustu chovatelských úspěchů a radosti z chovu.

Tomáš Frýba

Ještě na doplnění pro všechny zúčastněné. Zadařilo se a mám v tuhle cvhíli tři zdravá mláďata AG ze třech vajíček. Jsou asi 2 až 3 týdny vyétlá z budky. V budce je další vajíčko, ale asi 3-4 dny se na tom nic nemění. Rád bych je vyfotil, ale ještě jsem se nějak nezmohl na digitální foťák. Pro všechny, kteří mi radili, to ovšem není nic nového, takže o nic nepřijdou.

tf napsal(a):
Ještě na doplnění pro všechny zúčastněné. Zadařilo se a mám v tuhle cvhíli tři zdravá mláďata AG ze třech vajíček. Jsou asi 2 až 3 týdny vyétlá z budky. V budce je další vajíčko, ale asi 3-4 dny se na tom nic nemění. Rád bych je vyfotil, ale ještě jsem se nějak nezmohl na digitální foťák. Pro všechny, kteří mi radili, to ovšem není nic nového, takže o nic nepřijdou.

Panove,velmi pozorne jsem si precetl slovo od slova Vasi doskuzi,jsem potesen,protoze to je nejlepsi diskuze za tento rok,sam chovam 6 paru guld,a jsem po 2O lete prestavce v chovu opet na zacatku chovu ptaci stara laska nerezavi,prominte mi prosim nektere moje chyby v clanku ,ale za mych let jsme nevedeli ze jednou bude nastroj, ktery ihned spoji lidi, kteri maji stejne zajmy a je jedno z ktereho koutu repubilky, nebo Evropy jsou a maji si co spolu rici,dozvedel jsem se tu veci ktere jsem nevedel, ze jsou,tak ma diskuze vypadat,aby byla pro kazdeho prinosem, cist nektere dusevni splasky ,ktere jsou na nemoder.diskuzi je ztrata casu a ten nema nikdo, preji vsem zucastnenym Vesele Vanoce a stastny Novy rok,hlavne zdravi, ktere kdyz neni je to trapeni ,ale takovy uz je zivot

marek napsal(a):
Zdravím.

Veľmi sa mi páči veta : „příroda namíchala barvy nejlépe „ :- )
Amadiny Gouldovej chovám s rôznymi prestávkami, prvé som mal detstve potom na začiatku 90-tich rokov a s menšou prestávkou zase v posledných rokoch .
Skúsenosti sú jedna vec, tie musí každý chovateľ nazbierať zo svojej praxe a ďalšia vec sú teoretické vedomosti. Pokiaľ sa chce človek chovu venovať zodpovedne, mal by veľa čítať a pokiaľ je možno, tak aj zahraničnú literatúru, kde je technológia chovu zvyčajne trošku iná, ako u nás. Len sumár vlastných odskúšaných poznatkov a teoretických vedomostí vedie k úspešnému chovu, teda k chovu, kde chovateľ vie čo robí, prečo to robí a k čomu a ako sa chce dopracovať. Pokiaľ to má byť chov, u ktorého ide aj o nejaký štandard, tak je dobré mať vedomosti z genetiky, čo u amadin Gouldovej pokladám za dôležité, vzhľadom na to, že je tam veľa mutácií a ich nesprávne párenie môže viesť postupne k degenerácii. Ale sú dôležité ako som spomínal aj na to, aby chovateľ nemusel robiť len niečo od „ oka“ keď si to môže vypočítať a potom cielene robiť párenie.

Strúhanku ako ste spomínali si pripravujem sám a tu je recept ( mierne doplnený), tak, ako bol v článku a ktorý dlhé roky úspešne používam a keď som mal relatívne veľký chov ryžovníkov, používal som ju aj pri nich :
„Používam na tvrdo uvarené slepačie vajíčko. Voda musí vrieť aspoň 25 min, ale občas nechávam aj viac. Vajíčko sa postrúha na jemnom strúhadle. Pridávam na jemno postrúhanú mrkvu v pomere cca 60 % vajíčka 40 % mrkvy. V lete pridávam menšie množstvo na jemno pokrájanej žihľavy, v zime pridávam trochu rozdrvenej sušenej žihľavy ( nie je nutnosť ju pridávať) . Celé to posypem strúhankou, a opatrne premiešam tak, aby zmes bola sypká a nelepila sa veľmi.
Strúhanku si pripravujem doma nasledovne : 1,5 dielu( môže byť aj viac) dobre usušených rohlíkov na jemno zomletých ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých piškót ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých ovsených vločiek ( mlynček na mak) , 1 diel sušených pšeničných klíčkov ( dajú sa kúpiť v potravinách) celé to spolu premiešam a potom používam pri príprave vaječnej miešaniny. Zmes si treba odskúšať, ak by ju vtáky brali málo, treba dať menej pšeničných klíčkov „
Ovšem, nieje to Písmo sväté , len návod, alebo zloženie , ktoré sa osvedčilo mne, musíte si odskúšať vlastné pomery.
Podstata je tá, že musí byť vždy čerstvá, lebo najmä piškóty podliehajú dosť rýchlo skaze a v chladničke do seba nasajú veľa vody, tak isto aj klíčky. Pokiaľ nieje čerstvá, vtáky ju prijímali len obmedzene a je tam aj riziko plesní, takže radšej si nechajte v chladničke polku vajíčka a pripravte na druhý deň vaječnú miešanicu čerstvú. Veľa času to nezaberie a máte väčšiu istotu, že sa v nej nenamnožili plesne a konzistencia vaječnej zmesi z chladničky nikdy nieje taká, ako keď je čerstvá a preto ju vtáky ani dobre neprijímajú.

Na priemyselne vyrábané vaječné zmesi mám svoj názor a nieje práve najlepší, ale je to však vec skúseností a toho, či si človek väzme na seba to riziko. Ja ich nepoužívam, i keď viem, že sú chovatelia, ktorý s nimi majú dobré skúsenosti. Ovšem podľa mňa, čerstvé vajíčko je čerstvé vajíčko.

Mravčie kukli dostanete kúpiť na burze sušené. Ich zbieranie v prírode je zakázané, lebo pokiaľ viem, mravce , ktoré by prichádzali do úvahy a všetky ich životné štádiá sú chránené. Sušené kukli sú však dosť drahé. Dajú sa tiež nahradiť sušenými dafniami, alebo inými potvorkami, ktoré dostanete kúpiť v akvaristike. Pozor však na možné plesne, ktoré by mohli byť pre organizmus malého vtáka fatálne. Je možné kúpiť aj sušený hmyz pre hmyzožravé vtáky a ten do vajíčka pridávať. Dá sa kúpiť na burzách, alebo fungujú až aj internetové obchody. Tu je jedna z adries : http://eshop.amazonia.cz/ceniky.php3?UID=2005090313172284.47.20.99

V Čechách a tým skorej na Slovensku nieje na trhu nijaká príručka na chov amadín Gouldovej. Ja ne jednej pracujem, chce to však viac času a to najmä z dôvodu dostatku kvalitných fotografií, ktoré si musím postupne fotiť tak, ako sa mi preperujú mutácie, alebo si nejaké u priateľov nafotím. Keďže chcem, aby bola čo najkomplexnejšia, vrátane genetiky, farebného chovu a fotografií čo možno najviac mutácií, chce to čas.
Chovám samozrejme aj prírodne sfarbené vtáky. Ak to bude aktuálne , potom sa dohodneme.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

p. Buranský,

chcel som sa opýtať k tej knihe, čo ste tu spomínali v r 2005, že či už bola vydaná alebo ešte nie.

A takisto by ma zaujímalo či je nejaký AG klub.


Ďakujem za odpoveď.

Naozaj nie je žiadny klub chovateľov AG na Slovensku? Ak máte nejaké info napíšte prosím. Nehľadám nejaké klubové známky a podobne, zaujímal by ma aj nejaký voľný klub hlavne na vymienanie vedomostí a skúseností