Dobrý večer,
Rád bych se podělil o trochu radosti, kterou mi dělají moje ary.
Před asi rokem jsem získal z chovu pětiletou samičku ara marakana (primolius maracana), která nelétala a špatně chodila. Její stav byl velmi špatný, tak nám začala dlouhá cesta ke zotavování, která však ještě stále není u konce. Pravděpodobně byla stržena samcem při jeho toku někdy před třemi roky. Shánění co možná nejpestřejších dobrot, podávání medu, glukozy, různých druhů ovoce, speciální složky stravy, minerálů, všehomožného a denní intenzivní péče se vyplatila a stav se výrazně zlepšil. Ara marakana jmémen "Boženka" přestala padat z bidla, nabírá sílu, obratně šplhá, trochu popolétne, stále však při chůzi na podlaze křiví prsty. Nervová soustava??? Těžko říct, nikdo mi poradit nedokázal. Křičí a velmi kontaktně reaguje, má mnoho síly a odhodlání žít.
Aby nebyla sama sháněl jsem jí asi dva měsíce společníka s podobným handicapem. Povedlo semi koupit koncem roku 2009 samečka ary žlutokrkého (primolius auricollis). Samečka jsme pojmenovali "Lojzík". Jedná se o samečka z odchytu stáří asi 8 let. Po ztrátě své partnerky si u původního chovatele okousal prsty na jedné noze a oškubal si břicho a oblast zad mezi křídly. Také je velmi kontaktní a i přesto, že nejde na ruku, je schopen přiletět na rameno a rád si beze dobroty z ruky.
Obě ary jsem velmi pečlivě pozoroval, jak budou reagovat, když je dám dohromady. Neprojevovali o sebe zájem,ale respektovali se navzájem. Po několika dnech si padli do oka a poprvé si probírali peří. Boženka už potřebovala probrat peří na hlavě, které jí před nějakým časem dorostlo a nebylo zcela rozvinuté. Oba se chovali velmi jemně.
Povedlo se mi dnes vyfotit jejich další romantickou chvíli, která je mi odměnou za intenzivní péči a ze které mám velkou radost.
Pro tyto okamžiky se mi veškeré snažení vyplatilo. Oba jsou spokojeni, dostali šanci žít v páru a mají obmyslím dobré podmínky, jaké by každé zvíře v péči člověka mělo mít. Handicap ptáky sice omezuje, ale neznamená, že nemohou společně tvořit pár a mít dobré podmínky pro šťastný život. Snažím se porozumět jejich potřebám a chci jim poskytnout takové podmínky, které potřebují.
Zvláště v očích Božky je vidět veliká změna, z nemohoucí chudinky, která koukala jako hromádka neštěstí se stala ukřičená dominantní paní ara, která si dokáže udělat pořádek a vykřičet, kdo je doma pánem. V očích má naději a jakoby mi děkovala, že jsem si jí vzal do péče. Lojzík je pohodář, který se při mém přiblížení natahuje a předklání, beru to jako pozdrav a současně vychytralé žebrání o kousek něžeho dobrého.
Zdálo by se, že jde o maličkost, ale pro mne znamená zvládnutí těch nejhorších časů a změna k lepšímu velký kus práce, velký úspěch, zvláště pak, pokud dokážu zhodnotit co bylo předtím a co je teď s odstupem času. Jak dlouho oba vydrží nevím, ale budu rád, když se jim podaří žít spokojeně dalších několik třeba i desítek let.
Přikládám několik jejich fotek a současně prosím touto cestou odborníky, kteří by dokázali podle několika příznaků odhadnout, co bylo a mohlo by být důvodem zmíněných potíží ary marakany.
Přeji všem rovněž takto spokojené papoušky, ať už jsou handicapovaní nebo zcela zdraví. Energie vložená do péče se vždy mnohonásobně vrátí.
Děkuji všem za reakce a případné rady.
S pozdravem Martin Záruba
mitraton
napsal(a):
Dobrý večer,
Rád bych se podělil o trochu radosti, kterou mi dělají moje ary.
Před asi rokem jsem získal z chovu pětiletou samičku ara marakana (primolius maracana), která nelétala a špatně chodila. Její stav byl velmi špatný, tak nám začala dlouhá cesta ke zotavování, která však ještě stále není u konce. Pravděpodobně byla stržena samcem při jeho toku někdy před třemi roky. Shánění co možná nejpestřejších dobrot, podávání medu, glukozy, různých druhů ovoce, speciální složky stravy, minerálů, všehomožného a denní intenzivní péče se vyplatila a stav se výrazně zlepšil. Ara marakana jmémen "Boženka" přestala padat z bidla, nabírá sílu, obratně šplhá, trochu popolétne, stále však při chůzi na podlaze křiví prsty. Nervová soustava??? Těžko říct, nikdo mi poradit nedokázal. Křičí a velmi kontaktně reaguje, má mnoho síly a odhodlání žít.
Aby nebyla sama sháněl jsem jí asi dva měsíce společníka s podobným handicapem. Povedlo semi koupit koncem roku 2009 samečka ary žlutokrkého (primolius auricollis). Samečka jsme pojmenovali "Lojzík". Jedná se o samečka z odchytu stáří asi 8 let. Po ztrátě své partnerky si u původního chovatele okousal prsty na jedné noze a oškubal si břicho a oblast zad mezi křídly. Také je velmi kontaktní a i přesto, že nejde na ruku, je schopen přiletět na rameno a rád si beze dobroty z ruky.
Obě ary jsem velmi pečlivě pozoroval, jak budou reagovat, když je dám dohromady. Neprojevovali o sebe zájem,ale respektovali se navzájem. Po několika dnech si padli do oka a poprvé si probírali peří. Boženka už potřebovala probrat peří na hlavě, které jí před nějakým časem dorostlo a nebylo zcela rozvinuté. Oba se chovali velmi jemně.
Povedlo se mi dnes vyfotit jejich další romantickou chvíli, která je mi odměnou za intenzivní péči a ze které mám velkou radost.
Pro tyto okamžiky se mi veškeré snažení vyplatilo. Oba jsou spokojeni, dostali šanci žít v páru a mají obmyslím dobré podmínky, jaké by každé zvíře v péči člověka mělo mít. Handicap ptáky sice omezuje, ale neznamená, že nemohou společně tvořit pár a mít dobré podmínky pro šťastný život. Snažím se porozumět jejich potřebám a chci jim poskytnout takové podmínky, které potřebují.
Zvláště v očích Božky je vidět veliká změna, z nemohoucí chudinky, která koukala jako hromádka neštěstí se stala ukřičená dominantní paní ara, která si dokáže udělat pořádek a vykřičet, kdo je doma pánem. V očích má naději a jakoby mi děkovala, že jsem si jí vzal do péče. Lojzík je pohodář, který se při mém přiblížení natahuje a předklání, beru to jako pozdrav a současně vychytralé žebrání o kousek něžeho dobrého.
Zdálo by se, že jde o maličkost, ale pro mne znamená zvládnutí těch nejhorších časů a změna k lepšímu velký kus práce, velký úspěch, zvláště pak, pokud dokážu zhodnotit co bylo předtím a co je teď s odstupem času. Jak dlouho oba vydrží nevím, ale budu rád, když se jim podaří žít spokojeně dalších několik třeba i desítek let.
Přikládám několik jejich fotek a současně prosím touto cestou odborníky, kteří by dokázali podle několika příznaků odhadnout, co bylo a mohlo by být důvodem zmíněných potíží ary marakany.
Přeji všem rovněž takto spokojené papoušky, ať už jsou handicapovaní nebo zcela zdraví. Energie vložená do péče se vždy mnohonásobně vrátí.
Děkuji všem za reakce a případné rady.
S pozdravem Martin Záruba
...
mitraton
napsal(a):
...
Dobry den pane Zaruba,mam stoho velkou radost ze Arousek se u vas takhle dobre ma.mel sem dlouho vycitky ze jsem ho prodal ale dnes kdyz vidim ze vse dopadlo dobre a ma se takhle naramne dobre tak sem stastny.preji at se jim dal dari a vam at vydrzi nadseni a chovaatelska touha.s pozdravem MAN
adyn
napsal(a):
Dobry den pane Zaruba,mam stoho velkou radost ze Arousek se u vas takhle dobre ma.mel sem dlouho vycitky ze jsem ho prodal ale dnes kdyz vidim ze vse dopadlo dobre a ma se takhle naramne dobre tak sem stastny.preji at se jim dal dari a vam at vydrzi nadseni a chovaatelska touha.s pozdravem MAN
Dobry den,prosim vas,jestli to neni tajne,kolik jste dal za toho samce ary zlutokrke.Dekuji
mitraton
napsal(a):
Dobrý večer,
Rád bych se podělil o trochu radosti, kterou mi dělají moje ary.
Před asi rokem jsem získal z chovu pětiletou samičku ara marakana (primolius maracana), která nelétala a špatně chodila. Její stav byl velmi špatný, tak nám začala dlouhá cesta ke zotavování, která však ještě stále není u konce. Pravděpodobně byla stržena samcem při jeho toku někdy před třemi roky. Shánění co možná nejpestřejších dobrot, podávání medu, glukozy, různých druhů ovoce, speciální složky stravy, minerálů, všehomožného a denní intenzivní péče se vyplatila a stav se výrazně zlepšil. Ara marakana jmémen "Boženka" přestala padat z bidla, nabírá sílu, obratně šplhá, trochu popolétne, stále však při chůzi na podlaze křiví prsty. Nervová soustava??? Těžko říct, nikdo mi poradit nedokázal. Křičí a velmi kontaktně reaguje, má mnoho síly a odhodlání žít.
Aby nebyla sama sháněl jsem jí asi dva měsíce společníka s podobným handicapem. Povedlo semi koupit koncem roku 2009 samečka ary žlutokrkého (primolius auricollis). Samečka jsme pojmenovali "Lojzík". Jedná se o samečka z odchytu stáří asi 8 let. Po ztrátě své partnerky si u původního chovatele okousal prsty na jedné noze a oškubal si břicho a oblast zad mezi křídly. Také je velmi kontaktní a i přesto, že nejde na ruku, je schopen přiletět na rameno a rád si beze dobroty z ruky.
Obě ary jsem velmi pečlivě pozoroval, jak budou reagovat, když je dám dohromady. Neprojevovali o sebe zájem,ale respektovali se navzájem. Po několika dnech si padli do oka a poprvé si probírali peří. Boženka už potřebovala probrat peří na hlavě, které jí před nějakým časem dorostlo a nebylo zcela rozvinuté. Oba se chovali velmi jemně.
Povedlo se mi dnes vyfotit jejich další romantickou chvíli, která je mi odměnou za intenzivní péči a ze které mám velkou radost.
Pro tyto okamžiky se mi veškeré snažení vyplatilo. Oba jsou spokojeni, dostali šanci žít v páru a mají obmyslím dobré podmínky, jaké by každé zvíře v péči člověka mělo mít. Handicap ptáky sice omezuje, ale neznamená, že nemohou společně tvořit pár a mít dobré podmínky pro šťastný život. Snažím se porozumět jejich potřebám a chci jim poskytnout takové podmínky, které potřebují.
Zvláště v očích Božky je vidět veliká změna, z nemohoucí chudinky, která koukala jako hromádka neštěstí se stala ukřičená dominantní paní ara, která si dokáže udělat pořádek a vykřičet, kdo je doma pánem. V očích má naději a jakoby mi děkovala, že jsem si jí vzal do péče. Lojzík je pohodář, který se při mém přiblížení natahuje a předklání, beru to jako pozdrav a současně vychytralé žebrání o kousek něžeho dobrého.
Zdálo by se, že jde o maličkost, ale pro mne znamená zvládnutí těch nejhorších časů a změna k lepšímu velký kus práce, velký úspěch, zvláště pak, pokud dokážu zhodnotit co bylo předtím a co je teď s odstupem času. Jak dlouho oba vydrží nevím, ale budu rád, když se jim podaří žít spokojeně dalších několik třeba i desítek let.
Přikládám několik jejich fotek a současně prosím touto cestou odborníky, kteří by dokázali podle několika příznaků odhadnout, co bylo a mohlo by být důvodem zmíněných potíží ary marakany.
Přeji všem rovněž takto spokojené papoušky, ať už jsou handicapovaní nebo zcela zdraví. Energie vložená do péče se vždy mnohonásobně vrátí.
Děkuji všem za reakce a případné rady.
S pozdravem Martin Záruba
Dobrý den, držím palce při vašem "projektu" navrácení hodnotného života vašim svěřenců.
Osobně se domnívám, že pokud nemáte od původního majitele marakány naprosto jasně řečeno co se jí přihodilo, může se jednat o dilataci žaludku, nervové příznaky by tomu odpovídaly.(popolétá, trochu šplhá, křiví prsty.....)
Zvýšenou péčí pravděpodobně prodlužujete její život, ale je otázka co bude dál.Píšete, že dáváte med a další speciální krmiva tzn.granule ? .Znamená to, že špatně tráví ? Stopy trusu tomu trochu napovídají
Možná pokud je v pořádku proč jí neposkytnout samce marakany, co když odchováte křížence....? Vím, že je to daleko a je otázka jak ta samička vůbec dopadne, ale zvažoval jste i toto ?
Přeji hodně úspěchů a hlavně štěstí.
splendid
napsal(a):
Dobrý den, držím palce při vašem "projektu" navrácení hodnotného života vašim svěřenců.
Osobně se domnívám, že pokud nemáte od původního majitele marakány naprosto jasně řečeno co se jí přihodilo, může se jednat o dilataci žaludku, nervové příznaky by tomu odpovídaly.(popolétá, trochu šplhá, křiví prsty.....)
Zvýšenou péčí pravděpodobně prodlužujete její život, ale je otázka co bude dál.Píšete, že dáváte med a další speciální krmiva tzn.granule ? .Znamená to, že špatně tráví ? Stopy trusu tomu trochu napovídají
Možná pokud je v pořádku proč jí neposkytnout samce marakany, co když odchováte křížence....? Vím, že je to daleko a je otázka jak ta samička vůbec dopadne, ale zvažoval jste i toto ?
Přeji hodně úspěchů a hlavně štěstí.
Dobrý den,
Od původního majitele mám informaci, že marakanu nechal testovat na chlamidie a dilataci žaludku, ale že se ani jedna z nemocí nepotvrdila. Prý jí dával měsíc nějaká antibiotika.
Osobně jsem zkoušel různé druhy pivovarských kvasnic-energy a myslím dva další druhy, jméno nevím, odsypal jsem si z většího balení, přidával jsem do krmiva krmný vápenec, zkoušel jsem med na piškotách a rozpuštěný ve vodě, glukopur, aquakar, supervit D, acidomid jako doplňky výživy, různé nepražené natural oříšky, krmím směsí pro velké papoušky s přídavkem chilli papriček, které však neberou, směs doplňuji piniovými oříšky, piškotami, ovocem typu jablka, pomeranče, banány, mandarinky, hroznové víno, kiwi, ze zeleniny červenou papriku, mrkev karotku, máčel jsem krmení-směsku, separátně pšenici, která byla podávána při vyrašení klíčků, zkoušel jsem dávat barevné papouščí granule-neberou, podával vaječnou míchanici sušenou, podával jsem vařená vejce, sušené mléko, B-komplex, vitamín C, snažím se dávat stále něco pestrého. Do vody jsem zkoušel pár dní dávat kombuchový nápoj v ředění 1:1.Trus je řidší, do zelena s bělavou složkou moči, vždy jde o velkou dávku ve srovnání s arou žlutokrkým. Podávám vápenné závěsné kosti, vápenný grit smíchaný s gritem z mořských drcených skořápek smíchaných s krmným vápencem. Rád bych sehnal grit se složkami jílu a palmový olej, zda by toto bylo pro ně dobré.
Ptal jsem se veterináře, co s ní mohu dělat, poradil mi, že to mám nechat osudu, že to může být nervová soustava, která je po dlouhodobém špatném stavu asi postižená. Podle mě věděl totéž, co já, tedy málo. Na první pohled je marakana vcelku v pořádku, ale podle mě se výrazně zlepšila, ale stále není fit. právě přepelíchávala, dorůstá jí ocas, který po vytržení původním chovatelem nedorůstal optimálně. Vše bylo asi špatným stavem. Když je mimo volierku, chodí po podlaze, tak křiví prsty, dříve jen slétla a sotva se vyšplhala zpátky, teď má občas tendence vylétnout a popolétnout. na bidle se drží vcelku silně, když byla ve špatném stavu, občas držela na střídavo nohu u těla, jakoby jí bolely, nešlo o běžné stání na jedné noze. Zpočátku nebyla schopna se na bidle udržet, často i v noci spadla, dnes již je na tom z tohoto hlediska lépe. Zda jsou to nervy nebo co by pomohlo nevím. Je odčervená panacurem. Zda se pod těmito příznaky skrývá něco více netuším. Přijde mi, že za ten rok se dostala do kupy, ale nevidím, že by nějak výrazně přibírala na váze, zvláště na prsou, ani nemůže být řeč o nějakém tloustnutí.
Nevím, zda by bylo dobré nechat jí vyšetřit, pokud již něco podobného absolvovala. Nerad bych jí stresoval ještě víc, pokud by to mohlo být od nervů. Díky bohu se neškube, jen prostě není tak silná a zcela v pořádku.
O křížení myslím není vůbec potřeba diskutovat, stav je takový, že neočekávám chuť na páření a ani bych nevěřil, že by to klaplo. Pokud je stav jaký je, beru handicapovaného aru žlutokrkého jako motivaci pro spokojený život spíš, než partnera na odchov mladých. Ary se nekrmí, jen se respektují a občas si probírají peří. Povídají si spolu ráno kolem půl osmé zhruba půl hodiny, přes den marakana vždy zakřičí, ara žlutokrký je spíše zticha nebo jen tiše spolu komunikují. Marakana reaguje na jisté zvuky křičením, nesnáší nebo naopak může Helenu Vondráčkovou, při jiném CD není tak aktivní a uřvaná. Beru křik pozitivně, nemít energii, tek jen sedí a kouká. Někdy když jsem blízko a má náladu tak přešlapuje źe strany na stranu a chčí, asi se předvádí nebo je to projev strachu. Jindy si vezme oříšek z ruky. Většinou na truc dobrotu vezme a hodí jí na zem. Pro slunečnici v téměř zralém stavu se i natáhla a vše poctivě sežrala.
K dispozici mají budku přírodně kroucenou z kmenu, kterou společně zvenku demolují-okousávají kůru, brousí si tak zobáky, dovnitř leze jen ara žlutokrký a to aby oloupával kůru u vstupu, úplně dovnitř neleze ani jeden. Dostávají také olepené tyčinky zrním a oříšky, na kterých je asi nejvíc baví dřevěná tyčka, kterou rozštípou.
Koupali se jen jednou v misce na vodu. Většinou denně, až na výjimky je postříkám vlažnou až teplou vodou z rozprašovače. Teplotu v místnosti(obývací pokoj) nají přes den 17-18 st., večer kolem 22 st.
Snažím se jim dát péči, kterou si zaslouží, obě ary jsou osobnosti a s tím k nim přistupuji, nejraději bych je však viděl zcela zdravé a fit.
Pokud by někdo tušil, co by mohlo být problémem nebo má zkušenosti s obdobnými problémy jako má marakana, budu velmi rád za radu nebo sdělení zkušeností.
Děkuji všem za reakce.
S pozdravem Martin Záruba
adyn
napsal(a):
Dobry den pane Zaruba,mam stoho velkou radost ze Arousek se u vas takhle dobre ma.mel sem dlouho vycitky ze jsem ho prodal ale dnes kdyz vidim ze vse dopadlo dobre a ma se takhle naramne dobre tak sem stastny.preji at se jim dal dari a vam at vydrzi nadseni a chovaatelska touha.s pozdravem MAN
odpověď pro: adyn (ADYN)
Zdravím Vás pane MAN,
Jsem rád, že jste šťastný. Aroušek, dnes Lojza se ke mě dostal přes další dva chovatele, kteří od něho asi očekávali příliš(hodně muziky za málo peněz). Mě nakonec jeho packa bez prstů a otrhané břicho nevadí. Možná tím, že od něho neočekávám vůbec nic, jsem za něho velmi rád. Je hodný, naslouchá, předklání se a natahuje jako herec a když má náladu, přilétne na rameno a nechá se nosit. Nevím, zda jste ho tohle naučili, ale je to fajn. Nožku bez prstů si ze začátku pořád oždiboval, jakoby stresem jí obíral. Záhy toho nechal, protože jsem mu místa, kde ze začátku sedával namazal rostlinným olejem, tím se mu nožka namazala. Změkla mu na ní kůže a vypadá to, že už jí neobírá. Stačilo málo a dal s nohou pokoj. Jsem nakonec rád, že jsem získal kontakt na Vás, prvního majitele a že jste mi ochotně sdělil veškeré jeho oblíbené krmení a zkušenosti, které jste po několika letech jeho držení nabyl.
Věřím že se u mě bude mít dobře, je a bude to mou snahou.
S pozdravem Martin Záruba
mitraton
napsal(a):
Dobrý den,
Od původního majitele mám informaci, že marakanu nechal testovat na chlamidie a dilataci žaludku, ale že se ani jedna z nemocí nepotvrdila. Prý jí dával měsíc nějaká antibiotika.
Osobně jsem zkoušel různé druhy pivovarských kvasnic-energy a myslím dva další druhy, jméno nevím, odsypal jsem si z většího balení, přidával jsem do krmiva krmný vápenec, zkoušel jsem med na piškotách a rozpuštěný ve vodě, glukopur, aquakar, supervit D, acidomid jako doplňky výživy, různé nepražené natural oříšky, krmím směsí pro velké papoušky s přídavkem chilli papriček, které však neberou, směs doplňuji piniovými oříšky, piškotami, ovocem typu jablka, pomeranče, banány, mandarinky, hroznové víno, kiwi, ze zeleniny červenou papriku, mrkev karotku, máčel jsem krmení-směsku, separátně pšenici, která byla podávána při vyrašení klíčků, zkoušel jsem dávat barevné papouščí granule-neberou, podával vaječnou míchanici sušenou, podával jsem vařená vejce, sušené mléko, B-komplex, vitamín C, snažím se dávat stále něco pestrého. Do vody jsem zkoušel pár dní dávat kombuchový nápoj v ředění 1:1.Trus je řidší, do zelena s bělavou složkou moči, vždy jde o velkou dávku ve srovnání s arou žlutokrkým. Podávám vápenné závěsné kosti, vápenný grit smíchaný s gritem z mořských drcených skořápek smíchaných s krmným vápencem. Rád bych sehnal grit se složkami jílu a palmový olej, zda by toto bylo pro ně dobré.
Ptal jsem se veterináře, co s ní mohu dělat, poradil mi, že to mám nechat osudu, že to může být nervová soustava, která je po dlouhodobém špatném stavu asi postižená. Podle mě věděl totéž, co já, tedy málo. Na první pohled je marakana vcelku v pořádku, ale podle mě se výrazně zlepšila, ale stále není fit. právě přepelíchávala, dorůstá jí ocas, který po vytržení původním chovatelem nedorůstal optimálně. Vše bylo asi špatným stavem. Když je mimo volierku, chodí po podlaze, tak křiví prsty, dříve jen slétla a sotva se vyšplhala zpátky, teď má občas tendence vylétnout a popolétnout. na bidle se drží vcelku silně, když byla ve špatném stavu, občas držela na střídavo nohu u těla, jakoby jí bolely, nešlo o běžné stání na jedné noze. Zpočátku nebyla schopna se na bidle udržet, často i v noci spadla, dnes již je na tom z tohoto hlediska lépe. Zda jsou to nervy nebo co by pomohlo nevím. Je odčervená panacurem. Zda se pod těmito příznaky skrývá něco více netuším. Přijde mi, že za ten rok se dostala do kupy, ale nevidím, že by nějak výrazně přibírala na váze, zvláště na prsou, ani nemůže být řeč o nějakém tloustnutí.
Nevím, zda by bylo dobré nechat jí vyšetřit, pokud již něco podobného absolvovala. Nerad bych jí stresoval ještě víc, pokud by to mohlo být od nervů. Díky bohu se neškube, jen prostě není tak silná a zcela v pořádku.
O křížení myslím není vůbec potřeba diskutovat, stav je takový, že neočekávám chuť na páření a ani bych nevěřil, že by to klaplo. Pokud je stav jaký je, beru handicapovaného aru žlutokrkého jako motivaci pro spokojený život spíš, než partnera na odchov mladých. Ary se nekrmí, jen se respektují a občas si probírají peří. Povídají si spolu ráno kolem půl osmé zhruba půl hodiny, přes den marakana vždy zakřičí, ara žlutokrký je spíše zticha nebo jen tiše spolu komunikují. Marakana reaguje na jisté zvuky křičením, nesnáší nebo naopak může Helenu Vondráčkovou, při jiném CD není tak aktivní a uřvaná. Beru křik pozitivně, nemít energii, tek jen sedí a kouká. Někdy když jsem blízko a má náladu tak přešlapuje źe strany na stranu a chčí, asi se předvádí nebo je to projev strachu. Jindy si vezme oříšek z ruky. Většinou na truc dobrotu vezme a hodí jí na zem. Pro slunečnici v téměř zralém stavu se i natáhla a vše poctivě sežrala.
K dispozici mají budku přírodně kroucenou z kmenu, kterou společně zvenku demolují-okousávají kůru, brousí si tak zobáky, dovnitř leze jen ara žlutokrký a to aby oloupával kůru u vstupu, úplně dovnitř neleze ani jeden. Dostávají také olepené tyčinky zrním a oříšky, na kterých je asi nejvíc baví dřevěná tyčka, kterou rozštípou.
Koupali se jen jednou v misce na vodu. Většinou denně, až na výjimky je postříkám vlažnou až teplou vodou z rozprašovače. Teplotu v místnosti(obývací pokoj) nají přes den 17-18 st., večer kolem 22 st.
Snažím se jim dát péči, kterou si zaslouží, obě ary jsou osobnosti a s tím k nim přistupuji, nejraději bych je však viděl zcela zdravé a fit.
Pokud by někdo tušil, co by mohlo být problémem nebo má zkušenosti s obdobnými problémy jako má marakana, budu velmi rád za radu nebo sdělení zkušeností.
Děkuji všem za reakce.
S pozdravem Martin Záruba
Děkuji za odpověď.To, že vám majitel tvrdil, že ji nechal vyšetřit na dilataci berte s rezervou.Test se provádí pouze odběrem části žaludku a volete, případně pitvou již uhynulého jedince.Jinak nelze nemoc prokázat.
Takže je otázka co a zda vůbec majitel dělal a raději se jí nezbavil aby ji neměl v chovu s nebezpečím šíření nemoci na další papoušky.
Ať vám ukáže protokoly o testech a vyšetření na dilataci.Veterinářů, kteří by tohle dokázali(odebrat tkáň) u nás moc nebude, s tím předpokládám souhlasíte(max. dva lidé...)
Domnívám se, že tam ta dilatace je, příznaky, které popisujete tomu napovídají.
Bohužel vše jsou vlastní zkušenosti, které jsem získal u arů žlutokrkých....
Je také možné, že to tak není a to vám přeji.
splendid
napsal(a):
Děkuji za odpověď.To, že vám majitel tvrdil, že ji nechal vyšetřit na dilataci berte s rezervou.Test se provádí pouze odběrem části žaludku a volete, případně pitvou již uhynulého jedince.Jinak nelze nemoc prokázat.
Takže je otázka co a zda vůbec majitel dělal a raději se jí nezbavil aby ji neměl v chovu s nebezpečím šíření nemoci na další papoušky.
Ať vám ukáže protokoly o testech a vyšetření na dilataci.Veterinářů, kteří by tohle dokázali(odebrat tkáň) u nás moc nebude, s tím předpokládám souhlasíte(max. dva lidé...)
Domnívám se, že tam ta dilatace je, příznaky, které popisujete tomu napovídají.
Bohužel vše jsou vlastní zkušenosti, které jsem získal u arů žlutokrkých....
Je také možné, že to tak není a to vám přeji.
Dobrý den,
Děkuji Vám za Vaši reakci. Protože o této nemoci nic nevím, důvěřoval jsem chovateli, že dilatace nebyla prokázána. Zda to bylo léžení typu pokus omyl nevím, ale mou snahou by teď bylo marakaně pomoci. Zda se dá dilatace vyléčit nevím,každopádně by asi bylo dobré nechat jí udělat nějaké testy, pokud by se mi povedlo nalézt dobrého veterináře, který tomu rozumí a tímto se zabývá.
Existují nějaké léky na dilataci?
Děkuji za reakci na můj laický dotaz.
S pozdravem Záruba
mitraton
napsal(a):
Dobrý den,
Děkuji Vám za Vaši reakci. Protože o této nemoci nic nevím, důvěřoval jsem chovateli, že dilatace nebyla prokázána. Zda to bylo léžení typu pokus omyl nevím, ale mou snahou by teď bylo marakaně pomoci. Zda se dá dilatace vyléčit nevím,každopádně by asi bylo dobré nechat jí udělat nějaké testy, pokud by se mi povedlo nalézt dobrého veterináře, který tomu rozumí a tímto se zabývá.
Existují nějaké léky na dilataci?
Děkuji za reakci na můj laický dotaz.
S pozdravem Záruba
Dobrý den,
Rád bych ještě doplnil k marakaně, že její trus nenese vůbec žádné známky nestrávené potravy. je vždy většího množství.
V nějakém z příspěvků jsem četl, že je vhodné na zažívání podávat přípravek Pentasa svow release tablets 500mg v množství 1/8 tablety denně. Vzhledem k tomu, že Pentasu mám, zkusím jí marakaně podávat. Působí pozitivně na zažívací trakt. Doufám, že to bude mít dobrý efekt.
Děkuji za případné rady a postřehy.
Dobrý večer,
Marakana bohužel zmřela. Její stav se zhoršil posledních pár dní natolik, že přestala bojovat, žrát a umřela. Během dvou let, co jsem jí měl se několikrát její stav zlepšil a střídavě na tom byla dobře a hůře,nikdy však nedosáhla stavu, kdy by byla zcela v pořádku. Její oči byly černé jako uhel a bylo v nich vidět jak trápení, tak chuť do života. Celou dobu však bylo vidět, že je vděčná za možnost žít a mít všeho dostatek. Jak vitamínů, minerálů, všemožných doplňků, tak kvalitního krmení a spousty ovoce a dobrot.
Dožila při své nemoci v klidu, pohodě, bez stresu a ve společnosti druhé ary. Nebyla tak nikde odstrčená a měla spoustu pozornosti a péče.
Věřím, že jí byly zajištěny důstojné podmínky na poklidný zbytek života.
V den úmrtí se sameček ara žlutokrký krmení ani nedotkl. Je nezvykle tichý a asi je smutný, že svou "družku" ztratil.
Bohužel to v jeho případě není poprvé, tak jen doufám, že u mě má dostatek klidu a pohody, aby si nějak neubližoval.
Právě v den, kdy marakana zemřela jsem podnikal douhou několikahodinovou cestu, kdy jsem si jel pro samečka ary marakany. Tento je kromě křídel a ocasu komplet oškubaný. Bohužel se minuli, což mě mrzí, ale je to pro mě výzva, abych se i jemu pokusil vytvořit takové podmínky, aby svůj zlozvyk eliminoval na minimum, dostal se do pohody a žil spokojeně tentokrát ve společnosti svého kamaráda. Má trošku odstup od pana domácího, ale fascinuje mě svou zvědavostí a šplhacími dovednostmi, které samičce marakany bohužel chyběly z důvod jejího stavu. Již během cesty do nového domova se v něm objevilo dřívější pouto k člověku a bral si z ruky namočené piškoty. I přes to, že je téměř dvouletý, dožadoval se krmení, třepal při tom křídly a vydával zvuky krmeného mláděte. Byl odebrán z budky téměř před vylétnutím a ručně dokrmen, po nějaké době byl přemístěn do společnosti jiného druha svého rodu a oškubal se. Pochází však z chovu vynikajícího chovatele. Bohužel je psychika u každého jedince tak specifická a různá, že mnohdy ani při těch nejlepších podmínkách nelze takovým věcem předejít. Člověk se tak zamýšlí, co mohlo být příčinou. Vzhledem k projevům tipuji, že u něho vzniklo pouto k člověku a po té, co byl přestěhovám k aře se asi "urazil", možná se nudil, či byl pod vlivem stresu a oškubal se.
Věřím, že znovunalezení důvěry a dostatek péče a zábavy by mohlo jeho rozmar eliminovat a mohl by se trošku uklidnit a se škubáním přestat. Možná, že se jeho stav nezmění, ale na rozdíl od samičky marakany je zdravý, tak je zde předpoklad, že by se mohl dožít při dobré péči vysokého věku. Je to výzva, zodpovědnost a především spousta práce.
Každý papoušek, který to nemá v životě lehké z důvodu postižení, problému či nějaké nemoci má dostat šanci, pokud projevuje sílu žít a zvládnout svůj stav.
Je to právě člověk, který domestikoval živočichy, aby se jimi mohl obklopovat a pokud se přihodí něco nepříjemného, musí to být opět člověk, kdo jim pomůže a zajistí jim vše potřebné, aby se mohli vrátit zpátky do stavu, kdy byli v pořádku nebo měli možnost se tomu stavu opět přiblížit. Odstrčit papouška stranou, kde ho nikdo neuvidí je řešení, které je špatné. Všichni moji arové však byli dříve v péči rozumných chovatelů, kteří jim dali u mě možnost žít a především žít důstojně, jak si zaslouží.
Každý chovatel se setkal někdy s handicapovaným živočichem, buď u sebe nebo v chovu někoho jiného. Pokud někdo vlastní nechtěného a "špatného" papouška ať již z důvodu postižení nebo třeba z nemožnosti uplatnění se v chovu či vysokého věku, měl by mu dát přednostně šanci dožít u někoho s možností nadstandardní péče, než ho utatit, či nechat se trápit někde v koutě.
Je však nutno si uvědomit, že papoušci se dožívají vysokého věku, jde tedy o závazek do budoucnosti a to nejen časový, ale také finanční. Ary potřebují kvalitní krmení, nelze je krmit třemi druhy zrnin, jejich stravovací nároky jsou vyšší. Pestrost potravy musí být taková, aby měli od všeho něco. Kdo nemá čas a možnost zajištění nadstandardu, raději by si velkého papouška pořizovat neměl.
Přesto, jak se někteří umí s láskou starat o psy, kočky a jiná zvířata, která berou jako člena rodiny, mohou se mnozí starat se stejným nadšením a intenzitou také o papouška.
Jedno je jisté, papoušek, který je si vědom toho, že není v pořádku, vyjadřuje mnohem intenzivněji svou vděčnost svému ošetřovateli. Naší snahou by pak mělo být vytvořit mu takové podmínky, aby postižení které má nemusel brát jako omezení, ale aby si užíval život stejně, či ještě lépe, než papoušek zdravý.
Přeji všem spoustu radosti se svěřenci a mnoho ůspěchů v pomoci těm, kteří to potřebují.
S chovatelským pozdravem Martin Záruba
Zdravím všechny chovatele.
Samečci k sobě chovají s odstupem času poměrně velkým odstup. Jsou mezi nimi mnohdy i znatelné neshody a to díky neustálému pohybu mladšího samečka. Starší už je přecejen dospělý a nesnese provokaci mladého. Vidím u ary žlutokrkého, že by potřeboval samičku, podobně, jako měl tehdy marakanu nebo ještě dříve partnerku svého druhu. Zvažuji, zda by pro něho nebylo nejlepší najít mu nové bydlení u někoho, kdo by mu mohl nabídnout samičku a život ve spokojeném páru. Je velmi vnímavý a je patrné, že mu schází družka.
U ary je pouto k partnerovi velmi silné a každá ztráta druha se jistým způsobem projeví na chování a spokojenosti...