Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

13.7.2013 16:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.4

je nějaká dobrá rada jak dostat pyrury do toku vubec se jim jaksi nechce. Loni mladé měli

Neregistrovaný uživatel

13.7.2013 16:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.80

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je nějaká dobrá rada jak dostat pyrury do toku vubec se jim jaksi nechce. Loni mladé měli

podavejte pestrou stravu. Macene, klicene, vajecnou michanici, dost ovoce a zeleniny.

Neregistrovaný uživatel

13.7.2013 18:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.160

Ono asi záleží jak který pár. Já s nima žádné extráty s krmením nedělám a hnízdí 2x do roka.

Neregistrovaný uživatel

14.7.2013 18:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.241.104

davam vše 3druhy ovoce tři zeleniny piškot senegalsky proso suchou smes i klicenou 33 budku jsem pridal i druhou pro jistotu a zadelal je aby je korely nerusily

Neregistrovaný uživatel

11.8.2013 14:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.251.134

CO prosím dáváte do budky pyrurám? Mám tam hobliny, je to ok?

Neregistrovaný uživatel

11.8.2013 14:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.66.203

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
CO prosím dáváte do budky pyrurám? Mám tam hobliny, je to ok?

Zdravím! Pre pyrury kľudne môžete používať hobliny zbavené prachu. Veľmi vhodné je zároveň pravidelne podávať priamo do búdky nakrátko nastrihané vetvičky zbavené listov. Tento postup slúži ako prevencia pred šklbaním mláďat.

Tomuto "grifu" vďačím PharmDr. Lukášovi Bryndzovi, ktorý uverejnil článok v časopise Nová Exota 5/2013 na str. 14 - 15.

Jedná sa o to, že pokiaľ sú hobliny už nasiaknuté trusom, samička (aj samček) v pudovom chovaní začnú mláďatám odhryzávať vyrastajúce brčká kvôli nenaplnenej snahe okusovať vnútorné steny búdky. Najskôr som tento problém pripisoval tiež veľmi dobrému názoru od pána MVDr. Tukača - o obsahu veľkého množstva živočíšnych bielkovín vo vyrastajúcom perí. Preto rodičovský pár v snahe ich získať žerie perie mláďatám. Aj preto som začal podávať múčne červy a zofobasy aj rozelám pennantovým. Neveril by som, s akou istotou ich išli okamžite žrať a to ich videli prvýkrát za 10 rokov života! Nakoniec však problém netkvel v nedostatku živočíšnych bielkovín, ale v neuspokojenej potrebe rodičovského páru udržiavať hniezdo čisté.

Ale o tom som nechcel tak obšírne. V podstate chcem znova upozorniť na obrovský postreh kolegu chovateľa Bryndzu, nakoľko mne osobne podávanie vetvičiek priamo do búdky vyriešilo dlhoročný problém. Poďakovanie ešte pretavím do inej formy a osobne sa pôjdem poďakovať.smajlík

Takže záver: Používajte hobliny, výsostne odporúčam podávanie vetvičiek (ak nemáte žiadny problém so šklbaním mláďat, tak v podstate nemusíte, ale samotné hryzenie vetvičiek v búdke stimuluje papagáje k hniezdeniu). K tomu môžete skúsiť zvýšiť vlhkosť, ideálne častým rosením rozprašovačom, prípadne vonku sprchami. Aj veľké ary dokáže sprcha stimulovať do aktivity, z ktorej spravidla vzíde vzájomné preberanie períčok a kŕmenie. Chovu zdar!

Neregistrovaný uživatel

11.8.2013 15:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.251.134

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím! Pre pyrury kľudne môžete používať hobliny zbavené prachu. Veľmi vhodné je zároveň pravidelne podávať priamo do búdky nakrátko nastrihané vetvičky zbavené listov. Tento postup slúži ako prevencia pred šklbaním mláďat.

Tomuto "grifu" vďačím PharmDr. Lukášovi Bryndzovi, ktorý uverejnil článok v časopise Nová Exota 5/2013 na str. 14 - 15.

Jedná sa o to, že pokiaľ sú hobliny už nasiaknuté trusom, samička (aj samček) v pudovom chovaní začnú mláďatám odhryzávať vyrastajúce brčká kvôli nenaplnenej snahe okusovať vnútorné steny búdky. Najskôr som tento problém pripisoval tiež veľmi dobrému názoru od pána MVDr. Tukača - o obsahu veľkého množstva živočíšnych bielkovín vo vyrastajúcom perí. Preto rodičovský pár v snahe ich získať žerie perie mláďatám. Aj preto som začal podávať múčne červy a zofobasy aj rozelám pennantovým. Neveril by som, s akou istotou ich išli okamžite žrať a to ich videli prvýkrát za 10 rokov života! Nakoniec však problém netkvel v nedostatku živočíšnych bielkovín, ale v neuspokojenej potrebe rodičovského páru udržiavať hniezdo čisté.

Ale o tom som nechcel tak obšírne. V podstate chcem znova upozorniť na obrovský postreh kolegu chovateľa Bryndzu, nakoľko mne osobne podávanie vetvičiek priamo do búdky vyriešilo dlhoročný problém. Poďakovanie ešte pretavím do inej formy a osobne sa pôjdem poďakovať.smajlík

Takže záver: Používajte hobliny, výsostne odporúčam podávanie vetvičiek (ak nemáte žiadny problém so šklbaním mláďat, tak v podstate nemusíte, ale samotné hryzenie vetvičiek v búdke stimuluje papagáje k hniezdeniu). K tomu môžete skúsiť zvýšiť vlhkosť, ideálne častým rosením rozprašovačom, prípadne vonku sprchami. Aj veľké ary dokáže sprcha stimulovať do aktivity, z ktorej spravidla vzíde vzájomné preberanie períčok a kŕmenie. Chovu zdar!

Díky moc za vyčerpávající odpověď. Jen jsem si nebyla jista tím substrátem, někde jsme četla, že se dává i rašelina ... Budku jsem pyrurám dala dnes prvně, Bude jím rok a půl, nechtěla jsem nic uspěchat. ANi teď si myslím, že možná nazahnízdí, což mi vůbec nevadí, mají čas. Větvičky stejně dám, jak říkáte. Těch teď mám dost, dávámám mníškovi, který se mi začal náhle škubat..smajlík

Neregistrovaný uživatel

11.8.2013 16:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.66.203

Nemáte za čo. Je potrebné si radiť navzájom, pretože inak sa problémy nevyriešia. Aj za cenu toho, že v našej krajine sa úspech často neodpúšťa.smajlík

Rašelinu neodporúčam, iba ak by ste ju stále vlhčili, nakoľko ak vyschne, tak sa dostáva do dýchacích ciest papagájov a môžu vznikať problémy. Takisto piesok sa neodporúča, nakoľko je isté riziko, že by sa dostal samičke do kloaky pri znáške, čo by tiež nerobilo dobrotu. Ja roky používam preosiate hobliny, mláďatá denne kontrolujem a búdky pravidelne čistím. Popozerajte sa aj u predajcov na burzách, sú rôzne materiály vhodné do búdky. Patria medzi ne aj drobné kúsky drievok, ktoré samica spracováva a zamestnáva tým zobák.

Neregistrovaný uživatel

11.8.2013 18:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.14

Dobrý deň,
k stimulácii chovných párov pyrúr by som snáď okrem pestrého krmiva a vetvičiek do búdky ešte doporučil vyskúšať tieto veci:

1/ zmena prostredia: skúste vtáky prehodiť do inej klietky, prípadne pokiaľ ich držíte dnu tak ich dajte na záhradu,

2/ častým problémom býva prítomnosť iných pyrúr (prípadne iných druhov???) v blízkosti hniezdiaceho páru, čo môže mať u citlivejších párov za dôsledok to, že vôbec nehniezdia,

3/ skúste vymeniť búdku, u pyrúr sa mi osvedčili vyššie búdky cca 40 až 50 cm so základňou 20 x 20 cm, ktoré majú otvor cca 6 cm orientovaný tak aby im do búdky vnikalo čo možno najmenej svetla. Momentálne skúšam, so zatiaľ dobrými výsledkami búdku, ktorá ma hneď za otvorom umiestenú zvislú dosku takže vtáky musia k hniezdu zchádzať len cca 7 cm štrbinou a v hniezde majú minimum svetla. tieto búdky som dal pred cca 2 mesiacmi 3 párom p. roseifrons a dva už majú znášku.


S pozdravom Lukáš Bryndza

Neregistrovaný uživatel

14.8.2013 10:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.251.134

Dobrý den, díky všem za rady. Dala jsem tedy budku s hoblinami, ale přemýšlím jetš koupit takové ty dřevěné peletky. Od druhého dne se pyrury v budce zdržejí a vydávají tam "divné zvuky". Tak uvidíme... Jaký máte názot na ty peletky??? Děkuji Ivasmajlík

Neregistrovaný uživatel

16.1.2016 12:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.175.210

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý deň,
k stimulácii chovných párov pyrúr by som snáď okrem pestrého krmiva a vetvičiek do búdky ešte doporučil vyskúšať tieto veci:

1/ zmena prostredia: skúste vtáky prehodiť do inej klietky, prípadne pokiaľ ich držíte dnu tak ich dajte na záhradu,

2/ častým problémom býva prítomnosť iných pyrúr (prípadne iných druhov???) v blízkosti hniezdiaceho páru, čo môže mať u citlivejších párov za dôsledok to, že vôbec nehniezdia,

3/ skúste vymeniť búdku, u pyrúr sa mi osvedčili vyššie búdky cca 40 až 50 cm so základňou 20 x 20 cm, ktoré majú otvor cca 6 cm orientovaný tak aby im do búdky vnikalo čo možno najmenej svetla. Momentálne skúšam, so zatiaľ dobrými výsledkami búdku, ktorá ma hneď za otvorom umiestenú zvislú dosku takže vtáky musia k hniezdu zchádzať len cca 7 cm štrbinou a v hniezde majú minimum svetla. tieto búdky som dal pred cca 2 mesiacmi 3 párom p. roseifrons a dva už majú znášku.


S pozdravom Lukáš Bryndza

Vracím se k vláknu pár let zpět, jelikož jsem brouzdal v příspěvcích o této problematice, jelikož se taky s tímto problémem potýkám, zajímá mě téma rušení se a následný problém s hnízděním, jedná se mi o pyrury perlaty, min rok jsem mě 4 páry ve věku přibližně dvou let a stejně mi žádné nesedly...jelikož mám kóje vedle sebe jen s dvojitým pletivem, jeden metr kde jsou boudy mám rozdělen plnou částí, ale i tak v druhé polovině pyrury na sebe vidí a všímají si sebe a tráví čas i u pletiva vedle sebe, mohl by nastat tento problém?nezávadím téma problém nedostatečně pestrého kmení apod, spíše se mi jedná o zkušenosti ohl nehnízdění z důvodu rušení se jak z hlediska hluku, tak i to, že na sebe reagují tím, že se vidí.pan Bryndza to tady popisuje dostatečně dle svých zkušeností, mohl by někdo přidat další příspěvek, popř i pan Bryndza rozvézt vlákno, děkuji.

Neregistrovaný uživatel

17.1.2016 22:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.175.210

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vracím se k vláknu pár let zpět, jelikož jsem brouzdal v příspěvcích o této problematice, jelikož se taky s tímto problémem potýkám, zajímá mě téma rušení se a následný problém s hnízděním, jedná se mi o pyrury perlaty, min rok jsem mě 4 páry ve věku přibližně dvou let a stejně mi žádné nesedly...jelikož mám kóje vedle sebe jen s dvojitým pletivem, jeden metr kde jsou boudy mám rozdělen plnou částí, ale i tak v druhé polovině pyrury na sebe vidí a všímají si sebe a tráví čas i u pletiva vedle sebe, mohl by nastat tento problém?nezávadím téma problém nedostatečně pestrého kmení apod, spíše se mi jedná o zkušenosti ohl nehnízdění z důvodu rušení se jak z hlediska hluku, tak i to, že na sebe reagují tím, že se vidí.pan Bryndza to tady popisuje dostatečně dle svých zkušeností, mohl by někdo přidat další příspěvek, popř i pan Bryndza rozvézt vlákno, děkuji.

To by mě taky dosti zajímalo, jak to mají s rušením při hnízdění...

17.1.2016 22:45
Pistik251

XXX.XXX.31.19

Zdravim vas nechovam pyruri no zamyslam sa. Neviem ci pyuri tvoria par na dlhodobo no ak nie zamyslal by som sa nad moznostou preparovania ked su jednotlive pari vedla seba. Nekritizujte ma zbytocne je to len moja uvaha.

18.1.2016 08:55
m.zedlitzer

XXX.XXX.5.169

Dobrý den.
Téma nehnízdění pyruru je zajímavé. Já ze své skušenosti mohu potvrdit, že bývá problém při chovu více párů. Chovám v bytě 6 párů a vždy hnízdí jen dva páry ročně. Zajímavé je, že se střídají. Ty co jeden rok seděly, druhý nesedí a opačně. Teď jsem řešil případ, že nově sestavený pár měl problém. Samička byla ještě mladá a samec se chtěl pářit. Samička ještě nebyla připravená a samec jí naháněl a okloval jí hladu do krve. Odebral jsem samičku a léčil její hlavu. Pak jsem musel nastoupit do nemocnice na operaci kyčle a poprosil jsem kamaráda, zda by mi nevypomohl a nevzal si jí k sobě. Pak jsem jel do lázní. Když jsem se vrátil, vzal jsem si samičku domu. Tento pár zjistil, že jsou na doslech a stále se volaly. Hlava již byla zahojena, samec se natřásal jak se chtěl pářit a samička také začala. Nejdříve jsem se bál je dát k sobě protože jsem nevěděl, jestli samec není agresor a nebude samičku zase škubat. Ale vzájemné volání neustávalo (oba byly každý v jiné místnosti) a bylo to k nevydržení. Tak jsem se rozhidl, že je dám k sobě a budu naně dohlížet, protože jsem na neschopnosti. Během pár dní se začaly pářit a dnes mám 5 snesených vajec. Ostatní páry zatím nedělají nic i když dostávají pravidelně vaječnou míchanici, máčené zrní, dostatek ovoce a zeleniny. Tak to je moje zkušenost, která mi vnucuje otázku, jestli po sezóně neoddělit třeba na dva, tři měsíce samce od samic a pak je znovu spárovat. Má někdo stejnou zkušenost? Děkuji. Takto mám 5 párů v obýváku. Šestý pár je v ložnici.

18.1.2016 14:48
eli22

XXX.XXX.181.33

Já mám opačný problém, často už nevím, jak zabránit hnízdění, měli by klidně 3 - 4 snůšky ročně. Je ale pravda, že chovám pouze jeden pár, takže nejsou rozptylováni stejným druhem. Nepomáhá ani odstranit budku. Sameček po druhé nebo třetí snůšce, kdy prodám poslední mládě, začne samičku nahánět a chce se opět pářit. Ona nechce, evidentně není připravena, tak jí zuřivě klove, až by jí zranil, jak tu píše Míra. Musím je tedy na pár dnů oddělit. Potom samečka vrátím do klece k samičce bez budky, to už je zklidněný. Budku dávám opět tak za 3-4 měsíce. Měsíc si ji upravují, upravují si podklad (cupují na mraky), páří se a po měsíci, pěti nedělích začnou zase snášet většinou se 100% úspěšností líhnutí.

17.11.2018 23:08
Janska

XXX.XXX.52.208

Prosim rozmery budky

Neregistrovaný uživatel

18.11.2018 07:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.142.1

Dobry den,vase prispevky jsou prinosem pro vsechny,trochu odbocim od pyrur,ale vseobecne je znamo ze neni par jako par a tez je znamo ze nemusi zahnizdit v zarizeni ktere jim zrovna z dobrym umyslem postavite. Uvedu svuj pripad,postavjsem dle meho pred rokama volieru pro kralovske,voliera 5metrova budky dve prirodni a do L.par nepribuzny od dobrych rodicu od mala spolu,pet let nic Krmeni pestre co snad jen jde sehnat. 6rokem jsem se rozhodl je prodat a dal provyzorne do voliery dvou metrove a aby jim to nebylo lito strcil jsem jim tam i budku s kterou jsem je mel v planu prodat,uz jsem ani tak nepodaval kvalitni krmivo a svete div se ,zaparili a uspesne odchovali tri mlade,dodnes tak zustaly doma a kazdy rok je to same . Ono se musi skouset a skouset vetsinou to vyjde ale jsou pripady ze i ne.

Přidejte reakci

Přidat smajlík