Evroská unie, legislativa pro faremní zpracovatele, aneb taková je pravda...

hanka mkf napsal(a):
Faremní zpracovatelé jako základ rozvoje venkova
- jak to (ne)funguje v Čechách

Nový balíček nařízení Evropského společenství o hygieně potravin (852, 853, 854 a 882/2004), která vstoupila v platnost k 1.1. 2006, nabízí díky své flexibilitě nové šance pro zachování tradičních výrobků i přes velkou odlišnost podmínek v různých regionech EU. Přesto se zejména v nových členských zemích, jako například v České republice, objevuje opačný trend a právě drobní faremní zpracovatelé zemědělských produktů se potýkají s přísnou národní úpravou evropské legislativy. Tito podnikatelé znamenají pro venkov velký potenciál, protože v oblastech, odkud se většinou lidé odstěhovávají, zajišťují další pracovní místa, prodejem hotových výrobků namísto surovin zvyšují své příjmy a tak následně zase investují právě ve venkovských oblastech, které jsou jinak závislé na dotacích zvenku. To si uvědomili i tvůrci nové společné legislativy EU a záměrně poskytli poměrně velký manévrovací prostor, který si každá země měla přizpůsobit svým podmínkám tak, aby se při zachování vysoké kvality a bezpečnosti potravin uplatnili vedle velkých průmyslových producentů potravin i ti drobní, hospodařící většinou na rodinných farmách. Původně zamýšlená flexibilita se ale v národní interpretaci vytrácí a staví se vůči faremním zpracovatelům velmi restriktivně. Dochází pak až k tomu, že v jedné zemi (např.: Francii, Itálii) je možné za určitých podmínek potraviny vyrábět, zatímco v jiných zemích (ČR, Německo, Slovensko aj.) za těch samých podmínek je výroba zakázána a to přesto, že je nakonec možné koupit si dovezený výrobek z tolerantnějších zemí i do zemí přísnějších, takže původní záměr ochránit spotřebitele před tzv. rizikovým zbožím stejně selhává.
Kde je zakopaný pes, se snažili zjistit zástupci svazů, sdružení i státních institucí z jednotlivých zemí spolu se členy Evropského parlamentu a Komise zodpovědnými za tuto legislativu na setkání v Bruselu 7. listopadu 2007. Zde byl objasněn jak původní záměr, tak současná realizace této legislativy. Jak zmínil poslanec Dr. Horst Schnellhardt, individuální posouzení a schválení určitého podniku by mělo být na základě možného rizika, tj. u velkých provozů, které dodávají své produkty širšímu okruhu spotřebitelů, musí být kontrola logicky přísnější. V nových členských zemích se však v tomto ohledu doposud nedělá rozdíl a malé provozovny musí splnit stejná kriteria jako ty velké, což je pro mnohé z nich kvůli omezeným investicím nedosažitelné a to i za pomoci dotací. I přes dodržování kritických bodů (HACCP), jež by měly přenést zodpovědnost z kontrolních úřadů na samotné producenty, jde zatím často jen o další papírování místo opravdového usnadnění. Zaměstnanci veterinární správy by se měli dostat z primární pozice kontrolorů do pozice poradců, řekl Horst Schnellhardt. K tomu by ale potřebovali speciální znalosti týkající se i malých provozů. Protože se ale v minulosti setkávali (jak za dob studií, tak při výkonu své práce) především s průmyslovými provozy, nedovedou si představit, že se dá požadovaná hygiena a bezpečnost dosáhnout i jinými způsoby, než jak to řeší velké podniky. Pro jistotu vše ostatní nepovolí, často s argumentem, že budou sami Bruselem kontrolováni a nemohou si to vzít na zodpovědnost. Proto bude Komise (SANCO) stejně jako v případě Cross Compliance připravovat školení speciálně pro kontrolní úřady, aby si prohloubili své odborné znalosti a byli žadatelům o oválné razítko opravdovou pomocí, uvedl Wilem Daelman za SANCO.
Spotřebitelé ve všech zemích žádají čím dál více regionální produkty se svou specifickou chutí. Cílem EU není univerzální produkt se stejnými parametry od Portugalska až po Estonsko, ale naopak mnohostrannost a zachování originálních receptur při dodržení základních hygienických principů, které však nespočívají ve výšce kachliček či počtu bezdotykových baterií, ale v zodpovědném chování všech osob, které přijdou s potravinou do styku od stáje až po stůl. (ln)

Další informace obdržíte u EkoConnect e. V., Arndtstraße 11, 01099 Dresden, SRN
Tel. 0049 351-456 8040, lenka.navratilova@ekoconnect.org, www.ekoconnect.org

Aby nedocházelo k šumu - za překlep se omlouvám.

EVROPSKÁ UNIE



Hanka MKF

hanka mkf napsal(a):

Aby nedocházelo k šumu - za překlep se omlouvám.

EVROPSKÁ UNIE



Hanka MKF

Moc vám držím palce a obdivuji vaši výdrž. Já sleduji naši politickou scénu a je mi spíš do pláče .Vedou tu naši zemi do pěknejch sr......Moc bych si přála ,aby se některé věci zlepšily k lepšímu. Ale nějak nemám sílu "bojovat",doprošovat se ,ale pak si nemůžu stěžovat.Mám z práce papírování a úředníků plné zuby.
A jak se Hanko máte a co je u vás nového? Budete mít kůzlata ? Renata

hanka mkf napsal(a):

Aby nedocházelo k šumu - za překlep se omlouvám.

EVROPSKÁ UNIE



Hanka MKF

AHoj, připojuju se k Renatě
Držím palce, jste úžasní
My jen fušujeme do genofondu našimi míchanými mazlíky

hanka mkf napsal(a):
Faremní zpracovatelé jako základ rozvoje venkova
- jak to (ne)funguje v Čechách

Nový balíček nařízení Evropského společenství o hygieně potravin (852, 853, 854 a 882/2004), která vstoupila v platnost k 1.1. 2006, nabízí díky své flexibilitě nové šance pro zachování tradičních výrobků i přes velkou odlišnost podmínek v různých regionech EU. Přesto se zejména v nových členských zemích, jako například v České republice, objevuje opačný trend a právě drobní faremní zpracovatelé zemědělských produktů se potýkají s přísnou národní úpravou evropské legislativy. Tito podnikatelé znamenají pro venkov velký potenciál, protože v oblastech, odkud se většinou lidé odstěhovávají, zajišťují další pracovní místa, prodejem hotových výrobků namísto surovin zvyšují své příjmy a tak následně zase investují právě ve venkovských oblastech, které jsou jinak závislé na dotacích zvenku. To si uvědomili i tvůrci nové společné legislativy EU a záměrně poskytli poměrně velký manévrovací prostor, který si každá země měla přizpůsobit svým podmínkám tak, aby se při zachování vysoké kvality a bezpečnosti potravin uplatnili vedle velkých průmyslových producentů potravin i ti drobní, hospodařící většinou na rodinných farmách. Původně zamýšlená flexibilita se ale v národní interpretaci vytrácí a staví se vůči faremním zpracovatelům velmi restriktivně. Dochází pak až k tomu, že v jedné zemi (např.: Francii, Itálii) je možné za určitých podmínek potraviny vyrábět, zatímco v jiných zemích (ČR, Německo, Slovensko aj.) za těch samých podmínek je výroba zakázána a to přesto, že je nakonec možné koupit si dovezený výrobek z tolerantnějších zemí i do zemí přísnějších, takže původní záměr ochránit spotřebitele před tzv. rizikovým zbožím stejně selhává.
Kde je zakopaný pes, se snažili zjistit zástupci svazů, sdružení i státních institucí z jednotlivých zemí spolu se členy Evropského parlamentu a Komise zodpovědnými za tuto legislativu na setkání v Bruselu 7. listopadu 2007. Zde byl objasněn jak původní záměr, tak současná realizace této legislativy. Jak zmínil poslanec Dr. Horst Schnellhardt, individuální posouzení a schválení určitého podniku by mělo být na základě možného rizika, tj. u velkých provozů, které dodávají své produkty širšímu okruhu spotřebitelů, musí být kontrola logicky přísnější. V nových členských zemích se však v tomto ohledu doposud nedělá rozdíl a malé provozovny musí splnit stejná kriteria jako ty velké, což je pro mnohé z nich kvůli omezeným investicím nedosažitelné a to i za pomoci dotací. I přes dodržování kritických bodů (HACCP), jež by měly přenést zodpovědnost z kontrolních úřadů na samotné producenty, jde zatím často jen o další papírování místo opravdového usnadnění. Zaměstnanci veterinární správy by se měli dostat z primární pozice kontrolorů do pozice poradců, řekl Horst Schnellhardt. K tomu by ale potřebovali speciální znalosti týkající se i malých provozů. Protože se ale v minulosti setkávali (jak za dob studií, tak při výkonu své práce) především s průmyslovými provozy, nedovedou si představit, že se dá požadovaná hygiena a bezpečnost dosáhnout i jinými způsoby, než jak to řeší velké podniky. Pro jistotu vše ostatní nepovolí, často s argumentem, že budou sami Bruselem kontrolováni a nemohou si to vzít na zodpovědnost. Proto bude Komise (SANCO) stejně jako v případě Cross Compliance připravovat školení speciálně pro kontrolní úřady, aby si prohloubili své odborné znalosti a byli žadatelům o oválné razítko opravdovou pomocí, uvedl Wilem Daelman za SANCO.
Spotřebitelé ve všech zemích žádají čím dál více regionální produkty se svou specifickou chutí. Cílem EU není univerzální produkt se stejnými parametry od Portugalska až po Estonsko, ale naopak mnohostrannost a zachování originálních receptur při dodržení základních hygienických principů, které však nespočívají ve výšce kachliček či počtu bezdotykových baterií, ale v zodpovědném chování všech osob, které přijdou s potravinou do styku od stáje až po stůl. (ln)

Další informace obdržíte u EkoConnect e. V., Arndtstraße 11, 01099 Dresden, SRN
Tel. 0049 351-456 8040, lenka.navratilova@ekoconnect.org, www.ekoconnect.org

Dobrý den , nedá mi to abych taky něco nepřipsal . Jestliže se v článku uvádí termín "maloproducenti" pak si myslím že každý kdo chová ovce nebo kozy je oním "maloproducentem" a jestliže se hledá sdružení oněch maloproducentů , pak jím přece je náš Svaz chovatelů ovcí a koz . Hlavní problém je tedy v tom že svaz nevystupuje jako zástupce těchto maloproducentů a nehájí jejich oprávněný zájem mít možnost nejen produkovat zdravé a originální produkty (což mohou) ale také mít možnost své produkty přímo prodat. Bez této možnosti nemají příjmy na financování svých chovů a nemohou je dále rozvíjet . Nehledě na rozvoj celého venkova který trpí obecně nedostatkem financí .Volání po zjednodušení předpisů a zmírnění podmínek pro "domácí "výrobu potravin zaznívá již delší dobu ale stále bez odezvy, Připadá mi to jako boj s větrnými mlýny , přitom člověka napadá otázka proč jenom je tak hrozně složité prosadit v téhle republice správnou věc , čím to je že jinde v Evropě to jde a tady pořád ne, je to v lidech nebo v úřednících , poslancích, nebo kde je ten zakopaný pes ??? Jestliže někdo říká že je to volání několika nespokojených chovatelů tak by měl taky vědět , že sice volají někteří , ale to že volající mají pravdu si myslí všichni ostatní maloproducenti jak ukázala i anketa na krajských stránkách SCHOK ani já neznám nikoho kdo by byl proti tomu aby mohl své produkty přímo za přijatelných podmínek prodat. Bylo by to totiž absurdní stajně jako je absurdní současný systém kdy se požaduje stejné vybavení mlékárny která zpracovává milióny litrů mléka a chovatele který má dvě kozy. To samé jatka kde se poráží tisíce zvířat denně a chovatel který porazí pět jehňat za týden . Cožpak tady opravdu nikdo nevidí ten rozdíl v investičních možnostech takto rozdílně velkých producentů ??? S pozdravem ML.

hanka mkf napsal(a):

Aby nedocházelo k šumu - za překlep se omlouvám.

EVROPSKÁ UNIE



Hanka MKF

Zdravím Hanko , jsem moc ráda, že jste o sobě zas dala vědět .
Překvapilo mě ve vašem příspěvku ( tedy asi přejatém z ekokonektu ), že problémy mají i maloproducenti v Německu. Já vlastní zkušenost nemám, jsem takový pecivál a nikdy jsem nebyla na žádné exkurzi v zahraničí , zato si dobře pamatuju vyprávění našich zemědělců, co zažili na exkurzi na bavorských farmách . Tak jsem došla k názoru, že němečtí maloproducenti fungovat mohou (???)

jirinajanickova napsal(a):
Zdravím Hanko , jsem moc ráda, že jste o sobě zas dala vědět .
Překvapilo mě ve vašem příspěvku ( tedy asi přejatém z ekokonektu ), že problémy mají i maloproducenti v Německu. Já vlastní zkušenost nemám, jsem takový pecivál a nikdy jsem nebyla na žádné exkurzi v zahraničí , zato si dobře pamatuju vyprávění našich zemědělců, co zažili na exkurzi na bavorských farmách . Tak jsem došla k názoru, že němečtí maloproducenti fungovat mohou (???)

Dobrý den Jiřino,
proč jsem nebyla slyšet je vším možným - příprava na Seč, příprava na zimu doma a teď již i nové zaměstnání jako veterinární technička na vet. klinice tam u nás v horách v Jilemnici - takže si dovedete představit ten frkot, doplazím se z práce domů pozdě večer a honem honem obstarat kozeny, kolem chalupy, v chalupě...

Nicméně, to co jsem tady interpretovala, to je zápis z jednání, který mi poslala moje kolegyně Ing. Lenka Navrátilová, se kterou spolupracuji. Jde o to, že v Německu to jakš takš už funguje, sice ti nejmenší mají pořád podobné existenční trable, ale i tak jsou oproti nám o 10 kroků kupředu. Veškeré problémy hájí přes Svaz řemeslných mlékařů a ten hájí a vydobývá práva i v legislativě i v unii. Což u nás není a bylo by zapotřebí.
Nicméně, to co se také událo na setkání v Bruselu poukazuje hlavně na to - že interpretace ve smyslu - to je nařízení z Bruselu a tak se musí vše nejstriktněji dodržovat, jen proto, že naši úředníci si nechtějí nic vzít na zodpovědnost. Hájí se tím, že se bojí kontrol z Bruselu. Není vše tomu tak jak u nás slýcháváme - a to bohužel velmi často.
Tak tedy, Brusel není tím bičem, který nás tříská...
Vše, co je obsaženo v té zprávě výše, je pravdou a tak by to mělo být - samozřejmě kontroly a nějaký řád, ale přiměřený a ušitý na míru, nediskriminující. Veterinární dozor by měl být hlavně poradcem - ale v dobrém duchu - ne z donucení a především ono školení v drobných provozech. Chuť tak podpořit prvovýrobu, zemědělství a prodej ze dvora.

Samozřejmě to není vše.
Je teď tedy na nás, abychom se nějak domluvili, spojili a založili cech, který nás bude hájit navenek. Spojit se tak, abychom si my farmáři ujasnili, co tedy chceme, za jakých podmínek. Ale to vše se dá tvořit jen tím, že se zpřístupníme, pomůžeme si a společně půjdeme za jedním cílem (nebo mnoho cílů). Pokud všichni budou jako mrtví brouci, ničeho nedosáhneme.
Což se teď děje - všichni žbrblají, jak to je hrozný, ale když se MŮŽE někdo byť anonymně projevit NEUDĚLÁ TO.
A JÁ SE TEDY PTÁM PROČ???
PROČ, KDYŽ MŮŽETE NESPOLUPRACUJETE? JE VÁM VŠE LHOSTEJNÉ NEBO VÁS TO NEZAJÍMÁ, DÁL CHCETE ČERNÝ TRH A BÝT VĚDOMĚ JEDNOU NOHOU V PRŮŠVIHU?

Snad všichni bychom si měli přát, aby byl povolen a usnadněn prodej mléka, sýrů,...ze dvora a tím tak obohacovat nejen sebe, ale i podporovat chov koz a ovcí, udržovat krajinu a zvelebovat náš domov - venkov.

Je to teď na nás, tak nebuďme sobečtí vůči sobě.

Pokud se mnou někdo nesouhlasí a myslí si, že nemám právo říkat něco, co se mu nelíbí, ať mi to napíše, či to tady zveřejní. Budu ráda za názory, ať už kladné či záporné.

DĚKUJI.

Hanka MKF

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den , nedá mi to abych taky něco nepřipsal . Jestliže se v článku uvádí termín "maloproducenti" pak si myslím že každý kdo chová ovce nebo kozy je oním "maloproducentem" a jestliže se hledá sdružení oněch maloproducentů , pak jím přece je náš Svaz chovatelů ovcí a koz . Hlavní problém je tedy v tom že svaz nevystupuje jako zástupce těchto maloproducentů a nehájí jejich oprávněný zájem mít možnost nejen produkovat zdravé a originální produkty (což mohou) ale také mít možnost své produkty přímo prodat. Bez této možnosti nemají příjmy na financování svých chovů a nemohou je dále rozvíjet . Nehledě na rozvoj celého venkova který trpí obecně nedostatkem financí .Volání po zjednodušení předpisů a zmírnění podmínek pro "domácí "výrobu potravin zaznívá již delší dobu ale stále bez odezvy, Připadá mi to jako boj s větrnými mlýny , přitom člověka napadá otázka proč jenom je tak hrozně složité prosadit v téhle republice správnou věc , čím to je že jinde v Evropě to jde a tady pořád ne, je to v lidech nebo v úřednících , poslancích, nebo kde je ten zakopaný pes ??? Jestliže někdo říká že je to volání několika nespokojených chovatelů tak by měl taky vědět , že sice volají někteří , ale to že volající mají pravdu si myslí všichni ostatní maloproducenti jak ukázala i anketa na krajských stránkách SCHOK ani já neznám nikoho kdo by byl proti tomu aby mohl své produkty přímo za přijatelných podmínek prodat. Bylo by to totiž absurdní stajně jako je absurdní současný systém kdy se požaduje stejné vybavení mlékárny která zpracovává milióny litrů mléka a chovatele který má dvě kozy. To samé jatka kde se poráží tisíce zvířat denně a chovatel který porazí pět jehňat za týden . Cožpak tady opravdu nikdo nevidí ten rozdíl v investičních možnostech takto rozdílně velkých producentů ??? S pozdravem ML.

To máte hezkou práci na veterině. A vy jste s VŠ sekla ?
A s tím ostatním máte pravdu . Jsme národ brblalů ,ale pak si zalezeme a jsme spokojení s tím co máme. A jde to od deseti k pěti. Já osobně ráda pomohu ,ale srdce bojovníka nemám ,nějak nemám sílu študovat zákony a bojovat s líným úředníkem ,který nechce mít problémy. Opravdu toho papírování mám z práce plné zuby. Ale když nasměrujete ,tak opravdu ráda pomohu. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den , nedá mi to abych taky něco nepřipsal . Jestliže se v článku uvádí termín "maloproducenti" pak si myslím že každý kdo chová ovce nebo kozy je oním "maloproducentem" a jestliže se hledá sdružení oněch maloproducentů , pak jím přece je náš Svaz chovatelů ovcí a koz . Hlavní problém je tedy v tom že svaz nevystupuje jako zástupce těchto maloproducentů a nehájí jejich oprávněný zájem mít možnost nejen produkovat zdravé a originální produkty (což mohou) ale také mít možnost své produkty přímo prodat. Bez této možnosti nemají příjmy na financování svých chovů a nemohou je dále rozvíjet . Nehledě na rozvoj celého venkova který trpí obecně nedostatkem financí .Volání po zjednodušení předpisů a zmírnění podmínek pro "domácí "výrobu potravin zaznívá již delší dobu ale stále bez odezvy, Připadá mi to jako boj s větrnými mlýny , přitom člověka napadá otázka proč jenom je tak hrozně složité prosadit v téhle republice správnou věc , čím to je že jinde v Evropě to jde a tady pořád ne, je to v lidech nebo v úřednících , poslancích, nebo kde je ten zakopaný pes ??? Jestliže někdo říká že je to volání několika nespokojených chovatelů tak by měl taky vědět , že sice volají někteří , ale to že volající mají pravdu si myslí všichni ostatní maloproducenti jak ukázala i anketa na krajských stránkách SCHOK ani já neznám nikoho kdo by byl proti tomu aby mohl své produkty přímo za přijatelných podmínek prodat. Bylo by to totiž absurdní stajně jako je absurdní současný systém kdy se požaduje stejné vybavení mlékárny která zpracovává milióny litrů mléka a chovatele který má dvě kozy. To samé jatka kde se poráží tisíce zvířat denně a chovatel který porazí pět jehňat za týden . Cožpak tady opravdu nikdo nevidí ten rozdíl v investičních možnostech takto rozdílně velkých producentů ??? S pozdravem ML.

Dopis Lenky Navrátilové, citovaný v úvodu této diskuse obsahoval i stručné následné sdělení




Milí přátelé ekologického zemědělství,

na jaře organizoval EkoConnect seminář na téma legislativa faremního zpracování a prodeje. Jistě víte, že situace není v tomto ohledu u nás nijak růžová. Jak ale vypadá z pohledu evropských zákonodárců, si můžete přečíst ve zprávě ze zasedání, které se začátkem listopadu konalo na půdě Evropského parlamentu. Rozšířenou verzi mám pro zájemce v němčině. Případné dotazy ráda zodpovím.

Chtěla bych zdůraznit jeden fakt, který byl vícekrát zmiňován a to existence svazu faremních zpracovatelů jako partnera pro dialog s veterinární správou. Při přípravě tohoto zasedání se organizátoři snažili kontaktovat obdobné svazy, nenašli však v nových členských zemích EU odezvu. I zástupce veterinářů si stěžoval, že nemůže vše projednávat s každým zemědělcem zvlášť a bylo by usnadněním, kdyby faremní zpracovatelé komunikovali skrze zástupce svazu, který by obhajoval jejich zájmy, jak to funguje např. v Německu či Francii. Pokud by měli drobní zpracovatelé z Čech zájem o účast, dejte mě nebo Marcu Albrecht-Seidelovi ze svazu řemeslného zpracování mléka vědět (Marc Albrecht-Seidel [albrecht@milchhandwerk.info]).



S přáním hezkého dne

Lenka Navrátilová



....S Lenkou již dva roky brázdíme kdejakou farmu či malou výrobnu na německé i polské straně. Účastníme se většiny exkurzí a to i přes to, že volným časem zrovna neoplývám. Opravdu to stojí za to, a to i přes to, že to NIC nestojí . Pokud chcete vědět o Ekoconnectu víc, navštivte jejich stránky, nechte si od Lenky posílat materiály a nejlíp - pojeďte někdy s námi. Jednou vidět je lépe než stokrát číst. A zjistíte, že pak se Vám budou Vaše požadavky obhajovat mnohem snáz
Žádný svaz PRO-BIO, SCHOK tohle za nás řešit nebude, i když bychom to od nich měli požadovat.

solmus napsal(a):
Dopis Lenky Navrátilové, citovaný v úvodu této diskuse obsahoval i stručné následné sdělení




Milí přátelé ekologického zemědělství,

na jaře organizoval EkoConnect seminář na téma legislativa faremního zpracování a prodeje. Jistě víte, že situace není v tomto ohledu u nás nijak růžová. Jak ale vypadá z pohledu evropských zákonodárců, si můžete přečíst ve zprávě ze zasedání, které se začátkem listopadu konalo na půdě Evropského parlamentu. Rozšířenou verzi mám pro zájemce v němčině. Případné dotazy ráda zodpovím.

Chtěla bych zdůraznit jeden fakt, který byl vícekrát zmiňován a to existence svazu faremních zpracovatelů jako partnera pro dialog s veterinární správou. Při přípravě tohoto zasedání se organizátoři snažili kontaktovat obdobné svazy, nenašli však v nových členských zemích EU odezvu. I zástupce veterinářů si stěžoval, že nemůže vše projednávat s každým zemědělcem zvlášť a bylo by usnadněním, kdyby faremní zpracovatelé komunikovali skrze zástupce svazu, který by obhajoval jejich zájmy, jak to funguje např. v Německu či Francii. Pokud by měli drobní zpracovatelé z Čech zájem o účast, dejte mě nebo Marcu Albrecht-Seidelovi ze svazu řemeslného zpracování mléka vědět (Marc Albrecht-Seidel [albrecht@milchhandwerk.info]).



S přáním hezkého dne

Lenka Navrátilová



....S Lenkou již dva roky brázdíme kdejakou farmu či malou výrobnu na německé i polské straně. Účastníme se většiny exkurzí a to i přes to, že volným časem zrovna neoplývám. Opravdu to stojí za to, a to i přes to, že to NIC nestojí . Pokud chcete vědět o Ekoconnectu víc, navštivte jejich stránky, nechte si od Lenky posílat materiály a nejlíp - pojeďte někdy s námi. Jednou vidět je lépe než stokrát číst. A zjistíte, že pak se Vám budou Vaše požadavky obhajovat mnohem snáz
Žádný svaz PRO-BIO, SCHOK tohle za nás řešit nebude, i když bychom to od nich měli požadovat.

Tak přináším nové informace a pozvánky na různé akce.
Ještě musím poděkovat pisateli/pisatelce za doplnění informací a jsem ráda, že má někdo zájem se spolupodílet. Takže jen tak dál

Byla bych moc ráda, kdyby se těchto dvou akcí chtěl někdo aktivně zúčastnit. Samozřejmě, jakékoli podklady jsou více než důležité pro zdárný průběh jednání, kterých bude jistojistě nespočet.

Seminář - exkurze ekologický chov koz 16.1. 2008
EPOS
Spolek poradců v ekologickém zemědělství pořádá 16.1.
seminář-exkurzi ekologický chov koz - na farmě Dobrovolných v
Ratibořicích na Vysočině. Na popud Lenky Navrátilové přišel pan Petr
David s tím, že by tahle akce mohla být vhodnou příležitostí pro první
setkání pracovní skupiny na téma faremního zpracování mléka.

Kulatý stůl se SVS na téma: Faremní zpracování masa a mléka, prodej ze dvora
Na 23.ledna (termín ještě potvrdím) v Praze připravujeme za Trast kulatý stůl na téma hygienických a veterinárních předpisů pro farmáře, kteří sami zpracovávají a prodávají mléčné a masné výrobky. Závěry z diskuse budou určeny pracovníkům Státní veterinární správy jako podklad pro návrh vyhlášky upravující podmínky pro tyto provozovny. Kulatý stůl připravujeme společně s dr. Leošem Čeledou a dr. Jiřím Hlaváčkem z odboru veterinární hygieny SVS v Praze, dále pozveme zástupce krajských veterinárních správ, farmáře-zpracovatele a zástupce zemědělských organizací.

Snad budou obě pozvánky pro Vás příležitostí se tak setkat s lidmi, kteří mají podobné zájmy, podobné problémy i dobré nápady.

Chci Vás tímto také vyzvat k diskuzi nebo alespoň kdo by měl zájem se něco dovědět o naší činnosti, získat tak zkušenosti a přátele, můžete se kdykoli s dotazy, nápady či nespokojeností obrátit na nás:
martina.filipova@prvo.cz
lenka.navratilova@ekoconnect.org
malakozifarma@seznam.cz

Budeme opravdu rádi.

Hanka MKF

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):

Tak přináším nové informace a pozvánky na různé akce.
Ještě musím poděkovat pisateli/pisatelce za doplnění informací a jsem ráda, že má někdo zájem se spolupodílet. Takže jen tak dál

Byla bych moc ráda, kdyby se těchto dvou akcí chtěl někdo aktivně zúčastnit. Samozřejmě, jakékoli podklady jsou více než důležité pro zdárný průběh jednání, kterých bude jistojistě nespočet.

Seminář - exkurze ekologický chov koz 16.1. 2008
EPOS
Spolek poradců v ekologickém zemědělství pořádá 16.1.
seminář-exkurzi ekologický chov koz - na farmě Dobrovolných v
Ratibořicích na Vysočině. Na popud Lenky Navrátilové přišel pan Petr
David s tím, že by tahle akce mohla být vhodnou příležitostí pro první
setkání pracovní skupiny na téma faremního zpracování mléka.

Kulatý stůl se SVS na téma: Faremní zpracování masa a mléka, prodej ze dvora
Na 23.ledna (termín ještě potvrdím) v Praze připravujeme za Trast kulatý stůl na téma hygienických a veterinárních předpisů pro farmáře, kteří sami zpracovávají a prodávají mléčné a masné výrobky. Závěry z diskuse budou určeny pracovníkům Státní veterinární správy jako podklad pro návrh vyhlášky upravující podmínky pro tyto provozovny. Kulatý stůl připravujeme společně s dr. Leošem Čeledou a dr. Jiřím Hlaváčkem z odboru veterinární hygieny SVS v Praze, dále pozveme zástupce krajských veterinárních správ, farmáře-zpracovatele a zástupce zemědělských organizací.

Snad budou obě pozvánky pro Vás příležitostí se tak setkat s lidmi, kteří mají podobné zájmy, podobné problémy i dobré nápady.

Chci Vás tímto také vyzvat k diskuzi nebo alespoň kdo by měl zájem se něco dovědět o naší činnosti, získat tak zkušenosti a přátele, můžete se kdykoli s dotazy, nápady či nespokojeností obrátit na nás:
martina.filipova@prvo.cz
lenka.navratilova@ekoconnect.org
malakozifarma@seznam.cz

Budeme opravdu rádi.

Hanka MKF

Malý, ale ještě neúplný dotazníček pro Vás.
Zkuste si odpovědět na pár otázek, popřípadě ve Vašem zájmu se podělit o zkušenosti či naopak co byste rádi.

Popis farmy
rozloha (ha): louky a pastviny
orná
sady
les

počet, druh a plemeno zvířat:

plodiny:

výrobky:

prodejní místa:

počet pracovníků: rodinných příslušníků, zaměstnanců (mimo rodinu)

Jak dlouho hospodaříte?

Jaký podíl Vašich příjmů pochází ze zemědělství? %

Kolik % činí prodej výrobků (potravin)?

Kolik % tvoří dotace?

Jaké dotace jste získal/a? (SAPS, Top-Up, LFA, agro-envi, OP Zemědělství, Program péče o krajinu…)

Kolik času Vám zabere vlastní zpracování produkce a kolik času věnujete starosti o prodej (hodin denně nebo týdně)?

Máte schválenou provozovnu?

ANO
Jak probíhala procedura schvalování:
- jak dlouho trvala (od prvního kontaktu se SVS po vydání „Dokladu o schválení a registraci“)
- kdo a jak Vám (ne)pomohl, (ne)poradil (úředníci SVS, kolegové zpracovatelé…)
- které požadavky pro Vás byly obtížně splnitelné a proč?
- popište vícenáklady, které byly zbytečné:
o vybavení a místnosti, které nepoužíváte nebo byste se obešel/a bez nich
o zařízení, u kterého existuje levnější nebo účinnější alternativa
o cesty na úřady, jednání – konkrétní témata, potřebná vyjádření apod.
- potřeboval/a jste prosadit jiné řešení než povolují předpisy? Jaké? Získal jste výjimku? Na co přesně?
- v čem jste se s úředníky nedohodl/a podle Vašich představ? Proč?

Vyjmenujte „problémové body“ - kroky, které musíte dělat (podle požadavků předpisů) a považujete je za zbytečné v malém provozu, významně neovlivňují kvalitu výsledného výrobku (automatické záznamy teplot, vzorkování výrobků...)

NE
Usiloval/a jste o registraci provozovny?
Co Vás odradilo?
Za jakých podmínek byste Vaši výrobnu zlegalizoval/a? Co by se muselo změnit? (předpisy – v čem přesně, přístup úředníků….)


Právní předpisy
Máte konkrétní návrhy, jak změnit současný veterinární zákon a příslušné vyhlášky, aby nediskriminovaly drobné zpracovatele?
Jak by podle Vás mělo být definováno:
a) malé množství výrobků (podle komodit, které prodáváte)
b) místní trh (prodej pouze ze dvora, v nejbližší maloobchodní prodejně, na území okresu, kraje...)?

Z návrhu vyhlášky o veterinárních požadavcích na mléko, mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky:

Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele.


Zájmové organizace
Jste členem nebo spolupracujete s nějakým svazem, sdružením zemědělců a zpracovatelů apod.? Jak a v čem Vám pomáhají? V čem se sám/a angažujete?
V čem byste uvítal pomoc či podporu a jakou formou?


U vybavení provozovny se zaměřit na řešení těchto prvků:
(popsat, zda je ve zvláštní místnosti, časově oddělené, technické řešení apod. + zejména odchylky od vyžadovaných standardů):
- balírna
- zvlášť místnost se šatnou
- oddělené mytí rukou a nářadí, přičemž na mytí nářadí je speciální mycí místnost

dále u zpracování mléka:
- zvláštní prostor na mléčnici
- zvlášť chladnička na sýry a zvlášť na mléko.

úprava místností:
- zaoblené rohy
- výše obkladu stěn
- vodovodní baterie neovládané ručně

Je něco, na co jsme zapomněli, co byste ještě rád/a doplnil/a či upřesnil/a?

Jakékoli další postřehy a komentáře:


Svými odpověďmi nám pomůžete zmonitorovat situaci, která u nás panuje a tím pomoci k řešení vzniklých problémů při prodeji ze dvora. Nemusíte se bát zneužití údajů, kdo bude chtít, může připsat své jméno, kdo ne, může zcela anonymě - pouze uveďte kraj, ze kterého pocházíte.
Veškeré dotazy a odpovědi jsou nezávazné a zcela pouze zpřesňující situaci. Chceme pomoci všem, kteří mají zájem.


Hanka Maturová,Mgr. Martina Filipová, Ing. Lenka Navrátilová, Petra Vávro

hanka mkf napsal(a):
Malý, ale ještě neúplný dotazníček pro Vás.
Zkuste si odpovědět na pár otázek, popřípadě ve Vašem zájmu se podělit o zkušenosti či naopak co byste rádi.

Popis farmy
rozloha (ha): louky a pastviny
orná
sady
les

počet, druh a plemeno zvířat:

plodiny:

výrobky:

prodejní místa:

počet pracovníků: rodinných příslušníků, zaměstnanců (mimo rodinu)

Jak dlouho hospodaříte?

Jaký podíl Vašich příjmů pochází ze zemědělství? %

Kolik % činí prodej výrobků (potravin)?

Kolik % tvoří dotace?

Jaké dotace jste získal/a? (SAPS, Top-Up, LFA, agro-envi, OP Zemědělství, Program péče o krajinu…)

Kolik času Vám zabere vlastní zpracování produkce a kolik času věnujete starosti o prodej (hodin denně nebo týdně)?

Máte schválenou provozovnu?

ANO
Jak probíhala procedura schvalování:
- jak dlouho trvala (od prvního kontaktu se SVS po vydání „Dokladu o schválení a registraci“)
- kdo a jak Vám (ne)pomohl, (ne)poradil (úředníci SVS, kolegové zpracovatelé…)
- které požadavky pro Vás byly obtížně splnitelné a proč?
- popište vícenáklady, které byly zbytečné:
o vybavení a místnosti, které nepoužíváte nebo byste se obešel/a bez nich
o zařízení, u kterého existuje levnější nebo účinnější alternativa
o cesty na úřady, jednání – konkrétní témata, potřebná vyjádření apod.
- potřeboval/a jste prosadit jiné řešení než povolují předpisy? Jaké? Získal jste výjimku? Na co přesně?
- v čem jste se s úředníky nedohodl/a podle Vašich představ? Proč?

Vyjmenujte „problémové body“ - kroky, které musíte dělat (podle požadavků předpisů) a považujete je za zbytečné v malém provozu, významně neovlivňují kvalitu výsledného výrobku (automatické záznamy teplot, vzorkování výrobků...)

NE
Usiloval/a jste o registraci provozovny?
Co Vás odradilo?
Za jakých podmínek byste Vaši výrobnu zlegalizoval/a? Co by se muselo změnit? (předpisy – v čem přesně, přístup úředníků….)


Právní předpisy
Máte konkrétní návrhy, jak změnit současný veterinární zákon a příslušné vyhlášky, aby nediskriminovaly drobné zpracovatele?
Jak by podle Vás mělo být definováno:
a) malé množství výrobků (podle komodit, které prodáváte)
b) místní trh (prodej pouze ze dvora, v nejbližší maloobchodní prodejně, na území okresu, kraje...)?

Z návrhu vyhlášky o veterinárních požadavcích na mléko, mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky:

Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele.


Zájmové organizace
Jste členem nebo spolupracujete s nějakým svazem, sdružením zemědělců a zpracovatelů apod.? Jak a v čem Vám pomáhají? V čem se sám/a angažujete?
V čem byste uvítal pomoc či podporu a jakou formou?


U vybavení provozovny se zaměřit na řešení těchto prvků:
(popsat, zda je ve zvláštní místnosti, časově oddělené, technické řešení apod. + zejména odchylky od vyžadovaných standardů):
- balírna
- zvlášť místnost se šatnou
- oddělené mytí rukou a nářadí, přičemž na mytí nářadí je speciální mycí místnost

dále u zpracování mléka:
- zvláštní prostor na mléčnici
- zvlášť chladnička na sýry a zvlášť na mléko.

úprava místností:
- zaoblené rohy
- výše obkladu stěn
- vodovodní baterie neovládané ručně

Je něco, na co jsme zapomněli, co byste ještě rád/a doplnil/a či upřesnil/a?

Jakékoli další postřehy a komentáře:


Svými odpověďmi nám pomůžete zmonitorovat situaci, která u nás panuje a tím pomoci k řešení vzniklých problémů při prodeji ze dvora. Nemusíte se bát zneužití údajů, kdo bude chtít, může připsat své jméno, kdo ne, může zcela anonymě - pouze uveďte kraj, ze kterého pocházíte.
Veškeré dotazy a odpovědi jsou nezávazné a zcela pouze zpřesňující situaci. Chceme pomoci všem, kteří mají zájem.


Hanka Maturová,Mgr. Martina Filipová, Ing. Lenka Navrátilová, Petra Vávro

Tak se nám malinko blýsklo na časy
Světlo světa spatřila veterinární vyhláška 289, která pojednává o možnosti prodeje syrového mléka kravského a kozího, vajec, masa drůbeže a králíků a medu. Jedná se o prodej malých šarří ze dvora přímo spotřebiteli nebo do místního obchodu. NEJEDNÁ SE O SÝRY A DALŠÍ MLÉČNÉ VÝROBKY!!!

Ivan se přestane plést Blance v kuchyni a hodí nám sem odkaz, abyste se mohli všichni pokochat

hanka mkf napsal(a):
Malý, ale ještě neúplný dotazníček pro Vás.
Zkuste si odpovědět na pár otázek, popřípadě ve Vašem zájmu se podělit o zkušenosti či naopak co byste rádi.

Popis farmy
rozloha (ha): louky a pastviny
orná
sady
les

počet, druh a plemeno zvířat:

plodiny:

výrobky:

prodejní místa:

počet pracovníků: rodinných příslušníků, zaměstnanců (mimo rodinu)

Jak dlouho hospodaříte?

Jaký podíl Vašich příjmů pochází ze zemědělství? %

Kolik % činí prodej výrobků (potravin)?

Kolik % tvoří dotace?

Jaké dotace jste získal/a? (SAPS, Top-Up, LFA, agro-envi, OP Zemědělství, Program péče o krajinu…)

Kolik času Vám zabere vlastní zpracování produkce a kolik času věnujete starosti o prodej (hodin denně nebo týdně)?

Máte schválenou provozovnu?

ANO
Jak probíhala procedura schvalování:
- jak dlouho trvala (od prvního kontaktu se SVS po vydání „Dokladu o schválení a registraci“)
- kdo a jak Vám (ne)pomohl, (ne)poradil (úředníci SVS, kolegové zpracovatelé…)
- které požadavky pro Vás byly obtížně splnitelné a proč?
- popište vícenáklady, které byly zbytečné:
o vybavení a místnosti, které nepoužíváte nebo byste se obešel/a bez nich
o zařízení, u kterého existuje levnější nebo účinnější alternativa
o cesty na úřady, jednání – konkrétní témata, potřebná vyjádření apod.
- potřeboval/a jste prosadit jiné řešení než povolují předpisy? Jaké? Získal jste výjimku? Na co přesně?
- v čem jste se s úředníky nedohodl/a podle Vašich představ? Proč?

Vyjmenujte „problémové body“ - kroky, které musíte dělat (podle požadavků předpisů) a považujete je za zbytečné v malém provozu, významně neovlivňují kvalitu výsledného výrobku (automatické záznamy teplot, vzorkování výrobků...)

NE
Usiloval/a jste o registraci provozovny?
Co Vás odradilo?
Za jakých podmínek byste Vaši výrobnu zlegalizoval/a? Co by se muselo změnit? (předpisy – v čem přesně, přístup úředníků….)


Právní předpisy
Máte konkrétní návrhy, jak změnit současný veterinární zákon a příslušné vyhlášky, aby nediskriminovaly drobné zpracovatele?
Jak by podle Vás mělo být definováno:
a) malé množství výrobků (podle komodit, které prodáváte)
b) místní trh (prodej pouze ze dvora, v nejbližší maloobchodní prodejně, na území okresu, kraje...)?

Z návrhu vyhlášky o veterinárních požadavcích na mléko, mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky:

Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele.


Zájmové organizace
Jste členem nebo spolupracujete s nějakým svazem, sdružením zemědělců a zpracovatelů apod.? Jak a v čem Vám pomáhají? V čem se sám/a angažujete?
V čem byste uvítal pomoc či podporu a jakou formou?


U vybavení provozovny se zaměřit na řešení těchto prvků:
(popsat, zda je ve zvláštní místnosti, časově oddělené, technické řešení apod. + zejména odchylky od vyžadovaných standardů):
- balírna
- zvlášť místnost se šatnou
- oddělené mytí rukou a nářadí, přičemž na mytí nářadí je speciální mycí místnost

dále u zpracování mléka:
- zvláštní prostor na mléčnici
- zvlášť chladnička na sýry a zvlášť na mléko.

úprava místností:
- zaoblené rohy
- výše obkladu stěn
- vodovodní baterie neovládané ručně

Je něco, na co jsme zapomněli, co byste ještě rád/a doplnil/a či upřesnil/a?

Jakékoli další postřehy a komentáře:


Svými odpověďmi nám pomůžete zmonitorovat situaci, která u nás panuje a tím pomoci k řešení vzniklých problémů při prodeji ze dvora. Nemusíte se bát zneužití údajů, kdo bude chtít, může připsat své jméno, kdo ne, může zcela anonymě - pouze uveďte kraj, ze kterého pocházíte.
Veškeré dotazy a odpovědi jsou nezávazné a zcela pouze zpřesňující situaci. Chceme pomoci všem, kteří mají zájem.


Hanka Maturová,Mgr. Martina Filipová, Ing. Lenka Navrátilová, Petra Vávro

Dobrý den všem milovníkům koz a ovcí.

Jen bych doplnila Hanču Maturovou.

Pokud má někdo zájem na dotazník odpovědět a nechce to udělat veřejně, může mi své zkušenosti napsat na e-mail petra.vavro@seznam.cz

Předem za všechy bojovníky děkuji a přeji hezký advent.

petravavro napsal(a):
Dobrý den všem milovníkům koz a ovcí.

Jen bych doplnila Hanču Maturovou.

Pokud má někdo zájem na dotazník odpovědět a nechce to udělat veřejně, může mi své zkušenosti napsat na e-mail petra.vavro@seznam.cz

Předem za všechy bojovníky děkuji a přeji hezký advent.

Mohly by jste, prosím, napsat více informací o těch dvou akcích, program a přesný čas konání. Hlavně mně zajímá setkání 16.1. na farma Dobrovolných v Ratibořicích. Pořád mi ale chybí nějaké předpisy pro malé chovatele, co by měli jen těch pár koz, a přebytky výrobků z mléka by prodávali ze dvora. Prodej mléka už není problém pro nikoho, ale prodej přebytku sýra, jogurtu, tvarohu, syrovátky ze dvora není řešen. Tento malochovatel nikdy nebude mít k dispozici zařízení pro výrobu, bude to dělat v kuchyni. I na tyto problémy by se mělo myslet. V Rakousku to jde, tito chovatelé, mohou nabídnout na svých farmách sýr, který není vyráběn dle nařízení pro velké chovatele. Spousta z nás se nebude věnovat výrobě jako svému povolání, přesto by ráda přebytky prodávala. I bez nadhodnocených investic. Přeji hodně úspěchů v roce 2008 a díky za vaši snahu. Jarmila - kozí farma ROZINKA

jirinajanickova napsal(a):
Tak se nám malinko blýsklo na časy
Světlo světa spatřila veterinární vyhláška 289, která pojednává o možnosti prodeje syrového mléka kravského a kozího, vajec, masa drůbeže a králíků a medu. Jedná se o prodej malých šarří ze dvora přímo spotřebiteli nebo do místního obchodu. NEJEDNÁ SE O SÝRY A DALŠÍ MLÉČNÉ VÝROBKY!!!

Ivan se přestane plést Blance v kuchyni a hodí nám sem odkaz, abyste se mohli všichni pokochat

Nejsem Ivan a závidím mu, že se mlže motat v kuchyni. Jsem Martina na dřepím v práci, abych mohla v jednu zapečetit fčechny dveře... Tak jsem to, co se nás všech nějak týká zkopla. Je to Hlava 5 veterinární vyhlášky 289/2007. Jiřinko, děkuji za nakopnutí správným směrem, protože po jejím pročtejí mě méně bolí hlava.


VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY A NA ZACHÁZENÍ S NIMIA PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ DODÁVÁNÍMALÝCH MNOŽSTVÍ MASA A ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ
§ 10
Čerstvé drůbeží maso
(1) Chovatel, jehož roční produkce je nižší než 2 000 kusů krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 kusů ostatní drůbeže, může prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé drůbeží maso v malých množstvích
a) přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství, anebo v tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství,
b) do místní maloobchodní prodejny, která je prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno - určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej.
(3) Za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje maso z nejvýše 10 kusů drůbeže v průběhu 1 týdne celkem.
(4) Čerstvé drůbeží maso, které je prodáváno nebo dodáváno konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1, nesmí být uváděno dále do oběhu.
§ 11
Čerstvé králičí maso
(1) Chovatel, který chová králíky v malém, může prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích
a) přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství, anebo v tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství,
b) do místní maloobchodní prodejny, která je prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno - určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
(2) Při prodeji čerstvého králičího masa podle odstavce 1 nesmí být oddělována hlava od těla.
(3) Ustanovení § 10 odst. 2 až 4 platí pro čerstvé králičí maso obdobně.
§ 12
Zvěřina
(1) Uživatel honitby nebo účastník lovu (dále jen „lovec“) může prodávat nebo dodávat ulovenou volně žijící zvěř v kůži nebo peří (dále jen „zvěř“), vyšetřenou proškolenou osobou, v malých množstvích
a) přímo konečnému spotřebiteli,
b) do maloobchodní prodejny v rámci příslušného kraje6) , která ji prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou - určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej.
(3) Za malé množství zvěře, určené k prodeji (dodání) podle odstavce 1, se považuje nejvýše 30 % kusů lovcem skutečně odlovené zvěře ročně.
(4) Zvěř, která je prodávána nebo dodávána konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1, nesmí být dále uváděna do oběhu.
§ 13
Syrové mléko
(1) Syrové mléko nesmí být uváděno do oběhu k přímé lidské spotřebě s výjimkou jeho prodeje v hospodářství přímo konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích (dále jen „přímý prodej syrového mléka“).
(2) Předmětem přímého prodeje syrového mléka může být pouze syrové mléko, které
a) pochází od zdravého zvířete z hospodářství úředně prostého tuberkulózy a úředně prostého nebo prostého brucelózy7) , jež nevykazuje žádné příznaky nakažlivého onemocnění přenosného mlékem na člověka,
b) bylo získáno hygienickým způsobem v hospodářství, v němž jsou dodržovány hygienické požadavky stanovené zákonem a požadavky uvedené v odstavci 3.
(3) Hygienické požadavky na výrobu syrového mléka, požadavky na prostory a vybavení, na hygienu během dojení, sběru a přepravy a na hygienu personálu stanovené předpisy Evropských společenství8) platí pro hospodářství, z něhož pochází syrové mléko, které je předmětem přímého prodeje, obdobně.
(4) Předmětem přímého prodeje syrového mléka nemůže být syrové ovčí a kobylí mléko.
(5) Přímý prodej syrového mléka musí být prováděn v místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve které je na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím převařit“. Je-li z hospodářství dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být místnost sloužící k přímému prodeji syrového mléka oddělena od mléčnice.
(6) Není-li syrové mléko určené k přímému prodeji prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení.
(7) Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti9) daného spotřebitele.
§ 14
Čerstvá vejce
(1) Čerstvá vejce, která jsou předmětem přímého prodeje chovatelem konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nesmí být dále uváděna do oběhu.
(2) Čerstvá vejce, dodávaná chovatelem v malých množstvích do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele, musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.
(3) Čerstvá vejce podle odstavců 1 a 2 mohou být prodána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž doba minimální trvanlivosti je 28 dnů od data snášky.
(4) Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být prodána chovatelem v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti přímo jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje nejvýše 60 vajec.
(5) Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné dodávky těchto vajec chovatelem do maloobchodní prodejny uvedené v odstavci 2, se považuje nejvýše 60 vajec v průběhu 1 týdne.
§ 15
Včelí produkty
(1) Včelí produkty mohou být uváděny do oběhu,
a) jestliže pocházejí od včelstva, v němž se nevyskytují mor včelího plodu nebo hniloba včelího plodu,
b) jde-li o med, propolis nebo mateří kašičku, jestliže pocházejí od zdravého včelstva.
(2) Med musí být vykupován, přeléván a skladován v obalech, které splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu. Nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření.
(3) Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání; uchovává se při teplotě do 0 °C.
(4) Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti chovatele, hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo k dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny na území příslušného okresu, v němž má chovatel trvalý pobyt nebo pobyt nebo v němž se nachází stanoviště včel, která zásobuje přímo konečného spotřebitele (§ 20 odst. 5 zákona), se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně.
(5) Med prodávaný nebo dodávaný konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 4 nesmí být uváděn dále do oběhu.


Tak hezké svátky všem
Martina

hanka mkf napsal(a):
Přeposílám horkou novinku pro faremní zpracovatele mléka i masa.
Tato skutečnost popisovaná níže byla také konzultována na ovčácké a kozařské konferenci Seč 2007, kde byl SCHOK vyzván s prosbou o aktivní pomoc s tím, že by nám kozařům a ovčákům pomohli vytvořit jakýsi "cech malozpracovatelů a drobnochovatelů". Veškeré informace by se měly objevit ve Zpravodaji SCHOK 4/2007, kde by měla být přílohou i praktická příručka "Technologická zařízení a vybavení v drobnochovu ovcí a koz" - tudíž i modelová řešení minimlékáren a ostatních zařízení, včetně legislativních požadavků.

Takže maloproducenti!!!

PROSÍM NEBOJTE SE JIŽ DNES VYKOUKNOUT A SPOJTE SE S NÁMI A BOJUJTE PROTI TÉTO NESPRAVEDLIVÉ BYROKRACII !

Hanka MKF

Dobrý den,
přijměte prosím pozvánku na důležité setkání ohledně "problémů" při řešení zpracování masa a mléka na drobných a malých farmách se spojeným prodejem "ze dvora". Jak jistě všichni víme, situace v tomto odvětví není nijak lehká a přející právě malým zpracovatelů, kteří chovají drobné stádečko ovcí, koz či krav, zpracovávají své mléko a maso na nejrůznější produkty, které by chtěli nabídnout přímým spotřebitelům. Tedy i hostům či kolemjdoucím a tak podporovat nejen svůj chov, tímto i rozšiřovat počty chovaných zvířat na venkově, ale i udržovat místní krajinu. Tímto přidaná hodnota z prodaných výrobků ze dvora zůstává v regionu a obohacuje tak náš venkov. Dává taktéž růst a oblibu spotřebě místních a krajových výrobků. Bohužel přísné normy prozatím nerozlišují tuto možnost zpracování a prodeje živočišných produktů. Vznikají problémy, které končí zavřením minizpracoven nebo zapříčiní jejich zánik či odrazení od samotné realizace zpracování. Tudíš je velice dobře rozvinutý černý trh, který by měl být nežádoucí...
Proto se na Vás obracíme s prosbou, zda nám pomůžete prosadit mírnější podmínky právě pro drobné a faremní zpracování těchto produktů. Právě Vaše zkušenosti jsou klíčovým momentem, co změnit, co nevyhovuje či co se míjí účinkem. Proč třeba nezpracováváte produkty k přímému prodeji, co Vás odradilo, či naopak, co Vám pomohlo?
Pokud byste se nemohli dostavit na Kulatý stůl osobně, budeme moc rádi, kdybyste nám poslali alespoň Vaše zkušenosti či nápady - stačí e-mailovou zprávou v bodech
- na e-mail malakozifarma@seznam.cz nebo na martina.filipova@prvo.cz

Děkujeme.



S přáním hezkých dnů
Hanka Maturová, Martina Filipová, Petra Vávro


KULATÝ STŮL

Kulatý stůl se státní veterinární správou na téma:
Faremní zpracování masa a mléka, prodej ze dvora
24.01.2008 (konečné datum)

Na 24. ledna v Praze připravujeme za Trast kulatý stůl na téma hygienických a veterinárních předpisů pro farmáře, kteří sami zpracovávají a prodávají mléčné a masné výrobky. Závěry z diskuse budou určeny pracovníkům Státní veterinární správy jako podklad pro návrh vyhlášky upravující podmínky pro tyto provozovny. Kulatý stůl připravujeme společně s dr. Leošem Čeledou a dr. Jiřím Hlaváčkem z odboru veterinární hygieny SVS v Praze, dále pozveme zástupce krajských veterinárních správ, farmáře-zpracovatele a zástupce zemědělských organizací.

Uskuteční se v Praze na Těšnově v sídle Družstevní asociace.

Hlavní částí programu bude diskuse o prosazování veterinárních a hygienických předpisů v praxi. Jaké jsou zkušenosti farmářů a veterinářů. Co a jak je možné změnit. Závěry z diskuse budou určeny pracovníkům Státní veterinární správy jako podklad pro návrh vyhlášky upravující podmínky pro faremní provozovny.

PROGRAM JEDNÁNÍ

Veterinární a hygienické požadavky na maloproducenty jako předpoklad rozvoje jejich podnikání
se zaměřením na živočišné produkty

ve čtvrtek 24. ledna 2008 od 9 do 12 hodin
v suterénu Družstevní asociace ČR – Těšnov 5, 110 00 Praha 1
moderuje Jitka Doubnerová (Trast pro ekonomiku a společnost)

9.00 Cíle kulatého stolu, představení projektu, představení účastníků
Stanislav Kutáček (Trast pro ekonomiku a společnost)
Shrnutí poznatků z rozhovorů s faremními zpracovateli
Martina Filipová (Trast pro ekonomiku a společnost)
Veterinární požadavky na zpracování mléka u prvovýrobců
zástupce Státní veterinární správy ČR (v jednání)

9.30 Diskuse nad konkrétními problémovými body
(předem připravený seznam bude na místě doplněn),
ke každému bodu pak debata ve struktuře:
* je to skutečně problém a pro koho?
* v čem spočívá, co způsobuje?
* návrhy jak řešit

11.30 Shrnutí závěrů, návrh dalších aktivit

Kulatý stůl je určen pro zástupce státní správy v oblasti veterinární
a hygienické a pro maloproducenty a malé zpracovatele.
Drobné občerstvení zajištěno.

Hlavní částí programu bude diskuse o uplatňování veterinárních
a hygienických předpisů v praxi. Jaké jsou zkušenosti farmářů
a veterinářů. Co a jak je možné změnit. Závěry z diskuse budou
určeny pracovníkům Státní veterinární správy jako podklad pro návrh
vyhlášky upravující podmínky pro faremní provozovny.

Svoji účast prosím oznamte Martině Filipové
(martina.filipova@prvo.cz, 774 678 023)

Kulatý stůl proběhne v rámci projektu „Legislativní podmínky pro
malé producenty a zpracovatele (nejen) na venkově“.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci
Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.