Testujeme kastrační gumičky

androvamilada napsal(a):
Není to moc vidět, ale aspoň něco

už nám o tom jeden chovatel říkal na chatu, že takhle odrohovává, moc jsme mu nevěřili, ale asi to jde...ptala jsem se doktorů, každý na to má jiný názor, chystám se to taky zkusit, ale ještě jsem se k tomu nějak nedostala

danurba napsal(a):
už nám o tom jeden chovatel říkal na chatu, že takhle odrohovává, moc jsme mu nevěřili, ale asi to jde...ptala jsem se doktorů, každý na to má jiný názor, chystám se to taky zkusit, ale ještě jsem se k tomu nějak nedostala

pár týdnů počkejte, a uvidíte, že to funguje. Jen z opravdové nutnosti ( rohem proražená čelist stála jednu naší kozulku život ) jsme před 2 roky takhle odrohovali i dvě buračky, co máme ve stádě. A Jsem ráda, že už si nemyslíte, že kecám

solmus napsal(a):
pár týdnů počkejte, a uvidíte, že to funguje. Jen z opravdové nutnosti ( rohem proražená čelist stála jednu naší kozulku život ) jsme před 2 roky takhle odrohovali i dvě buračky, co máme ve stádě. A Jsem ráda, že už si nemyslíte, že kecám

zajímavé.to je vůbec nebolí?

kessi napsal(a):
zajímavé.to je vůbec nebolí?

Ahojda!

Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.

Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.

Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.

Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.

Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.

Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.

Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!

Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..

Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...

Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.

Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...

Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka

Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

androvamilada napsal(a):
Ahojda!

Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.

Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.

Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.

Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.

Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.

Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.

Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!

Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..

Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...

Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.

Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...

Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka

Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec

Díra do hlavy se naštěstí nekonala..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

androvamilada napsal(a):
Díra do hlavy se naštěstí nekonala..

Paní Milado. Klobouk před Vámi dolů. Takový výkon a ve vašem stavu . To já bych nikdy nezvládla a ještě bych propadla panice . Přeji hodně štěstí a aby Ivanka byla stejně statečná jako její maminka. Eva P

androvamilada napsal(a):
Díra do hlavy se naštěstí nekonala..

Teda moc vás obdivuju ve vašem stavu ještě honit kozu a fačovat. I když být to moje koza, tak asi taky chytám a fačuju.

Je fajn, že kozena už je relativně v pohodě. S tou krví - je fakt, že někdy menší ranka krvácí víc než větší. Jednou se nám porvali psi - jeden to odnesl cca 3 cm dlouhým šrámem z kterého moc neteklo. A druhý cca 0,5 cm dírou od zubu z které teklo, jak když to je tepna. Já málem šílená, nikdo samozřejmě doma nebyl - takže vyklepaná z toho, že jsem je od sebe odtáhla a ještě ošetřovat. No, obvázala jsem to a po chviličce ani kapička. Ta úleva.

androvamilada napsal(a):
Díra do hlavy se naštěstí nekonala..

Teda Milado,utvrdila jsi mě v tom,že když ženská musí,zvládne všechno!Ten pátek jste teda měli značně dobrodružný(asi fungovala ta 13).Pozdravuj Šebrleho i manžela,budte rádi,že jste k nám jeli v pátek-od soboty jsme neprůjezdný,traktory se nechytly.ZuzkaALASKAFARM

lavacca napsal(a):
Teda moc vás obdivuju ve vašem stavu ještě honit kozu a fačovat. I když být to moje koza, tak asi taky chytám a fačuju.

Je fajn, že kozena už je relativně v pohodě. S tou krví - je fakt, že někdy menší ranka krvácí víc než větší. Jednou se nám porvali psi - jeden to odnesl cca 3 cm dlouhým šrámem z kterého moc neteklo. A druhý cca 0,5 cm dírou od zubu z které teklo, jak když to je tepna. Já málem šílená, nikdo samozřejmě doma nebyl - takže vyklepaná z toho, že jsem je od sebe odtáhla a ještě ošetřovat. No, obvázala jsem to a po chviličce ani kapička. Ta úleva.

Jste odvážná ,že jste to sem napsala a je to i těžce získaná zkušenost. A jak dlouho to odrohování gumičkou trvalo? Hlavně na sebe dávejte pozor ,takový stres pro vás nic moc.Renata

androvamilada napsal(a):
Díra do hlavy se naštěstí nekonala..

No to jsou mi příběhy ...Vypadá to , že jiný stav se od toho normálního liší hlavně tím, že ženská vydrží úplně všechno i normálním stavu . V jiném stavu vydrží neuvěřitelné .... Miládko přeju Vám te´d pevný nervy , je vidět že malá se drží zuby nehty a čeká na nějaký lepší počasí.... Přeju lehký porod a ať všechno dobře dopadne... snad budeme mezi prvními gratulanty.. Helena

androvamilada napsal(a):
Ahojda!

Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.

Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.

Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.

Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.

Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.

Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.

Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!

Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..

Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...

Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.

Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...

Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka

Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec

No tak já Vám přeji Milado do porodu už žádný takovýhle "vzrůšo" a po porodu, aby jste vy i miminko byly zdravé.
A teďka k příběhu musím říct, že jsem si chvílemi i bavila (při představě chumlu koz, které žily představu, že dostanou nažrat, ječící a skřečkující kozeny bez rohu.....). Vím není to hezký a asi bych se taky ve stejnej moment nesmála.
Ale dneska se směju sama sobě, jak jsme za pět minut dvanáct včera stěhovala (rozdělovala)březí oveny, aby se mohly v klidu vybahnit v prostornejch chlívcích.
A to když píšu, že stěhovala myslím doslova, protože jsem chvílemi musela i krapet poponášet, ony totiž nerady do nového prostředí, hlavně ne poprvý. TAkže když byly rozdělené dvě starší v jednom chlívku a dvě mladé v druhém(pořádně rozčílené, co jsem si to dovolila jim sebrat maminky. Jenom tak mimochodem ty mladé maj už rok a měsíc, takže přerostlá miminka). Přišel mi to okouknout otec a ptá se, proč má ta stará ovce takovou nepřirozeně naježenou vlnu, načež jsem mu podala velký trs vlny s doporučením ať si uplete ponožky(no vlna nevydržela stěhování, ale nebojte ovce se netvářila, že by jí chyběla).
No a nejlepší na konec jedna z těch starších oveček se do tří hodin po přestěhování obahnila a má krásnýho prcka a jsou oba v pohodě. A stará (trošku vypelichaná ovce) dělá vzorně babičku. No a mlaďošky jsou stále rozčilené, že jsem jim ukradla maminky, asi se semnou nebudou ještě chvilku bavit.
Š´tastný konce jsou přece důležitý.

androvamilada napsal(a):
Ahojda!

Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.

Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.

Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.

Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.

Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.

Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.

Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!

Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..

Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...

Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.

Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...

Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka

Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec

Miládka není hysterka, jen si na "vlastní kůži" - spíš teda na vlastním zvířeti - vyzkoušela, že rány na hlavě krvácí opravdu hrůzostrašně. Lidem i zvířatům. Obojí znám z vlastní zkušenosti. Moje maminka blahé paměti kdysi spadla v kuchyni na hladkém linu a narazila hlavou na radiátor. Krve byla plná kuchyń, ale když jsme ránu ošetřili proudem studené vody a přestalo to krvácet, ranka byla tak maličká, že jsme ji málem ani nenašli. Pak jsem taky viděla na vazných chlívech několik krav, které strčily hlavy do krmného vozu a vzalo jim to roh. Taky krve jako když převrátí kybl a rány byly zhojené velmi brzy.
Ale díky za zkušenost

jirinajanickova napsal(a):
Miládka není hysterka, jen si na "vlastní kůži" - spíš teda na vlastním zvířeti - vyzkoušela, že rány na hlavě krvácí opravdu hrůzostrašně. Lidem i zvířatům. Obojí znám z vlastní zkušenosti. Moje maminka blahé paměti kdysi spadla v kuchyni na hladkém linu a narazila hlavou na radiátor. Krve byla plná kuchyń, ale když jsme ránu ošetřili proudem studené vody a přestalo to krvácet, ranka byla tak maličká, že jsme ji málem ani nenašli. Pak jsem taky viděla na vazných chlívech několik krav, které strčily hlavy do krmného vozu a vzalo jim to roh. Taky krve jako když převrátí kybl a rány byly zhojené velmi brzy.
Ale díky za zkušenost

Mohu říct z vlastní zkušenosti, když jsme řezali rohy s veterinářem, tak bylo krve jak na zabíjačce, a ta díra do lebky až hrůzostrašná. Do týdne vše zatažené a zasušené. Ale tento způsob mi připadá o moc lepší. Už nenechám kozy řezat, raději to zkusím s gumičkami. Letos na štěstí ještě žádnému kůzleti růžky nelezou. Jen mám dotaz, od jaké velikosti rohu gumičky nasazovat? Jen bude asi problém přečkat ve stádě, než rohy upadnou. Ale výhodou tohoto způsobu je, že roh upadne pravidelně a nezůstane tam zbyteček, který by rostl. Zajímám se o další zkušenosti a podrobnosti. Jarmila - kozí farma ROZINKA.

kozozrout napsal(a):
Mohu říct z vlastní zkušenosti, když jsme řezali rohy s veterinářem, tak bylo krve jak na zabíjačce, a ta díra do lebky až hrůzostrašná. Do týdne vše zatažené a zasušené. Ale tento způsob mi připadá o moc lepší. Už nenechám kozy řezat, raději to zkusím s gumičkami. Letos na štěstí ještě žádnému kůzleti růžky nelezou. Jen mám dotaz, od jaké velikosti rohu gumičky nasazovat? Jen bude asi problém přečkat ve stádě, než rohy upadnou. Ale výhodou tohoto způsobu je, že roh upadne pravidelně a nezůstane tam zbyteček, který by rostl. Zajímám se o další zkušenosti a podrobnosti. Jarmila - kozí farma ROZINKA.

Ahoj!

Je to asi měsíc po nandání gumiček, co ten roh upadl. Ale myslím, že to bylo způsobené spíš mechanicky, než že by byl už na upadnutí... Ten druhý se tváří, že se nehodlá tak rychle vzdát a z Emilky bude prostě ještě dlouho jednorožec, ale můžu se mýlit, mám zatím zkušenosti jen co jsem Vám popsala...

Jinak rána opravdu minimální, nevím, jestli to je na fotkách vidět.

A nakonec naše Ivanka pořád nic...zítra mám druhý termín porodu a mám pocit, že se to dítě snad nikdy nenarodí. Už mi nějak docházejí síly:-( ufuf.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

androvamilada napsal(a):
Ahoj!

Je to asi měsíc po nandání gumiček, co ten roh upadl. Ale myslím, že to bylo způsobené spíš mechanicky, než že by byl už na upadnutí... Ten druhý se tváří, že se nehodlá tak rychle vzdát a z Emilky bude prostě ještě dlouho jednorožec, ale můžu se mýlit, mám zatím zkušenosti jen co jsem Vám popsala...

Jinak rána opravdu minimální, nevím, jestli to je na fotkách vidět.

A nakonec naše Ivanka pořád nic...zítra mám druhý termín porodu a mám pocit, že se to dítě snad nikdy nenarodí. Už mi nějak docházejí síly:-( ufuf.

Nebojte Miládko, až uzraje upadne, vlastně vypadne. Děvče si dává načas, to víte, bude to asi parádnice , než se načančá a uváže mašli, tak to prostě chvilku dél trvá . Já mám dvě holky a obě ( i když jsem věděla přesně na den, kdy jsme je s manželem počali ) klidně si u mě lebedily a přišli až na třetí termín a to až už doktor hrozil že jim pomůže ven. Nějak si to vzaly k srdci a ještě ten den jsem svištěla směr porodnice . Měly pěkné varhánky, jak se dlouho čvachtaly ve vodě. Obě vodu milují a jsou dobré plavkyně . Tak ať už to máte ve zdraví obě za sebou.

kozozrout napsal(a):
Mohu říct z vlastní zkušenosti, když jsme řezali rohy s veterinářem, tak bylo krve jak na zabíjačce, a ta díra do lebky až hrůzostrašná. Do týdne vše zatažené a zasušené. Ale tento způsob mi připadá o moc lepší. Už nenechám kozy řezat, raději to zkusím s gumičkami. Letos na štěstí ještě žádnému kůzleti růžky nelezou. Jen mám dotaz, od jaké velikosti rohu gumičky nasazovat? Jen bude asi problém přečkat ve stádě, než rohy upadnou. Ale výhodou tohoto způsobu je, že roh upadne pravidelně a nezůstane tam zbyteček, který by rostl. Zajímám se o další zkušenosti a podrobnosti. Jarmila - kozí farma ROZINKA.

Mluvila jsem s chovatelem,který si schválně pořizuje rohaté kozyčky a v 7 měsících je odrohuje kastračníma gumičkama.Tvrdil mi do telefonu,že do dvou měsíců jsou rohy pryč.Já radši volím vypálení rohů kauterem v 5 dnech a v narkoze.Pravdou je, že mám veterináře který to opravdu umí. Roklanka

roklanka napsal(a):
Mluvila jsem s chovatelem,který si schválně pořizuje rohaté kozyčky a v 7 měsících je odrohuje kastračníma gumičkama.Tvrdil mi do telefonu,že do dvou měsíců jsou rohy pryč.Já radši volím vypálení rohů kauterem v 5 dnech a v narkoze.Pravdou je, že mám veterináře který to opravdu umí. Roklanka

Mozna to bude znit hrube, ale proc si porizovat rohate zvire, kdyz se musi bolestive s temi rohy rozloucit. Jednoduzsi je preci si poridit bezrohe zvire a nemate potrebu ho zbavit jehou casti tela. Mame kozu hnedou bezrohou, milacek. Nechteli jsme rohatku kvuli diteti a za tim jsme si sli uz od zacatku.

rezi napsal(a):
Mozna to bude znit hrube, ale proc si porizovat rohate zvire, kdyz se musi bolestive s temi rohy rozloucit. Jednoduzsi je preci si poridit bezrohe zvire a nemate potrebu ho zbavit jehou casti tela. Mame kozu hnedou bezrohou, milacek. Nechteli jsme rohatku kvuli diteti a za tim jsme si sli uz od zacatku.

Až se vaší bezrožce narodí krásná rohatá kozička, taky budete stát před dilematem, jestli zbavit kozinu života, nebo jestli ji stačí zbavit růžků

jirinajanickova napsal(a):
Až se vaší bezrožce narodí krásná rohatá kozička, taky budete stát před dilematem, jestli zbavit kozinu života, nebo jestli ji stačí zbavit růžků

Milá rezi, rohatou kozu (kterou následně odrohováváme) si pořizujeme proto, abychom v chovu zmenšili možnost narození hermafroditů. Takže rohatky jsou kvůli genetice nutné.

judyna napsal(a):
Milá rezi, rohatou kozu (kterou následně odrohováváme) si pořizujeme proto, abychom v chovu zmenšili možnost narození hermafroditů. Takže rohatky jsou kvůli genetice nutné.

Taky taky...my kvůli tomu máme letos plemenného kozla. Hlavně je pro mě osobně hodně náročné koupit opravdu kvalitní kozu - dojnici. Když se mi to po delším časem podařilo a dala mi, ač bezrohá, rohatky, nedám je pryč. Neodrohovávali jsme, dokud jsem u známého neviděla dvě utrkané k smrti, propíchané. To měl všechny rohaté Nesnáším to, když je něco bolí...kéž by se objevilo něco ještě lepšího, bezbolestného.

androvamilada napsal(a):
Taky taky...my kvůli tomu máme letos plemenného kozla. Hlavně je pro mě osobně hodně náročné koupit opravdu kvalitní kozu - dojnici. Když se mi to po delším časem podařilo a dala mi, ač bezrohá, rohatky, nedám je pryč. Neodrohovávali jsme, dokud jsem u známého neviděla dvě utrkané k smrti, propíchané. To měl všechny rohaté Nesnáším to, když je něco bolí...kéž by se objevilo něco ještě lepšího, bezbolestného.

Ja teda se v genetice nevyznam pokusim se po tom podivat o tech hermafroditech.
Jinak ale docela pochybuji, ze by se ji mohla narodit rohata kuzlata ona sama je koza kamzici a kozel je sansky.

judyna napsal(a):
Milá rezi, rohatou kozu (kterou následně odrohováváme) si pořizujeme proto, abychom v chovu zmenšili možnost narození hermafroditů. Takže rohatky jsou kvůli genetice nutné.

jaká je spojitost mezi hermafrodity a rohatostí? Moc se v tom nevyznám, ale pochopila jsem z toho, že snad rohatci nebývají obojetní?

androvamilada napsal(a):
Taky taky...my kvůli tomu máme letos plemenného kozla. Hlavně je pro mě osobně hodně náročné koupit opravdu kvalitní kozu - dojnici. Když se mi to po delším časem podařilo a dala mi, ač bezrohá, rohatky, nedám je pryč. Neodrohovávali jsme, dokud jsem u známého neviděla dvě utrkané k smrti, propíchané. To měl všechny rohaté Nesnáším to, když je něco bolí...kéž by se objevilo něco ještě lepšího, bezbolestného.

To co popisujete je smutna prihoda, ale myslim, ze ji slo ze strany majitele - chovatele zabranit. Napr. koze rohatce dat chranice na rohy z nejake pryze. Ci oddelenim takovehoto nesocialniho zvirete. Minuly rok jsem byla na jedne horske sezoni chate, kde vyrabeji syr. Vyrobci syra si jiz nekolik let onu chatu pronajimaji a stejne tak zvirata si pujcuji ruzne po okoli. Ale napred zvirata radne testuji na kvalitu mleka pod laboratornim vysetrenim a tez vakcinace je nutnosti. Ale hlavni poznamku jsem chtela doplnit je, ze ackoli zvirata nebyla puvodne jejich dokazi okamzite odhadnout jejich chovani, ze trkave "nebezpecne" jedince pokud jsou zavreny a to jen z duvodu spatneho pocasi nechavaji ve chlive uvazane ostatni nechaji volne.

danurba napsal(a):
jaká je spojitost mezi hermafrodity a rohatostí? Moc se v tom nevyznám, ale pochopila jsem z toho, že snad rohatci nebývají obojetní?

Pan Ivan na to téma má na svých stránkách poučný článek. A podle všeho to je tak, že rohaté nemůžou být podobojí. Bezrohé ano, pokud mají kombinaci dominantního genu pro bezrohost BB od obou rodičů. To se týká jen koziček, kozlíci s touto kombinací jsou normální.
Znamená to ale taky to, že od rohaté kozy/kozla nikdy nebudete mít hermafrodita. Je to dost zajímavé a pan Ivan psal o bílých kozách. Jak je to s českou hnědou nebo třeba núbijskýma kozama, o tom nemám vůbec tucha (páč je nechovám). Lenka ze Dvora

lenkadvur napsal(a):
Pan Ivan na to téma má na svých stránkách poučný článek. A podle všeho to je tak, že rohaté nemůžou být podobojí. Bezrohé ano, pokud mají kombinaci dominantního genu pro bezrohost BB od obou rodičů. To se týká jen koziček, kozlíci s touto kombinací jsou normální.
Znamená to ale taky to, že od rohaté kozy/kozla nikdy nebudete mít hermafrodita. Je to dost zajímavé a pan Ivan psal o bílých kozách. Jak je to s českou hnědou nebo třeba núbijskýma kozama, o tom nemám vůbec tucha (páč je nechovám). Lenka ze Dvora

U hnědé kozy je to stejné jako u bílé.Je-li rodičovská linie dlouhodobě bezrohá ,je výskyt hermafroditů téměř jistý.Na aukcích se už nevyskytují rohatí kozlové,loni u nás nebyli ani odrohovaní.Pokud mám v mateřské linii rohatost,nikdy se mi hermafrodit nenarodil.Odrohovávám ( veterinář) kozičky do týdne od narození.Pod narkozou a kauterem.Mám štěstí,že to opravdu veterinář umí.Kůzle se probere a nejeví jakékoliv známky bolesti,poskakuje a trká se s ostaními.Vím o chovateli,který odrohuje gumičkami,říká,že nejlepří věk je 7 měsíců a do dvou měsíců je bezrohé. Roklanka

roklanka napsal(a):
U hnědé kozy je to stejné jako u bílé.Je-li rodičovská linie dlouhodobě bezrohá ,je výskyt hermafroditů téměř jistý.Na aukcích se už nevyskytují rohatí kozlové,loni u nás nebyli ani odrohovaní.Pokud mám v mateřské linii rohatost,nikdy se mi hermafrodit nenarodil.Odrohovávám ( veterinář) kozičky do týdne od narození.Pod narkozou a kauterem.Mám štěstí,že to opravdu veterinář umí.Kůzle se probere a nejeví jakékoliv známky bolesti,poskakuje a trká se s ostaními.Vím o chovateli,který odrohuje gumičkami,říká,že nejlepří věk je 7 měsíců a do dvou měsíců je bezrohé. Roklanka

Dovolím si nesouhlasit s počtem rohatých zvířat na aukcích - když já jsem začínala s pl.kozami ( první kozel s PP 1997 ), rohatá zvířata zvlášť samčí byla do chovu nepřípustná. V důsledku toho se procento hermafroditních kůzlat vyšplhalo do neúnosné výše. Proto byl požadavek na důsledné vyřazování rohatých z chovu zrušen. U nás bývá na aukcích vždy něco rohatého, především hnědých, něco odrohovaného. Rohatého bílého jsem na aukci neviděla už dlouho.

jirinajanickova napsal(a):
Dovolím si nesouhlasit s počtem rohatých zvířat na aukcích - když já jsem začínala s pl.kozami ( první kozel s PP 1997 ), rohatá zvířata zvlášť samčí byla do chovu nepřípustná. V důsledku toho se procento hermafroditních kůzlat vyšplhalo do neúnosné výše. Proto byl požadavek na důsledné vyřazování rohatých z chovu zrušen. U nás bývá na aukcích vždy něco rohatého, především hnědých, něco odrohovaného. Rohatého bílého jsem na aukci neviděla už dlouho.

Asi záleží na plemenáři.Aukce byla v Jablonném v Podještědí.Měla jsem dva rohaté kozlíky a kvůli rohům mi je plemenář vyřadil.Rezolutně řekl rohy ne.Nedívala jsem se na rohatost na všech aukcích.Roklanka

roklanka napsal(a):
Asi záleží na plemenáři.Aukce byla v Jablonném v Podještědí.Měla jsem dva rohaté kozlíky a kvůli rohům mi je plemenář vyřadil.Rezolutně řekl rohy ne.Nedívala jsem se na rohatost na všech aukcích.Roklanka

To je divné že Vám kozlíky vy?adil jen kv?li roh?m já m?l v loni na aukci v Tábo?e také rohatého kozlíka a do chovu ho pustil bez problém? dokonce jsem na n?j m?l hned t?i zájemce.

kozlos napsal(a):
To je divné že Vám kozlíky vy?adil jen kv?li roh?m já m?l v loni na aukci v Tábo?e také rohatého kozlíka a do chovu ho pustil bez problém? dokonce jsem na n?j m?l hned t?i zájemce.

Dívala jsem se do katalogu aukcí.Máte pravdu v Táboře bylo nahlášeno 6 rohatých kozlíků,pak ve Stránčicích a Chocni 2 rohatci a na zbývajících 7 aukcích ani jeden.Zřejmě je to v plemenáři.V loňském roce byla větší poptávka než nabídka.Roklanka

roklanka napsal(a):
Dívala jsem se do katalogu aukcí.Máte pravdu v Táboře bylo nahlášeno 6 rohatých kozlíků,pak ve Stránčicích a Chocni 2 rohatci a na zbývajících 7 aukcích ani jeden.Zřejmě je to v plemenáři.V loňském roce byla větší poptávka než nabídka.Roklanka

Jen doplním - rohatej kozel byl v Táboře jen jeden zbývající byli anglonubijci, kteří mají rohatost jako plemenej znak. Jinak v katologu byly uvedeny ještě nějaký rohatý kozičky. Jinak názor na rohatost je tady uplně stejnej jak říkáte, přijde mi, že je to druhej pokus o vymícení rohatosti. Já mám všechny kozy bezrohý tak se snažím připouštět rohatcem a několik chovatelů si div neklepalo na čelo, proč to dělám. Prej o rohatý zvířata dneska není zájem Marcela

marlak napsal(a):
Jen doplním - rohatej kozel byl v Táboře jen jeden zbývající byli anglonubijci, kteří mají rohatost jako plemenej znak. Jinak v katologu byly uvedeny ještě nějaký rohatý kozičky. Jinak názor na rohatost je tady uplně stejnej jak říkáte, přijde mi, že je to druhej pokus o vymícení rohatosti. Já mám všechny kozy bezrohý tak se snažím připouštět rohatcem a několik chovatelů si div neklepalo na čelo, proč to dělám. Prej o rohatý zvířata dneska není zájem Marcela

Malá oprava-anglonubijské kozy jsou u nás povoleny rohaté i bezrohé(není to tudíž znak plemene),jsou země i chovatelé ,kteří upřednostňují jedno nebo druhé -my jsme si jako Klub AN odsouhasili obě varianty.ZuzanaALASKAFARM

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

alaska napsal(a):
Malá oprava-anglonubijské kozy jsou u nás povoleny rohaté i bezrohé(není to tudíž znak plemene),jsou země i chovatelé ,kteří upřednostňují jedno nebo druhé -my jsme si jako Klub AN odsouhasili obě varianty.ZuzanaALASKAFARM

Aha tak to se omlouvám, měla jsem za to že 100% anglonubijci sou rohatí a u podílových je obojí.

marlak napsal(a):
Aha tak to se omlouvám, měla jsem za to že 100% anglonubijci sou rohatí a u podílových je obojí.

Mohla bych poprosit o nějaký odkaz na téma rohatost, bezrohost a hermafroditi? To je zajímavé. Já jsem vloni sháněla kozu, chtěla jsem "klasickou" bílou rohatou s bradou A měla jsem dost práce ji sehnat, navíc abych pro ni nemusela jet přes půl republiky. Nakonec jsem sehnala, dokonce byla březí (ale neptejte se mě, po jakém kozlovi), už máme kůzlátko - bílé a z růžků mám velkou radost. Velká koza má rohy jak šavle, ale je až neuvěřitelně hodná, malá je holčička, sprateček, něco mezi čertem a andílkem a chci si ji nechat

roklanka napsal(a):
Dívala jsem se do katalogu aukcí.Máte pravdu v Táboře bylo nahlášeno 6 rohatých kozlíků,pak ve Stránčicích a Chocni 2 rohatci a na zbývajících 7 aukcích ani jeden.Zřejmě je to v plemenáři.V loňském roce byla větší poptávka než nabídka.Roklanka

Můžu vědět, kdo vám tam posuzoval? Fakt se mi to nechce věřit. Ing. Konrád doporučuje odrohovávat, ale z toho důvodu, že o rohatce je menší zájem kvůli bezpečnosti. Já jezdím do Nového Města ( předtím to bývalo na Boušíně - VČ kraj ) a snad každý rok je něco rohatého - spočítáno to ovšem nemám. Ale mám zkušenost, že jako bez rohů jsou někdy prodáváni kozli velmi šikovně a povedeně odrohovaní.

jirinajanickova napsal(a):
Můžu vědět, kdo vám tam posuzoval? Fakt se mi to nechce věřit. Ing. Konrád doporučuje odrohovávat, ale z toho důvodu, že o rohatce je menší zájem kvůli bezpečnosti. Já jezdím do Nového Města ( předtím to bývalo na Boušíně - VČ kraj ) a snad každý rok je něco rohatého - spočítáno to ovšem nemám. Ale mám zkušenost, že jako bez rohů jsou někdy prodáváni kozli velmi šikovně a povedeně odrohovaní.

Můj plemenář je ing Konrád,asi jste mi špatně rozuměla,nebo jsem se špatně vyjádřila já.Kdyby byli kozlíci odrohovaní tak by nebyl problém.Loni tam sice žádní odrohovaní nebyli,ale předloni ano.Moji kozlíci rohy měli,proto je nechtěl.To nebyla stížnost na plemenáře,vycházím s ním dobře.Jezdím pouze do Jablonného.V mém okolí je jen jeden chovatel,který chce rohaté kozičky a odrohuje je právě gumičkami.Znám veter.který odrohuje tak dobře,že není poznat,jestli je zvíře mělo.Roklanka

roklanka napsal(a):
Můj plemenář je ing Konrád,asi jste mi špatně rozuměla,nebo jsem se špatně vyjádřila já.Kdyby byli kozlíci odrohovaní tak by nebyl problém.Loni tam sice žádní odrohovaní nebyli,ale předloni ano.Moji kozlíci rohy měli,proto je nechtěl.To nebyla stížnost na plemenáře,vycházím s ním dobře.Jezdím pouze do Jablonného.V mém okolí je jen jeden chovatel,který chce rohaté kozičky a odrohuje je právě gumičkami.Znám veter.který odrohuje tak dobře,že není poznat,jestli je zvíře mělo.Roklanka

Myslím, že to tady nezaznělo, ale to je jedno, divím se tomu stejně. V roce tuším 2005 tam měla paní Štědrá kozly, to nebyli kozli, to byli vrtulníky !! - no a Konrád řekl, to co jsem uvedla, žádný z nich nebyl vyřazen. A ZD Žernov tam mívá celkem pravidelně rohatce - je pravda, že hnědým zas tolik pozornosti nevěnuju, ale kdyby rohy vyřazovali nějak systematicky, tak bych si to zaprve pamatovala, jako z dřívějška, za druhé by je tam ty lidi nevodili, že jo. Nechápu to.

jirinajanickova napsal(a):
Myslím, že to tady nezaznělo, ale to je jedno, divím se tomu stejně. V roce tuším 2005 tam měla paní Štědrá kozly, to nebyli kozli, to byli vrtulníky !! - no a Konrád řekl, to co jsem uvedla, žádný z nich nebyl vyřazen. A ZD Žernov tam mívá celkem pravidelně rohatce - je pravda, že hnědým zas tolik pozornosti nevěnuju, ale kdyby rohy vyřazovali nějak systematicky, tak bych si to zaprve pamatovala, jako z dřívějška, za druhé by je tam ty lidi nevodili, že jo. Nechápu to.

Špatně jsem se vyjádřila já,jednalo se o předvýběr na aukci.Plemenář jezdí obhlédnout kozlíky,kteří by mohli jít do aukce.Kdybych trvala na zařazení do aukce,pravděpodobně by je tam dal.Nesoustřeďuji se na produkci plemeníků,spíš na mléčnou produkci a plemenné kozičky.Jsem spíš odběratelem plemeníků,než jejich producentem, ing Konrád chtěl zachovat linii jednoho mého plemeníka,tak jsem nechala dva pěkné rohaté kozlíky této linie.Takže se jednalo o předvýběr ne o samotnou aukci.

roklanka napsal(a):
Špatně jsem se vyjádřila já,jednalo se o předvýběr na aukci.Plemenář jezdí obhlédnout kozlíky,kteří by mohli jít do aukce.Kdybych trvala na zařazení do aukce,pravděpodobně by je tam dal.Nesoustřeďuji se na produkci plemeníků,spíš na mléčnou produkci a plemenné kozičky.Jsem spíš odběratelem plemeníků,než jejich producentem, ing Konrád chtěl zachovat linii jednoho mého plemeníka,tak jsem nechala dva pěkné rohaté kozlíky této linie.Takže se jednalo o předvýběr ne o samotnou aukci.

Jé, tak to je docela škoda, když už jste je měla vychované a když byli vzácné linie - to byste je prodala ...

jirinajanickova napsal(a):
Jé, tak to je docela škoda, když už jste je měla vychované a když byli vzácné linie - to byste je prodala ...

Musím si postěžovat na náš výzkum...Je to již třetí měsíc po nasazení gumiček. Z malé Emilky máme jednorožce, malá Máňa nic:-( Prosím o radu zkušené. Na moderce se psalo většinou o dvou měsících, že poté rohy upadly. Gumičky se holkám dále nezařezávají, jakoby se to celé zastavilo. Co dál? Nechat a čekat? Nebo dát třeba ještě jednu gumičku přes to? Nechci mít jednorohou Emilku fňuk..

androvamilada napsal(a):
Musím si postěžovat na náš výzkum...Je to již třetí měsíc po nasazení gumiček. Z malé Emilky máme jednorožce, malá Máňa nic:-( Prosím o radu zkušené. Na moderce se psalo většinou o dvou měsících, že poté rohy upadly. Gumičky se holkám dále nezařezávají, jakoby se to celé zastavilo. Co dál? Nechat a čekat? Nebo dát třeba ještě jednu gumičku přes to? Nechci mít jednorohou Emilku fňuk..

Principem odrohování je přerušení přísunu živin do kostěné části tvořící roh. To znamená, že kastrační gumička (jakékoliv jiné náhrady jiného typu nefungovaly ) musí dosednout do měkké části rohu, tj pod místo, odkud odrůstá rohovina. Stane - li se, že při následné kontrole druhý den se gumička sesmekla na rohovinu, je nutné jí znovu usadit. Někdy může smekání způsobit přiskřípnutí srsti okolo rohu, většinou ale srst problém nedelá. Jindy gumička hůř drží kvůli trojhrannému tvaru rohu.
Rohy odpadnou opravdu cca během měsíce. Hřejivost rohu ukazuje nejspíš na špatné zaškrcení. S hřejícími rohy jsem se setkala jednou a nesouviselo to s odrohováním: náš holandský kozlík se rád vytahoval a tloukl do všeho hlava nehlava. Po čase začal při tom fňukat, rohy hřály a jeden se hýbal. Zkrátím to: měl tam zánět, rohové pouzdro plné hnisu, rohovina se sloupla, hnisání ustalo a časem dorostla rohovina nová
Takže, zkuste zjistit, co Emilce roh dělá. My, když jsme potřebovali odstranit složitější roh ( z dříve ulomený a křivě rostoucí) použili jsme gumičky dvě

androvamilada napsal(a):
Tak druhý díl obrázků z našeho telefonu

Před necelými 14dny jsme kozenkám nasadily na rohy kastrační gumičky s tím, že uděláme pokud, co se stane. Kdyby to šlo odrohovat, jak se psalo na diskuzi, bylo by to prima
Nejdříve to vypadalo, že se nebude nic dít. Holky to ani nezaznamenaly, že by měly na rozích něco navíc. Kontrolovali jsme, jestli je neztratí nebo nebudou mít nějaké problémy, ale nic. Už jsem vzdávala, že to bude mít nějaký efekt, ale ejhle - včera jsme objevili při kontrole efekt! U jedné se gumičky začaly "zařezávat" do rohu. Přikládám fotodokumentaci a dám vědět, jak se to bude dál vyvíjet.

Milada

tak už mám taky jednorožce...stříhali jsme Lucce paznehty a jak s námi zápasila, zachytila se rohem a ten nevydržel.Lítala tam jak prdlá, hrozně řvala, takla jí krev, roh se jí houpal mezi očima a malá Verunka lítala celá splašená za ní. Volala jsem doktora, naštěstí je kdykoliv ochotný k nám přijet, byl tu za chvilku, ale koza se mezitím uklidnila. Zasříkal jí ránu nějakým stříbrným sprejem, prý je to hojivý sprej na bázi hliníku a píchnul jí antibiotika. Živá rána je velká asi 1x1cm, měla nasazenou gumičku asi měsíc. Uvidíme, jak dopadne nebo odpadne ten druhý roh, snad to bude míň divoký.

danurba napsal(a):
tak už mám taky jednorožce...stříhali jsme Lucce paznehty a jak s námi zápasila, zachytila se rohem a ten nevydržel.Lítala tam jak prdlá, hrozně řvala, takla jí krev, roh se jí houpal mezi očima a malá Verunka lítala celá splašená za ní. Volala jsem doktora, naštěstí je kdykoliv ochotný k nám přijet, byl tu za chvilku, ale koza se mezitím uklidnila. Zasříkal jí ránu nějakým stříbrným sprejem, prý je to hojivý sprej na bázi hliníku a píchnul jí antibiotika. Živá rána je velká asi 1x1cm, měla nasazenou gumičku asi měsíc. Uvidíme, jak dopadne nebo odpadne ten druhý roh, snad to bude míň divoký.

Já mám právě hrozný strach s toho krvácení jedna moje rohatka je trochu magor,musí byt přivázaná jinak by vzala dráhu nebo by utloukla tu druhou rohatku,ale jak je uvázaná tak mlátí hlavou do čeho se dá asi to dělá z nudy,ale mám stach když by jsi urazila ten roh jestli nevykrvácí,možná se ptám jak blb ale opravdu nemám ponětí jak moc krve proudí do kozích rohůDěkuji za trpělivost Pavla

kessi napsal(a):
Já mám právě hrozný strach s toho krvácení jedna moje rohatka je trochu magor,musí byt přivázaná jinak by vzala dráhu nebo by utloukla tu druhou rohatku,ale jak je uvázaná tak mlátí hlavou do čeho se dá asi to dělá z nudy,ale mám stach když by jsi urazila ten roh jestli nevykrvácí,možná se ptám jak blb ale opravdu nemám ponětí jak moc krve proudí do kozích rohůDěkuji za trpělivost Pavla

Neboj, nevykrvácí. Když jí nasadíš gumičky, po čase začne mít rohy citlivý, jak se jí začnou zaškrcovat přívody krve. Myslím, že pak si hodně rozmyslí, jestli bude do něčeho trkat nebo ne. Jednu kozu nám doktor odrohovával pilkou, musela být v narkóze, krve teklo dost, ale dalo se to zastavit a roh stejně po čase dorostl. Takže i přes tuhle zkušenost si myslím, že odrohování gumičkama je šetrnější. Jen si dáme příště větší pozor, až se s ní zase budeme prát. Včera moc krve neteklo, nějaká sice ano, ale než přijel doktor, už to bylo zastavený samo od sebe. Jen tam zůstala živá rána, tu bylo třeba ošetřit a tayk jí píchnul antibiotika.

danurba napsal(a):
Neboj, nevykrvácí. Když jí nasadíš gumičky, po čase začne mít rohy citlivý, jak se jí začnou zaškrcovat přívody krve. Myslím, že pak si hodně rozmyslí, jestli bude do něčeho trkat nebo ne. Jednu kozu nám doktor odrohovával pilkou, musela být v narkóze, krve teklo dost, ale dalo se to zastavit a roh stejně po čase dorostl. Takže i přes tuhle zkušenost si myslím, že odrohování gumičkama je šetrnější. Jen si dáme příště větší pozor, až se s ní zase budeme prát. Včera moc krve neteklo, nějaká sice ano, ale než přijel doktor, už to bylo zastavený samo od sebe. Jen tam zůstala živá rána, tu bylo třeba ošetřit a tayk jí píchnul antibiotika.

tak to je dobře tak až připustíme tak je obě odrohuji.Mě to hrozně strašilo aby třeba nepošla kdyby se jí to ulomilo v noci

kessi napsal(a):
tak to je dobře tak až připustíme tak je obě odrohuji.Mě to hrozně strašilo aby třeba nepošla kdyby se jí to ulomilo v noci

Ten sprej, co tu někdo psal, je Aluminium spray a je to výborná věc, dá se koupit v lékárně. Běžně to používám jak na škrábnutí, tak na větší rány, nedostanou se k ráně mouchy. Doporučuju přidat do domácí lékárničky pro zvířata

annamolinova napsal(a):
Ten sprej, co tu někdo psal, je Aluminium spray a je to výborná věc, dá se koupit v lékárně. Běžně to používám jak na škrábnutí, tak na větší rány, nedostanou se k ráně mouchy. Doporučuju přidat do domácí lékárničky pro zvířata

doktor koze postříbřil hlavu se slovy, že nám tu nechá nějaký stříbro, ať aspoň něco máme a když jsem se ho ptala, co to je, řekl, že email na auta, nic jinýho nebylo a tohodle mu trochu zbylo Ftippppálek Přitom má auto zelený

androvamilada napsal(a):
Ahoj!

Je to asi měsíc po nandání gumiček, co ten roh upadl. Ale myslím, že to bylo způsobené spíš mechanicky, než že by byl už na upadnutí... Ten druhý se tváří, že se nehodlá tak rychle vzdát a z Emilky bude prostě ještě dlouho jednorožec, ale můžu se mýlit, mám zatím zkušenosti jen co jsem Vám popsala...

Jinak rána opravdu minimální, nevím, jestli to je na fotkách vidět.

A nakonec naše Ivanka pořád nic...zítra mám druhý termín porodu a mám pocit, že se to dítě snad nikdy nenarodí. Už mi nějak docházejí síly:-( ufuf.

Dobrý den Miládko, prvně GRATULACE K NAROZENÍ DCERKY!!
po tom všem
Díky za napínavé vyprávění i všem ostatním za zajímavé postřehy, zajímalo by mě, jak se vyvíjí dále život u Vás na statku, co dělá miminko a zda se z Jednorožce pomalu nestává bezrožka??
díky
irena/klihostezka

danurba napsal(a):
doktor koze postříbřil hlavu se slovy, že nám tu nechá nějaký stříbro, ať aspoň něco máme a když jsem se ho ptala, co to je, řekl, že email na auta, nic jinýho nebylo a tohodle mu trochu zbylo Ftippppálek Přitom má auto zelený

tak už máme bezrožku! Dneska jsme odjeli pryč a večer, když jsme se vrátili, naše byla bez rohů. Gumičky jsme jí nasadili myslím někdy v únoru, asi po měsíci si jeden roh ulomila, když s ním o něco zavadila a o druhý přišla dneska. V ráně zbyl jen asi 1cm vysoký pahýl, ten jsme vydezinfikovali, jina nebylo znát, že by to nějak krvácelo, nebo že by jí to bolelo. Normálně se přetlačovala s malým kozlíkem. Takže se to povedlo. Trvalo to něco přes dva měsíce, ale myslím, že je to šetrnější způsob, než jí jue řezat. A taky je to levnější a hlavně trvanlivé. Ještě uvidíme, co se stane s pahýlem, jestli nějak upadne, nebo zaroste. Snad se jí to nezanítí.