Odrohování

marcella napsal(a):
Ty jo ! To jste mě docela zaskočila. A jak je stará vaše kozička? My máme jednu tříletou adeptku na odrohování. Po tom co nám roztřískala ohradu a v pořadí již čtvrtý dvířka jsme ji slíbili buď rohy dolů nebo salámista. A můžu se zeptat na kolik vás takový zákrok finančně vyšel? Jinak ať to holka zvládne.

zákrok stojí pár kaček, už jsme to dělali několikrát a vždy bez problémů. Tohle zaskočilo i veta, sám moc neví, co s tím. Chtělo by to nějak překrýt, ale neumím si představit ten obvaz, co by tam vydržel. Takže příště už budu odrohovávat jen gumičkami: nasadit kastrační gumičku úplně dolů až na bázi rohu, ona pomalu začne zarůstat dovnitř a zaškrcovat cévy a nervy. U naší nejstarší kozy to trvalo přes půl roku, roh už jí pak jen plandal, včra ho vet "odborně" ulomil, už skoro neměl na čem držet. Jinak tý odrohovaný Kordulce je asi 6, koupili jsme jí před měsícem. Odrohování gumičkama se dá použít u koz od věku 7 měsíců

danurba napsal(a):
zákrok stojí pár kaček, už jsme to dělali několikrát a vždy bez problémů. Tohle zaskočilo i veta, sám moc neví, co s tím. Chtělo by to nějak překrýt, ale neumím si představit ten obvaz, co by tam vydržel. Takže příště už budu odrohovávat jen gumičkami: nasadit kastrační gumičku úplně dolů až na bázi rohu, ona pomalu začne zarůstat dovnitř a zaškrcovat cévy a nervy. U naší nejstarší kozy to trvalo přes půl roku, roh už jí pak jen plandal, včra ho vet "odborně" ulomil, už skoro neměl na čem držet. Jinak tý odrohovaný Kordulce je asi 6, koupili jsme jí před měsícem. Odrohování gumičkama se dá použít u koz od věku 7 měsíců

My máme taky "naštěstí" schopnýho veta a dokonce i ochotnýho s čímkoli pomoci. Heuréka. Ale spoustu věcí zastanem naštěstí sami. Naučili jsme se odborně léčit zdutou kozu i píchat injekce. Vet to vždycky jen natáhne do stříkaček, táta se pro to staví jak jede z práce a doma pak máme ordinaci v chlívku.

danurba napsal(a):
včera nám vet odrohovával kozu, jenže došlo k nepředvídané komplikaci: koza měla rohy duté a dutiny byly propojeny s čelními dutinami v lebce. Takže teď má defakto otevřené díry do lebky!! Zatím vypadá koza dobře, zastříkávám jí to 2x denně antibiotickým sprejem, koza žere a dneska se dokonce trkala s další kozou, takže jí to snad nebolí. Jen doufám, že jí do toho nevleze nějaká moucha. Tak nám držte palce, ať se jí to brzy zacelí.

Kozí rohy a rohy všech přežvýkavců jsou konstruovány vlastně jako duté násadky na kostěné výrůstky z čelní lebeční kosti. Chcete říci, že se žádné kostěné základy nekonaly ? Dost si to neumím představit. Neodrohováváme, takže vlastní zkušenost nemám - akorát pár případů, kdy si krávy ulomily roh, nebo jim ho vzal v kravíně krmný vůz, pak taky byl jednou na návštěvě u nás rohatý kozel od sousedů, náš beran ho naperencoval do hromady dřeva a jeden z jeho mega rohů to nevydržel ... bylo zajímavé, jak napohled obrovský robustní roh měl ten kostěný základ nesrovnatelně menší a slabší, než základnu patrnou na hlavě zevně.

jirinajanickova napsal(a):
Kozí rohy a rohy všech přežvýkavců jsou konstruovány vlastně jako duté násadky na kostěné výrůstky z čelní lebeční kosti. Chcete říci, že se žádné kostěné základy nekonaly ? Dost si to neumím představit. Neodrohováváme, takže vlastní zkušenost nemám - akorát pár případů, kdy si krávy ulomily roh, nebo jim ho vzal v kravíně krmný vůz, pak taky byl jednou na návštěvě u nás rohatý kozel od sousedů, náš beran ho naperencoval do hromady dřeva a jeden z jeho mega rohů to nevydržel ... bylo zajímavé, jak napohled obrovský robustní roh měl ten kostěný základ nesrovnatelně menší a slabší, než základnu patrnou na hlavě zevně.

Jak jsem tady už dříve psala, patřím mezi ty chovatele, kteří odrohovávají. Při odstranění rohu diam.strunou nebo pilkou - v plné narkoze - se řeže roh při hlavě. A vždy je tam dutina! Je to hrozný pohled, opravdu díra do lebky. Rána se ale rychle zaceluje. Stříkáme ránu stříbrným des.sprayem, a na tři dny dáváme i do obvazu. Horší je odrohovávat kozlíky. tam jsou ty rohy úpornější. Stává se velmi často, že rohové buňky /?/ se nějak roznesou a roh se rozšíří, rozvine do jakési lopatky. Teď jsem odrohovávala Mohykána, a to už po třetí, rohy jsou čím dál větší a širší. Když se roh vylomí, tak je tam měkký hodně prokrvený výčnělek, na kterém je vlastně roh nasazen. Je to jen taková zátka nad tou dírou do lebky. Když odrohováváme, ránu potom ještě vypalujeme pájkou, pořádně desinfikujeme a přesto se tam vždy objeví kousek rohoviny a malý pahýlek tam roste. Je přirostlý ke kůži, a když se vylomí, hodně to krvácí, ale znovu to naroste. Asi je to jen o zvyku, mít doma rohaté kozy. Na nákupních trzích prý rohatí kozlíci nejdou vůbec na odbyt. Nasazovala jsem kozám i gumové nástavce, ale rohy se jim pod tím potily a chytala se jim tam plíseň, vet to nedoporučoval. Gumičky mi po rohu pořád sjíždějí, jak je konický, neudrží se tam. Zrovna včera si malá kozenka vylomila pozůstatek rohu, a krve bylo jak na jatkách. Odrohovaná koza si už navždy pamatuje, že si musí dávat pozor na hlavu, netrká se a zalézá do kouta. Nenechá si na hlavu vůbec chytnout, bohuržel ta samá zkušenost je i s ušima, jakmile se nacvaknou známky - hlavně duplikáty - větším kozám, špatně se to hojí a nenechají si na to chytnout. Jarmila - kozí farma ROZINKA .

kozozrout napsal(a):
Jak jsem tady už dříve psala, patřím mezi ty chovatele, kteří odrohovávají. Při odstranění rohu diam.strunou nebo pilkou - v plné narkoze - se řeže roh při hlavě. A vždy je tam dutina! Je to hrozný pohled, opravdu díra do lebky. Rána se ale rychle zaceluje. Stříkáme ránu stříbrným des.sprayem, a na tři dny dáváme i do obvazu. Horší je odrohovávat kozlíky. tam jsou ty rohy úpornější. Stává se velmi často, že rohové buňky /?/ se nějak roznesou a roh se rozšíří, rozvine do jakési lopatky. Teď jsem odrohovávala Mohykána, a to už po třetí, rohy jsou čím dál větší a širší. Když se roh vylomí, tak je tam měkký hodně prokrvený výčnělek, na kterém je vlastně roh nasazen. Je to jen taková zátka nad tou dírou do lebky. Když odrohováváme, ránu potom ještě vypalujeme pájkou, pořádně desinfikujeme a přesto se tam vždy objeví kousek rohoviny a malý pahýlek tam roste. Je přirostlý ke kůži, a když se vylomí, hodně to krvácí, ale znovu to naroste. Asi je to jen o zvyku, mít doma rohaté kozy. Na nákupních trzích prý rohatí kozlíci nejdou vůbec na odbyt. Nasazovala jsem kozám i gumové nástavce, ale rohy se jim pod tím potily a chytala se jim tam plíseň, vet to nedoporučoval. Gumičky mi po rohu pořád sjíždějí, jak je konický, neudrží se tam. Zrovna včera si malá kozenka vylomila pozůstatek rohu, a krve bylo jak na jatkách. Odrohovaná koza si už navždy pamatuje, že si musí dávat pozor na hlavu, netrká se a zalézá do kouta. Nenechá si na hlavu vůbec chytnout, bohuržel ta samá zkušenost je i s ušima, jakmile se nacvaknou známky - hlavně duplikáty - větším kozám, špatně se to hojí a nenechají si na to chytnout. Jarmila - kozí farma ROZINKA .

Svatá pravda. A uplně nejhorší je když to pod známkou začne pěkně hnisat a známka se musí odvrtat. Obzvláště u naší rohaté Róziky to byl oříšek a to měla měsíc do porodu. Ta řvala že se divim že chudák nepotratila.Druhé ucho dopadlo stejně,ale tam nebyl stav kritický tak jsme počkali až po porodu. Proč nejsou už jednou pro vždy čipy?! Už i antikocepce pro ženy se dá aplikovat pod kůži ve formě tyčinky.

kozozrout napsal(a):
Jak jsem tady už dříve psala, patřím mezi ty chovatele, kteří odrohovávají. Při odstranění rohu diam.strunou nebo pilkou - v plné narkoze - se řeže roh při hlavě. A vždy je tam dutina! Je to hrozný pohled, opravdu díra do lebky. Rána se ale rychle zaceluje. Stříkáme ránu stříbrným des.sprayem, a na tři dny dáváme i do obvazu. Horší je odrohovávat kozlíky. tam jsou ty rohy úpornější. Stává se velmi často, že rohové buňky /?/ se nějak roznesou a roh se rozšíří, rozvine do jakési lopatky. Teď jsem odrohovávala Mohykána, a to už po třetí, rohy jsou čím dál větší a širší. Když se roh vylomí, tak je tam měkký hodně prokrvený výčnělek, na kterém je vlastně roh nasazen. Je to jen taková zátka nad tou dírou do lebky. Když odrohováváme, ránu potom ještě vypalujeme pájkou, pořádně desinfikujeme a přesto se tam vždy objeví kousek rohoviny a malý pahýlek tam roste. Je přirostlý ke kůži, a když se vylomí, hodně to krvácí, ale znovu to naroste. Asi je to jen o zvyku, mít doma rohaté kozy. Na nákupních trzích prý rohatí kozlíci nejdou vůbec na odbyt. Nasazovala jsem kozám i gumové nástavce, ale rohy se jim pod tím potily a chytala se jim tam plíseň, vet to nedoporučoval. Gumičky mi po rohu pořád sjíždějí, jak je konický, neudrží se tam. Zrovna včera si malá kozenka vylomila pozůstatek rohu, a krve bylo jak na jatkách. Odrohovaná koza si už navždy pamatuje, že si musí dávat pozor na hlavu, netrká se a zalézá do kouta. Nenechá si na hlavu vůbec chytnout, bohuržel ta samá zkušenost je i s ušima, jakmile se nacvaknou známky - hlavně duplikáty - větším kozám, špatně se to hojí a nenechají si na to chytnout. Jarmila - kozí farma ROZINKA .

tak jsi mě uklidnila. Doktor vždy řezal rohy tak 5cm nad hlavou, jenže já měla letos přání vzít to níž, aby ty špalky nebyly tak velké...a takhle to dopadlo. Letos jsem gumičkama odrohovala dvě kozy, jedna si rohy odlomila sama při nějaké kolizi s plotem, sice při tom teklo dost krve, ale ranka vbyla vcelku malá a rychle se zacelila. Druhé koze se jeden roh ulomil taky o plot, druhý teď odlomil veterinář, když tu byl, už se jí jen tak kinklal, ale stejně u toho měla hysterický záchvat. Od nasazení gumiček do odlomení to trvalo 7 měsíců, ale měla rohy opravdu mohutné. Takže příště už jen gumičky, je to myslím nejšetrnější způsob.

danurba napsal(a):
tak jsi mě uklidnila. Doktor vždy řezal rohy tak 5cm nad hlavou, jenže já měla letos přání vzít to níž, aby ty špalky nebyly tak velké...a takhle to dopadlo. Letos jsem gumičkama odrohovala dvě kozy, jedna si rohy odlomila sama při nějaké kolizi s plotem, sice při tom teklo dost krve, ale ranka vbyla vcelku malá a rychle se zacelila. Druhé koze se jeden roh ulomil taky o plot, druhý teď odlomil veterinář, když tu byl, už se jí jen tak kinklal, ale stejně u toho měla hysterický záchvat. Od nasazení gumiček do odlomení to trvalo 7 měsíců, ale měla rohy opravdu mohutné. Takže příště už jen gumičky, je to myslím nejšetrnější způsob.

Ahojky, no nevím nevím, s těma gumičkama, Miládka Macháčková tu myslím tak v únoru psala jiné zkušenosti s Emilkou kozou....

klihostezka napsal(a):
Ahojky, no nevím nevím, s těma gumičkama, Miládka Macháčková tu myslím tak v únoru psala jiné zkušenosti s Emilkou kozou....

Před 2,5 měsíci jsem nasadila gumičky jedné pětileté koze- byla agresivní a měla přijít pod nůž. Přemluvila jsem ho, že zkusíme odrohovat. Po 2 měsících od nasazení oba rohy upadly, skoro žádná krev, majitel je velmi spokojený, že si může nechat dobrou dojnici a nebude mu párat ostatní kozy.

judyna napsal(a):
Před 2,5 měsíci jsem nasadila gumičky jedné pětileté koze- byla agresivní a měla přijít pod nůž. Přemluvila jsem ho, že zkusíme odrohovat. Po 2 měsících od nasazení oba rohy upadly, skoro žádná krev, majitel je velmi spokojený, že si může nechat dobrou dojnici a nebude mu párat ostatní kozy.

To je hezký úspěch!!
Narážela jsem na tento starší článek Miládky:
"Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.
Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.
Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.
Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.
Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.
Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.
Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!
Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..
Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...
Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.
Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...
Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka
Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec "
Dá se to najít zde (bez mezer):
https://www.ifauna.cz/rubriky/mdiskuse/ show.php?tema=488670&r=12&m=3&page=1

klihostezka napsal(a):
To je hezký úspěch!!
Narážela jsem na tento starší článek Miládky:
"Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.
Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.
Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.
Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.
Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.
Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.
Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!
Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..
Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...
Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.
Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...
Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka
Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec "
Dá se to najít zde (bez mezer):
https://www.ifauna.cz/rubriky/mdiskuse/ show.php?tema=488670&r=12&m=3&page=1

Tak tak
I přesto, že jsme se snažili a gumičky nasadili co nejníže (níž to už nešlo, byla tam kůže), odrohování se stejně nepodařilo. Ten Emilčin uražený roh byl uražen mechanicky a roste dál, takže je z něj už 3cm pahýl, z druhého jsme gumičku sundali. A chudinku jednorožku čeká odrohování klasickou cestou.
Byla to asi naše chyba, podle toho, co jsem si přečetla, byla prostě gumička dost vysoko, ač jsme se pokoušeli dát na to pozor. Po této zkušenosti bych si na to už netroufla. Ze začátku to bylo dost bolestivé a ještě jsme jí pak takhle "zmrzačili", teď si to vyčítám. Odrohovaná by byla tak jako tak, ale mohla to mít už za sebou klasickou cestou..
Moc bych si přála, aby to bylo fungovalo...asi víme, kde byla chyba, že se gumička prostě asi hnula, ale druhý pokus se už bojím vyzkoušet.

Milada

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

klihostezka napsal(a):
To je hezký úspěch!!
Narážela jsem na tento starší článek Miládky:
"Tak pokračuji ve výzkumu kastarčních gumiček a odrohování. Teď naposledy jsem z toho měla docela šok, ale člověk by se měl podělit i o zážitky, které nečekal nebo se zase až tak nepodařily - alespoň mi to řekl můj manžel, když jsem přemýšlela, zda Vám to napsat.
Gumičky jsem nandali letošním kozenkám - rohaté Emilce a rohaté Máně. Ty předešlé fotky, jak se gumička zařezává, jsou Máni. U Emilky jsem měla pocit, že to snad ani nebude fungovat.
Po nějakém čase začala být Máňa trochu divná, taková smutná a neprůbojná. Zjistili jsme, že jí rohy hodně "hřejí" a bolí. Zoufale jsem přemýšlela, co s tím, ale po několika málo dnech to přešlo. Jinak se nic nezměnilo.
Překvapení mě čekalo minulý týden. Každým dnem se nám má narodit dcerka, tak jsem už taková neschopná, navíc mi tlačí na ledviny, takže z původních 75kg s mimčem před porodem jsem během 3týdnů vylezla na 90kg, jak se zavodňuju...No prostě potěšeníčko.
Navíc to byl pátek večer, manžel odjel na noční a já jsem měla vykoupat psy a ve čtyři ráno vyrazit vystavovat do Brna ještě se čtyřmi přáteli, které naberu cestou. Nacpala jsem do auta tašku do porodnice a asi ve 22hod jsem šla ke kozenám zhasnout.
Malá Emilka byla pár dní divná jako Máňa, ve výběhu se držela u oveček a koz se stranila. Zjistili jsme, že jí rohy začaly hřát a bolet a že se koz bojí, aby jí netrkly. Ve stáji jsem jí krmila stranou, jinak by se nenajedla a doufala jsem, že to rychle přejde, jako u Máni.
Ten večer jsem si všimla, že jí od jednoho rohu stéká pramínek krve. Emilku jsme s její mámou a ségrou koupili asi dvouměsíční, zavšivené a podvýživené, úplně divoké. Do dneška z nás má respekt a chytá se jak divoký kamzík, je to boj:-) Odlovila jsem jí z posledních sil a opatrně okoukla roh. Ječela, tak jsem to jen decentně prohlédla a vyrazila jsem domů pro desinfekci a tekutý obvaz.
Po návratu ostatní kozy došli k závěru, že je čeká druhá večeře a když jsem se sápala k Emilce, narvaly se k ní a hemžíc se, aby se dotaly k fiktivnímu jídlu, jí urazily roh...!
Nastala hrozná mela, Emilka ječela, běhala zoufale po stáji, všude krev, jak se jí to valilo z rány. To už byla skoro půlnoc a já v mdlobách sledovala to pološílené ječící zvíře, stojíc v maštali se sprejem v ruce, v oteplovákách, ve kterých se už neohnu a bylo mi špatně od žaludku. Představovala jsem si ty nejhorší scénáře s dírou do lebky, doktor je od nás hodinu cesty...že bych byla nějaký extra statečný tvor, co by se rád hrabal v krvi, to nešlo říct ani v nejmenším, navíc s míčem v břiše šlo všechno ještě o 200% hůř než normálně. No horor mazec. Běžela jsem pro obvazy..
Sebrala jsem veškeré síly a začala řvoucí Emilku lovit, což prostě nešlo... Házela hlavou, tvář od krve a pořád to teklo. Když už se mi podařilo jí chytit za obojek, smrsknout břicho tak, abych si mohla kleknout a jednou rukou a zubama rozdělat obvaz, ještě dvě ruce chyběly, aby jí držely hlavu a fáčovaly. V té tmě a o samotě opravdu zážitek:-( Nakonec jsem nevím jak kozu uklidnila. Házela a točila hlavou tak, že už jsem viděla i druhý roh pryč... Na ránu jsem nějakým zázrakem plácla sterilní polštářek, za což se mi odměnila ještě šílenějším řevem (zjistila jsem, že mi ani nevadí, když teče krev, jako když tak zoufale ječí..) a začala jsem fáčovat. Tři obvazy a pořád to teklo...
Ve tmě venku jsem rozjímala, co s tím. Všechno se zdálo mnohem horší a zoufalejší, tak jsem si nakonec dala pauzu a šla hledat další obvazy. Buď to přestane nebo vykrvácí, doktor stejně nestihne přijet.
Asi po půl hodince to přestalo téct a kromě posledního obvazu jsem jí to odvázala a převázala novým. Bylo po breku, Emilka se nechala i normálně ošetřit, tak jsem se asi ve dvě ráno rozhodla jít skoro zkolabovaná spát, že psy vykoupu ráno...
Ráno se manžel vrátil z práce a na základě mého vylíčení hororu byl připraven na vykrvenou kozu s dírou v hlavě... Rozdělal obvaz a zjistil, že roh byl skoro celý vyschlý, jen v prostředku byl asi 2milimetrový kousek, na kterém ještě držel a který se ulomil a krvácel. V noci to vypadalo šíleně a netroufala jsem jí do toho hrabat, jak velká díra tam je. Ráno se zjistilo, že není potřeba ránu skoro vázat, že je tam milimetrový stroupek a že Miládka je hysterka
Toť dobrodružné vyprávění, jak se z Emilky stal jednorožec "
Dá se to najít zde (bez mezer):
https://www.ifauna.cz/rubriky/mdiskuse/ show.php?tema=488670&r=12&m=3&page=1

jste statečná v noci a pár dní před nejradostněší chvilkou -klobouk dolů!!!!!!!, moje sousedka řiká -když chlap je v práci vždycky se něco vyštění.

androvamilada napsal(a):
Tak tak
I přesto, že jsme se snažili a gumičky nasadili co nejníže (níž to už nešlo, byla tam kůže), odrohování se stejně nepodařilo. Ten Emilčin uražený roh byl uražen mechanicky a roste dál, takže je z něj už 3cm pahýl, z druhého jsme gumičku sundali. A chudinku jednorožku čeká odrohování klasickou cestou.
Byla to asi naše chyba, podle toho, co jsem si přečetla, byla prostě gumička dost vysoko, ač jsme se pokoušeli dát na to pozor. Po této zkušenosti bych si na to už netroufla. Ze začátku to bylo dost bolestivé a ještě jsme jí pak takhle "zmrzačili", teď si to vyčítám. Odrohovaná by byla tak jako tak, ale mohla to mít už za sebou klasickou cestou..
Moc bych si přála, aby to bylo fungovalo...asi víme, kde byla chyba, že se gumička prostě asi hnula, ale druhý pokus se už bojím vyzkoušet.

Milada

ahojky, chyba myslím nebyla ani tak ve výšce gumičky, jako ve stáří kozy...prý pokud se nasadí gumička mladému zvířeti, roh pak znovu začne růst, sice slabší, ale přece. Nejvhodnější věk na nasazení gumičky je prý 7 měsíců a výše. Naší Rozálce jsme už 2x rohy odřezávali (teda ne my, ale vet) a pokaždé jí rostly znovu, jen místo špičatých z nich byly špalky...žádná krása a stejně pořád trkala. Proto jsem se rozhodla použít gumičky. První roh si ulomila na pastvině po 4 měsících od nandání gumiček, asi ho zamotala do pletiva, nebyli jsme u toho, ale měla na tváři pramínek zaschlé krve,ale nic dramatického. Druhý roh po dalších dvou měsících už držel jen silou vůle, při prudkém pohybu se kinklal, ale koza si na něj nedala sáhnout, abysme ho odlomili násilím. Nakonec zasáhl vet, trochu jí přispal a roh lehce odlomil, krev nebyla skoro žádná, ten roh už na ničem nedržel, ale koza i přes oblbovačku řvala jak zběsilá, i doktor se vylekal. Teď je z ní fešanda bezrohá a netrká!!! Její dcera, které jsme nasadili gumičky o měsíc dřív, přišla o rohy už před prázdninami, taky částečně násilím...to nešťastné (nebo šťastné?) pletivo. Taky je zahojená bezvadně. Pokud Kordulce (to je ta s dírama do lebky) rohy zase narostou, nebudu váhat a dostane gumičky taky. Jsem s tím moc spokojená, ale je to zdlouhavé. Dana

janas napsal(a):
jste statečná v noci a pár dní před nejradostněší chvilkou -klobouk dolů!!!!!!!, moje sousedka řiká -když chlap je v práci vždycky se něco vyštění.

Já dělala těhotná věcí když teď nad tím přemýšlím, jednu bych si občas plácla..ale nejspíš díky tomu porod - ona samotná fáze "vypuzovací" trvala bez přehánění 8minut! Strašlivých, ale blahodárně rychlých
A teď už si s Ivankou jen užíváme:-) (omlouváme se za negumičkové téma)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

androvamilada napsal(a):
Já dělala těhotná věcí když teď nad tím přemýšlím, jednu bych si občas plácla..ale nejspíš díky tomu porod - ona samotná fáze "vypuzovací" trvala bez přehánění 8minut! Strašlivých, ale blahodárně rychlých
A teď už si s Ivankou jen užíváme:-) (omlouváme se za negumičkové téma)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

androvamilada napsal(a):

koupila jsem novou kozu - a chci zkusit nasadit gumičky - ona má ale děsné rohy takové do stran a spíše placaté - jiné moje kozy mají klasické rohy jakoby dozadu - důvod je ten že koza si hned sjednala respekt ožene se hlavou a všechny ostatní kozy letí pryč - jde k senu cca 5m slouhý strzub běda běda jak chce se přiblížit nějaká jiná kozena až se madam nažere pak můžou ostatní jinak je těmi rohy prostě odhání a je to nepříjemné i pro mě při dojení pořád sleduji ty její rohy - ostatní rohytky mají rohy dozadu tak ty mě neohrožují ale tato otočí hlavu a ten roh ji trčí do strany je to na úraz. budu jí to určitě nasazovat a doufám že to na takové rohy půjde - budu vás pak informovat

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

agentka napsal(a):
koupila jsem novou kozu - a chci zkusit nasadit gumičky - ona má ale děsné rohy takové do stran a spíše placaté - jiné moje kozy mají klasické rohy jakoby dozadu - důvod je ten že koza si hned sjednala respekt ožene se hlavou a všechny ostatní kozy letí pryč - jde k senu cca 5m slouhý strzub běda běda jak chce se přiblížit nějaká jiná kozena až se madam nažere pak můžou ostatní jinak je těmi rohy prostě odhání a je to nepříjemné i pro mě při dojení pořád sleduji ty její rohy - ostatní rohytky mají rohy dozadu tak ty mě neohrožují ale tato otočí hlavu a ten roh ji trčí do strany je to na úraz. budu jí to určitě nasazovat a doufám že to na takové rohy půjde - budu vás pak informovat

...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

agentka napsal(a):
...

,

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

androvamilada napsal(a):
Já dělala těhotná věcí když teď nad tím přemýšlím, jednu bych si občas plácla..ale nejspíš díky tomu porod - ona samotná fáze "vypuzovací" trvala bez přehánění 8minut! Strašlivých, ale blahodárně rychlých
A teď už si s Ivankou jen užíváme:-) (omlouváme se za negumičkové téma)

Na traktoru to malé Ivance fakt sluší. Už se asi těší, jak se na něm bude prohánět sama.

agentka napsal(a):
,

myslím, že to půjde, budeš na to potřebovat asistenci aspoň dvou lidí, aby ti jí podrželi a nasaď jí je úplně až dolů, klidně i přes chlupy

danurba napsal(a):
myslím, že to půjde, budeš na to potřebovat asistenci aspoň dvou lidí, aby ti jí podrželi a nasaď jí je úplně až dolů, klidně i přes chlupy

Nemám vlastní zkušenost,takže mohu jen přetlumočit zkušenosti své kamarádky. Nasadila gumičky tříleté koze.Poprvé se gumička svezla po rohu nahoru a kromě mírného zaříznutí do rohu se nic nedělo. Pak nasadila gumičky znovu,přímo k hlavě a dala dvě na jeden roh.Koza chvíli tloukla rohy o cokoliv,zřejmě jí vadily,asi po hodině přestala.Do tří měsíců po druhém nasazení zdvojených gumiček už byla jednorožec,bez jakéhokoliv zásahu a po dalším týdnu bezrohá.Kamarádka je dlouholetý chovatel koz a tato metoda jí velice nadchla,dříve odrohovala kozičky jen kauterem.Její koza byla také značně dominantní,musela být v odděleném stání,nepustila k jeslím žádnou kozu.Dnes je ve stádě,bez problémů.

lavacca napsal(a):
Na traktoru to malé Ivance fakt sluší. Už se asi těší, jak se na něm bude prohánět sama.

Tak že dnes jsme nasadili gumičky rohatici co je na předešlých fotkách a ještě jedné koze co ma rohy normální - takže budu podávat pro zájemce info a jsem zvědavá jak to dopadne. Jinak kozy po nasazení zatím nejevili žádné známky že by se něco dělo tak uvidíme jak to bude dál.

agentka napsal(a):
Tak že dnes jsme nasadili gumičky rohatici co je na předešlých fotkách a ještě jedné koze co ma rohy normální - takže budu podávat pro zájemce info a jsem zvědavá jak to dopadne. Jinak kozy po nasazení zatím nejevili žádné známky že by se něco dělo tak uvidíme jak to bude dál.

Aničko, nech koze píchnout tetanovku- rohy jsou hrubé, kdyby při upadávání byla krev- tak pro jistotu.

Dobrý den, psala jsem to v jiném vlákně, a i když byl názor i jiný, tak jsem přes veškerou desinfekci o kozičku s širokými rohy přišla, Zemřela v Brněnké nemocnici, na tetanus. Opravdu mi zdůrazňovali, že je nutné mít píchnutou vakcínu předem, nebo alespoň když roh odpadne píchnout serum. Upozorňuji že serum nyní stojí 2500kč 100ml, tak je lepší za 150kč vakcína, a pak prý zastříkat stříbrným spreyem. - tekutý obvaz. Někdo ale psal, že stačí jen ten stříbný spray. Já jsem vydesinfikovala NOlvasanem, omyla kozičku teplou vodou s desinfekcí, dala sterilní mul, ofačovala, druhý den po zaschnnutí dala Novikov, a přesto tetanus dostala. Prý mouchy a koně v sousedství,... takže se raději přeptejte Vašeho veta, jaké má zkušenosti. Já už jsem dala druhé koze, bambulky na rohy. Nyní nemám odvahu znova gumičkovat, Ale podle kamarádky, na silný roh,1gumička nestačí. Určítě 2. Přeji hodně štěstí, ať máte jen dobrou zkušenost!