No, on sám pan Titěra říká, že v přírodě je běžný cca 30% úhyn. A že my do toho aplikací VLP trochu vnášíme zmatek. Nevím, jestli to říká i Peroutka nebo Kamler, ale p. Titěru jsem to to slyšel říkat vlatnoušně...
Jinak k onomu poetickému obratu "jak se má"... Pokud je myšlen tak, že se aplikují registrované VLP přesně podle instrukcí a návodů na použití, pak ano... Pokud je to míněno jen tak, že jak se má znamená to, co si autor výroku myslí, že se má, aniž by bral na vědomí současné spektrum VLP, jde o mystifikaci, zejména začátečníků. Mystifikaci, na niž je nutno upozornit. Záměrně ponechávám stranou námitku, že mnozí "léčili" "jak se má", mnohdy i komisionelně a přesto mají významné úhyny... To už jsme tu probírali vícekrát a doufám je to všem se správným světonázorem jasné.
Dobře VLP v ČR registrované shrnuje autor na tomto blogu: http://beeinfo.cz/prodam-med-bez-amitrazu-950g-za-250-czk/#comment-776.

No a právě proto se snažím pouze informovat. Ev. mě zajímají důvody, proč někdo nějakou cestu odmítá. I když chápu, že je to osobní věc. Ale třeba by mě to upozornilo na určitá úskalí. Stále se učíme...
Když se ale dozvím místo argumentů jen o cizáckých kejklích, tak vidím pro sebe nulový přínos z takové debaty.
Znovu mi dnes někteří kolegové psali, že už mají roztoče na trubčím plodu (v zimní měli nula...). Letošní sezona bude asi dost zajímavá. Myslím, že nastal čas vrátit se k diagnostice napadení podle výkalů roztočů v trubčích buňkách (tuším MV 3/2014).

Tini, já Vám velmi rozumím. Mně trvalo pár let, než jsem se rozkoukal a zjistil, že je třeba začít hledat i jinde. Přesněji: bylo to právě po úhynech 2007/8. To se říkalo, že je vše jak má být, předpisově se likvidoval roztoč podle metodiky, kterou nám prý všichni záviděli... I u mě. A i já tu metodiku vychvaloval...
A přesto u nás v regionu 70% úhyn... Tu mi došlo, je někde chyba a že asi nebude jen ve včelařích, jak se nám snažila namluvit věrchuška, která vždy, když se namočí do průšvihu, svalí vinu na někoho jiného. Pamatuju si, že už tehdy byli tací, kteří říkali to, co platí i dnes, že sezona se rozhoduje (pokud jde o napadení) v červnu a červenci. A že už lze stanovit určité periodicky se opakující úhynové cykly. A že je dobré v této době znát stav napadení včelstev. Různé formy monitoringu. O něco později jsme se to pokusili říci i do Včelařství, článek byl zamítnut, a to nikoli z odborných důvodů. Pánové Kamler, Peroutka...
Dnes je sice leccos dost jinak (viry a jejich kombinace, nosematoza a kombinace s viry, oslabení imunity včel zásahy, chemií vně i uvnitř... ), takže to celé už není jen o roztočích, ale určité principy stále platí...
Proto si ale dovolím trvat i na tom, že pokud vím, že někde jinde na něco zajímavého přišli, je dobré se podělit. Jak s tím ostatní naloží, je jejich věc. Pokud to ale zkritizují, aniž by to četli, je to něco, co je mi bytostně cizí. Jejich volba. Ale podle mého by ji neměli prohlašovat za normu a vnucovat jiným.
Už jsem, tuším, výše jednou zmínil, že velmi vítám, že s překládá stále víc zahraničních materiálů. Jak v OV, tak v MV. Nevím, jak ve Včelařství, tam nemám moc možnost to posoudit.

Tome, tohle nikoho nebaví a každou rozumnou debatu to rozmrví. Zkuste, prosím, být korektní a k věci.
Já jsem předpokládal, že když něco tak razantně kritizujete, že o tom něco víte a máte nějaké pádné argumenty. Opět jste se vyhnul odpovědi.
Tak já se jdu pomalu věnovat přípravě na oddělky. Někteří kolegové mluví o velkém přínosu pylu a silném rozjezdu plodování, ale i o napadení trubčího plodu V. d. Silná včelstva možná na jaře hodně loupila tam, kde byly problémy. Takže je docela možné, že se v sezoně budou hodit nějaké ty u "sousedů" běžné a fungující metody. Možná to bude jistá analogie s rokem 2014. Rozvedu to:
V roce 2007 jsme oba, jak se zdá, udělali chybu v tom, že jsme nesledovali vývoj napadení už od přechodu jara do léta. Proto vám i mně vše padlo, vám už v létě, mně někdy v říjnu.
V r.2014 jsem pozoroval světlé samičky na podložce už ve 2. polovině května, bylo tedy jasné, že už se množí na plodu. A byl čas reagovat i během sezony: testy napadení trubčího plodu, jeho selektivní vyřezávání, občas nárazové užití KM 65 %, oddělky, později v červenci metoda Sv. Anna. Přežil jsem úhynový rok se ztrátami 22 %, všude kolem to padalo tak, že mizela celá stanoviště. I sám pan Titěra nedávno u nás na přednášce říkal, že 30% úhyny jsou vlastně přirozené, tak to má příroda nastavené, že my jí to vlastně tak trochu našimi postupy kazíme. Trochu mě tím překvapil, přiznávám...

Pardon, poslal jsem to omylem 2x.

Však se také pan kolega ptal na "plemenáčky"...

Pokud jde o plemenáče, je současný trend spíše zateplovat, velmi v kursu jsou styrodurové plemenáče, které si někteří mnou velmi respektovaní chovatelé nemohou vynachválit. Zejména pro brzy tvořené oddělky, které velmi potřebují teplo.
Osobně používám palubkové zateplené na 6 r. od pana Břinka (na 39x24).
Sekce na více oddělků jsou zajímavé, ale názory na ně se velmi liší. Někteří je chválí, jiní zpochybňují. A vyžadují trochu jiný systém péče, jak kolega už výše uvedl. Někteří doporučují, aby jednotlivé sousedící oddělky v sekci měly česna na opačnou stranu. Jsou i tací, kteří říkají, že to není třeba. Hlasuji pro ty první...
Když se nedostávají plemenáče, využívám i nástavky (s nízkým dnem nebo jen mezidnem, zúžené spec. zateplovací přepážkou. I pozdější v něm oddělky, které, když se podaří, velmi rychle rostou, v pohodě dají 1 plný nebo dva zúžené VN na zimu, samozřejmě při náležité péči. Jsou tací, kteří ve více speciálně upravených plemenáčích zimují (nad sebou, třeba kolega J. Křapka) na Mostecku).
Pro sběrné oddělky pochopitelně celý VN (NN mám jen pro medníky či "polštáře"...), nebo, třeba při aplikaci metody Sv. Anna v 1. polovině července, i dva, když je víc včelstev, i více, pak se to rozhodí.
Důležité je umístění oddělků kvůli možnosti vylupování a přehřátí či podchlazení, to už také bylo řečeno a souvisí to také s typem plemenáče...

Co na to říct?

A vy, Tome, máte s formistopy zkušenosti jaké? Používáte je? Jaký typ? Z toho, co píšete, usuzuji, že je máte, i když jinak třeba spad roztočů programově, jak jste vícekrát napsal, nesledujete (což je další důvod, proč mít formistopy... ). Asi u nás fouká jiný vítr, protože zanesení formistopů jsem za ta léta ještě nezaznamenal. Tak vám nevím... A to mám jehličnany přímo kolem úlů... Ale máte pravdu, vše se musí umět a na všechno jsou fígle. I na formistopy.

Kteří ti naši odbornici, kterých máme nadbytek, to jsou, Tomáši? Prosím konkrétně, klidně jen podle vás, nikoli podle skutečnosti (protože ve skutečnosti je máme, jen bych rád věděl, jestli myslíme oba ty samé...).
Tome, zkuste, prosím, konkrétně napsat, co se vám na metodikách, na něž jsem odkazoval, nezdá... Můžu prosit?
Tak, Tini, stačí Vám to, co výše pan Tomáš napsal, jako dobré srovnání? Ono to sice zase bylo jen ukřivděné fňukání bez argumentace a nic konkrétního o tématu roztoče Varroa, ale včelařsky to bylo jinak jistě přínosné. Už aby bylo zase teplo a mohli jsme ke včelám Blíží se čas oddělků, bude veselejc.

Pro jako001: možná je to, kolego, ještě trochu jinak. To, čemu je u nás neinformovanými lidmi spíláno do alternativních cizáckých kejklů je ve vyspělých zemích považováno za běžnou chovatelskou praxi opřenou o dobré a letité odborné zázemí. To, co je (či do nedávné doby bylo) u nás běžnou a ze zákona dokonce povinnou praxí, je tam u nich "alternativou", kterou sice tolerantně respektují (tedy těch cca 5 % chovatelů, kteří, ji používají), ale to je asi tak vše. Život je už jinde...
Osobně velmi vítám, že třeba MV se stále více snaží přinášet překlady zajímavých metod a postupů odjinud. Podobně jako Odborné včelařské překlady, které jsou ale jen kráceným výběrem a na rozdíl od volně prodejného MV nejsou k dispozici všem zájemcům.

Ale protože jsme ve vlákně o roztoči Varroa, nabídnu ještě jednu úvahu. Jistě je Vám známo, že byly registrovány 3 nové VLP pro tlumení varroózy. VarroMed, Oxuvar a Apitraz. Na poslední dva budou dokonce i dotace. Osobně registraci Apitrazu (http://www.modernivcelar.eu/clanky/nove-lecivo-apitraz.html) považuji za velmi nešťastný krok, protože je řada odborníků, kteří jsou toho názoru, že dlouhodobé používání jeho účinné látky amitrazu na odpařovacích páscích je podstatným krokem ke vzniku rezistence na tuto účinnou látku. Jedinou účinnou látku současnosti, jež v této kategorii nervových kontaktních jedů asertivně zvaných ektoparazitika, ještě celkem spolehlivě funguje.
Takže mi přijde nešťastné vykřikovat tu cosi o cizáckých kejklích a šarádách a pod. bez znalosti věci, když možná není daleko doba, kdy nám tyhle "šarády" budou ještě po čertech dobré. Protože když se to s nimi umí, fungují dobře.
I já jsem ve svých začátcích všechny horlivě přesvědčoval, jakou máme skvělou metodiku, již nám svět závidí. Pak mi došlo, že to není pravda a jásal jsem nad organickými kyselinami. Dnes vím, že při troše štěstí lze včelstva udržet i bez tvrdé i měkké chemie jen při důsledné selekci na odolnost a vhodné zootechnice. Jednu takovou představil třeba Pavel Holub na nedávném Jarním semináři v Nepomuku (byla i publikována v MV, ten ovšem Tom programově nečte...). Jinou takovou představil na Medu roku 2015 doc. Alexandar Uzunov, Makedonec působící u Prof. Büchlera ve výzkumném ústavu v Kichhainu, kde s ním jaí velmi zajímavé výsledky. Takže teď nevím, co si počít s tvrzením, že prý hájím jedinou a svou pravdu... :-D
Takže: Jasně, dají se ty věci odsoudit, dá se s nimi polemizovat, ale pak věcně, odborně a se znalostí problému a ne takovými nešťastnými výkřiky, které v žádné debatě neobstojí. A pokud by obstály, nejde o debatu ale o cosi jiného...
Vždyť my se vlastně snažíme Toma ochránit před tím, aby se definitivně nezdiskreditoval. Je fakt, že nám moc nepomáhá.

Víte, Tini, já Vám rozumím i nerozumím. Pokud já jsem pro Vás až moc agresivní, jak hodnotíte pak projev i argumentaci pana Tomáše? A pokud dávám odkazy na odbornou literaturu, pak, pokud jste je četl, jistě uznáte, že je nedávám jen pro srandu. Nebudu popadesáté popisovat něco už dávno popsaného nebo něco, co si každý díky tomu odkazu může přečíst, jen kdyby chtěl. Jestliže pan Tomáš toto neuznává, a zaslepeně všechny jen poučuje o své jediné pravdě, není debata možná. Možné je ale to, že vypouští věty, které v jistých věcech ukazují jeho zásadní neznalosti, přesto ale díky jisté míře zaťatosti setrvává ve své omylu a ještě ostatní napadá a uráží. U něho Vám to nevadí?
Ano, respektuji jej jako zkušeného včelaře, ale jsou oblasti, o nichž toho mnoho neví a mělby vědět, pokud se chce vyjadřovat, přesto mává mečem ohnivým proti všem, kteří se mu snaží ve vší korektonosti oponovat.
Víte, i ty materiály, na které odkazuji, jsou výsledkem práce odborníků, a to velmi respektovaných. Ostatně i mně dá jistou práci ty relevantní zdroje najít, abych je mohl nezištně nabídnout. Pak jistě chápete mé rozladění, když je někdo zcela nekorektně odsoudí, aniž by je četl. Já netrvám na jediné pravdě, natolik mě snad znáte a natolik jste snad soudný.

Tome, píšete výše (s vykřičníkem), že
Za více než 50 let včelaření vám neuhynulo v zimě ani jedno včelstvo!

Dobrá, v zimě ne, ale zavzpomínejme si trochu:
6.3.2017 jste ve vlákně o úhynech včelstev 2016 na Včelařském foru (příspěvek č.1094) napsal m. j.:
A jednou pro vždy aby bylo jasno. Ano, v r 2007 mi padla v létě všechna vč ze dvou důvodů. Byl jsem vážně nemocný a hlavně, smýšlel jsem v té době velmi liberálně, všechny staré jsem měl za blbce a bojoval jsem proti Svazu a Peroutkovi. Hlavně jsem ale neléčil tak, jak jsem měl -nechal jsem si radit tady u nás jedním velkovčelařem (velmi jsem obdivoval velkovčelaře), že nepěstuju brouky ale včely- a když přišel důvěrník léčit, tak jsem ho vyhodil a myslel jsem si, že mi lejno nesmrdí a že jsem nejchytřejší alternativec ze všech. A výsledek se nemohl nedostavit. Mě padlo jen 11, profíkovi přes 200!
Když jsem v r 2011 opět začínal po částečném uzdravení včelařit, dobře jsem si rozmyslel jak to budu dělat.

Link: https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Uhyny-vcelstev-2016?page=55

No a navíc to ještě psát na počítači s většinou komponentů z Číny... I když Čína je holt jiný kafe, není to ten zlý Západ... I Miloš to říká, když se tam jezdí učit Ordnung...
Je fakt, že hromosvod, ruchadlo a ještě pár věcí vlastenecky užije... Možná i odvíčkovací vidličku (asi taky český vynález... ). Medomet asi taky vezme na milost, i když moravský Němec major Franz von Hruschka se učil česky až za studií v Rakousku...
Amitraz taky, vlastenec... To je typické české antiparazitikum...
Jaký je rozdíl mezi thymolem tuzemským a thymolem netuzemským? Mezi dihydrátem kyseliny šťavelové z Itálie, Bavor nebo od Penty?

Abyste nesmutnil, přidám jeden vlastenecký pohled:
http://www.vsenory.cz/knihovna-infocentrum/stare-pohledy/#evt_14
Obr.64 :-D.65 se vám taky bude určitě líbit.

Já nemůžu za to, že nečtete německy nebo anglicky a pak jste při nedostatku pokory a sebereflexe za komika. A pak že prej včelaření učí pokoře... :-D.

Tak jo, vždyť vám to nikdo necpe. Provozujte si svůj chemický boj pěkně po vlastenecku, ale respektujte ostatní, kteří to vidí jinak. A držte téma, ta vaše vlastenecká školení už známe nazpaměť.
Teď malý vlastenecký kviz:
Kontrolní vlastenecká otázka: kdo první popsal parthenogenezi u včel?
Ještě: kdo první presentovat kovový lis na mezistěny?
Který moravský Němec první presentoval metodu získávání medu za pomoci odstředivé síly?

Ano, máte pravdu, usmrtit. To je vždy spolehlivější...
Jinak jsme se nebavili s kolegou, myslím, o březnovém přidávání matky. Navíc letos jsou včelstva v některých lokalitách poněkud napřed.
Byl před 2 lety takový případ: jistý spolek udělal kurs přidávání matek (přišla ani ne polovina členů). Velmi dobrý kurs s praktickými ukázkami a se zkušeným lektorem, který dobře vysvětlil, na co si dát pozor. Pak nakoupil ze spolkové kasy kolem stovky matek pro své členy na vylepšení chovu. No a co byste řekl? Drtivá většina (včetně těch, co na tom kursu byli, ji tam pustila naostro. Z té stovky přežilo 12.
A až vás ta komická bojovnost přejde, pak si zavolejte našemu bývalému společnému příteli, on vám o mně i o jiných jistě zase nahlásí s radostí další pro vás tak cenné informace.

Všechny možnosti jsou reálné. Přidávání matky je docela subtilní proces, i to vše je v těch knihách, na něž jsem dával odkaz. A v řadě dalších. Rozhodně ne naostro, ale v přidávací klícce s těstem, tak ji určitě dostanete. Je dobré vypustit doprovodné včely.
Ale proč si nezkusit vychovat vlastní matku? Nicméně na to je ještě čas, je příliš brzy. Bude třeba mít silné včelstvo do jarní snůšky, takže teď spíš uvažujte o rozšiřování, ale zase opatrně. Příliš brzy - včelstvo podtrhnete. Příliš pozdě, zase problém... A možná i vyrojení.
Jsou lokality, kde už rozšiřují, jsou jiné, kde na to dojde až tak za měsíc... Takto těžko radit...
Jsou opravdu oba nástavky plné, nebo jen sedí v tom horním? Vyvěšují se do podmetu?
Obecně platí, že matka vylíhlá z matečníku už třeba v plemenáči je lépe přijata než matka přidaná v klícce, ale může tomu být i jinak. Každopádně i s matečníky je třeba zacházet velmi opatrně, to Vám jistě řekne podrobněji ten, od něhož byste jej kupoval.