andmac
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 17. 9. 2018 13:25:03
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Tak jsem něco fotla, ale zázraky nečekejte. Kluci byli samozřejmě akční až když jsem opustila ohradu 
Já jsem právě malýmu ohlávku nechávala z důvodů kdyby byl potřeba rychle lapit nebo se někam vydal. Teď je mají chvíli oba, protože přes naše pole jezdí sekat vedlejší pole, takže musím kluky občas zavírat a převádět, tak kvůli manipulaci...
Právě, pro mě je ideál těch 150 až 155. Jen potřebuju robustního koníka, abych neměla špatné svědomí z mé váhy. No uvidíme na jaře, jak půjdou kilča dolů, teď teda začly naskakovat na můj vkus až moc rychle 
Monďásek je totiž super koník, ví kdy si může vyhodit z kopýtka a kdy má "sekat latinu". Fakt jste se trefili!
Já se toho sedla zatím tolik nebojím, přece jen máme před sebou ještě mninálně 2 roky a na malým je znát pokrok každou chvíli. Třeba minule taková blbost, zas někde roztrhl ohlávku (má docela spotřebu a já rozpíchané prsty ze spravování). Tak jsem zas čekala jaký bude tóčo mu ji nasadit a kluk překvapil. Nehnul ani brvou a poslušně stál, taková blbost, ale já měla radost jak malá holka.. 
Lucky, no tohle je fotka z června. Skočím vám nahoru fotnout jak vypadá dnes. Docela právě nabral a zmohutněl, rozhodně to už není to hříbátko co jsme na jaře přivezli. Jen hlavu má k tělu zatím drobnější, v porovnáním s Míšou má ohlávku o číslo menší...
Právě, byla jsem ráda, že trošku shodil. Navíc denně protahuje celé tělo, když malého pravidelně skopává ze svého zadku 
Hlavně jsem ráda, že i když začnou řvát kobyly od vedle, tak jsou oba kluci v pohodě a nevšímají si toho. Jen minule jsem měla zadek staženej, když nám kousek od ohrady zaparkovali přívěs s tažným koněm a majitel odjel lesa asi se domluvit co budou tahat. Kluci si s ním pořád povídali a když po hodině začal koňouch kopat do přívěsu tak jsem si pomalu začala představovat jak oni prorvou ohradník, on ten přívěs a společně utečou kdo ví kam...
No náš malej hlavně není schopnej běžet kousek stejně, většinou u toho vyhazuje celý tělo, háže neuvěřitelný kozly a jen doufám, že tohle nebude jednou dělat pod sedlem 
Ale když už těch pár kroků udrží v klidu tak je to elegant každým coulem 
Jen tobrždění taky ještě nemáme úplně zmáklý, hlavně když je mokro 
Matka měla ve třech letech 146, otec 149, takže doufám, že nějaký ten cenťák nám naroste. Míša má 147, ale přece jen ten kohoutek má vcelku výrazný.
Já jsem z toho taky měla dost obavy a v jednu dobu byla úplně paranoidní, že ten pstoj není úplně oukej, a že si ulevuje na kopyta, že je určitě přichvácenej apod. Proto byli na té zahradě, kterou tak akorát udržovali v nízkém stavu a na poli se jim ohradil vždy tak jeden dva metry směsky. Dokonce bych řekla, že Míša měl letos i trošku menší břicho než loni.
Tak to je super, že je kobuša v kondici. Já ráda pozoruju mladého když běhá, má takovej zvláštní styl jak je ještě takovej celej rozházenej, samá noha. Míša se nechává strhnout jen občas, většinou si trošku zakluše a pak si rozvážně dojde tam kam měl původně namířeno
My s tou vojtěškou taky pořád ještě zápasíme. Kluci byli téměř po celý rok na vedlejší zahradě a k tomu se jim vždycky ohradil kousíček vojtěšky na poli, aby si pomalu zvykali. Naštěstí ta vojtěška nebyla zasetá poctivě a je tu třetím rokem, takže dostává zabrat a tráva se už krásně objevuje. Teď po seči jsme to nechali vydýchat, shrábli posečené zbytky a kluky na půlku vypustili. Zatím ždíbají trávu podél ohradníku, co rotačka nevzala. na podzim ještě zvláčíme a dosejeme nějakou směsku.
Inzerát je to tento http://zvirata.bazos.cz/inzerat/7075289/HREBECEK.php, ale dneska je to už stejně jedno, máme Lexíka a sním jsme spokojení. Jo a koukala jsem, že kluci už mají hřbety stejně vysoké, Míša převyšuje už jen kohoutkem, tak jsem zvědavá kolik nám mladej naroste
Ahoj kocháčci, tak jsem se dnes po dlouhé době koukla na inzeráty a objevila koníka, co jsem na něj měla zálusk loni na podzim, ale než jsem se rozhoupala, tak byl pryč.
Jinak máme konečně posekáno, takže kluci mají otevřenou celou půlku výběhu a zvlášť mladej si ten prostor řádně užívá
Homeopatikám bych věřila, naše vetka nám takhle léčí jak psy tak koníky a úspěšně. Nakonec jsme podlehli kouzlu kuliček i my, manžel třeba vždycky trpěl na alergie a od té toby co si dá začátkem roku kůru tak je klid. Nevěděla jsem jak je to s homeo v těhu, ale uklidnila mě, že se prý normálně také podávají a jde tím třeba léčit počáteční nevolnosti v prvním trimestru apod. Ale určitě to chce si to nechat nadávkovat přímo na sebe, je to trošku věda.
Ahoj, se k vám trošku vetřu, jo? Mám termín teda až na Vánoce, ale teď mi teda břicho vyjelo, že bych snad mohla rodit za měsíc, když to tady porovnávám s Vašima fotečkama. A to jsem ze začátku těhu hubla a pak přibírala jen hodně pomalu. Taky nejezdím, na mimi jsme docela dlouho čekali, tak mám strach, abych tomu malému neublížila. Ale do sedla se teda těším strašně moooc, akorát, že to vyjde zrovna až bude sníh
Tak ta druhá fotka je fakt skvělá
S procházkama uvidíme, ale protože dneska tu zas leje, tak je jasný, že kluci budou lítat o stošest, hlavně mladej. Docela se těším až bude podzim a vykastrujem. začíná být hodně neodbytný a hlavně když se ochladí a ožije tak chudák Míša nedělá nic jiného než kope a kope. Zadek už má samou jizvu od zubů
Jaruško opět krásný fotky
Ono s těma vycházkama to ještě bude sranda. Míšovi bych řekla, že už hodně chybí, protože když přijdu k ohradě v místě, kudy jsme chodili ven a on mě zmerčí, tak kolikrát s řehtáním přiběhne a chodí za mnou jako ocásek. S Lexíkem jsme zatím šli jen kousek v rámci ohrady (cca před 2 měsíci), museli jsme projít železnou brankou a je to pro něj zatím hodně nové a strašecí, přestože Míša jde před ním a je v pohodě. Navíc mám trošku obavy, že až se Míša dostane na otevřené louky, kde jsme spolu na vyjížďkách cválali, tak bude k neudržení a ve svým stavu si nemůžu dovolit dva rozlítaný koně ve volný krajině, to by nemuselo dopadnout dobře
Je tak to děkujeme
No mohl by trošku shodit, to by těm nožkám určitě ulevilo. Teď jak se ochadilo tak to kluci zas rozbalej, malej se potřebuje vylítat a Míšu občas strhne sebou, k tomu pastvina v kopci udělá taky svoje. Akorát se vždycky modlím, aby to prcek ubrzdil, to bláto pěkně klouže a on je poděs - no hříbátko, co bychom taky chtěli .
Snažím se doma drahou polovičku přesvědčit, že musíme vzít Míšu taky ven na prochajdu, už je z toho výběhu otrávený. Jen bude muset jeden zůstat s malým doma a hlídat jak to bude snášet, poprvé mám naplánovanou cestu jen kousek od ohrady - cca 500 m, musíme to vyzkoušet. Snad budou oba v pohodě, jinak mají do jara smolíka
Tady leje celou noc a celé ráno, k tomu v noci buřina
Jaruško podle papírů je Míšovi 16, ale všichni tipují spíš tu dvacítku. Dobračisko to je, teď jsem mu mazala ty oči, tak jsem tušila jak budeme svádět boj, ale během chvilky si na to zvyknul a za párkrát jsme nepotřebovali ani ohlávku jak pěkně držel. Stejně tak už se oba naučili na stříkání repelentu. Loni jsme s Míšou trošku bojovala a teď stojí a drží, stejně jako malý, který si taky zvyknul. Ale stříkám jim jen plece a krk. Stejně vysocí ještě nejsou, ale za pár měsíců ho malej asi dožene. Oni mají každej úplně jinej kohoutek, tak to trošku zkresluje, ale zadnice už mají od sebe jen kousek
Tohle je focený ještě v mírném kopečku...
Dík za pochvalu, ale na Míšovi je vidět, jak stárne
Já vám jaruško tak závidím ty vyjížďky. Ze začátku mi to ani tolik nepřišlo, ale teď už mě svrbí zadek. Včera jsem přebírala věci a čistila sedla, tak to na mě tak nějak padlo. Tak se aspoň kochám tady fotečkama z vyjížděk
Strašně se mi líběj fotky focený navečer před bouřkou, kde ještě svítí sluníčko, ale obloha už má takovou tu modrošedivou barvu, ty barvy jsou tam nádherný
A jeden portrétek nakonec, akorát ta páska je tam naprd 
Tak jsem vám to tu trošku zaplnila jdu pracovat 
