Taky přispěji do mlýna. Otec asi pred x lety koupil pravou svíčkovou na omáčku (u nás opravdu sváteční jidlo). Maso hodil jen na chodbě na skříňku, protože potřeboval rychle na poštu a odjel. Za chvíli jsem šla na dvůr a vidím, že moje nebožka fena tam něco olizuje, a když jsem si uvědomila co, tak jsem myslela, že mě trefí. Můžu říct, že poznala, co je drahý🤣 Normálně mně všechno bez problémů odevzdala, ale o tu svíčkovou se bila jak lev. Maso jsem umyla (nestačila to sežrat) a dělala, že nic😇 kdyby to zblajzla, tak je nejdřív mrtvá ona a já hned po ní.

Změnilo se chování vašich psů po smrti jednoho z nich? V úterý jsme pohřbili Bena a naši 2 psi jsou jako vyměnění. První 2 dny Alan večer spal u jeho hrobu, to jsem chápala, že truchlí po kamarádovi, ale od té doby se chovají úplně jinak. I když jsou to už důchodci, tak se chovali jako cvoci, ale teď nic😔 jako by je někdo vyměnil. Štěndo jsme chtěli pořizovat až za rok, ale dnes jsme se tak bavili, jestli nepořídit dřív?! Chybí tady blbnutí a radost. Ale pořád nevím, aby to nebylo brzo.

Kir napsal(a):
Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾

Vím velice dobře, jak vám je. Čerstvá zkušenost před 6 dny. Ráno jsem přijela z práce, podrbala, vrtěl na mě ocasem a ten jeho psí úsměv. Večer nám zkolaboval, jeli jsme na veterinu. Bohužel rakovina. Nic jsem do poslední chvíle nepoznala. Vzdal to sám. Dva dny mám absolutně v mlze. Už jsem se s tím smířila. V srdci zůstane až do mé poslední chvíle a snad někde ta má psí milovaná dušička čeká, až přijdu. Přebolí to a budou jen krásné a úsměvné vzpominky, chce to čas.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
... a pořád je ve hře i varianta, že se jí na dvoře sprskli sourozenci, nebo matka se synem - po prohlášení, že jsou bez PP to nezjistíte. A to je u merle jedinců hodně s vykřičníkem.

Tohle je hodně rizikový obchod i když na první pohled ten inzerát vypadá báječně.

Tak kupovat jsem rozhodně nechtěla, i kdyby byli pozlacení. O štěněti uvažujeme nejdříve za rok a pokud opět Boc, tak jedině s PP. Ale ten inzerát mě opravdu dostal.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To nepomáhá - oni jsou dost splachovací🚽

A že to takovejm haj...m stále prochází😤
Pořád mají kšefty. To jsou ti lidi pořád, tak hloupí? Nový telefony a nevím, co všechno, studují na internetu a kamaráda na x let, hledají podle, co nejnižší ceny. Odkud pochází a jak je o něj postaráno je jim jedno. A potom kňučí, že to není asi ani to, co to být mělo. O zdraví ani nemluvím. Známej ma zlaťáka, je nádhernej, ale má 6 let a nohy totálně v háji. Hlavně, že ho má od pana veterináře, co tomu rozumí 🤢 a to s ním, i když ví, že není ok, jezdí k fenám a je pyšnej, že už má 40 potomků. No hnus...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jestli je to Flip, Dotaz a spousta dalších jmem, tak ano - to je dost profláklá množitelka různě kšeftující se psy všemožných plemen.

😠😠 Takovejm bych s chutí nakopala zádel! S velkým rozběhem a kovovou špičkou.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Nebo retriever se "ztraceným" čipem

Jestli to dobře chápu, tak je to nějaká známá firma 🙄 Mně už se nezdála ta štěňata, že jsou to Boc.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To bylo první, co mě napadlo. Taky mohl mit ten merle rodič white factor, oba rodiče můžou být merle, nebo mají jiné vady bránící uchovnění. Může tam byt spousta věcí.

V tom případě jsou to dobytci, že je vůbec množí. Prachy nade vše 🤮

lesnížínka napsal(a):
Protože matka neprošla na klouby?

Ale všechna vyšetření negativní 🙄 a to jedno štěně vypadá jako voříšek. Takovou barvu u BOC neznám. A nemá převažovat bílá, pokud si dobře pamatuju.

https://www.sbazar.cz/guidedog/detail/149321274-border-colie-kolie
Dnes na mě vyskočil tento inzerát. Viděla jsem už ledacos, ale tohle nechápu. Docela by mě zajímali ti rodiče. Proč nejsou uchovnění, když maji všechna vyšetření?!

Atheira napsal(a):
A o co, že vnučka dorazí tak jednou do měsíce, takže o nějaký extra zájem o psa tam taky nepůjde. Tak bude nějaký čas kňourat a pak si zvykne...

Nevracela bych ho. Baba neví, co chce. Nehledě na to, že by brzo bylo zase vše ve starých kolejích. Když se nedokázala postarat o psa za 5 let, tak pochybuju, že by se něco změnilo.

Terven napsal(a):
Dělají to moje dvě feny po sobě navzájem i po cizích psech...normální psí způsob analýzy pachu

Tak děkuju. Už mi hrabe ☹️ po tom psovi, co mi umřel, to nedělal. Jsou to už taky důchodci, tak je hlídám a asi až moc.

Mám na vás takovej hloupej dotaz,ale po včerejšku vidím v každém prdu smrtelnou nemoc. Všimla jsem si, že jeden ze psů se vyčůrá a druhej to po něm olizuje a potom cvaká zubama. Já jsem se s tím nikdy mezi 2 psy nesetkala. Že mi to dělají venku po fenách je normální, ale tohle?! 🤔 Může to něco znamenat?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
, jestli bude guláš

Kdyby radši držel hubu

Po mým pohledu si asi uvědomil, že dost přestřelil. Takovejch "inteligentů" tady máme 99%. A pak se někdo diví, že mám ty psy raději.

Tak jsem tady zase. Dnes jsem bulela už jen asi 20 krát. Šla jsem uklízet jeho věci a na dvorku jsem narazila na jeho nejoblíbenější míč a bylo to v pr...
Přítel už je ze mě úplně hotovej. Jeho to taky sebralo, ale bere to tak, že už je mu dobře a lítá někde nahoře za talířem. Čas rány zahojí, vím. Jo a k těm lidem, co tohle nechápou, včera jsem od známého dostala otázku, jestli bude guláš. Neměla jsem daleko k tomu dát mu pěstí.

Omlouvám se, že tady tak vypisuju, ale musím. Ráno, když jsem veterinářce volala a ona mi řekla, že to nezvládl, jsem neskutečně brečela. Dopoledne jsme si pro něj jeli a já myslela, že to zvládnu v klidu. Obrovský omyl! Vidět ho na stole a vědět, že je to pravda, že už opravdu není, byla tak krutá rána... Ja hloupá, jsem si pořád naivně namlouvala, že je to jen zlý sen. Psychicky jsem to opravdu nezvládla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo vážení, je to tak....když řeknu někomu z mých známých a přátel "umřel mi pes", tak přesně to a doslova to pro něj znamená, takže mě polituje, zeptá se tak max co se stalo a tím to defakto hasne.....jako chápe, že brečím, že mi umřel někdo koho mám ráda, ale pořád je to "umřel pes"
Prostě nemám ve svém okolí stejného pacienta, snad krom jedné mojí kamarádky, která svoje zvířata taky miluje a tak ví, jak mi je, když jí něco takového řeknu

Ale defakto tady se schází skupina lidí, z nichž mnozí jsou se svojí láskou ke psům a jiným zvířatům na tom stejně jako já.
Takže tady si vzájemně rozumíme, že to není "umřel jen pes", že víme jaké to je, víme jak je to hrozné.

Ono možná slova útěchy jsou neobratná a vypadají jako totální neustále omýlané fráze....ale to naše "je mi to líto a držte se" tady píšou lidi, co vědí, že "držet se" je hlavně zkraje hodně těžké.......píšou to lidi, které už opustil jejich nejlepší přítel, jejich spřízněná duše, jejich soukromé štěstíčko......a věřte, že je jim to opravdu líto, protože i když se vzájemně neznáme, tak ale moc dobře víme, jakou bolest člověk cítí, když ho navždy opustí jeho psí (zvířecí, protože máme i jiná zvířátka) přítel.

Vždycky vzpomenu na mojí známou, které CHCÍPLO morče a holčičce-dceři řekla...neřvi, je to jen morče, koupíme jiné....ale nebylo to jen morče, byl to kamarád té holčičky a od maminky mi to přišlo hodně necitlivé.

Ani nevíte, jak rozumím. Nejhorší pro mě je, že mi před 5 lety odešla fenka krizenec labrador a bull. Bylo to taky náhle a během chvíle (podělaná rakovina). Obrečím každé zvíře, ale ten pes je pro mě člen mé rodiny, dá se říct, že nejdůležitější. Kdybych neměla na jídlo, tak těm psům vždy dopřeji. Bydlím na vesnici, bohužel přístup ke zvířatům je zde stále jako ke spotřebnímu zboží. Pro mě ne a nikdo to nedokáže pochopit. Dusím to v sobě, protože nejsem zvědavá na hloupý řeči. Jsem ráda, že alespoň tady mají lidé pochopení jaké to je a jak hrozně to bolí. Děkuji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jj, napsala jste to tak pěkně, že mne to dojalo...taky jsem schopná mluvit dloouze o psech jako Vy a mnozí další...neumím si bez nich představit pěkný den ani život...
ten dnešní odchod pejska mne zase dostal a nevidím pořadně na psaní...všichni víme, jak těžké to je.....je mi to strašně líto, ale chlupáčovi už je dobře a nic ho nebolí...🌷 soucítím s paničkou...🌷

🐶💕💕🐾

Já si taky neumím představit život bez psů. Teď tedy momentálně život bez mého Bena. Už je mu dobře, nic ho netrápí. Snad měl krásnej život. Ruku na něj nikdo nikdy nevztáhl a dělali jsme, co jsme mohli. Jen ten konec mohl mít jinej... Život bez psů si neumím představit. Vzhledem k tomu, co jsem si v životě zažila, jsou pro mě zvířata ti nejupřímější tvorové. Smrt zvířete mě zasáhne víc než smrt člověka. Je to blbý, že to říkám, ale je to tak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co se dá na to napsat....držte se a ať je k vám čas milostivý a co nejdřív tu bolest otupí.

Už nebudete brečet několikrát denně, pak už nebudete brečet každý den........

Bude líp, už se netrápí. Nejvíc mě na tom zasáhlo, že to bylo tak strašně rychle. Dnes jsem poprvé viděla svého tátu plakat (v 61 letech). Tak hrozně nás to semlelo. S přítelem jsme vzpomínali, když jsme si pro něj jeli. Malá koule, co zbyla jako poslední a čekala na nás. Říkali jsme, že je potomkem satana😊 v bytě nám udělal škody, že bychom za to měli 3 bordery. Nezničitelný hyperaktivní blázen. Ale nedali bychom ho ani za všechny peníze světa. Moc mi pomáháte, děkuji moc.

Moc děkuji za útěchu. Vím, že ta největší bolest odezní, ale je to hrozný. Mám ještě 2 psy, jsou skvělí, ale Ben byl prostě PAN PES. Vidím jeho hračky, pelech a zase bulím. Má hrob na svým oblíbeným místě pod vínem. Kéž by se ti naši 4-nozí kamarádi dožívali daleko víc let...
Věřím, že je nějaké misto, kde se ti naši miláčci prohání a čekají na nás. Tajně v to doufám...