
corvuscorax
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 27. 8. 2022 13:41:00
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
to se nevylučuje, měl jsem ochočeného samečka rozely pestré, mluvil dokonce několik slov a pískal melodie a jednou mi šel po oku. Sotva jsem stačil ucuknout hlavou a šel z domu. Žakin se specializoval na kousnutí pod nehet na prstech u nohou. Šedivka mi jemňounce zobala okolo oka a žužlala jemně ucho a nikdy mi neudělal něco bolestivého.
možná se pořád do něčeho pletu, ale pokud získáte mladého krkavce a sama si ho dokrmíte, nebude se moc hlasově projevovat. Před mnoha lety jsem měl takto dokrmenou vránu šedivku a jen "špitala". Vůbec se neozývala vraním hlasem. Na druhou stranu, když může babka mít v jednopokojovém bytě tři dogy a nechodit s nimi ani na procházku, jeden krkavec je úplné nic.
možná to nesouvisí s chovem krkavce, já bych naopak doporučil to zkusit ho chovat doma. Nebude ten pán muset několik let malovat, krkavec to udělá za něj a nebude muset kupovat návštěvám kafe. Nikdo k němu chodit nebude. Připomínat dnešní SVOBODU a svobodu za totáče mi přijde úsměvné po tom, co jsem se dnes dozvěděl, že za můj zájem o chovatelství mohli komunisti a ne můj zájem o přírodu. Chtěl bych se dožít roku, kdy za všechno nebudou moci komouši
kočky rozlišuji na mazlící a potvory. Ty slušně vychované projdou okolo voliéry a po pár dnech si na ně papouši uvyknou a nereagují na ně. Je to vidět zvláště teď na sněhu, kdy jsou vidět stopy. Jedna kočičinda si sedne u voliéry a počítá, jestli jsou všichni v pořádku. Některé jsou drzejší a občas řádí na voliéře. Zabraňují tím zase řádění kunám. Ty jsou mnohem urputnější v pronásledování ptáků, až do úplného vysílení. Co se týká bobků, tak jsem žádné nenašel v tuhém skupenství, pouze v podobě větších smrdutých zrcátek. Vadí mi to při sázení, když do toho sahám rukama. Občas se nějaká chytí do sklopce, dostane vodní sprchu a většinou se naší zahrádce vyhne. Tak jako já mám miláčky ptáky, tak mají zase jiní miláčky kočky a psy. vychovávám okolní páníčky ne jejich miláčky. Za nesebrané bobky od psů nadávám páníčkům.
možná jsem to napsal trochu nesrozumitelně. V mládí jsme krmili venkovní ptáky slunečnicí, mákem. Sýkory nám chodily na smetanu a na máslo za oknem. Také se jim dával hovězí lůj, který se dnes v masně nedostane. Právě ten nahrazuji tím špekem. Pro ptáky ve voliéře i venku. Pochutnají si na něm sýkory, brhlíci i strakapoudi. Podobně se od divokých ptáků učím jaké bobule dát mým ptákům do voliéry.
dnes jsem byl také na burze. Potěšilo mě, že dnes měla většina lidí "náhubky". Na druhou stranu mě trochu zamrzelo, že aspoň v době konání burzy nevyměnili pořadatelé ptákům v jejich kulaté voliéře vodu. Možná by stačilo umístit misku s vodou mezi starými bidly a ne přímo pod bidlem. Mimochodem ta bidla by možná také chtěla občas vyměnit za nová.
Spousta ptáků jde z voliéry do klece jako mazel. Po čase si zvykne a ochočí se. Pak ji zase budete třeba pouštět po bytě na prolet a nebude "ve vězení" jak tu někdo psal. Nepouštěl bych jí hlasy korel, aby si naopak odvykla křičet a časem se naučí pískat nějaké melodie nebo pár slov. Spíš na ni mluvte, aby si na vás rychleji přivykla.
dávám výhradně větve bezu a papoušci je oberou až jsou bílé jako kost. Borovicové nebo smrkové, modřínové mají za odměnu, protože mám do lesa daleko. To co je jedovaté pro lidi nemusí být jedovaté pro ptáky. Ptáci nejsou blbí, to co není pro ně toho si nevšímají. Oberou např plody tisu, ale nikdy jsem neviděl, žrát jejich větvičky. Stejně tak s větvemi akátu. Dávám jim celé kvetoucí větve. Oberou květy a nikdy nekoušou do větví. Nedělal bych paniku, nejlepší je vyzkoušet a pozorovat co se děje v přírodě. Na netu píše "rozumy" každý kdo má dírku mezi půlkami a občas jsou to pořádné nesmysly. Jako s tím teflonem. Vařím na teflonové pánvi celá léta a žádný pták na metr od sporáku s tím nikdy problém neměl.
Já bych si moc velké starosti s tučností slunečnice nebo konopí nedělal. Ptáci na rozdíl od lidí a to včetně mne, nejsou nenažraní. Mám ve voliéře jednu misku se směsí pro velké papoušky, v druhé misce je směs pro divočinu a ve třetí jsou prosa. Na voliéře teď visí úbory dozrávající slunečnice. Ptáci si vezmou střídavě na co mají chuť a není to jen slunečnice. Je legrace, že malé amadiny bojují se semeny slunečnice a červenokřídlí "mlsají" na drobných semenech a na dozrávající čekance. Ta chutná všem bez rozdílu.
myslím, že napsaný komentář k některým dotazům vyzní ironicky, ale ne urážlivě. Když si někdo koupí nějakou technickou věc např mobil nebo něco jiného, tak si čte návod až pochopí jeho obsluhu, při pořízení živého tvora např papouška si nezjistí nic a to je podle mne chyba. Když si kupuji od někoho ptáka, tak není žádná ostuda se vyptat čím byl krmený a jaké má ten určitý druh nároky na prostor nebo na velikost budky, případně co je vhodné dát jako materiál ke stavbě hnízda. Když se někdo nezajímá čím se živí divocí ptáci a to nabídnout svým chovancům, tak by se měl holt zeptat jiných. Každý nemá možnost trávit dětství v přírodě a "odkoukávat" ptáky a zvěř v okolí. Už také patřím ke generaci, která se musela obejít bez informací z knížek nebo dokonce internetu. Když vyšel první časopis o ptácích ve stylu rodokapsu, tak jsem byl jako fagan u vytržení. Každou novou knížku jsem si kupoval, abych se poučil. Na burzách a výstavách jsem se vyptal na všechno co mě zajímalo a neměl jsem pocit, že by se mi někdo vysmíval.