Na dvojlomeném stihle to už se mnou koník zabalil. Zastavuje se na tom stejně jako na každém jiném udidle - stocit koně na kruh. Pochybuju, že pokud se ti kůň rozleti, že ho budeš zastavovat taháním za otěže. A co si budem. Když ho beru na ten kruh taky dám pobidku holení, sedem i otěží. Žádné udidlo není k zastavovani koně silou.

Taky jezdím A1/1. Na dvojlomeném stihle. Koník na něm byl obsednuty a nikdy neměl jiné udidlo. Vyhovuje mu. Myslím že i vašemu by mohlo vyhovovat.

Dříve jsem jezdila 16 let starého haflinga. Taky kůň z ,,jezdecké školy''. Měli ho tam od hribete. Jak mu byly 3 roky dali mu sedlo, zjistili, že je hodný a hned šel téměř bez výcviku pod začátečníky.

Když jsem na něm začala jezdit já cválat sice schopný byl, ale jakým způsobem. Předníma nohama cválal, zadníma klusal, ještě ke všemu má nakrok (ve všech chodech). Jakmile se ho pokoušeli něčí učit (typicky ho vyvyzali a nechali ho cválat) většinou začal kulhat. Když jsem ho začala jezdit ten cval opravdu nestál za nic. Postupem času jsem pracovala na uvolnění koně a podsazeni zádi. Po asi roce se nám z pracovního klusu podařilo uvolněně nacválat. Byl to obrovský úspěch. Potom se celkem cválat dařilo i běžně. Dokonce jak začal správně pracovat od zádi a neměl přetížené předky, přestal kluhat a odstranili jsme i nakrok.

Bohužel jsem ho musela přestat jezdit. Jakmile jsem ho něco naučila, tím víc ho majitel dával pod začátečníky a tím víc ho nechával jezdit. On byl akorát vztekly. Teď to je asi půl roku co ho nejezdím. Vrátilo se to tam, kde to bylo. Jen se navíc naučil vyhazovat, kozlovat a stavět na zadní. Tím si aspoň zajistil, že nejezdí tak často...

Nesnaz se nic uspěchat. Vím o čem mluvím. Taky jsem byla nadšený začátečník, který chtěl všechno hned. A pěkně jsem na to doplatila. Skákat jsem se učila ve chvíli když jsem koně dobře neuměla vést v klusu ani cvalu. Byl to starý a hodný školní kůň, ten na kterém jsem začínala se skoky.

Potom jsem jednou jezdila v jiné stáji. Samozřejmě jsem řekla že umím skákat. Posadili mě teda na polosileneho ponyho a hurá na sněhu skákat 90 cm (předtím jsem skocila max 30). Ten kůň nešel zastavit, navíc to klouzalo, několikrát jsme málem oba spadli. A výsledek? Doteď se při ježdění bojím jen ck kůň trochu zrychlí nebo máme skákat.

Teď jsem se ještě ráda vrátila k výuce kvalitního sedu, přilnutí, pobizeni či různých cviků jako překroky. Po dlouhé době jsem dokázala jakž takž zbavit strachu z rychlé jízdy (se skoky to ještě bude trvat). I když podemnou vyhazoval, kozloval nebo to tryskem zabalil pryč, psychicky jsem to ustala a dokonce mi to i trochu pomohlo. Konečně si dokážu cval užívat beze strachu.

Tak na nic nespechej. Věř že nechceš skončit jak já :/

Peníze nejsou problém. No nevím. Možná že tvoji rodiče mají dost peněz na to aby byli schponi ti ho zaplatit. Ale vzij se do jejich situace. Jsi dospělý člověk, který vydělává, živí rodinu. A ty peníze máš dát na koně. Nejprve několik desítek tisíc na koupi koně a vybavení. Potom měsíčně pár tisíc na náklady. Potom mít neustále rezervu kdyby něco. To bys chtěla? Vědět, že by se ti například líbilo si koupit drahý zájezd k moři, ale nemůžeš aby byla rezerva na dceřina koně? A věř že při problémech s výdělkem rodičů (přišli by o práci) bys ty pravděpodobně přišla o koně. Nikdy by sis nebyla jistá na jak dlouho ho máš.

Proto bych to po vlastních rodičích nikdy nechtěla. Měla bys být dost zodpovědná aby sis to taky uvědomila.

Vrátit se k menším skokum a na nich trénovat sed. Hodně ti pomůže chodit kavalety nebo malé skoky s roztazenyma rukama. Potom skoky pomalu zvyšovat. A určitě jezdit na vhodné koni. A sice aby byl hodný a ty ses mohla v klidu soustředit na svůj sed a ne na to jak ho dostat ke skoku. A aby měl příjemný skok. Tedy aby neskakal příliš vysoko nebo nedrobil před skokem.
A dej tomu čas. Bude to trvat :)

Dobře. Doufám že to a ním bude postupovat lépe. Teď delší dobi jezdil převážně pod méně zkušenými, kteří se ale zlepšovat nepotřebují. Přestal se snažit, přestalo ho to bavit.

Taky začal vymýšlet věci jakože to prostě za jízdy zapichne. Z kroku nebo z klusu. Stojí nebo couva nebo se točí dokola. Prostě nechce jít dopředu. S někým mu to prošlo a já se jen divila co si to dovoluje. Když jsem po něm rezolutně začala něco chtít začal se do toho stavět. Netušila jsem co s tím. Až jednou, když se mnou zastavil a jít nechtěl jsem ho pleskla bicikem. Ani jsem nepřemýšlela. Prostě jsem ho ihned silně pleskla. A najednou dopředu jít mohl. To jsme naštěstí překonali.

Bohužel díky tomu jak se na něm lidi střídali (teď už méně) řeším dost problémů. Naučil se mnoho metod jak znepříjemnit jezdci hodinu tak, aby to vzdal.

Dobře. Takže takové malé shrnutí, jestli jsem to dobře pochopila, abych potom neudělala něco špatně. Pobídnu normálně a kůň nezareaguje, prijde tedy vhodně silná pobídka bicikem.

A co pokud bičík nezafunguje? Mám zesílit pobidku bicikem?

Co pokud první pobídka holení zafunguje jen napůl - chtěla jsem z kroku do klusu a on ken zrychlí krok. Co potom?

Když pobidnu jen jednou a hned bičík funguje to do jisté míry. Respektive někdy ho to probudí a začne reagovat na mé pobídky. Ale někdy ho to víc naštve. Potom vyhazuje a kozluje.

Dekuji za upozornění na chybu. Špatně jsem pochopila tu leg lesson.

Ráda bych se ještě zeptala jak naučit koně na lepší reakci na pobídku. Zkoušela jsem leg lesson. A sice normální pobidka, nereaguje tak o něco silněji holení, znovu nereaguje tak silně holení, znovu nereaguje tak slabě bičík a tak dál. Moc úspěšné to nebylo. Pobídky holení moc neřešil, slabý bičík taky ne. Jak se bičík stupňoval byl vztekly a zpomaloval nebo vyhodil. Jediné co aspoň trošku fungovalo, bylo jedna pobídka holení, nereaguje, tak silná pobídka holení, nereaguje, tak bičík, ale hned plesknuti (ne tuknuti nebo dotek). To přímo vyskočil dopředu. Příště když jsem pobídla jen holení zareagoval jak má. Po pár uplynulých minutách ježdění ale na holen reagoval méně a méně.

Teď to bude znít zvláštně, ale aby mi dobře raegoval na pobídky musí už být dobře opracovany. Pak šlape jak hodinky, z kroku nacvala bez problémů, lenost mizí. Jenže aby byl dobře opracovany musí šlapat v tempu už pri opracování. A toho právě potřebuji docílit.

Podle pravidel ponygames se se svou výškou hodis k ponikovi nad 132cm a se svou váhou nad 127cm.

Takže ten 130cm asi nejméně. Hlavně podle konstituce jednotlivého ponika

V Kladrubech. Ani jsem nevěděla, že je v Mostě jezdecká škola

Myslím, že by to vadit nemělo. Kamarádka studuje ten samý obor. Jsou v celém oboru jen 2, které na školu už přišly s tím, že umí krok, klus, cval a skákat.

Třetina lidí u ní ve třídě před tím nikdy nesedela na koni.

Vyhovovat by vám měla většina teplokrevníku a chladnokrevnych typů. I těžší ponici. Jen bych úplně nedoporučovala plnokrevník a drobné koně. Ale to je jasné.

Taky se divím, že nebyl vhodný koník. Pokud to nebyly vysloveně pony stáje.

Nezáleží jen na vzdělanosti či kvalifikaci trenéra. První trenér pod kterým jsem delší dobu jezdila měl licenci. Zkušenosti měl také. Ale trenink dětí a školních jezdců ho prostě nebavil. Hodiny byly jednotvarne, pořádně nás neopravoval, když jsme dělali něco špatně. Jen jednou jsem ho zažila trenovat opravdu kvalitně. Za celé dva roky ježdění. Trvalo mi dost dlouho než mu došlo, že to není vhodný přístup pro zdokonalování mých znalostí.

Teď jezdím pod trenérem, který licenci nemá. Ale má celoživotní zkušenosti. U koní je přes padesát let, jezdil parkury, drezury, všestranosti, dostihy a i startoval na Velké. Všechny koně na kterých nás trenénuje perfektně zná - sám je obsedl a příjezdil. Ale hlavně ho trénování opravdu baví. Neustále nás opravuje, vysvětluje nám co a jak. Ale má i své chyby. Úplně nechápe, že se někdo bojí. Prostě cvalej. Já se bojím že jak pořád kůň vyhazuje tak spadnu. Cvalej. Ale odnaučil mě strachu.

Tak si dejte pozor i na to. Aby vás trénovat chtěl, ne to dělal z povinnosti.

Ve stáji kde jsem byla byl výběh 2ha na 18 koní. Bahna tam teda bylo neskutečně. Ale nezdálo se že by to koním nějak extra vadilo. Neustále měli přístup k senu a to bylo to hlavní na ci mysleli. Klidně bych do toho šla.

Jen bych si dala pozor u koně náchylného na hniloby. Přes polovina koní tam trpěla na hniloby

Jde o to jak toho chcete docílit. Obecně bych se nesnažila jí tam dávat hlavu mechanicky. Nechala bych to úplně na ní. Lehkou prací otěžemi bych s ní komunikovala. Hodně bych dělala ohýbání koně a pristavovani.

Kůň kterého jezdím se dostane na přilnutí leda když mu hodně povolim otěže, že ho mám v ruce jen nepatrně. Nechám ho takhle chvilku jezdit. Po nějaké době začnu s pristavovani dovnitř v obratech. Pomalu ale jistě se dostane kam potřebujeme.

Upřímně nevím proč celokozeny sed nebo rajtky s gripem. Používám obyčejné bavlněné s rajtfleky. Jsou stejně pohodlné jako s celokozenym sedem nebo gripove. Jezdí se v tom pro mě stejně. A ty obyčejné jsou navíc o dost levnější.

Pravděpodobně problém se zuby

Howrse. Je to boží hra 👌