lucie x napsal(a):
Možná, že když si přečtete to s tím odpadkovým košem znova, tak pochopíte, co jsem tím chtěla říct..

Výcvik je odlišný pes od psa, na strašpytla s měkkou povahou nemůžete ani zařvat, na jiného psa zase neplatí jen povely a důslednost..

Chyba je to do té doby, než psovi vysvětlím, co má dělat. Vždycky vše je chyba vůdce, ne psa. On se nic sám nenaučí.. Ale jakmile jednou pochopí a ví, co má dělat, ale nedělá to, ej na místě trest..

Lucie,
četla jsem to opravdu pečlivě. S tím košem to má úplně jiné důvody i souvislosti.
Pes neví, za co je trestán.

K tomu ostatnímu - vždycky je to chyba psovoda. Špatně vysvětloval a motivoval psa.

K tomu, že psa dotahnete na původí místo mi to ale pořád nedává smysl. Připadá mi to pro toho psa absolutně nepochopitelné a hlavně absolutně zbytečné.

Prostě - mám přivolání = pes mi neuteče za zvěří. Nemám přivolání = psa si jistím a přivolání ho učím. Vysvětluju, motivuju, pracuju se stopovačkou a ukážu psovi, že buď si pro pochvalu po příchodu příjde rovnou na první povel, nebo si pro ní příjde asistovaně se stopovačkou. Vždycky to ale končí příchodem k pánovi, ne na místo, ze kterého volal, ale k pánovi. A pochvalou.
Nemůžu trestat psa za to, že jsem ho nenaučila přivolání a ještě mu umožnila utéct, neposlechnout.

lucie x napsal(a):
Výchovná chyba je to u štěněte do půl roku věku, ale pokud pes ví, co po něm chci a co znamená "ke mně", můžu si to dovolit (a úspěšně).. Mohu mu jí třeba naproti, tam ho chytnout a dotáhnout na místo odkud jsem volala, metod je spousta, ale pes pořád ví, za co dostal..

Nevím, jaké máte plemeno, zkušenosti či úspěchy, ale rozhodně bych tomu neříkala výchovná chyba..
Já považuji za chybu vícekrát povel opakovat apod., takže pokud pes na přivolání nereaguje, jdu pro něj a dostanu ho na místo, odkud jsem volala..

Myslíte, že pes který v noci vyhrabe odpadkový koš a ráno se nepřijde ani ukázat a dělá, že spí, si to nepamatuje?? ..ví, že to je špatně a dělat to nemá a pamatuje si to, jinak by přišel vítat úánečka jako vždycky

Lucie,
to, že to je chyba jen do půl roku - na základě čeho to říkáte? Já to považuju také za velmi hrubou výchovnou chybu. Citlivějšího a bázlivého psa byste při tomhle stylu jednání se psem chytila jednou, maximálně dvakrát. Nevím, proč dotahujete nebo docukáváte psa na místo, odkud jste ho volala? Nejde přece o místo, to ho nevolalo. Volala jste ho vy, ne? Takže by měl být u vás a ne na místě, kam ho docukáte nebo dotáhnete, ale u vás.


Ano, myslím si, že pes, který v noci roztahal odpadkový koš neví vůbec, za co ho kdo ráno trestá.

Zadavatelka - na to je jrada, i když bude znít stroze. Naučte pejska přivolání za každých okolností. A dokud ho nebude umět, jistěte si pejska stopovačkou.

sanko2 napsal(a):
zadavatelka >>> vykasli sa na voditko aj na vychadzky do okolia...najdoleitejsie je aby ten psik ziskal tvoju doveru...tak ako tu uz bolo pisane s tou hrackou...ide predlzeny vikend zoberte sa obe na zahradku...ty si sadni na jedno miesto a hraj sa s niecim zaujimavym...vobec si steniatko nevsimaj...teraz sice lahne 3 metre od teba ale zaspi, co svadci o tom ze uz sa az tak neboji ale este to nie je dovera, a mysli na to ze sa to za dennespravi mate pred sebou s dovolenkou 4 dni volna tak sa jej plne venuj, budte spolu na tej zahrade a snazte sa najst k sebe cestu...hlavne TRPEZLIVOST...nenahanat, nestresovat...
ak mas kamaratky ktore maju steniatka ci mladych psikov nech pridu k vam na zahradu aby sa psik osmelil a za pomoci druheo hafana zistil ze ludia su fajn...

ja by som to voditko nechal nateraz tak...je to zbytocne...a mysli na to ze nie je prvorada hra, ale dovera...takze neviem ci som pochopil spravne ale happinka pise trochu scesty (ale mozna som ju len nepochopil)...resp. nie je prvorade co teraz chces ty ale to aby si ziskal psik doveru k tebe...potom tie hry budu tiez...

Prvořadá je důvěra. A jak chceš, Sanko, manipulovat se štěníkem, vzít ho na zahradu, vzít ho domů...., když ho nemá nahánět a tak? To nahánění je fakt hloupost, ale musím mít možnost pejska trošku ovládat. To vodítko neslouží k tomu, abych ho tahala za sebou jako hračku, to je i jistící prostředek. Co budeš dělat, když se štěně vyděsí a zaleze do nějakého úkrytu nebo ti rovnou někujdy uteče? To ho budeš ven lákat na pamlsky nebo hračku nebo jak ho pak ven dosteneš?To vodítko, když se s ním správně pracuje, je moc dobrá pomůcka. I k získání té důvěry. Mám na mnoha pejskách ověřeno, že opravdu funguje.

marky88 napsal(a):
"Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla" - Tak snad ne stylem, že si fenka lehla s tím, že nikam nebo k tobě nepůjde a tak jsi jí tahala za vodítko a chtěla jí donutit k tobě jít. Protože to by byla neskutečná chyba a ona by se tě bála ještě víc. Ale omlouvám se, pokud jsem tuto větu špatně pochopila.
"A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?" - Proč, to je přeci úplně zbytečné, tím bys jí mohla ještě více znejistit. Je potřeba učit jí zvykat si na obojek a vodítko, ale to tak, že pejskovi vodítko s obojkem nasadíš a chvíli si s ním hraješ, třeba pět minut, a pak mu to sundáš a moc a moc chválíš. Nechat štěně běhat po zahradě s po zemi se vláčejícím vodítkem mi nepřijde vhodné a myslím, že to může být i nebezpečné. Jen když třeba chceš pejska naučit aby k tobě přišel na zavolání, tak se většinou dá na stopovačku a učí se to sní, ale jinak ne, prosím.

Vodítko i doma, úplně v pohodě. Jak si chceš mimochodem hrát s pejskem, který k tobě nepříjde, hrát si nechce, nenechá tě, aby ses k němu přiblížila? Jak ho k sobě dostaneš, když nebude mít to vodítko permanentně? To ho budeš nahánět a stresovat ještě víc? Proč moc a moc chválit - když mám bázlivého pejska? Chválit určitě, ale tak, aby těch emocí a hluku nebylo zbytečně moc. Předpokládám, že pejsek je pod dozorem, takže když se někde zaplete, dojde ho někdo "osvobodit". Teda udělá něco, co pejskovi pomůže, co je příjemné - pomůže to získat důvěru toho pejska.
Přivolání se stopovačkou - určitě jo. Ale na doma je stopka moc dlouhá, takže doma hladké vodítko bez kroužků a očka na konci, právě aby se nezaplétalo.

nikyska02 napsal(a):
No ještě jsem s ní na procházce nebyla. Včera jsem zkoušela jí dát vodítko a jít s ní ven ale ona si lehla a loupala po mě očkama. Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla. A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?

ano, nechávej jí ho pořád. Vím, že to bude znít docela hrubě, ale neptala bych se jí, co chce nebo co nechce. Prostě bych šla, ona by po pár krocích začala spolupracovat. Když ti pejsek takhle blokuje, nedělej tu chybu, že se k němu otočíš čelem a začneš ho tahat k sobě. To je protiklad - to, že stojíš anfasem ho skoro odháníš, a přitom vodítkem taháš. Zase ramenem nebo zády.
ještě jsem zapomněla říct něco moc důležitého - když přivoláváš a pejsek směřuje k tobě, nedělej ani náznak kroku k němu, spíš zacouvej o několik kroků.
Jak reaguje na jiné pejsky? Nešlo by domluvit se s nějakým vyrovnaným, pohodovým pejskem, který jí určitě neublíží, nějaké společné venčení? Pejsek by jí mohl rozhýbat třeba i na zahradě.
Koukni taky vedle.

nikyska02 napsal(a):
Ale ona ke mě sama nepřijde. I když by asi chtěla prostě nepřijde. Lehne si tři metry ode mě a sleduje mě. A pak si třeba i zdřímne ale ke mě nejde....

No tak jí nech. Ona za nějakou dobu příjde. Nech jí, ať si leží. Ty si také lehni, vezmi nějakou hračku, třeba pískací - moji psi jí milují - a hraj si s tím. Ani na ní nekoukej, nic, jen si s tím hraj. Pak tu hračku jako zapomeň na místě a jdi pryč. Ona k jí půjde, začne to zkoumat a hrát si s tím. Asi ti tu hračku oblíbí. Pak se ta vzdálenost začne zkracovat a tak.
Mimochodem, jak jí venčíš, bereš jí na procházky, když se k sobě nenechá přiblížit? Ty jí honíš, snažíš se jí chytit? jestli jo, tak je to docela hrubá chyba a bát se bude pořád. Až jí budeš mít v dosahu, bez chlácholení a komedie jí nasaď nestahovací široký obojek a na něm už předem připnuté hladké lehké vodítko. To jí nech i doma. Nikdy jí nehoň a nechytej, řekni jméno, povel na přivolání a za to vodítko si jí jemně - je to navigace, ne trestání - přitáhni k sobě. Zase - nedívej se jí do očí, nestůj k ní rovně rameny, když ona bude chtít, nech jí přijít za sebe, ne před sebe. Tah vodítka přestane při prvním náznaku spolupráce z její strany, to je když se přestane bránit a udělá první krok směrem k tobě. Při prvních přivoláních si sedni na bobek bokem k ní, skloň trochu bradu na prsa. Pochvala při příchodu i po příchodu by měla být radostná, ale ne moc emotivní nebo hlasitá, abys jí nevyděsila. Po příchodu jí nenech prchnout, nech jí u sebe nějakou dobu, jestli si vezme něco dobrého, nabídni jí to, ale nevnucují jí to. Po nějaké době povel zrušíš a pejska propustíš. Pořád se chováš klidně, sebejistě, máš v sobě klid a pohodu - oporu pro bázlivku.

nikyska02 napsal(a):
Když já už newím co s ní mám dělat. Ležim u ní, ale ona nepřijde. Lehne si tři metry ode mě a leží. A když se k ní snažim přiblížit tak uteče se staženym ocasem. Teda ted už ocas tolik stažený nemá ale utíká pořád. A honit ji nechci. už si s ní newím rady...

Ale ty se k ní přece nemůžeš "blížit". Měla bys jí nechat, aby k tobě došla ona. Jestli jí neustále sleduješ, kde je, co dělá, jestli přichází, jsi sama napjatá. Ona to ví, cítí to. Zkus jí nevolat jen hlasem, ale i jinak. Jde to. Jen jí dej dost času. Nikdy na ní nemluv konejšivým nebo podbízivým tónem, nesnaž se jí "přihovořit", to psi vnímají jako tón nejistoty a strachu. Když se ona bojí sama, nemůže k tobě jít, když se v jejích očích chováš taky bázlivě. Dej jí pocit pohody, klidu a bezpečí. Nech jí očichat si tě, vzbudit v ní zvědavost. Každě štěně je zvědavé. I to bázlivé.
Když už k ní musíš jít, nekoukej se jí do očí, stůj bokem nebo se tvař, že jdeš jen jako náhodou okolo.... nebo něco v tom smyslu.

marcha napsal(a):
No, takže jsem se dostaly k tomu, že máme nakonec v zásadě stejné názory na výchovu psů. Že se se psy nevyplácí jednat silou byl závěr mého předchozího příspěvku...
Já se nehodlám ohánět tituly, jen jsem chtěla vysvětlit, proč mě sem tam vytočí, když někdo dělá definitivní a všeobecné závěry, jak "něco funguje" nebo "nefunguje". Protože vím, že "to" pokaždé "funguje" jinak. Třeba agresivity jako takové je osm hlavních typů a zda a jak se projeví záleží na mimo jiné na kontextu, motivaci, sociálním statutu a temperamentu jedince. Jsou ovšem všeobecná pravidla, která mezi sociálními tvory, jakými psi jsou, platí. Vy jistě svým psům dáváte najevo jinak, že jste šéfka a zřejmě "to funguje", když si nemusíte pozici ujasňovat (nebo máte přirozeně submisivní psy, to opravdu nevím). Ovšem u dominantních psů je leccos z toho užitečné... (zase, případ od případu, misku psovi taky cvičně neberu, mám za to, že se má právo nažrat v klidu - navíc, to už je dost přímá konfrontace,která je na místě jen někdy). A poučovat ostatní, že jsou to paušálně všechno nesmysly, může podle mne některým nezkušeným majitelům silné psí osobnosti uškodit.
Toť vše.

Ve většině věcí s vámi souhlasím. Já ale zase naopak považuju ty rady typu chození ze dveří za velmi nebezpečné a přímo za škodlivé. Pokud máte psa od mala, tak ještě možná. Pomáhám už dost dlouho se psy v mikroazylu a vím opravdu z vlastní zkušenosti, že u dospělého psa s vlastním názorem s těmihle praktikami opravdu daleko nedojdu. To, že mi takovýhle pes od dveří/stolu/ledničky opravdu na můj pokyn uhne, je už projevem určitého získaného vztahu a pozice. Tvrzení, že tím se ta pozice získá, je podle mého názoru vysloveně nebezpečné, protože může vést k přímé konfrontaci a většina lidí neví, jakým způsobem to pak řešit. Proto mi vadí ta definice, že se takto pozice BUDUJE. Já tvrdím, že se takto získaná pozice PROJEVUJE.
Co se mých psů týká, pes je vysloveně pohodář, čubina má svou hlavu a svůj názor. Měla jsem tu čest a to štěstí potkat v životě dva dominantní psy a s těmi se - podle mého názoru - musí jednat opravdu úplně jinak. Ale také ne silou.

marcha napsal(a):
No, tak to se nedá nic dělat, když víte lépe, jak to všechno funguje . Já nečerpám jen z kynologické literatury, po pravdě, žádnou z těch nově vycházejících populárních knih jsem nečetla, já vycházím z klasické literatury, zdravého rozumu a ze znalostí, co o zvířecím chování a sociobiologii mám (studovala jsem tento obor na PřF UK, mám mimo jiné státnici z etologie a doktorskou zkoušku z behaviorální ekologie, to jen tak na okraj, proč mě tak trochu vytáčí, když někdo všechno ví, neboť já přes veškeré studium u sebe tento pocit pořád ne a ne mít).
Se svými psy si pozice vyjasňovat nemusím, neboť se k nim odmala chovám tak, aby bylo zřejmé, kdo je tady šéf a mám kliku, že nemám psychopata. Ze dveří od jejich štěněcího věku chodím první já, a když na to pozapomenou, tak je prostě odstrčím a do těch dveří nepustím - nechápu, co na tom není jasné? Navíc umějí povel čekej, jak tu někdo psal. Nejsou neovladatelné střely, které letí ven hlava nehlava...
Vy nevíte, zda to ten pes udělal ze strachu, nikdo nevíme, jak ta situace probíhala, takže to už asi nemá cenu řešit. Jen jsem si dovolila nadhodit, že je pes při vycházení z domu většinou rozrušený, těší se, vyráží obejít a označkovat si svoje home range, takže může mít tendenci "machrovat". Jestli to tak skutečně bylo, nevím. Byla to hypotéza. Tečka.
Já psa prvního ze dveří nepustím mimo jiné proto, že nevím, zda tam zrovna někdo nepůjde, někdo s jiným psem, dítě, někdo, kdo se psů bojí. Protože moji psi jsou přátelští, milují lidi, ale mají dohromady 70 kilo a ne každý člověk miluje psy. A to bydlíme na vsi, kde kolem našich vrat někdo projde jen málokdy. Přesto to dělám, nechci, aby si psi zvykli, že vylítnou ven a všechno jim tam hned patří. A vidím, že to moje postavení ve směčce skutečně upevňuje, ne že ne. To je ta praxe... A je to ohleduplné k okolí. Takže i když vy víte, že takhle to "fakt nefunguje", já to budu dělat dál a doporučuji to s klidným svědomím i ostatním. Hlavně ti, co mají štěně se sklony k dominanci, mohou takovými nenásilnými každodenními drobnými gesty neustále psu připomínat, kde je doma šéf a on to pochopí. A rozhodně je to příjemnější pro psa i pro pána, než si jednou za čas "vyříkávat pozice " natvrdo, válením po zemi a dokazováním fyzické síly. Navíc u velkých psů přijde doba, kdy jim fyzickou silou nic nedokážete...

Gratuluju ke vzdělání a titulu. Já jsem vzděláním ekonom, ne etolog. Rozhodně nemám pocit, že bych měla patent na rozum. Jen vycházím zase z toho, co funguje u nás a jak se chovají psi mezi sebou.
Svoje pozice si se psy nevyjasňuji jednou za čas, ani je neválím po zádech. Nemám to zapotřebí a ani nemáme zapotřebí si pozici upevňovat ani válením psa po zádech,ani chozením ze dveří ani jinými způsoby, které se v kynologické literatuře bohužel dost hojně vyskytují, jako je to, že pes žere poslední, nesmí na vyvýšená místa a má se mu cvičně brát miska s krmením a tak. Můj názor je, že o tomhle pozice není, tímhle se nezískává ani neupevňuje. Nebo se o ní nebojím tolik, abych si jí musela pořád nějak "dokazovat".
Psa klidně ze dveří prvního pustím, když si jsem jistá, co za těmi dveřmi je. Pokud si tím jistá nejsem, projdu první. Ale z důvodu opatrnosti, ne z důvodu prosazování si pozice.
Se zvířaty se jednat silou hodně nevyplácí. Pokud s nimi jednáte silou, oni budou jednat silou s vámi. Je otázka, kdo z nás si to může dovolit. Já si to dovolit nemohu, proto se zvířaty jednám tak, aby dělala, co dělat mají a pokud možno bez nátlaku a síly. Je v tom pořád se co učit, ale o to je to zajímavější.

magikoira napsal(a):
Mám ho doma, ale moc jsem ho nepoužívala. Funkční je pouze na velmi citlivé psy. Navíc má docela krátký dosah. Většina psů, na které jsme ho vyzkoušeli (občas si ho někdo půjčí) nefungoval. Prostě sprejový impuls je příliš slabý pokud je podnět, za kterým chce pes vyrazit, zajímavý. Spotřeba baterek vysoká, provoz drahý, časté doplňování kapaliny nutné. Prostě ho příliš nedoporučuji.

Promiň, ale to myslíš vážně? Většina psů, na kterých jsme ho vyzkoušeli....... . Já bych teda nepracovala se psem metodou pokus - omyl....

marcha napsal(a):
Šéfování ve smečce se opravdu projevuje mimo jiné pořadím ve dveřích, nastudujte si nějakou kynologickou a etologickou literaturu. Těžko říci, zda se pes leknul nebo machroval, když to člověk neviděl, každopádně spousta psů má tendenci machrovat při opouštění svého domova (proto jsem to nahodila jako hypotézu) a když se k tomu v tu chvíli vzrušení lekne... Ale možná že nemachroval, možná byl bez sebe strachem, že jde ven, tak kousnul to první, co uviděl. Ostatně - proč by nervák a rozmazlenec nemohl machrovat? Zrovna ti to dělají nejčastěji. Možná ale máme problém v terminologii a pod pojmem "machrování" si představujem každá něco jiného (Vy asi projev sebevědomého vyrovnaného psa, takže normální chování?).
Když psa neusměrním (přiměřeně, s ohledem na jeho povahu a situaci), co se stane pak? To ho mám za bezdůvodné kousnutí někoho utěšovat, jéžišku, ty ses lekl, to nic, to je v pořádku, chuděrko... hm, to se pak nedivím, že si někteří psi dovolí kdeco... je fakt, že spousta lidí se takhle ke svému mazlíčkovi chová... Nicméně šéf smečky je od toho, aby v něj pes natolik důvěřoval, aby každé leknutí neřešil on sám a kousnutím. Ale jak říkám, něco si načtěte, ano?

Marcho,

vím, že se tahle hloupost o chození do dveří píše v kynologické literatuře, stejně jako to, že pes nemá spát na vyvýšených místech, žrát poslední, že naskakování je dominantní gesto a tak. Takhle to ale fakt nefunguje. Ten rozdíl vidím spíš v tom, že se víc učím z praxe než z knih. Mimochodem, popiš mi prosím postup, jak psa, se kterým si teprve vyjasňuješ pozice, od těch dveří vyhodíš? Docela by mě to zajímalo. Teda pokud ten pes je větší než kokr.... .
Proč lítáš z extrému do extrému? Já jsem někde psala, že toho psa mám utěšovat, nebo co? Ale přece nebudu takový stupid, abych psa, který útočí ze strachu, ještě trestala. Raději si ho zajistím tak, aby tohle nemohl udělat a budu s ním pracovat tak, aby měl jasno, že se není čeho bát, minimálně když je se mnou. Protože já jsem ten, kdo tyhle situace umí vyřešit a on to dělat nemusí a nemá. Toho trestáním nedosáhnu, ne?

marcha napsal(a):
Já si taky myslím, že to bylo tím, že pes právě vycházel z domu. Psi mají v tomto případě tendenci vylítnout a třeba i štěkotem oznamovat, že jsou venku... jsou takoví "nastartovaní" a vy jste vetřelec, tak se to může stát. Jiná věc je, že páníček měl psa okamžitě zpucovat tak, že podruhé by se to nestalo. A navíc - já teda vždycky chodím ze dveří první, já jsem přece šéf! A psa pak ani nenapadne machrovat, pán má přeci situaci pod kontrolou... Hlavní chyba je pouštět psa prvního ven!
Přítele zase kousnul pes na vlakové zastávce - procházeli lidé s nějakým pitbuloidem a ten se v chůzi jen tak ležérně otočil, rafnul a šel dál. Páníčci si toho ani nevšimli! On teda kousnul jen tak symbolicky, byly z toho jen prokouslé džíny a modřinka, ale ten princip mě zarazil. S něčím takovým jsem se taky nesetkala - bez varování, bez důvodu...

Fakt si myslíš, že ten pes "machoval"? Podle čeho? Machr pes by se nelekl natolik, aby kousl. Takoví psi se nelekají. Lekají se hlavně nerváci a rozmazlenci. Šéfování ve smečce se mimochodem opravdu neprojevuje pořadím ve dveřích.... . Fakt je, že když vím, že mám psa nerváka, jistím si ho tak, aby nemohl nikoho obtěžovat.

Pokud by ten pes dostal nakládačku, jak tu někdo doporučoval o příspěvek výše, půjde ti příště po všem, co uvidí, že se hýbá.

honey napsal(a):
Myslím si že na cvičáku se socializuje dobře. U nás je to tak, že přijdeme a pejsci jsou na volno (ale nemusí, záleží jak chce majitel, ti naši jsou vždycky puštění) pak začneme cvičit a ke konci jsou pejsci zase na volno při sklízení překážek. A taky teda ještě chodíme za kamarádem na procházku,...
To "koukání" jsem myslela že čučí, ale jde. Jen když štěká tak napíná vodítko,a le já škubnu zpátky a snažím se mu to nedovolit - obvykle se mi to podaří ale 40kilo mi dá zabrat :/
H.

Ono ale nejde o to, aby byl puštěný s pejsky navolno, ale je tam důležité, aby byl s pohodovými socializovanými psi navolno........ . Aby ho nic neprohnalo, nenapadlo, nevyválelo zbytečně po zemi a tak.
S tím vodítkem není dobré při každé příležitosti škubat, je lepší seznamování psů řešit v pohodové atmosféře, případně povelem, pokud chcete upoutat jeho pozornost.

honey napsal(a):
Přidám se s dotazem Náš rok a půl starý pejsek (RR) si taky sem-tam začal dělat nároky na jiné psy. Když jdeme kolem plotu a pes je za plotem z ticha, tak jen kouká. Ale když pes štěká (obvykle) tak to pár vteřin vydrží, ale za chvíli se snaží mu to oplatit. Naježí se a vrčí, popřípadě štěká - já ho většinou držím na krátko (aby nemohl vrčet, štěkat, dostat se blíž k plotu) ale jdu furt stejným tempem, nevšímám si toho jen když to přehání tak ho okřiknu. Ale snažím se jít stejně jako předtím, aby si nemyslel že mne nějak pes za plotem rozhodil. Chodíme 2x týdně na cvíčák kde je obvykle minimálně 15 psů, často se tam objeví někdo nový - takže se socializací by neměl být problém (chová se v pohodě, hraje si, poslouchá).
A ještě jeden dotaz: když jdeme po ulici a proti nám jde větší pes, tak se jen naklání aby si ho očuchal, ale jde v pohodě. Pokud je to však nějaký menší (yorkshire, westík, jezevčík, knírač,...) tak si chce hned hrát a táhne směrem k němu.
Budu vděčná za všechny rady H.

Podle našich zkušeností není chození na cvičák rovné správné socializaci. Sice se se psy potká, ale právě ne zrovna s dobře socializovanými a občas mě dostane názor, že je třeba dát psům košíky a nechat je, aby si to spolu vyřídili......
Když jdete kolem toho plotu, nenechte pejska, aby na toho řvoucího za plotem koukal. Nikdy ho nenechte napínat vodítko, můsí zůstat prověšené. Napnuté vodítko, jak jistě víte ze cvičáku, je pobídka k agresi.

lisakova napsal(a):
fenku usmernete, nedovolte ji toto chovani okriknete ji a mejte ji na voditku a jinak ji zamestnejte treba na pamlsek kdyz kolem vas prochazeji psi tak aby se soustredila na pmalsek a ne na pejsky. Na voditku pokud se projevi agresivne zmente smer chuze. Je lepsi problemu predchazet nez ho pak resit.

Socializujte fenku co nejvíc mezi pohodovými psy a přiměřeně, opakuju přiměřeně, jí usměrňujte. Určitě ne křikem nebo něčím takovým, to je agrese a ona se také naučí řešit všechno agresí. Pamlsek bych považovala za nesprávný. Potkávat psy a bavit se s jinými psy je přece normální věc, proč by měla myslet na pamlsek a ne na druhého psa? Jak se má naučit s nimi komunikovat, naučit se běžná psí gesta a zvyknout si na jiné psy? Když takhle plaší - jak popisujete, nepovažuju to za dominanci ani agresi, ale naopak projev velké nejistoty - jí tu jistotu dodejte. Poskytněte jí přiměřenou ochranu, aby jí neublížil jiný pes, jinak si problém hodně zhoršíte. A naučte jí přivolání na první povel za každých okolností.

hortova napsal(a):
"Tohle je fakt super argumentace- zaslechla jsem v rozhovoru dvou lidí a bylo to v televizi, tak to musí být pravda. Přesvěčte se sama, než něco takového napíšete. "
Ne, tohle mi doopravdy napsala H. Bučková.
Ale dál se nebudu hádat, poučila jsem se, a kritizovat budu jen, až dotyčného uvidím na vlastní oči a při práci.

Přesně, jak píšete. A´t si každý udělá názor sám. Mimochodem, tohle nebyl rozhovor v rádiu ani v televizi, ale zvukový záznam jeho přednášky pro veřejnost, nebylo to nijak upravováno. Právě z tohoto důvodu jsem jeho pomoc nevyhledala. Ale jak už tu někdo napsal, je to poměrně dlouho a třeba se za tu dobu změnil. Každý má možnost rozhodnout se sám, koho vyhledá. Přeju šťastnou ruku.

luckai napsal(a):
Máte někdo zkušenosti s tímto pánem? Mám psa, u ketrého máme problém s agresivitou vůči dospělým psům - samcům. Chodím na cvičák, zlepšilo se to a doufám, že se to i zlepšovat bude :-). Ale jsem ráda za každý názor a radu, která by nás mohla posunout zase dál a tohoto pána máme blízko a slyším na něj vcelku kladné ohlasy.

Nemám s tímto pánem osobní zkušenost. Slyšela jsem před nějakou dobou zvukový záznam z jeho přednášky, kde veřejně mluvil o počtu ran klackem nebo něčím takovým, které vydržel nějaký dobrman, než se vzdal. Takže já pana Eichlera opravdu ne.

andy07 napsal(a):
Mám roční fenku NO,je strašně hodná a celkem i poslouchá,ale máme problém se štěkáním :( Bydlíme sice v rod.domě,takže to asi neobtěžuje tolik jako v paneláku,ale i přesto je to někdy nesnesitelné.At´je doma ,nebo venku na zahradě v kuse štěka na každou maličkost i na sousedy,kteří chodí kolem každý den,(ktere vlastně zná a měla by být na ně už zvklá)prostě na cokoliv a kohokoliv.Když se ji snažím zavolat,nebo ji cokoliv řeknu štěkat nepřestáva.Mě osobně to nevadí,ale jde o sousedy kolem,začína být teplo a pěkně a proto ji chci nechávat venku celý den,ale s tím štěkáním... obávam se ,že se to sousedum asi moc líbit nebude. Nemůžete poradit,co s tím?Nebo proč to tak je?Předem děkuji

Zvedněte jí sebevědomí a socializujte jí tak, aby se nebála svého okolí. Pak přestane štěkat na každou hloupost.

ssany napsal(a):
Tak bych se chtěla zeptat co je na tom pravdy :

1. na netu čtu celkem dost příběhů o tom jak p. Desenský už zkazil několik psů a udělal z pouze neposlušných psů \"zabijácké bestie\"(nerada používám tento výraz protože je to velmi zavádějící - pes za nic nemůže).
2. na svých stránkách říká jaký je to chudák, že bydlí v nějakém malém domečku a když tam přijedete uvidíte přepychovou vilu
3. všechna ta svědctví o jeho absolutně nevhodném chování(zneužívání peněz sponzorů atd, je toho opravdu hodně)

ale mám z toho rozporuplné pocity, protože na druhou stranu tu jsou zase
1. svědectví o všech jeho výkonech, polepšení psů, ty free soboty...
2. připadá mi jako opravdu dobrý chlap, hned bych k němu se svým psem šla, ale opravdu nevím co si o něm mám myslet protože na netu koluje o něm spousta zajímavých příběhů...
Děkuji za odpovědi na moje otázky, snad mi pomůžete udělat si na p. Desenského názor....

Pana Desenského znám.
- nevím o tom, že by zkazil nějakého psa.
- když přijedete, uvidíte maringotku
- jeho chování k lidem není podle Gutha Jarkovského, ale jedná na rovinu a slušně
- se psy opravdu umí, učí majitele psů s nimi pracovat

Na netu je pomlouván kde kdo, to nemá žádnou vypovídací schopnost. Navštivte ho a uděláte si svůj názor sama. Já jsem přesvědčená o tom, že bude pozitivní.

zack napsal(a):
Proboha lidi...co to máte za hnusné psy, že jsou k vám agresívní???

Položila bych otázku jinak - proboha, lidi, co s těmi psy děláte, že jsou k vám agresivní?