
happinka
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 8. 11. 2018 05:50:15
- Témata ve kterých diskutuji
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
hortova
napsal(a):
Jaký je rozdíl mezi krátkým vyvěšením na nestahovacím obojku a škrcením psa na na zemi? Co asi pes zažívá když na něm leží cizí člověk. Já bych vás tedy nechala s těmi "hodnými psy kamarádit". Byli to nejdominantnější psi, které jsem doposud viděla. Jak říkáte asi to nebyli "dominátoři", protože šly převychovat normální cestou, bez válení na zemi.
Pro mě vztah mezi psem a člověkem důvěrný. Musíte si vybudovat vztah. Jak by vám bylo, kdyby na vás skočil člověk, kterého sotva znáte.
Popravdě taky použiju to, že psa převalím na záda. Ale svého psa s kterým mám vztah a to buď při hře, nebo když hra přejde v trochu něco vážnějšího, ale jde spíše o uklidňování.
A ještě jednu otázku. To jako dominátor nemusí jíst? Protože jídlo a dobrý pamlsek chce každý pes.
Ten rozdíl vidím v mnoha věcech. Například v tom, že vy vyvěšení na obojku používáte jako trest. Jak ho ukončíte? Jak se psem pak pracujete dál? Výše jste psala, že vyvěšujete, dokud se nezklidní...., teď zase krátké vyvěšení... . Nějak tomu nerozumím. Co pak nastane po tom, kdy psa postavíte na zem? Dáte mu povel a vyžadujete jeho splnění???? Jak celá tahle věc u vás končí? Co si z toho pes odnese?
Pro mě je vztah člověk - pes také velmi důvěrný. Proto bych si ho nikdy nekazila takovými praktikami, jako jste popsala. Právě o tom budování toho vztahu to totiž celé je. A ten, o který já stojím, se takovými praktikami nezíská.
Dominátor musí jíst. Dokonce nejí jako poslední a chodí i první do dveří, když je to třeba a spí na gauči nebo v posteli. Každý pes podplácení pamlskem nechce, tomu nevěřte. Jsou psi, kteří vám velmi srozumitelně řeknou, co s tím pamlsekm podle jejich názoru můžete udělat. Pro takového psa musíte být čitelná, v klidu a dohodnout se s ním. Věřte mi, že takového psa byste možná na obojku vyvěsila. Ale jenom jednou.
iva
napsal(a):
Vy asi máte zkušeností požehnaně co. Tak se s náma o ně podělte. Jestli je dohoda o tom že na sebe se psem budete vrčet a kousat se, tak hodně štěstí.Doufám, že aspoň hrajete fér a pes nemá košík. To že se s každym psem komunikuje jinak je snad tady každému jasné. To jen vy furt komunikujete stejejně - a to vrčením, válením se po psovi atd. !!!!!!
Ivo, až budete mít opravdu ověřené informace o tom, o čem se vyjadřujete, nemohla byste tohle napsat. Jestli chcete, obstarejte si je.
hortova
napsal(a):
Nejdříve to chce definovat pojem "problémový", pro každého to znamená něco jiného. Ale předpokládejme, že jde o psa agresivního, který napadá lidi. No určitě bych cizího psa nepoložila na záda a nevrčela na něj. Ona pozice alfa jde dosáhnout i jinak než že psa přeperu. Když mi bylo 12 pořídili jsme si psa No x malamut. Byl to náš první pes, všichni jsme z něj byli paf a nokdo ho nevychovával. Když mu byli dva roky vyjel po mě a zakousl se mi do ruky. Jak tento problém řešit? Těžko bych psa přeprala když vážil stejně jako já. Začala jsem ho krmit, chodit na procházky, kdy směr jsem určovala já, cvičit ho a za každý splněný cvik dostal pamlsek. tak jsem si nenásilně dostala před něj a upevnila svoji pozici alfa. Samozřejmě nešlo o ten kritický případ.
Znám tři psy, otce a syny. Velice dominantní a neochotní k výcviku, protože proč by měli poslouchat, když jsou víc. Na jakýkoliv nátlak reagovali protiútokem. Když se zkusilo položit je na záda vrčeli a snažili se zautočit, prostě je to jenom naštvalo. Samozřejmě by se mohli přiškrtit do bezvědomí a ukázalo by se, že člověk je silnější, ale s těmi psy se chtělo dál pracovat, museli mít radostný projev a na výcvik se těšit. Nakonec se to začalo řešit způsobem, chceš balónek dostaneš ho, ale za něco. Když dostali záchvat, tak se nechali "vyset" na obojku, tak aby se nemohli zakousnout a během chvíle se uklidnili (když se na nich leželo vrčeli dál).
Nejsem zkušený cvičitel ani odborník, ale viděla jsem a četla jsem, že to jde i jinak a to i u opravdu agresivních psů.
Promiňte, ale se skutečným dominátorem asi moc zkušeností nemáte. Toho na pamlsky opravdu neutáhnete, s tím se musíte na spolupráci dohodnout. To, že se pes nechce podvolit běžně používaným metodám výcviku z něho dominátora ještě nedělá. Opravdu ne.
Kdyby to nebyla taková hloupost, připadalo by mi fakt zábavné spojení - museli mít radostný projev pro výcvik......, nechali se viset na obojku....... . Radostný projev na balonek, donucovací prostředky typu vyvěšení na obojku? Co asi ten pes na tom obojku zažíval - neškrtil se tam náhodou????
Práce pana Desenského není o vyvěšování na obojku. Je to o komunikaci. S vyplašencem se komunikuje jinak, s nesocializovaným psem jinak, s namyšleným rozmazlencem jinak a s opravdovým dominátorem zase jinak.
hortova
napsal(a):
Pana Desenského jsem viděla na vlastní oči, je pravda, že jsem s ním nemluvila, možná jsem o hodné přišla. Já si vážim hodně pana Eichlera, jeho výcvik a převýchova psů je nenásilná, tedy pokud je to opravdu tak (neměla jsem tu čest se s ním setkat). Vím minimálně o dvou negativních případech pana D. Jednou šlo o fenu NO, která byla bázlivá. Podruhé šlo myslím o čuvače, ale tím si nejsem jistá, kterého pan D. údajně usmrtil. Samozřejmě nechci roznášet fámy, tuto informaci jsem náhodou zaslechla v rozhovoru dvou lidí a jedna z nich byla jeho známá. Pan D. byl na Nově prezentován jako hrdina a psycholog psů, tudíž si nemyslím že reportáž měla poškodit spíše ho měla ukázat jako záchrance psů, ale kdo psům rozumí to vidí trochu jinak. Za odborníka považuji někoho, kdo je schopen se psem pracovat dál (zkoušky), tam se přesně ukáže jaký k vám má pes vztah. Totiž nemůžete chtít po psovi, kterého jste ponížili aby s vámi pracoval a k tomu měl radostný projev. Já mám 6 psů, k tomu aby pes druhého povalil na záda a chytil ho za krk (ne ve hře) dochází málokdy a opravdu už musí jít do tuhého, ja jsem to v naší smečce zažila dvakrát. A takto pan Desenský psa léčí, to mi nikdo nevymluví, reportáž je reportáž a i když jde upravit težko to nastřiháte tak že někdo leží na psovi a škrtího. Nehledě, že kdysi dávno vyšel i článek v "Květech" kde přesně takto popisoval své schopnosti. "Někdy teče i červená".
Tohle je fakt super argumentace - zaslechla jsem to v rozhovoru dvou lidí a bylo to v televizi, tak to musí být pravda.
Přesvěčte se sama, než něco takového napíšete. Protože jste opravdu hodně vedle.
153624
napsal(a):
Chtěla bych se taky jet podívat na sobotu u p. Desenského.Nejbližší je 19.4.08. Mohl by mě někdo poradit co je potřeba si vzít s sebou ,jestli se tam dá koupit něco k jídlu a pití,a v kolik hodin to asi končí.
Vezměte psa, vodítko, jestli potřebujete košík na psa. Pro sebe něco k jídlu, čaj a káva se dají uvařit na místě, voda pro psa je také na místě.
mucholabka
napsal(a):
No týjo, to můžete rovnou dělat IPO 3, ne? Stačí týden podle Desenského a zkouška je v kapse
Možná by to bylo lepší než vyvěšování na obojku, jak jste tuhle radila komusi na cz-psovi a následné vymýšlení, jak přimět psa k radostnému projevu .- jestli balonkem pod bradou nebo piškotem v puse.
pitbullfalco
napsal(a):
no právě že je už roční...už si s ním fakt nevím rady...dokonce už dnes na nás sousedka zavolala policii a už jsme to řešili s níma:-((( on zůstane potichu tak 10mint no a pak začne knučet a štěkat....obojek el.už nepomáhá...a tak nevíte někdo kdo by mě mohl pomoci je to fakt už akutní...třeba nějaká převýchova nebo tak....
Proč převýchova? Myslím si, že jste udělali pořádnou chybu od začátku. To, že vyvádí, je projev stresu. Neodstranili jste příčinu, ale řešili to nátlakem - elektrickým obojkem, navíc u štěněte. Tím jste ho do toho stresu poslali ještě dál, takže prostě štěká? Snažila bych se zjistit, co a proč to štěkání spouští, víc ho unavit, ráno si přivstat a jít s ním na pořádnou procházku, aby pak spokojeně unsul. Hračku jenom jednu nebo dvě, třeba nějaké morkové kosti nebo ten míček, ze kterého padají pamlsky a tak. Zkuste mu také nechat potichu zapnuté rádio.
petas
napsal(a):
Tak to je potom otázka?!
To už podle mne ale nebude ze stezku,ale proste ,, NA TRUC"..a zde je zase možnost,že si pes zvykl,že když zaštěká,tak vy přijdete nebo ho vezmete s se bou..nebo to teprv zkouší...
Pokud teprv zkouší,nepovolit!!!Pokud již má natrénováno a ví,že štěkání pomáhá,tak buďto začít odznova nebo použít stejnou metodu,jako u učení na samotu,jen s tím rozdílem,že pokud pes začne štěkat,je to špatně!...,,NE" nebo ,,NESMÍŠ"...když je ticho,velká pochvala a hodný pejsek!No a trénovat...
P.S.: Pokud pes nezná povel ,,TICHO",lze jej snadno naučit...Pes štěká,stačí vzít pamlsek a přiložit jej psovi k čumáku a říct ,,TICHO" ...pes si při žraní odměni smaozřejmě štěknout nedokáže,tak si zapamatuje že je ticho...
Kdyžtak to mohu vyfotit s mým psem...
To, že odcházíte z bytu a přicházíte by pes měl brát jako normální běžnou věc. Začněte tím, že když odcházíte, nebudete se s ním loučit a po příćhodu ani nijak nadměrně vítat. Prostě klid, normálka, nic světoborného se neděje. Dobu, po kterou nejste doma, postupně zvyšujte. Přehnané a velké chválení je také určitá forma stresu a upozornění, že se děje něco neobvyklého. Ocházejte od přiměřeně unaveného, ospalého psa. U pita to bude hodně těžké, jsou dost neunavitelní. Nechávejte mu jednu - dvě hračky, o které před tím u něj vzbudíte velký zájem. Třeba tím, že si s nimi budete hrát sami a psovi je nedáte, i když bude mít velký zájem. Při odchodu je jako někde zapomenete na přístupném místě. Také byste mohli pořídit hračku, do které se schová nějaké krmení, nebo do duté velké kosti nacpat psí paštiku a tak, on se tím zabaví.
Štěkání je projev stresu. Elektrickým obojkem a zákazovými povely můžete ztlumit ty projevy, ale neodstraníte tu příčinu.