Děkuji, tak ještě bych tam potřeboval doporučit 2-5 větších ryb 10+cm. Skaláry asi budou agresivní, že? A živorodky? Akary, kančíci?

Dobrý den, doporučte ryby do 250 l akvárka. Základ by měl být hejno neonek červených nebo obecných nebo mix? Doporučte kolik - 40? Dále pak něco na dno. Nějaké tetry na doplnění druhové pestrosti a pak několik větších klidných solitérních ryb ( skalára, cichlidka, čichavec, a pod. raději ale Jižní Amerika.

Dá se říct, že jsou želvy vodní (silně vázané na vodu - př. matamata) a suchozemské. Vše ostatní je více či méně 'semi' Např. spp. Trachemis, Emys, Mauremys při hledání partnera či lepšího teritoria se dost vzdalují od vody a vydrží putovat i několik dnů. Pokud tyto želvy chováme venku není problém jim zajistit semiakvatické prostředí. Pokud jsou ale v teráriu tak je to dost luxus. Osobně ono škatulkování na vodní, polovodní, suchozemské je velmi obecné a nepřesné a spíš by se mělo přihlížet k potřebám konkrétního druhu.

Podle mě odzimovat, nejlepší by bylo kdyby se jí ujal někdo se zkušenostma.

O jaký konkrétní případ se jednalo?

kolly napsal(a):
a tady ještě břicho

Podle fotky je to Bombina bombina - kuňka obecná . Druhá naše kuňka B. variegata vypadá trochu jinak. Vzhledem k tomu, že se na našem území vyskutují hybridní zóny , nelze ani vyloučit že se jedná o křížence, ale spíš se přikláním k té B.bombina.
Rozhodně to není B. orientalis - kuňka východní

cijoml napsal(a):
Kolik ecek si teda mam vzit s sebou? V pdf se pise 20. To je pred slevou nebo po?

50 Kč

jussi napsal(a):
Po telefonickém rozhovoru s dárcem mě bylo řečeno, že nabízeny byly pod názvem "dlouhokrčka australská", tudíž jsme tomu oba věřili Je pravda, že kontrola mě nenapadla. Takže přikladám foto karapaxu, plastron se nepodařilo vyfotit - všichni se neuvěřitelně vehementně bránili Ale podle plastronu si opravdu typnu na druh Chelodina siebenrocki, takže pravděpodobně dlužím omluvu, a prodavačům vynadáme

A otázka chovu zůstává stále stejná

Co to bylo za prodejce? Nebyl z Brna?

jussi napsal(a):
Ahoj všem, nedávno jsem dostal 3 dlouhokrčky australské (cca rok staré), a chtěl bych se zeptat, jestli by mě někdo neporadil s chovem. Opravdu budu vděčný za každou radu, o těchto želvách toho moc nevím (kromě toho mála, co jsem vyčetl na internetu). Zatím jsem u mnohem více známých druhů želv, jako např. želva nádherná, ozdobná (pestrá), mapová nepravá, atd.

Jsou to velmi akvatické želvy, vyžadují hodně prostoru na plavání a hlubší vodu aby vynikly. Na souš téměř nelezou a nevyhřívají se a pokud ano pak je někde problém (stres, nemoc,...) Teplotu 25-27°C v dospělosti i sezoní pokles pod 20°C. Žerou jen masitou stravu a jsou vynikající lovci drobných ryb

zmijak80 napsal(a):
je na něj potřeba stejné povolení jako na salamndra salamandra žijící u nás???nebo celkově na tyto u nás nežijící poddruhy je potřebné povolení k jejich chovu???

Bohužel zákony nerozlišují poddruhy, takže je nutná výjimka.

zmijak80 napsal(a):
pro mloka:prosímtě viděl jsem ale chovat některé poddruhy tohoto mlokašlo ale o obráceně barevné jedince na žlutém těle sem tam černej fleknevíš zda je v čr někdo chová?

Téměř žlutý poddruh je S.s.giglioli. V EU se v inzerci občas objeví, u nás jsem jej zatím nepostřehl.

jetmar napsal(a):
No právě, je to komedie. Ale k těm čipům, hloupé je, že nevím co se vlastně stalo, zda čip vypadl a je někde v písku v zimovišti, nebo jestli se někam nepošoupl a nebo zda opravdu přestal fungovat. Možná, že by pomohla ta velká čtečka ale pochybuji, že ji nějaký chovatel vzhledem k její ceně vlastní a čtečky za 5-10 tisíc, to je fakt "výkonnej" výrobek.
Také si myslím, že trh s čipy má budoucnost.

Čtečku by měl mít veterinář kterej želvu čipoval nebo zoo. Nevím jak tento druh čipů, ale obecně poruchovost prvních několik let není nijak veliká.

jetmar napsal(a):
Přesně stejný názor mám také, při letošním probouzení mě z 50ti čipovaných želv překvapily tímto způsobem hned dvě (nemohu přečíst čip), při ukládání do zimoviště bylo vše v pořádku. Jsem opravdu zvědav jakým způsobem to budu řešit. Jako na potvoru jsou to samice a rozhodně se mě nechce je tahat teď na jaře někde po rentgenech. Tak to vypadá, že se ze mě stal přes zimu pašerák.
U ostatních, focených želv, fotky pevně drží a žádné úhony přes zimu nedoznaly.

2 z 50 ? Tak to je síla. Co potom za 20-30 let. Zkuste si půjčit ještě jinou čtečku, třeba to pomůže, jinak poslední šancí budou asi nakonec ty fotky.
Ale jednu výhodu přeci jenom čipy mají. A to, že i od dvouleté očipované želvy můžete mít mladý .
Mimochodem neprodá mi někdo čipy z uhynulých želv jakáhokoliv druhu a věku . To byl ftip - zatím.

Vykuklil se trochu předčasně ve sklepě s muškátama.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdar, já je chovám. Je mi docela divné že plastron takhle plesniví. Tyhle plísně se většinou oběvují na místech která jsou sice ve vlhku, ale ne trvale pod vodou. Máš ji v dost hlubohé vodě? Já bych to jen mechanicky odstranil a upravil trochu vodu. Spíš asi tim hypermangánem než betadinou.
Podle rad P. Hainze přidávám do vody u některých želv (austrochelidae) sekundární výluh z čaje a mám dojem, že to má positivní vliv.

Mohu se zeptat co je to ten "sekundární výluh z čaje", jak silnej má být, a jaký má mít vliv na kvalitu vody? Dík.

redrum napsal(a):
Teraz neviem, ci to robite naschval, ale ocividne je na tych obrazok s korytnackami vidiet ze to nie je teraristicka burza ale trh niekde v tunise. Tym tyranim sa tu zrejme nemyslelo to, ze korytnacky varia v kotli vedla prepraviek, ale ze su odchytene a drzane v zlych podmienkach pokial sa ich niekto neulutosti a nekupi ich...
Viem, ale ze asi by viac zahrala na city fotka z cinskeho trhu, kde korytnacky na poziadanie rovno zabiju...
V kazdom pripade su to zmrdi, co dokazu takto narabat so zivymi zvieratami

To máš tak, kdyby ti hodní Evropané ty želvy nekupovali, tak by ti zlí Tunisané neprodávali želvy , ale např. koberce. Mám v práci kolegu, móc hodnej člověk to je, pravidelně si jeho děti z dovolený vozí želvu ( poslední dvě právě z Tunisu) a pravidelně jim chcípne do vánoc. Tak nevím kdo co týrá a kdo je větší zm.d, ale ten kolega prostě jen nechápe, že želva je něco víc než třeba hlemýžď - ten má přece taky ulitu.

jakub bednar napsal(a):
Hugo, na takový příspěvek rádi odpovíme, i když je lepší podobné dotazy adresovat na náš web, pokud si přejete i naše vyjádření. Neradi bychom, aby naše příspěvky někdo považoval za reklamu apod.
Ládin popsal problém velmi dobře a v mnoha věcech se určitě shodneme. Jen bych podotknul, že Caniverm není širokospektrální antibiotikum (ATB), ale širokospektrální antiparazitikum, které je vyráběno pro odčervení hlavně masožravých šelem, tedy psů a koček. Mezi hlavní obsahové látky patří fenbendazol a praziquantel. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit vždy pouze individuální doporučení jednotlivých přípravků pro daný druh plazů a to vždy až po opakovaném rozboru trusu. Je samozřejmě možné, že toto antiparazitikum dobře funguje u některých hroznýšovitých hadů, ale u jiných plazů může mít význačné negativní účinky. To však jen na okraj, pro chovatele ostatních skupin plazů...
Nyní k importům:
1) žádný exportér v jakékoliv exotické zemi (garantovat můžeme samozřejmě pouze ty, se kterými spolupracujeme) nepodává preventivně ani ATB, ani antiparazitika. Není to pro ně ani dost dobře možné.
2) jakýkoliv plaz, ať už z odchovu nebo z importu v sobě po celý život nese zárodky různých patogenů. Konkrétně salmonelu najdete u 99,9% veškerých v zajetí držených plazů. Toto je pro mnoho lidí možná novinka. Důležité je to, že infekce se nemusí po celý život zvířete projevit nebo mu škodit, pokud se však jedinec dostane do stresové situace nebo do nevhodných podmínek, může pak infekce daleko snáze propuknout.
3) tento bod plynule navazuje na 2 největší problémy u importovaných zvířat: dehydratace a stres. První z nich, dehydrataci, lze daleko lépe eliminovat. Je tedy velmi důležité najít si zodpovědného exportéra, který zajistí zvířatům odpovídající podmínky před transportem a dále zajistit co nejrychlejší přepravu bez zbytečných prodlev. Zvířata v dobré kondici většinou nemají problémy a pokud navíc po importu obdrží adekvátní péči, není s dehydratací problém. Jedním z řešení, které se v naší karanténě praktikuje, je umístění zvířat ihned po importu do nádoby s vodou a rehydratačním roztokem, ve kterých všichni jedinci zůstanou min. 12 hodin (nezáleží na druhu ani na lokalitě zvířete - i pouštní druhy musí mít dostatečnou zásobu tekutin, ale i zde se najdou výjimky). Toto první ošetření má samozřejmě i své obdoby, např. pro chameleony by tento způsob neměl pozitivní efekt - používá se tedy "sprchy", chameleoni jsou tedy umístěni v boxech, a bezprostředně po importu se několikrát denně pustí automatický rosič na 30 min. Teprve pak se může se zvířaty dále pracovat apod. Jak jsem již poznamenal, je mnoho obdob.
4) nejhorší problém, mnoha lidmi podceňovaný. Poznat stres u plazů je velmi těžké, mj. díky jejich neschopnosti mimického vyjádření. I stres lze však u plazů rozpoznat. Mechanismus účinku stresových faktorů je velmi složitý a velmi těžce se stres odbourává. Už samotný dovoz zvířat je pro ně stresem velkým, proto hlavní součásti karantény je stres eliminovat na minimum. Jakmile se plazi aklimatizují a zvyknou si na nové prostředí, může se s nimi začít pracovat více. Konkrétně v případě P. regius jsou tyto krajty nejdříve napojeny a poté rozděleny každá zvlášť do malých (velikost je velmi důležitá) terárií s úkrytem, do kterého se celé vlezou (!), miskou na vodu a hygienickým substrátem (terarijní koberce). U jiných zvířat se samozřejmě karanténní podmínky liší. Takto umístěné krajty začnou samy žrát téměř bez výjimek během 2-3 dnů. Důležitá je velikost a množství potravy. Orientačně jsou brány směsné vzorky pro parazitologické vyšetření, pokud je třeba, tak i pro bakteriologii. Většinou se však výsledky projeví jako nedůležité pro jakékoliv ošetření medikamenty (u tohoto druhu). Jakékoliv preventivní nebo hromadné přeléčení je mýtus a naprostý nesmysl. Nemocní, slabí nebo jinak "problémoví jedinci" dostávají samozřejmě zvýšenou individuální péči. S malými P. regius při tomto způsobu karantény nejsou problémy a úhyny jsou nulové - pozor, toto neznamená, že úhyny při karanténě neexistují. Naopak, kdo by tvrdil že ne, lhal by. Ovšem u všech druhů se jakékoliv úhyny při správně péči regulují na naprosté minimum, tak jako v každém chovu.

Tedy, karanténa zvířat není v žádném případě jednoduchá a popsat ji u všech druhů a všechny její způsoby je skoro nemožné. Pokud se však bere vážně, tak s ní nejsou problémy. Jakmile však sebelépe karanténovaný plaz přijde do prostředí, které není hygienické, jakkoli nevyhovuje druhu nebo věku zvířete, zvyšuje stres nad únosnou míru apod., pak je nasnadě, že můžeme očekávat problémy. Proto jsou tak moc důležité poznatky, zkušenosti a správná péče. Nebojte poslat třeba 50 e-mailů nebo si hodinu povídat s někým, od koho chcete zvíře koupit. I sebehloupější dotaz má své opodstatnění, pokud je k věci. Každý musel jednou začít a nasbírat informace. Pokud vám je ten, od koho si chcete zvíře obstarat, není schopen takové informace poskytnout nebo nechce, tak nestojí za váš čas. Samozřejmě vše se musí brát v únosných mezích, taky nelze přijít do autosalonu s myšlenkou na koupi auta a zeptat se personálu, kde že to má spojku a proč se benzín lije zrovna do tohoto otvoru...

Pokud by snad nebyl z mého textu patrný závěr, tak jej zdůrazním ještě jednou. Podle všech dostupných závěrů je hlavní příčinou úhynu plazů v zajetí stres a problémy s ním spojené.

Dotaz jsem nesměřoval na váš web z důvodu:
1- Přestože jsem zmínil v dotazu fa Python byl myšlen obecně
2- Zajímajímá mne širší spektrum názorů.

K bodu 2. "jakýkoliv plaz, ať už z odchovu nebo z importu v sobě po celý život nese zárodky různých patogenů" mám tomu rozumět jako že u plazů platí horizontální přenos gen. informace popisovaný v předposlední Živě?

Můžete sdělit kolik dní uplyne od odchytu v přírodě nebo na farmě až po vyložení u vás?

Co znamená minimální úhyn v procentech?

karlík napsal(a):
Sohlasím s Ládinem, jen Caniverm není širokospektrální ATB, ale antihelmintikum se širokým spektrem účinnosti. Bakteriologické vyšetření nemůže nikdy vyjít negativní, pokud náhodou ano, tak je zvíře plné ATB.

Špatně jsem se vyjádřil, paraz. rozbor byl negativní, bakteriologický nezjistil patogení bakt. ale jen běžnou E. colli

Nedávné napadení fy Python autorem Raziel mě vedly k založení tématu Proč importy chcípaj? Možná banální otázka, na kterou se dá odpovědět: "Protože se jedná o stresovaná zvířata, mající parazity, jsou levná a kupují je děcka bez zkušeností ...atd ..." Pokud jsem si ale v době totality přivezl něco z Balkánu tak mi nikdy nic neuhynulo. Stejně tak dovozy kamarádů v té době z Kuby, SSSR nebo Číny přežívaly. V pitevní zprávě od Raziela bylo mj. i zmínka o urátech v ledvinách a moč. cestách což pravděpodomně nemohlo vzniknout během 3 týdnů špatného chovu. Ledvinová dna byla potvrzena i v mém případě a i v případě mého kolegy. Taktéž patolog potvrdil selhání ledvin jako nejčastější příčinu úmrtí u importů. Zajímavé bylo, že v mém případě parazitka i bakterka byla negativní. Toto mě vede k domněnce, že zvířatům na farmách jsou podávána antibiotika a antiparazitika preventivně. Taktéž odchyty jsou preventivně přeléčeny, možná i několikrát. To vše bez ohledu na další následky, neboť tato zvířařata jsou mnohem náchylnější k infekcím a jejich léčení je mnohem problematičtější pokud vůbec možné. Další věc, která mě zaráží je, proč někomu zvířata prosperujou bez problémů a někomu všechny uhynou přestože se jedná o zkušeného chovatele. Sám mám zkušenost že jeden jedinec je bezproblémovej a druhej ze " stejné bedny" chcípne když se na něj špatně podíváš.
Tímto nechci napadat firmu Python ani ostatní dovozce, ale budu rád pokud se k tomuto názoru vyjádří stejně tak jako ostatní kteří mají s importy zkušenosti.

h vysin napsal(a):
Mě to přijde netolerantní vůči tomu, kdo založil tuhle diskusi. Měl zájem o fotky živých chovancůa ne o tohle. A všichni si tu pořád stěžujou, jak je zbytečně půlka diskuse zaplácaná fotkama a tohle vám nevadí. No dělejte si co chcete...Jen to ukazuje na inteligenci našeho národa. Myslel jsem, že sem chodí rozumný lidi a ne takoví, co fotí plyšáky. A mimochodem jde o diskusi o zvířatech, ne o hračkách...alespoň jsem si to myslel.

Nevím ale proč zakládat nové téma . Je to takový problém ve vyhledávání zadat "Fotky želv"?