Eliška.D. napsal(a):
Děkuji za doporučení pokusím se to s ním vyřešit

Dobrý den,
Promiňte ale ani konzultace s prodejcem nevyřeší vaší neznalost.
Raději napište alespoň základní údaje aby bylo možné stávající situaci řešit, když už se ptáte. Nějaká ta fotka by také neškodila.
1/ chybějící prsty a ocásek je následek úrazu nebo vrozená vada? Obvykle se pozná z fotky.
V žádném případě ovšem k regeneraci nedojde. V případě zranění pouze ke zhojení.
2/ jak velká je větší agama, jaký je rozdíl ve vzájemné velikosti? Stačí oddělit zvířata na pár měsíců než se velikost přibližně srovná.
Dát 15 cm mládě do terka k zabydlené velké agamě obvykle končí spokojeností a plným žaludkem té větší. To je něco zcela jiného než mít agamy společně v terku od mládí.
3/ současné nevýrazné zbarvení agamy není nejspíš způsobené nedostatkem vitamínů atd. ale stresem a snahou být co možná nejnenápadnější. Možná také nevhodným UV spektrem, případně teplotou.
4/ Vždy je lepší krmit kvalitní potravou ve správném složení v součinnosti se správným osvětlením ( UVB, UVA, intenzita) než používat berličky ve formě "zázračných" vitamínových kapiček. Ty mají opodstatnění pouze v případě prokazatelného deficitu. Ten se však v případě dodržení výše uvedeného nekoná. Navíc nezkušeným odhadem lze napáchat víc škody než užitku.
5/ velikost terka?
Zhruba vše. Vím že mám dost radikální názor na chov ale pokud opravdu chcete, jak uvádíte, zkvalitnit život agamy a zajistit její přežití tak by bylo dobré si alespoň část vzít k srdci.

Obdivují vaší trpělivost bodlinko.
Myslím však že je to marné.
Vy Davide pohrdáte radou profíka, děláte chybu.

"Mám trochu pocit, že mícháte ekologii jako přírodní vědu a enviromentalistiku jak se Vám zrovna hodí."

Ano míchám a nejsem sám. Souvislostí ve významu obou termínů je mnoho a jsou lehce zaměnitelné, což je běžná praxe. Proto občas použiji termín kratší, pohodlnější. Možná je to chyba. Ostatně pokud bychom chtěli být zcela přesní tak také vy nerozlišujete ekologii na "podskupiny" které by byly k řešenému problému vhodnější.

"Až si člověk tu větev progresivně dořeže, planetě to fakt bude šumáček, planeta si bez nás poradí."

Přesně tak nějak to bude. Jen dodám "včetně života, " alespoň tedy dalších pár miliard let.

Buggyra.

"U nás se zbořila továrna a za deset let na jejím místě seká zemědělec seno a vyřezává nálety - to se v Brazílii (Izraeli, Sahelu) prostě takhle "samo" nestane."

Jinými slovy by se dalo říci že zemědělec hrubě zasahuje do přirozené obnovy dané lokality. Není to tak?
Podobné paradoxy mě prostě vždy dostanou.
Také si myslím že taková pěkná rozlehlá monokultura smrků nemá od pouště příliš daleko. Přesto jsme si navykli říkat tomu příroda.
Ano souhlasím s tím že je, zejména v poslední době, snaha po nápravě nebo alespoň dílčím řešení. Bohužel se přemýšlí nad tou zatracenou ekologií třeba cestou do práce tj. obvykle tedy v pohodlí osobního automobilu jedoucího po pěkné dálnici, nebo pokud je taková činnost přímo součástí práce tak v pohodlné, klimatizované kanceláři ve které je myslitel obklopen počítači aby ta práce nějak vypadala. Využívá tedy přesně to proti čemu brojí.
Ne že bych s vámi nesouhlasil a chtěl za každou cenu vymýšlet protiargumenty, jen mě to prostě uvádí do rozpaků.

Bazantici,
Přestože jsem považoval vlákno za vyčerpané, myslím že by stálo za to nabídnout vám svůj pohled na celý problém. Nemám nyní ale tolik času na debatu, takže později. Snad jen poznámku k tomuto

"Pralesy jako jediné biomy nebyly ovlivněné vymíráním za dob ledových, celá společenstva zde nerušeně ... atd."

Předpokládám že jde o deštné pralesy jižní Ameriky. Máte-li na mysli širší záběr nevadí, stav bude ne-li stejný tak podobný. Přes nespornou kvalitu takového biotopu bych rád upozornil na skutečnost že současné porosty jsou částečně druhotné a v překvapivě velkém rozsahu se rozkládají na původně (přechodně) zemědělské půdě. Také poslední doba ledová (nejen ta) zcela jistě ovlivnila jejich přirozený vývoj stejně tak jako na ostatních kontinentech včetně těch na kterých dnes již pralesy nejsou.
Člověk má prostě ten problém že považuje za normální a jediné správné takové prostředí ve kterém se zrovna narodil. Bez ohledu na to že 7 či 8 dekád jeho života je z hlediska vývoje zcela zanedbatelná veličina.
Rád bych se vrátil k ochraně ohrožených druhů a ke svému, jak říkáte, vlažnému přístupu. To ovšem bude dlouhé a proto jak píši, později.
Mějte se

Dobrý den,
Pro jistotu bych přeměřil teploty v terku. Pokud je vše v pořádku a netiskne se k větračce kvůli vedru spokojil bych se s pocitem že představa agamy o pohodlné pozici ke spánku se může lišit od představy chovatele. Možná bych doplnil zařízení terka o silnější větev když se jí nelíbí na zemi. Možná tam již větev máte, vidět ale není.
Pozor, není-li šoupačka nijak jinak zabezpečena (zámek nebo alespoň drátek v místě míjení skel) tak vám dříve či později agama zcela jistě uteče. Také pomůže protáhnout šoupací lištu po bocích terka tak aby sklo při zavření zajelo do drážky, samozřejmě na levé i pravé straně. Jestli nevíte jak na to, mohu vyfotit všechny způsoby.

bazantici napsal(a):
Je hezké udržovat zahradu pestrou a poskytovat tak útočiště organismům, kterým dnešní způsob hospodaření, zejména v zemědělské krajině neprospívá.
Jen mě zaujal Váš zdánlivě laxní pohled na hodnotu ohrožených druhů. Vím co myslíte, historicky bylo tolik katastrof, změn a vymírání, že se může zdát zbytečné piplat se se záchranou druhů, které jsou "neživotaschopné" a přežívají jen díky enormnímu lidskému úsilí. Jeden člověk toho moc nedokáže, ale je dobré si uvědomovat to, že za tu paseku můžeme my - odráží se to pak i v našich návycích, prioritách a i jeden člověk může nakonec udělat mnoho.
O "genetické čistotě zdivočelých druhů" se vůbec nebavím a tento pojem mě absolutně nezajímá. Domestikací zvýhodňujeme pouze geny "nepraktické" pro život v přírodě, ale to je vše. Druh jako takový má stále stejnou hodnotu a tyto "nepraktické" geny po určité době života v přírodě opět ustoupí těm "praktičtějším". O nějaké "genetické čistotě" by bylo na místě se bavit pouze v případě genetických modifikací. V případě ochrany divoce žijícího druhu rozhodně přichází v potaz ochrana "čistoty" genofondu v případě rizika hybridizace různých poddruhů, zvláště domestikovaných, protože ty obvykle představují ohrožení v podobě přílivu oněch "nepraktických" genů. To chápu a samozřejmě si plně uvědomuji všechny důsledky.
Celkem jste mě pobavil zmínkou o tom, že byste nechtěl žít v nedotčené přírodě, to asi nikdo normální, lidské vlivy ale můžeme korigovat a udržovat ten nejlepší kompromis. Bylo by to ještě dlouhé psaní, ale to mě tady na ifauně nebaví, mějte se.

Zdá se že máme od základu zcela jiný názor. To ovšem nemusí být nutně danému problému na škodu.
V každém případě děkuji za diskusi a také se mějte.

Ale no tak bazantici. Na obecně známé excesy netřeba poukazovat. Přesto pro váš klid, ano znám a uvědomuji si. Navíc je to jen "špička ledovce". Ne že bych v tomto s vámi nesouhlasil ale daleko závažnější mě připadá plošná likvidace druhů které dosud člověk ani nezná v nejlepším případě jen zcela povrchně.
Zejména taková kterou lze ovlivnit svou běžnou činností ve svém bezprostředním okolí. Ono je trochu laciné hrozit se nad likvidací pralesů, živočišných druhů a devastací přirozených biotopů na vzdáleném kontinentě a následně před svou nemovitostí udržovat anglický trávníček. To vám sice nepřisuzuji ale tak to obvykle v naší kotlince chodí. Čím vzdálenější problém tím pohotovější a radikálnější řešení. To je ovšem natolik komplikované že na ifauně se to nevyřeší. Navíc je poněkud vzdálen původnímu problému genetické čistoty zdivočelých druhů. Tam jste mne opravdu nepřesvědčil, přestože by taková možnost byla jistě zcela úchvatná.
A na závěr. Ať už je to jak chce, já osobně jsem vděčen řadě mých předků kteří s nemalým úsilím a oběťmi umožnili mé maličkosti žít v pohodlí a relativním přepychu, tudíž tak jak převážná část naší populace žije. Rád mám naději dožití vysokého věku, absenci řady nemocí, rád přemýšlím nad tím co dobrého si dám k jídlu co si vezmu na sebe a jak se zabavím. A v neposlední řadě pocit že s tím samým mohu počítat i pro své okolí, zejména pro své blízké. Takové výhody mají ovšem i své stinné stránky. Přesto bych nechtěl žít v neporušené přírodě ani omylem a to vím o čem mluvím, zběžně jsem nahlédl.

Koukám že než jsem se stačil zorientovat v problematice původu muflonů, kde jsem měl značné mezery, je vše podstatné již řečeno.
Varaxi klobouk dolů, bazantici promine.

Ano je to líbivá představa. Nicméně originál pratur to již nebude. Už jen z toho důvodu že chybí ta původní příroda která pratura utvářela.

bazantici napsal(a):
To se vůbec nevylučuje s ochranou současných druhů, naopak by se na poslední chvíli vzkříšený pratur mohl stát důvodem ochrany velkých území, kde díky jeho přítomnosti nejen hmyz a chocholouši budou mít útočiště.

Chcete bojovat se základními principy evoluce. Vymřelé druhy nemizí bezdůvodně ale proto protože podmínky na jejich původních lokalitách se změnily natolik že se jim již nedokázali přizpůsobit. Je zcela zbytečné hledat konkrétního viníka, důležitý je samotný fakt. Primární důvod takových změn zdaleka nemusí být jen člověk, jak je v současné době moderní tvrdit. I on je pouze jeden z mnoha druhů nic víc. I on se chová tak jako každý jiný druh. Snaží se přežít za každou cenu bez nejmenších ohledů na své okolí. Že se mu taková snaha momentálně mimořádně daří rozhodně neznamená že to tak bude navždy, nebude.
Často se argumentuje neakceptovatelnou rychlostí člověkem zaviněných změn. Zcela se přitom pomíjí fakt že nejednou v historii došlo ke změnám podmínek nesrovnatelně rychleji a brutálněji, samozřejmně s odpovídajícími následky.
Takže, myšlenka kříšení je sice lákavá, zajímavá, do jisté míry poučná ale zcela marginální. Také se naskýtá otázka, kde přestat? Snad u turů, mamutů, vakovlků, nosorožců? Nebo zajdeme ještě dále do minulosti?

Lupus má pravdu.
Ostříž na takovou akci při svých 200 g (a to musí mít nohy od bláta) pravděpodobně nemá, alespoň jsem o tom neslyšel ani neviděl.
Krahujec pravděpodobně ano, zejména samičky. V jakémsi dokumentu jsem viděl vylétlá mláďata krahujců nacvičovat lov na strakách. Sameček tedy jen přihlížel a cvičila větší samička. Nevím jak vážně to myslela ale viditelný úspěch se nedostavil. Zato jsem viděl u nás před Kauflandem předpisový útok krahujce na věžáka. Tam se úspěch dostavil.
Bohužel to nebylo krahujci nic platné protože všichni přicházející zákazníci zapomněli na rohlíky a chtěli pozorovat dění nejlépe tak z 1m a ještě k tomu hlasitě fandit. Takže mrtvý věžák zůstal na místě a hladový dravec zmizel.
Zajímavé bylo také to k jakému druhu dravce lidé útočníka řadili. Nejlepší tip byl "mládě orla". Táta přesvědčoval malého synka. Ach jo.

Doron napsal(a):
U nás na zahradě, na kraji Prahy, hrdličky redukuje krahujec, teď tady máme už jen dva páry .
Zato strak je tady opravdu hodně.

Počkejte na ostříže.

Já jen že ten samec moc nadšeně nevypadal. Asi to tak ale bude. Škoda, potvory líný, takový to byl úžasný dojem.

Jen jestli to nejsou splašení mladí a nebo naopak staří kteří už to neulétají.

Pandinus napsal(a):
Z fotky se pozná houby a taky nejsem veterinář, nicméně - máte tam pro jistotu box s nějakým vlhkým substrátem (vlhký rašeliník, lignocel), kdyby šlo o snůšku, aby ji zbytečně nezadržela? Ty útvary docela solidně připomínají vejce

Stejný dojem udělala fotka i na mne. Jen ta velikost případných vajec překvapila. To vypadá jako kdyby, no nemám užovky v oku tak si to raději nechám pro sebe.

Dobrý den,
navštívil bych urychleně veta. Na běžné onemocnění se zdá průběh příliš rychlý. Tipoval bych spíš, v tom lepším případě, že jí něco uvízlo v krku, v tom horším na otravu. Jakou zeleninu dostala naposled a odkud? Jak dávkujete vitamíny, zejména D3 ? Co jste v nedávné době měnila v terku? Jaký substrát máte?
Upozorňuji že jde z mé strany pouze o domněnku a snahu pomoci v žádném případě o diagnózu.

Nedejte na řeči. Věřím že problém vyřešíte časem svépomocí. Stačí si všímat bezprostřední reakce postiženého při akci a je to.

Dobrý den,
Záleží na okolních podmínkách. Pokud budete mít terko umístěné v obytné místnosti s obvyklou teplotou zpravidla 22- 25° C , tak 75W je zbytečně moc, bohatě by mělo stačit 50 W. Také záleží na konstrukci terka (odvětrání), finální umístění zdroje (vzdálenost), typu "žárovky"(výbojka?) atd.
Z mého pohledu by bylo vhodnější použít na prosvětlení prostoru led pásku a doplnění potřebného UV spektra kvalitní výbojku. Máte tak vyřešené všechny podmínky (světelné) úspěšného chovu tj. UVB UVA, teplo a intenzitu světla. Nezapomeňte na teploměr, průběžná kontrola teploty je zásadnější než sčítání W. Ale to jen tak na doplnění, fungovat to bude i po vašem, jen těch UVB 5 -13 W se mě zdá málo. To bývají kompaktní zářivky vhodné spíš pro pralesní zvířata s odpovídajícím (směšným) dosahem a intenzitou UVB.