Včera jsem volala s veterinářkou, nemám mít obavy, nic se nestaně... měla jsem strach z poškození jater nebo tak něco, ale prý nemám mít obavy. Koník je stále spokojený a srst super.

Jj opláchla jsem ho.

Je to už 5 hodin, co sem to aplikovala...

Já nejsem zvěrolékař... Byla mi zvěrolékařkou prodána lahvička bez návodu, ví že to bude podano konikovi... Teď jsem za ním byla a je úplně normální, není ani nervní, prostě úplně normální, už tím není cítit, je suchy, žádné ranky, svědění nic... Jestli se to vstřebalo tak už to z něj sotva vymyju.

jahodapavel napsal(a):
Vzhledem k tomu jaké je to svinstvo bych něl strach. Opláchla jste ho pořádně?

Zvěrolékařka říkala nesplachovat. A mě ta moje blbost došla až teď.

Před pár hodinami jsem koníka napatlala na doporučení zvěrolékaře Neostomosanem... teď mi došlo, že místo 1:200 jsem ho naředila 1:20! stalo se Vám někomu něco podobného? nevím jestli se koníkovi něco nemůže stát, u nás takhle vnoci už veterináře neseženu

liva napsal(a):
Já jsem anglické sedlo prodala po cca 1,5 roce.
Pořád jsem si říkala, že třeba budu chtít občas sednout do anglického sedla...
Pak westernové sedlo potřebovalo malou opravu a já vyjela ven v anglii...
A byla na prodej.

Jj pár lidí, co přešlo do westernu mi to potvrdilo, že jednou za rok vytáhnou anglii a zas ji na rok schovou, protože se jen ujistí v tom, jak se cítí dobře ve westernu... já mám western asi měsíc a jsem z něj nadšená, je to pohodlíčko a dokonce se mi v něm i příjemně vysedá v klusu, čehož jsem se bála

lenacia napsal(a):
Zdravím. Potýkám se teď s jistým dilematem. Nechala jsem si ušít westernové sedlo na míru. Brzo bude hotové. Zatím jezdím v Anglii, Kentaur Seneca. Moje dilema je v tom, že nevím, zda si mám anglii i nadále ponechat, nebo ji prodat. Jezdit v ní zřejmě zatím nebudu, ale přesto jsem taková nerozhodná. Rozhodnutí nakonec musím udělat sama, ale ráda bych si poslechla i názory jiných lidí jak by k tomu přistupovali.

Já jsem si anglii nechala, člověk nikdy neví, kdy si bude chtít udělat nějakou tu připomínku na to, jak se v Anglii jezdí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jaruško, nic si z toho nedělej, mně před pár lety uschly sukulenty A tím skončil můj krátký pokus o zelené zušlechtění bytu.

Mě uschnul kaktus... ségra říkakla, že stačí podlít 2x ročně... a kdo si má sakra vzpomenout, že už je to půl roku ).

jaruska napsal(a):
Moc děkujeme.
Uňa mi pokaždý kontroluje kolečko, jestli tam nepašuju něco na zub. :-D.

To máme stejně taky musí všechno proclít

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky vás to tak s.ere?!
Jedno vím jistě...jestli si něco NIKDY nekoupím, tak je to akutol, už ho mám až po krk!

Taky na mě takhle působí otravné reklamy, i kdybych ho potřebovala (ani nevím co to je, ze vzteku hned zavírám) zvolím jinou značku

Stává se Vám taky, že chcete otevřít na ifauně téma a pořád Vás to přesměrovává na nějaký akutol? leze mi to na nervy... divný druh reklamy nebo fakt nevím co to je.

jaruska napsal(a):
Naše páprďoly včera na závodech, ZL 2.místo a L* 3.místo.

Super, blahoprejem

jaruska napsal(a):
U nás travička už není docela dlouho, letos už mám díru v seně, jakou mívám až tak v září.
Ale mám ho dost, a ještě jedna seč bude.

Máme kus pronajatého pozemku, kde koně pouštět nesmíme. Měli jsme tam brambory a potom jsme udělali obnovu- jetelotravu, roste to tam tak zběsile, že to už určitě sekám po 4te. Dávám od jara vrchovaté káry ráno a večer a podle jejich stavu víc nepotřebuji

Moje zlatíčka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Vali456 napsal(a):
Chtěli jste někdy skonči s jezdectvím? Jak jste se dostali zpět do sedla? Já prošla několika kluby a těšila se na den, kdy budu mít svého koníka, pak mě ježdění v oddílech přestalo bavit a dala jsem si půl roku pauzu, pak abych si osvěžila znalosti jsem chodila na soukromé hodiny, teď mám pronájem, kůň je v podstatě můj, je zlatý, ale já mám pocit, že doba kdy byl nejvyšší čas na tohle už je pryč a já se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle sen už není "můj". Měl jste to někdo podobně?

Taky si říkám, že už to není pro mě, ale pořád mě to ke koním táhne, takže svůj sen přenáším na své děti a jim se to líbí mám koníka na kterém vozím své děti a když je chvilka tak se spolu vyparime do lesa... Dělá mi už i radost chodit na procházky na ruce, zběsile tryskání po louce už je mimo mě...

Já jsem měla koníka, který semtam při nacválání něco zkoušel... dařilo se mi to usedět... jednoho dne jsem ho půjčila kamarádce, která mi ho semtam jezdila... ona to neuseděla, spadla, zlomila si obratel - řešila jsem rychlovku atd. a tím pádem se koník pásl a pohodička, neměla jsem čas ho řešit, bála jsem se o ni... od té doby při každém nacválání učinené peklo, takže jsem povolala trenérku, dala na sedlo poutko na držení a dělaly jsem nacválání na lonži, pokaždé ródeo jak cyp - člověk už fakt nesmí spadnout. časem to vzdal a přestal to dělat... ale já jsem mu už nevěřila, mám 2 děti a chci pohoda ježdění a ne jen čekat, co bude venku vyvádět. Zbavila jsem se ho a mám klid a koně kterému zase můžu věřit.

Asi takhle nějak...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Grot má jen seno a trávu... Má celkem pupek, tak nic navíc nedávám na krku už začíná být taky pěknej hřebínek... příkrmek budem řešit až nebude travička.

jaruska napsal(a):
To je těžký, asi nevíš, co má koník za sebou, myslím jako co prožil, než sis ho vzala Ty.Jezdí sám nebo s koněm?Kolik tak najedeš za tu vyjížďku km?
Já s dcerou na Hubertu, letos už nepojedu.

Jezdím vždycky cca 6 km krok a klus, u nás není s kým jezdit, jezdíme se psem a chove se s ním stejně jako když berem na vodítku poníka. Jako nenervuje, nezdrha, ale ó něco víc kouká, když pár dní nejezdim je úplný salamista. Spíš by mě zajímalo jak často berete koníky ven...