Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takhle to nejde, na zuby se musíte podívat na skusnou plochu (jak jsou otřené ) a zuby z boku (sklon a "záhryz")
http://www.equichannel.cz/urcovani-veku-koni-podle-zubu.

V jiném článku jsem viděla i popis dle pohledu zepředu, podle nějakých hvězdiček či co.

Kolik byste řekly, že je Grotovi podle zubů let... Je adoptovaný, průkaz má vydány letos...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Rozbalené na zemí? moji by to hned použili jako WC... takhle se přikrmujou krávy na pastvě, s tím, že se počítá s tím, že to hned sežerou a né že to tam má vydržet týden

Děkuju všem za reakce, budem trénovat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Popravde, že mu poník nestačí, alebo nevyhovuje, bola moja prvá myšlienka. S dvomi koňmi je to ťažko, nie vždy si dvojica sadne a potom to môže prejaviť aj takto.
Prestala by som čuchať k ostatným koňom a menila by som poradie počas vychádzky. To, ako to robíte teraz, môže pre vášho koňa znamenať, že toto je tvoje stádo a ty ho vedieš. Kone mu potom odídu a on je z toho nervózny.

Jo to zní logicky, ale holky jedouci na svých koník nejsou schopné dostat ty svoje koně ani vedle nás, natož před nás, ale ti už je jiná kategorie.

-Veru- napsal(a):
Nikde nevidím, že by tu někdo mluvil o sobeckosti. To v mých očích vyplynulo až z vašeho dalšího příspěvku, ale o tom tahle diskuse není. O čem ale tato diskuse je, tak je váš dotaz, jestli někdo nemá řešení. Napsala jsem, co já osobně považuji za řešení vaší situace a nechápu vaši rozčilenou reakci. Že má váš kůň botičky, bezudidlovku a další serepetičky je sice krásné, ale fakt, že to je stádové zvíře, to nijak nezmění (přístup k senu a do výběhu považuji za samozřejmost, ne něco, za co by vám kůň měl být vděčný). A argument, že lidi kolem chovají koně samotné je... no, buďme slušní.
Nechcete přijmout můj názor, fajn, já se z toho nezblázním. Tak mu třeba zacpávejte nozdry, nebo pořádně švihněte bičem, však on se to naučí...

Nejsem naštvaná na vaši reakci ale na sebe, že ať se snažím jak se snažím pořad je něco blbě. A s bičem nejezdím.

To jsem si taky tak představovala, ale poník má fixaci češky a prostě nám vůbec nestíhá, i v kroku ho táhnem za sebou.

Strašně děkuju za odpověď... mám pocit, že mě z těch koní někdy trefí... ve vesnici je 5 dalších koní a všichni jsou o samotě... zvlášť, nemají ani ovci, kozu nic a vypadají teď spokojenější než ten můj s tím ponclem

Ano zareagovala jsem rozčíleně... člověk totiž dělá pro koně první poslední, snaží se, pořád zkoumá jestli je zdravý, spokojený, pohybu aby měl tak akorát, už je ani nezavírám do boxu, protože jsou venku spokojenější, místo podkov botičky, abych mu neuškodila, bezudidlovku aby mu nevadilo udidlo... seno nonstop, hezkou travičku a stejně to nikdy nestačí, dám ho pryč někam do stáda a co z toho budu mít pak já? kůň bude super šťastný, ale já nebudu, já ho chci mít u sebe, sám tu není a já nepotřebuju koně na ježdění sem tam jak se tam dostanu, je to má psychická podpora, utíkám za ním několikrát denně, když ho potřebuju. Teď si vyslechnu, jak myslím jen na sebe a co chudák kůň, ale já taky nejsem nonstop spokojená, nebyla bych spokojená ani kdyby byl pryč a já ho neměla neustále pod konrolou, často čtu, co se děje v nájemních stájích atd... to nee. Vždyť moje děti taky nejsou spokojené, že musí zítra do školy, byli by šťastnější, kdybych je nechala raději volně pobíhat se sousedy venku. Holt život není jen o štěstí...

Nedali místní chovatelka mi poradila přidávat do řepných řízků deci oleje a syrové vejce... neskutečně se mi z toho přes zimu koník nasvalil a měl nádhernou srst.

Jo a oba koně co s námi jezdí jsou o samotě, úplně samotní a odcházejí v pohodě, ani na to řehtání neodpovídá jeden kůň když se od nás oddělí.

Ne bylo to jinak, pořídila jsem si prvně poníka ze špatných podmínek, asociáta a pak jsem k němu adoptovala druhého. Hned po příchodu k poníkovi ihned přestává vyšilování a je naprosto normální, dovádějí spolu a tak... uklidní se vždycky až při poníkovi.

Jo je nešťastnéj, že je sám, tak se jen při něho kupuje poníka, ten mu nestačí, tak se pořídí celé stádo, pak bude nešťastnéj v ohradě tak je vypustím do lesa.... Takže východisko je jezdit zas sami, aby ho netrápila nepřítomnost ostatnich.

Jo je nešťastnéj, že je sám, tak se jen při něho kupuje poníka, ten mu nestačí, tak se pořídí celé stádo, pak bude nešťastnéj v ohradě tak je vypustím do lesa.... Takže východisko je jezdit zas sami, aby ho netrápila nepřítomnost isratnich.

Je to inline stezka a mám to povolené od starostky, protože po cestě tu jezdí auta jak šílenci a oni to nejsou schopni řešit.

Ostatní jezdce jsem sháněla jako oživení pro koníka, pro mě je samozřejmě jednodušší sednout a jet a nemuset shánět lidi. Mám chuť s ním začít od začátku a opět s ním jezdit sama, když se chove takhle. Mám obavy, že ho brzo přestanu zvládat, nebo, že po vesnici začne zmateně běhat a způsobí nehodu - včera už mi skočil na hlavní cestu a tam tancoval po zadních... Mám jen jedny nervy a po nějakých 15 min vyšilování už jsem na něho fakt naštvaná, kazí to náš vztah...

Ten druhý je maličký, není jezditelný dospělým doma za odměnu po projížďce dostává mrkev a tak, ale jak říkám, je jak smyslů zbavený a dokud jezdil sám, byl naprosto v pohodě...

Dneska jsem s ním šla ven sama a děs běs, celou cestu řval, ale nejen to, Stavěl se na zadní, funěl, vztekal se... půl roku jsem chodila ven sama a měla jsem super koně, pak začnu chodit s doprovodem jiných koňů a mám koně, který mě vůbec venku nevnímá, jen řve a vzteká se, capluje, hrabe předníma, je nervní... ostatní mě neodprovodí, protože bydlím na druhé straně vesnice a jdu kus po chodníku, protože to je hodně zastavěná část obce...

Ahoj, mám 2 koně ale do terénu jsem do nedávna chodila jen s jedním. Nyní mám možnost chodit i s kamarádkami, jenže máme malý problém. Když jdu na místo srazu super, koně se čuchnou a jdeme, všechno OK, chodíme první ( ostatní nechtějí jít první). Jenže pak příjde odpojení se od skupina, abychom dojeli domů a je problém. Řve jak tur, jakby ho řezali... člověk si řekne no a, jenže to je fakt brutus, řve v kuse na plné koule asi půl hodinu co jedeme přes obec, já hluchá, lidi čučí z oken, ptají se co se děje... uhýbají z chodníku... už tak jim tu kůň vadí a do toho toto...nejde ho utišit.Nemám na to nervy, aby tu na někoho skočil tak ho vedu a ten ječí...netáhne mě za sebou, jen prostě řve a je nervní. normálně se nechá zastavit, zacouvat, všechno, ale prostě pořád hodně řve... máte někdo nějaké řešení? stává se to někomu? Děkuju za jakékoliv vyjádření

Můj první kůň byl hucul, (stále ho máme - zůstal u rodičů) celý život je jen na seně a trávě, veterinář jen očkuje a odčervuje, kopytář jen strouhá... Super koník do terénu a výdaje nejsou o nic větší než za pejska )
Druhý koník byl teplokrevník s perfektním původem, měla jsem ho rok... snad si vybavím všechny výdaje
- první týden absces na kopytě, hned po zhojení následoval druhý absces na jiném kopytě, sešlapávaní kopyt zešikma, takže doporučeno kování na všechny 4 kopyta... překovávání co 6 týdnů (1000, -) koník potřeboval nabrat, takže jen seno a voda nestačila, byl nervní, takže i příkrm magneskem, první úraz výron kolene - veterinář, ošetření v narkóze, zaléčení antibiotiky... do měsíce druhý úraz - ponička ho kopla do oka = vřed na rohovce, opět ošetření v narkóze, následovala intenzivní léčba 2 měsíce... do roka šel z domu... jezdím jen rekreačko a toto se koníkovi nezamlouvalo
Další kůň je kříženec hucula a výdaje jsou zatím opět jen za seno, trávu (zdarma) očkování a odčervení

Můj názor je, že člověk ví, o po koni chce a jestli chce jen courat lesem, tak ani nic lepšího než huculoid není, jsou nehorázně schopní a vytrvalí, odolní a výškově se přizpůsobení prolézání pod větvemi stromů