Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
je obrovsky rozdil male stene a dospely pes.
stene se odcervuje podle vyvojovych cyklu skrkavek, v pravidelnych intervalech.
ne podle koprologie

tady konkretne muze byt prujem nasledek prave po odcerveni zacerveneho stenete - neni vhodne odcervit a zaroven poslat stene do noveho domova -to se nedela

Není to na třináctou uvádí to jako 1013

Ale já teda přímo od canvitu vidím informaci Probiotika: Enterococcus faecium (NCIMB 10415) 8×1010 CFU/kg.
u probio Enterococcus faecium 7,5×10⁹ CFU

Pokud to chápu dobře, tak v juniorkách je to tam jen jako doplněk pro zdravého psa a v probio je toho víc, protože se dává jako podpora léčby.

Se mi otevřela špatná citace... mělo to být na Xerxovou.

Canvit má i přímo probiotika, ale tohle jsou vitamíny, nějaké probiotika jsou tam taky(ale ne v takovém množství), ale osobně bych volila tedy přímo probiotika na srovnání střevní mikroflóry.

Hannah Ma napsal(a):
Pisisvorepisisvore, co Vy vite o moji sebereflexi, clovece🙈😌.. Obhajovat se tady nebudu, jak jsem psala, jsem moudrejsi, za pejska jsme radi, je clenem rodiny a je s nim veselo. Udelame vsechno proto, aby se mel u nas bajecne. Snad nebude tak zle. Ucel meho prispevku sem je pro mysliciho uzivatele zjevny. Nemyslici uzivatele pisou presne tak zbytecne reakce bez jakekoliv hodnoty, jako je ta vase. Dekuji za prispevek a mejte fajn vikend.

Ono jde o to, že podobných jako vy jsou tisíce a stejně další a další kupují štěňata bez PP a nic si o chovateli nezjistí.

Jen pro zajímavost. Chováte se stejně i při výběru pračky, mobilu a dovolené? Že prostě koupíte to první nejlevnější, co najdete a nečtete, nezajímáte se?

tereza_jan napsal(a):
Upřímně - nevím si rady a těším se na tu konzultaci. Paní mi byla doporučena, ale vlastně oddělujeme už teď, aspoň nějak (posílám aktuální fotku, fenka si takto přišla lehnout sama).. A zase nechci oddělovat úplně, aby to nenapáchalo víc škody - to nám zase radil ten původní cvičitel. Je to tehke# když každý říká něco jiného a člověk nám tolik pokusů, jak to nepokazit úplně...

Je to moje první dítě, tolik zkušeností nemám, ale je mi jasné, že teď je to s plazením a nošením relativně snadné, než když bude malý ťapat sám, z toho mám právě hrůzu.

Ono je potřeba se smířit s tím, že většina veterinářů neví vůbec nic o výcviku ani o výživě. Tak to prostě je. Stejně jako výcvikář vám neporadí nic s veterinou a doporučí vám maximálně tu, o které něco slyšel. Stejně tak veterinář doporučí to, o které slyšel, pokud není zapálený pejskař, kterého zajímají moderní metody a stále se vzdělává.

To vzdělávání je obecný problém. Dost výcvikářů se nevzdělává a přijde mi to škoda. I poznatky z etologie jsou dnes někde jinde, než byli dřív.

Paní Žertová nenapsala nic špatného a v podstatě se shodla se všemi radami, které jste tu dostala, ale jsou dnes i větší kapacity na psí chování. Dost lidí si na ni stěžovalo, že dost často špatně vyhodnotila situaci a že není dobrá. Osobní zkušenost s ní nemám.
Ale v čem s ní souhlasím je management. To dělá hodně. Líbilo se mi od jedné trenérky, že opakování dělá mistra, a pokud necháme psa neustále štěkat, tak bude mistr ve štěkání. Pokud ho necháme se rvát, tak bude mistr ve rvaní. Je důležité, aby se ty situace nestávaly a zároveň se s tím pracovalo pod dohledem někoho zkušeného.Pro začátečníka to není sranda a udělají se snadno chyby. Když je v okolí dítě, tak bych byla hoodně opatrná na to zkoušet něco doma bez pomoci. S LAT nic nezkazíte, pokud si ji nastudujete, ale některé rady z internetu by mohly být dost nebezpečné, když se provádí špatně.


Doporučila jsem vám tu opravdu kapacity v psím světě. Jestli se na ně obrátíte je samozřejmě vaše věc. Ale řekla bych, že by vám poradili více.
Hlavně je potřeba to vidět osobně či videu/kameře. Spoustu věcí lidé interpretují špatně, protože některé věci nevidí (logicky, jinak by i třeba uměli vyřešit problém sami).

Napadla mě pro vás ještě jedna stránka pokud umíte anglicky:
https://www.instagram.com/dogmeets_baby/

Proč nemá fena obojek? Pokud se něco zvrtne. Dítě spadne, za co ji budete chytat? Za mě bych jí dala minimálně obojek (klidně tenčí, ale karabina musí vydržet. Já mám ráda takové ty opaskové spony) s krátkým vodítkem.

Za mě je reaktivita v pohodě pojem, pod který spadají abnormální reakce na podněty. Bohužel je to velmi subjektivní, takže to co jeden nazve reaktivním, tak druhému přijde jako normální pes a naopak.

Já bych začala cvičit s australákem hlavou. To znamená, že bych zkusila učit různé triky (úměrně věku), nechala ho na něco i přijít sama. Celkově mu dávala nějakou práci hlavou k tomu nějaké to hraní, lízací podložky, plnicí hračky, čuchací koberečky. Samozřejmě nezapomenout učit odpočívat a dopřávat dostatek odpočinku. Pokud to neumí, tak naučit. :)
Canicross, tak s tím přestaňte a vraťte se k tomu nejdříve v roce - ideálně později, ať mu neodrovnáte klouby. Procházky taky úměrně věku. Australáci jsou někdy přehnaně akční a člověk musí myslet za ně, kdy už je něco moc. :)

Na internetu je toho tolik... Mně se teď docela líbí kurz od Roberta Zlochy. Není nejlevnější, ale je tam vše zajímavé a hezky a poutavě vysvětluje. Je to online, člověk si to může pouštět i několikrát.

Za mě lepší jak klasický cvičák, kde se nepracuje s kritérii a vlastně vám ani neumí poradit.

Ale těch kurzů je celá hromada. :)

Jména lidí, kteří mi přišli zajímaví:
František Šusta (má napsané skvělé knížky = doporučuju)
Lenka Blachová (skvělá právě na komunikační lekce a má i online semináře na komunikaci psů)
Robert Zlocha
Radecha Spudilová
Aleš Jarotek

Ale je jich opravdu hromada. Dá se sehnat i hromada knih o výcviku. Je mi líto, že jsem vůbec někdy poslouchala rady od takových těch klasických výcvikářů. :)

A na ty situace, kdy přehnaně reaguje určitě doporučuju LAT (podívej se na). Skvělá metoda, jak snadno a poměrně rychle vyřešit problém. :)

Je pravda, že málokdo by jel na dovolenou bez toho, aby se podíval kam a nepodíval se na recenze. I v tom obchodu ho zajímá názor prodávajícího a když si objednává něco přes net, tak hledá recenze.

Je zajímavé, že u psa, který stojí i víc jak nový telefon, tak nikoho nenapadne něco podobného řešit? Přitom telefon je cca na tři roky a pes i na patnáct či více let...

Nikyyyc napsal(a):
K ničemu ho nenutím. Pouze se vás ptám na radu, to se nedá odpovědět mile bez ironických reakcí?
Jak píšu, chtěla jsem, aby mělo štěňátko své útočiště, kam si zaleze, když tu bude třeba samo. Je malé a dost věcí se přeci samo nenaučí.
Chcete mi říct, když svého pejska učíte povel "místo", je vám jedno, kam si jde lehnout? Musí přeci vědět, kde je jeho místo.

Já si troufám tvrdit, že jsem odpověděla mile a bez ironie. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a proč je problém, aby spala na zemi?

Nehrozí štěněti nějaké problémy z podchlazení, pokud leží POUZE na studené zemi a dlouho? Třeba v bytě mám zem celkem teplou, ale v rodinném domě u rodičů mám během chvíle totálně ledové nohy, jak tam není žádná izolace ani nic.

Pořídit na zem deku? :) Některý pes dává přednost pelíšku bez hran, některý má radši hrany a další má radši boudičku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
mamka se psem souhlasí, souhlasí se spolupéčí a bydlí pod zadavatelkou
to je situace takřka ideál
pokud bude pes povahově tzv. "normální", normálně vychovatelný/vycvičitelný, ženy to zvládnou (myšleno obě) a venčení a aktivity se psem budou radostí a ne utrpením
a třeba budou kynologicky zdatné a zvládnou i nějakou tu horší povahovou variantu

"Mamka s ním ( KLIDNĚ ) bude."
konkrétně moje maminka těžce nesla, i obrečela, když jsme se odstěhovali a ona přišla o jeho dopolední venčení
byl to její miláček

vždy, když přijde někdo - jsem sám, chci si pořídit psa - tak jako první je - máš venčiče?
tak tady zadavateka má......

Za mě by to byl ok režim, kdyby třikrát týdně v podstatě nebyla doma. To by pak měl pes zůstávat celou dobu s mámou, se kterou navíc bude každý den v týdnu se venčit...

Já se tu vždy zastávám, když si chce někdo pořídit psa a je sám (sama tak psa mám), ale v režimu, že každý den jsem klasicky 8 hodin pryč a plus ještě k tomu 3x týdně jsem pryč do noci... to už mi přijde fakt přes čáru.

Ale jako jo, pokud jak říkám si ho máma vezme pokaždé k sobě a bude s ním, než přijde zakladatelka domů, tak proč ne. Jen je to už spíše rodinný pes a člověk musí mít jistotu, že to mámu nepřestane bavit. 3x týdně do noci pryč je fakt hodně...

tereza_jan napsal(a):
Všem moc děkuji za rady, jsme objednaní na veterinu na vyšetření, zkusíme toho psychologa, případně ještě jiného chci poprosit o radu i v té stafí skupince, a budeme pořád na pozoru... Uvidíme, jaký bude vývoj, zatím to nevzdávám a doufám v zázrak :(

Já jsem optimista a věřím, že se vším se dá pracovat. Zkusila bych být vámi kontaktovat Lenku Blachovou, protože jí věřím asi nejvíc, co se týče psího chování.

Jinak to vyběhnutí, když jste se rychle zvedla, tak to je pud ve stylu "jdeme lovit". Neřekla bych, že to nutně musí něco znamenat. Za mě je lepší, když vrčí, než kdyby nevrčela a rovnou kousla. Chce to s tím opatrně pracovat a upravit managment.

Směrem k dětem a psům jsem slyšela, že je dobrá i právě Radecha. Líbí se mi i ta Šárka Ševčíková, protože mi přijde, že to se psy nevzdává.

Nový domov je samozřejmě taky řešení, pokud se vám podaří ho najít.
Ale já bych to zkusila s tím, že bych upravila managment, aby dítě nebylo samo se psem. Nechala bych klidně fenu tahat doma krátké vodítko, aby se vám usnadnila manipulace. Náhubek se dá sehnat i takový gumový baskerville od Trixie. Mělo by to zabránit kousnutí a zároveň je vzdušný a zvířeti je i pohodlný plus vaše dítě tím nezvalchuje jak s kovovým.

Kdykoliv bych šla k dítěti, tak psa bych poslala na místo a zavolala bych ho až se mu můžu věnovat. Zavírání do klece, když víte, že nevydrží na místě je za mě ok, pokud to má naučené.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Záleží na tom, jak moc se mu bude věnovat. I golden může dopadnout blbě.

Jasně proto píšu, že máma se mu bude věnovat, bude s ním chodit na procházky a dcera s ním může několikrát týdně dělat nějakou větší aktivitu a věnovat se třeba více aktivněji, když si přeje psa. :)

tereza_jan napsal(a):
Děkuji, pamlsky ji dávám "jakoby" od malého, aby si to s ním spojila. Když ho krmíme mlékem, kolikrát přijde a lehne si k nám, když přebaluji, lehne si vedle mé nohy - není pořád pryč, ale nechce se na něj dívat a když on se na ní otočí tak uhne pohledem, zkrátka je vidět, že je z nej i přes to všechno nesvá. Teď se začal plazit, tak je to pro ni zase něco nového..
Ale plastový obojek je fajn nápad, jenže ona i tak má 15 kg, mimčo 8, ani to nechci domyslet...

Můžete zkusit hru LAT = podívej se na. Na internetu jsou i návody. Podívá se na miminko dostane pamlsek, podívá se dostane pamlsek. V podstatě si spojí pohled na dítě s něčím pozitivním.

Ale v tomhle případě fakt trenéra. Když jde o dítě, tak stačí blbě praktikovat naše rady a dopadne to blbě.


Poslechněte si ty podcasty na Pejskariu. Opravdu tam jsou cenné rady od zkušených trenérů.

tereza_jan napsal(a):
Chodíme na cvičák, rádíme se s chovatelkou, s psími trenéry, teď máme toho psychologa... Naučili jsme na klec, je tam ráda, chodí tam sama.. Maximálně se jí věnujeme, aby byla z procházek utahaná a vybitá. Snažíme se ji s malým v rámci pozitivních asociací zapojovat, dávat pamslky, mazlit. Pokud máte radu, budu ráda, opravdu se snažím. Kdo mě zná osobně tak dobře ví, že je to můj miláček, šla jsem kvůli ní dokonce na volnou nohu, aby nemusela být neustále sama doma, jezdí s náma na dovolené, obytným autem, je to plnohodnotný člen rodiny. Zároveň ale nemůžu ohrozit malého. Je to šílená situace.

Pan Bradáč byl ten, co vám doporučoval elektrický obojek nebo ten cvičák? Četla jsem na něj různé recenze, ale dle všeho by měl jet pozitivku.
Pokud ten cvičák, tak bych jejich rady brala dost s rezervou. Dost lidí se nazývá trenéry, ale reálně tomu prostě zase až tak nerozumí.

Já nejsem obecně za elektrický obojek. Ale když se používá pod dozorem zkušeného ve správných chvílích a případech, tak může být efektivní. Ale určitě by se neměl používat v kombinaci s lidmi a psy a navíc, abyste si to nějak doma zkoušela na koleni, když jde o život vašeho dítěte.
Jsem opravdu ráda, že máte zdravý rozum a nešla jste do toho.

Nějaké rady, jak s tím pracovat jste tu dostala, ale jak jde o dítě, tak se takhle rady od stolu dávají dost blbě, protože chyba by mohla být dosti fatální.


Učte zatím to místo, oddělovat je. Určitě pracovat s trenérem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlas. Zdravotní problém mě taky napadl. Protože něco se změnit muselo.

Ono se ani nic změnit nemuselo. Stačilo jen nevidět nějaké náznaky směrem od psa, který když nepomohly náznaky, tak začal vrčet a jít do toho víc otevřeně.

Ale souhlasím s vámi všemi, že by to chtělo kompletní veterinární prohlídku včetně krevních testů a spol (ne že se dojde za veterinářem a ten se běžným pohledem koukne a řekne, že pes je v pořádku). Pokud se všechno vyloučí, tak zvolit opravdu kvalitního trenéra a začít na tom pracovat.

Elektrický obojek rozhodně ne v kombinaci s lidmi a psy. Dosáhnete pravý opak toho, co chcete a v téhle kombinaci to může doporučit jen naprostý... eh...

No. Odkud jste? Zkusila bych doporučit trenéra, který by vám poradil.
Co mě teď tak napadá, že bych doporučila"
Aleše Jarotku, který je z HK https://www.instagram.com/ajarotek_dogslife/ jede pozitivku a má výsledky. Dokonce má i děti. Sám má bull psy a nemá k nim averzi.

Z Prahy dělá individuálky třeba František Šusta. Taky má zkušenosti s bull psy. Dělá pozitivku a hodně si ho lidi chválí.
Radecha Spudilová je taky z Prahy a taky výborná.
Jakub Slavík taky Praha, Slyšela jsem s ním pár podcastů a přišel mi velmi rozumný.

České Budějovice se mi líbí třeba Šárka Ševčíková z Ozzoteamu. Sama má dítě/děti.

Ostrava mi přijde skvělá Lenka Blachová. Dělá s reaktivci, perfektně rozumí psímu chování. Absolvovala jsem pár jejích seminářů a umí krásně vysvětlovat. Dělá i online konzultace.


Tohle bude chtít vidět reálně ideálně na posouzení a postupovat opatrně jelikož je tam dítě.

Parádní podcasty ohledně dětí najdete třeba na Spotify v podcastech Pejskarium. Je tam příprava na dítě (tam probírá i právě začátky s dítětem) i podcast pes a dítě, je tam toho víc. nejnovější je s Jakubem Slavíkem.

Jako první pomoc mi přijde super naučit psa povel místo. Klidně ta otevřená klec. Když půjde do tuhého, tak poslat psa na místo (ale musíte to opravdu dobře naučit). Za to, když tam bude klidně ležet, tak chválit. To učení na místo bych rozkouskovala a učila prvně po chvilkách a chvíli prodlužovala, ale celkově si hrála s intervaly, aby nevěděla, jak dlouho to bude trvat. :)

Pokud ten pes bude u mámy a vy se mu budete jezdit věnovat, tak proč ne. Takový rodinný pes, který bude mít dost pozornosti, pokud se mu máma bude věnovat a bude s ním i chodit ven.

Zlatý retrívr je pes, který obecně miluje lidi, tak vás bude milovat obě. V tomhle režimu proč ne.

Pokud bydlíte sama a pes by měl být celé dny doma sám, tak jsem spíše proti.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No nevím, já si troufám říct, moje odchovy mají luxusní a velmi promyšlené rodokmeny a naopak právě proto chci, aby byli dál používání v chovu, protože si myslím, že ta zvířata jsou pro plemeno opravdu přínosem.
A v tom bude nejspíš ten hlavní rozdíl - mně jde o plemeno a někomu jde jen o vlastní kšeft a ego🤔

Jako já byla taky překvapená. Kdyby šlo o plemeno, tak bych spíše trvala na absolvování výstav.. třeba nějakého titulu dejme tomu. Ale krásné jedince s lepším rodokmenem, než má půlka psů (jak tvrdila sama chovatelka) nepustit dál do chovu?

Já jsem spíše taky nadšenec. Měla jsem uchovněné feny a nakonec jsem ani nechovala, protože mě stresovala myšlenka, že bych vybrala špatné nové domovy. Ale stejně, když si vybírám psa, tak radši toho bez omezení (jediné omezení, které beru, že z něj nevyroste chovnej jedinec).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jak se prosím díváte na to, že třeba pes, který nemůže kvůli rtg kloubů do chovu, ale na výstavách bere jednoho šampiona za druhým?

Že ho to baví? Některé lidi to fakt baví a nejde jim o chov. :) Za mě proč ne. :)

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Tím to nebude - přece se s majiteli svých odchovů domluvíme, kdo kam pojede a do které třídy nahlásí, abychom si nekonkurovali.

A strach ze špatného předvedení v tom taky nebude - když vidím, že se v tom majitel plácá, tak mu pomůžu, poradím nebo psa předvedu.

Spíš v tom bude něco v tom smyslu, že jsou vady v zubech nebo chová hajtry, popř. jiné špeky a prodávající si chce pojistit, že mu zvíře nebude kazit jméno.
V takových případech bývá to nejjednodušší vysvětlení to nejblíže k pravdě.

Tam ani nejde o konkurenci na výstavách jako konkurence v chovu.

Vyjádření, který jsem dostala, na tenhle zákaz u štěňat exteriérově velmi nadějných s dobrým rodokmenem, že si to prý často přeje majitel krycího psa, nebo třeba feny, aby se štěňata po ní už dále nepoužívala v chovu. Jako důvod uvádí, že nechtějí, aby se jimi vytvořená linie pokazila tím, že si to každý nakryje čím chce.

Cena u těch štěňat byla stejná jako u štěňat bez omezení z důvodu, že mají vynikající rodokmen, tak nevidí důvod proč cenu snižovat.

Právně vymahatelné to není, takže je to na svědomí každého. A trochu se obávám, že ve výsledku si taková štěňata pořídí spíše někdo, kdo na tom buď stejně chovat bude a to buď s PP nebo bez.