Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můžu toto chování nějak ovlivnit, když to začíná až později po odchodu, dnes třeba až po 2h.
Co si o tom myslíte?
Jak velkou vycházku fenka má před vaším odchodem? Na první dobrou by mě napadlo ji více utahat fyzicky i psychicky. Prodloužit venčicí okruh, nějaké čmuchací nebo jiné hry a madam bude ráda, že od vás na 5 hodin bude mít klid.

Děkuji za reakci. Pokud není vyloženě nečas, že by hodně pršelo, tak se snažím s ní být venku 40 minut. Úplně nespěchám, takže se ji ještě pak chvíli i pověnuji doma. Odpoledne toho většinou už moc nenaspí, takže teoreticky přespalá by být neměla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Osobně bych vzhledem k obšírné historii se separačkou udělala doma v příštích dnech pár “přepadovek” v době, než začne štěkat, abych v ní upevnila jistotu, že se vrátíme a budeme vracet i nadále. Ale myslím si, že jestli štěká přibližně ve stejnou denní dobu a jen chviličku, bez známek stresu, jak zadavatelka popisuje, bude se to spíše týkat nějakého podnětu zvenčí (např. pošťačka rachtající se schránkami, sousedka cvičící o patro výš aerobik atp.). Možná by bylo zajímavé s ní jeden den zůstat doma a soustředit se na to, co se tou dobou v domě děje.
Zadavatelko, držím palce a chci Vám i Vašim holčičkám vyjádřit uznání za to, jak se se s tou separačkou vypořádaly (vypořádali), pamatuji si Váš příběh.

Děkuji moc za podporu a uznání, to potěší Stálo nám to za to, máme před sebou snad spoustu společných let. Chtěla bych, aby fenka i my jsme byli spokojení. Byla to naše chyba, že jsme to u štěňátka v době covidu zanedbali. Nemohla jsem být v práci v klidu, když jsem viděla, že ona doma celou dobu proštěká. Oproti jiným páníčkům to máme jednodušší, já jen částečný úvazek, pokud potřebuji, můžu si jí vzít i do práce a mám spolehlivé a nápomocné dcery, které berou výchovu pejska vážně. Navíc jsme trénovaly přes prázdniny. To bylo dobré, že dcery byly na střídačku doma. Trénovat samotu při separarčce s plným pracovním úvazkem a za běžného školního provozu si neumím představit. Bylo by to super, kdybych mohla z práce přijet dříve a zkontrolovat ji, jak píšete, třeba po dvou hodinách. Ještě budu pár dní pozorovat a pokud by se situace zhoršovala nebo nelepšila, tak to zkusíme nějak s tím dřívějším příchodem udělat. Že by dcera přišla dříve ze školy nebo já to nějak udělala s prací. Nicméně poměrně často se nám v týdnu "poštestí" že jedna dcera zůstává doma nebo jde k lékaři, takže přesně jak píšete, uděláme trénink s kratší samotou a stejně tak někdy odpoledne nebo o víkendu. To pak fingujeme odchod podobně jako ráno ve všední den a jdeme společně na nákup nebo na oběd. Ale je to trošku pozdější doba než ten všední den.

Fatia napsal(a):
Nevrací se v tu dobu sousedovic děti ze školy, nechodí kolem na procházku školka? Prostě nějaký zvuk zvenku, na který reaguje?

Děkuji za reakci. No, to samozřejmě nevím. Mohlo by to být něco, co ji vyruší. Nejsem v tu dobu doma. Bydlíme v bytovém domě, spousta zvuků přes den Ale mám vypozorováno, že když sousedi na patře se vrací a ona sama doma, tak většinou nereaguje a to i chodí kolem bytu se psem. Někdy se ani nezvedne, aby se šla podívat ke dveřím, jen třeba zvedne hlavu. Stalo se několikrát, že už jsem u baráku, vidím sousedku z patra, jak jde domu a čekám a koukám na kameru, abych viděla reakci a ona fakt nic. Někdy ale určitě něco slyší, když je doma sama, protože běží ke dveřím, vrtí ocáskem, ale když nikdo nepřichází domu, tak se jde zase uložit. Ale spíše bych čekala, že kdyby ji něco vyrušilo z venku, že by štěkala u dveří, ne v ložnici na posteli, takto intenzivně. Ale kdo ví... Právě začnu mít vždy starost, aby se nevrátila ta separačka.

Dobrý den, ráda bych se poradila s ostatními.
Moje 14 měsíční fenka začala být po prvním hárání trochu uštěkaná a bojácná. Do té doby štěkala velmi málo. Později začala poštěkávat trochu venku, také doma, když někdo přišel, dříve to nedělala. Snažíme se s tím i docela úspěšně bojovat. Venku hrou "Podívej se na" , doma bych řekla, že se také situace zlepšila. Není to nijak extrémně. Ale co mi trochu trápí, začíná štěkat, když nejsme doma. Bojovali jsme se separačkou snad úspěšně. Zmiňovala jsem v jiné diskuzi.
Od začátku školního roku je doma v klidu. Máme kameru, můžu sledovat. Bývá doma cca 5h sama, většinou to krásně prospí. Ale poslední týden, vždy tak zhruba v půlce dne, se začne procházet po bytě. Kouše si třeba chvíli paroh nebo dřívko, pak vyskočí na křeslo, to bývá její rituál. A pak někdy, ne každý den zatím, začne štěkat. Nejdéle vydržela tak 20 minut, jindy třeba 5 minut, dnes jen 2 minuty, pak se zase uloží a spí než přijdu. Ale je to dost intenzivní štěkání. Za normálních okolností takové doma ani venku neslyším.
Když ji sleduji, nepřipadá mi, že by byla při tom nějak rozrušená. Když štěkala při separačce, viděla jsem na kameře, jak i dýchá a vyplazuje jazyk. Teď to tak nevypadá. Je to spíše takové naštvané štěkání. Kdybych neměla kameru, tak to ani nezjistím. Ale kvůli tomu, čím jsme si před nácvikem samoty prošly, mám strach, aby se to zase nevrátilo.
Myslíte, že je to jen štěkání z nudy? Trochu se bojím, aby si to nezažila jako takový rituál a nepraktikovala to denně nebo aby to nebyl začátek návratu separačky.
Můžu toto chování nějak ovlivnit, když to začíná až později po odchodu, dnes třeba až po 2h.
Co si o tom myslíte?
Děkuji za reakce.

Terven napsal(a):
Jo, buďte v klidu, já vím, že to není odměna za samotu. Byla to reakce na příspěvek Moudivláčka, kterej mě trochu popudil...asi málo medituju
My máme v podstatě stejný rituál - taky před odchodem rozhodím pár pamlsků. Mám jednu fenku z útulku, je to nerváček, trpěla separační úzkostí...podle pana Moudivláčka a jeho teorie dominance tudy cesta sice nevede, ale nám se to velmi osvědčilo.

děkuji, jsem si Vás spletla s Moudivláčkem, nepřečetla jsem si autora příspěvku a myslela jsem, že reaguje opět on

Děkuji všem za rady a příspěvky. Zatím fenka štíhlá, žebra nahmatám Trávení dobré

Terven napsal(a):
Nooo...masíčko rozhodně není v tomto případě odměna za samotu. Práce nosem a hledání pamlsků se běžně používá jako součást enrichmentu, slouží k uklidnění, zabavení, snižuje napětí....existujou na to mimochodem studie. Zkuste si zagooglit hesla canine enrichment, hersenwerk.
Pravda, málokdo má odvahu poházet po bytě zrovna maso, ale pokud to zadavatelce nevadí, tak proč ne.

Hlavní problém vidím v tom, kdo je dominantní ve vztahu pes ačlověk.

Tak tahle věta mnohé vysvětluje, tady bych zadavatelce důrazně doporučila neřídit se radami anonymních neználků z internetu.

Pro zadavatelku - mám malý psy 5 a 10 kg a odměňuju taky často. Plus provozujeme různé čmuchohrátky...taky řeším množství a složení.
Osvědčily se mi tyhle minipeletky, jsou fakt mrňavé a když na to přijde, jdou i půlit ...a složení není žádná hrůza, Wallitzer je dobrá značka.
Edit. ...ještě ten odkaz, žejo
https://www.rozchov.cz/treninkove-mini-pamlsky-pes-300g--kyblik-zverina-a-kralik/

Děkuji za tip na pamlsky Jinak jen pro vysvětlení, masíčko není odměna za samotu. Je to jen takový rituál,který jsme si navykli po odchodu. Je to pár maličkých kousků vařeného masa, které nechám na plovoucí podlaze v obýváku a předsíni, neschovávám do žádných koutů a jsou snědené okamžitě po mém odchodu. Vždy se na to těší, jde si počuchat, najít si je a sníst. Nemusí to být jen maso, někdy i jiné pamlsky. Já ji dám nejčastěji to vařené masíčko, má ho nejraději - je to nejčastějí králičí nebo krůtí, je to suché, žádná mastnota a nezůstane potom ani drobek. Já s tím nemám problém a špínu doma nemáme. Chápu to asi tak, že je to pro mou fenku signál spojený s odchodem. Panička odešla, počuchám si, vezmu si odměnu a pak jdu odpočívat. A bylo to na doporučení kynoložky, ke které chodíme. Někdo dává kong, my to děláme takto, protože ten si příliš neoblíbila a navíc si ho spojovala s dlouhým odchodem. Ten se totiž nedal dát úplně při každém kratičkém odchodu, kterých jsme natrénovali opravdu hodně než jsme se dopracovali k dlouhé samotě. Kdežto malý pamlsek se dá dát pokaždé a tím si to nespojuje s krátkým nebo dlouhým odchodem.
Jinak co se týče rad anonymních neználků, mezi které můžete patřit i Vy, neřídím se jimi slepě. Umím si je přebrat. To co mě zajímá jsou zkušenosti ostatních a neznamená to, že budu hned dělat přesně to, co mi každý napíše. Mám svoji hlavu. Závažný problém jako např. separační úzkost jsem řešila s odborníkem. Děkuji za reakci.

Moudivláček napsal(a):
Tak co je ta fenka za plemeno ?
Co je to těch 5 kg ?
A to masíčko za odměnu za samotu, aby hledala , nevím, jak slušně odpovědět. Tak za pár týdnů bude toho masáíčka plný byt. Tudy cesta nevede.
Přečtěte si odborné texty, vykašlete se na rady mnohých anonymních neználků a bedete mít úspěch. Hlavní problém vidím v tom, kdo je dominantní ve vztahu pes ačlověk.

Fenka je Coton de Tulear. Moc nerozumím, co myslíte a není třeba ani na to odpovídat a ještě k tomu neslušně. V čem vidíte u nás problém dominance ve vtahu pes a člověk? Samotu má natrénovanou super. Nerada bych to zakřikla. Měli jsme problém, že byla covid štěně a zanedbali jsme trénink. Trénovali jsme od června a celé prázdniny po krátkých časových úsecích, teď už bývá sama běžně 6h. Při odchodu dostane malou hrst masíčka nakrájenou na malé kousky a dám jí to na pár míst. Nemusí to nijak urputně hledat, to jsem se asi špatně vyjádřila. Po odchodu si je sní a jde se uložit do pelíšku. Máme kameru, mohu ji sledovat. Má takový rituál a samotu jsme trénovali dle rady kynoložky a jejího plánu. Toto tu teď neřeším. Zajímá mě odměňování při tréninku u pejsků, kteří opravdu trénují více. Obedience, triky apod. Děkuji.

Děkuji. Ano, určitě také řešení. Ale to by asi bylo třeba více nastudovat vařenou stravu, zda k tomu přidávat něco dalšího krom masa. Takto já "spoléhám" že, to co potřebuje má v těch granulích a vařené maso nedávám v tak velkém množství. Tak jak to má, zatím trávení úplně ok, netrpí na žádné zažívací problémy, průjmy apod. Hezky prospívá. Tak mám trochu strach to měnit. I tak prosím ostatní, kdo více pejsky trénují o zkušenosti, jak to dělají s odměnami oni. Zajímá mě i jak odměňujete vy, kdo krmíte barfem nebo běžnými granulemi.

Dobrý den.
Pořád trošku bojuji s tím, kolik odměn pamlsků mohu dát své fence denně při tréninku. Trénujeme povely, triky, poslušnost, dostává pamlsky za čištění zubů a další manipulaci. Případné čichací hry a hlavolamy jsou vlastně také za pamlsky. Stejně tak trénink agility. Natrénovaly jsme samotu za odměny, doteď ji nechávám při odchodu rozházené vařené masíčko, aby si mohla hledat. Jde mi o to, že když koukám na tréninková videa opravdu hodně pejsky prokrmují. I za krátký trénink dostane pejsek spoustu odměn. Klik, pochvala = odměna.
Vlastně i za krátkou dobu toho sní spoustu, řekněme za 5 minut. Kolikrát denně je vhodné takto trénovat, odměňovat, abych psa nepřekrmila? Někde jsem slyšela, že množství pamlsků by mělo dělat max. 20% krmné dávky a odečíst to zní. Nechci počítat přesně na gramy ale u malého psa, jako mám já 5 kg, toto množství sní poměrně rychle. Nerada bych, aby to mělo neblahý dopad na její zdraví nebo trávení.
Krmím yoggies v kombinaci s masem, jako pamlsky dávám i vařené masíčko nakrájené na malé kousky, stejně tak psí sušená masíčka, plíce a jiné psí pamlsky na mini kousky. Granule mi jako odměnu odmítá, že bych jí je odebírala z krmné dávky. Někdy trénujeme i za hru - přetahování ale i tak trénink za jídlo má raději. Zajímá mě, jak moc vy odměňujete své pejsky a jakými pamlsky a kolik času denně trávíte tréninkem, při kterém váš pejsek dostane větší množství pamlsků.
Děkuji za reakce.

Mulinka18 napsal(a):
Děkuji za reakci. Neřekla jsem, že všechny psy co potkáme jsou na volno. Z toho množství co potkáme jsou někteří na volno spíše méně a z těch pak se třeba najde 1, který si chce "pohrát" i když ona nechce. A nemusí to být vždy velký pes, stačí když je to divočák. A možná to třeba ani nemusí být úplný divočák, ale když vidí její zdrhací reakci nebo že se začne schovávat a stahovat ocas, tak ho to "motivuje" k lovu. Nicméně ji chvíli loví třeba i když ona je na vodítku. Takoví pejsci se najdou. Běhá pak kolem nás, než si ho majitel přijde odchytnout. Kde bydlíme je docela dost zeleně, les a rybníky, poměrně dost zelené plochy mezi paneláky a psů hodně, takže pejsků na volno asi více než třeba v jiné části. Není pravidlem, že se nám to poštěstí denně, to teď jsme měly nějakou smůlu, ale párkrát to týdne se to stane. Já svoji fenku nechávám na volno poměrně hodně, protože ona se mě opravdu drží a má dobré přivolání. Jak nevyhledává kontakt, tak ani neběhá za jinými psy a nijak neprovokuje. Naopak se drží spíše stranou. O kontakt stojí jen s "kamarády", případně s podobnými pejsky, I tak se ale nežene za nimi, většinou se zastaví a začne vrtět, čeká na reakci druhého. O víkendu jsme byli na For Pets a tam jak pejsi byli všichni na vodítku neměla problém. Ze začátku se trochu bála, tolik lidí a psů a za chvíli, když viděla že žádná honička nehrozí byla v pohodě a i si se zájmem některé větší pejsky očichala. Když neměla o kontakt zájem, schovala se prostě za mě.

Ještě bych ráda dodala, že to možná vypadá, jakože vlastně o nic moc nejde, když je to jen občas. Jenže jak se to nasčítalo, tak ona kolikrát právě už má tendence se schovávat a odbíhat i když třeba od psa nic nehrozí. Jakože jdeme po chodníku, vidí potenciální nebezpeční tak zaběhne do křoví. Pokud by se schovala za mě, tak by pes musel jít kolem ní. Takto se mu vyhne. Pes přejde a ona se vrátí ke mně. Mrzí mě, že je z toho tak vystreslá. V případě, že se nelze vyhnout úplně, přejít na druhou stranu chodníku apod., tak já poodstoupím z chodníku právě do trávy a nechám ji, ať si vleze za mě. Nevím zda správná reakce takto. Bavíme se o úzkém chodníku např. Možná by bylo řešením jí mít více na vodíku. Aby odbíhat nemohla. Nevím co je úplně správné. Jestli tímto v ní ten pocit úprku neposiluji, když má tu možnost a je na volno.

Joohana napsal(a):
Moc nechápu, jak to u vás funguje, že potkáváte tolik psů na volno. Já mám právě mladého divočáka, psy miluje, ale nezná míru a okolí je plné čivav, bišonků a podobných psů, kteří se ho bojí. Nikdy bych si nedovolila ho pustit z vodítka, i když vím, že je přátelský. Přesně z tohoto důvodu.

Majitelé malých psů je taky nepouštějí z vodítka, protože i když mají malého a přátelského psa, chodí tu i lidi s bull psy (na vodítku), ovšem když přiběhne otravovat malý smeták, nemusí to dobře dopadnout.

Držím palce, myslím, že na to jdete dobře, fenka musí prostě cítit, že ve vás má zastání.

Děkuji za reakci. Neřekla jsem, že všechny psy co potkáme jsou na volno. Z toho množství co potkáme jsou někteří na volno spíše méně a z těch pak se třeba najde 1, který si chce "pohrát" i když ona nechce. A nemusí to být vždy velký pes, stačí když je to divočák. A možná to třeba ani nemusí být úplný divočák, ale když vidí její zdrhací reakci nebo že se začne schovávat a stahovat ocas, tak ho to "motivuje" k lovu. Nicméně ji chvíli loví třeba i když ona je na vodítku. Takoví pejsci se najdou. Běhá pak kolem nás, než si ho majitel přijde odchytnout. Kde bydlíme je docela dost zeleně, les a rybníky, poměrně dost zelené plochy mezi paneláky a psů hodně, takže pejsků na volno asi více než třeba v jiné části. Není pravidlem, že se nám to poštěstí denně, to teď jsme měly nějakou smůlu, ale párkrát to týdne se to stane. Já svoji fenku nechávám na volno poměrně hodně, protože ona se mě opravdu drží a má dobré přivolání. Jak nevyhledává kontakt, tak ani neběhá za jinými psy a nijak neprovokuje. Naopak se drží spíše stranou. O kontakt stojí jen s "kamarády", případně s podobnými pejsky, I tak se ale nežene za nimi, většinou se zastaví a začne vrtět, čeká na reakci druhého. O víkendu jsme byli na For Pets a tam jak pejsi byli všichni na vodítku neměla problém. Ze začátku se trochu bála, tolik lidí a psů a za chvíli, když viděla že žádná honička nehrozí byla v pohodě a i si se zájmem některé větší pejsky očichala. Když neměla o kontakt zájem, schovala se prostě za mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Upřímně jsem nepotkala zatím bojácnější fenku než je ona.

To se vám možná jenom zdá, však jste určitě viděla malé štěkající hysterky, které na cizího psa vyjíždějí, i když je větší...........to taky není důkaz odvahy, taky se povětšinou bojí, ale neřeší to útěkem, řeší to hysterickým štěkotem.
Je prostě důležité feňulce ukázat, že vy to vyřešíte, že ona to nemusí řešit útěkem, že má zastání...že pokud se za vás schová....což je dle mého super, protože u vás hledá ochranu, tak vy cizího "čokla" odeženete, podržíte a nebo uděláte bariéru mezi fenou a pejskem.
Ono na to utíkání pozor, můžete narazit na psa, který ten "lov" na vaší feňulku může zakončit tím, že jí drapne, chytne do tlamajzny a nemusí to být kousnutí, stačí opatrně s citem a nemusí to být ve zlém, ono když vidíte hrající si psy, tak se nahánějí, "koušou", skáčou po sobě, ale pokud je velký velikostní rozdíl, tak to není moc fajn.
Mlaďoši navíc často neznají míru, jsou to takoví buldozeři a může se stát, že při tom běhu za vaší feňulkou, jí přeběhnou a to doslova, prostě jí můžou přišlápnout.

Já mám pyrenejskou psici, takže to není žádná křehotinka, žádná pidi psí slečna, navíc je mladá, takže temperament má, chuť do hry má, dokonce ona je ten hrrr pes a k malým pejskům přistupujeme hodně pomalu a opatrně na vodítku a nebo raději vůbec, aby nedostali tlapajznou ve stylu "máš babu a utíkáme" a přesto všechno i tahle fena nesnáší hrrr psy. Protože je přeci slušnost se nejdřív pozdravit (teď myslím psy) a pak se slušně zeptat, jestli si půjdeme hrát a ne že se přířítím v běhu řeknu "juchůůů, psí slečnááá a hopsáá"

To je super, že k tomu máte se svojí fenkou takovýto přístup. A jinak přesně jak píšete, pokud k mojí přijde nějaký "slušný" pes, v klidu se s ní pozdraví nebo i z větší vzdálenosti, jak to psi dělají, tak je v pohodě. Ona jinak také ráda navazuje kontakt, pokud to probíhá v poklidu.

Moc všem děkuji za reakce! Jsou super. Bude se snažit ji víc "chránit" Ona vždy jak odběhne, tak se pak ke mně vrátí, jenže když je pes dotěra a letí za ní, tak zase odbíhá pryč. Ono reálně to zas tak dlouho třeba ani netrvá a tolik psů hr ani není. Ale v tom množství co denně potkáme se většinou nějaký jeden najde. A včera se nám to zrovna stalo 2x.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já to měla z druhý strany - můj pes byl ten rychlej a divokej. Pak bylo logický, že pokud jsme chtěli potkávat pejsky a kamarádit se s nima, nemohla jsem dovolit, aby je děsil a lovil. To si ale bohužel spousta lidí neuvědomuje, že by taky mohli svýho psa mírnit, když potkají psa jinýho ražení, velikosti, povahy, a přitom chtějí, aby se kamarádili....
No a když už byl můj pes starej, potkali jsme občas mladé blázny, kteří měli víc energie a síly než on, a bylo zase potřeba hru krotit a vstupovat do ní, aby to na něj nebylo moc.

Pokud by majitel nějakýho pejska nesouhlasil s tím, že zasahuju, jednoduše se s tím pejskem nebudeme kamarádit.

Vaše fenka utíká, protože o ten kontakt nestojí a nevidí jinou možnost. Někteří psi by třeba neutíkali, ale začali by být agresivní a ostatní psy od sebe odhánět. Změníte to jedině tak, že situaci vezmete do svých rukou.
Nevím, proč byste nemohla chytit psa, kterej k vám přiběhne a vaší fence to není příjemný. Když se bude někdo divit, můžete vysvětlit, že má vaše fenka citlivý období a trochu se bojí, tak jí chcete pomoct a ulehčit jí to. Koneckonců, pokud byste byla na hřišti s malým dítětem a začalo by si tam s ním hrát jiný dítě, o dost větší nebo divočejší, taky nebudete váhat v případě potřeby zasáhnout.

Pokud se vám to začne dařit, uvidíte, že fenka se bojí míň a míň, protože bude vědět, že jí případně dokážete pomoct a zastat se jí. Já bych prostě nenechávala dojít k tomu, že bude muset utéct, to bych považovala za selhání.

Děkuji, máte pravdu. Budu se snažit ji více podpořit. Ona spousta lidí je v pohodě a rozumí tomu, ale mezitím jejich pes mojí prožene, protože já dost razantně nezasáhnu. Nevím proč se tolik bojí. Za chvíli vidím třeba toho stejného pejska, co se za mojí honil, že s dalším se normálně jen pozdravil. Ten druhý neutíkal, nechal se očichat a psi pokračovali dál.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ono spousta psů má tendence začít honit něco...někoho, kdo začne utíkat. A nemusí to být zrovna cizí pes. Už třeba já učila svoje děti, když jsme měli štěně, ať nepiští a neutíkají před ním, protože to pak nastává bžunda a hra na honěnou a to i když to utíkající objekt nechce.
Spouta psů má tendence vyběhnout za běžícím člověkem, za cyklistou....

Chápu, že ne vždycky může člověk předvídat, že se opravdu nečekaně může přiřítit pes....a šlak by mě trefil, když pak jeho páneček ještě volá "nebojte, on je hodnej, on si chce jen hrát"

A jak psala keriton, spíš bych se snažila zasáhnout ještě ve chvíli, kdy čubina neutíká, buď ve chvíli, kdy se pes přiřítí a nebo když to nestihnu, tak ve chvíli, kdy se začne za vás schovávat....asi opravdu nejlíp přidřepnout, čubu mezi nohy, aby si připadala chráněná a komunikovat s cizím psem.

Je to celý na prdlačku, protože vlastně vy, která za nic nemůžete, máte malého pejska, který nikomu nic nedělá, musíte mít oči jak ostříž a vidět i za roh, kvůli lidem, co svoje psy nechávají lítat a mají pocit, že každý pes, kterého potkají je nutně naprosto nadšen tím jeho miláčkem.

Děkuji. Přímo přidřepnutí jsem nezkoušela, ale jinak mezi nohama nevydrží, když se tam cpe i ten další pes. Začne couvat a zdrhat. Někdy mi připadá, jak kdyby ty běhací psy přitahovala. Možná ta její psí komunikace není ideální a to je nějak láká. Ona stahuje často při kontaktu se psy ocas mezi nohy a někdy i z dálky. Asi strach, malé sebevědomí. Přitom si myslím, že by nemusela. Věnujeme se jí, je hezky trénovaná a má i psí aktivity jako agility. Od malička byla v kontaktu s dalšími psy. Taky si říkám, jestli třeba to její chování nějak nevědomky neposiluji.

molok napsal(a):
Souhlasím s holkama, nedokážu si představit, že by můj pes se někde vlamoval, viděl z dálky ustrašenou fenu, která se před ním bláznivě za Vás kryje, že bych Vám to ještě vyčítal, když ho chytnete a bavíte se s ním a fenu chráníte. Věděl bych že je to moje chyba, že ho nemám pod kontrolou a straší menší psy. Pokud s tím má někdo problém, tak Vám může být úplně jedno jak na Vás bude reagovat, na blby nemusíte hezky. Pokud říkáte, že nejlépe u ní funguje vodítko vodítko, socializujte s většími hodnými hafany na vodítku a chvilku ji na tom vodítku voďte, ať prostě neuteče a ujistí se, že to zvládnete a ona to nemusí napálit pryč.

Super, děkuji za radu. Určitě s tím vodítkem více zkusím. Já ji nechávám jinak dost na volno, ona si mě stále hlídá a opravdu přiběhne na zavolání. Tak na to trochu hřeším a vodítko používáme hlavně tam, kde není vhodné chodit volně s ohledem na ostatní.

Terven napsal(a):
Nevím, proč byste nemohla chytit psa, kterej k vám přiběhne a vaší fence to není příjemný. Když se bude někdo divit, můžete vysvětlit, že má vaše fenka citlivý období a trochu se bojí, tak jí chcete pomoct a ulehčit jí to. Koneckonců, pokud byste byla na hřišti s malým dítětem a začalo by si tam s ním hrát jiný dítě, o dost větší nebo divočejší, taky nebudete váhat v případě potřeby zasáhnout.

A to já bych nechodila kolem horký kaše...žádný citlivý období bych nezmiňovala. Je přece jasný, že malej pes se bojí velkýho neomalenýho halamy, kterýho vidí poprvý v životě...spíš by bylo divný, kdyby to bylo naopak. Takže já vždycky na rovinu říkám, že moje feny se bojí. Pokud to druhý majitel špatně chápe a tvrdí, že ten jeho si jenom chce hrát, dodávám, že to nejsou hračky pro velký psy.
Naposledy k nám doběhla nějaká bullí dorostenka, já jsem si feny chytala na vodítko, pán od bullí slečny nikoliv...nebyla jsem moc příjemná, vmetla jsem pánovi, že jedna z fen má hnutej krk a o žádný kontakty nestojíme. Stává se ze mě nerudná baba

Děkuji moc. Máte pravdu. Oni i majitelé to většinou chápou, jenže než zasáhnou, tak fenka už si trochu zaběhá úprkem před psem, který k ni přiběhl. Vždy to chvíli trvá než si ho majitel odchytí a mezím si zahrají na honěnou. Blbé je, že ona se bojí nejen velkých psů ale i malých, kteří jsou na ní moc hr. Upřímně jsem nepotkala zatím bojácnější fenku než je ona. Určitě jsou, ale já se s nimi nesetkala. Jediná moje možnost je, že opravdu otravující pejska bych měla zkusit chytnout. Protože ona jinak se třeba schová za mě, ale i když se postavím čelem k psovi, ale nepodržím ho, tak mě prostě oběhne a ona běží jinam. Hned sice majiteli hlásím, že ona se bojí, aby si pejska odchytl, ale neodvažuji se ho přímo podržet nebo to fakt ani nestihnu. Když ona ho zmerčí první nebo pes přiběhne zezadu, tak začne utíkat. Není pravidlo, že se pokusí schovat pokaždé za mě. Jak někdo psal, pokud běží směrem na mě, snažím se ho pohladit zaujmout, ale zajímá ho vždy víc má fenka. Docela jsem to nějak držela pod kontrolou, ale poslední dny se nám to bohužel stalo opakovaně. Bubu se snažit situacím více předcházet a případně psa nekompromisně "zadržet"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podstatu bych viděla zde:
"Ona nezačne hned přímo utíkat, ale spíše se za mě schovávat, ale pak nevydrží, když ji pes nenechá, což někdy nedokážu uhlídat, jak se k ní dobývá."

Na vás jednoduše je to uhlídat. Zasáhněte do tý situace, když už máte pocit, že to začíná být vaší fence nepříjemný. Druhýho pejska nějak od svojí fenky odstrčte (nemusí to být nic drsnýho) nebo chytněte a držte, aby dál na fenku nemohl. Klidně přetáhněte jeho pozornost na sebe, na pamlsky (pokud to máte povoleno od majitele). Fenka pak nebude mít důvod utíkat.
Někdy nestačí si mezi psy stoupnout. Zvlášť, pokud je vaše fenka malá, asi bude potřeba si k ní dřepnout, čímž vytvoříte daleko větší bariéru a budete si moct "popovídat" s druhým pejskem hezky z očí do očí. No a pokud máte více kontaktů s hodnými a "neškodnými" pejsky, pak je to ideální situace k nácviku a zkoušení, kudy na to, aby vám to začalo fungovat. Vaše fenka potřebuje zjistit, že to máte pod kontrolou a nemusí se chránit sama útěkem.

Děkuji moc za příspěvek. Určitě máte pravdu, ale ono se to lehko řekne. Někteří psi jsou vážně rychlí a já je nezastavím, snaží se k ní dostat a já je nezajímám. Najednou přilítnou a nestihnu zareagovat. Někdy jak píšete, jsem zkoušela psa zastavit, že jsem si ho chytla, ale to se mi podařilo vyjímečně, spíše mě oběhne a než přiběhne páníček už je moje fenka někde dál ode mě a pes za ní. Mohla bych se snažit víc, ale držet cizího psa, nevím co by tomu řikal majitel. Dle jejich slov si chce pejsek jen pohrát a je hodný, nic ji neudělá. Jenže to já ji nevysvětlím. Vlastně mě to ani nenapadlo nad tím přemýšlet tak, že moje fenka tuto situaci vyvolá tím, že utíká. Jak mi řekla paní z agility viz. její pejsek, že tou svojí útěkovou reakci ho vlastně nutí ji honit. Ale určitě vyzkouším si k ní přidřepnout. Otázka, pokud by se mi lépe dařilo psi zastavit včas a situaci s útěkem se vyhnout, zda by fenka časem přestala mít tendenci před ostatními tolik utíkat.

Dobrý den,
chtěla jsem se poradit se zkušenějšími.
Moje fenka do prvního hárání byla velmi přátelská k ostatním lidem a psům. Během hárání se to změnilo a nyní je bohužel hodně bojácná. Nevím čím tato situace nastala, snažili jsme se od mala socializovat. Jestli to nebylo dost nebo je to povaha a dospíváním se tato její stránka projevila nevím. Bojí se některých lidí, občas na ně štěkne a vrčí. Jak bych to ale řekla, je to spíše tak něžně ne příliš hlasitě, spíš tak pro sebe. S tímto ale celkem úspěšně bojujeme, trénujeme hrou "Podívej se na", Problém spíše nastává s některými psy. Svých známých pejsků se nebojí a i si ráda pohraje, dále plemen, která jí jsou podobná, je Coton de Tulear a klidných nebo starších pejsků. Jakmile ji překvapí pes velký nebo rychlý akční, začne před ním utíkat. To většinou pejsky vyprovokuje a začnou ji honit. Možná kdyby zůstala v klidu, tak si ji pes jen očichá a nechá ji. Ona nezačne hned přímo utíkat, ale spíše se za mě schovávat, ale pak nevydrží, když ji pes nenechá, což někdy nedokážu uhlídat, jak se k ní dobývá.
Snažím se většinou si stoupnout mezi ně a ona začne běžet pryč, což psa vyprovokuje a běží za ní, dokud si ho páníček nechytne nebo neodvolá. Fenka je poslušná na zavolání přiběhne, jenže pes který ji ho ní, většinou zase běží za ní, takže ona zase odběhne. Pokud je na volno, probíhá to, jak jsem napsala, pokud je na vodítku, tak se pak obtáčí kolem mě. Týká se to samozřejmě při setkání se psy, kteří jsou na volno a mohou k ní přiběhnout. Pokud je pes i větší na vodítku, někdy se odváží si ho i očuchat, asi ví, že má jistotu, že ji nemůže více obtěžovat.
Držím se rady, pokud to jde, takovým to situacím se vyhýbám, aby si toto svoje chování nezafixovala a neprohlubovala. Pokud vidíme většího psa nebo takového u kterého mám obavy, že je moc divoký včas, přejdu na jinou stranu apod. Ale na sídlišti nás kolikrát někdo překvapí a nelze se takovým střetům úplně vyhnout. Pejsek vyjde z poza rohu nebo nás doběhne apod. Jinak chodíme pravidelně 1x týdně na agility a cvičák, tam je situace lepší, s pejsky se zná.
Prosím, máte někdo radu, jak se k tomuto problému postavit. Jak by se dala situace zlepšit, aby fenka získala větší důvěru k ostatním pejskům a neutíkala. Nemusí si hrát, myslím, že by kolikrát stačilo, aby je ignorovala a psi by ji pak neměli důvod ji honit. Její chování je často k "lovu". A hlavně, jak se mám já v této situaci zachovat, pokud pes fenku už honí?
Bohužel se nám to stává poslední dobou docela často. Je nějaká možnost, jak fence ukázat, naučit ji, že není třeba se tolik ostatních psů bát?
Moc děkuji za rady.