marek napsal(a):
Zdravím.

Veľmi sa mi páči veta : „příroda namíchala barvy nejlépe „ :- )
Amadiny Gouldovej chovám s rôznymi prestávkami, prvé som mal detstve potom na začiatku 90-tich rokov a s menšou prestávkou zase v posledných rokoch .
Skúsenosti sú jedna vec, tie musí každý chovateľ nazbierať zo svojej praxe a ďalšia vec sú teoretické vedomosti. Pokiaľ sa chce človek chovu venovať zodpovedne, mal by veľa čítať a pokiaľ je možno, tak aj zahraničnú literatúru, kde je technológia chovu zvyčajne trošku iná, ako u nás. Len sumár vlastných odskúšaných poznatkov a teoretických vedomostí vedie k úspešnému chovu, teda k chovu, kde chovateľ vie čo robí, prečo to robí a k čomu a ako sa chce dopracovať. Pokiaľ to má byť chov, u ktorého ide aj o nejaký štandard, tak je dobré mať vedomosti z genetiky, čo u amadin Gouldovej pokladám za dôležité, vzhľadom na to, že je tam veľa mutácií a ich nesprávne párenie môže viesť postupne k degenerácii. Ale sú dôležité ako som spomínal aj na to, aby chovateľ nemusel robiť len niečo od „ oka“ keď si to môže vypočítať a potom cielene robiť párenie.

Strúhanku ako ste spomínali si pripravujem sám a tu je recept ( mierne doplnený), tak, ako bol v článku a ktorý dlhé roky úspešne používam a keď som mal relatívne veľký chov ryžovníkov, používal som ju aj pri nich :
„Používam na tvrdo uvarené slepačie vajíčko. Voda musí vrieť aspoň 25 min, ale občas nechávam aj viac. Vajíčko sa postrúha na jemnom strúhadle. Pridávam na jemno postrúhanú mrkvu v pomere cca 60 % vajíčka 40 % mrkvy. V lete pridávam menšie množstvo na jemno pokrájanej žihľavy, v zime pridávam trochu rozdrvenej sušenej žihľavy ( nie je nutnosť ju pridávať) . Celé to posypem strúhankou, a opatrne premiešam tak, aby zmes bola sypká a nelepila sa veľmi.
Strúhanku si pripravujem doma nasledovne : 1,5 dielu( môže byť aj viac) dobre usušených rohlíkov na jemno zomletých ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých piškót ( mlynček na orechy) , 1 diel na jemno zomletých ovsených vločiek ( mlynček na mak) , 1 diel sušených pšeničných klíčkov ( dajú sa kúpiť v potravinách) celé to spolu premiešam a potom používam pri príprave vaječnej miešaniny. Zmes si treba odskúšať, ak by ju vtáky brali málo, treba dať menej pšeničných klíčkov „
Ovšem, nieje to Písmo sväté , len návod, alebo zloženie , ktoré sa osvedčilo mne, musíte si odskúšať vlastné pomery.
Podstata je tá, že musí byť vždy čerstvá, lebo najmä piškóty podliehajú dosť rýchlo skaze a v chladničke do seba nasajú veľa vody, tak isto aj klíčky. Pokiaľ nieje čerstvá, vtáky ju prijímali len obmedzene a je tam aj riziko plesní, takže radšej si nechajte v chladničke polku vajíčka a pripravte na druhý deň vaječnú miešanicu čerstvú. Veľa času to nezaberie a máte väčšiu istotu, že sa v nej nenamnožili plesne a konzistencia vaječnej zmesi z chladničky nikdy nieje taká, ako keď je čerstvá a preto ju vtáky ani dobre neprijímajú.

Na priemyselne vyrábané vaječné zmesi mám svoj názor a nieje práve najlepší, ale je to však vec skúseností a toho, či si človek väzme na seba to riziko. Ja ich nepoužívam, i keď viem, že sú chovatelia, ktorý s nimi majú dobré skúsenosti. Ovšem podľa mňa, čerstvé vajíčko je čerstvé vajíčko.

Mravčie kukli dostanete kúpiť na burze sušené. Ich zbieranie v prírode je zakázané, lebo pokiaľ viem, mravce , ktoré by prichádzali do úvahy a všetky ich životné štádiá sú chránené. Sušené kukli sú však dosť drahé. Dajú sa tiež nahradiť sušenými dafniami, alebo inými potvorkami, ktoré dostanete kúpiť v akvaristike. Pozor však na možné plesne, ktoré by mohli byť pre organizmus malého vtáka fatálne. Je možné kúpiť aj sušený hmyz pre hmyzožravé vtáky a ten do vajíčka pridávať. Dá sa kúpiť na burzách, alebo fungujú až aj internetové obchody. Tu je jedna z adries : http://eshop.amazonia.cz/ceniky.php3?UID=2005090313172284.47.20.99

V Čechách a tým skorej na Slovensku nieje na trhu nijaká príručka na chov amadín Gouldovej. Ja ne jednej pracujem, chce to však viac času a to najmä z dôvodu dostatku kvalitných fotografií, ktoré si musím postupne fotiť tak, ako sa mi preperujú mutácie, alebo si nejaké u priateľov nafotím. Keďže chcem, aby bola čo najkomplexnejšia, vrátane genetiky, farebného chovu a fotografií čo možno najviac mutácií, chce to čas.
Chovám samozrejme aj prírodne sfarbené vtáky. Ak to bude aktuálne , potom sa dohodneme.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

Tak vidíte, jak jsem Váš recept časem popletl (možná něco i záměrně upravil).

Na burze jsem mravenčí kukly ještě nikdy nehledal. Vím, že právě na amazonia.cz je nabízejí, ale jsou hodně drahé a navíc jsem již několikrát četl, že ptáci o sušené moc zájem nemají (ani namočené několik chovatelů nedoporučovalo). Tam, kde jsem já čerpal informace, bylo všude psáno, že je zakázané lovit pouze lesní mravence (tuším rodu Formica). U nás měli právě na zahrádce hnízdo (dosti velké) po ovsem, který pěstuji pro papoušky, ale zaváhal jsem a po dešti tam již není jediný mravenec.

Posledním odstavcem jste mne potěšil asi nejvíc. Konečně někdo hodlá o těchto nádherných ptáčcích napsat celou knihu. V žádném případě neočekávám, že byste ji měl v nejbližší době hotovou - fotit ptáky musí být hodně obtížné (už jen sehnat "fotogenický kus", pak ještě musí zapózovat). Nicméně právě komplexní knihu bych velice uvítal. Přestože se mi u AG mutace ještě nelíbila žádná (snad kromě běloprsé, jinak stejné jako přírodní), určitě to chce takovou knihu udělat se vším všudy, případně též se standardem. Standardy osobně prakticky neuznávám. Vznikají často pěkní jedinci, ale za jakou cenu. Nevím, zda jste byl někdy na stránkách (českých) chovatelů výstavních andulek - jsou tam vyfoceny "chryzantémy" (jedinci zdegenrovaní příbuzenskou plemenitbou). Ideální by podle mne byl je přirozený výběr, čehož se v praxi často obtížně dosahuje (zejm. u mne doma - chov hlavně v klecí). Ovšem vždy se snažím mít co největší jistotu nepříbuznosti ptáků. Třeba své agapornise jsem kupoval téměř každého jinde.

S pozdravem Tomáš Frýba.

marek napsal(a):
Neviem presne o akom dvojnásobnom množstve hovoríte. Ak sa na niečo konkrétne odvolávate, bolo by dobré citovať.
Zásada je tá, že každý chovateľ si musí nájsť svoj spôsob výroby a zloženia vaječnej miešanice a to podľa toho, čo sú jeho vtáky ochotné akceptovať. Neexistuje univerzálne pravidlo , len postupy, ktoré u jedného chovateľa môžu byť vtákmi akceptované a u iného sa musí pristúpiť k zmene.
To sa týka aj hniezdneho materiálu, búdok, klietok a všetkého ostatného. Existujú síce osvedčené veci, avšak nikto nemá rovnaké podmienky v chove a preto rady musí brať v určitom intervale.
Napríklad u mňa sa neosvedčilo používanie kokosových vlákien ani sisalu, lebo sa do neho vtáky občas zachytili pazúrikmi ( prstami na nohe) a stalo sa to aj u mláďat, kde sa im následne vykĺbila noha a zle rástla. Preto používam na hniezdenie len dlhé tenké seno. To isté je aj s dĺžkou hniezdneho materiálu, pokiaľ som používal krátke vlákna, nikdy si nevystlali búdku pekne, keď som však začal používať dlhé tenké seno, bola väčšina búdok ukážkovo vystlatá. Aj to však záleží od konkrétneho páru. Často si búdku vystelú po bokoch dokonale a urobia si aj klenbu, ovšem dno nechajú na určitej časti holé. To však neznamená, že by som neodporúčal používanie týchto materiálov, len som písal, že mne sa neosvedčili.
Dá sa len zopakovať, že je to o skúsenosti a možnostiach v konkrétnom chove. Nieje možné všetko kopírovať.

Veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

To samozřejmě a určitě to neměla být kritika.

Jde o to, že jste ve svém článku o AG psal, že místo strouhanky používáte směs (teď nebudu citovat přesně) cca 1díl klíčků, 3 díly rozemletých ovesných vloček, 3 díly rozemletých piškot a 5 dílů strouhanky. (Ty díly uvádíte trochu jinak, ale poměr je takový. Články Vám vycházejí v Nové Exotě - nemám ji po ruce, četl jsem to v knihovně)

Na diskuzi jste kdysi později doporučoval 2 díly klíčků. Mně se tato směs (resp. ta původní) zalíbila a dával jsem ji proto všem svým chovancům. Ovšem třeba u rýžovníků a holoubků diamantových se mi zdá, že vede i 1 díl klíčků k nadměrné aktivitě. Je to zřejmě tím, že holoubci a rýžovníci jsou u chovatelů často zvyklí na velmi skromné podmínky. Musím se přiznat, že ve své nerozvážnosti chovám též papoušky, což se ukazuje pro byt naprosto nevhodné, přestože jsem letos od dvou párů agapornisů odchoval 6 mláďat (4 a 2) z prvního hnízda (z druhého by se měli asi od pondělí líhnout). Navíc chci ještě podotknout, že všem dělám jednu vaječnou míchanici. Dělám ji na dva dny, což se Vám určitě líbit nebude, a přesto ji nespotřebují - snad pouze v případě, že jsou mláďata ve více hnízdech. Nějak jsem si nezvykl na půlení vajíčka a použití druhé poloviny další den. Míchanici nechám do druhého dne v lednici v misce uzavřené igelitovým sáčkem. Na tak malé množství by se mi obtížně odhadovala mrkev. Pokud mají ptáci velkou spotřebu míchanice, pak ji dělám každý den novou (vždy z jednoho vejce).

Občas koupím na burze suchou míchanici (zkoušel jsem Orlux a CéDé), ale dávám ji spíš jako přídavek, nikoli jako náhradu čerstvé. Přece jen si myslím, že staré sušené vejce není to nejlepší. - třeba se pletu

A ještě mne zajímají mravenčí kukly. V první řadě vůbec nevím, jak se z nich líhnou mravenci - zda se nemůže stát, že se vylíhnou po přinesení domů. Vzhledem k tomu, že jsem v knize (tuším v knize R. Víta) četl, že v odbobí hnízdění loví v přírodě termity, měla by to pro ně být zajímavá náhražka. Případně uvažuji podávat i mravence, ale jedině snad vložené do misky a s ní ještě do misky s vodou, aby se nemohly rozutéct.
Dále dostali klásky nedozralého senegalského prosa, ale těch si zřejmě nevšímají.

Hnízdní materiál musím vysledovat (který je bude zajímat).

Děkuji Vám za názory a zkušenosti.

Jinak jsem se Vás chtěl zaptat, pane Buranský, jak dlouho již AG chováte. Zdá se mi totiž, že máte hodně zkušeností. Píšu to proto, že v ČR zřejmě neexistuje kniha zaměřená na amady Gouldové (nevím, jak je tomu na Slovensku - bydlím v severních Čechách). Tak mne napadlo, jesti neuvažujete o napsání nějaké. Je otázkou, zda by to vůbec bylo pro nějakého nakladatele zajímavé. Přece jen se AG nemohou zatím rovnat počtu chovaných zebřiček ap.

Jinak vím, že jste inzeroval odchovy, nevím jak přesně jste na tom s přírodně zbarvenými ptáky. Já jsem amatér, a chovám tudíž jen to, co se mi líbí. A zejm. u AG si myslím, že "příroda namíchala barvy nejlépe". Letos bych se těžko dostal na druhý konec republiky, ale do budoucna je to jistě zajímavé pro změnu krve.

Rovněž Vám přeji mnoho úspěchů.

chito napsal(a):
Dobrý den!
Přejít na chov AG samostatně Vám mohu ještě jednou jen a jen doporučit a k takovém rozhodnutí poblahopřát! Své zkušenosti jsem na moderované, ale i nemoderované diskusi k tomuto problému již několikrát popsal a stejný názor jako já zastává vícero chovatelů, s kterými jsem se měl možnost o tomto problému bavit! Volil bych proto úplně samostatný chov, po jednom páru na chovnou klec!
Pokud jste navštívil stránky o chovu AG nedávno doplněné o sekci hnízdění, pak je velmi pravděpodobné, že jste byl na stránkách, které v posledních týdnech připravuji se svým kolegou a kamarádem ( musím tak jen poopravit mírnou chybičku,nejde o mé stránky,stránky jsou vlastněny mým kamarádem, mé jsou jen texty, které by mě byly naprosto k ničemu, kdyby mi kamarád neumožnil je na své stránky vkládat ) ,tam pak opravdu sisál jako vhodný hnízdní materiál zmiňuji! Převážně jej kupuji na burzách, nebo kupuji sisálový provázek (přírodní),který potom rozplétám a stříhám na cca 10 –12 cm kousky! Tento provázek většinou kupuji v Domácích potřebách, kde býval většinou bez problémů k mání ( momentálně nevím, protože jsem si nakoupil cca před rokem a půl do zásoby a tak jsem jej po tuto dobu vůbec nekupoval )!
Do hnízdních budek materiál předkládám v předstihu hlavně z toho důvodu, že AG nejsou jako celek moc velcí stavitelé, chci jim tak usnadnit práci a jak jsem si všiml, pouštějí se rychleji do stavby hnízda a mají rychleji postaveno, než když jim takto nevypomůžu! Hnízdní pud v nich spíše probouzí předložení stavebního materiálu na dno klece!
Do hnízdní kondice můžete ptáky dostat předkládáním vaječné míchanice,naklíčeného zrní ( zde ovšem velký pozor na správný postup při nakličování, aby nedošlo u AG z důvodu špatného postupu při nakličování např. ke vzniku megabakterióz, výskytu plísní atd., které jsou pro tyto ptáky skoro vždy smrtelné ), dále např. pšeničnými klíčky, které snadno zakoupíte v prodejnách se zdravou výživou, zeleným krmením! Čím je strava pestřejší, tím lépe! Moučné červy nepředkládám, od jejich zkrmování jsem upustil, protože ptáci dost často trpěli zácpami, i když jsem červů podával jen velmi malé množství! Ani jiný živý hmyz nezkrmuji ze stejného důvodu jako Vy, bydlím také v panelovém domě! Ovšem podávám hmyz sušený, buď samostatně, nebo přimíchaný do vaječné míchanice.
Osvětlení mám vyřešeno časovými spínači a jen upravuji čas vypínání a zapínání podle toho, jak se zkracuje, či prodlužuje den!
Co se týče harmonizace páru, je velmi pravděpodobné, že pár který se k sobě chová tak, jak jste popsal spolu zahnízdí a vyvede potomstvo, ovšem jedním dechem musím dodat, že je to pravděpodobné, nikoliv jisté! AG jsou ptáci, které mají velké sociální cítění, proto není velký problém takové chování, jaké jste popisoval u nich pozorovat, jistotu harmonizace získáte, až danému páru předložíte hnízdní budku a stavební materiál, tam se pak projeví, jak na tom daný pár je nejlépe! Pokud by delší dobu neprojevovali o budku zájem, pak to může mít právě ten důvod, že pár neharmonizuje,nebo také že nedosáhl hnízdní kondice, to už musíte posoudit sám podle toho, jak se ptáci zrovna chovají!
I přes to, že jsem se snažil ve své odpovědi snažil obsáhnout vše, musel jsem leccos zkrátit, abych nebyl až moc upovídaný, proto doufám, že jsem na nic nezapomněl :o)) !
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda @ seznam.cz

Opět děkuji.

Reakce na příspěvek pana Buranského je vlastně i reakcí na Váš příspěvek. Do vaj. míchanice klíčky přidávám - v podstatě přesně podle poměru, který pan Buranský doporučoval ve smév článku (proč objevovat něco, co již někdo objevil). Ale později začal doporučovat dvojnásobné množství a s tím u některých jiných druhů (rýžovníci, holoubci diamantoví), nemohu souhlasit, neboť je to podle mne příliš stimuluje k hnízdění.

Vraťme se ještě k AG - jako hnízdní materiál jsem jim předložil kokosová vlákna a nějaké seno, nic jiného nemám. Psineček, všude doporučovaný R. Vítem, jsem asi prošvihl a již jej nemám kde natrhat. Asi jim dám trochu kokosových vláken na dno budky.

marek napsal(a):
Zdravým.
Voliéra o veľkosti akú píšete a druhy, aké do nej uvažujete by bola vhodná skorej ako okrasná, než ako odchovná. Ak aj v nej budete odchovávať, výsledky nikdy nebudú také, ako keby ste uvažované druhy vtákov chovali po pároch v klietkach. Okrem toho stačí, aby sa v nej našiel jeden „ nezbedník“ a ten bude vyrušovať pri hniezdení ostatných vtákov, alebo im ho aj prekazí. To však neznamená, že by mal mať človek menšiu radosť s prípadných odchovov, práve naopak.
Vtáky, ktoré ste sa rozhodli chovať v spoločnej voliérke sú zrnožravé. Preto podávanie vaječnej miešanice , ktorá sa vlastne podáva ako náhrada za živočíšnu potravu, je mimo obdobia toku a kŕmenia mláďat zbytočná, vzhľadom na zaťažovanie pečene až nevhodná.
Zrnožravé vtáky, mimo spomenutých období, živočíšnu potravu prijímajú len minimálne a preto sa vám môže zdať, že miešanicu, ktorú im predkladáte neprijímajú. Na ich dobrý štart do chovnej sezóny je lepšie podávať zrno v mliečnej či voskovej zrelosti, alebo naklíčené.
Okrem toho, nepreháňal by som to s vajíčkom, , či už uvareným doma, alebo priemyselne vyrobenou vaječnou miešaninou mimo toku a kŕmenia mláďat. Lebo ak sú na ňu vtáky zvyknuté a berú ju počas celého roka, len zbytočne priberajú a tým sa nemusia dobre dostať do rozmnožovacej aktivity, alebo pre tučnotu nemusia mať dobrú oplodnenosť znášky.
Zloženie vaječnej miešanice je individuálna vec a to ako ju vtáky berú sa naplno ukáže až pri odchove mláďat. Pri doma vyrobenej je veľmi dôležitá jej konzistencia, alebo ak je veľmi suchá po strúhanke, alebo naopak, veľmi mokrá, vtáky ju môžu odmietať. Každý chovateľ si musí nájsť svoj spôsob prípravy podľa toho, čo jeho sú jeho vtáky ochotné akceptovať. Nezanedbateľné je aj to, na akú miešanicu, boli vtáky zvyknuté u predchádzajúceho chovateľa.

Pozdravujem a želám veľa úspechov.

marekburansky@stonline.sk

Mě v podstatě nejde o nějaké početné odchovy, ale nějaké bych přece jen mít chtěl. Dokonce netvrdím, že bych nutně musel mít ve voliéře 5 či více párů AG. To není nutné. Šlo v podstatě o to, k tomu se přiznávám, že jsem si koupil amadiny diamantové místo AG u chovatele, který ještě loni AG úspěšně odchovával a letos nemá už ani jednu, abych ho neotravoval zbytečně. A u amadin diamantových se zdůrazňuje nutnost proletu a já je zatím mám jen v klícce 70x70x50(výška)cm.

--- Zrovna teď pozoruji u AG "nové divalo": sameček otočen k samičce pozpěvuje a velmi rychle poskakuje na bidélku. ---

Zrní v mléčné zralosti podávám, ikdyž už spíše zbytky - mám zaseto v poměrně špatné půdě (spíš písek, a to jen slabá vrstva - všude pod povrchem je břidlice) - zřejmě proto je proso asi jen 10 až max. 25 cm vysoké. Senegalského prosa mi vyrostlo cca 5 klasů, u zbylých 10 lze mluvit jen sotva o klasech. O lesknici v klasech, zdá se, ptáci moce zájem nemají (asi si ji neumějí dostat ven z klasů). Jinak sem tam dostali nějaký ten plevel. Zeleného krmení dostávají rovněž málo - na chatu se dostanu málokdy a u nás ve městě nemám odvahu cokoli trhat. Vaječnou míchanici dávám právě proto, že je chci připravit do hnízdní kondice.

Klíčit pro AG mám strach! Málokdy se mi podaří propláchnout klíčené zrní více než dvakrát denně, a to si myslím, nestačí. Vždy je již trochu cítit a přestože se snažím proplachovat co nejdůkladněji, podávat to AG mám strach. Navíc jsem jim naposledy naklíčené dal, ale nejsem si jist, že by něco zmizelo.

Dále je otázkou, jaké krmení jim podávat obecně. Zatím jsem to řešil kupováním extrémně drahé směsi vitakraft ze zverimexu, kterou jsem raději ještě denně profoukl, ovšem krmit takto mi přijde hodně drahé. Známý, od kterého AG mám, krmí ve třech miskách - žluté proso, zelené proso, lesknice. Zrní koupil přímo od nějakého zemědělce nebo na burze. Problém je, že mně se zatím vždy podařilo na burze koupit zrní s velkým množstvím prachu. Stojím teď před otázkou, zda koupit drahou směs Prestige, či nikoli.

Jinak Vám samozřejmě děkuji za odpovědi.

majna napsal(a):
Dobrý den, já mám ve voliéře cca 2,2x1,4x1,6 dšv která je venku modroušky rudoocasé,motýlky rudouché,pásovníky dlouhoocasé, holoubky diamantové, amady tříbarvé,chůvy,kubánky malé, měl jsem tam i rýžovníky šede a bez jakýchkoli problémů, a ještě křepelky čínské, tyto druhy se snáší naprosto v pořádku a bez náznaků jakékoliv agrese, co se týče holoubků diamantových tak ti hnízdí bez jakýchkoli problémů a nikdy nenapadají ostatní ptáky ani když jsou v těsné blízkosti hnízda nebo když tam zahlížejí, další možnosti jsou různé druhy měkkožravých chovu zdar majna

Vám, Majno, rovněž děkuji za názor. Obecně se ukazuje, že chov a odchov více párů (zřejmě nejen drobných exotů) v jedné voliéře je problematický.

Co se týče holoubků, letos mi hnízdili pořád a měl jsem problém je zastavit, ale mláďata odchovali jen dvě (z toho jedno ještě uhynulo, ale to již nebylo jejich péčí - příčinu netuším, sourozenec za stejných podmínek prospívá dodnes). V předchozím hnízdě se jim vylíhlo jedno mládě, které uhynulo ještě týž den, kdy se vylíhlo. Jinak tříkrát nic nevyseděli, z toho dvakrát ani nezasedly - byli ještě příliš plaší (samička snesla vejce hned druhý den poté, co jsem je koupil).

chito napsal(a):
Dobrý den!
Jen velmi stěží se dá chování ptáků předvídat dopředu a dávat je tak za obecně platné! Sám jsem kdysi pozoroval u jednoho chovatele, ovšem ve venkovní voliérce skupinku hnízdících ptáků ve složení guldy,diamantové,pásovníci,rýžovníci! Voliérka byla jen o něco málo větší, než ta Vaše bytová, chovatel tam měl umístěny 3 páry od každého jmenovaného druhu a přesto se mu skvěle dařily odchovy a nepozoroval žádné problémy! Ná základě toho, co jsem viděl u něj jsem v podobném složení zkoušel ve své bytové voliérce, ovšem úspěchy v podobě odchovů byly velmi slabé, možná by se dalo říci mizerné! Guldy hnízily minimálně, pásovníci vůbec, snad jen diamatky se v této voliérce cítily jako doma a vyváděly bez problémů mladé, nutno však říct, že si vybojovaly respekt ostatních ptáků a svůj životní prostor! Rozruch nejvíce působily šarvátky mezi diamantkami a zebřičkami, které jak jsem již zmínil jsou velmi zvědavé a rády lezly jiným druhům do hnízd!
Celkem dlouho jsem pak v hejnu nechával hnízdit jen guldy, opět však musím říct, že i když páry hnízdily, agresivitu jsem nepozoroval, tak se jim daleko lépe v hnízdění dařilo, když jsem přešel na způsob, kdy je každý hnízdící pár v jedné bednové kleci sámostatně!
Přidám ještě zkušenost mého kamaráda ( bohužel dnes již zesnulého ), který v bytové voliérce podobných rozměrů té Vaší odchovával ptáky ve složení guldy, pásovníci dlouhoocasí ( ten tam však měl umístěn vždy jen jeden pár, samečci se jinak napadají a podle jeho zkušenosti i ve větší voliérce ) zebřičky a rýžovníky! Umisťoval budky do zůzných výšek voliéry, dával jich tam vždy větší množství než bylo ptáků,dával je do různých vzdáleností od sebe, budky byly také různých rozměrů! Jak jsem již zmínil, hnízdění míval bez problémů a rád jsem k němu chodil pozorovat jak jednotlivé páry vyváděly mladé!
Co se týče rýžovníků, tak i když byli větší, než ostatní ptáci, např. guldy, pozoroval jsem jen občasné šarvátky o pamlsky, jako bylo např. senegalské proso v klasech, to rýžovníci milovali a byli po předložení vždy u něj první, dokud neuspokojili svůj hlad, tak jen málokdy pustili na klasy jiné ptáky ( zde pomohlo rozmístit jich více po voliérce a problém se eliminoval na minimum ), jinak jsem problémy nepozoroval, ryžovníci si žili po svém a ostatní ptáky nechávali v klidu!
Co jsem chtěl tímto poměrně dlouhým a místy asi až nudným příspěvkem říci? Chtěl jsem jen říct, že jen stěží bude obecně platit, co ve voliérce spolu může být a co ne! Jistě, u některých druhů je přímo předpoklad nedávat je pospolu ( a. tříbarvé a červenohlavé -mohlo by dojít k nežádoucímu mezidruhovému křížení, různé druhy pásovníků - bývají na sebe agresívní atd. ), proto je asi nejlépe z počátku experimentovat a snažit se k sobě dávat takové druhy, které jsou mírnější povahy a agresivitou se projevují minimálně!
Bohužel k holoubkům Vám nic neřeknu, sám jsem je nechoval a ani nikdo z mých kamarádů si nevzpomínám, že by je měl ve voliérce s takovým osazenstvem jako máte Vy! Snad jen malý dodatek, že jsem kdysi kdesi viděl na netu foto, kde holoubci hnízdili přímo vedle budky s hnízdícím párem a. gouldových! Bohužel jsem však zapomněl, kde to bylo a tak Vám zde ani nemůžu nechat link, aby jste se na dané foto podíval!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L Brno goulda@ seznam.cz

Dobrý den ještě jednou a děkuji za obsáhlé informace.

Protože přece jen stojím o odchovy (ikdyž letos jsem u rýžovníků přál poloviční úspěch), zřejmě jste mne přesvědčil, abych AG choval samostatně.

Zřejmě jsem četl teď opět Vaše stránky (zřejmě nedávno doplněné o rubriku o hnízdění) a všiml jsem si, že rovněž doporučujete sisalová vlákna. Potřeboval bych vědět, kde je sháníte a jak je poznám. V OBI jsem kdysi sehnal na radu známého jen vlákna kokosová. Dále uvádíte, že jim při stavbě hnízda vypomůžete zanesením nějakého materiálu do budky. To je docela zajímavé - pokud obsazují hnízda např. po papoušcích, mohlo by to částečně vyvolat hnízdní pud (musím to na ně zkusit).

Dále mne zajímá, čím jim před hnízděním zpestřit stravu. Zatím jim dávám vaj. míchanici podobnou receptům, které jsem začátkem roku četl v článcích pana Buranského, ale zdá se, že o ni vůbec nemají zájem. Poslední dobou často vynechávám vejce a dávám jen strouhaný tvaroh (který většinou přidávám i s vejcem) kvůli předávkování vařeného bílku, jak se o něm zmiňuje některá literatura (tuším pan R. Vít). Moučné červi rozhodně není problém podávat, ale vzhledem je jejich jedovaté kůži a jejich velikosti, nevím, zda jsou vhodní. Ostatní hmyz těžko. Přece jen bych nerad, aby se mi něco rozlezlo v paneákovém bytě.

Další problém bude s osvětlením, hlavně se zhasínáním a rozsvěcováním. Asi to budu muset vyřešit nějakým reostatem a jeho řučním ovládáním. při zhasínání ve dne by nemělo tolik vadit náhlé vypnutí světel.

Dále je otázkou, zda bude pár harmonizovat. Nebyl totiž sestaven přirozeným výběrem. Byli k sobě dáni roční jedinci. Takovýto pár jsem vyměnil se známým. Jinak sameček začal zpívat cca po 5 dnech od přinesení domů (až si zvykl na nové prostředí). Jednou jsem jej viděl vibrovat hlavičkou, ale bohužel jsem je vyplašil. Jinak spí na jednom bidélku blízko sebe, jednou dokonce přitisknuti k sobě.

Amadiny diamantové dám zřejmě do klece s holoubky diamantovými a přemýšlím ještě o páru zebřiček pestrých. Konec konců, pokud neodchovají, nebude mi nijak zvlášť vadit, ale od AG bych odchovu chtěl docílit. Klec je velká 140 (délka) x 70 (hloubka) x 50 (výška). Voliéru zřejmě nechám hlavně na prolet mladým.

chito napsal(a):
Dobrý den!
Choval jsem v bytové voliérce pospolu amadiny gouldové, pásovníky dlouhoocasé, zebřičky, rýžovníky, Vámi zmiňované a. diamantové a některé další ptáky! Musím však podtrhnout, že choval, nikoliv odchovával ( v hejnu,tedy společně ve větším počtu jsem odchovával jen amadiny gouldové), ptáky z této společné voliérky jsem raději nechával hnízdit samostatně! Hlavním důvodem byly zebřičky, které byly velmi zvědavé, stále lezly jiným druhům ptáků,ale i mezi sebou do hnízd, kradly si stavební materiál a byly poměrně hašteřivé, amadiny diamantové pak byly v době hnízdění vyloženě na ostatní obyvatele klece zlé! V době mimohnízdní jsem však žádné projevy agresivity, nesváru nepozoroval a soužití ptáků bylo v naprosté pohodě!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

Ještě dlužno dodat, že celá kolonie by se měla snášet i v době hnízdění. Tudíž je otázkou i počet párů amad Gouldové na zmiňovanou velikost voliéry a to, zda je vhodné či nikoli přidat k nim jeden pár holoubků diamantových, který rovněž mám (letos mi odchovali 2 mláďata, ale jedno nakonec uhynulo již samostatné).

chito napsal(a):
Dobrý den!
Choval jsem v bytové voliérce pospolu amadiny gouldové, pásovníky dlouhoocasé, zebřičky, rýžovníky, Vámi zmiňované a. diamantové a některé další ptáky! Musím však podtrhnout, že choval, nikoliv odchovával ( v hejnu,tedy společně ve větším počtu jsem odchovával jen amadiny gouldové), ptáky z této společné voliérky jsem raději nechával hnízdit samostatně! Hlavním důvodem byly zebřičky, které byly velmi zvědavé, stále lezly jiným druhům ptáků,ale i mezi sebou do hnízd, kradly si stavební materiál a byly poměrně hašteřivé, amadiny diamantové pak byly v době hnízdění vyloženě na ostatní obyvatele klece zlé! V době mimohnízdní jsem však žádné projevy agresivity, nesváru nepozoroval a soužití ptáků bylo v naprosté pohodě!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

Děkuji Vám za odpověď. Rovněž i Vám přeji mnoho úspěchů.

Jen mne překvapuje, že jste tam přidal i rýžovníky. Ty sice mám teď rovněž, ale do společné voliéry s daleko menšími (amadami Gouldové, am. diamantovými, ap.) bych si netroufl je dát.

Jinak se mé obavy potvrdily - "guldy" + "diamantky" nejdou k sobě.

wolfik napsal(a):
Také jsem měl holoubky diamantové a myslím , že u mě houkal jen samec samice se nijak zvukově neprojevovala také samec docela často rozevíral ocas na samici.

S chovem holoubků jsem začal právě letos a odhadovat pohlaví podle fotografie - na to si opravdu netroufnu.

Ale myslím si, že samičky rovněž houkají, ale určitě méně často než samci. Zato uklánění se a rozevírání ocasu by měla být typicky záležitost samců.

mamo napsal(a):
Samice taranty a jednodenní mládě.

Rovněž Vám děkuji.

forpus napsal(a):
Jedno mládě velké v budce

Děkuji mnohokrát. Musím si na ně zkrátka ušetřit.

Dobrý den všem!

Chtěl bych se zeptat, zda někdo tušíte, jaké bych mohl do budoucna očekávat potomstvo od páru andulek:

1,0 fialová recesivní straka
x
0,1 světle modrá recesivní straka

Chtěl jsem sehnat tmavomordou strakatou samičkou, ale nakonec jsem vzal nejjistější samičku modré řady (v nabíce byla ještě šedá straka). Byl jsem rád, že jsem vůbec nějakou sehnal (kupoval jsem mláďata).

Děkuji.

forpus napsal(a):
Jsou okamžiky, které člověk často vídá, ale vyfotografovat se je podaří málokdy. Moji tirikové tovi se páří pravidelně i když krmím, ale jakmile začnu fotografovat, skončí. Teprve letos jsem je v sérii obrázků zastihl v milostnám aktu. Jen pro pořádek? z 5 vajec se vylíhla 4 mláďata, ale bohužel strašná vedra na konci května nepřežila.

Osobní prosba:

Pochlubte se nějakou fotkou svých ag. etiopských - letos šli moje finance hlavně do klecí snad si je konečně příští rok pořídím.

peky napsal(a):
Zajímalo by mě,jak udržujete a případně zvyšujete vlhkost v budkách při hnízdění.Letos se mě dost mladých nevyklubalo a uhynulo ve vajíčkách těsně před vylíhnutím

Osobně jsem u svých papoušků i drobných exotů vždy praktikoval pouhé rozprášení vody rozprašovačem. Před několika lety u pap. zpěvavých a nyní u ag. růžohrdlých, rýžovníků šedých, holoubků diamantových - zatím poměrně úspěšně (u jednoho páru ag. růžohrdlých se ale ze 4 oplozených vajec vylíhla jen dvě mláďata.) Protože bydlím v paneláku, zvláště u agapornisů se snažím "kropit" denně. Bohužel právě při denním zvlhčování u agapornisů se mi již stalo, že hnízdní materiál začal hnít. Chce to zkrátka s rozumem a vysledovat.