elsa napsal(a):
Říká se, že s agapornisem růžohrdlým je to jednoduší (myslím ochočit ho a naučit mluvit),je to prý lepší mazel než třeba fišerák nebo škraboškový.Já osobně sem ještě neměla růžohrdlého, tak nemůžu posoudit.

Díval jsem se na to znovu a je to přímo na 59. stránce uvedené knihy. Tento "mluvící" agapornis měl být ve vlastnictví jednoho libereckého chovatele (bydlím nedaleko, ale žádné chovatele z Liberce neznám).

Ještě bych se rád podělil o jednu svou zkušenost. Dnes jsem musel samičce ag. růžohrdlého odebrat vajíčka. Protože jsem to odkládal, měla jich tam již devět. Vzhledem k tomu, že šlo již o čtvrté hnízdo, byl můj zásah asi nutný. Už v předchozím hnízdě jsem jí nechal jen dvě vajíčka, aby se příliš nevysilovala. Letos mi tak odchovala celkem 11 mláďat (a kdybych neodebral ze třetího hnízda pět vajíček mohlo jich být i víc). V prvním hnízdě byla 4 mláďata ze 6 vajec (jedno vejce neoplodněné, druhé se nevylíhlo), druhé hnízdo 5 mláďat ze šesti vajec (1 neoplodněné), třetí hnízdo - 2 ml./7 (resp. 2) vajec. Píšu to proto, že nevím, jak své agapornise v hnízdění zastavit. Nerad provádím takové zásahy jako je odebírání vajec.

hovorka napsal(a):
Agapornisy nelze naučit mluvit, ale lze je ochočit. Také bývají velcí mazlíci,
vyžadují však větší chovatelskou péči, pokud zůstanou osamoceni. Samozřejmě pokud jsou odchovaní ručně daji se rychleji a lépe ochočit. Přikladám foto.

Donedávna jsem si myslel totéž, ale před několika dny jsem četl v knize pana Milana Vašíčka "Agapornisové a jejich mutace" o "mluvícím" ag. růžohrdlém (tuším v části "Chov agapornise růžohrdlého). Vlastní zkušenost nemám.

Dobrý den!

Zkuste mi, prosím, naznačit nějaké vhodné osazenstvo do "voliéry" (dlouhé cca 1,5m, hluboké cca 1m, vyoské 2m).

Určitě zde budou křepelky čínské. Dále zkuste uvážit jako základ amadiny diamantové nebo amady Gouldové. Snesli by se náhodou oba druhy pohromadě (zřejme ne)?

Zatím jsem čerpal hlavně z knihy Waltera Wienera: CPK - 444 rad pro chovatele cizokrajného ptactva. Zajímají mne i jiné - Vaše - zkušenosti. Jedná se o voliéru v paneláku (celý rok teplo).

Děkuji.

tf napsal(a):
Hezký den!
Pokud máte tolik proletovaček, pak to nepochybně bude dostačující. Já bych zřejmě jako proletovačku použil klec délky 140cm, hloubky 70cm a výšky 50cm nebo dříve zmiňovanou voliéru.
Průmyslovou míchanici mám koupenou jen na zpestření jídelníčku a včera mi známý říkal, že on ji někdy přidává do klasické míchanice, samotnou ji nepoužívá.

Ještě k mým AG - dlouho se na budku ani nepodívali, ale včera se najednou o ni začali zajímat (nejprve si samička sedla nahoru, po chvíli ji začala zkoumat bidélka, později též sameček - uvidíme, jak to dopadne).

Děkuji všem za odpovědi.

Všem spoustu chovatelských úspěchů a radosti z chovu.

Tomáš Frýba

Ještě na doplnění pro všechny zúčastněné. Zadařilo se a mám v tuhle cvhíli tři zdravá mláďata AG ze třech vajíček. Jsou asi 2 až 3 týdny vyétlá z budky. V budce je další vajíčko, ale asi 3-4 dny se na tom nic nemění. Rád bych je vyfotil, ale ještě jsem se nějak nezmohl na digitální foťák. Pro všechny, kteří mi radili, to ovšem není nic nového, takže o nic nepřijdou.

spixa napsal(a):
Já chovám agapornise a zvlhčování provádím tím způsobem že při raním krmení vstříknu malou stříkačku vody do budky. Tak aby ale voda nestekla na vajíčka. Stímto způsobem nemám problémi a odumírání embrií jsem na 98% zamezil.

Takto jsem kdysi postupoval u pap. zpěvavých s dobrými výsledky, ale u agapornisů, u nichž se často zdůrazňuje zvýšená potřeba vlhkosti, jsem preventivně vždy svrchu zvlhčil celou budku a jěště roprášil trochu vody mimo vejce (cca jednou týdně, i méně) dokonce na vejce, což ani nevím jestli je vhodné či nikoli.

hicks napsal(a):
Zajímalo by mě co je pro Vás přijatelná cena? Deset korun?

Pokud chcete brát chovatelství vážně a chcete být dobrá chovatelka, tak by Vám mělo být jedno kolik za papoušek dáte.

Samozřejmě chovatelé prodávají jenom přijatelně a to je 60 Korun a výš. Pokud chcete, tak si zajděte do zverimexu, tam Vám je prodají za 100-120 Korun. Takže pokud bych si měl vybrat, tak bych měl jasno co je přijatelnější.

A jen pro upřesnění. Samozřejmě v žádném svazu být zaregistrovaný nemusíte.

Omlouvám se za zbytečnou poznámku, ale to jsou ve Vašem kraji asi hodně levné zverimexy - u nás jsou někde až 2,5 tak drahé, než píšete.

chito napsal(a):
Dobrý den!
Nedá se snad obecně říci, že AG jsou špatní letci, spíš je to problém kondice daného ptáka! Také já mám ve svém chovu ptáky, kteří toho mnoho nenalétají, stejně jako letce, které po případném utěku z klecí je opravdu problém chytit! Co mám možnost pozorovat a vysledovat, řekl bych s trochou nadsázky, že je to stejné jako u lidí, někteří mají rádi pohyb, někteří ne, stejné je to asi u AG a jiných ptáků! Jinak si neumím vysvětlit, proč při naprosto stejných podmínkách jeden pták létá jako dravec a druhému to moc nejde! Ovšem musím dodat, i když to není Váš případ jak píšete, že špatný let, jen velmi krátké letové trasy, spíš přelétání z bidýlka na bidýlko je pozorovatelné právě při napadení vzdušných vaků roztoči, kde při velké invazi dochází k postupné ztrátě kondice!
Jinak proletovačky používám jiných rozměrů, než zde uvádíte, ty s hloubkou 30 cm mají 124 cm délky, metrové, které používám také mají hloubku 40 cm! Protože takovýchto proletovaček vlastním, prvních uváděných rozměrů tři a druhých rozměrů také tři, nemám problém s přeplněním klecí, vždy můžu ptáky rozmístit tak, aby měli dostatek prostoru a tím také pohybu!!
I když jsem se k tomu zatím nevyjadřoval, domácí míchanici nepoužívám, používám bez jakýchkoliv problémů už léta míchanice průmyslové! Je to u mě dáno i tím, že často nebývám doma, tak si nemůžu dovolit předkládat domácí míchanici, která rychle podléhá skáze, proto jsem před léty volil možnost přejít na míchanice průmyslově vyráběné, jak jsem již říkal, bez nějakých negativních výsledků!! Ale jak říkal jeden pisatel zde k tomuto tématu, každý chov je jiný a každý máme jiné podmínky, tohoto názoru jsem i já!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@seznam.cz

Hezký den!
Pokud máte tolik proletovaček, pak to nepochybně bude dostačující. Já bych zřejmě jako proletovačku použil klec délky 140cm, hloubky 70cm a výšky 50cm nebo dříve zmiňovanou voliéru.
Průmyslovou míchanici mám koupenou jen na zpestření jídelníčku a včera mi známý říkal, že on ji někdy přidává do klasické míchanice, samotnou ji nepoužívá.

Ještě k mým AG - dlouho se na budku ani nepodívali, ale včera se najednou o ni začali zajímat (nejprve si samička sedla nahoru, po chvíli ji začala zkoumat bidélka, později též sameček - uvidíme, jak to dopadne).

Děkuji všem za odpovědi.

Všem spoustu chovatelských úspěchů a radosti z chovu.

Tomáš Frýba

chito napsal(a):
Dobrý den!
Používám klece těchto rozměrů jak jsem zmínil na stránkách, ale jen jako chovné klece, po odstavu mladých ptáků a pro odpočinek rodičů používám "proletovaček" větších rozměrů, jak tam uvádím také! Vzhledem k tomu, že chovné klece daných rozměrů používám třetím rokem, tak snad již můžu říci, že jsem žádné problémy nepozoroval, jen samozřejmě nesmím v těchto klecích ptáky nechávat celoročně, docházelo by k nežádoucímu tloustnustí!
K chůvičkám, sám je v chovu vůbec nepoužívám a myslím že to není potřeba! Snad je možné použít je tam, kde uhynou rodiče a není možno mladé podložit jinému páru AG, nebo snad v chovech, které se věnují výhradně mutacím, tam se jistá nestabilita v odchovu mladých může vyskytnout a použití chůviček je tak bych řekl tolerovatelné!
Hodně zdaru v chovu
Miroslav L. Brno goulda@ seznam. cz

P.S. Pro pana Brázdila - opravdu není zač děkovat, Vaše klece jsem na stránky umístil velmi rád, opravdu jsem snimi velmi spokojen, jejich reprezentativní vzhled a praktická uživatelnost je přímo předurčuje k chovu ptactva v bytových podmínkách! Jen je velká škoda, že se nebude věnovat výrobě hlubších klecí, nebo alespoň proletovaček! Přeji hodně zdaru v chovu a těším se na další osobní setkání snad na Exotě Olomouc!
Zdraví Mirek

Četl jsem na Vašich stránkách rovněž o používání proletovaček. Přece jen se mi nedávno stalo, že mi sameček AG ulétl po bytě, a musím konstatovat, že jeho let je velice mizerný. Létal sice dokola po místnosti, ale prakticky není žádný problém jej odchytit. Podobnou zkušenost mám s am. diamantovou, která je rovněž z "klecového chovu". Sameček amadiny diamantové mi zatím neulétl, takže nevím, jak je na tom fyzicky on (je totiž z voliéry).

Možná jsou prostě jen tyto druhy špatnými letci. Ale musím říct, že třeba chytit u mne v bytě rýžovníka, je velký problém.

Že by snad mé AG měly problémy s parazity ve vzdušných vacích zatím nepozoruji. Podle mého jsou zvuky, které vydávají naprosto normální (nejsem si úplně jist u takového jejich "zvláštního nadávání", ale vypadá to, že se takto projevují při nějakém rozčílení). Navíc jsem se je pokoušel preventivně přeléčit přípravkem IVOMEC. (pokoušel, protože nevím, zda se mi podařilo jedinou kapičku přípravku správně vetřít pod křídlo tak, aby ji ptáci vstřebali). Zatím mám své AG v kleci 70x70x50cm (dxhxv).

Navíc, pokud používáte jako proletovačky klece od p. Brázdila délky 100cm, ale hloubky jen 30cm, pak je otázkou, pro kolik ptáků je to dostačující. Zvláště může nastat problém, když se chovná sezóná podaří. Já např. letos nepočítal s tím, že moji rýžovníci odchovají z 1.hnízda 7 mláďat (hnízdili letos poprvé). A později jsem uvítal, že z druhého hnízda byla již jen 3 mláďata a z posledního nic, neboť samička snášela sotva mláďata vylétla z hnízda, a ta se tam ještě vracela.

Včera jsem poprvé pozoroval svůj zatím jediný párek AG, jak naruživě konzumuje mnou připravenou vaj. míchanici (nenechali se přitom mnou příliš vyrušovat). Píšu to proto, že tak chci nadobro uzavřít problém mravenčích kukel. Měl jsem strach, že jim moje míchanice nezachutná, proto jsem uvažoval o jiném "životabudiči"-.

redpoll napsal(a):
Lidi, to je diskuse, že to snad nemá zatím obdoby. Kam se s prominutím na nemoderce hrabou ti co jim pořád vadí nový moderátor.
Přece si prosím o mně nemyslete, že jsem se narodil jako ochránce přírody. Samozřejmě, že ji nechci ničit. Několik roků jsem dělal jednatele někdejšího Klubu chovatelů kříženců a to mne dohnalo naučit se nahlížet do zákonů. Není vůbec o co stát, aspoň dnes jsou tak rozpitvané, že je vzácnost setkat se s úředníkem, který by Vám na Vaše dotazy odpovídal přímo z hlavy. To je ale problém který nezměníme, navzdory příslibům o odbourávání byrokracie. V případě mravenců mi šlo o to Vás spíše upozornit. Ostatně je velmi dobré, jak z Vaší společné diskuse vyplývá, uvědomit si svou pozici, co chci dosáhnout, co je k tomu potřebí a bez čeho se mohu obejít. Všechno v životě stejně nestihnu. Jsou lidé, kteří žijí spokojený živoz bez auta. A tak naprosto souhlasím, že je zbytečné při chovu AG se zabývat živočišnou potravou, protože Vaječná míchanice plnohodnotně zajistí vše ke zdárnému odchovu. Totéž platí např. i při chovu kanárů. I kanáři si rychle zvyknou na mravenčí kukly. Teď je skutečně jen na mém rozhodnutí, jestli se přizpůsobím praxi s níž musí vystačit ostatní chovatelé kanárů třeba v panelákovém bytě anebo jestli zvítězí moje Ego a půjdu těm kanárům nasbírat mravenčí kukly na přilepšenou. Zatím mne doma na zahradě snad nikdo nesleduje, a oni se ti mravenci ostatně snad ani zlikvidovat nedají. Jestli se zachovám správně, nebude mne za to nikdo chválit a jestli podlehnu a zvyknu si nařízení nerespektovat s odůvodněním, že to je stejně blbost, nemůžu si být jistý, kdy se mi to třeba nevyplatí. O nic jiného mi nejde. Malé pivo by mi přece před sednutím do auta taky nemuselo vadit a přesto naprostá většina z nás si zvykla předpis respektovat.
Žabinec bych už neřešil, je to plevel a není třeba se snad bát, že se stane ohroženým.
Trochu jsem zase ujel, nemá to logickou návaznost na diskusi. S knížkami je problém. Vlastně i s časopisy. Nedávno se to řešilo i na diskusi, v podstatě žádný časopis asi není dost dobrý. A za ty hříšný peníze. Knížku o astrildovitých pěvcích p. Víta jsem kdysi zhltl doslova stejně jako někdy dávno předtím Jandův překlad Brehma. Protože už vlastně ten podstatný kapitál informací v sobě mám, nemůže vlastně už nikdo vyhovět mé touze po nových informacích, vždy to už bude jen doplňování. I to je potřeba si uvědomit a neočekávat zázraky. Přikláním se k tomu, že je dobře nepřestávat v získávání nových informací, tedy studovat. Bohužel to dnes nejde tím způsobem, že Vám profesor nadiktuje příslušnou literaturu, vy si ji seženete atd. Možná i kolega Buranský bude rozčarován, až si připraví rukopis nějaké brožury o AG, že pokud ho bude chtít podle své představy, zbyde mu ta poslední možnost - vlastní náklad. Na druhou stranu ovšem všichni disponujeme s internetem a to je zas výhoda proti dřívějšku. V každém ohledu si myslím, že je na místě příjímat i to nemilé s optimismem. Tuhle mi poslal kolega takovou pěknou kytku, tak ať to tu není jen samý povídání.

I

Vážený pane Brázdile,
rád bych se Vás zeptal na to, jaká je hloubka Vámi vyráběných klecí - zda je např. i u těch 70cm, resp. 100cm dlouhých pouze 30cm. Děkuji.

Vážený pane Miroslave L.,
na Vámi připravovaných stránkách jsem četl, že používáte klece rozměrů 62x50x30 cm, což mne překvapuje. Můj známý používá klece délky 1m pro jeden pár. Dříve měl některé po dvou párech, ale říkal, že se mezi sebou prali. Nejsou tedy Vaše klece malé? Děkuji.

Ještě jsem chtěl upozornit, že nemám zájem v chovu používat chůviček. Mám tedy vůbec šanci na odchov AG? Chůvičky totiž nemám, nechci a ani už by je nebylo kam dát. Navíc opět nesouhlasím s používáním chůviček, ale tak vyhraněný názor má asi málokdo a je fakt, že v nouzi je obhajitelné jejich využití.

marek napsal(a):
Milý siskin.

V prvom rade , všetci čo tu prispievame sa podpisujeme pravými menami a každý vie, kto je ten druhý. Už keď si sa zapojil do debaty, nič proti, ale bolo pri príjemné vedieť kto si a určite by to uvítali aj ostatní.
Po ďalšie: asi si zle čítal našu debatu, alebo som ju zle čítal ja? Ale nikde som nenašiel, že by tu niekto písal o tom, že sa nesmie trhať kuračka „ žabinec“ , jarabiny, či baza. Ak som to prehliadol, prosím ťa oprav ma a skopíruj to som s príspevku, ktorý to uvádza.

Treba to, čo uviedol pán Brázdil čítať podrobne a v kontexte : „...který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí“ . Čo s tohto hrozí spomínaným rastlinám pri klasickom zbere pre vlastnú potrebu?

No a naposledy: to že niekto koná proti zákonu, ak proti nemu teda koná, neospravedlňuje protiprávne konanie u ostatných. Takže ak niekoho sused nerešpektuje zákon, neznamená, že ho nemám rešpektovať ani ja. Okrem toho, bavíme sa tu skorej o kŕmení počas celého roka , alebo aspoň pri odchove mláďat a tam pár lyžičiek nestačí, teda ak aj nebudú nič sa nestane, lebo pár lyžičiek nepomôže.
Hm a ono je to vždy tak, že aj s lyžičkou sa dá vykopať jama.

P.S. ospravedlňujem sa za tykanie, ale môže to byť kľudne aj na odvetu.

marekburansky@stonline.sk

pre Tomáša:

spomínané knihy sú podľa môjho názoru špičky čo u nás v spomínanej oblasti bolo vydané a mám dojem, že vyšli aj v Čechách, čo by asi skorej vedeli starší český chovatelia, ale ak nie, mali by sa nachádzať v knižniciach. Inak ten ?DATHE je možno ešte lepší ako ROBILLER

Pane Buranský,

s tím žabincem jsem to začal já a omlouvám se za to!!! V žádném případě Vás nechci poštvat proti sobě. V první reakci na příspěvek pana Brázdila jsem uvedl:

...To by totiž mohlo mít podobný dopad v tom, že jim nesmím utrhnout žabinec, který jistě řada chovatelů ptákům dává....

Pokud Vás to zajímá, přečtěte možná raději celý odstavec, v němž tato věta je. V podstatě jsem chtěl poukázat na nepřesnost vyhlášky, která rovněž chrání všechny rostliny (tedy i žabinec apod.) Uvědomte si, že skutečně (v mém případě) mělo jít jen o jakési přilepšení ptákům při odchovu, protože nemám čas ani prostředky denně shánět svým svěřencům čerstvé kukly (někdy se ze školy vracím domů až ve 21:00 hod.). V okolí Jablonce nad Nisou si netroufám nikde nic sbírat, protože nevěřím, že to není kontaminované. Lidé minimálně v okolí našeho města se k přírodě chovají hrozně - znám takové případy, o kterých tady veřejně ani psát nebudu, neboť by možná lidé ochraňující doteď přírodu začali váhat - to bych nerad. Každý z nás se musí ve svém okolí snažit přírodu chránit.

Ale i v tom případě si myslím, že množství kukel, které bych případně nasbíral já na své zahradě, by rovněž populaci mravenců nepoškodilo. Opět zdůrazňuji, že sbírám jen to, co znám - tudíž málo. Dnes nelze v okolí měst již věřit ani rostlinám. Doporučuji, abychom mnou vyvolaného zbytečného sporu nechali.

Ještě Vám děkuji za doporučení knih (z názvu by člověk soudil, že naopak ta od p. Robillera bu specializovanější).

siskin napsal(a):
Jak zde uvedl pan Brázdil - ohledně zákonů:
"...Vnímám stejně jako všichni, že zvykat si na nové předpisy a opatření není vždy příjemné, nicméně je přijmout musíme..."
tak s tím samozřejmě souhlasím. Dodržovat zákony se musí - to je bez debaty. Ale zároveň bych doplnil rčení :

"Aby nás u toho pámbů při zdravém rozumu zachovati ráčil..."

Pánové, jistě každý kdo má rád přírodu ji chrání a nepůsobí extrémně proti jejímu řádu. Myslíte, že je třeba se bát utrhnout někde žabinec? Nebo pro ptáky jeřabinu či bezinky? A mít kvůli tomu výčitky? Vždyť soudný člověk přece neotrhá všechno. To bychom nesměli chodit ani na houby...
A ještě k těm nešťastným mravenčím kuklám. Cožpak není absurdní odsuzovat chovatele, který přilepší svým svěřencům několika lžičkami kukel za rok, zatímco mnozí lidé provádí na své zahradě celoplošné postřiky proti všemu, vyhání krtky, shazují vlaštovkám hnízda atd.???
Rozum do hrsti.
omlouvám se, že jsem vám narušil téma

Siskine,
souhlasím s Vámi, moje otázka vztahující se k žabinci měla být spíše provokativní. Na druhé straně člověk musí začít vždy sám u sebe. Z výše uvedeného se ukazuje, že jsou chovatelé (jistě mnohem úspěšnější než já), kteří kukly nepoužívají, a přesto svým ptákům dávají vše, co je třeba. U žabince zatím neslevím - dokud páni (a dámy) ministerští úředníci nevymyslí "lepší" formulaci. Navíc i tak, pokud žabinec trhám cca 1x až 2x měsíčně, jistě jej nezlikviduji v celém okolí (chatu máme asi 25km od našeho bydliště - nejsem tam denně).

marek napsal(a):
Ak ste si uvedenú knihu dobre všimli, je to skorej „ atlasová“ záležitosť a nie príručka na chov. Okrem toho u prekladových kníh je vždy problém, že preklad nie úplne súhlasí s originálom ( napríklad popis farebných mutácií....) a po ďalšie , je urobený preklad textu, ktorý však nieje prispôsobený na naše klimatické podmienky a text nieje týmto korigovaný.
Ak chcete kvalitnú literatúru na chov astrildovitých, tak odporúčam:
- Franz Robiller : Astrildovité vtáky
- Dathe a kol. : Príručka pre chovateľov vtáctva 2

V týchto knihách nájdete dosť dobrý popis chovu, aj keď viem, že to nieje úplne dostačujúce najmä pre začiatočníkov, ovšem pokiaľ si všímam, zatiaľ na našom trhu neboli v množstve informácií a ich kvalite prekonané. Technológia chovu je už aj modernejšia , ako sa tam dočítate, je to však o tom, aké informácie je chovateľ ochotný si pozháňať a dať dokopy. Príručky na chov , špecializované pre jednotlivé druhy sú však drahá záležitosť a ak sa ich aj v budúcnosti dočkáme, budú kvôli nášmu malému trhu skorej pre druhy hojne chované.

Voliérový chov je možný, prečo nie, ovšem chovateľ od neho nemôže čakať také výsledky ako od párového chovu v klietkach. Je preto na vás, ako si zadefinujete svoj ciel v chove .
Ak vám stačí okrasná voliérka, v ktorej sa môžete dočkať aj odchovov, tak je všetko v poriadku. V takejto voliérke však nikdy nebudete mať ideálnu možnosť podávať krmivo, svietiť či prispôsobiť teplotu tak, aby to vyhovovalo všetkým jej osadníkom.
Uvediem príklad: ak v nej máte páry, ktoré zahrievajú znášku, tie nepotrebujú mať k dispozícii vaječnú zmes, dokonca naopak, ak ju majú, môžu znášku zanechať a budú sa snažiť o novú, párom, ktoré kŕmia mláďatá však vaječnú zmes podávať musíte a tak už len v tomto jedom príklade voliérka vyhovujúca nieje. Podobných príkladov by sa dala uviesť kopa. V klietkach po pároch sa dá aj individuálne prisvedcovať a zloženie krmiva sa ľahko koriguje podľa potreby.
Takže voliérka áno či nie? Áno aj nie, záleží od toho, čo si sľubujete od chovu a ako si zadefinujete jeho ciele.
Ešte jedna vec k živej potrave. Nikdy som sa síce nevenoval chovu bezkrídlych octomiliek, avšak myslím si, že keď je dobrá násada, tak sa dá aj takto získaný hmyz sušiť, či inak spracovať, aby nelozil po byte. Či je to však efektívne je už iná vec.

marekburansky@stonline.sk

Vážený pane Buranský,
vím, že jde o překlad knihy, ale přece jen by měl mít nějakou úroveň. Bohužel jsou často knihy vydávané poslední dobou zajímavé pouze a jen fotografiemi. Máte pravdu, že jde jen o atlas. Na druhé straně z knih mně dostupných jsem zatím považoval za jediné zdroje o chovu astrildovitých ptáků knihu Rudolfa Víta starou desítky let a všeobecnou knihu Waltera Wienera 444 rad ... . O slovenském překladu knihy F. Robillera jsem již někde četl, ale popravdě nesháněl (v Čechách to možná bude obtížnější). Nechci kritizovat pana Petra Podpěru, ale jeho knihy (mám obě) mi přijdou rovněž spíše jako atlas a praktických informací o chovu v nich mnoho nenacházím.
Je zřejmé, že specializované příručky pro chov určitých druhů jsou drahé, přesto by možná nebylo špatné něco jako nové-doplněné vydání knihy pana Víta, která jistě v něčem po letech ztratila na aktuálnosti. O druhé Vámi uváděné knize čtu dnes poprvé.
Octomilky - při Vašem postupu jsme opět u sušeného hmyzu - nevadí - ten si koupím a mám to vyřešené.

Uvidíme, třeba na svoje "Guldy" příliš spěchám, zdálo se mi jen, že o moji míchanici nejeví zájem. Přece jen mám s astrildovitými minimální zkušenosti.

marek napsal(a):
Naozaj si nemyslím, že je nutné používať na odchov amadím Gouldovej mravčie kukly. Na ich odchov sú vypracované iné technológie. Mimochodom, aj tak silne pochybujem o úspešnosti akýchsi umelých odchovní na mravce. Ponúkaná vaječná zmes s prípadným prídavkom sušeného hmyzu, alebo vodných potvoriek je dostatočná náhrada za živú potravu s prírody.
Ak by už niekto nutne chcel, existuje násada bezkrídlych octomiliek . Ovšem podávať ich v byte ???
Úplne tiež súhlasím s p. Brázdilom, že treba chrániť prírodu , a vyvarovať sa zásahom, ktoré sú zbytočným, alebo škodlivým zásahom do ekosystému.

marekburansky@stonline.sk

S chráněním přírody naprosto souhlasím. Ovšem zajímá mne Váš názor na vyhlášku českého ministerstva - je podle ní možno trhat žabinec či nikoli?

Jak jsem již psal(možná nezřetelně), mravenčí kuklu jsem ješte žádnou svým chovancům nedal. Právě o octomilkách si rovněž myslím, že do bytu vhodné nejsou. Proto tedy zkusím živou potravku nahradit přídavkem sušeného hmyzu do míchanice. Kukly pochopitelně, po přečtení předchozího, lovit nebudu, ať již mi věříte nebo ne (byl skutečně jen dotaz na zkušenosti s tímto krmivem).

Dále, pokud chápu Váš názor, pak nesouhlasíte příliš s odstavci, které jsem citoval z uvedené knihy. K voliérovému chovu AG mne přivedla právě tato kniha.

S pozdravem Tomáš.

redpoll napsal(a):
Vážený příteli Tomáši !
Já jsem ten příspěvek nastartoval možná dost razantně včetně tykání - mohu u toho už zůstat? V žádném případě jsem nechtěl nějak odradit. Ono je to skoro pravda, že i u toho žabince si člověk nebude jistý, zda může či ne. V případě odkazu na sběr mravenců s pomocí květináčů se redaktor Fauny p.Vít dušuje, že se jednalo o mravence luční. Ani on není řádně v obraze. Právě proto se to pokouším napravit tady. Nechci udělat dojem, že několik vyvolených si může dělat co chce a Vy ostatní - běda Vám!. Všichni jste si všimli, že naši ptáci na burzách se velmi rychle vytratili. Ale není důvodu si myslet, že se chovat nemůžou a nebudou. Klidně na tomto místě nabízím, že přenechám odchovaného čížka nebo stehlíka a případně jej i na burzu přivezu a chtěl bych, aby i ostatní to mohli dělat stejně. Podrobnosti jsou už mimo možnosti tohoto příspěvku ale kdo se chce ptát, mou adresu zde má.
Chov mravenců opravdu není jednoduchý, v některých případech se daří třeba udržet nějakou populaci ale určitě ne na produkci kukel či vajíček, zatímco s cvrčky to srovnávat nelze, těch je možno doslova „namrskat " litry.
Ohledně klecí se budu těšit, budou sice zase trochu jiné, ale všechny změny zatím pořád směřuji k funkčním zlepšením. Dokonce předpokládám, že po úpravách by mohla být i cena příznivější.
Srdečně zdravím - Mojmír Brázdil.

Mě tykání určitě nevadí. Samozřejmě tak můžete pokračovat.

Co se týká mne, tak ony kukly oželím, myslel jsem jen, že je to třeba zaběhnutá praxe, nicméně i pan Buranský píše, že kukly nepodává. Ovšem jsou jistě druhy, které třeba jen v době odchovu živou potravu potřebují (např. motýlci - proto si je nepořídím). A podávat v paneláku octomilky asi též nebude příliš vhodné. Žabinec trhám u nás z kompostu, takže jej zřejmě neohrožuji, neboť nebýt kompostu, nebylo by zřejmě ani žabince, který dorůstá velmi rychle. Podotýkám, že žabinec trhám jenom zde, neboť na kompost neházíme žádný "sajrajt" - jen trávu ze zahrady (tudíž mám jakousi jistotu).

Co se klecí týká, nevím, zda-li je u Vašich možná jistá variabilita ve smyslu rozdělení na polovinu, aby v učité době mohly sloužit jako proletovačky a jindy třeba jako 2 klece pro dva páry. Jinak se mi u Vašich klecí líbí způsob zavěšování budek, něco podobného jsem původně plánoval i u svých. Letos jsem si nechal vyrobit 7 klecí u místního truhláře (polotovar mne přišel na cca 4 tis. Kč) a byl jsem velice zklamán. Naštěstí jsou klece přece jen funkční. Opět se ukázalo, že je lepší přišetřit nějakou korunu na klece lepší. Ovšem jednu nevýhodu Vaše klece mají - jsou zřejmě vhodné jen pro chov drobných exotů.

brandt napsal(a):
je to pár 1,0 zelený a 0,1 modrý. mají asi 6té hnízdo a nikdy se mi nic podobného nestalo. křížení s fišerákem je vyloučené. je tedy možné že jsou rodiče kříženci a projeví se to až takto pozdě?

Jinak chci doplnit, že právě toto je jeden z problém, který mne odrazuje od chovu ag. fischeri/personata. Chovám jen ag. růžohrdlé. Z prozatímní zkušenosti s ag. růžohrdlými vím, že sehnat přírodní mutaci je problém a u ag. fischeri/personata je vždy problém mutační ptáky zařadit do správného druhu. Navíc je bohužel i dost neseriózních chovatelů. Znám však i zkušené chovatele velkých papoušků (žako ap.), kteří zjistili, stejně jako Vy, až v odchovu, že mají křížence. Zatímco křížence ag. růžehrdlého s ostatními by mělo být jednodušší poznat a s čistou formou jiného druhu si je snad splést nelze ani v mutaci, alespoň takovou neznám.

brandt napsal(a):
je to pár 1,0 zelený a 0,1 modrý. mají asi 6té hnízdo a nikdy se mi nic podobného nestalo. křížení s fišerákem je vyloučené. je tedy možné že jsou rodiče kříženci a projeví se to až takto pozdě?

Tipuji, že 0,1 modrá bude kříženec nebo ag. fischeri, jen jste si toho nevšiml. Že se to projevilo tak pozdě, toť otázka. Pokud byste dříve měl jen modrá mláďata, pak bych řekl, že jste to nepoznal a rozšiřuje, ač nevědomky, křížence.

brandt napsal(a):
chovám odděleně pár kraboškáčů, ale vylíhlo se mi mládě, které má nápadně oranžovou hlavu, což se mi ještě nikdy nestalo. mohl by mi někdo poradit, čím to může být. foto nic moc ale dodám lepší.

Tipuji, že půjde o křížence agapornise škraboškového a Fischerova, ale jist si nejsem, máte-li skutečně pár ag. škraboškových. Nevím, zda by totiž rodiče mohly býti skrytými kříženci. Jsou oba zelení? U jiných mutací to totiž bude vylký problém rozpoznat, zda jde o ag. fischeri nebo personata.

tf napsal(a):
Dobrý den!

Zkuste mi, prosím, naznačit nějaké vhodné osazenstvo do "voliéry" (dlouhé cca 1,5m, hluboké cca 1m, vyoské 2m).

Určitě zde budou křepelky čínské. Dále zkuste uvážit jako základ amadiny diamantové nebo amady Gouldové. Snesli by se náhodou oba druhy pohromadě (zřejme ne)?

Zatím jsem čerpal hlavně z knihy Waltera Wienera: CPK - 444 rad pro chovatele cizokrajného ptactva. Zajímají mne i jiné - Vaše - zkušenosti. Jedná se o voliéru v paneláku (celý rok teplo).

Děkuji.

Dovoluji si v reakci přerušit vlákno, aby zůstala čitelná jména přispěvatelů.

Pane Buranský,

Váš názor je jistě rozumný. Já ovšem při pohledu na ony zdegenerované jedince, nechápu, proč jim nutně lidé musejí přivodit zbytečné utrpení (je to snad kvůli zisku? - pro mne je chov jen koníčkem a nikoli výdělečnou činností, v podstatě zatím doplácím). Další věcí, o níž bych mohl diskutovat, je prodej ptáků výkupčím. Když vidím přeplněné přepravky, a později mi dokonce někdo řekne, že ptáci cestují až do USA, příliš se mi to nelíbí. Osobně ptáky do výkupu zásadně nedávám a doufám, že nikdy nebudu přesvědčen k opačnému chování.

Osobně se dobrovlně hlásím, u AG, k držení čisté přírodní formy - vzhledem k tomu, že se mi mutace ani nelíbí. Právě u AG nechápu snahu chovatelů o udržení(šlechtění) mutací. Ale zřejmě je to názor málokoho.

Otázkou dále je, zda již někde v ČR (resp. SR) existuje klub chovatelů AG. Zatím jsem o žádném neslyšel. Upozorňuji, že i kdyby existoval, bylo nanejvýš trapné, abych se přihlašoval zrovna já. V mých podmínkách určitě nebudu nikdy žádným "velkochovatelem", jak mne jeden můj známý ironicky nazývá, neboť o to ani nestojím.


Pane Brázdile,
určitou dobu jsem si vůbec diskuzi na iFauně netroufal chodit. Později jsem změnil názor a začal navštěvovat zejm. moderovanou diskuzi. Některé urážky člověk zvládne, ale když se stav "urážejících"(resp. příspěvků "o ničem") blíží polovině diskutujících, začíná jinak dobrý projekt nemoderované diskuze postrádat smysl.

Poklid diskuze nikdy nemůžete narušit oprávněnou kritikou mé osoby. Abych se totiž přiznal mně skutečně nejde o to, odchovávat desítky AG ročně, nýbrž o to, aby se sem tam nějaké mládě vylíhlo, ale hlavně když už se vylíhne, aby i zdárně dospělo.

Nevím, zda to z předchozího vyznělo, ale než jsem se rozhodl zkusit vzít kukly do bytu, mravenci po dešti opustili své obydlí. Navíc vyhláška zní poměrně velmi nepřesně - ... pokud by sběr mohl vést k ohrožení. Nemyslím si, že pokud bych svým svěřencům, dal cca 3x až 5x do roka nějaké mravenčí kukly na zpestření jídelníčku (zřejmě jen při odchovu mladých), ohrozil bych tím populaci lučních mravenců. To by totiž mohlo mít podobný dopad v tom, že jim nesmím utrhnout žabinec, který jistě řada chovatelů ptákům dává. Nicméně děkuji za vyvedení z omylu a uvěřejmění citátu vyhlášky. Osobně bohužel nejsem v tuto chvíli schopen prokousávat se vyhláškami ministerstev. Já jsem nikdy před tím jinou informaci nečetl, a tudíž bych jednal podle nerpavdivé informace. Jinak bych očekával, že sušené prodávané kukly budou pocházet např. z chovu mravenců - slyšel jsem již o chovu crvčků apod. - proč ne mravenci? (cena sušených by tomu odpovídala)

A pokud bych od AG nepožadoval početné odchovy, myslíte, že by voliéra uvedených rozměrů přesto nebyla vhodná a odchovy byly jen výjimečné? Voliéra má navíc výhodu při párování přirozeným výběrem. S AG by ve voliéře byly určitě křepelky čínské (i kvůli nim je výška vhodná - umí v noci skákat vysoko, když se vyplaší) a nejraději pár holoubků diamantových (ten byl nebyl podmínkou). AG jsem uvažoval asi 5 párů (i méně). Jinak pro křepelky čínské mi přijde ta voliéra jako nejmenší vhodná. Mám zájem na tom křepelky odchovat (kdy by nerad pozoroval rozměrově téměř zanedbatelná kuřátka).

Voliéra není žádná značková, už vůbec není na kolečkách, a musím přiznat, že je velice nepraktická, co se čištění týká. (jedná se o domácí výrovu jednoho chovatele, který již není mezi námi). Ovšem problém by určitý mohl být v použitém pletivu, které je tuším tzv. "králičí" (šestiúhelníkové).

O voliérový chov AG se zajímám zejména proto, že jsem v českém vydání knihy Esther Verhoef-Verhallen: Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách četl mj. následující odstavce (znějící jednoznačně a velmi sebevědomě) - cituji:

Povaha
Amady Gouldové jsou společenští a mírumilovní ptáci, kteří se rádi zdržují ve společnosti ostatních jedinců svého druhu. V přírodě žijí pospolu ve velkých skupinách.
Samečkové mezi sebou nebojují, a dokonce i v hnízdním období žije celá skupina klidným životem. Tyto ptáky chováme tedy spíše ve skupince než jen v páru, nebo dokonce jako jedince. Pokud je chceme nechat rozmnožit, je lepší mít více samečků než samiček, aby si samička mohla vybrat partnera podle vlastní volby.

Chovatelské zařízení
Amady Gouldové se nejlépe cítí v pokojové či venkovní voliéře. Můžeme je také umístit do chovných klecí, ale omezený prostor jim brání v pohybu a následkem je zácpa a přibírání na váze. Tito australští ptáci z čeledi astrildovitých se rádi vystavují na sluníčku. S tím musíme počítat při volbě umístění voliéry. Osázení voliéry zelení je vítáno, ale není nezbytně nutné.

Doufám, že Vás dlouhý citát neodradil. Nemyslete si, že věřím všemu co čtu, v knížce, ale tomuto textu jsem skutečně uvěřil (např. o agapornisech jsem již četl dost "blábolů").

Dovolil bych si na Vás, pane Brázdile, jednu osobní otázku. Jste výrobcem velmi pěkných a účelných klecí pro drobné exotické ptactvo? Osobně o ně totiž zájem mám, ale je to, z finančních důvodů, v horizontu spíše dvou až tří let (možná již příští rok). Klece jsem přímo viděl u jednoho známého, který bydlí cca 100m ode mne. (Jsem z Jablonce nad Nisou - to naštěstí není do Lomnice nad Popelkou daleko.)

Oběma Vám děkuji za cenné informace a zajímavé názory.

S práním chovatelských úspěchů Tomáš Frýba.

marek napsal(a):
Keď som písal o tom, že by vtáky mali vyhovovať štandardu, nemusí to nutne znamenať, že by tom mal byť štandard písaný C.O.M. či inou organizáciou.
Myslel som skorej to, aby vtáky neboli degenerované v zmysle špatného ( riedkeho nie dobre upraveného.....) operenia, nesprávneho držania tela... Aby to boli vtáky štandardné v širšom zmysle, teda podľa možností bez príbuzenskej plemenitby a u mutácií nerobiť párenie, ktoré zoslabuje operenie a veľkosť postavy. Je nutné dbať na zachovanie pudov (tokanie, párenie, hniezdenie, vysedenie znášky, odchov mláďat......)
Nesprávnym párením , najmä u mutácií sa zhoršuje postava, operenie a ako som písal je možné na úkor farby potlačiť niektoré s prirodzených pudov. Chce to fakt znalosť genetiky a etológie.
Je preto dobré vyberať si dobrých rodičov a v chove si udržiavať vtákov po dobrých rodičoch.
U anduliek šľachtenie pokročilo do šírky až na úroveň, ktorá sa nemusí najmä laikovi páčiť, ešte vypuklejšie je to však u kanárikov.
U amadín Gouldovej zatiaľ takéto šlachtenie nehrozí, a je skorej nutné uchovávať v chove kvalitné ( štandardné) vtáky .

Ku mravčím kuklám:
Ja som ich nikdy na kŕmenie chove nepoužíval, lebo som ich nemal kde získať. Viem, že sušené sú drahé a nemám ani skúsenosti ako ich vtáky prijímajú, mám však dojem, že by bolo nutné ich na to zvykať.
Ovšem pokiaľ sa jedná najmä o amadiny Gouldovej, treba myslieť na to, že sú to zrnožravé vtáky a živú potravu aj v domovine využívajú na odchov mláďat viac-menej príležitostne. Skorej odchovávajú semenami tráv v mliečnej a voskovej zrelosti. Literatúra uvádza, že sa živia lietajúcimi termitmi a pod. Kto má možnosť podávať im živú potravu je to určite dobre, sú však už natoľko domestikované, že náhrada vo forme vaječnej zmesi je dobrá a keď sa obohatí sušeným hmyzom, tak aj dostačujúca. Pri viacerých pároch si ani neviem dosť dobre predstaviť to velké množstvo mravčích kukiel, takže by to bolo aj tak len ako doplnok k vaječnej miešanke.
Zdravím.

marekburansky@stonline.sk

Potom s Vámi plně souhlasím. Každý chovatel by se měl snažil krásné a hlavně spokojené jedince, pokud je to v zajetí vůbec možné. Podle mého je přetahování se o to, ""která andulka má největší hlavu"", blbost. Lidé prostě jen berou vše jako sport a na samotné opeřence často zapomínají - často se k nim chovají jen jako ke zboží.
Např. rýžovníkům jsem v době, kdy se mláďata osamostatňovala (ale i později), přidával občas moučné červi, což právě u rýžovníků moc lidí nedělá. Ale vyrostli z nich pěkní zdraví jedinci, a to je pro mne podstatné.

Další problém je u mutací třeba v tom, že ony sestavené diagramy jsou např. u agapornisů podle mého téměř k ničemu, neboť já osobně mám některé ptáky, kteří štěpí do bůhví kolika mutací. To je pak daný diagram pouze a jen informativní. V praxi jsem třeba ještě snad nepotkal čistého přírodního agapornise, který do ničeho neštěpí (chovám pouze růžohrdlé). Navíc zjistit v praxi od chovatele, do čeho pták štěpí nebo jen to, ve kterém měsíci se vylíhl je velký problém. Lidé dost často koukají jen na zisky.

siskin napsal(a):
Dobrý den,
pánové - klobouk dolů, takhle si představuji diskuzi na úrovni. Věcně a bez urážek.

Jenom bych doplnil k těm mravenčím kuklám. Já ve svém chovu evropského ptactva krmím (občas) kuklami mravenců, kteří mi sídlí na zahradě. Teď nevím z hlavy přesný název, ale jejich mraveniště připomíná trošku krtinec. Lépí si ho z hlíny a často na ně narazím při sečení trávy...

Nejjednoduší je na sběr kukel použít trik se dvěma květináči, jak bylo uvedeno v jednom ze starších článků I-fauny.

http://linux.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=903&rubrika=4

Je ovšem pravda, že vždycky nějaký ten mravenec mezi kuklami zůstane, takže v bytě to může být problém.
Možná bych zkusil kukly nasypat do sklenice, uzavřít a nechat chvíli v lednici. Potom by to snad mohlo jít přebrat, ale nezkoušel jsem to. Kukly totiž zkrmuji ve venkovních celoročních voliérách.

Hodně zdaru.

Přesně takové malé mraveniště (větší krtinec) z hlíny jsem měl na zahradě taky, ale po dešti mravenci zdrhli!

Rovněž hodně zdaru!

S pozdravem T. Frýba.