Zdravím,

mám plnase 9 let, po krátké dostihovc. Je u mě půl roku a stále mám trošku problém s tím, aby mi vydržel v ohradě. Dříve byl zvyklý být celoročně venku. U mě chtěl jsem přes den pastva a na noc box, ale je to spíš jen box, protože v ohradě mi vydrží se hodinu v klidu pást a pak chodí a kyve hlavou jak maňas a chce jít domů. viz. Video.. Co je špatně? Nemá co dělat?

Vždy když to začal dělat tak jsem ho vzal zpět do boxů. Dnes poprvé testuji variantu "dělej jak myslíš, a je v ohradě u ovcí a už dobrých 5 hodin zas nervózně chodí podél horní strany ohrady a kyve hlavou.. Takže to také moc nefunguje.. Nemáte někdo nápad, či podobný problém, jak na to? Díky.

tom.50 napsal(a):
Vlastně jste si odpověděl sám a je patrné, že jste poučený a že jste si taky něco načetl.

Zafixujte si jediné, co cítím z vašeho popisu, že jste v literatuře přehlédl. Včelstvo se vždy přizpůsobuje danému prostoru. Když mu na začátku rozvoje přidáte prostor předčasně, podtrhnete ho a zastavíte a nebo dokonce vrátíte v rozvoji zpět a "zpoždění" i jen několika dnů je rozhodující. V neposlední řadě taky důsledkem předčasného přidání velkého prostoru je "vlhký" med, tedy vč víčkuje i med s vlhkostí vyšší než 18%!

Naproti tomu když včelstvu prostor uberete, zareaguje tak, že se zbaví části včel a má se za to, že to "odnesou" právě mladušky = tedy dlouhověké včely, které mají vydržet mnoho měsíců přes celou zimu, vychovat nové jarní generace včel a dovést vč v rozvoji až k jarní snůšce a dokonce se jí ještě zúčastnit a "odejít" až v jejím průběhu.

Takže polopatě. Vyškrtněte ze svého slovníku i ze své provozní metody pojem likvidace medníků. V Budečáku bylo nežádoucí, aby vč dalo zásoby do medníku a tak se rušily medníky po posledním medobraní. To je právě ten důvod, proč pak zimujete na jednom prostoru, který vč dokonce ani neobsedá a vy takové vč "stahnete" na 8-9 rámků a jsem přesvědčený, že koncem února dobře obsedá tak 5-6 rámků a často ani to ne.

Po posledním medobraní zrušte jen tolik medníkových nástavků, které vč zjevně neobsedá. Abyste se o rámky ze zrušených medníků nemusel starat, můžete je dát pod včelstvo, pod nástavek či nástavky, které mu ponecháte jako zimní sedisko.

Nástavkový způsob na míře vysoké 24 (týká se i příslušného Langstrothu) má tu nevýhodu, že horní nástavek, tzv krmná komora, musí být tak plý zásob, že budou zavíčkované až ke spodní loučce (tedy asi 20-22 kg jen v KK) a ty rámky musejí být až ke spodní loučce dostavené a ne že tam bude nad spodní loučkou mezera, často i víc než 1 cm! To pak může být pro zimní chumáč nepřekonatelné.
Ideální by bylo, aby vč bylo tak silné, že jde do zimy na 10+10 rámků tak, že "sedí" v obou nástavcích. Stačí po 10 rámcích, protože u sebesilnějšího vč nikdy nebude včelstvo sedět na více než 8 uličkách a tedy devíti rámcích a zimní hrozen protáhne na výšku, určitě ale ne přes víc než 8 uliček. Já mám jen 10 r kvůli fumigaci a zůstává to tak až do předjarního zužování. Ano, zužuju, v mých podmínkách to jinak nejde jestli chci svých 30+ kilo jarního medu rok co rok. Nevčelařím ale jen na míře 39x24, ale hlavně na 39x30, ta je lepší po všech stránkách, kromě zvedání celonástavku. K oběma mírám pak používám NN vysoký15, původně to byl polomedník k úlu na míru 39x30, sériově vyráběnému v 50 a 60 letech 20 stol. Doporučuju vám nastudovat si vše o Dadantu a hlavně Eurodadantu s tím, že vůbec není třeba nástavek na 13 rámků a ani nemusí být vysoký 30, stačí kombinace vysokého a libovolného počtu NN v jenom úle, u 24 pak vysoké dva -pro mě nešikovné a tak vítězí třicítka. Pro zajímavost, mám i míru 37x18,5 (jeví se po dvou letech jako perfektní - mám to jako NN systém) a klidně kombinuju všechny míry se všemi. Chytré knihy tvrdí, že to je nevýhodné, že by se mohly rámky plést. Po litru kořalky bych to asi plést dokázal, ale nepiju nikdy tolik kořalky a když jdu do včel, tak ani lehké pivo

Toto by bylo na celou brožuru a neumím vám to takto v pár větách vysvětlit. Ve vašem případě to ale nebude třeba, jak je vidět z vašeho příspěvku, tak chápete rychle.

Mimochodem, máte to na včelnici parádní a je vidět, že jste to pojal velkoryse. Ať se vám daří!

Děkuji za super příspěvek,

je vidět, že se jste Pan včelař!

Nu právě, že ten prostor je to, čeho se nejvíc bojím...bylo by ho přespříliš...

Líbí se mi varianta dát medníky pod zimní sedisko...

1) nebudu muset každou chvíli trnout, zda nevyhořím, když jdu sířit
případně nebudu muset chodit sčítat škody, když občas zapomenu

2) přeci jen budečáky mají i dole zateplené dno...což u nástavků je tabu, pokud se nerozhodnu si
je přizateplit sám, takže po této stránce bych byl taky pro podkládání medníky...

bojím se jen, aby si zásoby nepřetahali dolů...


Ale zimovaní ve 2 nástavcích se bojím...

Bohužel v našich podmínkách podhůří Krkonoš...mnohdy i ani víc než jeden medník nedávám. Jsou tu včelaři, co točí i první med a včelstva už časně podněcují, ale je toho vždy pramálo, proto točím až druhý med a pak zbytek.

Asi se budu v příštích letech muset snažit podněcovat dříve a vydatněji. Když vy točíte první snůšku já teprve dostávám včely do kondice

Při větší snůšce jako byla loni, předloni jsem měl na stejné míře krásné dílo na testovací šíři horní loučky 35 - krásně protáhli buňky až jsem se divil
využiji je i do nástavků... tam se vejde

Vaše varianta také nezní špatně

tom.50 napsal(a):
Ale "šáhly" (holky-tvrdý ý)

Žijeme v hyperstručné době a tak přispěvatel nesdělil důvod. Jestli začíná a dílo nemá, pak je nutné dát do medníků mezistěny. Něco v medníku být musí a představa volné stavby je celkem úsměvná, velmi reálně hrozí, že vč ignoruje rámky a proužky mezistěn a bude stavět úhlopříčně divočinu - proto by musely být púroužky prostřídány s mezistěnami či hotovými plásty.
Jestli se nedá mřížka, vč bude stavět trubčinu a zakládat jí a pak zaklade i dělničinu a tak dál. Jestli se mřížka dá, pak medník vč ignoruje a raději se vyrojí, než by medník s pouze M obsadilo. Musí se to udělat tak, že se nad mřížku převěsí několik rámků, ne víc než asi 4-5 s nejstarším plodem bez matky a ty rámky se dole nahradí M. Když nejsou medníkové souše, k převešeným plodovým plástům se dají i do medníku M. Když by se vč přinutilo stavět celé plodiště, tedy víc než 4-5 M (úplně bez rizika jen 3), hrozí, že se raději vyrojí. Někdo se chlubí, jak mu vč postaví celou bednu, mnohým to ale nefunguje, každý má podmínky jiné a já radím zkoušet to opatrně, "při zdi" a postupně si ošahat co si v dané lokalitě dovolit lze a co jen někdy (při hře na jistotu raději nikdy).

Vč, ta část nad mřížkou, se často po převěšení cítí osiřelé a narazí si na převěšeném plodu nouzové matečníky a v důsleku toho se pak "spodek" vyrojí. Je nutné to hlídat!

A ke stavbě v medníku dám jasný příklad aby každý pochopil, jak to funguje. Představte si, že začaly růst houby. Hodně. Houby se při sbírání dávají do košíku. Vyrazíte na houby s kámošem. On má tři košíky a vy jen jeden, ale na kraji lesa rostou vrbičky a vy umíte dokonale plést košíky a tak se zdá, že není problém. Dokonce moudří tvrdí, jak prospěšné je pro každého plést košíky!
A jak to dopadne? Kámoš, co měl košíky hotové, je naplnil a dvakrát se "otočil" a má doma 9 košíků hřibů. Vy máte doma jen jeden košík hřibů a upletené dva nádherné nové košíky a máte tedy taky jako kámoš tři košíky. Než jste ale upletli košíky, hřiby přestaly růst...

A tak dále, a tak dál

Ajajajaj...teď na to koukám... shoda jedna mizerná

Zdravím,

obracím se na Vás s prosbou o radu a rád bych rozdmýchal diskusi ohledně zimování v nástavcích.

Jsem začínající včelař, včelařím 3 roky a letos jsem se rozhodl trochu zainvestovat a odnesly to i staré budečáky.

Mám klasické nástavky o zateplení 2.5cm na rámkové míře 39*24 na 11 rámků, dole varroa dno.

Jak je již nahoře doposud jsem byl zvyklý fungovat v budečácích a tedy klasika - dole plodiště nahoře medník... za jakýchkoliv podmínek...na konci snůšky vytočím, zlikviduju medníky a jsou jen na 11 dole a po zakrmení a kontrole zásob stahuji na 8-9 rámků

Myslel jsem, že bych to takto dodržel i u nástavků a zimoval pouze v jendom nástavku, ale moderní včelaření je prý někde jinde a co jsem slyšel, tak už jsou 2 nástavky standard... málo místa na záasoby, málo místa na plod a jarní rozvoj...

Prosím Vás tedy o rady, zkušenosti, náměty a připomínky - děkuji


S pozdravem,

přítel Jakub.

Prázdné mezistěny do medníku? to slyším poprvé... pokud Vám to v medníku vystaví jak kloubouk dolů před Vašima holkama... ty moje by na to ani nešáhli

sanzuza napsal(a):
Každý musí nějak začínat, tak proč hned od toho zrazovat. Zimoviště pro skot s pevným podkladem. Ideální z panelů nebo z betonu. Pro 20 kusů nejlépe 60 m2. Jestli nebudete mít zpevněný podklad, hrozně Vám to rozšlapou. Udělají klidně půl metrové díry. Pak je o zlomení nohy v tom chodit. Jinak počítejte podle počtu matek, se spotřebou sena na zimu 100 - 150 balíků sena. Takže skladovat nad dobytkem určitě ne.

Díky za rekaci,
volně ložené seno pro 20 kusů si představit umím, vím kolik toho je nutné nafoukat pro kusů 40 u známého. Spíš se mi zamlouvá vzhledem k nutnostem stavebního povolení atd. varianta plachtové haly. Dvě haly v jedné zvířata ve druhé seno, sláma..nejspíš tedy v balících. Pro zpevnění podkladu počítám betonové panely. Nemáte s halami nějaké zkušenosti, případně nějaké info od jiných chovatelů, kteří skot v halách mají? Řeším, zda by se dalo i v plachtové hale dalo udělat úvazové ustájení, když bych je nechtěl nechat lítat po celé hale...

Zdravím,
Chtěl bych se začít věnovat chovu mastného skotu a prave řeším ustájení přes zimu.

V plánu je hobby chov do 20 kusů i s telaty (zatím). Nějaké nenáročné plemeno jako je třeba Angus.

Hodně jsem slyšel, že stačí pouze přístřešek a hotovo. Radeji bych vsak postavil zimoviště, kde budu moci i nahoru uskladnovat seno, slamu (sipku na uskladneni mam i jinde, ale rád bych měl i možnost soběstačnosti zimoviště na nejakou dobu, abych nemusel pro seno porad jezdit.

Vylít desku, či nikoliv? Jak velke by zimoviště by pro 20 kusu mělo být?


Za kazdou radu, námět, připomínku, či fotku budu velmi rád.
Děkuji.

Zdravím,
chtěl bych se zeptat, zda mám raději oddělit, či nechat spolu dvě vysoce březí sviňky
Vietman/divočák. Jsou mírné, zvyklé spolu, ale přeci jen se bojím, aby si mladé nezakousaly. Jsou to prvničky.

Prvni termín mají za 10 dní.

Za případné názory děkuji.

Podkrkonosi tedy minule dny A dnes bida s nouzi...
Tak hezky to jaro vypadlo... Jehnata venku, trava Rostla..vcely litaly...

A dnes..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/755277/hnizdo-pro-kruty#a3109643

Tady to je docela dobře rozebráno ;-).

rybka napsal(a):
Každá musí mít hnízdo svoje, jinak se budou při sezení o vejce přetahovat, budou zbytečné ztráty, kdy ve finále můžete i o všechny nalíhnuté drobky přijít. Nejlépe když mohou sedět každá ve svém a pokud možno, aby na sebe neviděly, nebo byla každá úplně jinde a v klidu. Já je první rok přenášela na líhnutí do domu, protože mi holky seděly v zimě...to někde i popisuji jak jsem byla na začátku ze všeho také paf a vše jsem moc prožívala. Zkušenosti člověk získá opravdu jen praxí a každé zvíře je jiné a je potřeba zjistit jak na ně.

Jinak nechat ji snášet v tuto dobu vejce venku je ještě risk, pokud nemáte možnost jej sebrat hned. Nevím jak u vás, ale u nás je sníh a v noci mrzne.

Zkrátka máte čas než se krůta vynese a zasedne vymyslet a připravit ty nejvhodnější podmínky, aby mohla zdárně vysedět a vyvést mladé. Nejlépe, kdyby mohla mít každá svůj prostorný box, odchovnu, nebo voliéru, kde by se mohla popř. když sleze z hnízda projít, vyprázdnit i nasytit a neměla možnost se někde dlouho courat.

Děkuji za info.

Bohužel jsem se na diskusi dříve nedostal.

Měla jste pravdu, času na vymýšlení jsem dost a dost.
Vejce jsem pravidelně odebíral a skladoval..., podkladky jsem nedával, protože
je vždy poznaly a vyházely...cirka 35 vajec jsem dal do líhně a ostatní jim nechával
v jedné kukani, kam úpěnlivě všechny 3 snášeli...

Už jsem si myslel, že budu muset kupovat druhou líheň, ale
nakonec zasedly všechny takřka ve stejný čas a tak jsem jim vejce rozdělil
cca po 10-13 vejcích pod každou a v krůtníku je rozdělil do jednotlivých kukaní...


Zatím holky už přes 14 dní poctivě sedí


První várka z líhně by se měla začít líhnout tuto sobotu

Tak uvdidíme

Nu...já jsem jim tam udělal krásné 3 kukaně... jednu ve výšce + 2 dole... samozřejmě si vybraly tu nahoře, tak jsem jim to pro jistotu předělil...aby se nehádaly, když mám 3 krůty a mohly si vybrat...stejně snáší všechny do jedné vždy každá do svého rohu... podkladky nedávám, nevím zda je poznají, ale vždy mi je vyházeli ven a nechali tam jen svá vejce...

můj postup:
zatím vejce sbírám(protože by se tam s nima stejně nevešly a rozšlapaly je... a až jich budu mít nějaký větší počet, tak jim tam ten zbytek nechám donést a zasednout...
poté bych je přenesl s vejci na kterých by si seděli zvlášť + bych přidal nějaké co jsem odebal...


je to tak správně?


akorát nevím...jak se tam chtějí holky vejít zezačátku...

Ahoj chovatele,
rad bych obnovil tohle vlakno a zeptal bych se...
Jak na to?

Mam mensi krutarnu, viz foto. V nem mam 3 kruty a jednoho krocana... Jednu jiz krocan pojimal..od te dobry se mi zda, ze si neustale hledá misto a nechodi s ostatnimi.. tak ted resim jak a kde zajistit hnizdo.

V krutarne jsou kruty tak do cca 15:00 a pote je poustim na neomezenou pastvu a na noc zase zaviram.

Jak v tomto systému zajistit aby nezacla snaset venku? Mam pro ně mista vymyslena...
Nebylo by tedy na místě tam krutu rovnou presunout?

Za pripadne nalady a tipy
Dekuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jinak, poživatelné maso z 2 letého Gottingen. bude jak pro koho...

My jsme poráželi jednou vietnamce, který byl porážen cca na 16 měsících a pokud není rozdíl mezi gottingenem a vietnamem žádný... jako že není, tak musím říct, že nebyl vůbec špatný . Jde spíš o to, do jaké míry to bude pro vás, či nikoliv... protože někomu to maso z kance prostě smrdí, jinému to nevadí.

Pokud chce mít dobré maso a netrápit se tím, tak si zkuste zajistit kastraci a pak půl roku dovýkrm, ale veterinářům se do kastrace starších kusů moc nechce.

To máte to samé jako někomu smrdí jehněčí nebo kůzlečí...a jinému zas ne.
Chutě jsou holt u každého jiné...

Do jisté míry se na tom podílí samozřejmě i prostředí a strava.

mexin napsal(a):
My měli kříženou sviňku gott x divočák a už nikdy!Dokud byla malá, tak ok, že ryla jak o život jsem taky zkousla, žila volně mezi kozama i se s nima na noc vracela domů, ale v dospělosti se začala projevovat agresivně, jednou večer jsem ji chtěla zavřít zvlášt protože jinak se kozy ke korytům ani nedostali.Z dřevěného chlívku udělala do druhého dne třísky, tak jsme ji přesunuli do kamenné části stodoly a ta bestie štětinatá vyvalila i ty kameny, jenomže se probourala směrem do zahrady, kde hned zaútočila na jezevčíka, kterého dosud ignorovala když coural semnou běžně mezi zvířaty.To byla poslední kapka a skončila pochovaná v mrazáku.Ted máme vietnamačky a je to sakra velký rozdíl.Ta sviňka měla výborné maso, ale za ty nervy mi chov těchto kříženců nestojí.U ní se projevil víc ten divočák a byla nebezpečná všem okolo.Toť moje zkušenost s tímto křížením.

Děkuji za užitečné informace.

Pokud bylo maso výborné, tak to je přesně to, co jsem chtěl slyšet právě proto i trošku váhám, jestli je to dobré spojení hlavně kvůli masu.

Máte pravdu, že ty holky divočady byly zprvu opravdu divoké, do venkovního výběhu jsem se je ani neodvažoval dát, protože bych je už nikdy neviděl. Ve chlévě jsem musel kotec zvýšit pomalu až ke stropu, protože z něho vyskakovaly a chytat je tam.. to byla teprve dřina , ale zvykly si na nás celkem rychle. Teď už ani neutíkají, takže jsem jim to zase snížil a dokonce se nechají za nějakou tu baštu podrbat. Zatím žádnou známku agrese nepozoruji a to jak vůči člověku, tak ostatním zvířatům, ... snad to s nimi půjde. Od jara budou mít celoroční venkovní ohradu jen pro sebe, tak snad do té doby nezvlčí

Mohu se zeptat na kolika kg a v jakém stáří jste poráželi? Mám počítat s váhou a dobou výkrmu stejnou jako u klasických vietnamců?

Děkuji.

Zdravim,
najde se tu nekdo se zkusenostmi s krizenim techto dvou pasiku?
Nebo se o to jeste nikdo nepokousel...
Momentalne mam dve mlade divocandy a dva gotingenske kance a premyslim, ze jednoho vyuziji k doplneni mrazaku a druheho presunu k holkam...
Myslete, ze to za prvni pokus stoji? Nebo mam radsi holkam poridit nejakeho poradneho divocaka?

Nam se osvedcilo pro prubezne vazeni svazat nohy, do loktuše a na zasvesnou vahu mezi dva lidi.

Říje je na podzim. Každé plemeno to má trochu jinak posunuté. Z pravidla to bývá po zkrácení světelného dne a po 3 týdnech se opakuje, dokud ovce nezabřezne.
6-7 měsíční beránek už obskáče co může, to vidím na našem mladíkovi z 1.5.2015.

Dva berani se také moc nesnesou, hlavně je nesmysl v tomto období držet příbuzného berana u stáda, potažmo u staré ovce.

Pokud máte ty dva březňáky jen na maso, tak bych to oddělil na pastvě nebo v boxu a při nějaké přijatelné váze porazil. A zbytek dohromady.

Někdo nechává připouštět minimálně rok staré jehnice. Které jsou na to připraveny. My zapouštíme už první rok a pokud mají na 6-7 měsících 40 kg a dobře prospívají, tak nevidím důvod, proč by to neměly na jaře zvládnout. Tudíž.