Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 4.

Vyšetření kůže nejsnáze provedeme při čištění. Během toho si prohlížíme celého koně. Nezapomeneme projít celé jeho tělo dlaní, tak můžeme zjistit různé „pupínky“ ukryté v srsti, ale také zesílení či otoky kůže, můžeme tak orientačně zjistit příliš teplá nebo studená místa. Nezapomeňte vyšetřit i uši, místo pod bradou, břicho, vnitřní plochy stehen, holeně, krajinu okolo řitního otvoru, kořen i spodní část ocasu. Nelze vynechat ani vyšetření končetin a kopyt, ale o tom si řekneme v některém z příštích dílů.

Jak má a nemá vypadat kůže a srst
Normálně je srst hladká, lesklá a přiléhavá (kromě zimní srsti koní chovaných venku, obr.1), rovnoměrná, na některých místech je hustější (krk, záď), jinde řídká (slabiny, hlava), na spodině kořene ocasu chybí. Pokud kůň žije na pastvině, rozhodně bude jeho srst špinavější, mastnější a „rozcuchaná“, musí ale i tak být rovnoměrná (kromě přelínávání hříbat).

• obr. 2: Bílé skvrny na kohoutku jsou důkazem toho, že kdysi koně v těchto místech tlačilo sedlo.

Změny zabarvení srsti (bílá srst)- kromě vrozených odznaků - poukazují na různé otlaky, dřívější poranění, ale bílá srst může růst i v místech výžehu dusíkem. Bývá to provázeno i depigmentací kůže (obr.2).
K vypadávání srsti dochází přirozeně během línání, ale je to i příznak různých kožních onemocnění (plíseň, parazité, ekzémy a jiné.). Srst neroste v místech jizev. Vypadávání a špatný růst srsti provází také některé otravy, metabolické, hormonální nebo nervové poruchy, svědění.

• obr. 3: Kůň s Cushingovou nemocí mívá celoročně kudrnatou srst.

Dlouhá, kudrnatá srst je jedním z příznaků hormonálního onemocnění starších koní- Cushingova syndromu (obr.3).
Lámání srsti mluví o nekvalitní výživě, ale i o tom, že sedlo či uzdečka nejsou pro daného koně vhodné a odírají ho (stejně tak je vidět, především na zimní srsti, okopávání koně holeněmi jezdce).
Srst příliš mastná nebo naopak suchá, matná a lámavá se vyskytuje u různých poruch ve tvorbě mazu.
Nadměrné pocení se dostavuje v horkých dnech, po náročné práci, ale i při horečce, stresu koně, šoku, bolesti, otravách aj.
Při horečce, strachu, chladu či zlosti se srst napřimuje („ježí“ se).

• Obr. 4: Růžová skvrnka v koutku oka je dočasná depigmentace následkem lokální alergické reakce, pravděpodobně na alergeny obsažené v slzách.

Pokud dojde ke změně barvy kůže (s nebo beze změny barvy srsti), může se kromě otlaků, výžehů apod. jednat i o poruchy tvorby a ukládání pigmentů (obr.4).
Při prohlídce kůže je třeba věnovat pozornost především přítomnosti různých eflorescencí, červené skvrnky mohou vzniknout poraněním nebo porušením krevní cévy, větší plochy zčervenají například při zánětu kůže. Kopřivka bývá příznakem alergické reakce, často na různá krmiva (např. na vojtěšku).

• obr. 5: Na první pohled podobné kožní plísni, ve skutečnosti je to jedna z forem kožního sarkoidu.

Oděrky na kůži, strupy, šupiny, puchýřky apod. mohou být následkem drobného poranění, ale i působením vnějších parazitů, kožní plísně (trichofytóza) či se jedná o novotvary (sarkoid, obr.5). Bude pravděpodobně potřeba zavolat veterináře, aby případně udělal kožní seškrab či biopsii a podle toho stanovil léčbu.
Jednotlivé otoky vznikají následkem zánětu kůže (otok zároveň hřeje a bolí) či poranění. Objevují-li se otoky na nohou nebo na spodní straně břicha či krku, poukazují často na poruchy srdce nebo ledvin, pokud oteče hlava a krk, jedná se o prudkou alergickou reakci, třeba na píchnutí včelou. Otoky se objevují i při poruchách metabolismu bílkovin a elektrolytů (například u mladých koní z pastvin náhlé zařazení jádra do krmné dávky, provázené nedostatečným pohybem koně). I zde bude třeba provést další důkladné odborné vyšetření.

• obr. 6: Melanomy u bělouše.

Kůže může být z různých důvodů zesílená, může se jednat o nějaký otok, ale také o poruchu tvorby keratinu, o mozoly (po otlacích), o chronické záněty kůže. Pokud je kůže zesílená a při dotyku jakoby „praská“, je v ní vzduch. To se objevuje při kožních a podkožních infekcích anaerobními bakteriemi (žijícími v prostředí bez kyslíku). Tyto infekce jsou závažné. Na kůži lze najít celou řadu různě závažných novotvarů (obr.6).
Svědění je následkem různých parazitárních onemocnění či zánětů kůže, ale mohou ho vyvolat i otravy nebo různé hormonální a nervové vlivy. Srst je na takových místech polámaná až vypadaná, kůže bývá zesílená, často na ní vidíme oděrky, které se mohou infikovat. Snad nejběžnějším případem je svědění jako průvodní jev kožních alergií.
Teplotu kůže zjišťujeme pohmatem. Normálně bývají nejchladnější uši, nos, kopyta a končetiny, ale po celkovém zahřátí, například prací, je celé tělo výrazně teplé. Pokud je některé místo i v klidu teplejší, může se jednat o akutní zánět (kůže, šlachy, kosti, svalu…) jakékoli příčiny. Pokud je kůže chladná, může se mimo jiné jednat i o poruchy prokrvení, chronické problémy, ale i o zbytnění kůže či její odumření.
Kůže koně je pevná, ale ne hrubá a tlustá, jako například u skotu. Není ani tak volná jako u psa či dokonce kočky. Kůže je elastická, tedy pružná, pokud není postižená nějakým zánětem či otokem, nemá na sobě mozoly nebo jiná zesílení, a obsahuje dostatek elastických vláken a vody. Proto je posuzování elasticity kůže jednou z metod, jak zjistit dehydrataci. K tomto vyšetření se vrátíme v kapitole o dehydrataci.

• Vnímání chladu, tepla, dotyků, tlaku a bolesti.
• Podílí se na regulaci množství vody v těle (tím, že je „nepromokavá“, brání vysoušení i přemočení organismu, na druhé straně zase vodu vydává vypařováním nebo pocením). Na „nepromokavosti“ se podílí mimo jiné i tvorbou mazu, který obsahuje tuk a ten nepropouští vodu.
• Tvoří ochranu organismu proti mechanickým vlivům (může se posunovat, je elastická, pevná), proti záření (například vstřebává ultrafialové záření), proti chemickým vlivům (působícím z vnějšího prostředí ale i zevnitř organismu).
• Obranná funkce kůže proti mikroorganismům z vnějšího prostředí (má schopnost se sama čistit i dezinfikovat – na svém povrchu vytváří speciální „dezinfekční“ látky, ale žijí tam i „hodné“ baktérie, které bojují proti nebezpečným mikroorganismům). Aby tato funkce probíhala správně, je potřeba udržovat prostředí v optimálních podmínkách. Ty jsou mimo jiné narušené i mýdly či šampony!
• Udržování tepla (termoregulace) (ochlazení u koní probíhá zvýšenou propustností pro vodu a jejím odpařováním, pocením, o zahřívání se u koní mimo jiné stará „nadzvednutí“ srsti, velice drobný svalový třes podkožních svalů).
• Vylučuje různé látky (např. oxid uhličitý, dusíkaté látky, tuky, vodu a soli).
• Může dokonce vstřebávat některé látky rozpustné v tucích (vitamíny, hormony, ale i léky či dokonce toxické látky – anilin, kyanovodík).
• Má vlastní metabolismus (rohovatění – tvorba mozolů, ale tvoří si i vlastní chemické látky).

Příště: Vyšetření sliznic

text a foto: MVDr. Dominika Stachová