Lidičky, nemáte někdo zkušenost s odnaučování zlozvyku pod sedlem, kdy jinak vzorný a dobře přiježděný kůň vyškubne dítěti otěže za účelem pasení? Máme ve stáji nového valacha, vedený byl zkušeným člověkem, dobře přiježděný, ochotný, charakterní kůň. Bohužel si přinesl z předchozího domova zlozvyk - byli jsme varováni a s tím jsme ho i kupovali. Není to nic katastrofálního, ale přesto bych to ráda nějak rozumně odstranila nebo aspoň zmírnila. Předem si odhadne jezdce, zda má cenu to na něho zkoušet nebo ne a jakmile na koníkovi jede někdo fyzicky slabší, zkouší se pod ním pást, což se mu bohužel často povede, prostě si vyškubne otěže. Zajímavé je, že funguje na prověšené otěži a dobrý den si dělá jen z dětí. Pode mnou to nezkusil nikdy, tím pádem netuším, jak to řešit, když já venku nemusím napravovat nic :-/. Žádné martingaly a podobné věci nepoužíváme ani nemáme. Jízdárna je bez problému, šlape i pod osmiletou holčičkou, ale tam jaksi chybí ta tráva, že...
. Nyní chodí ven jen pod dospělým, abychom problém neupevňovali, ale je to škoda. Máte někdo nějaké nápady, jak na toho šmudlu vyzrát? Jinak to je 100% charakter.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Na očka na sedle dejte nějaký pásek (podbradní řemínek např.), do kterého provlíknete otěže - ty musejí být v takové délce (možná bude třeba změnit otěže, pokud by byly hodně dlouhé), aby se při natažení koně za trávou kůň hlavou až na zem prostě nedostal. Supluje to "vydržení" rukou, když jezdec sílu nemá. Sice si kůň škubne v hubě v té chvíli, ale on to mockrát neudělá, když mu dojde, že to bolí a že z toho stejně žádný prospěch nemá. V jiném ohledu to neomezuje - ani jezdce, ani koně, protože "přezka" otěží stejně visí prověšená, na boku krku (v tomto případě je tedy uchycená do řemínku na sedle).
Snad jsem to popsala dostatečně pochopitelně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Protože s vámi a jinými zkušenými je dobře schopen jet na zahozené a respektovat, že pást se nebude, mám ještě otáku: je přiježděný tak dobře, že na běžné "vyvenční" pod vozičem může jezdit bez udidel, tj je spolehlivě ovladatelný a hlavně zastavitelný na váhu, sed, hlas, eventuelně ukázíní otěží nebo neckreining?
Pokud ano, asi bych v tuto chvíli postupovala tak, že bych mu pod příležitostné voziče prostě dávala pastevní náhubek /kurtový s plastem na dně, protože je lehčí než ten s kovovou mřížkou/.
Nějaká "pomocná otěž" viz hhippie je též možnost.
Další možnost je prostě na něj "nezkušené děti" na travnatém podkladu nedávat/ jezdit s níma jinudy/.
Možná by pomohlo též naučit ho naopak na pasení na povel za odměnu za poslušnost/tj nepasení se, když já nechci/, a tu odměnu taky používat.
Měla jsme takovou svou kobylu, která se dobře naučila, že se nesmí pást bez dovolení, ale pokud projela pasekou s trávou ve staré cestě po plese a na varování hlasem neuždíbla, zaparkovala jsme ji pak k malině a pochválila- fungovaly jsme tak obě v relativní pohodě. Ale u jiné je zas nejlepší řešení ji nenechat vůbec "pod sedlem" ukousnout, ani na povel, po prvním soustu sice pak poslechne a jd ese dál, ale je off a v hlavě jen zeleno.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pastevák mě taky napadl, ale jak jste říkala - na uzdečku se natáhnout nedá a jezdit se začátečníky na bezudidlovém do terénu, to si asi troufne málokdo.
Taky mám kobylu naučenou na "NE" a "TRÁVA", ale pochybuji, že by to fungovalo pod začátečníkem. To je prostě ten problém, že jak věděj, že na ně ti slabší nemohou, prostě to zkusej... a to si myslím, že ty koně mám taky dobře vychované. Ale když je děcko, tak prostě zkusej, co můžou...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Na očka na sedle dejte nějaký pásek (podbradní řemínek např.), do kterého provlíknete otěže - ty musejí být v takové délce (možná bude třeba změnit otěže, pokud by byly hodně dlouhé), aby se při natažení koně za trávou kůň hlavou až na zem prostě nedostal. Supluje to "vydržení" rukou, když jezdec sílu nemá. Sice si kůň škubne v hubě v té chvíli, ale on to mockrát neudělá, když mu dojde, že to bolí a že z toho stejně žádný prospěch nemá. V jiném ohledu to neomezuje - ani jezdce, ani koně, protože "přezka" otěží stejně visí prověšená, na boku krku (v tomto případě je tedy uchycená do řemínku na sedle).
Snad jsem to popsala dostatečně pochopitelně.
Hhippie děkuji za nápad. Upřímně mne to napadlo také, chtěla jsem to zapnout do nánosníku, ale nevěděla jsem, zda mi neurve poutka na sedle a nánosník, resp. novou uzdečku s ním bych musela koupit. Ale asi to bude to nejlepší řešení, náhubek dávat nechci, protože jsem přesvědčená, že při zátěži by mohl mít málo vzduchu. Ještě jsem nenašla žádný, kde by byl volný průchod vzduchu. Zapnula byste to do udidla? Mám trochu strach o hubu. Na druhou stranu on je na ty děti staké sprostý, tak proč si jednou nenarazit... Děkuji!
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pastevák mě taky napadl, ale jak jste říkala - na uzdečku se natáhnout nedá a jezdit se začátečníky na bezudidlovém do terénu, to si asi troufne málokdo.
Taky mám kobylu naučenou na "NE" a "TRÁVA", ale pochybuji, že by to fungovalo pod začátečníkem. To je prostě ten problém, že jak věděj, že na ně ti slabší nemohou, prostě to zkusej... a to si myslím, že ty koně mám taky dobře vychované. Ale když je děcko, tak prostě zkusej, co můžou...
Já si dovolím k tomuhle poznámku, i když je mi jasný, že si vysloužím kritiku...
Pokud někdo posazuje na koně začátečníky a děti, tj.de fakto pasažéry, co se jen vezou, musí mít koně perfektně ovladatelné, nikoli spolehlivé jen díky udidlu v hubě. Troufnu si tvrdit, že kůň, který pod takovými "voziči" funguje s udidlem, si z něj rozhodně těžkou hlavu nedělá, na rycání, cukání a tah je zvyklý. Pokud dokáže otěže vyrvat z ruky za účelem pasení, tak za účelem úprku v případě, že mu hrábne, to dokáže desetkrát lehčeji
Takže jaksi- ten pocit většího bezpečí pokud má kůň udidlo v hubě je jen taková lidská psychická berlička, žádné opodstatnění nemá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Protože s vámi a jinými zkušenými je dobře schopen jet na zahozené a respektovat, že pást se nebude, mám ještě otáku: je přiježděný tak dobře, že na běžné "vyvenční" pod vozičem může jezdit bez udidel, tj je spolehlivě ovladatelný a hlavně zastavitelný na váhu, sed, hlas, eventuelně ukázíní otěží nebo neckreining?
Pokud ano, asi bych v tuto chvíli postupovala tak, že bych mu pod příležitostné voziče prostě dávala pastevní náhubek /kurtový s plastem na dně, protože je lehčí než ten s kovovou mřížkou/.
Nějaká "pomocná otěž" viz hhippie je též možnost.
Další možnost je prostě na něj "nezkušené děti" na travnatém podkladu nedávat/ jezdit s níma jinudy/.
Možná by pomohlo též naučit ho naopak na pasení na povel za odměnu za poslušnost/tj nepasení se, když já nechci/, a tu odměnu taky používat.
Měla jsme takovou svou kobylu, která se dobře naučila, že se nesmí pást bez dovolení, ale pokud projela pasekou s trávou ve staré cestě po plese a na varování hlasem neuždíbla, zaparkovala jsme ji pak k malině a pochválila- fungovaly jsme tak obě v relativní pohodě. Ale u jiné je zas nejlepší řešení ji nenechat vůbec "pod sedlem" ukousnout, ani na povel, po prvním soustu sice pak poslechne a jd ese dál, ale je off a v hlavě jen zeleno.
Ano, pod zkušenějším jezdcem šlape i na ohlávce, na sed reaguje spolehlivě. Nepere se, nepase se. Jemný na holeně, prakticky je možné otěže odložit a kličkovat si v lese mezi stromy jen na sed a holeně. Připadá mi, že si před ježděním zkoukne pod koho jde a podle toho přepne na režim "pasení" nebo "budu hodnej kluk" .
Toho pasení na povel se upřímně bojím, za tu dobu, co jsem měla možnost ho zatím poznat, je to typ koně, který pro žrádlo udělá všechno, mám obavu, že by se mi to mohlo vymknout z rukou. Raději volím, že pod sedlem ani na vodítku se prostě nežere. Na vodítku to pasení na děti zkouší taky, ale to už jsme doladili (reakce v pravou chvíli pod dohledem dospělého, odťuknutí na parelce). To zpočátku zkoušel i na mě, ale povedlo se mu to jen jednou a divil se pacholek, jaká byla reakce. Evidentně to znal a zneužíval u předchozího majitele (byla jsem při koupi varovaná).
On právě proto, že je tak super, byla bych ráda, kdyby to pod těmi dětmi šlo.
Jen ještě dodám, že slečna není začátečník, velmi dobře jezdí na pony, jen z nich odrůstá a postupně přechází na velké koně. Pomůcky má nezávislé, sed jistý, jen je lehká pochopitelně. Kůň evidentně dobře odhadl její fyzické schopnosti. Podařilo se jí několikrát pasení vyhnout přes pobídku holení a použití jedné otěže do ohnutí, ale pochopitelně takto to nejde donekonečna (fyzicky se unaví dřív než "zvítězí") a koník je stále připraven v momentě narovnání krku pokračovat ve své oblíbené činnosti.
Terven
napsal(a):
Já si dovolím k tomuhle poznámku, i když je mi jasný, že si vysloužím kritiku...
Pokud někdo posazuje na koně začátečníky a děti, tj.de fakto pasažéry, co se jen vezou, musí mít koně perfektně ovladatelné, nikoli spolehlivé jen díky udidlu v hubě. Troufnu si tvrdit, že kůň, který pod takovými "voziči" funguje s udidlem, si z něj rozhodně těžkou hlavu nedělá, na rycání, cukání a tah je zvyklý. Pokud dokáže otěže vyrvat z ruky za účelem pasení, tak za účelem úprku v případě, že mu hrábne, to dokáže desetkrát lehčeji
Takže jaksi- ten pocit většího bezpečí pokud má kůň udidlo v hubě je jen taková lidská psychická berlička, žádné opodstatnění nemá.
Moc této reakci nerozumím, jak jste to myslela? Paní psala, že kobylu naučila pást na povel. O udidle a záchraně skrze něj tu nepadlo slovo.
Koník, o kterého jde, je spolehlivý i na ohlávce (jezdím ho tak občas já) a zmiňovaná slečna není začátečník. Koník nikam neprchá, řešíme tu touhu se nažrat i tehdy, kdy žrát nemá :-D.
ifauna1
napsal(a):
Jen ještě dodám, že slečna není začátečník, velmi dobře jezdí na pony, jen z nich odrůstá a postupně přechází na velké koně. Pomůcky má nezávislé, sed jistý, jen je lehká pochopitelně. Kůň evidentně dobře odhadl její fyzické schopnosti. Podařilo se jí několikrát pasení vyhnout přes pobídku holení a použití jedné otěže do ohnutí, ale pochopitelně takto to nejde donekonečna (fyzicky se unaví dřív než "zvítězí") a koník je stále připraven v momentě narovnání krku pokračovat ve své oblíbené činnosti.
Tak v tom případě bych asi zkusila nějakou bezudidlovku v kombinaci s náhubkem. Pokud je kůň zvyklý proti odporu vytahovat otěže za účelem žraní, určitě nebude udidlo v jeho hubě žádnou bezpečnostní pojistkou.
Anebo nejezdit na loukách, jen po cestách a v lese...i když vím, že i tam se dá, když je kůň šikovný Osobně mám vyzkoušeno, že pokud se prakoník chtěl pode mnou pást, fyzická síla mi byla naprosto k ničemu, bylo to o síle mentální.
ifauna1
napsal(a):
Moc této reakci nerozumím, jak jste to myslela? Paní psala, že kobylu naučila pást na povel. O udidle a záchraně skrze něj tu nepadlo slovo.
Koník, o kterého jde, je spolehlivý i na ohlávce (jezdím ho tak občas já) a zmiňovaná slečna není začátečník. Koník nikam neprchá, řešíme tu touhu se nažrat i tehdy, kdy žrát nemá :-D.
Já jsem reagovala na hhippie, konkrétně na tuto její větu
.
Pastevák mě taky napadl, ale jak jste říkala - na uzdečku se natáhnout nedá a jezdit se začátečníky na bezudidlovém do terénu, to si asi troufne málokdo
Terven
napsal(a):
Já jsem reagovala na hhippie, konkrétně na tuto její větu
.
Pastevák mě taky napadl, ale jak jste říkala - na uzdečku se natáhnout nedá a jezdit se začátečníky na bezudidlovém do terénu, to si asi troufne málokdo
Už rozumím . Na bezudidlovém problém není, ale taky to bude zkoušet se pást. Náhubek dávat nechci kvůli omezenému proudění vzduchu. To opravdu raději zvolím nějaké to "přivázání", kdy v kritickém místě (těsně nad trávou) narazí. Na uvolnění a protažení holt venku pracovat spolu nebudou, to si necháme na jízdárnu. Snad se to časem eliminuje.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jak píše terven, přece to nemůže být o síle, fyzické- to nevyhrajete.
Pokud je jezdkyně zkušená, může být zkušená ve finesách ježdění, ale málo vědět o výchově, která by měla předcházet výcviku..Měla by poznat "zelenou myšlenku" a dát to koni najevo i s tím, že nee-což si tedy nepředstavuji právě jako pobídku vpřed a jednu otěž, pokud budu chtít stát na louce nebo travnaté jízdárně, tak se musím vždy rozjet, aby koňo opustil nápad si uškubnout? Nebo sáhnout na otěž?
Já jsem obvykle reagovala slovním napomenutím při zachycení zelené myšlenky, protože si nejsem jistá, jestli je moje řeč těla a váhy kterou tam taky jistě udělám třeba zpozorněním z vezení se, dost srozumitelná-jseme motorický debyl.Řekla jsem cosi jako "hele, jasné, ale nee" Načež koňo řeklo xiftem a ušima a zastavením pohybu hlavy níž "nojooofurt" a já řekla " tak jsi hodná holka, hodné holky jezdí na maliny"..a furt se šlapalo /nebo stálo, při nalézání jsem používala krk jako oporu často, kdyby sehnula, šla bych dolů/
Pokud náhodou vozila kobyla holčičky nebo lajky delší dobu, stalo se jistě někdy, že to pak zkusila i se mnou, takže jsem ji nechala narazit na parelku ze země nebo na BB shora nebo jsem ji i štípla tušírkou-stačilo jednou, na obnovu dobrých mravů. Pokud by se ale pasení stupňovalo, prostě by lajky nebo lidi neschopné adekvátně reagovat nevozila, já mám ale koně peta a nijak mě nepoškodí, když nebudu vozit/naopak/.. Vozící se jsem se správnou reakci nesnažila naučit, nemám zájem učit vozící se lajky na svém koni výchovu koně- tak jsem to prostě nechala tak, že pokud s nimi trasu vezmu trávou, bude si občas ukusovat..a vybírala jsme v takovém případě trasy převážně bez trávy nebo koně vedla.
Pokud bych měla tak fajn koně, jako je ten váš, zvažovala bych, jestli si ho dát "kazit" a "prudit" ho tím, že na něm budu učit jiné lidi, jak koně vychovávat...ale pokud je slečna jedna a na delší dobu, udělala bych to a sama i pro ni bych chtěla koně reagujícího "na myšlenku", ne na sílu svalu.
Pokud je na omezenou dobu nebo je vozících se víc nebo tomu nechci dát čas, buď bych volila trasu bez trávy, nebo to nechala, pokud se to nestupňuje, nebo volila "pomocnou otěž" nebo náhubek/ zamýšlela bych se jako terven, co když dojde k debatě ne o trávě, ale o směru a rychlosti jízdy/.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jak píše terven, přece to nemůže být o síle, fyzické- to nevyhrajete.
Pokud je jezdkyně zkušená, může být zkušená ve finesách ježdění, ale málo vědět o výchově, která by měla předcházet výcviku..Měla by poznat "zelenou myšlenku" a dát to koni najevo i s tím, že nee-což si tedy nepředstavuji právě jako pobídku vpřed a jednu otěž, pokud budu chtít stát na louce nebo travnaté jízdárně, tak se musím vždy rozjet, aby koňo opustil nápad si uškubnout? Nebo sáhnout na otěž?
Já jsem obvykle reagovala slovním napomenutím při zachycení zelené myšlenky, protože si nejsem jistá, jestli je moje řeč těla a váhy kterou tam taky jistě udělám třeba zpozorněním z vezení se, dost srozumitelná-jseme motorický debyl.Řekla jsem cosi jako "hele, jasné, ale nee" Načež koňo řeklo xiftem a ušima a zastavením pohybu hlavy níž "nojooofurt" a já řekla " tak jsi hodná holka, hodné holky jezdí na maliny"..a furt se šlapalo /nebo stálo, při nalézání jsem používala krk jako oporu často, kdyby sehnula, šla bych dolů/
Pokud náhodou vozila kobyla holčičky nebo lajky delší dobu, stalo se jistě někdy, že to pak zkusila i se mnou, takže jsem ji nechala narazit na parelku ze země nebo na BB shora nebo jsem ji i štípla tušírkou-stačilo jednou, na obnovu dobrých mravů. Pokud by se ale pasení stupňovalo, prostě by lajky nebo lidi neschopné adekvátně reagovat nevozila, já mám ale koně peta a nijak mě nepoškodí, když nebudu vozit/naopak/.. Vozící se jsem se správnou reakci nesnažila naučit, nemám zájem učit vozící se lajky na svém koni výchovu koně- tak jsem to prostě nechala tak, že pokud s nimi trasu vezmu trávou, bude si občas ukusovat..a vybírala jsme v takovém případě trasy převážně bez trávy nebo koně vedla.
Pokud bych měla tak fajn koně, jako je ten váš, zvažovala bych, jestli si ho dát "kazit" a "prudit" ho tím, že na něm budu učit jiné lidi, jak koně vychovávat...ale pokud je slečna jedna a na delší dobu, udělala bych to a sama i pro ni bych chtěla koně reagujícího "na myšlenku", ne na sílu svalu.
Pokud je na omezenou dobu nebo je vozících se víc nebo tomu nechci dát čas, buď bych volila trasu bez trávy, nebo to nechala, pokud se to nestupňuje, nebo volila "pomocnou otěž" nebo náhubek/ zamýšlela bych se jako terven, co když dojde k debatě ne o trávě, ale o směru a rychlosti jízdy/.
Ano, máte pravdu, o výchově toho moc neví. Ona toho koně ale primárně nekazí, on s tím problémem k nám už přišel. Je to jediná holka, co k nám chodí jezdit, nejsme žádná stáj, kde se to střídá, takže ráda do ní tu energii vložím. Je moc šikovná a její rodiče nemají moc peněz, tak sem chodí za úsměv . Pochpitelně nestojím o upevňování problému, k čemuž pod ní dochází a proto to řeším
. Děkuji všem za reakce a dobré rady. Zkusím tu otěž a uvidíme. Přinejhorším jí budu ven dávat mojí kobylu, ale ta není tak bezpečná, občas se lekne, tak bych raději, kdyby to s valachem šlo.
Také přidám svoji zkušenost, také jsme koupili koně s tímto zlozvykem, z turistické jízdárny-fjorda, prostě mi ho bylo líto a ze začátku to s ním bylo velmi složité, měl upevněno spoustu "návyků"od lidí co se chodili vozit a koňovi dovolili vše...jak někdo psal není to o síle ale o hlavě, takže přesně mě to venku nedělal, ale dětem byl schopný hodit ze cvalu brzdu a ukousnout si a to fakt nešlo, takže dostal pod uzdečku ohlávku a na tu se připly vyvazovačky, ne do udidla právě, a druhý konec do sedla se navlíkl na zápinky u podbřišníku, aby to fakt vydrželo a nevytrhlo se něco ze sedla, byly velmi volné, prověšené, takže na jízdu neměli vůbec vliv, jen přesně nedošáhl na zem a těsně před trávou ho to zarazilo, drcnul si, takhle jezdil s těmi méně zkušenými, kteří ho sice ujezdili, ale tohle nevychytali a přesně jak si jednou kousnul, byl to konec.po několika letech jezdí normálně na volné otěži, i loukou z vysokou trávou, prostě zjistil, že se mu to nevyplatí a to má doma na pastvině náhubek, takže lákadlo veliké, ale i tak na něj posazuju většinou jen jednu holčinu, která právě pochopila, že to je v tý hlavě, teda přes léto, v zimě na něm může jet kdokoliv.
vattunka
napsal(a):
Také přidám svoji zkušenost, také jsme koupili koně s tímto zlozvykem, z turistické jízdárny-fjorda, prostě mi ho bylo líto a ze začátku to s ním bylo velmi složité, měl upevněno spoustu "návyků"od lidí co se chodili vozit a koňovi dovolili vše...jak někdo psal není to o síle ale o hlavě, takže přesně mě to venku nedělal, ale dětem byl schopný hodit ze cvalu brzdu a ukousnout si a to fakt nešlo, takže dostal pod uzdečku ohlávku a na tu se připly vyvazovačky, ne do udidla právě, a druhý konec do sedla se navlíkl na zápinky u podbřišníku, aby to fakt vydrželo a nevytrhlo se něco ze sedla, byly velmi volné, prověšené, takže na jízdu neměli vůbec vliv, jen přesně nedošáhl na zem a těsně před trávou ho to zarazilo, drcnul si, takhle jezdil s těmi méně zkušenými, kteří ho sice ujezdili, ale tohle nevychytali a přesně jak si jednou kousnul, byl to konec.po několika letech jezdí normálně na volné otěži, i loukou z vysokou trávou, prostě zjistil, že se mu to nevyplatí a to má doma na pastvině náhubek, takže lákadlo veliké, ale i tak na něj posazuju většinou jen jednu holčinu, která právě pochopila, že to je v tý hlavě, teda přes léto, v zimě na něm může jet kdokoliv.
Děkuji moc Vattunko! Jsem ráda, že tu je někdo, kdo to zažil a praktikoval na vlastní kůži . Dnes jsem s ním byla venku a nezkusil to ani jednou, je to holomek. Ale strašně hodný holomek
...