Ukonceni spolujizdy - duvody

Hezký den, moc děkuji za reakci, řeším teď něco podobného právě a proto jsem se zeptala. Vaše reakce mi pomohla si to taky srovnat v hlavě...

To je divné když u koní je to samý poctivec a ještě plný lásky ke koním.😀😀 Že by realita byla trochu jiná a teprve důsledná kontrola odhalila skutečný stav věcí? 😀 Jasně že lidi "ojeb*u" co můžou a bez kontroly se nic majitel nedozví a případné problémy a výdaje řeší přeci majitel koně.

Je potřeba si uvědomit, že nám majitelům jde vždy o dobro koně - ať už bereme od B-reiterů peníze - jsou využity pro dobro koně - a nebo jezdí zadarmo, protože nám nabízí něco, co koni nemůžeme dát (zkušenosti, čas) - takže pokud se vám nelíbí jakékoliv chování vůči vašemu koni ze strany B-reitera, tomu koni se to taky líbit nebude, protože je navyklý na váš vzorec chování. Např. Jednomu z mých koní extrémně vadilo, že B-reiter mu vybíral nohy pouze z jedné strany. Došlo to do stádia, že ten kůň přestal dávat nohy na jedné straně, když jej měl měsíc v péči pouze tento člověk. Nakonec ho za to začal ještě trestat a to už byl konec spolupráce.

Víte co by mě zajímalo? Zdali by ti úžasní B-reiteři takto chovali ke svým koním, kdyby si je pořídili. To by je měli za chci ne pojízdné. Nejspíše proto jen opruzují u koní jiných lidí, protože nemusí nést následky svého vlastního chování.....

Limeta napsal(a):
Víte co by mě zajímalo? Zdali by ti úžasní B-reiteři takto chovali ke svým koním, kdyby si je pořídili. To by je měli za chci ne pojízdné. Nejspíše proto jen opruzují u koní jiných lidí, protože nemusí nést následky svého vlastního chování.....

Každá mince má dvě strany, ono to není jen o "opruzování" a "nemusí nést následky", ale také o té finanční a časové stránce, nemůže mít každý vlastního koně sotva si zamane, že chce jezdit... Zkusila jsem si to tak i tak, spolujízdu na různých koních mnoho let a vlastnictví svého koně taky pár let, ti půjčení koně se buďto prodali nebo jsem odešla sama, ale taky jsem byla párkrát odejita z různých důvodů... Trable s majiteli z pohledu spolujezdce mě v konečném důsledku podpořily v rozhodnutí si toho svého nakonec koupit. A chovám se k němu stejně, jako k těm půjčeným.

Přístup ke koni není určen tím, zda je můj nebo známé, ale mým přístupem ke koním obecně.
Hajzlík se chová hnusně k obojím, slušňák taky.

sisi58 napsal(a):
Přístup ke koni není určen tím, zda je můj nebo známé, ale mým přístupem ke koním obecně.
Hajzlík se chová hnusně k obojím, slušňák taky.

sisi58 napsal(a):
Přístup ke koni není určen tím, zda je můj nebo známé, ale mým přístupem ke koním obecně.
Hajzlík se chová hnusně k obojím, slušňák taky.

To je sice pravda, ale spolujezdec proste pak ty nasledky nenese, kdyz se pak stane nejaky prusvih. Muze se sebrat a jit... Ja jezdila cizi kone a ted mam sveho. Rozdil tam pozoruji. Na cizi jsem byla korektni, ale z sveho vse daleko vic resim. Hlavne o peci ted mluvim...

Ja teda neviem, celoživotne jazdím cudzie kone, ale nikdy by mi nenapadlo neriešiť ich tak, ako riešim svojho. Občas teda riešim viac cudzie, než toho môjho.

Já si myslím, že to velmi záleží na typu člověka. Když jsem měla koně v pronájmu, tak jsem safra všechno řešila a snažila se mít osefovane, aby nedošlo k úrazu apod. Rovněž byla pro mě samozřejmost hlásit kdejakou odchylku, která se mi nepozdavala a řešit ji (popř se podílet na vete péči). Pravda je, že pronájmy jsem ukončovala já, neb se mi častokrát nelíbil přístup majitelů ve zdravotních oblastech. A bolavého koně odmítam jezdit.

A koupila si vlastního, momentálně nabízím b-reiterstvi (především vzhledem k těhotenství, s kobylou už pracuju jen ze země). A jsem z toho taková rozladěná. Odpovědi "já netušila, že se dá na tom tolik podělat" - prostě jen apel aby člověk přemýšlel u prace/péče/strojení/výchovy koně. Trošku mi přijde, že sebereflexe u lidí chybí a takové to zdravé zpochybňování, co nám pomáhá se zlepšovat. Kdyby došlo na úraz, rozhodně vím, že 100% se potáhne za mnou :D s hromadou keců :D

A jak se stavíte ke konkrénímu prohřešku, třeba k podání špatného krmiva z nedbalosti/neznalosti, které vede k závažnějším zdravotním komplikacím koně? Je to pro vás důvod k výpovědi spolujezdci, i když to nakonec dopadne dobře? Řeknete si "každý dělá chyby", nebo je to pro vás stopka?

Boudicca napsal(a):
A jak se stavíte ke konkrénímu prohřešku, třeba k podání špatného krmiva z nedbalosti/neznalosti, které vede k závažnějším zdravotním komplikacím koně? Je to pro vás důvod k výpovědi spolujezdci, i když to nakonec dopadne dobře? Řeknete si "každý dělá chyby", nebo je to pro vás stopka?

To myslím veice závisí, oč konkrétně jde, jaké byly instrukce, jaké byly důvody krmení něčeho jiného. Co znamená špatné krmivo, špatné kvalitou či nevhodné složením? Ve stájích ale většinou krmní ošetřovatelé, nebo místo nějaké mňamky (kokino či mrkvička) dostával něco co neměl?

A teď otázka do pranice. Co když vám b-reiter koně zabije? Běžná vyjížďka, holčina cválá po poli a kůň zahučí do zarostlé strouhy. Zlomená noha. Jak byste to řešili?
Smlouva o spolujízdě žádná, odpovědnost žádná a vymáhat škodu je předem prohraný boj.

Ono totiž to toho spolujezdce může dost mrzet, ale případné trvalé následky pak jdou za majitelem že.... A to je to, co mě děsí...

Evcusik: ""já netušila, že se dá na tom tolik podělat" — to je PŘESNĚ ono... Prostě přemýšlet víc do hloubky... a to se mi děje s vlastním koněm prostě víc než s cizím.

Máte asi ale pravdu, že záleží na typu člověka, někdo bude přemýšlet stejně do hloubky jako majitel, ale asi ne zdaleka každý....

Asi záleží jaká chyba a u jakého koně. Ale asi by se mi těžce zkousavalo podání plesnivého krmiva nebo sacharidové krmivo IR koníkovi...to by asi ode mě byl vyhazov - kor jestli bylo předtím vysvětleno, proč na správném krmení záleží např u vredare, kolikare, IR nebo nevhodná struktura (suché řízky) s důsledkem např ucpání jícnu.

Strašně záleží jak moc se k tomu člověk postaví. Ale většinou mam zkušenost, že takové chyby vznikají z "myslela jsem si že to podělat nejde".

Mě se i občas stane, že i všechno vysvetluju pricina-nasledek, proč se s něčím tentim a jaký chci mít výsledek. (Pozustatek z turistických jízdáren, kde jsem dokola vysvětlovala základy :D ) a občas to jde jedním uchem dovnitř a druhým ven. To mě můžou čerti sebrat. (A já už fakt říkám kobyle, že se bude radši cpat na pastvině než mít nervy, co se posere).

Krom prachů mi jde i morálně o toho koně, aby měl spokojený a hezký život, když jsem si ho k sobě připoutala.

Špatné krmivo — nenamočené, suché řepné řízky. Nebyl důvod vůbec krmit — krmíme si sami (majitelé). Byla to vlastní iniciativa spolujezdce, že dá koni něco po ježdění "navíc".

Veru: tak to se pak můžete maximálně soudit, se štěstím vyhrajete náhradu škody — cenu koně, ale to zvíře vám to stejně nevrátí. A stát se to může, v okolí takový případ byl.

Prostě tou spolujízdou majitel riskuje, ne že ne.

-Veru- napsal(a):
A teď otázka do pranice. Co když vám b-reiter koně zabije? Běžná vyjížďka, holčina cválá po poli a kůň zahučí do zarostlé strouhy. Zlomená noha. Jak byste to řešili?
Smlouva o spolujízdě žádná, odpovědnost žádná a vymáhat škodu je předem prohraný boj.

No pokud nemáte pojistku "na blbost", kde jsou i typy, které umožňují zahrnout i spolujezdce, tak se žádné náhrady, pokud ji sama druhá strana nenabídne, asi nedočkáte bohužel:-(

Boudicca napsal(a):
Špatné krmivo — nenamočené, suché řepné řízky. Nebyl důvod vůbec krmit — krmíme si sami (majitelé). Byla to vlastní iniciativa spolujezdce, že dá koni něco po ježdění "navíc".

Veru: tak to se pak můžete maximálně soudit, se štěstím vyhrajete náhradu škody — cenu koně, ale to zvíře vám to stejně nevrátí. A stát se to může, v okolí takový případ byl.

Prostě tou spolujízdou majitel riskuje, ne že ne.

Tak suché řízky, to by mě asi nasralo natolik, že bych dotyčného poslala do p**ele rovnou a asi i docela nevybíravě:-/ Si říkám, že je v podstatě výhoda, mít dost specifického koně a nikomu ho nepůjčuju. Ale je pravda, že já sama koně v pronájmu (plném, tak že né klasický r-reiter) měla a myslím, že jsem se o něj starala zopvodědně a to jsem ho měla jen cca půl rok na závodní sezonu.

Evcusik: "nevhodná struktura (suché řízky) s důsledkem např ucpání jícnu".

Ano, bylo to tak, suché řízky a následné ucpání jícnu, málem jsme o koně příšli, veternáři se nakonec jícen podařilo propláchnout, ale bylo to o fous. Se spolujezdkyní jsem se rozloučila. Ona to vnímá jako nespravedlnost, pro mě je to jasná stopka.

Přesně byl pak ten postoj: "ale vždyť to byla jen hrstička..." a hrozně se divila, co to může napáchat za škodu. Já jsem to s ní hned ukončila, ale byla naštvaná, že "tak náhle"....

Sovička: děkuju. Trápilo mě, jestli nejsem moc "zlá", že jí za to vyhazuju, ale jednak jsem naštvaná a jednak prostě se bojím už, co dalšího by se mohlo stát no... Přijde mi to jako fakt fatální bota. Jak já vím, co všechno ti lidi vědí, nevědí? Jak já je mohu kontrolovat? 100% času ne... Vůbec nezpochybňuju, že jsou spolujezdci, kteří jsou maximálně zodpovědní, ale já to už prostě nedám :-(

sovicka napsal(a):
No pokud nemáte pojistku "na blbost", kde jsou i typy, které umožňují zahrnout i spolujezdce, tak se žádné náhrady, pokud ji sama druhá strana nenabídne, asi nedočkáte bohužel:-(

Toto je reálná situace, z holčiny jsem nedostala ani náklady za kafinu...

Jezdim cizi kone. S majitelkou to mame v zakladu nastavene podobne a ja respektuji jeji prani. Problem jaksi je, ze ona podvedome ocekava kopii sebe sama, ktera bude mit priority srovnane naprosto identicky, bude s konem chodit pro prave krajnici polni cesty a dotahovat sedlo na treti diru. A to nejde a misty je to celkem otravne. A to mam jeste celkem rozumnou majitelku, ktera prosla x stajemi a tusi, ze k cili vede vice cest.

Co se tyka repnych rizku, asi bych to neresila. Jen bych se zamyslela, jestli muze clovek s tak malo zkusenostmi jezdit/pecovat o kone sam.

Tak on ten plný pronájem je pak prostě asi ještě něco trochu jiného, to asi člověk ví, že je to jen na něm, kdežto ta spolujízda je přece jen "sdílení" ve smyslu pocitu, že na to nejsem sám a že je tam pořád ten majitel...

Veru: soudit by zde se asi šlo, ale výsledek je nejistý a náklady a energie na soud značná :-( Osobně bych asi do soudu nešla, kdyby nešlo o velmi drahého koně... ale sama nevím, jak bych zareagovala. To je mi líto, co se vám stalo. Už asi nikdy nikomu koně nepůjčíte že...

Aksha: právěže holčina zkušenosti má, je u koní x let a má i vzdělávání, je to spíš přístup (lehce lehkomyslný, nebo jí to nedochází nebo fakt nevím). Ale ať už je důvod jakýkoliv, výsledek je stejný — průšvih.

Jicen jsem si kobyle ucpala sama, a byla to proste souhra okolnosti. Pokud to bylo pres zakaz, odstoupeni bych videla adekvatni. Pokud zakaz nemela, a zvolila nevhodne krmivo, take bych asi premyslela, jaky je duvod pro odstoupeni.

Aksha: neřešila byste, kdyby následkem této chyby kůň skoro uhynul?

Coudas: ano, bylo explicitně řečeno suché řízky nedávat. V začátku spolujízdy. Ale myslím, že i kdyby to řečeno nebylo, tak vyhazov je adekvátní, ve hře byl život koně a ne následkem banální, ale hrubé chyby podle mého názoru.

Ano, ucpání jícnu může být i náhodou, ale toto je prostě velmi pravděpodobně těmi suchými řízky, říkala to i veterinářka.

A další věc... pokud si človek poškodí svého koně sám, může se sám bít do hlavy vlastní hloupostí. Ale pokud mu ho poškodí někdo cizí, někdo, komu svého parťáka svěřil v dobré víře, tak už mu ho prostě dál svěřovat nechce... je to myslím úplně pochopitelné.

Kůň se může na vyjížďce zabít komukoliv. Blbá náhoda, když teda pominu fakt nějakou naprosto neadekvátní volbu trasy.
Vy jako majitelé koní poskytujete službu nebo spíš sháníte někoho, kdo koni dá to, na co vy nemáte čas nebo peníze, a to prostě nějaká rizika nese. Teď nemyslím zrovna prasácké chování ke koni, ale to že b-reiter má svůj přístup v rámci slušného chování ke koni.
Majitele přeci nikdo nenutí, aby ke koni pouštěl někoho jiného, je to jeho svobodná volba.

Mě by nenapadlo dávat koni nějaký krmení mimo rozpis. U všech koní, na kterých jezdím, hlásím jakékoliv odlišnost od normálu. Ale chyba se prostě občas stane a záleží, jak to majitel vezme. Já mám štěstí, že majitel koní, kde občas jezdím, je uznalý a sám vypráví, co všechno se mu občas (ne)povedlo.

Kapička: ano, to je pravda. Majitel se může svobodně rozhodnout a to riziko podstoupit nebo ne. Něco získává a něco riskuje.

Každý má volbu, já to svou už udělala

Boudicca napsal(a):
Evcusik: "nevhodná struktura (suché řízky) s důsledkem např ucpání jícnu".

Ano, bylo to tak, suché řízky a následné ucpání jícnu, málem jsme o koně příšli, veternáři se nakonec jícen podařilo propláchnout, ale bylo to o fous. Se spolujezdkyní jsem se rozloučila. Ona to vnímá jako nespravedlnost, pro mě je to jasná stopka.

Přesně byl pak ten postoj: "ale vždyť to byla jen hrstička..." a hrozně se divila, co to může napáchat za škodu. Já jsem to s ní hned ukončila, ale byla naštvaná, že "tak náhle"....

Sovička: děkuju. Trápilo mě, jestli nejsem moc "zlá", že jí za to vyhazuju, ale jednak jsem naštvaná a jednak prostě se bojím už, co dalšího by se mohlo stát no... Přijde mi to jako fakt fatální bota. Jak já vím, co všechno ti lidi vědí, nevědí? Jak já je mohu kontrolovat? 100% času ne... Vůbec nezpochybňuju, že jsou spolujezdci, kteří jsou maximálně zodpovědní, ale já to už prostě nedám :-(

Člověk, který má pokoru, si zaslouží možná ještě jednu šanci.

S člověkem, který udělá svojí neznalostí takový průšvih a ještě se k tomu dokáže urazit...to doopravdy nemáte zapotřebí, ukazuje to charakter, to si domů (ke koni) vůbec nepouštějte.

Ano, veterinari to rikaji. A i kdyby to receno nebylo, tak to tak uplne jasne neni. Ale toto neni predmetem debaty. A o pujcovani koni vim sve, takze za sebe mohu jen rict - kone se nepujcuji. Lekci jsem dostala dostatecnou.

akscha napsal(a):
Jezdim cizi kone. S majitelkou to mame v zakladu nastavene podobne a ja respektuji jeji prani. Problem jaksi je, ze ona podvedome ocekava kopii sebe sama, ktera bude mit priority srovnane naprosto identicky, bude s konem chodit pro prave krajnici polni cesty a dotahovat sedlo na treti diru. A to nejde a misty je to celkem otravne. A to mam jeste celkem rozumnou majitelku, ktera prosla x stajemi a tusi, ze k cili vede vice cest.

Co se tyka repnych rizku, asi bych to neresila. Jen bych se zamyslela, jestli muze clovek s tak malo zkusenostmi jezdit/pecovat o kone sam.

Asi tak nějak. Proto jsem byla spolujízdu schopná shánět klidně i přes rok. Jelikož i když mám ráda temperamentnější koně, snesu nakonec i flegmatického a línějšího hafloše, který má ale majitele, který má všech pět pohromadě. Riziko půjčování koně naprosto chápu a chápu i to, že je děsivé, jak nezodpovědně či lehkovážně většina B-reiterů ke koním přistupuje, ať už z pohodlí či vlivem neznalosti. Nicméně jsem už nějaký ten pátek jezdila a jen najít maštal, kde se koně mají opravdu dobře...když už toto bylo splněno, tak zase majitel po mně chtěl nesmysly, o kterých byl přesvědčený, že jsou pravda...další chtěli moje peníze a čas, ale nenechali mi žádný prostor (ne, na jízdárnu ne, ani pod mým trenérem...ale to, že potřebuji s koněm aspoň jednou za čas porovnat, už vnímal málokdo).
Přijde mi to, že to dřív bylo tak nějak jednodušší a že lidi víc blbnou. Spolujízdy fungovaly víceméně bez problémů a na obou stranách. Já si půjčovala za x let x koní a nikdy mě nikdo nevyhodil a koně se měli dobře. Teď ej majitelem kdejaký hejhula, který ví prd a poučuje svět okolo sebe "protože na to má"...no a B-reitery jsou již nyní lidé, kteří by dřív byli rádi, že se se svým přístupem udrželi v oddílových řadách.
Je to smutné.

V kostce - často je to boj na obě strany. Pravdou ale je, že B - reiter nenese tu plnou odpovědnost. Teď mám koně v plném pronájmu, pozoruju to a jsem někde mezi. A mám najednou pocit, že být plným vlastníkem jednoho koně a kdybych náhodou nemohla dlouhodobě jezdit, prostě mu udělám prázdniny někde dál na pěkných pastvinách za měnší peníz. Na to totiž ještě žádnej kůň nechcíp.

Ančovička: "Člověk, který má pokoru, si zaslouží možná ještě jednu šanci. S člověkem, který udělá svojí neznalostí takový průšvih a ještě se k tomu dokáže urazit...to doopravdy nemáte zapotřebí, ukazuje to charakter, to si domů (ke koni) vůbec nepouštějte." Děkuji, také to tak cítím.

Boudicca: jasne, ze bych resila, kdyby kun malem uhynul. Ale sla bych po pricine (nedbalost/neznalost/zla vule) a resila, jaka je sance, ze se to bude s danym jezdcem opakovat. Myslim, ze kazdy z nas si zazil situaci, kdy neco mohlo dopadnout velmi spatne - a nekdy se vyplati poučit a odpustit, jindy je lepsi radikalnejsi reseni.

Aksha: myslím, že tady je to nejspíše asi nedbalost...
Ano, každý z nás to zažil. Já jsem také vždy neudělala vše správně. Určitě ne. Jenže každý musí nést následky svých činů. A tady je následek to, že já už se jí prostě k tomu koni bojím pustit. Fakt se bojím. Myslím, že by se něco podobného opakovat mohlo. Navíc tu spolujízdu už ani nepotřebuju (věk koně). Také mě zarazila reakce na moje slušné ukončení spolujízdy. Kdyby se něco podobného stalo mně (také jsem byla řadu let v pozici spolujezdce), tak bych bez řečí uznala chybu, ano, podělala jsem to, chápu, že končíme, a ne ve stylu snažít se najít výmluvy a omluvy, nepřiznat chybu a naopak hledat mouchy na majiteli.

Děkuji všem za názory, pomohly mi utřídit si myšlenky.

Boudicca napsal(a):
Tak on ten plný pronájem je pak prostě asi ještě něco trochu jiného, to asi člověk ví, že je to jen na něm, kdežto ta spolujízda je přece jen "sdílení" ve smyslu pocitu, že na to nejsem sám a že je tam pořád ten majitel...

Veru: soudit by zde se asi šlo, ale výsledek je nejistý a náklady a energie na soud značná :-( Osobně bych asi do soudu nešla, kdyby nešlo o velmi drahého koně... ale sama nevím, jak bych zareagovala. To je mi líto, co se vám stalo. Už asi nikdy nikomu koně nepůjčíte že...

Aksha: právěže holčina zkušenosti má, je u koní x let a má i vzdělávání, je to spíš přístup (lehce lehkomyslný, nebo jí to nedochází nebo fakt nevím). Ale ať už je důvod jakýkoliv, výsledek je stejný — průšvih.

Ja jsem jednoznačně za Vámi. Tohle bych taky nevydejchala a hrst suchých řízků mi nepřijdou málo. Je síla na kolik to umí nabobtnat v kýblu natož v koni :(

Evucsik: děkuji moc za podporu!

Trochu mi to pak hlodalo, jestli nejsem moc přísná, ale měla jsem z toho blbej pocit, když jsem si představila, že by tam prostě dál jezdila. Ona není zlá, ale moje důvěra už je prostě narušená :-( Tak mi bylo jasné, že to musím ukončit. A když jsem jí to řekla, tak se mi dost ulevilo. Takže myslím, že rozhodnutí správné.

Hlavně ať jsou zdraví a žádné nehody všem přeji

I kdyby chyba nastala a takhle blbá (občas fakt člověk doma vypne mozek a je to), tak minimálně je fér se k tomu dospěle postavit. Omluvit se, navrhnout uhrazení veterináře apod. Možná po tomto pozitivním kroků bych teprve byla na vážkách jestli jo-ne

" Právě že holčina zkušenosti má, je u koní x let a má i vzdělávání, je to spíš přístup (lehce lehkomyslný, nebo jí to nedochází nebo fakt nevím). Ale ať už je důvod jakýkoliv, výsledek je stejný — průšvih.! "

Tohle bych viděla jako klíčový problém. S lidmi tohoto založení u koní absolutně nevycházím. Já sem tam půjčím ponici zcela bez dozoru, ale móc dobře vím komu ano a komu nikdy. A jednou jsem s tím měla velký výstup, aby slečna chodila obloukem okolo a ani ji nenapadlo nic směrem k ponici. Ve stáji to spustilo šarivari, jak můžu být taková a vždyť si přece půjčuji velkého koně od ustajovatelky atd. Ale všem jsem jasně vysvětlila jak dneska zákony stojí a co je moje odpovědnost za zvíře a za škody zvířetem způsobené. A že když já udělám škodu na cizím koni, tak za mnou je majetek a mám z čeho se finančně vyrovnat + PŘEMÝŠLÝM celou dobu co jsem u koní jak a co dělat aby se nic nepokazilo. Zatím co slečna má v 29 letech holý zadek, je na pracáku a sociální případ, furt čučí do mobilu a vůbec se nesoustředí co by tak mohlo děcka napadnout... A po velkém zamyšlení byla slečna ze stáje odejita nadobro. A to byla nadprůměrná jezdkyně, ale jinak neuměla nic a kombinovala to s leností. Někdy je nic víc.
Nelituj přehnaně moc. Dej si čas to rozdýchat a možná se někde objeví ta správná osoba. (starší paní si taky rády vyjedou na krokovku do přírody - pro mládí zbudou svižnější akce, třeba pod dozorem trenéra, aby se nic nestalo)

Boudicca napsal(a):
Evucsik: děkuji moc za podporu!

Trochu mi to pak hlodalo, jestli nejsem moc přísná, ale měla jsem z toho blbej pocit, když jsem si představila, že by tam prostě dál jezdila. Ona není zlá, ale moje důvěra už je prostě narušená :-( Tak mi bylo jasné, že to musím ukončit. A když jsem jí to řekla, tak se mi dost ulevilo. Takže myslím, že rozhodnutí správné.

Hlavně ať jsou zdraví a žádné nehody všem přeji

Udělala jste dobře, opravdu.

Ta důvěra ad a je alfa omega. Vztah majitel - spolujezdec je vztah jako každý jiný. Prostě jakmile se v jakémkoli vztahu podlomí důvěra, málokdo se přes to překlene.

Druhá věc je, že tohle je chyba opravdu začátečnická. Já si myslím, že pokud méně zkušený jezdec má být s koněm ponechán sám, musí být opravdu a naprosto loajální. Tento člověk porušil pravidlo, které bylo vysloveno - v čem by Vás měl na háku příště?

To není o tom mít černé svědomí a ani na toho člověka házet špínu vždy, když se znovu potkáte. Je to prostě dané a je to rozchod jako každý jiný....a život jde dál.

Coudas napsal(a):
Jicen jsem si kobyle ucpala sama, a byla to proste souhra okolnosti. Pokud to bylo pres zakaz, odstoupeni bych videla adekvatni. Pokud zakaz nemela, a zvolila nevhodne krmivo, take bych asi premyslela, jaky je duvod pro odstoupeni.

Tak pokud byla informovaná, že suché řízky se nekrmí (což je navíc u koní obecně známej fakt), protože hodně bobtnají, tak je pravděpodobnost, že to bylo z nich hódně veliká, být toho víc, mohlo to navíc bobtnat dál ve střevech a mohl být ještě větší průser.
Kůň se mi jednou taky lehce přicpal, byla jsem zrovna u koní, tak jsem si hned všimla, že se něco děje a naštestí mi došlo o co jde a masírováním jsem se mi to podařilo uvolnit, tak že než dorazil vet (a to mám vetku co by kamenem dohodil a byl zrovna doma), tak už byl "odecpanej", ale i tak to nebyl hezký pohled. Cestou z výběhu si dal do "čumáku" o ohradník (kousek od zdroje), tak ho to asi trochu brnělo či co a asi zhltl větší sousto sena.

Boudicca napsal(a):
Evucsik: děkuji moc za podporu!

Trochu mi to pak hlodalo, jestli nejsem moc přísná, ale měla jsem z toho blbej pocit, když jsem si představila, že by tam prostě dál jezdila. Ona není zlá, ale moje důvěra už je prostě narušená :-( Tak mi bylo jasné, že to musím ukončit. A když jsem jí to řekla, tak se mi dost ulevilo. Takže myslím, že rozhodnutí správné.

Hlavně ať jsou zdraví a žádné nehody všem přeji

Také se vám nedivím že jste ukončila spolupráci. Sama jsem alergická když mi koně někdo krmí - holky co mi chodí jezdit když chtějí pamlskovat tak dostanou hrstičku sušeného cheba nebo mrkev a vědí, že nic jiného koním dávat nesmí. Ani přidávat do žlabu, ani tahat seno (koně ho mají 24/7 takže nepotřebují).
Já jsem dělala B-reitera vícekrát. Nestalo se mi, že by mě někdo řekl ať nechodím – spíš se mi dnes lidi ještě ozývají jestli bych zase nechtěla zase jezdit, a to nejsem žádný extra jezdec. Líbilo se mi jezdit různé koně a nestarat se, ale stresovalo mě, že by si pode mnou mohli nějak ublížit. Třeba kdybych spadla a kůň mi utekl. Ale měla jsem štěstí a koně po mém ježdění nikdy neokulhali ani neonemocněli, jedinkrát mi majitelka volala že má koně bez podkovy, ale druhý den jí našla ve výběhu.
Myslím že u B-raitera je nejdůležitější vlastnost spolehlivost a důvěra. Jinak mi bývalo celkem jedno co s koněm majitel chce dělat, na čem jsme se domluvili to jsem udělala, a přilepšovat koni čímkoliv mimo režim určený majitelem bych si nikdy nedovolila.

sovicka napsal(a):
Tak pokud byla informovaná, že suché řízky se nekrmí (což je navíc u koní obecně známej fakt), protože hodně bobtnají, tak je pravděpodobnost, že to bylo z nich hódně veliká, být toho víc, mohlo to navíc bobtnat dál ve střevech a mohl být ještě větší průser.
Kůň se mi jednou taky lehce přicpal, byla jsem zrovna u koní, tak jsem si hned všimla, že se něco děje a naštestí mi došlo o co jde a masírováním jsem se mi to podařilo uvolnit, tak že než dorazil vet (a to mám vetku co by kamenem dohodil a byl zrovna doma), tak už byl "odecpanej", ale i tak to nebyl hezký pohled. Cestou z výběhu si dal do "čumáku" o ohradník (kousek od zdroje), tak ho to asi trochu brnělo či co a asi zhltl větší sousto sena.

Take jsem si neprala, aby konim ustajeni davali "jen obycejne pecivo." Take nevideli duvod proc, i pres vysvetleni, a radeji to delali tajne, a nakonec jsem byla za deb... ja. Ale kdyz se nejakych 8 let nic nestalo, a ten kun to tyden zral bez problemu a najednou se neco stali, tak vam ani letite zkusenosti nenapovi, ze se neco stane. Kdyz ale pres zakaz a ano, repne rizky bobtnaji, nedebatuji. Ale stale si stojim za tim, ze kone se nepujcuji.

Coudas napsal(a):
Take jsem si neprala, aby konim ustajeni davali "jen obycejne pecivo." Take nevideli duvod proc, i pres vysvetleni, a radeji to delali tajne, a nakonec jsem byla za deb... ja. Ale kdyz se nejakych 8 let nic nestalo, a ten kun to tyden zral bez problemu a najednou se neco stali, tak vam ani letite zkusenosti nenapovi, ze se neco stane. Kdyz ale pres zakaz a ano, repne rizky bobtnaji, nedebatuji. Ale stale si stojim za tim, ze kone se nepujcuji.

No a já jsem zase "na druhém konci provazu". Myslím, že kůň není zvíře jenom pro jednoho. Je jen dobře když zná i jiné lidi a umí s nimi komunikovat. Navíc když jsme dochovávali starou kobylu, bylo jen dobře že za sebou měla tolik lidí co si na ní svezli zadek. V té časově náročné péči v posledních letech se hodilo že pomáhalo víc lidí...
No prostě každá mince má 2 strany. A zlatá střední cesta... Když se sejdou dobří lidé ve stáji a umí se doplňovat, tak proč nepůjčit i koně. Jenže někdo komu kouká z očí, že z cizího krev neteče tu ochotu podělit se o vzácnost jako je můj kůň hodně omezí a to nadlouho.

Tak já zase z pozice toho, co si koně půjčuje za příspěvek, můžu říct, že ani tohle není bez rizika. Když vás kůň zrakví, protože nemáte šanci ovlivnit management a jste odkázáni na to, jak kdo překrmí, tak si taky na nikom nic nevezmete. A když je majitelce voláno, že vás kůň sestřelil, kůň je ok, ale vy jste v nemocnici a ona vám vyčte, že teď se bude muset kvůli vám o koně starat (poloviční pronájem v nájemní stáji se stájníkem), tak to taky zamrzí. Zvlášť když se fakt staráte běžně víc a pečlivěji než ten majitel.

Pipilota napsal(a):
No a já jsem zase "na druhém konci provazu". Myslím, že kůň není zvíře jenom pro jednoho. Je jen dobře když zná i jiné lidi a umí s nimi komunikovat. Navíc když jsme dochovávali starou kobylu, bylo jen dobře že za sebou měla tolik lidí co si na ní svezli zadek. V té časově náročné péči v posledních letech se hodilo že pomáhalo víc lidí...
No prostě každá mince má 2 strany. A zlatá střední cesta... Když se sejdou dobří lidé ve stáji a umí se doplňovat, tak proč nepůjčit i koně. Jenže někdo komu kouká z očí, že z cizího krev neteče tu ochotu podělit se o vzácnost jako je můj kůň hodně omezí a to nadlouho.

Kazdej ma holt jiny zkusenosti.

Ještě že tyhle starosti nemáme.Podle mě holt kdo půjčuje koně jiné osobě,musí počítat i s problémy z toho plynoucí.Já osobně už ani věci nepůjčuji.Moc špatné zkušenosti s vrácením a to bohužel i poškozené.Věřím že jsou některé osoby zodpovědné,ale nemíním je testovat a hledat.Naštěstí nic nikomu půjčovat nemusím a je to vyřešené.

neverend napsal(a):
Ještě že tyhle starosti nemáme.Podle mě holt kdo půjčuje koně jiné osobě,musí počítat i s problémy z toho plynoucí.Já osobně už ani věci nepůjčuji.Moc špatné zkušenosti s vrácením a to bohužel i poškozené.Věřím že jsou některé osoby zodpovědné,ale nemíním je testovat a hledat.Naštěstí nic nikomu půjčovat nemusím a je to vyřešené.

Jo babička říkávala: "půjčit to je jak když zahodíš!" Ona měla velice jiné životní zkušenosti - prožila obě války, velkou ekonomickou krizi, alkoholika otce, nucenou zeměd. kolektivizaci ... (tři krávy + plné zem. nářadí a na kolech vozu gumy byl její ekonomický životní vrchol - vlastnictví koně naprosté scifi) To se pak člověk nediví.

Ale je to jako se vším. Sklenice je poloplná či poloprázdná podle toho jakou má člověk životní zkušenost.

Boudicca napsal(a):
Hezky den, chtela jsem se zeptat, zda mate nekdo zkusenost s ukoncenim spolujizdy ze strany majitele kone po nejakem “prohresku” spolujezdce...

Za mě je nejdůležitější vzájemná důvěra a tolerance majitele a toho,kdo si koně půjčuje.
Jak si tzv. nepadnete,nemáte stejný přístup ,stejné postupy a názory,nemá to budoucnost.Je to hodně o komunikaci ,mluvit svá přání a své názory ,probírat s tím druhým.
Jste v podstatě partneři a staráte se o živou bytost,takže pochybnosti nesmí být .
Měla jsem léta koně napůl s kamarádkou .Klapalo to.
Ale vy prostě nesmíte mít už předem špatný pocit,že ten druhý určitě dělá něco jinak a nedobře.
Protože při případném problému ,kterých se může vyskytnout dost ,pak logicky spolupráce jde do pr...
Myslím,že nahodile,na inzerát ,nebo podle krátké známosti z ustájení, je dost složité takovou osobu na stejné vlně najít a důvěra taky nevznikne na první pohled
Když koně půjčím,tak pod dohledem ,z pozice" ty se vozíš na mém, tudíž to bude jak mám zavedeno já "
Jinak ať jsou raději na pastvě

A já jsem lakomá a na svého koně mám problém posadit-povozit i rodinného příslušníka......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A já jsem lakomá a na svého koně mám problém posadit-povozit i rodinného příslušníka......

No jestli máš zkušenost ve stylu "po přízni řízni", tak se tomu nikdo rozumný nediví...

Dobry den,

Me z tohoto vyplyva ze se na pronajimani z vysoka... Je to kockopes a taky tomu ty vysledky spoluprace odpovidaji. 1 z 10ti je ok. Zbytek mrtvy zraneny okradeny zniceny a poskozena povest od zhrzenych jezdcu....

Kdyz potrebuji pomoct s peci o kone nebo jezdenim dam to k profesionalovi s dobrymi referencemi.
Ti maji pojisteni, jsou solventni kdyz se neco bohuzel pokazi nebo uhyne.
Atd atd.

Tady nevidim duvod skrblit. Kone jsou drahy sport a partak a na pokusy s pronajmem...me to docela drasa nervy :D

Nikdy bych to neudelala.
Pokud nemam prachy na trenera a kvalitni servis tak kone radeji necham chodit do vybehu a uberu srot nez svou situaci vyresim.
To ze nekdo nema co pod zadek me vubec nedojima. At si poridi vlastni hajtru :D nebo je xy jezdecaku vsude kolem.

Pokud ma trener pomocny jezdce tak ty si ma pofackovat a vychovavat on. Stejne jako v kteremkoli jinem zamestnani.