Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.190.12
Ti, kdo jezdí araby, asi vědí, o čem chci mluvit :-) Jezdím arabskou klisnu, není čistokrevná, ale i jiní koně jsou takoví: leknou se ničeho, uskakují před větvemi na zemi, čučí na kámen jak na žrouta koní. Co provádí mazlíci Vám? A je něco, jak je to aspoŇ trochu odnaučit? Nebo je to vrozené chování, třeba u těch arabů, a prstě budou to dělat at se děje co se děje? A BOJI SE OPRAVDU?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.36.62
Naši huculi se lekají každé blbosti,když jsou nadupaní,vybíjí si tak energii.S nadupaným arabem to bude asi horší,protože má větší výdrž než hucul,ten je vybitej za chvilku :-D
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.171
Zrovna můj hucul není vybitej za chvilku, energie má na rozdávání a po denní túře provokuje ostatní koně na pastvině k honění.Přitom jádro nevidí ani z rychlíku . Jediné, co mi na něm vadí, že dokáže stát a čumět do kraje. Jednou jsem ho nechala, jak to dlouho vydrží...stál a čuměl 20 minut, pak to přestalo bavit mě
. Kobylu plňasku zas k smrti děsí krávy. Je to hodná kobča, ale z krav má fobii.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.190.12
:D Ale s tím huculem že stojí a čumí se mi líbí...já bych aspoň měla čas si upravit třmeny, dotáhnout atd.. :D
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.158
Toto dělá i muj plňas. Jednou ho chce sežrat frkající igelitový pytlík, podruhé člověk vyhazující odpadky do popelnice, potřetí pes, ..atd. (btw. moje hucula toto vůbec neřeší). Neřekla bych, že se bojí, protože jindy projde kolem těchto věcí v největším klidu.
Z čeho opravdu máme fobii je ale pštros . Kdysi kolem něho chodili "po špičkách", ale po tom, co se jednou se pštrosem hypnotizovali (na sebe čuměli a čuměli) a pštros začal se zásnubním tancem
, tak ani ránu
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.171
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
:D Ale s tím huculem že stojí a čumí se mi líbí...já bych aspoň měla čas si upravit třmeny, dotáhnout atd.. :D
Jo, je s ním občas legrace. Jenže když to za vyjížďku uděla tak 5x, tak už je to občas o nervy :-). Klidně bych si s sebou mohla vozit noviny, kafíčko...škoda, že nekouřím :-D. Čuměl takhle i na hubertu, kdy se před ním přehnal chumel vynervněných, závodících koní, co se je jezdci snažili spacifikovat. Otočil hlavu ke mě, jako kdyby chtěl říct: Hele, nevíš, kam se ženou?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.66.171
JJ to taky znám taky se mi dycky někam zakouká a kouká a kouká:-D a nejraději by se za tím imaginárním kamarádem potom rozběhl po nějaké době
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.158
Teda já bych si to osobně užívala , tohle se u nás nestává. A ve skupině cizích koní ani nemluvě, nerves, heeerec první třídy a nedej bože někde zaostat
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.171
Na hubertech nebo nějakých akcích si to užívám, to jo. Jsem ráda, že ho nemusím brát zpátky, on se zas umí rozjet, když chce. Ale když čumí na každou blbost nebo se rozhlíží po kraji, co je kde nového, tak je to občas o nervy. Byla psina, když jsme vozili děti na šermířské akci, byli tam rytíři v plné zbroji a jeho nenapadlo nic lepšího, než zkoumat brnění. Normálně tahal rytíře za plechovej podolek
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.158
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na hubertech nebo nějakých akcích si to užívám, to jo. Jsem ráda, že ho nemusím brát zpátky, on se zas umí rozjet, když chce. Ale když čumí na každou blbost nebo se rozhlíží po kraji, co je kde nového, tak je to občas o nervy. Byla psina, když jsme vozili děti na šermířské akci, byli tam rytíři v plné zbroji a jeho nenapadlo nic lepšího, než zkoumat brnění. Normálně tahal rytíře za plechovej podolek
šikula
, to ten můj blboun, jak jsme jednou kecali se známým neustále zkoumal jejich poštovní schránku
, dvakrát jsem ho otočila na trávu a stejně mu to nedalo, tak jak ji šel zkoumat po třetí, no a jak si hrál s tím otvírácím víčkem, tak mu přiklaplo pysk
a nastala panika - co to
, pak už na to jen nedůvěřivě koukal a funěl
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.116
taky jsem takhle měli jednoho koníka a pomohlo jen to, že když se něčeho bál, tak z něj slézt, dovést ho k tomu, dát mu čuchnout a bylo to v pohodě....Podmínkou je, že ti koník musí důvěřovat 100%, když jsi s ním na zemi. Chvíli to trvalo a pro jezdce trochu náročnější, ale po 3 měsících šel všude a nic ho nevyděsilo.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.171
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
šikula
, to ten můj blboun, jak jsme jednou kecali se známým neustále zkoumal jejich poštovní schránku
, dvakrát jsem ho otočila na trávu a stejně mu to nedalo, tak jak ji šel zkoumat po třetí, no a jak si hrál s tím otvírácím víčkem, tak mu přiklaplo pysk
a nastala panika - co to
, pak už na to jen nedůvěřivě koukal a funěl
A už dal schránkám od té doby pokoj? Ten můj strká hlavu do popelnic, občas si říkám, jestli je to vůbec kůň. U těch rytířů zkoumal pak i brnění, co leželo na zemi a do huby si vzal plechovou rukavici a třepal s ní. Asi chtěl vytřebat nějakej pamlsek.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.158
Třeba chtěl být koněm rytířů a zkoušel si výstroj Poštovní schránky už nechává na pokoji, ale vždycky něco nového "vymyslí". Občas uvažuju, jestli jen já mám takého blbouna
nebo i ti druzí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.161.66
Mám taky nečistokrevnou arabku, do třech vyrůstala jako dříví v lese, pak jsem si ji koupila já, je to hrozně citlivé zvíře, musí se taky na ní uplně jinak než třeba na hucula, když se rozebehla, musela jse ji přemlouvat k zastavení, na každej pařez čuměla vyjeveně, řešila každej kanál, leká se, naštěstí tohle už nejak skončilo, ale tak, že jsem se ji věnovala maximum co jsem mohla, do terénu z bezpečnosti jsem s ní chodila jen na vodítku a tu stejnou trasu, dokad si ji neosvojila, potom už ze sedla a postupne dál a dál jsem prodlužovala trasu, když je až moc daleko od domova, kde není zvyklá, hrozne nervačí...ale to se zlepšilo častýma vyjíždkama, ted maximálne se lekne tak, že malinko sebou hodí a čumí, na to reaguju tak, že me žádné její čumění nezajímá a prostě půjde, a když nejde, tak bude jednou tolik couvat, zaměstnat ji o to jednou tolik více, ale bejt v sedle v klidu, když se zas z nečeho stresuje, zesednu a dávám povely ze země, který dobře zná z domova,místo projdu nekolikrát, to se mi změni zas v pohodovou kobylu, nasednu a jedu dál, kolikrát jsem brala sebou lonž a lonžovala ji na neznámé louce ( na lonž je taky perfektne naučená z domova)...chce to si získat u techle koní větší důvěru a víc s něma pracovat, ale nevyměnila bych
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.171
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Třeba chtěl být koněm rytířů a zkoušel si výstroj Poštovní schránky už nechává na pokoji, ale vždycky něco nového "vymyslí". Občas uvažuju, jestli jen já mám takého blbouna
nebo i ti druzí.
Jo, to on občas koněm rytíře je...nese se v gotické čabrace v pochodu strááášně důležitě. Oni nejsou blbouni, jsou strašně zvědavý, chtějí být u všeho a neradi, když se něco děje bez nich. Hucul "asistoval" kobyle při porodu, koukal veterináři pod ruce, co jako s prckem a kobylou provádí a o hříbě se stará, jak kdyby byl jeho otec. Kdysi jsem nechtěla hucula ani náhodou, pro jejich tvrdohlavost, nad tím svým občas kleju jak dlaždič...ale oproti plňasce je to pohodář, jistý v terénu...a holt čumící a dokáže rozesmát, jen když si vzpomenu na to, co provádí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.158
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jo, to on občas koněm rytíře je...nese se v gotické čabrace v pochodu strááášně důležitě. Oni nejsou blbouni, jsou strašně zvědavý, chtějí být u všeho a neradi, když se něco děje bez nich. Hucul "asistoval" kobyle při porodu, koukal veterináři pod ruce, co jako s prckem a kobylou provádí a o hříbě se stará, jak kdyby byl jeho otec. Kdysi jsem nechtěla hucula ani náhodou, pro jejich tvrdohlavost, nad tím svým občas kleju jak dlaždič...ale oproti plňasce je to pohodář, jistý v terénu...a holt čumící a dokáže rozesmát, jen když si vzpomenu na to, co provádí.
Já to mám naopak, valacha plňase a kobylu hucoloida. Jinak já zas nechtěla nikdy plnokrevníka . Neměnila bych ani jednoho, ale prostě ten plňas je číslo..dveře, že je 2 chlapi mají co uzvednout, vydržely i chlaďasku, co tu nějaku dobu stála, kámoška tam na chvíli strčila plňase, do 5 minut rána, dveře padly ven vysazené a plňas si důležitě přes ně pochoduje z boxu
, ..na vyjížďce kámoška potřebuje seslézt z toho plňase, tak ho chytnu z huculy jako už nesčetněkrát, plňas se ožene po mouše, hlavu otáčí zpět, dívám se co dělá - v hubě narvaný na čelisti třemen (to jsem opravdu zažila poprvé), otázka sekundy jak se rovná, tím se řemen napíná a začíná panika a pěkné točo - ufff, ..a je toho spousta, tak by mě zajímalo, zda i jiní mají "takové poklady"
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.154.171
Já mám křížence araba a tohle mi vůbec nedělá není lekavý, ale asi jako každý kůň, když mu něco zašramotí za zadkem tak zbystří. Jinak co nezná tak si očuchá a chce zjistit co to je, potom už mu to nedělá problémy :)) Je to spíš v povaze koníka, než v plemeni,
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.161.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám křížence araba a tohle mi vůbec nedělá není lekavý, ale asi jako každý kůň, když mu něco zašramotí za zadkem tak zbystří. Jinak co nezná tak si očuchá a chce zjistit co to je, potom už mu to nedělá problémy :)) Je to spíš v povaze koníka, než v plemeni,
JE to i v plemeni, co vidim araba, je takovej, ne všichni, ale většina, ty co ne, tak taky vidim, že majitelé se jim více věnují a jsou jiný..taky jsem měla ješte jednu kobylu křížence araba a taková nebyla, ale to byl kříženec a povahu měla spíše po matce...ta druhá celej otec...taky byly stavbou uplně jiný a to měli stejný rodiče