Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.208.73
ahoj chci se vás zeptat jak kůň ukazuje svou důveru? že vás má rád a věří vám? včera jsem pozorovala mou kamarádku co má chvíli v pronájmu koně už s ním parkrát dělala přirozenou komunikaci, pokaždé se vždy napojil.. včera jsem s ní byla ve výběhu kousek od boxů.. kde je stavba kde dřív byly boxy a stále jsou akorát se nepoužívají protože je tam i přes den tma. a právě si říkám jestli je to až tolik možné že až za tak krátkou chvíli se napojily že šel bez problému za ní do té tmavé místnosti (to bylo už večer) jenom ho prostě zavolala at jde za ní a on šel. pak tam s ní chvíli byl a až ona vyšla on vyšel po ní. nevím jetsli je to jenom náhoda nebo že by měl v ní až takovou důvěru? nebo to vázne uplně v něčem jiném? hlavně mě nepeskujte.. jen nechápu jestli muže mít po takové chvili co ho má v ní až takovou duvěru nebo to tedy vázne v něčem jiném? díky za vaše odpovědi
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.181
Stava se ze si kun s clovekem padnou. Pred cca 5ti lety jsem vesla do soukromy staje a mimo jinych normalnich koni tam byly 3 kobyly hafl. polodivoke, nikdo je na noc do boxu nevodil vsak to ani nebylo mozne jim nasadit ohlavky. Pred lidma utikaly ale zase si prisly k ohrade ke kolemjdoucim lidem co jim nabizeli pamlsky.
Bylo mi receno ze je mohu obsednout,vsechny 3. Lakala jsem je na chleba ,ktera z nich si da odvahy a pujde az do chodby staje. Jedna z nich preci krucek po krucku dosla az tak daleko ze se za ni pomaloucku zavrely dvere,dala jsem ji pres krk voditko a porad ji podavala chleba. Nasadila jsem ji ohlavku a vyvedla druhou stranou ven ze staje. Nekdo ji drzel a ja ji zacala cistit. A to stacilo k tomu ze kobyla uz byla "moje". Hned druhy den totiz jsem ji nemusela na nic lakat ani pro ni chodit-odtrhla se ze stada a bezela mi naproti a nechala se odvest. Na ty dalsi dve jsem se pak vyprdla a udelala jsem si tuhletu, odkoupila jsem ji a je moje vlastne uz tech 5let.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.208.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Stava se ze si kun s clovekem padnou. Pred cca 5ti lety jsem vesla do soukromy staje a mimo jinych normalnich koni tam byly 3 kobyly hafl. polodivoke, nikdo je na noc do boxu nevodil vsak to ani nebylo mozne jim nasadit ohlavky. Pred lidma utikaly ale zase si prisly k ohrade ke kolemjdoucim lidem co jim nabizeli pamlsky.
Bylo mi receno ze je mohu obsednout,vsechny 3. Lakala jsem je na chleba ,ktera z nich si da odvahy a pujde az do chodby staje. Jedna z nich preci krucek po krucku dosla az tak daleko ze se za ni pomaloucku zavrely dvere,dala jsem ji pres krk voditko a porad ji podavala chleba. Nasadila jsem ji ohlavku a vyvedla druhou stranou ven ze staje. Nekdo ji drzel a ja ji zacala cistit. A to stacilo k tomu ze kobyla uz byla "moje". Hned druhy den totiz jsem ji nemusela na nic lakat ani pro ni chodit-odtrhla se ze stada a bezela mi naproti a nechala se odvest. Na ty dalsi dve jsem se pak vyprdla a udelala jsem si tuhletu, odkoupila jsem ji a je moje vlastne uz tech 5let.
pani tak to jekrásné to tedy smekám. jen sem chtěla vědět zda opravdu toto jde... že ona jen zavolala a on za ní šel jak ovečka . až taková duvěra po takové chvíli nechápu to a ještě s ní vleze večer do témné budovy. ale krásnej příběh :) opravdu. asi máte pravdu že i takové "zázraky se dějí"
jak u Vás tak aji u ní
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.181
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
pani tak to jekrásné to tedy smekám. jen sem chtěla vědět zda opravdu toto jde... že ona jen zavolala a on za ní šel jak ovečka . až taková duvěra po takové chvíli nechápu to a ještě s ní vleze večer do témné budovy. ale krásnej příběh :) opravdu. asi máte pravdu že i takové "zázraky se dějí"
jak u Vás tak aji u ní
Je to zazrak protoze tahle kobi mi dala hribe taky kobylku a s tou dodnes tu duveru pomaloucku budujeme a porad ty pozice mezi nami nejsou jasne a to jsem prosim to hribe hladila uz v brise matky. Dalo by se rict dva opacne extremy.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.14.160
Já nevím , nechci vás nijak zrazovat. Ale podle mě v tom žádné kouzlo napojení není ani nebylo. To, že ten kůň nerespektuje vás nemusí nutně znamenat, že nebude respektovat někoho jiného. Se svým koněm mám zvláštní vztahl, přirozenou komunikací se zabývám už zhruba 12-15let, byla jsem i u Martina Blacka v americe, dalo by se říct, prostě že mi tahle práce s koněm není cizí. Ale na vašem příběhu mi nepřijde nic tak zvláštního. Holka byla prostě klidná a tak za ní kůň šel, tím spíš je-li o samotě, nikde jste se nezmínila o tom jestli je ve stádu atd. na posouzení to rozhodně nestačí napsat, že vás nerespektuje, kamarádka ho má v nájmu, udělala napojení a hotovo....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.60
Ještě bych dodala, že to, že byla tma nic neznamená - koně vidí ve tmě mnohem líp než my lidi.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.192
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ještě bych dodala, že to, že byla tma nic neznamená - koně vidí ve tmě mnohem líp než my lidi.
Ano, jinak by nepřežil ty miliony let a vyhynul by.
Ani já v tom nespatřuji nic tak zvláštního že jde kůň za kamarádkou do tmavé staje a po tmě.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.138
Někteří koně jsou důvěřivější než jiní, jako lidi. Svoji roli v tom hraje nedostatek špatných zkušeností s lidmi a pak nebojácnost koně.
V přírodě by to nejspíš byly mínus varianty, důvěřiví by byli rychleji zlikvidováni šelmami.
Taky jsem nedávno koupila roční kobylku, moc lidmi neosahanou, ze stáda, zanedbanou v horším výživném stavu.
Její důvěra ve mně souvisela s jejím odmítáním "přivandrovalce" stádem - mám ji ustájenou část dne samostatně, aby se nažrala, co hrdlo ráčí, část dne je se stádem venku. Upnula se na mě jako na "zachránce" před nevrlými novými spolubydlícími, protože udělala zkušenost, že v mé blízkosti si k ní nikdo z nich nic nedovolí, což mělo za následek, že i mimo ně, pokud je zrovna se mnou, za mnou courá jako pes, aniž bych pro to cokoliv dělala a aniž bych o to stála - musím ji kvůli tomu ve stáji zavřít, aby za mnou všude nelezla, když pracuju. Mimo má svůj význam i to, že se ničeho nebojí - např. jde sama od sebe na průzkum k přijíždějícímu traktoru s blikajícím majákem, nereaguje na jakýkoli provoz, jedoucí auta - až jsme si dělali srandu, že se asi narodila pod kolem od traktoru
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.181
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Někteří koně jsou důvěřivější než jiní, jako lidi. Svoji roli v tom hraje nedostatek špatných zkušeností s lidmi a pak nebojácnost koně.
V přírodě by to nejspíš byly mínus varianty, důvěřiví by byli rychleji zlikvidováni šelmami.
Taky jsem nedávno koupila roční kobylku, moc lidmi neosahanou, ze stáda, zanedbanou v horším výživném stavu.
Její důvěra ve mně souvisela s jejím odmítáním "přivandrovalce" stádem - mám ji ustájenou část dne samostatně, aby se nažrala, co hrdlo ráčí, část dne je se stádem venku. Upnula se na mě jako na "zachránce" před nevrlými novými spolubydlícími, protože udělala zkušenost, že v mé blízkosti si k ní nikdo z nich nic nedovolí, což mělo za následek, že i mimo ně, pokud je zrovna se mnou, za mnou courá jako pes, aniž bych pro to cokoliv dělala a aniž bych o to stála - musím ji kvůli tomu ve stáji zavřít, aby za mnou všude nelezla, když pracuju. Mimo má svůj význam i to, že se ničeho nebojí - např. jde sama od sebe na průzkum k přijíždějícímu traktoru s blikajícím majákem, nereaguje na jakýkoli provoz, jedoucí auta - až jsme si dělali srandu, že se asi narodila pod kolem od traktoru
V mnohem souhlasim a s tou moji kobi je to taky tak ze se niceho neboji; kombajny v provozu, prace na silnici-uplne v pohode. Az na to ze moje kobi nebyla posledni ale spis dost vysoko postavena ve stade.
Dale jak pisu ze se neboji niceho tak v prirode vylitnuvsiho bazanta ci kachny se lekne a uskoci. Jinak tedy nastesti nic. Jenze to uz je znamka toho ze prirodni veci bere jinak nez ruzne rvouci harampadi lidi.
Cetla jsem par cestopisu konmo, napr. sibirskymy lesy a pokladam si otazku; byla by moje kobi v pohode i tam kdyby ucitila tygra nebo vlky? Takze si nemyslim ze by tihle kone byly minus varianty. Ale to ze tito kone nemaji zle zkusenosti s lidma,jo s tim souhlasim. Nejvetsi nebezpeci mozna u nich je ze klidne duverive prijdou i k nejakymu grazlovi.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.138
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V mnohem souhlasim a s tou moji kobi je to taky tak ze se niceho neboji; kombajny v provozu, prace na silnici-uplne v pohode. Az na to ze moje kobi nebyla posledni ale spis dost vysoko postavena ve stade.
Dale jak pisu ze se neboji niceho tak v prirode vylitnuvsiho bazanta ci kachny se lekne a uskoci. Jinak tedy nastesti nic. Jenze to uz je znamka toho ze prirodni veci bere jinak nez ruzne rvouci harampadi lidi.
Cetla jsem par cestopisu konmo, napr. sibirskymy lesy a pokladam si otazku; byla by moje kobi v pohode i tam kdyby ucitila tygra nebo vlky? Takze si nemyslim ze by tihle kone byly minus varianty. Ale to ze tito kone nemaji zle zkusenosti s lidma,jo s tim souhlasim. Nejvetsi nebezpeci mozna u nich je ze klidne duverive prijdou i k nejakymu grazlovi.
To je pak o tom, jestli se kůň nebojí a věří všemu, nebo jen něčemu.
Ta moje neřeší naprosto žádná zvířata, na všechno se jde podívat - kočku vyhnat, psa vyhnat (bernardýna). Krávy kouše do čumáku, když má pocit, že jí užírají futro (a to je potkala poprvé u nás), venkovní divoká zvířata snad ani neregistruje, žila jen na pastvině bez přístřešku - zná velmi dobře všecko "venkovní". Jediný, z koho má (zatím) strach, je nejmenší kůň ve stádě - ponice, která po ní jede jak po uzeném - přitom pokud ji chce kopnout, kousnout, dosáhne jí sotva na prsa, zamindrákovaný Napoleonek. Ale to je běžná hříběcí stádová zkušenost - od nepříjemných dospělých se držet z dosahu, jinak to nestojí za to.
Vcelku by mě zajímalo, kolik domestikovaných nebojácných koní by před neznámou šelmou uteklo, když nemají žádnou podobnou zkušenost, neznají takové nebezpečí.
Stádo snad, vždycky je v něm někdo nedůvěřivý až lekavý, co strhne zbytek s sebou ( i takovou mám), ale o nebojácných důvěřivých jednotlivcích pochybuju. Možná by se dali do běhu až příliš pozdě a nestihli udělat zkušenost, před čím je opravdu důležité brát nohy na ramena.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.243
Normální reakce koně.Buď z nudy,nebo čekala,že dostane mlsku,drbání cokoliv. Za mnou lezou i nájemní koně taky všude.A to s nima nic nedělám.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.243
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je pak o tom, jestli se kůň nebojí a věří všemu, nebo jen něčemu.
Ta moje neřeší naprosto žádná zvířata, na všechno se jde podívat - kočku vyhnat, psa vyhnat (bernardýna). Krávy kouše do čumáku, když má pocit, že jí užírají futro (a to je potkala poprvé u nás), venkovní divoká zvířata snad ani neregistruje, žila jen na pastvině bez přístřešku - zná velmi dobře všecko "venkovní". Jediný, z koho má (zatím) strach, je nejmenší kůň ve stádě - ponice, která po ní jede jak po uzeném - přitom pokud ji chce kopnout, kousnout, dosáhne jí sotva na prsa, zamindrákovaný Napoleonek. Ale to je běžná hříběcí stádová zkušenost - od nepříjemných dospělých se držet z dosahu, jinak to nestojí za to.
Vcelku by mě zajímalo, kolik domestikovaných nebojácných koní by před neznámou šelmou uteklo, když nemají žádnou podobnou zkušenost, neznají takové nebezpečí.
Stádo snad, vždycky je v něm někdo nedůvěřivý až lekavý, co strhne zbytek s sebou ( i takovou mám), ale o nebojácných důvěřivých jednotlivcích pochybuju. Možná by se dali do běhu až příliš pozdě a nestihli udělat zkušenost, před čím je opravdu důležité brát nohy na ramena.
To mi připomnělo jak se po přestěhování ujal kamarádky mladý valach vůdcovství stáda mezi samejma kobylama.Jednou jim do ohrad přilítl černý čáp,v klidu si seděl,hrdý vůdce naběhl na nepřítele,že ho odežene.Když byl blízko,tak v tu chvíli čáp roztáhl křídla( jak známo velkých rozměrů) a vůdce stáda se málem poooooo....:)) Pardon za odbočení.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.132
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je pak o tom, jestli se kůň nebojí a věří všemu, nebo jen něčemu.
Ta moje neřeší naprosto žádná zvířata, na všechno se jde podívat - kočku vyhnat, psa vyhnat (bernardýna). Krávy kouše do čumáku, když má pocit, že jí užírají futro (a to je potkala poprvé u nás), venkovní divoká zvířata snad ani neregistruje, žila jen na pastvině bez přístřešku - zná velmi dobře všecko "venkovní". Jediný, z koho má (zatím) strach, je nejmenší kůň ve stádě - ponice, která po ní jede jak po uzeném - přitom pokud ji chce kopnout, kousnout, dosáhne jí sotva na prsa, zamindrákovaný Napoleonek. Ale to je běžná hříběcí stádová zkušenost - od nepříjemných dospělých se držet z dosahu, jinak to nestojí za to.
Vcelku by mě zajímalo, kolik domestikovaných nebojácných koní by před neznámou šelmou uteklo, když nemají žádnou podobnou zkušenost, neznají takové nebezpečí.
Stádo snad, vždycky je v něm někdo nedůvěřivý až lekavý, co strhne zbytek s sebou ( i takovou mám), ale o nebojácných důvěřivých jednotlivcích pochybuju. Možná by se dali do běhu až příliš pozdě a nestihli udělat zkušenost, před čím je opravdu důležité brát nohy na ramena.
No je mozne ze domaci duverivy kun kdyby se ocitl sam i bez cloveka v prirode tvari v tvar selme, by to asi od°ral, to je fakt. Kdyby ale s clovekem tak by to bylo k nezaplaceni ze by se mu nesplasil. Ale to by musel pak clovek odrazit selmu, coz taky vetsinou udela. Zas blazen by asi vyjel do tajgy bez pusky.
Ale jinak ikdyz bylo tady psano o zazraku, tak se to nemusi zas tak banalizovat. Jsou lidi co povazuji za zazrak i kazde narozeni jehnete nebo telete. Zazrak napr; pro me neni nic paranormalniho ale jinak je opravdu nadhera kdyz se neco povede, ikdyby to mela byt malickost. Clovek by tomu mel byt porad vdecny. Jak jsem psala ze jsem mela obsednout 3 haflosky a na ty zbyly dve jsem se vykaslala neznamena ze jsem to po mesici nezkusila. Ale ani nahodou jsem se u nich nechytala. Jenze jsem se o tom bavila s kamaradkou, konarkou ktera je o moc zkusenejsi nez ja a ta mi rekla at se nejdriv venuji poradne jednomu koni. Tak to zustalo,nakonec stejne mam uz dnes svoje tri,dve z toho od narozeni. Tamty dve pozdeji odchytli a odvezli, radeji ani nepatram kde skoncily. Byly to vlastne matka a jeji hribata. Ta druha byla o rok mladsi, mozna by si dala rict ale kdykoliv se priblizila ke me, matka dala povel a bylo vse v haji. Ta moje od doby co jsem ji davala chleba a vykartacovala - uz byla moje.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.132
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To mi připomnělo jak se po přestěhování ujal kamarádky mladý valach vůdcovství stáda mezi samejma kobylama.Jednou jim do ohrad přilítl černý čáp,v klidu si seděl,hrdý vůdce naběhl na nepřítele,že ho odežene.Když byl blízko,tak v tu chvíli čáp roztáhl křídla( jak známo velkých rozměrů) a vůdce stáda se málem poooooo....:)) Pardon za odbočení.
haha to musel bejt krasny pohled.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.138
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To mi připomnělo jak se po přestěhování ujal kamarádky mladý valach vůdcovství stáda mezi samejma kobylama.Jednou jim do ohrad přilítl černý čáp,v klidu si seděl,hrdý vůdce naběhl na nepřítele,že ho odežene.Když byl blízko,tak v tu chvíli čáp roztáhl křídla( jak známo velkých rozměrů) a vůdce stáda se málem poooooo....:)) Pardon za odbočení.
Teda jo, vůdce hrdina :-D.
Na čápy mi neraguje ani největší plašanda ze stáda (a to je co říct, ta mizí i při hlasitějším mluvení), vyskytují se tu často - ale bílí.
Nevím proč je skoro vždy vidím přehrabávat se v koňských bobkách . Co může čáp hledat v koňském trusu?
Máme v koňské ohradě malou vodní nádrž na jaře plnou množících se žab, takže to bude asi také pro ně lákadlo.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.243
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Teda jo, vůdce hrdina :-D.
Na čápy mi neraguje ani největší plašanda ze stáda (a to je co říct, ta mizí i při hlasitějším mluvení), vyskytují se tu často - ale bílí.
Nevím proč je skoro vždy vidím přehrabávat se v koňských bobkách . Co může čáp hledat v koňském trusu?
Máme v koňské ohradě malou vodní nádrž na jaře plnou množících se žab, takže to bude asi také pro ně lákadlo.
:) Na jeho obranu musím říct,že to bylo asi jeho první setkání s čápem.Tady u nás maximálně prolétávají a on se s paničkou přestěhoval na Slovensko kde je jich dost. Mají obrovské pastviny,tak tam ty čápy občas sednou.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.250
Nezabývám se přirozenou komunikací, ani jinou metodou, prostě mám koně, on má mě. Funguje je to tak, že si ho zavolám ze stáda když potřebuji a on přijde (podotýkám, že zavolám kam mě uslyší, pastvina je velká, někdy mi nepomůže řvát ani jak tur :)). Prostě jsme k tomu nějak došli, on respektuje mě, já mu jsem oporou v nějaké blbé situaci když si není jist. Samozřejmě má své vrtochy, přece jen to je hafloš :), ale tak jak by to někdo označil, napojení tam asi je, je moc hodný co se ošetřování týče, ale jde zkrátka poznat když se něco děje a já se vzdálím :), ten co ho drží asi není nadšen :D. Zkrátka je poznat když máte koně sami pro sebe a nikdo Vám kolem něj nechodí, nebo je to provozák, kde se kolem něj motá víc lidí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.138
Když bych to shrnula, důvěru koně máte, když si ji z jeho pohledu zasloužíte, něco pro něj znamenáte, jste mu oporou. Nemáte ji, když jste mu fuk nebo hůř - nepříjemní nebo nečitelní - neví, co od vás kdy čekat.
Vůbec to nesouvisí s potřebou nějaké kruhovky a napojení, je to spíš o častém, příjemném a nekonfliktním kontaktu s koněm.
Obvykle ji neřeší ti, co se o koně běžně starají ( tam to vyplyne z běžné denní klidné manipulace s koněm), častěji řeší ti, co se na něm jedou jen jednou za čas projet (stará se o něj jiný) a ještě víc ti, u kterých tahle jezdecká komunikace není koni příjemná (otázky typu - Jak ulovit svého koně ve výběhu). A zpočátku i ti, co si pořídí nového koně - než si na sebe oba zvyknou.