Historie
Enterocolitis králíků je onemocnění, jenž bylo objeveno v západní Francii koncem roku 1996. V letech 1997 a 1998 se prudce rozšířilo do ostatních států Evropy. V současné době se vyskytuje v 90 - 95 % chovů v Evropě s různou intenzitou manifestace klinických příznaků.
Základní charakteristika onemocnění
Onemocnění má rychlý perakutní (velmi prudký) až akutní průběh a vyznačuje se vysokou mortalitou (30 - 80 %). Prvním příznakem bývá pokles příjmu krmi¬va. Následují apatie a plynatost K typickým klinickým příznakům se řadí malémnožství vodnatého průjmu. Značným problémem pro chovatele je, že terapie běžnými antibiotiky není účinná
Cílová skupina
Nejčastěji postižení jsou králíci po odstavu (ve věku 6 - 14 týdnů). Nezřídka bývají postižena i chovná zvířata, někdy i sající králíčata.
První domněnky o příčině
Pochopitelně jako u všech onemocněních zažívacího traktu chovatelé nejdříve hledali problémy v krmivu. Především ve faremních chovech, kde jsou králíci krmeni pouze kompletní krmnou směsí, se chovatelé často domnívali, že pro¬blém je ve složení krmných směsí, obsahu jednotlivých komponent nebo složenípremixu. Chovatelé a veterináři také hledali příčinu onemocnění v obsahu myko¬toxinů, pesticidů v krmné směsi apod.
Všechny tyto hypotézy byly postupně eliminovány. Vyvráceny byly úspěšnou ex¬perimentální infekcí zdravých králíků zažitinou z uhynulých a nemocných králíkůs příznaky enterocolitis. Momentálně se uvažuje jen o spolupůsobení výše uve¬dených faktorů na onemocnění enterocolitis.
Etiologie onemocnění
Jedná se o polyfaktoriální onemocnění zřejmě způsobené:
viry: Rotaviry (skupina virů způsobující zejména akutní průjmová one¬mocněnO, Caliciviry (drobné viry způsobující průjmová onemocněnO, Parvoviry (skupina DNA virů), Cirkoviry
bakterie: E. coli, clostridium (rod grampozitivních anaerobních bakte
rií schopných vytvářet spáry a tak dlouho přežívat např. v půdě. Jsou široce rozšířené v trávícím traktu savců.), Klebsiela (bakte¬rie způsobující záněty a hnisavá onemocněnO, ostatní (entero¬baktericea, streptokoky)
paraziti: Pasaralus, Coccidia
Na onemocnění se dále podílí ostatní neinfekční faktory. Mnohé z nich jsou ovlivnitelné i chovatelem. Jedná se zejména o hygie¬nu chovu, ošetřovatelskou péči či kvalitu krmení.
Šíření onemocnění
Přenos je pouze horizontálně přímý či nepřímý tzn.:
kontakt zdravých a nemocných zvířat (velmi často vidíme v chovem ohniskové propukání onemocnění, kdy one¬mocní zvířata v sousedních klecích)
kontaminace klece, nářadí, krmítka apod.
chovatel
Klinické příznaky
a) primární
U nemocných zvířat postupně pozorujeme nechutenství, apatii, distenzi břicha a plynatost, zácpu, hlen ve výkalech.
b) sekundární průjem a úhyn.
Patologicko - anatomický nález
Při pitvě nalézáme stázu (zastavenO zažitiny v žaludku. Žaludek bývá naplněn řídkou kašovitou natráveninou s velkým obsahem plynu. Tenká i tlustá střeva jsou dilatována (rozšířena) a naplně¬na plynem. V 40 - 60 % případů jsou naplněna hlenem. Sliznice je bez makroskopicky viditelných změn.
Chovatelská opatření
Jako u všech onemocnění je i u onemocnění enterocolitis základem prevence! Velice důležitý je stav imunitního systé¬mu zvířete (správná vakcinace proti moru, myxomatáze, pasteu¬relle). Nutná je dokonalá hygiena chovu, dezinfekce chovného zařízení, krmítek, kotišťapod.
Vznik onemocnění ovlivňuje také kvalita a způsob krmení. V této souvislosti je nutné zdůraznit pravidelné krmení raději v menších dávkách, pozvolné přechody krmení a maximálně mi¬nimalizovat změny krmiv. Velice důležité je též okyselení vody na pH 4,2. Preventivní medikace je možná antibiotiky Tiamutin a Zn-bacitracin.
Preventivní medikace
Tiamutin: je možný podávat ve vodě nebo pomocí medikované¬ho krmiva. Účinnost medikace přes pitnou vodu je asi 60 - 80 % oproti medikovanému krmivu.
Dávkování: 50 - 80 ppm.
Zn - bacjtracin: v České republice momentálně dostupný pou¬ze ve formě pulvisu.
Dávkování: 100 ppm.
Závěr
V současné době se jako nejlepší možnost tlumení enterokoliti¬dy v chovu králíků jeví možnost použití antibiotik Zn - bacitracin a Tiamutin. Pokud je mi známo, jedinou míchárnou, která aktiv¬ně používá Tiamutin v kompletních krmných směsích pro králíky
je společnost Slavkovské krmné směsi se sídlem v Marefách. Krmivo je vydáváno pouze na základě preskripce veterinárního lékaře.
JIŘí BARTÁK, DiS
jitka1
napsal(a):
Historie
Enterocolitis králíků je onemocnění, jenž bylo objeveno v západní Francii koncem roku 1996. V letech 1997 a 1998 se prudce rozšířilo do ostatních států Evropy. V současné době se vyskytuje v 90 - 95 % chovů v Evropě s různou intenzitou manifestace klinických příznaků.
Základní charakteristika onemocnění
Onemocnění má rychlý perakutní (velmi prudký) až akutní průběh a vyznačuje se vysokou mortalitou (30 - 80 %). Prvním příznakem bývá pokles příjmu krmi¬va. Následují apatie a plynatost K typickým klinickým příznakům se řadí malémnožství vodnatého průjmu. Značným problémem pro chovatele je, že terapie běžnými antibiotiky není účinná
Cílová skupina
Nejčastěji postižení jsou králíci po odstavu (ve věku 6 - 14 týdnů). Nezřídka bývají postižena i chovná zvířata, někdy i sající králíčata.
První domněnky o příčině
Pochopitelně jako u všech onemocněních zažívacího traktu chovatelé nejdříve hledali problémy v krmivu. Především ve faremních chovech, kde jsou králíci krmeni pouze kompletní krmnou směsí, se chovatelé často domnívali, že pro¬blém je ve složení krmných směsí, obsahu jednotlivých komponent nebo složenípremixu. Chovatelé a veterináři také hledali příčinu onemocnění v obsahu myko¬toxinů, pesticidů v krmné směsi apod.
Všechny tyto hypotézy byly postupně eliminovány. Vyvráceny byly úspěšnou ex¬perimentální infekcí zdravých králíků zažitinou z uhynulých a nemocných králíkůs příznaky enterocolitis. Momentálně se uvažuje jen o spolupůsobení výše uve¬dených faktorů na onemocnění enterocolitis.
Etiologie onemocnění
Jedná se o polyfaktoriální onemocnění zřejmě způsobené:
viry: Rotaviry (skupina virů způsobující zejména akutní průjmová one¬mocněnO, Caliciviry (drobné viry způsobující průjmová onemocněnO, Parvoviry (skupina DNA virů), Cirkoviry
bakterie: E. coli, clostridium (rod grampozitivních anaerobních bakte
rií schopných vytvářet spáry a tak dlouho přežívat např. v půdě. Jsou široce rozšířené v trávícím traktu savců.), Klebsiela (bakte¬rie způsobující záněty a hnisavá onemocněnO, ostatní (entero¬baktericea, streptokoky)
paraziti: Pasaralus, Coccidia
Na onemocnění se dále podílí ostatní neinfekční faktory. Mnohé z nich jsou ovlivnitelné i chovatelem. Jedná se zejména o hygie¬nu chovu, ošetřovatelskou péči či kvalitu krmení.
Šíření onemocnění
Přenos je pouze horizontálně přímý či nepřímý tzn.:
kontakt zdravých a nemocných zvířat (velmi často vidíme v chovem ohniskové propukání onemocnění, kdy one¬mocní zvířata v sousedních klecích)
kontaminace klece, nářadí, krmítka apod.
chovatel
Klinické příznaky
a) primární
U nemocných zvířat postupně pozorujeme nechutenství, apatii, distenzi břicha a plynatost, zácpu, hlen ve výkalech.
b) sekundární průjem a úhyn.
Patologicko - anatomický nález
Při pitvě nalézáme stázu (zastavenO zažitiny v žaludku. Žaludek bývá naplněn řídkou kašovitou natráveninou s velkým obsahem plynu. Tenká i tlustá střeva jsou dilatována (rozšířena) a naplně¬na plynem. V 40 - 60 % případů jsou naplněna hlenem. Sliznice je bez makroskopicky viditelných změn.
Chovatelská opatření
Jako u všech onemocnění je i u onemocnění enterocolitis základem prevence! Velice důležitý je stav imunitního systé¬mu zvířete (správná vakcinace proti moru, myxomatáze, pasteu¬relle). Nutná je dokonalá hygiena chovu, dezinfekce chovného zařízení, krmítek, kotišťapod.
Vznik onemocnění ovlivňuje také kvalita a způsob krmení. V této souvislosti je nutné zdůraznit pravidelné krmení raději v menších dávkách, pozvolné přechody krmení a maximálně mi¬nimalizovat změny krmiv. Velice důležité je též okyselení vody na pH 4,2. Preventivní medikace je možná antibiotiky Tiamutin a Zn-bacitracin.
Preventivní medikace
Tiamutin: je možný podávat ve vodě nebo pomocí medikované¬ho krmiva. Účinnost medikace přes pitnou vodu je asi 60 - 80 % oproti medikovanému krmivu.
Dávkování: 50 - 80 ppm.
Zn - bacjtracin: v České republice momentálně dostupný pou¬ze ve formě pulvisu.
Dávkování: 100 ppm.
Závěr
V současné době se jako nejlepší možnost tlumení enterokoliti¬dy v chovu králíků jeví možnost použití antibiotik Zn - bacitracin a Tiamutin. Pokud je mi známo, jedinou míchárnou, která aktiv¬ně používá Tiamutin v kompletních krmných směsích pro králíky
je společnost Slavkovské krmné směsi se sídlem v Marefách. Krmivo je vydáváno pouze na základě preskripce veterinárního lékaře.
JIŘí BARTÁK, DiS
a ještě druhý obrázek...