Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.223.16
Je pravdou, že čím je samice tlustější, tím má méně králíčat? Mě to zatím vychází. A druhý dotaz: Je rozdíl v tom, jak rychle rostou čistokrevní králíci (konkrétně Vss) a nečistokrevní (vesničtí) na maso? Díky za odpo. M.V.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je pravdou, že čím je samice tlustější, tím má méně králíčat? Mě to zatím vychází. A druhý dotaz: Je rozdíl v tom, jak rychle rostou čistokrevní králíci (konkrétně Vss) a nečistokrevní (vesničtí) na maso? Díky za odpo. M.V.
Tak ten první apríl byl dnem plodným na pěkná témata :-)
V první řadě je nutno říci, že zatučnělý králík není králík v chovné kondici. A to u obou pohlaví. Výrazně silnější tuková tkáň v těle králíka v tomto případě samice v případě výrazného zbytnění začne působit na vejcovody čímž omezuje jejich průchodnost a tím i možnost početných vrhů. I kdyby samička uvolnila X vajíček tak díky zhoršené průchodnosti se všechny nedostanou tam kam mají a to ještě ne všechny vajíčka se vždy oplodní. Podobné je to u samce, ten vinou zatučnění může být považován za neplodného. Přitom to ani nemusí být pravda v pravém slova smyslu, jen trpí na nesprávné krmení.
Taky záleží jak jsou samice staré, nemůžeme považovat za směrodatné údaje u jedné samice v první, druhé a třetí sezoně. Pochopitelně plodnost s věkem klesá, a zvyšuje se inklinace k zatučnění jedinců. U srovnání více samic zhruba stejného věku by byla nejobjektivnější situace taková, kdybychom pro tento pokus nechali více samic, ideálně sester nejlépe jednoho vrhu. Tyto mají téměř totožné genetické predispozice a tudíž by měl být vliv maximálního výživného (tučný králík) stavu případně minimálního (podvyživený-hubený) nejlépe měřitelný. :-)
K druhé otázce - v zásadě není. Hlavním kritériem je co považujete za vesnickou směsku. Zda to, že jdete přes ulici ke strýcovi pro samici u souseda ji připustíte a jediným co o králících víte je že jsou od vás z ulice. Nebo považujete za ´´vesnickou směsku´´ i plánované meziplemenné křížení F1 i F2 generace, kdy se dle známých vhodných křížení pořídí samec určitého vybraného čistokrevného plemene (nositel jedno druhu žádoucích vlastností - např. rychlost růstu masné hmoty) a samice jiného čistokrevného plemene (např. nositelka žádoucích vlastností jako plodnost = počet mladých, mléčnost). Z toho křížení vzniklí potomci by měli ideálně spojovat obě žádoucí vlastnosti. Tedy mělo by jich být hodně a měli by rychle růst. :-)
Toto bych ale osobně nenazval vesnickou směskou, protože produkt není výsledkem co dům dal, ale uvědomělé a cílené šlechtitelské práce zaměřené na maximální užitek. Jednorázově tak získáváme velmi kvalitní materiál pro kuchyňské využití. Ale musíme si uvědomit, že ten byl získán z čistokrevných plemen. A ta vznikla také tím, že jejich předkové byli selektování do kuchyně a dál do chovu se nechávali pouze žádoucí jedinci. Vznikla tak plemena vyznačující se výborným růstem, zmasilostí, plodností, délkou těla, mléčností,... v dlouhodobém šlechtitelském horizontu jsou však všechny tyto vlastnosti u jedné skupiny neudržitelné, proto je plemen tolik. Každé má to svoje a když se spojí, dají přesně to aby výsledek byl maximálně užitkový. :-)
Asi i proto když se podívám do chovů producentů králíků na maso zde mohu vidět většinou obojí pohlaví od obou plemen, která ke křížení využívají a tito chovatelé si odchovávají i čistokrevné jedince do dalších křížení. To proto, že si uvědomují, že další křížení by již nemuselo být tak efektivní v případě že by nepoužili čistokrevné jedince nesoucí právě ty žádoucí vlastnosti.
Osobně bych Vss přiřadil k plemenům s více mírně nadprůměrnými vlastnosti nežli s jednou výrazně nadprůměrnou, je tedy samotný vhodný pro užitkový chov, do křížení se pak jako nositelé vyloženě silných vloh hodí lépe jiná plemena. čímž jej nevylučuji z tohoto využití, osvědčil se třeba v křížení 1,0 Vss x 0,1 Mm (otec vss zvyšoval rychlost růstu a matka mm zase délku těla).
Závěrem - vlastnosti na které mohli být králíci záměrně šlechtění nemusí být jen výše uvedené, ale i jejich zhodnocování krmiv. Tedy poměr krmivo vložené (seno, zrní,...) : krmivo získané (maso). Tyto jsou ale dle mého soudu v chovu produkujícím masné hybridy nepodstatné, nebo minimálně ne hlavní.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.60
díky za obsáhlé a poučné vysvětlení. Ať se vám daří. M.v.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.60
ještě mi prosím poučte co je za plemeno Mm. Díky
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.5
pokud se chcete seznámit s králičími plemeny známými na našem území načtěte si www.kralik.plivnik.cz tyto www obsahují internetovou verzi platného vzorníku plemen králíků v ČR. Mm je zkratka pro moravského modrého, což ve velké plemeno s ideální hmotností okolo 6kg. Jedná se tedy o velké plemeno vyšlechtěné na našem území. AH
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.223.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
pokud se chcete seznámit s králičími plemeny známými na našem území načtěte si www.kralik.plivnik.cz tyto www obsahují internetovou verzi platného vzorníku plemen králíků v ČR. Mm je zkratka pro moravského modrého, což ve velké plemeno s ideální hmotností okolo 6kg. Jedná se tedy o velké plemeno vyšlechtěné na našem území. AH
ještě jednou díky