Ruční krmení

Tu mam ale myslel jsem jestli to necim nekombynovat, nebo mam mu davat pouze tu kupovanou?

Martin-rosely napsal(a):
Tu mam ale myslel jsem jestli to necim nekombynovat, nebo mam mu davat pouze tu kupovanou?

Podle věku, nevím, jak je mníšek starý, ale do odstavu dávat jen kupovanou je zcela v pořádku, pak postupně odstavovat, takže pak až přidávat, a hlavně nepromeškat čas odstavu, což je hodně důležité.

Stary je cca 14 dni a uz mi ho chovatel dal at si ho rucne dokrmuju a tak se ptam jestli muze i neco jineho nez tu kupovanou smes.A kdy je ten spravny cas ho odstavit.

A to jste si troufnul vzít si 14 dní staré ptáče na dokrmování a nic o to nevěděť?To jste teda frajer.A chovatel Vám neporadí proč?

Mirkama napsal(a):
A to jste si troufnul vzít si 14 dní staré ptáče na dokrmování a nic o to nevěděť?To jste teda frajer.A chovatel Vám neporadí proč?

Tak toho chovatele bych ani moc chovatelem nenazývala. Fakt je smutný, co se dneska děje. Nemám slov...

eli22 napsal(a):
Tak toho chovatele bych ani moc chovatelem nenazývala. Fakt je smutný, co se dneska děje. Nemám slov...

No, to se sešli dva zodpovědný...

Mirkama napsal(a):
No, to se sešli dva zodpovědný...

Můžete mi vysvětlit tuhle Vaši reakci? Děkuji.

eli22 napsal(a):
Můžete mi vysvětlit tuhle Vaši reakci? Děkuji.

No chovatel co prodává 14 denní ptáče někomu, kdo o tom nemá ani tuchy.Mít doma mládě a teprve dávat dotazy čím krmit mně přijde strašný.A strašný je i to, že ten prodávající se ani nezeptá, jestli ten kupující vůbec tuší, co ten pták potřebuje.Jak když kupuje sedačku.

Mirkama napsal(a):
No chovatel co prodává 14 denní ptáče někomu, kdo o tom nemá ani tuchy.Mít doma mládě a teprve dávat dotazy čím krmit mně přijde strašný.A strašný je i to, že ten prodávající se ani nezeptá, jestli ten kupující vůbec tuší, co ten pták potřebuje.Jak když kupuje sedačku.

Jo tak to jo, já tu větu pochopila jinak Jako že je to proti mému příspěvku Tak pardon. ANo, úplně s Vámi souhlasím. Je to strašná nezodpovědnost. Mimochodem, já jsem si taky v nevědomosti před lety vzala mníška k dokrmení, sice mu byl už měsíc, ale dokrmovala jsem ho, a už bych to neudělala. Teď jsou mu skoro 4 roky a od dvou let jsou problémy, škube se, už jsme zkusili všechno, partnera nechce, protože nezná svoji identitu, škoda mluvit.

Dobrý den.
Tohle je hrozný nešvar prodávat takhle malá, nevyvinutá mláďata. A je to dost nezodpovědné od obou zúčastněných. Bohužel je dost častý jev. Lidé v touze mít ochočeného papouška jdou i do takových šíleností. A ti druzí jsou zase rádi, že mají prodáno. Bohužel, i takové věci se dějí.
Mláďata neodstavená, nesocializovaná a ještě na pokraji úhynu, pokud nový majitel nemá potřebné zkušenosti.

eli22 napsal(a):
Jo tak to jo, já tu větu pochopila jinak Jako že je to proti mému příspěvku Tak pardon. ANo, úplně s Vámi souhlasím. Je to strašná nezodpovědnost. Mimochodem, já jsem si taky v nevědomosti před lety vzala mníška k dokrmení, sice mu byl už měsíc, ale dokrmovala jsem ho, a už bych to neudělala. Teď jsou mu skoro 4 roky a od dvou let jsou problémy, škube se, už jsme zkusili všechno, partnera nechce, protože nezná svoji identitu, škoda mluvit.

Mně to pak došlo, že můj příspěvek bylo možno brát i takto.Já to dokrmování nesnáším.Neplánovaně jsem dokrmovala měsíc agapornise, dneska je mu rok a štípe.On prostě nemá cit.Není to o tom, že by byl zlý.Přesně mu chybí ta zkušenost, že když štípne jiného ptáka, tak mu to oplatí.Máme dalšího agapornise, ten vyrostl pod rodiči, samostaně přijímal potravu, brali jsme ho v jeho čtyřech měsících.Leze po ruce, bere si pamlsky a je opatrný, ještě nás neštípnul.To jsou pouze náznaky, když zkoumá pihu na ruce, nebo něco takového.Já jenom nepochopím, že si někdo vezme 14 dní malé ptáče a vůbec se nebojí, že mu doma umře.

My ty dva agáče teď seznamujeme, taky jsem měla strach, že když jsme ho brali takhle malého, že může být problém, zatím to jde, už je máme i spolu v kleci, občas je ze strany našeho prvního určitá agrese, začne ho honit a nenechá ho v klidu, mají k dispozici dvě klece, když už se nám to nelíbí, tak jdou každý zvlášť a pak to zkusíme znovu.Létají spolu po bytě, krmí se, tak snad to bude v pořádku.Pro mně jednoznačně odebrat mládě až po tom, co je samostatné.A to jsme ještě zvládli dobře odstavení mládětě.To lidi vůbec netuší, co je může taky potkat.

Mirkama napsal(a):
Mně to pak došlo, že můj příspěvek bylo možno brát i takto.Já to dokrmování nesnáším.Neplánovaně jsem dokrmovala měsíc agapornise, dneska je mu rok a štípe.On prostě nemá cit.Není to o tom, že by byl zlý.Přesně mu chybí ta zkušenost, že když štípne jiného ptáka, tak mu to oplatí.Máme dalšího agapornise, ten vyrostl pod rodiči, samostaně přijímal potravu, brali jsme ho v jeho čtyřech měsících.Leze po ruce, bere si pamlsky a je opatrný, ještě nás neštípnul.To jsou pouze náznaky, když zkoumá pihu na ruce, nebo něco takového.Já jenom nepochopím, že si někdo vezme 14 dní malé ptáče a vůbec se nebojí, že mu doma umře.

Mám úplně stejnou zkušenost. Tomu dokrmovanému mníškovi (samička, která mimochodem je moc hodná, mluví, neštípe, nekřičí, jen se sebepoškozuje ), jsme pořídili nedokrmeného, ale vzali jsme ho ihned po odstavení. Je absolutně v pohodě, hraje si, mazlí se, chodí s námi na volno na terasu, nekřičí, jen vytrhává zákeřně chlupy a vlasy . Chtěl by se s naší škubankou kámošit, možná i více, ale samička dokrmená ho bere jako konkurenci, protože její partner jsem já, ale mám tu ještě další, pro ni divné tvory, takže se z toho škube.
Ještě chovám pyrury a prodávám je až zcela odstavené, i když bych je za stejnou nebo i vyšší (bohužel) cenu prodala na dokrmení. ALe prostě to neudělám, protože vidím, jak se učí od rodičů, jak se socializují, ... to je pro ně do budoucna nenahraditelná zkušenost. A budoucí majitelé to za nějakou dobu ocení, to i přesto, že ochočování takové pyrury trvá od týdne do měsíce, než se stane mazlem. Pak už ale mají parťáka - kamaráda (ne partnera, což papoušek ví) navždy.

Mirkama napsal(a):
My ty dva agáče teď seznamujeme, taky jsem měla strach, že když jsme ho brali takhle malého, že může být problém, zatím to jde, už je máme i spolu v kleci, občas je ze strany našeho prvního určitá agrese, začne ho honit a nenechá ho v klidu, mají k dispozici dvě klece, když už se nám to nelíbí, tak jdou každý zvlášť a pak to zkusíme znovu.Létají spolu po bytě, krmí se, tak snad to bude v pořádku.Pro mně jednoznačně odebrat mládě až po tom, co je samostatné.A to jsme ještě zvládli dobře odstavení mládětě.To lidi vůbec netuší, co je může taky potkat.

Tak to jste na tom dobře. My to zkoušíme už přes rok, a nic. Když je dáme do jedné klece, tak je vidět, jak jsou oba nešťastný.

eli22 napsal(a):
Tak to jste na tom dobře. My to zkoušíme už přes rok, a nic. Když je dáme do jedné klece, tak je vidět, jak jsou oba nešťastný.

A co zkusit, když máte mladé od pyrur, dát jí někam poblíž k mláďatům, když je uslyší křičet, možná by se v ní probudila přirozenost.Ta vazba - mláďata a dospělci je někdy hodně silná.Pak by možná uvítala i druhého mníška, pokud je to samec.To věřím, že to pro Vás je smutné, když vidíte, že ten ptáček není šťastný a nemůžete pomoct.

Dobry den, děkuji za rady.Ja sem to zjistoval pro kamarada protoze ja s tim nemam zadne zkusenosti.Nikdy sem rucne nedokrmoval.Tem mnisek je cca tri tydny stary a on pro nej ma kupovanou smes a jen to chtel necim jeste doplnit.Tak se hned necertete.

eli22 napsal(a):
Tak to jste na tom dobře. My to zkoušíme už přes rok, a nic. Když je dáme do jedné klece, tak je vidět, jak jsou oba nešťastný.

Jsou to ptáci, kteří spolu neharmonizují. To je normální u spousty druhů papoušků, že si musejí padnout tzv. do oka a svého druha si vybrat nejlíp ve skupině ostatních ptáků. Jinak můžete držet ve voliéře, klidně roky, dva ptáky, kteří nikdy nezahnízdí. Pak se můžou začít škubat nebo vzájemně napadat, pokud náhodou po delší době zahnízdí tak úspěch může být nakonec jen částečný.

Mirkama napsal(a):
A co zkusit, když máte mladé od pyrur, dát jí někam poblíž k mláďatům, když je uslyší křičet, možná by se v ní probudila přirozenost.Ta vazba - mláďata a dospělci je někdy hodně silná.Pak by možná uvítala i druhého mníška, pokud je to samec.To věřím, že to pro Vás je smutné, když vidíte, že ten ptáček není šťastný a nemůžete pomoct.

Je vidět, že nemáte moc zkušeností s chovem papoušků.

eli22 napsal(a):
Mám úplně stejnou zkušenost. Tomu dokrmovanému mníškovi (samička, která mimochodem je moc hodná, mluví, neštípe, nekřičí, jen se sebepoškozuje ), jsme pořídili nedokrmeného, ale vzali jsme ho ihned po odstavení. Je absolutně v pohodě, hraje si, mazlí se, chodí s námi na volno na terasu, nekřičí, jen vytrhává zákeřně chlupy a vlasy . Chtěl by se s naší škubankou kámošit, možná i více, ale samička dokrmená ho bere jako konkurenci, protože její partner jsem já, ale mám tu ještě další, pro ni divné tvory, takže se z toho škube.
Ještě chovám pyrury a prodávám je až zcela odstavené, i když bych je za stejnou nebo i vyšší (bohužel) cenu prodala na dokrmení. ALe prostě to neudělám, protože vidím, jak se učí od rodičů, jak se socializují, ... to je pro ně do budoucna nenahraditelná zkušenost. A budoucí majitelé to za nějakou dobu ocení, to i přesto, že ochočování takové pyrury trvá od týdne do měsíce, než se stane mazlem. Pak už ale mají parťáka - kamaráda (ne partnera, což papoušek ví) navždy.

Škubání není způsobeno tím, že je papoušek ručně dokrmený. Vy jste někde udělala chybu a proto se Vám mníšek oškubal.

Mirkama napsal(a):
A co zkusit, když máte mladé od pyrur, dát jí někam poblíž k mláďatům, když je uslyší křičet, možná by se v ní probudila přirozenost.Ta vazba - mláďata a dospělci je někdy hodně silná.Pak by možná uvítala i druhého mníška, pokud je to samec.To věřím, že to pro Vás je smutné, když vidíte, že ten ptáček není šťastný a nemůžete pomoct.

S pyrurama jsou v jedné místnosti, to nepomůže, dokonce se mníšková malých pyrur bojí. To je marný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Škubání není způsobeno tím, že je papoušek ručně dokrmený. Vy jste někde udělala chybu a proto se Vám mníšek oškubal.

Já vím, čím to je. Prostě jsem do rodiny pořídila další papoušky (párek pyrur). Od té doby se škube (pozornost předtím byla jen na ní, začala žárlit). Proto jsme jí pořídili, potom, co jsem vyzkoušela všechno možné, protějšek. Zajímavé je, že když odjedeme třeba na deset dní na dovolenou a stará se o ně mamka, tak se škubat přestane. Asi jí štveme

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Škubání není způsobeno tím, že je papoušek ručně dokrmený. Vy jste někde udělala chybu a proto se Vám mníšek oškubal.

Ještě bych dodala, že to dokrmování v podstatě příčina škubání je, a to proto, že dokrmený papoušek vás bere jako partnera a ne jako kamaráda. Jestli mi rozumíte, jak to myslím.

eli22 napsal(a):
Ještě bych dodala, že to dokrmování v podstatě příčina škubání je, a to proto, že dokrmený papoušek vás bere jako partnera a ne jako kamaráda. Jestli mi rozumíte, jak to myslím.

To, ale opravdu nemá nic společného s tím jestli je ručně dokrmený nebo si ochočíte odstavené mládě. Pokud se na Vás papoušek moc upne tak Vás vždy bude brát za svého partnera a v případě odloučení nebo nějaké změny se Vám může začít škubat, nebo nepříjemně křičet a dávat tak najevo, že se mu něco nelíbí. Je opravdu úplně jedno jestli je dokrmený nebo později ochočený.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je vidět, že nemáte moc zkušeností s chovem papoušků.

To máte pravdu, nemám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To, ale opravdu nemá nic společného s tím jestli je ručně dokrmený nebo si ochočíte odstavené mládě. Pokud se na Vás papoušek moc upne tak Vás vždy bude brát za svého partnera a v případě odloučení nebo nějaké změny se Vám může začít škubat, nebo nepříjemně křičet a dávat tak najevo, že se mu něco nelíbí. Je opravdu úplně jedno jestli je dokrmený nebo později ochočený.

Chci se jen zeptat... mám vejce v líhni... nikdy jsem nelíhnul, ani nedokrmoval - nemusel jsem.
Teď bohužel se budu muset postarat sám... dokrmovací směs nakoupena a spoustu dalšího přečteno... zajímalo by mě spíše zda je lepší dokrmovat tedy více ptáků najednou (u mě to budou dva) kvůli tomu, že se mládě tolik na člověka neupne nebo jak jinak to udělat, když už musí mít mládě lidské rodiče (nemám komu podstrčit), aby to na papouškovi nechalo co nejmenší následky...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To, ale opravdu nemá nic společného s tím jestli je ručně dokrmený nebo si ochočíte odstavené mládě. Pokud se na Vás papoušek moc upne tak Vás vždy bude brát za svého partnera a v případě odloučení nebo nějaké změny se Vám může začít škubat, nebo nepříjemně křičet a dávat tak najevo, že se mu něco nelíbí. Je opravdu úplně jedno jestli je dokrmený nebo později ochočený.

Dobrý den.
Já mám opačný názor. Ručně dokrmený papoušek opravdu neví co je vlastně zač a bere chovatele jako sobě rovného. Navíc ztrácí respekt z člověka a je sice více upnutý na chovatele, ale se všemi negativními důsledky. Také chybí socializace se svým druhem a určitě při odstavu nemůže člověk plně nahradit rodiče, od kterých mládě získává určité dovednosti a návyky, které mu člověk nemůže předat. Později ochočený a pod rodiči vychovaný papouch je psychicky vyzrálý, vyrovnaný a ví kdo je a kde je jeho místo v náhradním hejnu. Nemívá problémy při dospívání a v situacích které zmiňujete, nebo jen s lehkým průběhem. Hodně záleží na jeho výchově, která musí mít pevný řád a je vlastně trvalá.
To jen z mých zkušeností.

Já mám takovouto zkušenost. Dokrmovala jsem agáčka od deseti dnů, protože se rodiče přestali starat./zkušenosti jsem žádné neměla, ale jak je jinak získat, než vlastní zkušeností/ Dokrmovala jsem pouze kupovanou směsí a po čase začal sám zobat, nejprve senegalské proso a kupovanou vaječnou směs, později i ostatní zrní.V dokrmovaní jsem dělala, stále větší přestávky až začal zobat úplně sám. Teď je mu rok, dopoledne je v kleci a od odpoledne do jedenácti hodin je puštěný.Často si zaleze do klece sám, když je unavený, jinak na pobídku:jdeme spinkat, letí "domů". Neštípe, neškube se, je přítulný, mazlí se, jemně ozobává obličej, krk, ruce, dává pusinky, prostě mazlíček. Když jedu na dovolenou tak není pouštěný vůbec, ale nic negativního se u něho neprojevuje. V kleci má umělou andulku, se kterou si vystačí...

pisectipapoušci napsal(a):
Chci se jen zeptat... mám vejce v líhni... nikdy jsem nelíhnul, ani nedokrmoval - nemusel jsem.
Teď bohužel se budu muset postarat sám... dokrmovací směs nakoupena a spoustu dalšího přečteno... zajímalo by mě spíše zda je lepší dokrmovat tedy více ptáků najednou (u mě to budou dva) kvůli tomu, že se mládě tolik na člověka neupne nebo jak jinak to udělat, když už musí mít mládě lidské rodiče (nemám komu podstrčit), aby to na papouškovi nechalo co nejmenší následky...

Tak jo, tak já si nějak poradím ).

krys napsal(a):
Já mám takovouto zkušenost. Dokrmovala jsem agáčka od deseti dnů, protože se rodiče přestali starat./zkušenosti jsem žádné neměla, ale jak je jinak získat, než vlastní zkušeností/ Dokrmovala jsem pouze kupovanou směsí a po čase začal sám zobat, nejprve senegalské proso a kupovanou vaječnou směs, později i ostatní zrní.V dokrmovaní jsem dělala, stále větší přestávky až začal zobat úplně sám. Teď je mu rok, dopoledne je v kleci a od odpoledne do jedenácti hodin je puštěný.Často si zaleze do klece sám, když je unavený, jinak na pobídku:jdeme spinkat, letí "domů". Neštípe, neškube se, je přítulný, mazlí se, jemně ozobává obličej, krk, ruce, dává pusinky, prostě mazlíček. Když jedu na dovolenou tak není pouštěný vůbec, ale nic negativního se u něho neprojevuje. V kleci má umělou andulku, se kterou si vystačí...

Tak to buďte ráda, i když v roce nemůžete ještě vědět, jak bude prospívat dál.Známý mi přivezl samičku agapornise, rok a půl starou, dokrmenou.Přivezl mi jí proto, protože u původních majitelů přišla před dvěma měsíci do toku, začala řvát, štípat, napadat ruce a dvakrát po sobě snesla vejce na kterých seděla.S manželem té paní se chtěla pářit, roztahovala na něj křídla, nastavovala zadek, dělala kolíbku.Ti lidé se jí zbavovali velmi neradi, protože do té doby to byl úplně bezproblémový papoušek, ale teď jí chtěli dopřát to, aby měla ptačího kamaráda a já mám doma samečka agapornise a scháním samičku.Nedopadlo to dobře, protože ona neví, že je agapornis.Na samečka, který se jí snažil krmit opakovaně vystartovala a to velmi razantně, absolutně ho nevnímala jako stejný druh.To už jí více zajímal můj manžel.Dokrmování ptáků je veliký nešvar, na který ti ptáci doplatí a doplatí na toi majitelé, protože budou mít doma nespokojeného a nešťastného opeřence, kterému nebudou moc pomoct.

Mirkama napsal(a):
Tak to buďte ráda, i když v roce nemůžete ještě vědět, jak bude prospívat dál.Známý mi přivezl samičku agapornise, rok a půl starou, dokrmenou.Přivezl mi jí proto, protože u původních majitelů přišla před dvěma měsíci do toku, začala řvát, štípat, napadat ruce a dvakrát po sobě snesla vejce na kterých seděla.S manželem té paní se chtěla pářit, roztahovala na něj křídla, nastavovala zadek, dělala kolíbku.Ti lidé se jí zbavovali velmi neradi, protože do té doby to byl úplně bezproblémový papoušek, ale teď jí chtěli dopřát to, aby měla ptačího kamaráda a já mám doma samečka agapornise a scháním samičku.Nedopadlo to dobře, protože ona neví, že je agapornis.Na samečka, který se jí snažil krmit opakovaně vystartovala a to velmi razantně, absolutně ho nevnímala jako stejný druh.To už jí více zajímal můj manžel.Dokrmování ptáků je veliký nešvar, na který ti ptáci doplatí a doplatí na toi majitelé, protože budou mít doma nespokojeného a nešťastného opeřence, kterému nebudou moc pomoct.

Úplně stejný problém máme s fišerákem, ten ale není dokrmovaný ale koupil jsem ho jako dvouměsíční mládě z hejna pod rodiči. Chce se pářit s každým v rodině ale na jiné agapornise je zlá.

Mám ručne dokrmeného samčeka papagája senegálskeho, starý je rok a pol. V podstate spolu trávime 24 hodín denne, ale aj tak ak sa zatne, nepočúva a robí si svoje, ja mu v tom nijako nebránim, len dávam pozor aby mi nepoškodil bytové zariadenie. Už som tu písal že mu chcem dopriať partnerku, tak isto ručne dokŕmenú a mal som obavy ako sa zmení jeho správanie. Na budúci piatok si pre tu samičku idem. Po niekoľkých rozhovoroch s chovateľom som sa dozvedel, že nikdy nedokrmuje ručne jedinca. Vždy viac jedincov, minimálne dvoch a to práve kôli socializácii. Nie som žiadny odborník, ale sedliacky rozum napovie, ak odoberieme 3-oj týždňové mláďa od rodičov, to mláďa bude ako vtáčí druh u majiteľa samotné, čo iné mu ostane ako prijať svojho dokrmovača, ak to takto nazvem za svoj druh? Potom mu doprajeme kamaráta, partnera jeho druhu a problém je na svete. Sám som zvedavý ako prijme môj papuch novú partnerku, o jeho pôvode nemám informácie a neviem či bol dokrmovaný sám, alebo ich bolo viac.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý den.
Já mám opačný názor. Ručně dokrmený papoušek opravdu neví co je vlastně zač a bere chovatele jako sobě rovného. Navíc ztrácí respekt z člověka a je sice více upnutý na chovatele, ale se všemi negativními důsledky. Také chybí socializace se svým druhem a určitě při odstavu nemůže člověk plně nahradit rodiče, od kterých mládě získává určité dovednosti a návyky, které mu člověk nemůže předat. Později ochočený a pod rodiči vychovaný papouch je psychicky vyzrálý, vyrovnaný a ví kdo je a kde je jeho místo v náhradním hejnu. Nemívá problémy při dospívání a v situacích které zmiňujete, nebo jen s lehkým průběhem. Hodně záleží na jeho výchově, která musí mít pevný řád a je vlastně trvalá.
To jen z mých zkušeností.

Dobry vecer,
toto je opravdu velmi ozehave tema. Muzu se prosim zeptat, jak jste prisel na to ze rucne dokrmeni papousci nevi co jsou zac? Proc by melo mlade ziskat navyky od rodice kdyz bude zbytek zivota travit s clovekem?
Muj nazor se opira o neco jineho. Domnivam se ze daleko dulezitejsi je vychova papouska a jeho povaha. A je opravdu jedno zda je to rucne dokrmene mlade, nebo ochocene odstavene. Soucasne s tim jde ruku v ruce neznalost majitele/vychovatele. Ptak je pri prodeji defakto dite ktere o zivote moc nevi. je ciste na novem majiteli jak ho vychova a co ho nauci. Jaky mu zvoli rad a co mu umozni. Jake mu zajisti podnety. V pripade rucne dokrmovanych ptaku toto zacina jiz pri dokrmovani.
A jeste je jeden velmi dulezity rozdil a to zda je papousek urcen jako domaci mazlicek, nebo dale do chovu. Podle toho je treba zvolit zpusob dokrmovani a celkove prizpusobit se budoucim potrebam.
S pozdravem smidla.eu.