Koroptev polní, druh na vymření

tragopan napsal(a):
Dobrý den,
pokud se podíváme tak celosvětově klesají početní stavy v rámci většiny živočichů druhů. Mnoho z nich je blízko vyhubení. Já se pokusím trochu upozornit na situaci dříve možná nejhojnějšího opeřence v naší vlasti, který je dnes bohužel velmi ohroženým druhem. Jedná se o koroptev polní (perdix perdix). Ve 30 letech minulého století stavy tohoto druhu dosahovaly počtu okolo 6 000 000ks a ročně se lovilo okolo 1 000 000ks. V 50 letech díky chemizaci, kolektivizaci zemědělství a s tím spojených zásahů do krajiny jejich počty klesly na 1 000 000ks. V dnešní době je velká vzácnost tyto ptáky v přírodě zahlédnout a jejich počet se odhaduje asi na 50 000ks. Pokud se nechceme za pár let potkávat s koroptvemi pouze v muzeích či na fotografiích je třeba mnoho vykonat. Nejprve změnit prostředí, kde koroptev může žít a hledat potravu a do takto připravené krajiny následně vypouštět přirozeně odchované ptáky, kteří mají šanci na přežití na rozdíl od uměle odchovaných jedinců. Pokud máte zájem jakkoli pomoci, tak informace o této problematice naleznete na stránkách organizace, která se touto pomocí již několik let zabývá: http://www.koroptvicky.estranky.cz/clanky/o-projektu/ Případně na naších stránkách http://wpacz-sk.com/ kde několik chovatelů přirozeně odchovává a vypouští koroptve zpět do vhodné krajiny.
Zdraví Míla tragopan.

Stačí vyházet neznalce v Praze co zakazaly od stola s kanceláře lovení přemnožených dravých ptáků a máme opět zajíce, bažanty, koroptve atd...

stanca napsal(a):
Stačí vyházet neznalce v Praze co zakazaly od stola s kanceláře lovení přemnožených dravých ptáků a máme opět zajíce, bažanty, koroptve atd...

Vy máte taky dost...
pernatí dravci na úbytek vámi zmiňované zvěře mají naprosto minimální vliv
neškodilo by si něco nastudovat, aby jste neplácal takovéhle totální hovadiny

jste zralýna vydru

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

stanca napsal(a):
Stačí vyházet neznalce v Praze co zakazaly od stola s kanceláře lovení přemnožených dravých ptáků a máme opět zajíce, bažanty, koroptve atd...

Fakt?

A těžce, objektivně přemnožená divoká prasata, která sežerou všechno živé, co neuteče, a hnízda na zemi hnízdících ptáků, necháme? způsob hospodaření, kdy v jedné chvíli vyjede na obrovský prostor rychle jedoucí stroj a všechno živé, co neuteče, rozjezdí a poseká, necháme?

LOL.

stanca napsal(a):
Stačí vyházet neznalce v Praze co zakazaly od stola s kanceláře lovení přemnožených dravých ptáků a máme opět zajíce, bažanty, koroptve atd...

Možná bychom mohli přistavět víc skladových hal na zelené louce a taky víc solárních panelů, ať koroptve mají kde žít...

stanca napsal(a):
Stačí vyházet neznalce v Praze co zakazaly od stola s kanceláře lovení přemnožených dravých ptáků a máme opět zajíce, bažanty, koroptve atd...

Pane, mýlíte se.
Nestačilo by to. Proč zmizeli motýli? Ty snad dravci nechytají.
Příčina je jiná. Už zde někdo zmínil velkoplošné hospodaření se všemi dopady na faunu. To opravdu prospívá těm divokým prasatům v lánech kukuřice.

Tragopan, jako chovatel hrabavých ví, jakou potravu potřebují vylíhlá kuřátka.
Na mezích bylo plno mravenců a množství hmyzu hned, co slezl sníh. Zkuste se projít po těch místech na okrajích polí a nasbírejte nebo nasmýkejte 2 dc hmyzu. Já bych to nedokázal. Každé chemické ošetření lánů polí zasáhne ještě další metry neobdělávaných okrajů a hmyz zahubí.
Máme obrovské výnosy bez plevelů a škůdců a platíme za to daň.

stanca napsal(a):
Stačí vyházet neznalce v Praze co zakazaly od stola s kanceláře lovení přemnožených dravých ptáků a máme opět zajíce, bažanty, koroptve atd...

Dobrý den, než něco napíšete měl(a) by jste si zjistit skutečný stav věcí. Možná Vám to uniklo, ale draví ptáci jsou v obdobné situaci. Zkuste si zjistit jak se měnila skladba krajiny, velikost polí a struktura pěstovaných plodin od 30 let dosud. I kdybyjste vyhubil(a) všechny dravce tak koroptve, bažanti a zajíci se nemají kam vrátit jejich přirozené prostředí zmizelo. Vaše reakce mi velmi připomíná středověk, kdy byla místní kořenářka obviněna z čarodějnictví a následně mučena a upálena protože starostovi onemocněla kráva.
Zdraví Míla tragopan.

No drobná zvěř to má ťežky lišky kuny jezevci myvalovci kuní musí ňeco žrát nad loukami se placaj motáci pochopove jestřaby kaňata krahujci do toho obrovsky pole kukurice a řepky obďelavany velkou technikou a co přežije sežerou divočaci tak je vubec zázrak že tam občas ješťe ňeco je.

Dobrý deň. Ako to býva pravda je asi v každom trochu. Odchovávam jarabice /koroptev/ prirodzeným spôsobom. Páčia sa aj mne dravce, ale - s kolegom sme v lete na pokosených lúkach narátali z cesty na ľavo asi 30 dr.vtákov a naľavo asi 20 medzi 2 obcami. Názor si vytvorte sami. Ďalej, články a vyjadrenia o danom druhu píšu a rozhodujú ľudia s neskutočnými titulmi, ktorý dané zviera v živote nechovali. A za iný názor sa bohužiaľ ešte i dnes upaľuje na "hranici".ideál spojenie teor. s praxou, čo všetci vieme ale nerobíme. Vo všetkých chovoch ide ani nie o ontogenézu, ale o etologiu. Správanie sa druhu podľa vrodených alebo naučených vzorcov. V článkoch sa sústreduje len na popis druhu, popr.vplyv prostredia. Inak to ani nejde od titul.teoretika. So zvieraťom treba žiť takmer denne-pozorovať. Pán stehlík, ak by išli osobné problémy bokom, verím, že by sme si rozumeli. Veď nám ide o spoločnú vec. záujem. Škoda že sa vždy vyjadrujú najmä tí ktorý nemajú čo povedať...

Uf... dlouho jsem se na toto téma nikde nehádal
Sám jsem zemědělec, myslivec, ale především chovatel. Osobně mne velmi štve, že veškerá vina za úbytek drobné zvěře se hází v prvé řadě na zemědělce (jak se pravidelně dočítám v Myslivosti).
Osobně si myslím, že v prvé řadě je chyba v myslivcích.
Vemte si, "průmyslové" zemědělství u nás začalo v 50. letech. Navíc, si myslím, že tenkrát nebyla žádná a nebo jen minimální omezení ohledně používání chemie. Tragopan píše, že tenkrát nastal velký úbytek koroptví, ale pořád jich bylo kolem milionu a tento stav vydržel zhruba do revoluce? Nejsem velký pamětník a statistiky si nepamatuji, každopádně proti dnešku jich bylo stále hodně. Také slýchám od pamětníků, kolik bylo v tom období kolektivizace až do cca 80. let i jiné drobné zvěře - zajíců, bažantů, kachen..
Je mi 30 let, když jsem ještě chodil do ZŠ, tak na našem statku bývalo hejno 50 - 100 ks holubů "měšťáků", o které se nikdo nestaral. Dnes tam není ani jeden. Zato si člověk musí dávat pozor pod nohy, aby nešlápl do kuního ho.na. Pokud přiletí unavený pošťák, tak velmi často padne za oběť nějakému pernatému dravci, který si třeba pro vrabce vletí až do stájí. Pro kuny je největší nepřítel dneška svrab a ne člověk - myslivec. A v tom vidím problém dnešních myslivců. Hodně z nich (i já) prostě nemá na svůj koníček čas a "když už jdu na srnca, tak přeci nebudu střílet po lišce". Nikdo nenastraží sklopec. Když jdou na prasata, tak se chovají "myslivecky" - střelí největšího žebráka a ostatní nechají utéct, noční vidění je nemyslivecké apod.
Prostě naše dnešní kulturní krajina je v prvé řadě plná predátorů. Část z nich je myslivecky kontrolovatelná - prasata, kuny, lišky, ale třeba i toulavé kočky a tam je co dohánět.
Na druhou stranu si musím povzdechnout, že "utěšeně" rostou stavy zákonem chráněných predátorů. Rozšiřují se i opravdu vzácné druhy, ale aby si člověk nemohl na zahradě uprostřed vesnice pustit na zahradu holuby a na chvilku zalézt do baráku, je prostě masakr, opačný extrém (vybíjení dravců) a prostě špatně.
Mimochodem k té vydře hned na začátku vlákna - čekám kdy konečně se najde nějaký odvážlivec z řad ochránců přírody, který na tvrdo (a popravdě) řekne, že ta nová, uměle vzniklá populace vyder je pěkný průšvih. Tedy alespoň doufám, že mezi ochránci přírody nejsou jen ti co chrání takové ty "chlupaté čumáčky, s hezkýma očičkama", ale jsou tam i ti, kteří se zajímají o ochranu ryb, obojživelníků a vodního ptactva...
Zpátky ke koroptvím. Kdyby se nám dařilo držet stavy predátorů - stačí těch myslivecky ovlivnitelných, draví ptáci (predátoři lovící přes den obecně) podle mě více ovlivňují drobné ptactvo, než koroptve nebo zajíce - na nízké úrovni, tak jsem přesvědčený, že by stavy koroptviček začaly růst, průmyslovému pojetí zemědělství navzdory. Koroptev má ráda kulturní step - okraje polí, polní cesty, bramborová pole. Největší hejnko (starý pár a snad 16 mladých!) jsem před pár lety vyrušil v lokalitě, kde široko daleko nebyl jediný strom nebo keř, jen jedno bidlo pro dravce - koroptvičky o něm měly přehled a nemohl je ohrozit. Všude jinde, kde se v polích vysázely biokoridory (dnes už mladé lesy), se daří spíše bažantům, které u nás aktivně vysazují polští sousedi.
Nakonec ještě trochu zemědělského pohledu - rozdělit velké, třeba 30 hektarové lány, je v dnešní době ohromný problém, jak z důvodů mechanizačních, lidských zdrojů, tak třeba i byrokratických. Já osobně trávím v kanceláři opravdu hodně času a někdy mi přijde, že se na vlastní pole dostávám skoro pokradmu na úkor toho, abych nakrmil úředního šimla.. Prostě do těch dob před kolektivizací se vrátit při současných podmínkách nejde. Obhajobu chemie už nestíhám napsat musím, jít taky něco do kuchyně pomoci, když jsou ty svátky...
V.

plecos napsal(a):
Uf... dlouho jsem se na toto téma nikde nehádal
Sám jsem zemědělec, myslivec, ale především chovatel. Osobně mne velmi štve, že veškerá vina za úbytek drobné zvěře se hází v prvé řadě na zemědělce (jak se pravidelně dočítám v Myslivosti).
Osobně si myslím, že v prvé řadě je chyba v myslivcích.
Vemte si, "průmyslové" zemědělství u nás začalo v 50. letech. Navíc, si myslím, že tenkrát nebyla žádná a nebo jen minimální omezení ohledně používání chemie. Tragopan píše, že tenkrát nastal velký úbytek koroptví, ale pořád jich bylo kolem milionu a tento stav vydržel zhruba do revoluce? Nejsem velký pamětník a statistiky si nepamatuji, každopádně proti dnešku jich bylo stále hodně. Také slýchám od pamětníků, kolik bylo v tom období kolektivizace až do cca 80. let i jiné drobné zvěře - zajíců, bažantů, kachen..
Je mi 30 let, když jsem ještě chodil do ZŠ, tak na našem statku bývalo hejno 50 - 100 ks holubů "měšťáků", o které se nikdo nestaral. Dnes tam není ani jeden. Zato si člověk musí dávat pozor pod nohy, aby nešlápl do kuního ho.na. Pokud přiletí unavený pošťák, tak velmi často padne za oběť nějakému pernatému dravci, který si třeba pro vrabce vletí až do stájí. Pro kuny je největší nepřítel dneška svrab a ne člověk - myslivec. A v tom vidím problém dnešních myslivců. Hodně z nich (i já) prostě nemá na svůj koníček čas a "když už jdu na srnca, tak přeci nebudu střílet po lišce". Nikdo nenastraží sklopec. Když jdou na prasata, tak se chovají "myslivecky" - střelí největšího žebráka a ostatní nechají utéct, noční vidění je nemyslivecké apod.
Prostě naše dnešní kulturní krajina je v prvé řadě plná predátorů. Část z nich je myslivecky kontrolovatelná - prasata, kuny, lišky, ale třeba i toulavé kočky a tam je co dohánět.
Na druhou stranu si musím povzdechnout, že "utěšeně" rostou stavy zákonem chráněných predátorů. Rozšiřují se i opravdu vzácné druhy, ale aby si člověk nemohl na zahradě uprostřed vesnice pustit na zahradu holuby a na chvilku zalézt do baráku, je prostě masakr, opačný extrém (vybíjení dravců) a prostě špatně.
Mimochodem k té vydře hned na začátku vlákna - čekám kdy konečně se najde nějaký odvážlivec z řad ochránců přírody, který na tvrdo (a popravdě) řekne, že ta nová, uměle vzniklá populace vyder je pěkný průšvih. Tedy alespoň doufám, že mezi ochránci přírody nejsou jen ti co chrání takové ty "chlupaté čumáčky, s hezkýma očičkama", ale jsou tam i ti, kteří se zajímají o ochranu ryb, obojživelníků a vodního ptactva...
Zpátky ke koroptvím. Kdyby se nám dařilo držet stavy predátorů - stačí těch myslivecky ovlivnitelných, draví ptáci (predátoři lovící přes den obecně) podle mě více ovlivňují drobné ptactvo, než koroptve nebo zajíce - na nízké úrovni, tak jsem přesvědčený, že by stavy koroptviček začaly růst, průmyslovému pojetí zemědělství navzdory. Koroptev má ráda kulturní step - okraje polí, polní cesty, bramborová pole. Největší hejnko (starý pár a snad 16 mladých!) jsem před pár lety vyrušil v lokalitě, kde široko daleko nebyl jediný strom nebo keř, jen jedno bidlo pro dravce - koroptvičky o něm měly přehled a nemohl je ohrozit. Všude jinde, kde se v polích vysázely biokoridory (dnes už mladé lesy), se daří spíše bažantům, které u nás aktivně vysazují polští sousedi.
Nakonec ještě trochu zemědělského pohledu - rozdělit velké, třeba 30 hektarové lány, je v dnešní době ohromný problém, jak z důvodů mechanizačních, lidských zdrojů, tak třeba i byrokratických. Já osobně trávím v kanceláři opravdu hodně času a někdy mi přijde, že se na vlastní pole dostávám skoro pokradmu na úkor toho, abych nakrmil úředního šimla.. Prostě do těch dob před kolektivizací se vrátit při současných podmínkách nejde. Obhajobu chemie už nestíhám napsat musím, jít taky něco do kuchyně pomoci, když jsou ty svátky...
V.

Pane, v něčem máte pravdu, ale třeba to chytání kun do sklopce, je tam určitá doba hájení, pokud se nemýlím, nejsem myslivec.
V době združstevňování, jak píšete, že koroptve byly, se téměř nepoužívala mimo DDT chemie. Neměli na to zdroje. Mandelinku i ty chrousty sbírali rukama, po vymlácení obilí byly plné pytle drobných zrníček plevelů, tzv. zadina, dávala se v zimě do zásypů.
Všude plno hmyzu - potrava mnoha druhů ptactva.
Mám k Vám otázku související se zemědělskou velkovýrobou, nejen s predátory:
Proč zmizeli motýli?
Proč nejsou chrousti, dříve obávaní škůdci?
Proč nejsou zajíci ?
Bekyně mniška, postrach lesů zmizela, proč asi ?
Snad i komáři nesužují zvěř v lužních lesích, chemie je zničila a s nimi i hmyzožravé ptáky.
A mnohé čisté potoky jsou bez tzv. plevelných rybek, kachny březňačky je všechny sežerou, alespoň v našem desetitisícovém městě, kde jich na několika rybnících žije celoročne asi 500.
Jen dodám, když jste uvedl svůj věk, tak jsem o 40 let starší.

Moudivlacku jestli chceš potkat komáry tak musiš vyrazit z NM treba na valticko-lednicko nebo litovel a okolí tam jich je mraky nic ve zlým

plecos napsal(a):
Uf... dlouho jsem se na toto téma nikde nehádal
Sám jsem zemědělec, myslivec, ale především chovatel. Osobně mne velmi štve, že veškerá vina za úbytek drobné zvěře se hází v prvé řadě na zemědělce (jak se pravidelně dočítám v Myslivosti).
Osobně si myslím, že v prvé řadě je chyba v myslivcích.
Vemte si, "průmyslové" zemědělství u nás začalo v 50. letech. Navíc, si myslím, že tenkrát nebyla žádná a nebo jen minimální omezení ohledně používání chemie. Tragopan píše, že tenkrát nastal velký úbytek koroptví, ale pořád jich bylo kolem milionu a tento stav vydržel zhruba do revoluce? Nejsem velký pamětník a statistiky si nepamatuji, každopádně proti dnešku jich bylo stále hodně. Také slýchám od pamětníků, kolik bylo v tom období kolektivizace až do cca 80. let i jiné drobné zvěře - zajíců, bažantů, kachen..
Je mi 30 let, když jsem ještě chodil do ZŠ, tak na našem statku bývalo hejno 50 - 100 ks holubů "měšťáků", o které se nikdo nestaral. Dnes tam není ani jeden. Zato si člověk musí dávat pozor pod nohy, aby nešlápl do kuního ho.na. Pokud přiletí unavený pošťák, tak velmi často padne za oběť nějakému pernatému dravci, který si třeba pro vrabce vletí až do stájí. Pro kuny je největší nepřítel dneška svrab a ne člověk - myslivec. A v tom vidím problém dnešních myslivců. Hodně z nich (i já) prostě nemá na svůj koníček čas a "když už jdu na srnca, tak přeci nebudu střílet po lišce". Nikdo nenastraží sklopec. Když jdou na prasata, tak se chovají "myslivecky" - střelí největšího žebráka a ostatní nechají utéct, noční vidění je nemyslivecké apod.
Prostě naše dnešní kulturní krajina je v prvé řadě plná predátorů. Část z nich je myslivecky kontrolovatelná - prasata, kuny, lišky, ale třeba i toulavé kočky a tam je co dohánět.
Na druhou stranu si musím povzdechnout, že "utěšeně" rostou stavy zákonem chráněných predátorů. Rozšiřují se i opravdu vzácné druhy, ale aby si člověk nemohl na zahradě uprostřed vesnice pustit na zahradu holuby a na chvilku zalézt do baráku, je prostě masakr, opačný extrém (vybíjení dravců) a prostě špatně.
Mimochodem k té vydře hned na začátku vlákna - čekám kdy konečně se najde nějaký odvážlivec z řad ochránců přírody, který na tvrdo (a popravdě) řekne, že ta nová, uměle vzniklá populace vyder je pěkný průšvih. Tedy alespoň doufám, že mezi ochránci přírody nejsou jen ti co chrání takové ty "chlupaté čumáčky, s hezkýma očičkama", ale jsou tam i ti, kteří se zajímají o ochranu ryb, obojživelníků a vodního ptactva...
Zpátky ke koroptvím. Kdyby se nám dařilo držet stavy predátorů - stačí těch myslivecky ovlivnitelných, draví ptáci (predátoři lovící přes den obecně) podle mě více ovlivňují drobné ptactvo, než koroptve nebo zajíce - na nízké úrovni, tak jsem přesvědčený, že by stavy koroptviček začaly růst, průmyslovému pojetí zemědělství navzdory. Koroptev má ráda kulturní step - okraje polí, polní cesty, bramborová pole. Největší hejnko (starý pár a snad 16 mladých!) jsem před pár lety vyrušil v lokalitě, kde široko daleko nebyl jediný strom nebo keř, jen jedno bidlo pro dravce - koroptvičky o něm měly přehled a nemohl je ohrozit. Všude jinde, kde se v polích vysázely biokoridory (dnes už mladé lesy), se daří spíše bažantům, které u nás aktivně vysazují polští sousedi.
Nakonec ještě trochu zemědělského pohledu - rozdělit velké, třeba 30 hektarové lány, je v dnešní době ohromný problém, jak z důvodů mechanizačních, lidských zdrojů, tak třeba i byrokratických. Já osobně trávím v kanceláři opravdu hodně času a někdy mi přijde, že se na vlastní pole dostávám skoro pokradmu na úkor toho, abych nakrmil úředního šimla.. Prostě do těch dob před kolektivizací se vrátit při současných podmínkách nejde. Obhajobu chemie už nestíhám napsat musím, jít taky něco do kuchyně pomoci, když jsou ty svátky...
V.

Dobrý den, krom chovatelství jsem i myslivec a více než 10 let jsem vedl farmu ŽV a jelikož jsem dvakrát starší více pamatuji. Bavíme se sice o koroptvích, ale podobná situace je u většiny živočichů na této planetě. Za vším jsme bohužel my lidé. Každý tvor potřebuje ke svému zdárnému životu vhodné prostředí. Pokud mu ho vezmete nemá kde žít a prostě vyhyne. Zkuste se podívat v místě svého bydliště na mapy ze 30,50 a 70 let jak se měnila tvář krajiny a pochopíte ten problem. Dnes jsou pole velké celky monokultur, většinou nezadržují vodu v krajině, mizí pícniny, nejsou remízky a meze. Kdo rozoral meze, vytvořil obří celky a odvodnil zamokřenou půdu. Byli jsme to my zemědělci, kteří pak v 60 letech pomocí DDT bojovali proti škůdcům. Jelikož jste sám zemědělcem tak sám víte kolikrát se chemicky ošetřuje ta či ona plodina. Predátoři tu byli vždy ale při stavu 6 000 000 kusů se projeví jejich predační tlak na populaci úplně jinak než při dnešních asi 50 000 ks. Píšete, že 1 000 000 kusů koroptví je hodně, ale je to otázka úhlu pohledu. Pokud totiž za 20-30 let zmizí skoro 85% populace tak je to pořádný problém. Proč žije populace dropa velkého v Rakousku jen kousek od Znojemska kde se nám ho podařilo koncem 80 let zcela vyhubit? Když se podíváte na stavy tetřevů, tetřívků a jeřábků v naší přírodě důvod proč zmizeli má s stejnou příčinu. Ztrátu původního biotopu. Náhrada původního smíšeného lesa a monokupturami, zmizení podrostu se soliterními stromy a tím i ztráta potravinové základny a také rušení turistikou. Když se pak snažíte vrátit původní druhy zpět do přírody je to sysifovská práce. Přátelé se zabývají vypouštěním koroptví zpět do přírody. Základním předpokladem je ale vypouštění přirozeně odchovaných kusů, které nemají vazbu na člověka a mají od rodičů naučené protipredační chování. Najít vhodnou lokalitu, kde bude mít šanci koroptev přežít ve spolupráci s majiteli pozemků a místního mysliveckého združení není vubec jednoduchá. A o tom co vyžaduje zdejší úřední šiml ani nemluvím. Šťastné a veselé svátky přeje Míla tragopan.

Ano pane tragopan, spousta druhů mizí, u některých jsou příčiny známé u jiných ne. Koroptve, stejně jako další ptáci stepních společenstev ze západní Evropy mizí již dlouho, proč se vlastně neví. Bohužel spekulacemi laiků co je za problém se nic nevyřeší. Pouze tu bude spousta hovadin typu může za to tenhle, nebo támhleten. Jako se tu už začaly objevovat reakce typu může za to ochrana dravců ap. (oblíbená vydra a kormorán u rybářů), což jsou kapitální hovadiny, ale je to na koho svést...
Odchovy v zajetí jistě smysl mají, ale až když se ví co je za potíž. Do té doby je to vyhazování peněz a času.

Moudivláček napsal(a):
Pane, v něčem máte pravdu, ale třeba to chytání kun do sklopce, je tam určitá doba hájení, pokud se nemýlím, nejsem myslivec.
V době združstevňování, jak píšete, že koroptve byly, se téměř nepoužívala mimo DDT chemie. Neměli na to zdroje. Mandelinku i ty chrousty sbírali rukama, po vymlácení obilí byly plné pytle drobných zrníček plevelů, tzv. zadina, dávala se v zimě do zásypů.
Všude plno hmyzu - potrava mnoha druhů ptactva.
Mám k Vám otázku související se zemědělskou velkovýrobou, nejen s predátory:
Proč zmizeli motýli?
Proč nejsou chrousti, dříve obávaní škůdci?
Proč nejsou zajíci ?
Bekyně mniška, postrach lesů zmizela, proč asi ?
Snad i komáři nesužují zvěř v lužních lesích, chemie je zničila a s nimi i hmyzožravé ptáky.
A mnohé čisté potoky jsou bez tzv. plevelných rybek, kachny březňačky je všechny sežerou, alespoň v našem desetitisícovém městě, kde jich na několika rybnících žije celoročne asi 500.
Jen dodám, když jste uvedl svůj věk, tak jsem o 40 let starší.

Takže k té chemii. U toho DDT nějakou dobu trvalo než se zjistilo, jaké to je svinstvo. Myslím si, že nebyla žádná regulace, stejně tak se asi moc nehlídalo, zda někde neteče močůvka někde do potoka.
Dnes máme opačný extrém. Stačí, aby nějaký postřik zanechal v půdě nějaké reziduum, bez ohledu na to, zda to v konečném důsledku něco způsobuje nebo ne. Prostě tam je, tak se to musí omezit. Hlídají se vzdálenosti od vodotečí (i suché příkopy), svažitosti a pod.
Přijde kontrola třeba z ÚKZÚZu. Pán řekne: "tak tady máte 10-ha půdní blok, jedna plodina, použil jste tam prostředek xy. Tady na LPISu (mapová aplikace v portálu farmáře, kterou by měl každý zemědělec ovládat) vidím, že na 0,5 ha máte omezení pro svažitost. Podle faktury vidím, že jste nakoupil xxy litrů, max dávka je xxxy litrů na jeden ha, takže při i při této maximální aplikaci vám muselo zůstat na skladě xxxxy litrů tohoto přípravku." A já to tam mít musím.
Pak se s kontrolou jedeme podívat na pole. "Tak tady máte nějakou vodoteč, takže doufám, že jste tady dodrželi ochranné pásmo. Á, vidím tady růst kopřivy, tak to je v pořádku".
Postřikovače musí mít bezúletové trysky, navigace a vypínaní sekcí by už také měl být standard. Mimo jiné to také ušetří zemědělci finance, protože chemie je velmi drahá a to je také pádný důvod, proč s ní šetřit a nestříkat někde do remízu, ale jen výhradně do porostu.
Dříve jsme měli starou čističku "polní mlat". Zabil jsem tam nemálo dní o letních prázdninách. Ale tam jsem viděl, jak se chemie "zeslabuje". První roky to tak nebývalo, nebo jsem si toho nevšiml, ale postupně v dalších letech jsem si všímal, že pytle, kam padaly různé slamnaté zbytky z předčističky doslova žijí nejrůznějším hmyzem. Ploštice, berušky, "sarančátka" (nevím, jak se správně nazývají, ale kobylky je prý špatný název). Když jdu v létě po polní cestě, tak přede mnou uskakují stovky sarančátek - já si těchto "drobností" všímám. Nemám tam mrtvo. Musím ale přiznat, že když jsem takto zabloudil k sousedům, tak mne zaujalo, že na polní cestě přede mnou nic neutíká.
Jinak důležitý ukazatel pro nás, zda něco neděláme špatně je včela. Pokud musíme aplikovat chemii včelám škodlivou, tak to musí proběhnout důsledně v noci. Pokud bychom to nedodrželi a došlo by k úhynu, pak je to jednak příslušnými orgány řádně "honorováno" a taky bychom byli bez medu od známého včelaře, že
Já si prostě myslím, že hmyz se vrací. Jako děcko (není tak dávno) jsem nevěděl, jak vypadá chroust, to až v posledních letech. Motýli to s tím návratem - obnovou populace asi mají těžší. Protože dříve jistě jejich populace dostaly ze strany zemědělců pěkně zabrat - neobhajuji minulost, ale přítomnost...
Zajíci - můj názor jsem napsal v minulém příspěvku - myslivostí ovlivnitelní predátoři.
Komáry u nás máme tak nějak normálně stále, jako akvarista, když jsem měl určitě druhy ryb, tak jsem chodil na jejich larvy a jako příležitostný rybář od dospělých samiček také občas dostávám zabrat. Jedna mi doma ještě minulý týden bzučela u ucha Loňsky suchý rok byl chudší.
Plevelné rybky - těžko říct, nemůže je vytlačovat střevlička? Máme tři cca hektarové rybníčky, chodí nám tam vydry. Hektarový rybník je dost malý na to, aby ho vydry dokázaly vybílit prakticky do nuly a zase moc na elektrický ohradník (hlavně kvůli terénu). Takže vysazování ryb jsme už vzdali. Drží se tam "plevel" - perlíni nebo plotice, střevličky, okouni a štiky. Kapři tak do 7 kg nemají šanci, pak už je vydra nechává na pokoji (v jednom rybníku jich pár velkých máme) a zaměřuje se na štiku, která se ale zvládá obnovovat. Hlavně jeden rybník utěšeně zarůstá orobincem, který nemá co spásat, tak nám tam aspoň druhý rok po sobě zahnízdili jeřábi, tak aspoň mám něco
Kačen máme málo, sem tam tam vyvedou pár mladých a jen sledujeme, jak ubývají. Nejlépe se jim daří ve vedlejší vesnici (kolem které jsou ty rybníky) na potoku. Běhají tam psi, kteří jim neškodí, ale plaší predátory. No a nejraději zimují přímo v té vesnici na hasičské nádrži, jednak tam kvůli pramenům moc nezamrzá voda a hlavně oceňují elektrický ohradník, který tam dal nájemce té nádrže, protože tam má pár ryb...
Omlouvám se, že jsem to navedl hodně mimo téma.

tragopan napsal(a):
Dobrý den, krom chovatelství jsem i myslivec a více než 10 let jsem vedl farmu ŽV a jelikož jsem dvakrát starší více pamatuji. Bavíme se sice o koroptvích, ale podobná situace je u většiny živočichů na této planetě. Za vším jsme bohužel my lidé. Každý tvor potřebuje ke svému zdárnému životu vhodné prostředí. Pokud mu ho vezmete nemá kde žít a prostě vyhyne. Zkuste se podívat v místě svého bydliště na mapy ze 30,50 a 70 let jak se měnila tvář krajiny a pochopíte ten problem. Dnes jsou pole velké celky monokultur, většinou nezadržují vodu v krajině, mizí pícniny, nejsou remízky a meze. Kdo rozoral meze, vytvořil obří celky a odvodnil zamokřenou půdu. Byli jsme to my zemědělci, kteří pak v 60 letech pomocí DDT bojovali proti škůdcům. Jelikož jste sám zemědělcem tak sám víte kolikrát se chemicky ošetřuje ta či ona plodina. Predátoři tu byli vždy ale při stavu 6 000 000 kusů se projeví jejich predační tlak na populaci úplně jinak než při dnešních asi 50 000 ks. Píšete, že 1 000 000 kusů koroptví je hodně, ale je to otázka úhlu pohledu. Pokud totiž za 20-30 let zmizí skoro 85% populace tak je to pořádný problém. Proč žije populace dropa velkého v Rakousku jen kousek od Znojemska kde se nám ho podařilo koncem 80 let zcela vyhubit? Když se podíváte na stavy tetřevů, tetřívků a jeřábků v naší přírodě důvod proč zmizeli má s stejnou příčinu. Ztrátu původního biotopu. Náhrada původního smíšeného lesa a monokupturami, zmizení podrostu se soliterními stromy a tím i ztráta potravinové základny a také rušení turistikou. Když se pak snažíte vrátit původní druhy zpět do přírody je to sysifovská práce. Přátelé se zabývají vypouštěním koroptví zpět do přírody. Základním předpokladem je ale vypouštění přirozeně odchovaných kusů, které nemají vazbu na člověka a mají od rodičů naučené protipredační chování. Najít vhodnou lokalitu, kde bude mít šanci koroptev přežít ve spolupráci s majiteli pozemků a místního mysliveckého združení není vubec jednoduchá. A o tom co vyžaduje zdejší úřední šiml ani nemluvím. Šťastné a veselé svátky přeje Míla tragopan.

Dobrý den,
já se rozhodně nepřu, ale myslím si, že situace se pomalu mění k lepšímu. Jsem ale také přesvědčen, že v dnešní době prostě nejde zmenšovat polní lány. To si může dovolit někdo, kdo má třeba pár hektarů, které si obhospodařuje po práci. Ale pokud to máte (jako má rodina) jako hlavní činnost obživy + máte pár zaměstnanců, tak představa, že ta pole rozdrobím - z toho bych se rychle zbláznil.
Dobrou věc udělal můj otec, který v 90. letech, když se dělaly pozemkové úpravy, prosadil tzv. biokoridory (ve vedlejší obci to tamní zemědělec/myslivec udělal taky). Prostě širé lány se rozsekly těmito koridory. Vysazovalo se tam pestré složení stromů, včetně divokých plodonosných (divoké hrušně, třešně) + různé plodonosné keře (jeřabiny, lísky). Problém je, že ty stromy postupně zahlušily keře a dnes je to mladý les - bohužel to většinou jsou obecní pozemky, a obec má zájem na lesu a ne na biokoridoru, že... Jen někde, kde se stromy příliš neujaly zůstal takový travnato-keřový porost, který ale pro koroptev je moc vysoký. Druhá chyba podle mě je, že se tyto biokoridory dělaly na hranicích pozemků spíše, než aby se vysazovaly např. v místech kde v poli vyvěrala voda, nebo na erozních plochách.
Trochu jsem odbočil, tak zpět - myslím si tedy, že už asi nikdy nebudeme mít 6.000.000 koroptví, teď jde ale o to, aby se vrátily alespoň na ty polní cesty a třeba i přiblížily počtům z socialismu.
Z tepla domova se mi to dobře píše, ale musím se přiznat - pole máme, honitbu máme a dokonce velmi vhodnou pro koroptve! Asi bych to tedy měl brát jako výzvu.
Jak jsem už psal, jsem (spíše jsem byl - nyní hodně práce) chovatel všeho možného a Vás tady sleduji, protože hrabaví jsou mi také blízcí. I nad chovem koroptví jsem už uvažoval. Zatím jsme doma měli jen bažanty (obojkové, i mutační a králováky). Nicméně si myslím, že je přede všemi v prvé řadě úkol myslivecký - udělat pořádek v honitbě a až pak chovatelský. Jen kdyby ty pracovní povinnosti nepřibývaly... To je problém prakticky všech dnešních myslivců, i proto je dnes venku taková situace.

Já se obávám, že masivní přemnožení černé zvěře, která decimuje naši vlast,
už není myslivecký problém, ale státní.

Dobrý večer.
Se zájmem jsem si přečetl všechny příspěvky. Líbí se mi články "Tragopana"a objektivní hodnocení současné situace je i v některých dalších příspěvcích. Rád bych také trochu přispěl k této problematice.
Žiji na vesnici, pocházím ze zemědělské rodiny, je mi 64 let a již čtvrtá generace v rodině provádí myslivost.
Myslím si, že tento problém lze shrnout do třech bodů, které spolu souvisí a nelze je od sebe oddělit.
Všechny body byly jednotlivě v předešlých příspěvcích pojmenovány.
Jsou to:
1. Změna krajiny, přirozeného prostředí prostředí, hospodaření, velikost lánů, druhy kultur.
Z pohledu od první republiky až do současnosti.

2. Potravní řetězec, mravenci, hmyz, semena plevelů, zánik mokřadů apod.

3. Predátoři srstnatý a pernatý.

Došlo k změně krajiny, ubyla potrava pro drobnou zvěř, ubyla drobná zvěř a ubyl i dravec.
Platí to i obráceně, změnila se krajina, velikost, lánů druhy kultur, zvedla se potravinová základna pro černou zvěř, rozmnožila se černá zvěř, ale zároveň i další predátor.

Kde hledat viníka? Myslím, že nelze jednoznačně určit viníka, můžou za to vládnoucí režimy
za tu dlouhou dobu, které určovali směr vývoje státu, vlády, menší míře zemědělci, myslivci, ochránci.
Nyní ještě k vypouštění drobné zvěře do volné přírody jak píše "Tragopan"
Před několika lety minist. zem. vypsalo dotační titul na vypouštění koroptví do volné přírody.Je pravda, že začali odzadu a to hned vypouštěním.Chápu, že již nelze zajistit takové podmínky jako byly dříve, každý zemědělec měl svoje políčka s různými kulturami a koroptve byli rozptýlené po celém revíru a šance na přežití a rozmnožení byla velká.
Naše MS odchovávalo koroptve a ročně jsme vypouštěli cca 40 ks koroptví.V revíru jsme našli asi čtyři lokality, které splňovaly podmínky.Některé párky vyváděli mladé i v přírodě.Po příchodu zimy jsme museli udělat zásypy, chyběla přirozená potrava, koroptve začali navštěvovat zásypy, ale stáhla se tam i škodná.Na jaře jsme měli zase původní stavy. Dobré je to, že koroptve se dají udržet v přírodě, i když jenom v omezeném množství.
Podobně to vypadá s umělým odchovem a vypouštěním do přírody u bažanta a zajíce polního, které také odchováváme a vypouštíme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano pane tragopan, spousta druhů mizí, u některých jsou příčiny známé u jiných ne. Koroptve, stejně jako další ptáci stepních společenstev ze západní Evropy mizí již dlouho, proč se vlastně neví. Bohužel spekulacemi laiků co je za problém se nic nevyřeší. Pouze tu bude spousta hovadin typu může za to tenhle, nebo támhleten. Jako se tu už začaly objevovat reakce typu může za to ochrana dravců ap. (oblíbená vydra a kormorán u rybářů), což jsou kapitální hovadiny, ale je to na koho svést...
Odchovy v zajetí jistě smysl mají, ale až když se ví co je za potíž. Do té doby je to vyhazování peněz a času.

Podle vás je kapitální hovadina že je přemnožená vydra a kormorán ? Tak to jste teda uplňe mimo pstruhové reviry jsou po zimě uplňe zdecimovany kormorány a co tam rybář nenasadi tak tam neni je to názorny přiklad jak chráňeňi jednoho druhu zdecimuje jine druhy.

kubanec napsal(a):
Podle vás je kapitální hovadina že je přemnožená vydra a kormorán ? Tak to jste teda uplňe mimo pstruhové reviry jsou po zimě uplňe zdecimovany kormorány a co tam rybář nenasadi tak tam neni je to názorny přiklad jak chráňeňi jednoho druhu zdecimuje jine druhy.

Jenže vydra a kormorán byli v přírodě odjakživa a za miliony let pstruha nevyhubili.

proč to je?

protože dneska jsou samotné ty revíry zničené člověkem - ryby tam spíš nemají přirozené prostředí. jo, mají tam vodu. ale mají se kde ukrýt před tím predátorem?

Pstruhove reviry nejsou zničeny člověkem jedna se o puvodni toky ale když stovky kormoránu celou zimu až do jara plundruji řeku a co nesežerou to posekaj zobakem tak to rádoby ochranci nepochopi a na vydry se zeptejte majite menšich rybniku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenže vydra a kormorán byli v přírodě odjakživa a za miliony let pstruha nevyhubili.

proč to je?

protože dneska jsou samotné ty revíry zničené člověkem - ryby tam spíš nemají přirozené prostředí. jo, mají tam vodu. ale mají se kde ukrýt před tím predátorem?

Taky jsem měla tak naivní představy. Neznale jsem papouškovala jsem věty ochranářů, pak jsem si přičuchla k chovu ryb a musím napsat, že většina těch ochranářských řečí je snůška nesmyslů. Když vám vydra za jedinou noc povraždí celý rybník, je to neuvěřitelný pocit zmaru.

Tak to tam trenovala samice s mladejma učí se lovit vydra nelovi jen když má hlad jak si plno lidi mysli.

kubanec napsal(a):
Tak to tam trenovala samice s mladejma učí se lovit vydra nelovi jen když má hlad jak si plno lidi mysli.

Nemusí to být jen samice s mladýma. Vydra je hravá, stejně jako kočky, taky neloví jen z hladu. Za noc vytahá několik ryb a zaručeně si vybere ty nejlepší kousky. Kdyby si chytla jednu, tak nad tím většina rybářů mávne rukou, ale ona je vytahá a nechá okousané chcípnout na suchu.
O tom, že zbytek ryb pohoní v rybníku, v zimě zvedne ryby ode dna a ty pak nepřežijí zimu ani nemluvím.
Norek takové škody neudělá, je menší, jde po menších rybách a asi není tak hravý či co.

Peněžní náhrada za ryby je mi k ničemu (vlastně ani nevím jestli se pořád dává), neděláme ryby pro peníze, ale pro radost.

Janae napsal(a):
Nemusí to být jen samice s mladýma. Vydra je hravá, stejně jako kočky, taky neloví jen z hladu. Za noc vytahá několik ryb a zaručeně si vybere ty nejlepší kousky. Kdyby si chytla jednu, tak nad tím většina rybářů mávne rukou, ale ona je vytahá a nechá okousané chcípnout na suchu.
O tom, že zbytek ryb pohoní v rybníku, v zimě zvedne ryby ode dna a ty pak nepřežijí zimu ani nemluvím.
Norek takové škody neudělá, je menší, jde po menších rybách a asi není tak hravý či co.

Peněžní náhrada za ryby je mi k ničemu (vlastně ani nevím jestli se pořád dává), neděláme ryby pro peníze, ale pro radost.

A ještě bych měla připsat, že proti vydře je asi jen jediná obrana. Na podzim slovit všechny ryby do sádky a doufat, že se k nim vydra nedostane. Ovšem pak je i vyšší úmrtnost, pro ryby je stres samotný lov i zimování v sádce, a ne vždy je to reálné. V létě vydru řešit vlastně nejde, leda se modlit.
Ohradníky, ploty, vlasy a jí nevím co vše je k ničemu.

Janae napsal(a):
Nemusí to být jen samice s mladýma. Vydra je hravá, stejně jako kočky, taky neloví jen z hladu. Za noc vytahá několik ryb a zaručeně si vybere ty nejlepší kousky. Kdyby si chytla jednu, tak nad tím většina rybářů mávne rukou, ale ona je vytahá a nechá okousané chcípnout na suchu.
O tom, že zbytek ryb pohoní v rybníku, v zimě zvedne ryby ode dna a ty pak nepřežijí zimu ani nemluvím.
Norek takové škody neudělá, je menší, jde po menších rybách a asi není tak hravý či co.

Peněžní náhrada za ryby je mi k ničemu (vlastně ani nevím jestli se pořád dává), neděláme ryby pro peníze, ale pro radost.

Za socializmu sme tu také problémi nemali, to nám priniesol kapitalizmus a demokracia, nebolo toľko škodnéj, nesmyselných organizácii a zákonov ktoré nám likvidujú flóru a faunu, prajem príjemné prežitie vianočných sviatkov.

Vydra je myslim furt chráňena na peňežňi nahradu mate narok pokud vam ji uznaj kormoran už chraňený myslim neni ale je tak přemnoženy že páchá velke škody a hlavne na zimu k nam migruji z polska a dalsich statu ze severu no a na vydru plati jen brokovnice jed a železa nema se to ale ďela.

K Janae a kubanec: Pletete si přirozené prostředí s chovem na maso. Dnešní řeky jsou jenom pokus vyprodukovat a vytěžit co nejvíc masa. Což taková vydra a kormorán ocení, protože pitomoučký ryby přelitý po tisících do zcela nového prostředí jsou snadná potrava. Ani kormorán ani vydra ve svém prostředí nic vyhubit nedokážou, nic ve zdravé populaci. A kdyby vydry a kormoráni přemnožení byli, začaly by hynout hlady, narozdíl od plačících rybářů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K Janae a kubanec: Pletete si přirozené prostředí s chovem na maso. Dnešní řeky jsou jenom pokus vyprodukovat a vytěžit co nejvíc masa. Což taková vydra a kormorán ocení, protože pitomoučký ryby přelitý po tisících do zcela nového prostředí jsou snadná potrava. Ani kormorán ani vydra ve svém prostředí nic vyhubit nedokážou, nic ve zdravé populaci. A kdyby vydry a kormoráni přemnožení byli, začaly by hynout hlady, narozdíl od plačících rybářů.

A copak byste plačícím rybářům poradil, protože oni jaksi nemají zákonnou možnost se proti vydře bránit.
Podotýkám, že norci nejsou až takový problém, nedělají takové škody.
To samé volavka, ta jedna, co k nám lítá mi žíly netrhá.
Ledňáčci taktéž, navíc pokud by jsme chtěli dělat tak malou násadu, aby byl problém ledňáček, nechá se zasíťovat.
Jen vydra dokáže zlikvidovat celý rybník za noc. Navíc stylem, že vytahá ryby a nechá je chcípnout na suchu.
Kormorány naštěstí nemáme.

Přehnané chránění vydře nepomáhá, veřejnost je zblblá Vydrýskem a rybáři nemají jinou možnost než vydru někde potichu zamordovat a doufat, že pro letošek budou mít pokoj, ovšem většinou je to řešení na pár týdnů.

A vy si jako myslite že když přileti kormorani z estonska tak uvažuji jak vy tady tvrdite

Janae napsal(a):
Taky jsem měla tak naivní představy. Neznale jsem papouškovala jsem věty ochranářů, pak jsem si přičuchla k chovu ryb a musím napsat, že většina těch ochranářských řečí je snůška nesmyslů. Když vám vydra za jedinou noc povraždí celý rybník, je to neuvěřitelný pocit zmaru.

K CHOVU ryb, ano. a o to tady jde.

Ten váš chov nemá s přírodou nic společnýho, proto vám vadí jiná zvířata, která se živí VAŠIMA rybama. Je to stejný jako chov drůbeže, ten taky nemá nic společnýho s divoce žijícími hrabavými.

Docela mě v tomhle kontextu baví, jak lidi nadávají na afričany, že tráví lvy, že mizí žirafy a tak. že jinde kácí deštné pralesy, že místo lesa s orangutanem jsou tam plantáže s palmou olejnou.

ale že i my máme nějakou přírodu a spoustu druhů, co tady žili odjakživa, už taky žít nejsou schopní, a že další považují různí jedinci za škodnou, kterou potají likvidují ochrana neochrana, to už nevidí.

No tak běžte do hospody na břeclavsku nebo hodoninsku a mužete tam poučovat o kormoránech dostanete facek jak much

kubanec napsal(a):
No tak běžte do hospody na břeclavsku nebo hodoninsku a mužete tam poučovat o kormoránech dostanete facek jak much

Ale tak fajn, když bych si šla pokecat s afričany, co líčí na lvy a hyeny karbofuran, taky by koukali, co kecám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K CHOVU ryb, ano. a o to tady jde.

Ten váš chov nemá s přírodou nic společnýho, proto vám vadí jiná zvířata, která se živí VAŠIMA rybama. Je to stejný jako chov drůbeže, ten taky nemá nic společnýho s divoce žijícími hrabavými.

To máte pravdu, ovšem zajistit slepice jde. Rybník se nijak ochránit nedá. Už jsem psala, nevadilo by pokud by si chytla rybu na hlad, to jsou normální úbytky a počítá se s tím. Ovšem vydra je schopná během noci vytahat celý rybník pro zábavu.

Teď se celkem řeší vlci. Ochranáři tvrdí, jak seberou jenom nemocné kusy a blabla. Popravdě, po těch kecech co tvrdí o vydře jim moc nevěřím, celkem ráda bych slyšela názor chovatele ovcí.

Janae to nema smysl diskutovat s ňekym kdo si ňeco vyčetl na internetu a nemá poňetí jak to vlastňe je v realu.

Janae: Tak co se týče rybníků, jistě by se dal chránit oplocením, ano nebude to levná sranda, ale ono co dneska je. Možná hloupé kecy některých o dokazování pravosti informace v Břeclavské hospodě...Predátoři uloví co se jim povede, nikoli to nejslabší.

Co se týče vlků, nedávno vyšla studie, jejíž výsledek je zdánlivě proti logice. Výzkumem zjistili, že čím více vlků uloví, tím více bude způsobených škod na dobytku v dané oblasti (zkoumali to v USA, tam se smí kde co). Proč tomu tak je? Lovem se narušuje hierarchie smečky, smečka se rozpadla/nikdo neměl dohled nad mladšími kusy a ty se rychle naučily na jednodušší potravu v ohradě, odkud neuteče a také se nenaučily bát se člověka, čímž lovy mohly být blíž vesnic. Takže je lepší vlky nepytlačit, než pytlačit. Samozřejmě ne pro srnochovatele.

kubánec: Jojo ono je lepší mít vysokou školu života, řidičák na vidle a bejt si jistej že vim všechno nejlíp, že pane kubánec? Ne všechny problémy jsou tak jednoduchý jak se zdají a už vůbec nemusí bejt jejich řešení tak jednoduchý, jak vypadá. Zkuste myslet a občas si i něco přečíst a poslechnout od lidí co věci doopravdy dělaj.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Janae: Tak co se týče rybníků, jistě by se dal chránit oplocením, ano nebude to levná sranda, ale ono co dneska je. Možná hloupé kecy některých o dokazování pravosti informace v Břeclavské hospodě...Predátoři uloví co se jim povede, nikoli to nejslabší.

Co se týče vlků, nedávno vyšla studie, jejíž výsledek je zdánlivě proti logice. Výzkumem zjistili, že čím více vlků uloví, tím více bude způsobených škod na dobytku v dané oblasti (zkoumali to v USA, tam se smí kde co). Proč tomu tak je? Lovem se narušuje hierarchie smečky, smečka se rozpadla/nikdo neměl dohled nad mladšími kusy a ty se rychle naučily na jednodušší potravu v ohradě, odkud neuteče a také se nenaučily bát se člověka, čímž lovy mohly být blíž vesnic. Takže je lepší vlky nepytlačit, než pytlačit. Samozřejmě ne pro srnochovatele.

kubánec: Jojo ono je lepší mít vysokou školu života, řidičák na vidle a bejt si jistej že vim všechno nejlíp, že pane kubánec? Ne všechny problémy jsou tak jednoduchý jak se zdají a už vůbec nemusí bejt jejich řešení tak jednoduchý, jak vypadá. Zkuste myslet a občas si i něco přečíst a poslechnout od lidí co věci doopravdy dělaj.

Oplocení jsme zkoušeli, nepomůže. Vydra si cestu najde, většinou chodí po přítoku a ten z bezpečnostní důvodů zamřížovat nemůžete.
Navíc většina rybníků a jejich přítoků je tzv biokoridor, nesmí být zaplocený.

No však právě iam to cos napsala to plati hlavňe pro tebe.

plecos napsal(a):
Takže k té chemii. U toho DDT nějakou dobu trvalo než se zjistilo, jaké to je svinstvo. Myslím si, že nebyla žádná regulace, stejně tak se asi moc nehlídalo, zda někde neteče močůvka někde do potoka.
Dnes máme opačný extrém. Stačí, aby nějaký postřik zanechal v půdě nějaké reziduum, bez ohledu na to, zda to v konečném důsledku něco způsobuje nebo ne. Prostě tam je, tak se to musí omezit. Hlídají se vzdálenosti od vodotečí (i suché příkopy), svažitosti a pod.
Přijde kontrola třeba z ÚKZÚZu. Pán řekne: "tak tady máte 10-ha půdní blok, jedna plodina, použil jste tam prostředek xy. Tady na LPISu (mapová aplikace v portálu farmáře, kterou by měl každý zemědělec ovládat) vidím, že na 0,5 ha máte omezení pro svažitost. Podle faktury vidím, že jste nakoupil xxy litrů, max dávka je xxxy litrů na jeden ha, takže při i při této maximální aplikaci vám muselo zůstat na skladě xxxxy litrů tohoto přípravku." A já to tam mít musím.
Pak se s kontrolou jedeme podívat na pole. "Tak tady máte nějakou vodoteč, takže doufám, že jste tady dodrželi ochranné pásmo. Á, vidím tady růst kopřivy, tak to je v pořádku".
Postřikovače musí mít bezúletové trysky, navigace a vypínaní sekcí by už také měl být standard. Mimo jiné to také ušetří zemědělci finance, protože chemie je velmi drahá a to je také pádný důvod, proč s ní šetřit a nestříkat někde do remízu, ale jen výhradně do porostu.
Dříve jsme měli starou čističku "polní mlat". Zabil jsem tam nemálo dní o letních prázdninách. Ale tam jsem viděl, jak se chemie "zeslabuje". První roky to tak nebývalo, nebo jsem si toho nevšiml, ale postupně v dalších letech jsem si všímal, že pytle, kam padaly různé slamnaté zbytky z předčističky doslova žijí nejrůznějším hmyzem. Ploštice, berušky, "sarančátka" (nevím, jak se správně nazývají, ale kobylky je prý špatný název). Když jdu v létě po polní cestě, tak přede mnou uskakují stovky sarančátek - já si těchto "drobností" všímám. Nemám tam mrtvo. Musím ale přiznat, že když jsem takto zabloudil k sousedům, tak mne zaujalo, že na polní cestě přede mnou nic neutíká.
Jinak důležitý ukazatel pro nás, zda něco neděláme špatně je včela. Pokud musíme aplikovat chemii včelám škodlivou, tak to musí proběhnout důsledně v noci. Pokud bychom to nedodrželi a došlo by k úhynu, pak je to jednak příslušnými orgány řádně "honorováno" a taky bychom byli bez medu od známého včelaře, že
Já si prostě myslím, že hmyz se vrací. Jako děcko (není tak dávno) jsem nevěděl, jak vypadá chroust, to až v posledních letech. Motýli to s tím návratem - obnovou populace asi mají těžší. Protože dříve jistě jejich populace dostaly ze strany zemědělců pěkně zabrat - neobhajuji minulost, ale přítomnost...
Zajíci - můj názor jsem napsal v minulém příspěvku - myslivostí ovlivnitelní predátoři.
Komáry u nás máme tak nějak normálně stále, jako akvarista, když jsem měl určitě druhy ryb, tak jsem chodil na jejich larvy a jako příležitostný rybář od dospělých samiček také občas dostávám zabrat. Jedna mi doma ještě minulý týden bzučela u ucha Loňsky suchý rok byl chudší.
Plevelné rybky - těžko říct, nemůže je vytlačovat střevlička? Máme tři cca hektarové rybníčky, chodí nám tam vydry. Hektarový rybník je dost malý na to, aby ho vydry dokázaly vybílit prakticky do nuly a zase moc na elektrický ohradník (hlavně kvůli terénu). Takže vysazování ryb jsme už vzdali. Drží se tam "plevel" - perlíni nebo plotice, střevličky, okouni a štiky. Kapři tak do 7 kg nemají šanci, pak už je vydra nechává na pokoji (v jednom rybníku jich pár velkých máme) a zaměřuje se na štiku, která se ale zvládá obnovovat. Hlavně jeden rybník utěšeně zarůstá orobincem, který nemá co spásat, tak nám tam aspoň druhý rok po sobě zahnízdili jeřábi, tak aspoň mám něco
Kačen máme málo, sem tam tam vyvedou pár mladých a jen sledujeme, jak ubývají. Nejlépe se jim daří ve vedlejší vesnici (kolem které jsou ty rybníky) na potoku. Běhají tam psi, kteří jim neškodí, ale plaší predátory. No a nejraději zimují přímo v té vesnici na hasičské nádrži, jednak tam kvůli pramenům moc nezamrzá voda a hlavně oceňují elektrický ohradník, který tam dal nájemce té nádrže, protože tam má pár ryb...
Omlouvám se, že jsem to navedl hodně mimo téma.

Pane,
cením si Vaší obsáhlé odpovědi na mé konkrétní otázky, nebývá to na této diskuzi zvykem.
Chtěl jsem odpovědět interně, ale možná si tu moji reakci někdo přečte a dá za pravdu i Vám.
Je vidět, že nejste nějaký teoretik, o problému víte a dovedete argumentovat.
Píšete sarančata někde ano někde ne, proč tomu tak je jste odpověděl.
Jen dodám, že mě zaujala vaše poznámka saranče - kobylka. Kobylek též ubývá, protože na rozdíl od býložravých sarančat jsou "masožravci".
Problém březňaček jste dobře vystihl, jen dodám, že je lidé celý rok v té obci asi také krmí. Střílet je tam nesmíte, což je škoda.
Správně jste zmínil včely, kolik bude za pár let včelařů? Možná bude med s Číny.
Agrotechnické postupy: Máte pravdu, dodržují to i ty megafarmy?
Přál bych si, ikdyž dnes jsem jen chovatel ptactva, aby takových zemědělců, myslivců a rybářů s názory jako máte Vy bylo dost.
Příjemný zbytek roku nejen Vám, ale i ostatním, kteří nevidí jen ty své voliéry a klece.

No to bylo ze života dál neni co dodat.

plecos napsal(a):
Dobrý den,
já se rozhodně nepřu, ale myslím si, že situace se pomalu mění k lepšímu. Jsem ale také přesvědčen, že v dnešní době prostě nejde zmenšovat polní lány. To si může dovolit někdo, kdo má třeba pár hektarů, které si obhospodařuje po práci. Ale pokud to máte (jako má rodina) jako hlavní činnost obživy + máte pár zaměstnanců, tak představa, že ta pole rozdrobím - z toho bych se rychle zbláznil.
Dobrou věc udělal můj otec, který v 90. letech, když se dělaly pozemkové úpravy, prosadil tzv. biokoridory (ve vedlejší obci to tamní zemědělec/myslivec udělal taky). Prostě širé lány se rozsekly těmito koridory. Vysazovalo se tam pestré složení stromů, včetně divokých plodonosných (divoké hrušně, třešně) + různé plodonosné keře (jeřabiny, lísky). Problém je, že ty stromy postupně zahlušily keře a dnes je to mladý les - bohužel to většinou jsou obecní pozemky, a obec má zájem na lesu a ne na biokoridoru, že... Jen někde, kde se stromy příliš neujaly zůstal takový travnato-keřový porost, který ale pro koroptev je moc vysoký. Druhá chyba podle mě je, že se tyto biokoridory dělaly na hranicích pozemků spíše, než aby se vysazovaly např. v místech kde v poli vyvěrala voda, nebo na erozních plochách.
Trochu jsem odbočil, tak zpět - myslím si tedy, že už asi nikdy nebudeme mít 6.000.000 koroptví, teď jde ale o to, aby se vrátily alespoň na ty polní cesty a třeba i přiblížily počtům z socialismu.
Z tepla domova se mi to dobře píše, ale musím se přiznat - pole máme, honitbu máme a dokonce velmi vhodnou pro koroptve! Asi bych to tedy měl brát jako výzvu.
Jak jsem už psal, jsem (spíše jsem byl - nyní hodně práce) chovatel všeho možného a Vás tady sleduji, protože hrabaví jsou mi také blízcí. I nad chovem koroptví jsem už uvažoval. Zatím jsme doma měli jen bažanty (obojkové, i mutační a králováky). Nicméně si myslím, že je přede všemi v prvé řadě úkol myslivecký - udělat pořádek v honitbě a až pak chovatelský. Jen kdyby ty pracovní povinnosti nepřibývaly... To je problém prakticky všech dnešních myslivců, i proto je dnes venku taková situace.

Dobrý den,
proč bychom se přeli myslím, že příjemě diskutujeme o problému. Máte pravdu že stavy zvěře, které tu bývali se již nikdy nevrátí na svůj původní počet. Nicméně měli bychom se alespoň pokusit alespoň částečně napravit stav, který jsme jako lidé zapříčinili. A koroptev polní zde po staletí s námi spokojeně žila. A během několika málo desetiletí je na pokraji vyhynutí. Jme chovatelé různých druhů exotických ptáků z různých koutú světa a neměli bychom přitom zapomínat na naše původní a pro nás tím pádem obyčejné druhy. Založil jsem toto téma, abych nám všem trochu připoměl co si běžně ani neuvědomíme. Jsem rád, že to rozvířilo diskusi a snad i zájem. Mí přátelé budou v těchto dnech (pokud nenapadne obnova) ve dvou pečlivě vybraných lokalitách, kde koroptve mají šanci se udržet vypouštět asi 80ks přirozeně odchovaných koroptví. Jde o lokality, kde se díky majitelům pozemků podařilo krajinu pozměnit ke stavu v jakém se tu dříve nacházela. A doufáme že se zde podaří vytvořit životaschopné populace. Což by v budoucnu mohlo vést rozšíření tohoto modelu do více míst naší krajiny. Což bych koroptvi polní a nám všem velmi přál.
Zapoměl jsem se zmínit o jednom důležitém aspektu. Jak již zde zmínili někteří diskutujíci v lokalitách kde se vypouští je velmi důležité důrazné tlumení nikoli pernaté ale zejména čtyřnohé škodné. Především lišek, divokých prasat a dnes nový fenomen psík mývalovitý.
Ještě trochu odbočím od tématu koroptev a zmíním tristní stav tetřeva hlušce v naší přírodě. Ve dvacátých letech min. století jeho stavy na našem území čítali tisíce kusů a každoročně se lovilo okolo jednoho tisíce kohoutů. V době druhé světové války začal pokles populace, který se nepodařilo zastavit. Dle statistiky: v roce1970 byl počet asi 800ks v roce 1980 pak 300ks a v roce 1990 již pouhých 150- 200ks a tento stav přetrvává dodnes. Přes různé pokusy o odchov a reintrodukci v několika LZ se nedařílo jeho počty zvýšit. A ani se nikde nepodařilo vytvořit životaschopnou populaci. Oficielní statistika říká, že průměrná doba přežití vypuštěných ptáků byla 28 dnů a největší vinou byla predace liškou, která činila skoro 90% celkových ztrát. Od roku 1994 do 2005 bylo takto vypuštěno na 7 lokalitách okolo 1000ks tetřevů vpodstatě jako krmivo pro lišky. V loňském roce jsme s několika přáteli navštívili odchovnu tetřevů WISLA, která se nachází kousek od Třince na polské straně Beskyd. Zde jsme mohli vidět jak to dělají přátelé v Polsku. Dělají to jinak a hlavně s úspěchem. Uvedu pouze 2 čisla od roku 2002-20012 vypuštěno 567ks. Průměrná doba přežití je více než 1 rok.
Přeji nám všem a i zvířatům pěkný Nový rok snad s lepší vyhlídkou do budoucna. Zdraví Míla tragopan.

vlimpouch napsal(a):
Dobrý večer.
Se zájmem jsem si přečetl všechny příspěvky. Líbí se mi články "Tragopana"a objektivní hodnocení současné situace je i v některých dalších příspěvcích. Rád bych také trochu přispěl k této problematice.
Žiji na vesnici, pocházím ze zemědělské rodiny, je mi 64 let a již čtvrtá generace v rodině provádí myslivost.
Myslím si, že tento problém lze shrnout do třech bodů, které spolu souvisí a nelze je od sebe oddělit.
Všechny body byly jednotlivě v předešlých příspěvcích pojmenovány.
Jsou to:
1. Změna krajiny, přirozeného prostředí prostředí, hospodaření, velikost lánů, druhy kultur.
Z pohledu od první republiky až do současnosti.

2. Potravní řetězec, mravenci, hmyz, semena plevelů, zánik mokřadů apod.

3. Predátoři srstnatý a pernatý.

Došlo k změně krajiny, ubyla potrava pro drobnou zvěř, ubyla drobná zvěř a ubyl i dravec.
Platí to i obráceně, změnila se krajina, velikost, lánů druhy kultur, zvedla se potravinová základna pro černou zvěř, rozmnožila se černá zvěř, ale zároveň i další predátor.

Kde hledat viníka? Myslím, že nelze jednoznačně určit viníka, můžou za to vládnoucí režimy
za tu dlouhou dobu, které určovali směr vývoje státu, vlády, menší míře zemědělci, myslivci, ochránci.
Nyní ještě k vypouštění drobné zvěře do volné přírody jak píše "Tragopan"
Před několika lety minist. zem. vypsalo dotační titul na vypouštění koroptví do volné přírody.Je pravda, že začali odzadu a to hned vypouštěním.Chápu, že již nelze zajistit takové podmínky jako byly dříve, každý zemědělec měl svoje políčka s různými kulturami a koroptve byli rozptýlené po celém revíru a šance na přežití a rozmnožení byla velká.
Naše MS odchovávalo koroptve a ročně jsme vypouštěli cca 40 ks koroptví.V revíru jsme našli asi čtyři lokality, které splňovaly podmínky.Některé párky vyváděli mladé i v přírodě.Po příchodu zimy jsme museli udělat zásypy, chyběla přirozená potrava, koroptve začali navštěvovat zásypy, ale stáhla se tam i škodná.Na jaře jsme měli zase původní stavy. Dobré je to, že koroptve se dají udržet v přírodě, i když jenom v omezeném množství.
Podobně to vypadá s umělým odchovem a vypouštěním do přírody u bažanta a zajíce polního, které také odchováváme a vypouštíme.

Dobrý den, pojmenoval jste to všechno velmi přesně. Bez tlumení škodné a opravdu především té čtyřnohé se žádné reintrodukce nesetká s úspěchem. Přikrmování v čase strádání je přirozenou pomocí zvěři. Nicméně pokud chceme dosáhnout dobrých výsledků je třeba vypouštět kuřata z přirozeného odchovu od páru nebo od celibátníka. A kuřata nenavyklá na člověka. To jsou naprosto základní předpoklady k úspěchu. Pokud se podíváte tak jedinou drobnou zvěří, u které neklesl odstřel oproti konci šedesátých let je polní bažant. Pouze však z toho důvodu, že skoro veškerý roční odstřel se rekrutuje z uměle odchovaných a vypuštěných ptáků. Pokud z těchto v líhních odchovaných a těsně před odstřelem vypuštěných ptáků něco přežije tak většina slepic snáší každé jejce jinde a není schopna ani vysedět mladé.
Zdraví Míla tragopan.

No a ješťe jsme zapomňeli na krkavce ktery je taky chraňen a kterej podle bodlinky a iam pomáhá našim zeměďelcum ve sběru škodlivých housenek jinak ten umi vyklovnout ovci oči a pak počka až uhyne a kuřata od bažantu slupne jako jednohubku

vlimpouch napsal(a):
Dobrý večer.
Se zájmem jsem si přečetl všechny příspěvky. Líbí se mi články "Tragopana"a objektivní hodnocení současné situace je i v některých dalších příspěvcích. Rád bych také trochu přispěl k této problematice.
Žiji na vesnici, pocházím ze zemědělské rodiny, je mi 64 let a již čtvrtá generace v rodině provádí myslivost.
Myslím si, že tento problém lze shrnout do třech bodů, které spolu souvisí a nelze je od sebe oddělit.
Všechny body byly jednotlivě v předešlých příspěvcích pojmenovány.
Jsou to:
1. Změna krajiny, přirozeného prostředí prostředí, hospodaření, velikost lánů, druhy kultur.
Z pohledu od první republiky až do současnosti.

2. Potravní řetězec, mravenci, hmyz, semena plevelů, zánik mokřadů apod.

3. Predátoři srstnatý a pernatý.

Došlo k změně krajiny, ubyla potrava pro drobnou zvěř, ubyla drobná zvěř a ubyl i dravec.
Platí to i obráceně, změnila se krajina, velikost, lánů druhy kultur, zvedla se potravinová základna pro černou zvěř, rozmnožila se černá zvěř, ale zároveň i další predátor.

Kde hledat viníka? Myslím, že nelze jednoznačně určit viníka, můžou za to vládnoucí režimy
za tu dlouhou dobu, které určovali směr vývoje státu, vlády, menší míře zemědělci, myslivci, ochránci.
Nyní ještě k vypouštění drobné zvěře do volné přírody jak píše "Tragopan"
Před několika lety minist. zem. vypsalo dotační titul na vypouštění koroptví do volné přírody.Je pravda, že začali odzadu a to hned vypouštěním.Chápu, že již nelze zajistit takové podmínky jako byly dříve, každý zemědělec měl svoje políčka s různými kulturami a koroptve byli rozptýlené po celém revíru a šance na přežití a rozmnožení byla velká.
Naše MS odchovávalo koroptve a ročně jsme vypouštěli cca 40 ks koroptví.V revíru jsme našli asi čtyři lokality, které splňovaly podmínky.Některé párky vyváděli mladé i v přírodě.Po příchodu zimy jsme museli udělat zásypy, chyběla přirozená potrava, koroptve začali navštěvovat zásypy, ale stáhla se tam i škodná.Na jaře jsme měli zase původní stavy. Dobré je to, že koroptve se dají udržet v přírodě, i když jenom v omezeném množství.
Podobně to vypadá s umělým odchovem a vypouštěním do přírody u bažanta a zajíce polního, které také odchováváme a vypouštíme.

Jen malá poznámka

měli by jste si vybrat buď bažanty nebo KOROPTVE

Mimo známé důvody – intenzifikace zemědělské výroby, používání chemie a přetvoření krajiny + přemnožená divoká prasata, lišky atd. se na úbytku koroptví paradoxně velmi velkou měrou podíleli uměle odchovaní a vypouštění bažanti, kteří byli významným zdrojem nákazy koroptví a to díky střevnímu hlístu.- Heterakis gallinarum.

Tady v tomto případě šlo o to, že uvedený hlíst (Heterakis gallinarum) koroptve zabíjí, kdežto bažanti s ním vcelku bez velkých problémů přežívají...Čili se "myslivci" o úbytek toho zbytku koroptví vypouštěním bažantů "postarali" sami v daleko větší míře, než všichni predátoři dohromady.
To by ale myslivcům mělo být známo...


jinak s koroptvičkama vám držím palce smajlík.

Vyriešil ste možno môj niekoľkoročný hlavolam. Niekoľko rokov v areáli firmy kde sa už vyše 20 rokov zdrzujem som úspešne každý rok pritiahol zimovat 2-3 krdliky jarabiciek. Niekedy dovedna aj 40 kusov. Stálo ma to síce nejaké to vrece krmiva ale stalo sa niečo čo som nechápal. Niekto tam začal vypustat bažanty. Boli v dezolátnom stave. Bez chvostov, niektoré z holými chrbtami a dalo by sa povedať polokrotke. Absolútne bez útekovej vzdialenosti a doslova si chodili po krmivo. Do dvoch týždňov sa stratili. Po prvom vypusteni bazantov sa do areálu na zimu uchýlil len jeden krdlik jarabic. Nasledujúci rok znova vypustených asi 20 bazantov. Dali sa chytiť do ruky, väčšina z nich nevedela preletiet plot. Márne som sypal zrno na jeseň na miesta kam boli jarabice naučené sadat. Prišla len jedna sliepočka. Tá sa do mája zdrzovala v objekte a potom zmizla. V tomto roku som tok jarabic vôbec nezaznamenal. Teraz už mesiac sypem ale márne. Žiadna jarabica sa doteraz neukázala. Čiže v tejto lokalite by bolo jarabice aj zbytočne vypustiť. O tomto parazitovi som zatiaľ nič nepočul a možno bude treba si niečo naštudovať.

kubanec napsal(a):
No a ješťe jsme zapomňeli na krkavce ktery je taky chraňen a kterej podle bodlinky a iam pomáhá našim zeměďelcum ve sběru škodlivých housenek jinak ten umi vyklovnout ovci oči a pak počka až uhyne a kuřata od bažantu slupne jako jednohubku

Uvítal bych názvy těch dnes škodlivých housenek, které ti krkavci sbírají. To by měl odpovědět nějaký zemědělec a vyjmenovat ty housenky. Docela rád bych se poučil. Domnívám se, že je to omyl, tak snad havrani. Samozřejmě sezobne, co najde. Měl jsem 15 let vránu, ale housenky jí nestačily.

Seznam novinky.cz přemnoženi bobři v lednickem parku.

Http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/217562248420013-o-koroptvich-a-lidech/.

Dobrý deň pán Stehlík. Rád by som prispel článkom o chove jarabíc, o odchove a vypustení. Mali by sa ozrejmiť niektoré mýty o chove a etológii, ktoré čítam. Viete mi poradiť vhodný priestor s vecnou diskusiou? Určite nie tu. Ďakujem.