Mutace a chovatelé odborníci

vmakovicky napsal(a):
Na to sú dobré výstavy s hodnotením vtáctva. Tam chovateľ musí prihlásiť mutáciu a keď ju zle prihlási je diskvalifikovaná.

Jasně,to je pravda a pak se další dle katalogu dozví na co se dívají a získávají zkušenosti.Jenže tady je zase problém v tom,že chovatelé nevystavují.Daleko více mutačních ptáků najdete na burze než třeba na Exotě v Olomouci.Sportovní chovatelství se nám vytrácí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně,to je pravda a pak se další dle katalogu dozví na co se dívají a získávají zkušenosti.Jenže tady je zase problém v tom,že chovatelé nevystavují.Daleko více mutačních ptáků najdete na burze než třeba na Exotě v Olomouci.Sportovní chovatelství se nám vytrácí.

Pro zadavatele,neberte to jako nějaké rýpání do vás,ale musím se zeptat ,je váš příspěvek pouze konstatování,nebo jste jeden z odborníků?Ptám se jenom proto ,protože nechápu,jak může specialista napsat tuto větu -Není divu,že přenosky na burzách jsou plné různě spatlaných neidentifikovatelných mutací.Já do mutací nedělám,ale podle mě má každá mutace ,včetně nových název.Další věc co mě zarazila je slovo -spatlaných,,každý chovatel mutací přece kombinuje a kombinuje ,aby měl neustále kam jít.Kontrolní otázka-o jakou mutaci penanta šlo na té burze a jakou kombinací vzniká-děkuji za odpověd.

osik napsal(a):
Pro zadavatele,neberte to jako nějaké rýpání do vás,ale musím se zeptat ,je váš příspěvek pouze konstatování,nebo jste jeden z odborníků?Ptám se jenom proto ,protože nechápu,jak může specialista napsat tuto větu -Není divu,že přenosky na burzách jsou plné různě spatlaných neidentifikovatelných mutací.Já do mutací nedělám,ale podle mě má každá mutace ,včetně nových název.Další věc co mě zarazila je slovo -spatlaných,,každý chovatel mutací přece kombinuje a kombinuje ,aby měl neustále kam jít.Kontrolní otázka-o jakou mutaci penanta šlo na té burze a jakou kombinací vzniká-děkuji za odpověd.

V pohodě, jako rýpání to neberu.Ono psané slovo vyzní vždycky jinak než mluvené.Takže ten můj úvod možná taky vyzněl ne zrovna dobře.Byl jsem dlouhé roky chovatelem mutací agapornisů a později neofém,momentálně už bohužel nechovám nic.Ale stále mě tohle téma zajímá tak studuji a jezdím na burzy abych byl stále v obraze.Třeba ještě jednou ...... .
Jinak ty mutace se kombinují, ale nikdy to nesmí být bez cíle nebo nějakého záměru.Nehledě na to,že některé mutace se kombinovat opravdu nehodí protože ve finále pokud neznáte rodiče tak od pohledu ani nepoznáte a jakou mutaci se přesně jedná.O štěpitelnosti nemluvě.
Co to bylo přesně za mutaci penanta Vám bohužel neřeknu,nevěděl to ani prodávající.Navíc nebyl ani zcela vybarven ale zarazila mě ta rada dát k němu samici rozelu žlutohlavou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V pohodě, jako rýpání to neberu.Ono psané slovo vyzní vždycky jinak než mluvené.Takže ten můj úvod možná taky vyzněl ne zrovna dobře.Byl jsem dlouhé roky chovatelem mutací agapornisů a později neofém,momentálně už bohužel nechovám nic.Ale stále mě tohle téma zajímá tak studuji a jezdím na burzy abych byl stále v obraze.Třeba ještě jednou ...... .
Jinak ty mutace se kombinují, ale nikdy to nesmí být bez cíle nebo nějakého záměru.Nehledě na to,že některé mutace se kombinovat opravdu nehodí protože ve finále pokud neznáte rodiče tak od pohledu ani nepoznáte a jakou mutaci se přesně jedná.O štěpitelnosti nemluvě.
Co to bylo přesně za mutaci penanta Vám bohužel neřeknu,nevěděl to ani prodávající.Navíc nebyl ani zcela vybarven ale zarazila mě ta rada dát k němu samici rozelu žlutohlavou.

nebyl to třeba kříženec mutačního penanta s roselou žlutohlavou?

bartrand napsal(a):
nebyl to třeba kříženec mutačního penanta s roselou žlutohlavou?

Dobrý večer,jsem rád ,že se najdou i chovatelé, kteří tento koníček nedělají čistě pro radost z naduté peněženky.Máte pravdu v tom ,že chovatelé se o teorii moc nezajímají a pak je na burze v každé druhé přepravce bezcenná spatlaná neidentifikovatelná mutace.Vzhledem k složitosti mi někdy připadá ,že tomu nerozumí ani ti študovaní,proto jsem reagoval na váš příspěvek,abych se přesvědčil ,že se nejedná pouze o nějakého dalšího rozumbradu o kterých jste sám psal.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak tak sleduji moderku i nemoderku tal musím říct,že vědomosti chovatelů mutací jsou na bodě mrazu.Samozřejmě na pár vyjímek specialistů.Není divu,že přenosky na burzách jsou plné různě spatlaných neidentifikovatelných mutací.
Otázky typu co mám za mutaci ... co jsem si to koupil .... co odchovám z těhle rodičů....jaká je cena téhle mutace jsou na dením pořádku na obou forech.Stejně tak jsou hodně zavádějící odpovědi rádoby chovatelů.
CHOVATELÉ než se do mutací pustíte je třeba se vzdělávat.Jak můžete prodávat pak svoje odchovance druhým když ani nevíte co máte v budce natož na co štěpí.
Kupte si do chovu papoušky od chovatele,který se mutacím věnuje a ví co prodává,samozřejmostí je,že Vám poradí co s čím pářit a na co jsou ptáci štěpitelní.Učený z nebe nespadl ale určitě Vám nikdo neporadí na foru protože každá odpověď je jiná.
Na jaře jsem na burze viděl zajímavě zbarveného samce penanta tak jsem se šel zeptat chovatele co to má za mutaci.Nebyl schopen říct ani přesnou mutaci jeho rodičů ale "odborně" a zcela vážně mi odpověděl: Kupte ho a dejte ho do páru se žlutohlavou samicí,budete mít parádně zbarvené mláďata.

mutace by měl chovat jen člověk, kteýr o tom alespon trošku ví, někdo v inzerci rodává červené a čevrenoskořicové samice ros. pestrých na rubino, první chyba - nemůžou štěpit na rubino, když mají červený gen obsažen v sobě, tak můžou jen na lutino (nemůžou štěpit na stejnou abrvu jakou mají peří), druhý chyba - lutino je recesivní mutace - štěpí jen samci, občas je to až k pláči co ti lidi napíšou

bartrand napsal(a):
mutace by měl chovat jen člověk, kteýr o tom alespon trošku ví, někdo v inzerci rodává červené a čevrenoskořicové samice ros. pestrých na rubino, první chyba - nemůžou štěpit na rubino, když mají červený gen obsažen v sobě, tak můžou jen na lutino (nemůžou štěpit na stejnou abrvu jakou mají peří), druhý chyba - lutino je recesivní mutace - štěpí jen samci, občas je to až k pláči co ti lidi napíšou

Dovolim si s Vámi nesouhlasit, lutino může být recesivní i vázané na pohlaví. U rozel pestrých je zatím asi jenom vázané na pohlaví a tam štěpí jenom samci. U recesivních štěpí oba.

jakubbenc napsal(a):
Dovolim si s Vámi nesouhlasit, lutino může být recesivní i vázané na pohlaví. U rozel pestrých je zatím asi jenom vázané na pohlaví a tam štěpí jenom samci. U recesivních štěpí oba.

ano, máte pravdu, spletl jsem se

bartrand napsal(a):
ano, máte pravdu, spletl jsem se

Dobrý den,
promiňte, že vstupuji do debaty, ale měl bych takový dotaz, který se týká mutace penanta rubino. Proč se ptám, v některých zahraničních inzercí jsem se setkal s nabídkou štěpáků na rubino a to jak samic tak samců. Mohl by mi to někdo osvětlit.

novotny1 napsal(a):
Dobrý den,
promiňte, že vstupuji do debaty, ale měl bych takový dotaz, který se týká mutace penanta rubino. Proč se ptám, v některých zahraničních inzercí jsem se setkal s nabídkou štěpáků na rubino a to jak samic tak samců. Mohl by mi to někdo osvětlit.

rubino u penantů, podle mě, být nemůže, protože nebyla odchována opalinová mutace

bartrand napsal(a):
rubino u penantů, podle mě, být nemůže, protože nebyla odchována opalinová mutace

Ano přesně tak, k tomu aby jsme odchovali ,,rubino´´ neboli opalinové lutino. Je zapotřebí opalinové mutace a ta asi ještě není. A i kdyby byla, tak je to jako lutino mutace vázaná na pohlaví a tam štěpí jenom samci.

jakubbenc napsal(a):
Ano přesně tak, k tomu aby jsme odchovali ,,rubino´´ neboli opalinové lutino. Je zapotřebí opalinové mutace a ta asi ještě není. A i kdyby byla, tak je to jako lutino mutace vázaná na pohlaví a tam štěpí jenom samci.

Pánové, vysvětlete mi tedy, jak z přírodních ptáků udělám nějakou mutaci? jikde se toho moc nepíše. Jak postupujete vy?

docid napsal(a):
Pánové, vysvětlete mi tedy, jak z přírodních ptáků udělám nějakou mutaci? jikde se toho moc nepíše. Jak postupujete vy?

Vyborna otazka ktora nuti nas sa zamysliet, ze asi nik z Vas ziadnu novu mutaciu nevyslachtil...

Mutacie sa vyslachtuju pribuzenskou plemenitbou v kmenovom chove konkretneho plemena zvierat.

Prijemny vecer!

kosa napsal(a):
Vyborna otazka ktora nuti nas sa zamysliet, ze asi nik z Vas ziadnu novu mutaciu nevyslachtil...

Mutacie sa vyslachtuju pribuzenskou plemenitbou v kmenovom chove konkretneho plemena zvierat.

Prijemny vecer!

Máte pravdu avšak pouze z malinké části, protože opomíjíte skutečnost, že mutace je náhlá změna dědičné informace vedoucí ke vzniku nového znaku nebo vlastnosti.
V praxi to znamená, že vůbec příbuzenskou plemenitbu nepotřebujete pro získání nové mutace a koupíte bez jakéhokoli úmyslu na burze od různých chovatelů např. pár amazoňanů modročelých a odchováte u nich modrou mutaci.A to se samozřejmě může přihodit i v případě, že použijete jednoho ptáka z odchytu a partnera již odchovaného v zajetí.
Samozřejmě, že existují mutageny tj,látky vyvolávající vznik mutací, ale v podmínkách drobného chovatele asi těžko dokážete cíleně využívat např.rtg.ozařování vajíček a podobě.

Příjemný večer!

splendid napsal(a):
Máte pravdu avšak pouze z malinké části, protože opomíjíte skutečnost, že mutace je náhlá změna dědičné informace vedoucí ke vzniku nového znaku nebo vlastnosti.
V praxi to znamená, že vůbec příbuzenskou plemenitbu nepotřebujete pro získání nové mutace a koupíte bez jakéhokoli úmyslu na burze od různých chovatelů např. pár amazoňanů modročelých a odchováte u nich modrou mutaci.A to se samozřejmě může přihodit i v případě, že použijete jednoho ptáka z odchytu a partnera již odchovaného v zajetí.
Samozřejmě, že existují mutageny tj,látky vyvolávající vznik mutací, ale v podmínkách drobného chovatele asi těžko dokážete cíleně využívat např.rtg.ozařování vajíček a podobě.

Příjemný večer!

Z praxe viem, ze prave pribuzenskou plemenitbou pri domestikovanych vtakoch sa da vyslachtit a ustalit nova mutacia. Takto sa da OBJAVIL AMERIKA, ked odchovame mutaciu ktoru sem nikde nikdy nekupili ani jej rodicov ci prarodicov a ani nevideli.

Az o par rokov neskor na svetovej vystave vtactva sa dozvieme, ze tato mutacia sa vystavuje tu po prvy krat ako nova mutacia od chovatela/lov z roznych kutov sveta.

kosa napsal(a):
Vyborna otazka ktora nuti nas sa zamysliet, ze asi nik z Vas ziadnu novu mutaciu nevyslachtil...

Mutacie sa vyslachtuju pribuzenskou plemenitbou v kmenovom chove konkretneho plemena zvierat.

Prijemny vecer!

a co to teda znamená v praxi?

docid napsal(a):
a co to teda znamená v praxi?

Aby ste sa specializovali na konkretny druh, plemeno vtakov a chovali prirodnu farbu a vsetky mutacie. Vtedy budete mat radost Vy aj ti co budu z Vami o mutaciach rozpravat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak tak sleduji moderku i nemoderku tal musím říct,že vědomosti chovatelů mutací jsou na bodě mrazu.Samozřejmě na pár vyjímek specialistů.Není divu,že přenosky na burzách jsou plné různě spatlaných neidentifikovatelných mutací.
Otázky typu co mám za mutaci ... co jsem si to koupil .... co odchovám z těhle rodičů....jaká je cena téhle mutace jsou na dením pořádku na obou forech.Stejně tak jsou hodně zavádějící odpovědi rádoby chovatelů.
CHOVATELÉ než se do mutací pustíte je třeba se vzdělávat.Jak můžete prodávat pak svoje odchovance druhým když ani nevíte co máte v budce natož na co štěpí.
Kupte si do chovu papoušky od chovatele,který se mutacím věnuje a ví co prodává,samozřejmostí je,že Vám poradí co s čím pářit a na co jsou ptáci štěpitelní.Učený z nebe nespadl ale určitě Vám nikdo neporadí na foru protože každá odpověď je jiná.
Na jaře jsem na burze viděl zajímavě zbarveného samce penanta tak jsem se šel zeptat chovatele co to má za mutaci.Nebyl schopen říct ani přesnou mutaci jeho rodičů ale "odborně" a zcela vážně mi odpověděl: Kupte ho a dejte ho do páru se žlutohlavou samicí,budete mít parádně zbarvené mláďata.

teď mě napqldo, zeptat se ještě tady, ptal sjem se na nemoderce a nikdo neodpověděl:

mám pár roseicollů (růžohrdlých) 1,0 je parblue, 0,1 je aqua, podle mě by měly být mladý aquaparblue, ale mladý jsou jeden aqua a jeden parblue, podle gencalc pana Ing. Raška by to taky mělo být aquaparblue , sem si jistej že staří na nic neštěpí, jak je teda možný že mladí nejsou aquaparblue?

kosa napsal(a):
Aby ste sa specializovali na konkretny druh, plemeno vtakov a chovali prirodnu farbu a vsetky mutacie. Vtedy budete mat radost Vy aj ti co budu z Vami o mutaciach rozpravat.

Já měl na mysli, tak začít u druhů, u kterých ještě mutace moc nejsou. Nechat zahnízdit příbuzné a pak to nějak rozhodit?

bartrand napsal(a):
teď mě napqldo, zeptat se ještě tady, ptal sjem se na nemoderce a nikdo neodpověděl:

mám pár roseicollů (růžohrdlých) 1,0 je parblue, 0,1 je aqua, podle mě by měly být mladý aquaparblue, ale mladý jsou jeden aqua a jeden parblue, podle gencalc pana Ing. Raška by to taky mělo být aquaparblue , sem si jistej že staří na nic neštěpí, jak je teda možný že mladí nejsou aquaparblue?

Pokud se chovatelé uchylují k příbuzenské plemenitbě, měli by vědět co a proč činí a jaké to bude mít důsledky:

Příbuzenská plemenitba (úzká příbuzenská plemenitba nebo liniový chov příliš malé populace) vede ke zvýšení homozygotnosti, resp. ztráty alel a fixace v takové míře, která má v populaci znepokojivý rozměr. Takové praktiky vedou k inbreedingové depresi. Následkem je ztráta životní síly (životaschopnosti) = slabší růst, vývojové poruchy, snížená plodnost, poruchy imunity, narušené chování a snížená péče o mláďata.

Pro správné porozumění: Příbuzenská plemenitba nezpůsobuje dědičné vady tím, že poškozuje genotyp, nýbrž pouze zviditelní (v populaci koncentruje) recesivní dědičné vady v genotypu jednoho zvířete následně u jeho potomků. To může ale např. u polygenní dědičné vady trvat mnoho generací než se tato dědičná vada ve fenotypu upevní. Taková barevná mutace, jakkoliv námi chovateli žádaná, je z hlediska přírody v podstatě nežádoucí odchylka (porucha pigmentace často způsobovaná vadami hormonální činnosti), které v přírodě při předávání a kopírování genetické informace brání důmyslné mechanismy.

Zásadně platí: Jedna populace je o to zdravější a pro budoucnost zajištěnější, čím je větší. Samozřejmě také u velkých populací musí podle zdravotních ukazatelů docházet k selekci. Bohužel ale také přísná selekce rovněž redukuje genotyp, což se musí zohlednit. Na druhou stranu může být také velká populace v genetickém počtu „malá“, když zpravidla pochází z malého počtu předků – zakladatelů nebo když se z příliš malého počtu (typicky kvalitních) samců upřednostňují v chovu jen někteří. Zachování nebo vylepšení genetické různorodosti vyžaduje dostatečně velkou základnu (nejméně stovky chovných jedinců) a vyšší procento využívaných otců (například kanářích samců při liniovém chovu zpěvných nebo postavových kanárů). Stupeň příbuzenské plemenitby určuje Wrightův koeficient příbuznosti.

Mutace vznikají neustále spontánně nebo v důsledku vnějších vlivů (ozáření, otravy...). Pokud je mutace recesivní není její vznik z počátku patrný a může se v populaci dlouhou dobu vyskytovat skrytě (dokud nedojde k redukci normálních alel do takové míry že se "potkají" v jednom organismu dvě mutační). Vznik recesivní mutace z počátku nikdo, včetně rodičů a nositele, nepozoruje. Projev je totiž patrný až po mnoha generacích pokud "se setkají" dvě mutační alely v jednom jedinci. Naopak u mutací dominantních dojde k projevu okamžitě.
Pokud se mutace opravdu objeví (například pomocí liniového chovu) je z chovatelského hlediska žádoucí rozšířit a fixovat ji na co nejvíce nepříbuzných ptáků. K tomu je potřeba využívat znalostí genetiky a pochopitelně využít heterozygotů (chcete-li "štěpitelných ptáků).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

datl napsal(a):
Pokud se chovatelé uchylují k příbuzenské plemenitbě, měli by vědět co a proč činí a jaké to bude mít důsledky:

Příbuzenská plemenitba (úzká příbuzenská plemenitba nebo liniový chov příliš malé populace) vede ke zvýšení homozygotnosti, resp. ztráty alel a fixace v takové míře, která má v populaci znepokojivý rozměr. Takové praktiky vedou k inbreedingové depresi. Následkem je ztráta životní síly (životaschopnosti) = slabší růst, vývojové poruchy, snížená plodnost, poruchy imunity, narušené chování a snížená péče o mláďata.

Pro správné porozumění: Příbuzenská plemenitba nezpůsobuje dědičné vady tím, že poškozuje genotyp, nýbrž pouze zviditelní (v populaci koncentruje) recesivní dědičné vady v genotypu jednoho zvířete následně u jeho potomků. To může ale např. u polygenní dědičné vady trvat mnoho generací než se tato dědičná vada ve fenotypu upevní. Taková barevná mutace, jakkoliv námi chovateli žádaná, je z hlediska přírody v podstatě nežádoucí odchylka (porucha pigmentace často způsobovaná vadami hormonální činnosti), které v přírodě při předávání a kopírování genetické informace brání důmyslné mechanismy.

Zásadně platí: Jedna populace je o to zdravější a pro budoucnost zajištěnější, čím je větší. Samozřejmě také u velkých populací musí podle zdravotních ukazatelů docházet k selekci. Bohužel ale také přísná selekce rovněž redukuje genotyp, což se musí zohlednit. Na druhou stranu může být také velká populace v genetickém počtu „malá“, když zpravidla pochází z malého počtu předků – zakladatelů nebo když se z příliš malého počtu (typicky kvalitních) samců upřednostňují v chovu jen někteří. Zachování nebo vylepšení genetické různorodosti vyžaduje dostatečně velkou základnu (nejméně stovky chovných jedinců) a vyšší procento využívaných otců (například kanářích samců při liniovém chovu zpěvných nebo postavových kanárů). Stupeň příbuzenské plemenitby určuje Wrightův koeficient příbuznosti.

Mutace vznikají neustále spontánně nebo v důsledku vnějších vlivů (ozáření, otravy...). Pokud je mutace recesivní není její vznik z počátku patrný a může se v populaci dlouhou dobu vyskytovat skrytě (dokud nedojde k redukci normálních alel do takové míry že se "potkají" v jednom organismu dvě mutační). Vznik recesivní mutace z počátku nikdo, včetně rodičů a nositele, nepozoruje. Projev je totiž patrný až po mnoha generacích pokud "se setkají" dvě mutační alely v jednom jedinci. Naopak u mutací dominantních dojde k projevu okamžitě.
Pokud se mutace opravdu objeví (například pomocí liniového chovu) je z chovatelského hlediska žádoucí rozšířit a fixovat ji na co nejvíce nepříbuzných ptáků. K tomu je potřeba využívat znalostí genetiky a pochopitelně využít heterozygotů (chcete-li "štěpitelných ptáků).

Pro ty z Vás kterým se můj předchozí příspěvek zdá dlouhý a nepřehledný nabízím shrnutí:
1. Příbuzenská plemenitba má závažná rizika a bez pochyb zhorší vitalitu vašeho chovu

2. Neopodstatněné použití tohoto postupu je nežádoucí a neetické (koncentrace genetických vad)

3. \\\"Eticky snesitelnější\\\" liniové chovy mohou vést k vyššímu výskytu (koncentraci) mutací nebo upevnění žádoucích znaků (tvar těla, opeření). Ovšem upevňují také nežádoucí znaky a po čase vedou k \\\"inbreedingové depresi\\\"

4. Používání prvků příbuzenské plemenitby je snad omluvitelné při přesném a dlouhodobém chovatelském záměru (desítky let, desítky až stovky jedinců). To je nevyhnutelně spojeno s přesnou evidencí, rozsáhlejšími znalostmi genetiky, biologie a jasnou představou o výsledku i nechtěných důsledcích.

5. Příbuzenská plemenitba nevytváří mutace ani neurychluje jejich vznik. Ovšem pokud jsou recesivní mutace v populaci (rodičovské generaci) přítomné, potom zvyšuje jejich četnost a fenotypické projevy (vyšší výskyt homozygotních nositelů mutace).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pán Kosa Vy neoponujete Vy stále spievate tú svoju. Pán Brázdil má veľkú pravdu v tom že pokiaľ je v populácii resp. chove prítomná mutačná alela, príbuzenskou plemenitbou sa prejaví vo fenotype oveľa skôr. Čo však môže viesť k milnej predstave že za to môže samotný inbreeding. S pozdravom LB

lukas bryndza napsal(a):
Pán Kosa Vy neoponujete Vy stále spievate tú svoju. Pán Brázdil má veľkú pravdu v tom že pokiaľ je v populácii resp. chove prítomná mutačná alela, príbuzenskou plemenitbou sa prejaví vo fenotype oveľa skôr. Čo však môže viesť k milnej predstave že za to môže samotný inbreeding. S pozdravom LB

Predpokladam, ze stale nebudem len solista a na SK aj v CZ bude viac chovatelov odbornikov, ktori vedia o com pisem

Prave o to ide, ze vedomejsie v kmenovom chove kde mate zastupene farebne razy od zakladnej po najnovsie zname dalsie mutacie (farby a kresby vcitane strakatych:), sa Vam urcite ovela skôr objavi "vyslachti" nova, ci najnovsia mutacia!

((Nie nahodou mutacia opal vznikla pri harckych (strakatych) kanarikoch, podobne pri papagajoch penant (modrych strakach))

Co sa tyka dedicnosti, ktora je sprievadzana aj dedicnymi chorobami; to je presne, ako ze nesmiete ist autom po cestach lebo budete mat autonehodu. Z coho su aj presne statistiky v %, celkom, ako v dedicnosti presny sucet cisiel.

Cize ak hovorime o mutaciach (autach), nepropagujme len dedicne defekty-choroby (autonehody(:) a s odborne schopnym nadhladom verejne hovorme priatelom - chovatelom o tom co pozname z chovatelskej praxe.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak tak sleduji moderku i nemoderku tal musím říct,že vědomosti chovatelů mutací jsou na bodě mrazu.Samozřejmě na pár vyjímek specialistů.Není divu,že přenosky na burzách jsou plné různě spatlaných neidentifikovatelných mutací.
Otázky typu co mám za mutaci ... co jsem si to koupil .... co odchovám z těhle rodičů....jaká je cena téhle mutace jsou na dením pořádku na obou forech.Stejně tak jsou hodně zavádějící odpovědi rádoby chovatelů.
CHOVATELÉ než se do mutací pustíte je třeba se vzdělávat.Jak můžete prodávat pak svoje odchovance druhým když ani nevíte co máte v budce natož na co štěpí.
Kupte si do chovu papoušky od chovatele,který se mutacím věnuje a ví co prodává,samozřejmostí je,že Vám poradí co s čím pářit a na co jsou ptáci štěpitelní.Učený z nebe nespadl ale určitě Vám nikdo neporadí na foru protože každá odpověď je jiná.
Na jaře jsem na burze viděl zajímavě zbarveného samce penanta tak jsem se šel zeptat chovatele co to má za mutaci.Nebyl schopen říct ani přesnou mutaci jeho rodičů ale "odborně" a zcela vážně mi odpověděl: Kupte ho a dejte ho do páru se žlutohlavou samicí,budete mít parádně zbarvené mláďata.

Pokud použiji váš příměr o autech. Pokud budu praktikovat blízkou příbuzenskou plemenitbu je to jako bych si dal před jízdou 5 panáků proto aby mi to jelo rychleji. A opravdu budete mnohem srdnatěji šlapat na plyn a méně brzdit. Věřte mi, že pravděpodobnost "nehod" stoupne výrazně. A není to vždy pěkný pohled na následky těch "nehod" (mrtvé zárodky, malý vzrůst, deformace prstů nebo končetin, vady opeření...).

Zbytek je bezcenné tlachání. Kdo má zájem o informace tak už se mu jich dostalo. Na internetu je k této problematice mnoho odkazů. Zájemci ať si prohlédnou informace o příbuzenské plemenitbě i z jiných oborů (zejména chov čistokrevnách psů, koní, záchranné progranmy ohrožených druhů nebo lidská genetika...) a sami se rozhodnou zda jim to zato stojí.

datl napsal(a):
Pokud použiji váš příměr o autech. Pokud budu praktikovat blízkou příbuzenskou plemenitbu je to jako bych si dal před jízdou 5 panáků proto aby mi to jelo rychleji. A opravdu budete mnohem srdnatěji šlapat na plyn a méně brzdit. Věřte mi, že pravděpodobnost "nehod" stoupne výrazně. A není to vždy pěkný pohled na následky těch "nehod" (mrtvé zárodky, malý vzrůst, deformace prstů nebo končetin, vady opeření...).

Zbytek je bezcenné tlachání. Kdo má zájem o informace tak už se mu jich dostalo. Na internetu je k této problematice mnoho odkazů. Zájemci ať si prohlédnou informace o příbuzenské plemenitbě i z jiných oborů (zejména chov čistokrevnách psů, koní, záchranné progranmy ohrožených druhů nebo lidská genetika...) a sami se rozhodnou zda jim to zato stojí.

Dalibor: Pokud budu praktikovat blízkou příbuzenskou plemenitbu je to jako bych si dal před jízdou 5 panáků proto aby mi to jelo rychleji.

Odpoved: Kto tu pise len o praktizovani blizkej pribuznosti? KMENOVY CHOV napr. farebnych kanarikov je zastupenie vsetkych znamych zakladnych farieb konkretneho druhu zvierat v jednom chove.

Preco tu podsuvate "len" blizku pribuzensku plemenitbu? Neviem si predstavit uspesneho seriozneho chovatela, slachtitela, ktory ma kmenovy chov zvierat, "aby si neviedol vo svojom kmenovom chove aj samostatne linie"...

kosa napsal(a):

Dalibor: Pokud budu praktikovat blízkou příbuzenskou plemenitbu je to jako bych si dal před jízdou 5 panáků proto aby mi to jelo rychleji.

Odpoved: Kto tu pise len o praktizovani blizkej pribuznosti? KMENOVY CHOV napr. farebnych kanarikov je zastupenie vsetkych znamych zakladnych farieb konkretneho druhu zvierat v jednom chove.

Preco tu podsuvate "len" blizku pribuzensku plemenitbu? Neviem si predstavit uspesneho seriozneho chovatela, slachtitela, ktory ma kmenovy chov zvierat, "aby si neviedol vo svojom kmenovom chove aj samostatne linie"...

Kto tu pise len o praktizovani blizkej pribuznosti?:
"Z praxe viem, ze prave pribuzenskou plemenitbou pri domestikovanych vtakoch sa da vyslachtit a ustalit nova mutacia...."
Autor: kosa (Kosa) | Vloženo: 01.08.2009 23:17:21

Krátká paměť? Pane Pavelko já nikomu nic nepodsouvám. Nemám to zapotřebí. Vy si odporujete sám naprosto dostatečně. Svoje příspěvky jsem napsal jenom proto aby jste svými "radami" nestrhl neznalého chovatele k příbuzenské plemenitbě agáčů, korel nebo jiných ptáčků.

Pro kmenový chov (na rozdíl od liniového chovu) není typická příbuzenské plemenitba. Naopak jde o sledovaný a registrovaný systém chovu podporující udržení a zlepšení standardu u co největšího počtu "schválených jedinců". Typicky se definuje standard. Nestandardní jedinci nejsou do dalšího chovu zařazováni. Vede se centrální plemenná kniha. Výraz se používá hlavně u hospodářských zvířat, ohrožených druhů a některých domácích zvířat (např. psů).

Chovatelé zpěvných kanárů provozují mírnější formy liniového chovu, kdy dobré zpěváky párují s více samicemi. Ale i oni (vědomí si negativních důsledků příbuzenské plemenitby) osvěžují krev a udržují relativně početné chovy (větší populaci).

Nebudu se s Vámi hádat o slovíčka. Vy jste hlásal že se dá příbuzenskou plemenitbou vyšlechtit a ustálit nová mutace. To je blud, který jsem vysvětlil výše.

datl napsal(a):
Kto tu pise len o praktizovani blizkej pribuznosti?:
"Z praxe viem, ze prave pribuzenskou plemenitbou pri domestikovanych vtakoch sa da vyslachtit a ustalit nova mutacia...."
Autor: kosa (Kosa) | Vloženo: 01.08.2009 23:17:21

Krátká paměť? Pane Pavelko já nikomu nic nepodsouvám. Nemám to zapotřebí. Vy si odporujete sám naprosto dostatečně. Svoje příspěvky jsem napsal jenom proto aby jste svými "radami" nestrhl neznalého chovatele k příbuzenské plemenitbě agáčů, korel nebo jiných ptáčků.

Pro kmenový chov (na rozdíl od liniového chovu) není typická příbuzenské plemenitba. Naopak jde o sledovaný a registrovaný systém chovu podporující udržení a zlepšení standardu u co největšího počtu "schválených jedinců". Typicky se definuje standard. Nestandardní jedinci nejsou do dalšího chovu zařazováni. Vede se centrální plemenná kniha. Výraz se používá hlavně u hospodářských zvířat, ohrožených druhů a některých domácích zvířat (např. psů).

Chovatelé zpěvných kanárů provozují mírnější formy liniového chovu, kdy dobré zpěváky párují s více samicemi. Ale i oni (vědomí si negativních důsledků příbuzenské plemenitby) osvěžují krev a udržují relativně početné chovy (větší populaci).

Nebudu se s Vámi hádat o slovíčka. Vy jste hlásal že se dá příbuzenskou plemenitbou vyšlechtit a ustálit nová mutace. To je blud, který jsem vysvětlil výše.

Z praxe viem, ze prave pribuzenskou plemenitbou pri domestikovanych vtakoch sa da vyslachtit a ustalit nova mutacia. Takto sa da OBJAVIL AMERIKA, ked odchovame mutaciu ktoru sme nikde nikdy nekupili ani jej rodicov ci prarodicov a ani nevideli.

Az o par rokov neskor na svetovej vystave vtactva sa dozvieme, ze tato mutacia sa vystavuje tu po prvy krat ako nova mutacia od chovatela/lov z roznych kutov sveta.

To je skutocnost realizovana u chovateloch farebnych kanarikoch!

To neznamena, ze vyspeli chovatelia nevedu vo svojom chove dve i viac samostatnych linii, aby mohli v slachteni pokracovat bez pomoci len nahod!

Bez pouzitia zlateho spojenia "otec x dcera, resp. syn x matka" (termin najmä psickarov), pravdepodobne by nebola dotiahnuta zafixovana do standardu nova mutacia. Z takehoto spojenia je 2,5 % dedicnost neziaducich dedenych defektov. Rozdiel od neziaduceho spojenia surodencov kde sa vyskytuje az 25% neziaducich dedenych defektov!

kosa napsal(a):
Z praxe viem, ze prave pribuzenskou plemenitbou pri domestikovanych vtakoch sa da vyslachtit a ustalit nova mutacia. Takto sa da OBJAVIL AMERIKA, ked odchovame mutaciu ktoru sme nikde nikdy nekupili ani jej rodicov ci prarodicov a ani nevideli.

Az o par rokov neskor na svetovej vystave vtactva sa dozvieme, ze tato mutacia sa vystavuje tu po prvy krat ako nova mutacia od chovatela/lov z roznych kutov sveta.

To je skutocnost realizovana u chovateloch farebnych kanarikoch!

To neznamena, ze vyspeli chovatelia nevedu vo svojom chove dve i viac samostatnych linii, aby mohli v slachteni pokracovat bez pomoci len nahod!

Bez pouzitia zlateho spojenia "otec x dcera, resp. syn x matka" (termin najmä psickarov), pravdepodobne by nebola dotiahnuta zafixovana do standardu nova mutacia. Z takehoto spojenia je 2,5 % dedicnost neziaducich dedenych defektov. Rozdiel od neziaduceho spojenia surodencov kde sa vyskytuje az 25% neziaducich dedenych defektov!

Pane Pavelko vy neumíte počítat a navíc si pletete Wrightův koeficient příbuzenské plemenitby s jakýmsi % výskytu "nežádoucích děděných defektů".
Ani nevím co by to mělo být? % evidentně vadných potomků? Jak by jste ho chtěl zjišťovat? Jak poznáte podle vzhledu "děděný defekt"? Například chybějící vaječník, vadný tvar kyčelního kloubu, narušenou imunitu, ztrátu mateřských půdů nebo neplodnost?

Správný postup výpočtu a příklady výsledků pro nejčastější možná spojení příbuzných najdete zde (3 mezery).
http://www.ifau na.cz/rub riky/clan_sh ow.php?id=4747&r=7

Wrightův koeficient by neměl přesáhnout 1% na generaci. Jinak pro všechny zájemce o problematiku příbuzenské plemenitby doporučuji pročíst důkladně celý článek z odkazu. Bez diskuzí to co platí pro psy platí i pro ptáky. Genetika je univerzální.

datl napsal(a):
Pane Pavelko vy neumíte počítat a navíc si pletete Wrightův koeficient příbuzenské plemenitby s jakýmsi % výskytu "nežádoucích děděných defektů".
Ani nevím co by to mělo být? % evidentně vadných potomků? Jak by jste ho chtěl zjišťovat? Jak poznáte podle vzhledu "děděný defekt"? Například chybějící vaječník, vadný tvar kyčelního kloubu, narušenou imunitu, ztrátu mateřských půdů nebo neplodnost?

Správný postup výpočtu a příklady výsledků pro nejčastější možná spojení příbuzných najdete zde (3 mezery).
http://www.ifau na.cz/rub riky/clan_sh ow.php?id=4747&r=7

Wrightův koeficient by neměl přesáhnout 1% na generaci. Jinak pro všechny zájemce o problematiku příbuzenské plemenitby doporučuji pročíst důkladně celý článek z odkazu. Bez diskuzí to co platí pro psy platí i pro ptáky. Genetika je univerzální.

Napriek "strasnemu koeficientu 25%" (2,5,% je medzi spojenim bratranec/sesternica) je to skutocnost pri praktickom slachteni novych mutacii (aj u FK).

Potomkovia z tychto spojeni sa zasadne davaju na "nepribuzne prirodnej farby" a taketo nove linie sa navzajom kombinuju. Nikdy neodporucam davat stejne mutacie do chovneho paru. Mutacia x stepitelny resp. Stepitelny x mutacia je vzor.

Najskor ukazkovu mutaciu docielite, odchovate ak date Stepitelny x stepitelna na tu istu mutaciu...

Chovu zdar!

(P.S. Netreba to pravne osetrit napr. "zakazom", lebo drobnochovatelia nemaju sancu konkurovat priemyselnej vyrobe napr. produkcii novych mutacii akvarijnych rybiciek.)