Slíbil jsem přiblížit se nějakým tématem také chovatelům začínajícím. Tyhle stránky však nemohou nahradit knihu ani časopisy a nemůžete ode mne očekávat texty v podobě článků nebo nějaké ucelené galerie vyobrazení. Obrázky, (protože jen minimálně jich mám ze svého chovu) si dovoluji jako tzv. ilustrační foto přikládat v případě diskuse, dotazu nebo i nějaké soutěže, jak jsem již doposud činil.
Přesto aspoň stručně. Výběr druhu, kterým začít. Čečetka, zvonek, hýl, konopka, stehlík, čížek, zvonohlík. Současně je dobré mít aspoň párek nějakých kanárů a mít tak možnost konfrontace s domestikovaným druhem. Samička čečetky je schopna zahnízdit i v kleci délky méně než 50 cm. Jiná a za jiných okolností nezahnízdí třeba ani ve voliéře. V klecích délky okolo 1 metru se můžete úspěšně pokoušet o odchov kteréhokoliv z dalších vyjmenovaných druhů, snad mimo konopky. Při tomto chovu v klecích je dobře, aby tam byli ptáci uvyklí již nějaký čas před zahájením chovné sezóny a současně aby přijímali potravu, která je k zdárnému odchovu mladých nezbytná. Vaječná míchanice (i v podobě prodávaných substrátů), moučné červy, octomilky, nezralá nebo naklíčená semena.
Další možnost je chov ve voliérách. Voliéry neomezeně velké z pohledu jakési produktivity chovu nejsou to ideální řešení, protože mnohdy je zde obtížné snůšky s ohledem na další ptáky kontrolovat a také osazení větším počtem druhů může být problémové. V praxi jsou užívány voliéry minimálních rozměrů, což může být délka 150 - 200 cm při výšce kolem dvou metrů a šíři přibližně 60 – 70 cm. V takovém prostoru může hnízdit jeden nebo dva páry ptáků (nesmějí být téhož druhu) Pro jeden pár by stačily jistě i menší rozměry ale je potřeba zvažovat nutnost jakéhosi minimálního manipulačního prostoru pro chovatele. Navíc i chovatelé evropských ptáků se početně neomezují obvykle na chov dvou nebo tří párů a vzniká potřeba páry téhož druhu od sebe vizuálně izolovat neprůhlednými stěnami. No a při těchto rozměrech neprůhledné přepážky budou asi do jisté míry zapřičiňovat i nedostatek přístupu světla. Domnívám se, že vhodnější řešení jsou voliéry (které i sám používám), kde šíře je kolem 150 – 200 cm. Při délce alespoň 2 m je zde možno umístit až tři páry různých ptáků. Všechny vyjmenované druhy můžete do takového prostoru kombinovat jakkoliv podle vlastního zvážení – případně nevyhovující kombinaci (bitky samců mezi sebou) vypozorujete v začátku chovné sezony velmi brzy.
Možná si mnozí řeknete, že zrovna v červenci jsou Vám takové informace málo platné. Další k tomu namítne, že dnes už stejně ani toho čížka si na burze stejně nikdo nekoupí, takže je to všechno zbytečné. Není. I já všechny možné odborné informace sbírám a v počítači si je ukládám. Všichni, kdo tohle čtete, máte zajisté nějakou praxi s počítačem a nebude asi žádný problém založit novou složku nazvanou např. „evropské ptactvo“. Tu pak rozdělit ještě na další složky např, podle druhů ptáků „stehlík“, atd. Kromě toho se mohou hodit i další kolonky týkající se veterinární mediciny, legislativy získávání jedinců a pak i chovu. Ke všemu lze samozřejmě kromě textu připojovat neomezeně i obrázky. Něco z toho jsme tu třeba již nakousli nebo se k tomu v budoucnu dostaneme.
Přiznám se, že bych byl zklamán, kdyby Vás můj návod inspiroval k praxi chovu kříženců stehlíka, konopky nebo čížka s kanáří samičkou a dost. Tuto provozovali již naši dědové a v třicátých letech minulého století o ní psali autoři V. Němec, K. Zrůst nebo J.A. Trpák. Věřte, že bez těchto knih se v chovu obejdete. Je třeba vzít v úvahu, že v té době vlastně ještě nebyl znám dokonce ani červený kanár, natož mnoho dalších kanářích mutací především se zesvětleným (neklasickým) melaninem, kteří dnes jsou běžně v chovech kříženců používáni.
Klidně tedy v praxi skočte rovnými nohami do náročnějších kombinací ale současně se vzdělávejte v teorii, ať víte, nač se v odchovech můžete těšit. Jinak diskuse tu je k tomu k dispozici.
Přeji všem hodně úspěchů.
Pokračuji ještě několika obrázky.
redpoll
napsal(a):
Slíbil jsem přiblížit se nějakým tématem také chovatelům začínajícím. Tyhle stránky však nemohou nahradit knihu ani časopisy a nemůžete ode mne očekávat texty v podobě článků nebo nějaké ucelené galerie vyobrazení. Obrázky, (protože jen minimálně jich mám ze svého chovu) si dovoluji jako tzv. ilustrační foto přikládat v případě diskuse, dotazu nebo i nějaké soutěže, jak jsem již doposud činil.
Přesto aspoň stručně. Výběr druhu, kterým začít. Čečetka, zvonek, hýl, konopka, stehlík, čížek, zvonohlík. Současně je dobré mít aspoň párek nějakých kanárů a mít tak možnost konfrontace s domestikovaným druhem. Samička čečetky je schopna zahnízdit i v kleci délky méně než 50 cm. Jiná a za jiných okolností nezahnízdí třeba ani ve voliéře. V klecích délky okolo 1 metru se můžete úspěšně pokoušet o odchov kteréhokoliv z dalších vyjmenovaných druhů, snad mimo konopky. Při tomto chovu v klecích je dobře, aby tam byli ptáci uvyklí již nějaký čas před zahájením chovné sezóny a současně aby přijímali potravu, která je k zdárnému odchovu mladých nezbytná. Vaječná míchanice (i v podobě prodávaných substrátů), moučné červy, octomilky, nezralá nebo naklíčená semena.
Další možnost je chov ve voliérách. Voliéry neomezeně velké z pohledu jakési produktivity chovu nejsou to ideální řešení, protože mnohdy je zde obtížné snůšky s ohledem na další ptáky kontrolovat a také osazení větším počtem druhů může být problémové. V praxi jsou užívány voliéry minimálních rozměrů, což může být délka 150 - 200 cm při výšce kolem dvou metrů a šíři přibližně 60 – 70 cm. V takovém prostoru může hnízdit jeden nebo dva páry ptáků (nesmějí být téhož druhu) Pro jeden pár by stačily jistě i menší rozměry ale je potřeba zvažovat nutnost jakéhosi minimálního manipulačního prostoru pro chovatele. Navíc i chovatelé evropských ptáků se početně neomezují obvykle na chov dvou nebo tří párů a vzniká potřeba páry téhož druhu od sebe vizuálně izolovat neprůhlednými stěnami. No a při těchto rozměrech neprůhledné přepážky budou asi do jisté míry zapřičiňovat i nedostatek přístupu světla. Domnívám se, že vhodnější řešení jsou voliéry (které i sám používám), kde šíře je kolem 150 – 200 cm. Při délce alespoň 2 m je zde možno umístit až tři páry různých ptáků. Všechny vyjmenované druhy můžete do takového prostoru kombinovat jakkoliv podle vlastního zvážení – případně nevyhovující kombinaci (bitky samců mezi sebou) vypozorujete v začátku chovné sezony velmi brzy.
Možná si mnozí řeknete, že zrovna v červenci jsou Vám takové informace málo platné. Další k tomu namítne, že dnes už stejně ani toho čížka si na burze stejně nikdo nekoupí, takže je to všechno zbytečné. Není. I já všechny možné odborné informace sbírám a v počítači si je ukládám. Všichni, kdo tohle čtete, máte zajisté nějakou praxi s počítačem a nebude asi žádný problém založit novou složku nazvanou např. „evropské ptactvo“. Tu pak rozdělit ještě na další složky např, podle druhů ptáků „stehlík“, atd. Kromě toho se mohou hodit i další kolonky týkající se veterinární mediciny, legislativy získávání jedinců a pak i chovu. Ke všemu lze samozřejmě kromě textu připojovat neomezeně i obrázky. Něco z toho jsme tu třeba již nakousli nebo se k tomu v budoucnu dostaneme.
Přiznám se, že bych byl zklamán, kdyby Vás můj návod inspiroval k praxi chovu kříženců stehlíka, konopky nebo čížka s kanáří samičkou a dost. Tuto provozovali již naši dědové a v třicátých letech minulého století o ní psali autoři V. Němec, K. Zrůst nebo J.A. Trpák. Věřte, že bez těchto knih se v chovu obejdete. Je třeba vzít v úvahu, že v té době vlastně ještě nebyl znám dokonce ani červený kanár, natož mnoho dalších kanářích mutací především se zesvětleným (neklasickým) melaninem, kteří dnes jsou běžně v chovech kříženců používáni.
Klidně tedy v praxi skočte rovnými nohami do náročnějších kombinací ale současně se vzdělávejte v teorii, ať víte, nač se v odchovech můžete těšit. Jinak diskuse tu je k tomu k dispozici.
Přeji všem hodně úspěchů.
Pokračuji ještě několika obrázky.
Následují obrázky kříženců, jak je znali naši předkové. Je pravda, že si cenili jejich zpěvu. Vychovat skutečně vynikající zpěváky je však podobná věda jako chov zpěvných kanárů. Jediný stehlík v doslechu Vám vše zkazí.
redpoll
napsal(a):
V tomto případě jistě už není třeba líbivost komentovat. (hýl mexický phaeo x kanár)
Díky za příspěvek a trpělivost s méně pokročilými.
Ve svém chovu také používám menší voliérky 2 x 1,5 x 1m. Drobotině to opravdu stačí a mně to zajišťuje určité pohodlí při manipulaci. Zkrátka člověk z jednoho místa lehce dosáhne kam potřebuje, aniž by ptáky moc poplašil.
Doma pak používám bednové klece 100 x 50 x 30cm, kde mám "nějaké kanáry", stehlíka a párek zvonků.
Letos jsem měl už všude plno a tak jsem v jedné voliéře nechal pohromadě 3páry čížků zvědav, co se bude dít.
A přesně jak píšete, nezahnízdil ani jeden.
Šarvátky mezi samci jsem nepozoroval, pilně krmili samičky, ale ke hnízdění nedošlo. Zato v další ubikaci, kde byl pár čížků jenom jeden společně s párem konopek, mi čížci zahnízdili bez problémů. Příště se tedy zařídím podle Vaší rady, a páry umístím samostatně.
Dále uvádíte, že "páry téhož druhu je třeba od sebe vizuálně izolovat neprůhlednými stěnami".
Je skutečně nutná ta neprůhlednost, když samci na sebe přes pletivo nijak neútočí? Navíc já mám voliéry postavené proti sobě a ptáci na sebe částečně vidí - takže nevím, jak bych tento problém jednoduše vyřešil.
Dovolil bych si na závěr ještě malý dotaz ohledně krmení.
Používáte nějakou speciální směs pro evropské ptactvo? Já beru za základ krmivo "pro kanáry", podle ročního období přidávám slunečnici, semena různých trav, olše, břízy, atd. Co zrovna roste. Mám to štěstí, že bydlím "na samotě u lesa", takže to mám z první ruky. Co ale, když je člověk např. z časových, nebo zdravotních důvodů odkázán jen na produkci obchodu? Existuje něco? Myslím, že běžné travní osivo jako dolněk použít nelze, protože semena bývají chemicky ošetřená...
siskin
napsal(a):
Díky za příspěvek a trpělivost s méně pokročilými.
Ve svém chovu také používám menší voliérky 2 x 1,5 x 1m. Drobotině to opravdu stačí a mně to zajišťuje určité pohodlí při manipulaci. Zkrátka člověk z jednoho místa lehce dosáhne kam potřebuje, aniž by ptáky moc poplašil.
Doma pak používám bednové klece 100 x 50 x 30cm, kde mám "nějaké kanáry", stehlíka a párek zvonků.
Letos jsem měl už všude plno a tak jsem v jedné voliéře nechal pohromadě 3páry čížků zvědav, co se bude dít.
A přesně jak píšete, nezahnízdil ani jeden.
Šarvátky mezi samci jsem nepozoroval, pilně krmili samičky, ale ke hnízdění nedošlo. Zato v další ubikaci, kde byl pár čížků jenom jeden společně s párem konopek, mi čížci zahnízdili bez problémů. Příště se tedy zařídím podle Vaší rady, a páry umístím samostatně.
Dále uvádíte, že "páry téhož druhu je třeba od sebe vizuálně izolovat neprůhlednými stěnami".
Je skutečně nutná ta neprůhlednost, když samci na sebe přes pletivo nijak neútočí? Navíc já mám voliéry postavené proti sobě a ptáci na sebe částečně vidí - takže nevím, jak bych tento problém jednoduše vyřešil.
Dovolil bych si na závěr ještě malý dotaz ohledně krmení.
Používáte nějakou speciální směs pro evropské ptactvo? Já beru za základ krmivo "pro kanáry", podle ročního období přidávám slunečnici, semena různých trav, olše, břízy, atd. Co zrovna roste. Mám to štěstí, že bydlím "na samotě u lesa", takže to mám z první ruky. Co ale, když je člověk např. z časových, nebo zdravotních důvodů odkázán jen na produkci obchodu? Existuje něco? Myslím, že běžné travní osivo jako dolněk použít nelze, protože semena bývají chemicky ošetřená...
Doplnění pro úplnost – na třetím obrázku jsem opomenul uvést název , jedná se o křížence mexického hýla s kanářicí (mex.roodmus x kanarie)
Odpověď pro siskina –(čížka)
Sám nemám z čížky takovou zkušenost, že by mi v jednom roce hnízdilo více párů, i když třeba letos jsem o to konkrétně stál. Nicméně vizuální izolaci párů téhož druhu považuji za základní podmínku bez ohledu na druh. Je možné do určité míry to ošidit a zkusit dát páry stejného druhu např. do první a třetí voliéry a do té prostřední mezi ně dát ptáky úplně jiné. Ale i tak doporučuji ptáky pozorovat a jakmile tráví příliš času vysedáváním na pletivu a pozorováním cizí samičky udělat hned najaká opatření. Ono se sice zdánlivě nic neděje ale výsledkem může být v lepším případě třeba čistá snůška. Mimochodem ačkoliv jak se zmiňujete, že jeden z párů čížků zahnízdil bez problémů, nepovažuji odchov čížka za jednoznačně bezproblémový.
Ohledně krmení. Samozřejmě, že se snažím ptáky nešidit. Nemyslím však, že by se to muselo příliš přehánět a že úspěch spočívá v zahraničních krmivech. Směs stejnou jako pro kanáry mi zčásti zpravidla míchá př. Karel Sládek z Prostějova a další část si v podobné kvalitě pořizuji sám. Určitě se vejdu do ceny nižší než 20 Kč za 1 kg. V průběhu od jara do podzimu mají ptáci každý den k dispozici nějakou naklíčenou směs (složení není nějak limitující, pro zvonky tam může být víc slunečnice a pro menší třeba řepka a kardi). Nezralými semeny (pampeliška, kozí brada, kokoška, řepka, bříza, krvavec toten a případně jiné) šetřím do té míry, že je dávám jen párům které krmí mladé. Ptačinec žabinec, pokud je to možné se snažím aby měli k dispozici trvale v kelímcích s vodou. Podle zvážení nechávám k dispozici obvykle stále také suchou (kupovanou) vaješnou míchanici, i mimo hnízdění denně aspoň malinko moučných červů aby je brali. Travní semeno (osivo) i kdyby bylo bezzávadné vůbec nepodávám, jedině občas zelené laty lipnice, což je vlastně asi normální tráva.
redpoll
napsal(a):
Doplnění pro úplnost – na třetím obrázku jsem opomenul uvést název , jedná se o křížence mexického hýla s kanářicí (mex.roodmus x kanarie)
Odpověď pro siskina –(čížka)
Sám nemám z čížky takovou zkušenost, že by mi v jednom roce hnízdilo více párů, i když třeba letos jsem o to konkrétně stál. Nicméně vizuální izolaci párů téhož druhu považuji za základní podmínku bez ohledu na druh. Je možné do určité míry to ošidit a zkusit dát páry stejného druhu např. do první a třetí voliéry a do té prostřední mezi ně dát ptáky úplně jiné. Ale i tak doporučuji ptáky pozorovat a jakmile tráví příliš času vysedáváním na pletivu a pozorováním cizí samičky udělat hned najaká opatření. Ono se sice zdánlivě nic neděje ale výsledkem může být v lepším případě třeba čistá snůška. Mimochodem ačkoliv jak se zmiňujete, že jeden z párů čížků zahnízdil bez problémů, nepovažuji odchov čížka za jednoznačně bezproblémový.
Ohledně krmení. Samozřejmě, že se snažím ptáky nešidit. Nemyslím však, že by se to muselo příliš přehánět a že úspěch spočívá v zahraničních krmivech. Směs stejnou jako pro kanáry mi zčásti zpravidla míchá př. Karel Sládek z Prostějova a další část si v podobné kvalitě pořizuji sám. Určitě se vejdu do ceny nižší než 20 Kč za 1 kg. V průběhu od jara do podzimu mají ptáci každý den k dispozici nějakou naklíčenou směs (složení není nějak limitující, pro zvonky tam může být víc slunečnice a pro menší třeba řepka a kardi). Nezralými semeny (pampeliška, kozí brada, kokoška, řepka, bříza, krvavec toten a případně jiné) šetřím do té míry, že je dávám jen párům které krmí mladé. Ptačinec žabinec, pokud je to možné se snažím aby měli k dispozici trvale v kelímcích s vodou. Podle zvážení nechávám k dispozici obvykle stále také suchou (kupovanou) vaješnou míchanici, i mimo hnízdění denně aspoň malinko moučných červů aby je brali. Travní semeno (osivo) i kdyby bylo bezzávadné vůbec nepodávám, jedině občas zelené laty lipnice, což je vlastně asi normální tráva.
Pro redpolla - (čečetku)
Ještě k tomu krmení, vpodstatě jste mi potvrdil moji doměnku, že tzv. "všeho s mírou".
Ono když člověk vidí, nebo třeba jen čte o všelijakých těch krmivech a doporučeních výrobců, tak trošku znejistí, jestli ty své ptáky náhodou nešidí. Jeden čas jsem dokonce přidával různé granule a výsledek byl akorát ten, že jsem u ptáků dosáhl viditelné obezity a poloviční vitality.
Nyní jsem přešel na systém při němž preferuji maximální pestrost - ode všeho trochu a co zrovna je. Respektive, co příroda v daném ročním období nabízí volně žijícím ptákům. Zjara více zeleného, k podzimu a v zimě spíš olejnatá semena. Všechno většinou v klasech, aby s tím měli taky trochu práce. Samozřejmě jako doplněk k té základní směsi pro kanáry. Moučné červi dávám 2x týdně po troškách, vaječnou míchanici v době hnízdění denně, jinak příležitostně. Těm čížkům ještě sezónně přidávám mravenčí kukly. Mohou se po nich utlouct, ale je s tím hrozná práce...
Jinak po předchozích zkušenostech ještě razím zásadu - nepřekrmovat. Ono i v přírodě není každý den posvícení a trochu hladu někdy prospěje organismu víc, než kalorická & vitamínová bomba.