Kanáři

Po zasednutí dávám jenom suchou směs. Po vylíhnutí vaječná míchanice,zelené,jablko.

Lenivú samičku treba vyháňať z hniezda. Ak mladé večer striekačkou pár krát dokŕmite/nakŕmite budú mladé schopne ráno znovu pýtať, prebudia sa materinské inštinkty.

Najväčší problém vidím u chovateľov ak pri samičkách nenechávajú partnera samčeka.

Foto - päťorčáta, ktoré momentálne kŕmi sám samček. Samička je už s druhým samcom pre druhú znášku tentokrát v inej dvojici. Extrémny postup počas jednej sezóny.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Po zasednutí dávám jenom suchou směs. Po vylíhnutí vaječná míchanice,zelené,jablko.

Po zasadnutí vtačí zob/zmes zrna, alebo vaječnú suchu zmes?

Podle mých zkušeností tu kolegové opakují především oblíbené chovatelské pověry. Třeba tu o "chudém" krmení samičky v době sezení, o nutnosti odebírat samce... Za více než čtyři desítky let chovu kanárů jsem vyzkoušel asi všechno, co se dá - chov v hekovkách se samcem trvale, se samcem připouštěným jen na páření, voliérový chov, harémový chov, odebírání i neodebírání vajíček... Postupným vývojem nyní hekuji hlavně ve velkých (100 x 50 x 60 cm) párovnicích s trvale sestaveným párem. Neřeším připouštění, neodebírám vajíčka a mladé z předchozího hnízda odstavuji až když se líhnou další. Z toho plyne, že samice má celou dobu stejně bohaté krmení jako mladí, samec je stále s nimi. A i když mám každý rok několik stovek párů, nezaznamenávám v podstatě žádné problémy s opouštěním snůšek, nekrmením mladých, či neoplozenými vejci. Hlavní předpoklad úspěchu vidím v zimním klidu (u mě velké voliéry v nevytápěných prostorách) a dobré předjarní přípravě. Pak to jde skoro "samo".

Inspirací pro mě jsou především příbuzné druhy kanárů v naší přírodě - sameček rozhodně nekrmí samičku na vejcích suchým zrním (ostatně tento základ výživy doma držených ptáků se v přírodě až do léta nevyskytuje, naši zvonohlíci, stehlíci a spol se s ním tedy nesetkají), ani se nikam neodklidí, aby náhodou sedící samičku nerušil, také krmení je v prvních dnech po vylíhnutí hlavně na něm.

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle mých zkušeností tu kolegové opakují především oblíbené chovatelské pověry. Třeba tu o "chudém" krmení samičky v době sezení, o nutnosti odebírat samce... Za více než čtyři desítky let chovu kanárů jsem vyzkoušel asi všechno, co se dá - chov v hekovkách se samcem trvale, se samcem připouštěným jen na páření, voliérový chov, harémový chov, odebírání i neodebírání vajíček... Postupným vývojem nyní hekuji hlavně ve velkých (100 x 50 x 60 cm) párovnicích s trvale sestaveným párem. Neřeším připouštění, neodebírám vajíčka a mladé z předchozího hnízda odstavuji až když se líhnou další. Z toho plyne, že samice má celou dobu stejně bohaté krmení jako mladí, samec je stále s nimi. A i když mám každý rok několik stovek párů, nezaznamenávám v podstatě žádné problémy s opouštěním snůšek, nekrmením mladých, či neoplozenými vejci. Hlavní předpoklad úspěchu vidím v zimním klidu (u mě velké voliéry v nevytápěných prostorách) a dobré předjarní přípravě. Pak to jde skoro "samo".

Inspirací pro mě jsou především příbuzné druhy kanárů v naší přírodě - sameček rozhodně nekrmí samičku na vejcích suchým zrním (ostatně tento základ výživy doma držených ptáků se v přírodě až do léta nevyskytuje, naši zvonohlíci, stehlíci a spol se s ním tedy nesetkají), ani se nikam neodklidí, aby náhodou sedící samičku nerušil, také krmení je v prvních dnech po vylíhnutí hlavně na něm.

Mirek

Čo sa týka chovu kanárikov je to Mirekom veľmi trefná odpoveď podľa životnej skúsenosti pokročilého chovateľa.

Zostavená stovka párov v jednej chovnej sezóne, trocha nerozumiem (pochybujem), skôr stovky mladých v jednej sezóne.

Čo sa týka života a obživy "pinkovitého vtáctva zrnojedov v prírode počas zimy", to je polemické zhodnotenie. Predsa semeno bodliakov, buriny, šišiek a ďalšie, nie sú suchým zrnom?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lenivú samičku treba vyháňať z hniezda. Ak mladé večer striekačkou pár krát dokŕmite/nakŕmite budú mladé schopne ráno znovu pýtať, prebudia sa materinské inštinkty.

Najväčší problém vidím u chovateľov ak pri samičkách nenechávajú partnera samčeka.

Foto - päťorčáta, ktoré momentálne kŕmi sám samček. Samička je už s druhým samcom pre druhú znášku tentokrát v inej dvojici. Extrémny postup počas jednej sezóny.

P. S. Rozbíjanie chovného páru po prvom úspešnom hniezdení je v mimoriadne zdôvodnených prípadoch u pokročilých chovateľov, experimentujúcich šľachtiteľoch.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čo sa týka chovu kanárikov je to Mirekom veľmi trefná odpoveď podľa životnej skúsenosti pokročilého chovateľa.

Zostavená stovka párov v jednej chovnej sezóne, trocha nerozumiem (pochybujem), skôr stovky mladých v jednej sezóne.

Čo sa týka života a obživy "pinkovitého vtáctva zrnojedov v prírode počas zimy", to je polemické zhodnotenie. Predsa semeno bodliakov, buriny, šišiek a ďalšie, nie sú suchým zrnom?

Pochybovat můžete jak chcete, že třeba letos hekuji s 230 samičkami nepíšu abych se tu chlubil, ale abych dokladoval, že mám své názory na chov dlouhodobě ověřované na skutečně širokém vzorku. Pak snad také pochopíte, proč mám potřebu zpochybňovat některé názory kolegů chovatelů, kteří za celý život neodchovají tolik ptáků, co já každý rok, a kategoricky tvrdí něco, co je s mojí zkušeností v rozporu.

Měl jsem na mysli dostupnost suchého (- zralého) zrní v době sezení na vejcích, v přírodě od konce zimy až do léta o zrno nezavadíte. Přesto neustále někteří chovatelé zdůrazňují nutnost takového krmení sedící samičky (netvrdím, že je na závadu) a na nedodržení této zásady svádějí neúspěchy v odchovu, to je prostě podle mě nesmysl.

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle mých zkušeností tu kolegové opakují především oblíbené chovatelské pověry. Třeba tu o "chudém" krmení samičky v době sezení, o nutnosti odebírat samce... Za více než čtyři desítky let chovu kanárů jsem vyzkoušel asi všechno, co se dá - chov v hekovkách se samcem trvale, se samcem připouštěným jen na páření, voliérový chov, harémový chov, odebírání i neodebírání vajíček... Postupným vývojem nyní hekuji hlavně ve velkých (100 x 50 x 60 cm) párovnicích s trvale sestaveným párem. Neřeším připouštění, neodebírám vajíčka a mladé z předchozího hnízda odstavuji až když se líhnou další. Z toho plyne, že samice má celou dobu stejně bohaté krmení jako mladí, samec je stále s nimi. A i když mám každý rok několik stovek párů, nezaznamenávám v podstatě žádné problémy s opouštěním snůšek, nekrmením mladých, či neoplozenými vejci. Hlavní předpoklad úspěchu vidím v zimním klidu (u mě velké voliéry v nevytápěných prostorách) a dobré předjarní přípravě. Pak to jde skoro "samo".

Inspirací pro mě jsou především příbuzné druhy kanárů v naší přírodě - sameček rozhodně nekrmí samičku na vejcích suchým zrním (ostatně tento základ výživy doma držených ptáků se v přírodě až do léta nevyskytuje, naši zvonohlíci, stehlíci a spol se s ním tedy nesetkají), ani se nikam neodklidí, aby náhodou sedící samičku nerušil, také krmení je v prvních dnech po vylíhnutí hlavně na něm.

Mirek

Zdravím,mám stejné zkušenosti,a ještě jednu navíc,že čím se člověk s nimi víc maže,tím hůře,příroda je mocná čarodějka,a vždy si poradí!K.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle mých zkušeností tu kolegové opakují především oblíbené chovatelské pověry. Třeba tu o "chudém" krmení samičky v době sezení, o nutnosti odebírat samce... Za více než čtyři desítky let chovu kanárů jsem vyzkoušel asi všechno, co se dá - chov v hekovkách se samcem trvale, se samcem připouštěným jen na páření, voliérový chov, harémový chov, odebírání i neodebírání vajíček... Postupným vývojem nyní hekuji hlavně ve velkých (100 x 50 x 60 cm) párovnicích s trvale sestaveným párem. Neřeším připouštění, neodebírám vajíčka a mladé z předchozího hnízda odstavuji až když se líhnou další. Z toho plyne, že samice má celou dobu stejně bohaté krmení jako mladí, samec je stále s nimi. A i když mám každý rok několik stovek párů, nezaznamenávám v podstatě žádné problémy s opouštěním snůšek, nekrmením mladých, či neoplozenými vejci. Hlavní předpoklad úspěchu vidím v zimním klidu (u mě velké voliéry v nevytápěných prostorách) a dobré předjarní přípravě. Pak to jde skoro "samo".

Inspirací pro mě jsou především příbuzné druhy kanárů v naší přírodě - sameček rozhodně nekrmí samičku na vejcích suchým zrním (ostatně tento základ výživy doma držených ptáků se v přírodě až do léta nevyskytuje, naši zvonohlíci, stehlíci a spol se s ním tedy nesetkají), ani se nikam neodklidí, aby náhodou sedící samičku nerušil, také krmení je v prvních dnech po vylíhnutí hlavně na něm.

Mirek

Dobrý den.Jaké druhy kanáru chováte?Zatím jsem se nesetkal s chovatelem,který hekuje tolik

samiček.Chováte zpěvné nebo barevné?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.Jaké druhy kanáru chováte?Zatím jsem se nesetkal s chovatelem,který hekuje tolik

samiček.Chováte zpěvné nebo barevné?

Chovám harcké dutopěvce. Mohlo mě ale napadnout, že každý začne řešit to množství, uvádím je ale fakt jen jako argument v diskusi, nehodlám tím nikoho ohromovat a na nějaké chlubení už jsem moc starý. Mimochodem znám pár chovatelů, co mají podobné množství odchovů a vedle několika pánů u nás jsem pak vyložený troškař . Jen to asi nikdo moc neventiluje, zřejmě i kvůli finančnímu úřadu. Pokud byste se pohyboval v odbornosti, určitě byste znal kolegu, který zaměstnává ošetřovatelku ptáků, protože to sám nestíhá obstarat.

Mirek

Mám otázku na odstavování mladých z prvního heku. Snažím se je též nechat co nejdéle, ale při snášení druhých vajec mám obavy ze znečištění od přítomných mladých, a tak je většinou po prvním vajíčku odstavím. Vajíčka neodebírám. To neřešíte nebo dáváte druhé hnízdo? To i když dám, tak se všichni v kleci kupí na prvním hnízdě. Vyhazujete starou výstelku?Díky za názor Karel E.

Ještě k hekování 230 samiček, to mě posadilo na zadek. Myslím, že je to nekonečná práce. Pokud jsou 4 hekovky nad sebou do výše 4x60 cm, tedy 240 cm, pak je to řada hekovek 57m. Při 3 nad sebou by to bylo 76 m. Asi nehekujete všechny naráz, ale postupně? I tak, klobouk dolů, při mých 15 hekovkách...........Karel E.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám otázku na odstavování mladých z prvního heku. Snažím se je též nechat co nejdéle, ale při snášení druhých vajec mám obavy ze znečištění od přítomných mladých, a tak je většinou po prvním vajíčku odstavím. Vajíčka neodebírám. To neřešíte nebo dáváte druhé hnízdo? To i když dám, tak se všichni v kleci kupí na prvním hnízdě. Vyhazujete starou výstelku?Díky za názor Karel E.

Zdravím, pane doktore.
Druhé hnízdo dávám ještě před vylétnutím mladých na opačný konec klece. Většina samic začne stavět a snášet do něj.Některé se ale staré hnízdo líbí natolik, že ho nehodlá měnit, u mě to ale dělá tak jedna deseti. Pak jsou vajíčka ušpiněná od mladých a hrozí i jejich rozbití, či vyhození. S tím ale nic moc nenadělám, silně znečištěné skořápky nechám odmočit ve vlažné vodě a očistím je. Výstelku, resp. celé hnízdo měním (mám všechna stejná) několikrát, hlavně jako prevenci parazitů - minimálně po zasednutí na další snůšku, před líhnutím a někdy kolem desátého dne mladých.
I když samice snáší do druhého hnízda, mladí se s oblibou po vylétnutí přestěhují za ní. Proti tomu se mi docela osvědčilo v mých relativně vysokých klecích umisťovat hnízda co nejvýše. Mladí, kteří opustí první hnízdo předčasně, většinou ještě pár dnů nezvládají vyletět nahoru a pohybují se po dně klece - to je právě kritická doba, kdy by nejčastěji poškodili novou snůšku. Samec i samice je normálně dokrmují na zemi, kde samozřejmě mají i vodu a krmení a učí se žrát sami.

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě k hekování 230 samiček, to mě posadilo na zadek. Myslím, že je to nekonečná práce. Pokud jsou 4 hekovky nad sebou do výše 4x60 cm, tedy 240 cm, pak je to řada hekovek 57m. Při 3 nad sebou by to bylo 76 m. Asi nehekujete všechny naráz, ale postupně? I tak, klobouk dolů, při mých 15 hekovkách...........Karel E.

Hekovek mám jen 200, ostatní hnízdí ve voliérách 150x250x200 cm harémovým způsobem - 1 samec a 3-4 samice. Tento způsob ale určitě nedoporučuji, z pohledu "produktivity" je úplně někde jinde. Hlavně pak mi vadí, že často nemám jistou matku - samice si občas snáší navzájem do hnízd, nebo víc do jednoho hnízda.
Mám nad sebou tři hekovky, ale spodní má dno metr nad zemí - raději lezu po schůdkách, než se ohýbám. Postupně jsem zrušil boxové klece a nadělal klece celé z pletiva, včetně dna. Sloupce mám jen zavěšené na řetízcích nad sebou, snadno po sezoně odnesu jednotlivé klece do vykachlíkovaného "sanitárního" kouta, kde je ostříkám vapkou. Pod řadami pak natahuji papír z role, čištění tedy spočívá jen v popotažení papíru, ušpiněný skončí v kotli (všem pak vykládám, že doma topíme kanáříma ho.nama) Na zemi je dlažba s kanálky (velký úklid opět vapkou) a všude rozvedený vysavač, denní práci u ptáků začínám vysáváním země. Pytel od vysavače rovnou vysypávám slepicím - přidružená výroba vajec. V celém prostoru se mi osvědčily umístěné ionizátory, prach je pěkně usazený.
Vodu do napáječek mám rozvedenou hadičkou do každé klece, doplňování probíhá automaticky, vypláchnutí všech napáječek v jedné řadě otevřením centrálního kohoutu.
Krmení rozvážím na krmném "servírovacím stole" se schůdkami, na něm je i notebook, kde rovnou zapisuji. Mám dvě sady misek - odvážím staré krmení a dávám předem připravenou misku s čerstvým.
Jak jsem psal - pár mám celou hnízdní sezónu pohromadě (většinou), vajíčka neodebírám.
Odstavené ptáky pouštím do 4 velkých voliér (celkem asi 800 m3), po hnízdění to stejné s rodiči (zvlášť staré, mladé, samce a samice), kde přepelichají a přezimují. Tam už je pak péče o hejno vyloženě brnkačka a všechny ptáky držím až do konce zimy doma.

Shrnuto - péče o ten zvěřinec není tak časově náročná, jak by se mohlo zdát.

Mirek

Dobrý večer . Můžu Vás poprosit o nějakou fotku Vašeho chov zařízení - to musí být krása .Vůbec si to nedovedu představit . Moc Vám fandím . Předem dekuji .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hekovek mám jen 200, ostatní hnízdí ve voliérách 150x250x200 cm harémovým způsobem - 1 samec a 3-4 samice. Tento způsob ale určitě nedoporučuji, z pohledu "produktivity" je úplně někde jinde. Hlavně pak mi vadí, že často nemám jistou matku - samice si občas snáší navzájem do hnízd, nebo víc do jednoho hnízda.
Mám nad sebou tři hekovky, ale spodní má dno metr nad zemí - raději lezu po schůdkách, než se ohýbám. Postupně jsem zrušil boxové klece a nadělal klece celé z pletiva, včetně dna. Sloupce mám jen zavěšené na řetízcích nad sebou, snadno po sezoně odnesu jednotlivé klece do vykachlíkovaného "sanitárního" kouta, kde je ostříkám vapkou. Pod řadami pak natahuji papír z role, čištění tedy spočívá jen v popotažení papíru, ušpiněný skončí v kotli (všem pak vykládám, že doma topíme kanáříma ho.nama) Na zemi je dlažba s kanálky (velký úklid opět vapkou) a všude rozvedený vysavač, denní práci u ptáků začínám vysáváním země. Pytel od vysavače rovnou vysypávám slepicím - přidružená výroba vajec. V celém prostoru se mi osvědčily umístěné ionizátory, prach je pěkně usazený.
Vodu do napáječek mám rozvedenou hadičkou do každé klece, doplňování probíhá automaticky, vypláchnutí všech napáječek v jedné řadě otevřením centrálního kohoutu.
Krmení rozvážím na krmném "servírovacím stole" se schůdkami, na něm je i notebook, kde rovnou zapisuji. Mám dvě sady misek - odvážím staré krmení a dávám předem připravenou misku s čerstvým.
Jak jsem psal - pár mám celou hnízdní sezónu pohromadě (většinou), vajíčka neodebírám.
Odstavené ptáky pouštím do 4 velkých voliér (celkem asi 800 m3), po hnízdění to stejné s rodiči (zvlášť staré, mladé, samce a samice), kde přepelichají a přezimují. Tam už je pak péče o hejno vyloženě brnkačka a všechny ptáky držím až do konce zimy doma.

Shrnuto - péče o ten zvěřinec není tak časově náročná, jak by se mohlo zdát.

Mirek

Dobrý den, mohl bych Vás také poprosit o váš názor na drátěné rošty v klecích? Děkuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mohl bych Vás také poprosit o váš názor na drátěné rošty v klecích? Děkuji.

Když jsem rošty kdysi poprvé viděl u Taliánů, kteří je používají naprosto běžně, tak se mi to docela eklovalo - viděl jsem za tím polámané nožky a pod. Vyzkoušel jsem je ale, a přišel jsem jim na chuť natolik, že jsem plná dna úplně vyřadil, i ptáčata, která předčasně opustí hnízdo se po nich pohybují naprosto bez problémů. Zdálo by se také, že na nich musí ulpívat trus, ale hlavně mláďata a sedící samice ho mají obalený šlemem, díky kterém krásně sklouzne na papír pod roštem. Ta hygiena je úplně někde jinde, případní paraziti se nemají kde skrýt, všechen odpad propadává a ptáci se v tom nepřehrabují..., za sebe doporučuji. Patent na rozum si ale nedělám.

Mirek

Diskutérovi Mirekovi vzdával hold za úspešný veľkochov a rozmnožovanie česko/harzkých dutospevavých kanárikov.


Poznámka; Rozdiel medzi českým/harzkým dutospevcom (rozhlas) a farebným kanárikom (televízia) je v danostiach a známych možnostiach taký veľký, ako medzi rozhlasovým vysielaním a multimediálnym televíznym vysielaním so zvukom a obrazom.

Ilustračné foto - spoločný predchodca domestikovaných / zdomácnených kanárikov

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když jsem rošty kdysi poprvé viděl u Taliánů, kteří je používají naprosto běžně, tak se mi to docela eklovalo - viděl jsem za tím polámané nožky a pod. Vyzkoušel jsem je ale, a přišel jsem jim na chuť natolik, že jsem plná dna úplně vyřadil, i ptáčata, která předčasně opustí hnízdo se po nich pohybují naprosto bez problémů. Zdálo by se také, že na nich musí ulpívat trus, ale hlavně mláďata a sedící samice ho mají obalený šlemem, díky kterém krásně sklouzne na papír pod roštem. Ta hygiena je úplně někde jinde, případní paraziti se nemají kde skrýt, všechen odpad propadává a ptáci se v tom nepřehrabují..., za sebe doporučuji. Patent na rozum si ale nedělám.

Mirek

Dobrý den, mockrát vám děkuji za odpověď. Mám ještě dotaz, používáte do klecí plastová bidla nebo dřevěná? A jaký máte prosím názor na komerční přípravky / vitamíny, probiotika, průmyslové míchanice atd./? Děkuji a chovu zdar.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, mockrát vám děkuji za odpověď. Mám ještě dotaz, používáte do klecí plastová bidla nebo dřevěná? A jaký máte prosím názor na komerční přípravky / vitamíny, probiotika, průmyslové míchanice atd./? Děkuji a chovu zdar.

V hekovkách mám klasickou bukovou kulatinu, ve voliérách větve a celé keře. Bidel mám nadělaný dvojnásobný počet a čas od času je při čištění měním.
Průmyslovou vaječnou směs přidávám do klasické dělané míchanice, měl jsem i období, kdy jsem naopak krmil především tím. Umělé vitamínové směsi dnes nepoužívám, ale také jsem měl období, kdy jsem zkoušel kde co. Do napáječek mi jde po celý rok voda s přimíchaným Acidomidem, je to výborná prevence usazování šlemu, zkoušel jsem Aqakar v době přípravy na hekování, ale kvůli zápachu jsem od něj upustil a nepozoruji žádnou změnu. Moje odchovná vaječná směs obsahuje zhruba třetinu objemu naklíčenou řepku, dále strouhaná vejce, mrkev, sekané zelené (hlavně kopřivy, mlíče) a strouhanku, zakápnu rostlinným olejem. Občas přidávám pivovarské kvasnice, strouhaný tvrdý tvaroh, česnek, nebo co mi přijde pod ruku. Nedám dopustit na jablíčka - do každé hekovky jde denně jeden "měsíček". Kromě jablek do voliér dávám skoro každé ovoce a zeleninu, ke kterému se zrovna dostanu - patizony, okurky, cukety, melouny, rajčata, papriky, broskve, třešně, hrozny, hrušky, meruňky, celé hlávky salátu a špenátu.... Ve všech klecích mám po celý rok sepiové kosti a misku s pískem a na zabavení rozvěšuji tvrdé rohlíky, senegalské proso, nezralé obilí a řepku, teď třeba bezové květy, na konci zimy hodně ovocných větví s pupeny.

Mirek

Hluboce se ukláním a smekám

A to si ani neumím představit "školičku" pro cca 1000 mladej zpěváků každej rok, k tomu všemu.
Nebo to máte vymyšlené jinak?
Kolik máte nepříbuzných linií ? Jak dlouho necháváte samice v chovu ?
Bez perfektní evidence a programu nemožné.
To vše muselo být nepředstavitelné množství perfektní práce a času.
S úctou
lupus

Zajímaly by mě i další detaily z Vašeho chovatelského zařízení. Pokud můžete, zkontaktujte mě. Děkuji E-mail: karel.edelmann@kzcr.eu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hluboce se ukláním a smekám

A to si ani neumím představit "školičku" pro cca 1000 mladej zpěváků každej rok, k tomu všemu.
Nebo to máte vymyšlené jinak?
Kolik máte nepříbuzných linií ? Jak dlouho necháváte samice v chovu ?
Bez perfektní evidence a programu nemožné.
To vše muselo být nepředstavitelné množství perfektní práce a času.
S úctou
lupus

Přiznám se, že zpěv poněkud zanedbávám a neúčastním se většinou ani soutěží. Klíckuji každý rok jen asi 70 vytipovaných samečků, ze kterých vybírám do chovu. K těm přidávám, pokud mě některý zaujme ve voliéře. Z voliéry také vyřazuji vyložené chybaře.
Snažím se udržet 5 úplně nepříbuzných linií. Osvědčené samice nechávám v chovu kolem 5 let, výjimečně mám i osmileté. U samců mám i několik veteránů přes deset let a stále bez problémů páří. Jednoho ochočeného oblíbence máme patnáctý rok v plné kondici, toho už ale v chovu nepoužívám.
Evidenci mám skutečně precizní, od úplného začátku jsem vedl matriky, které jsem kompletně převedl do programu Evidence chovu. Ten používám někdy od konce devadesátých let a plně mi vyhovuje, zapisuji do něho všechno rovnou u klecí.
Chovatelské prostory ani zařízení nemám určitě ve stavu "k pochlubení se" - podkrovní podhledy z režných OSB desek, klece sesponkované z čínského pozinku... Prostě žádný luxus, všechno dělané vlastními silami se zřetelem na účelnost a přiznám se, že i cenu. A čas? Fakt to není tak zlé, moc se s tím nemaluji a jak jsem psal, ani na poctivý přístup ke zpěvu mi čas nezbývá. V tom mě strčí do kapsy kde kdo s několika samičkami . Péče o zaklíckované ptáky a vysedávání u nich, to je teprve žrout času. To si nechávám až na důchod.

Zdraví Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přiznám se, že zpěv poněkud zanedbávám a neúčastním se většinou ani soutěží. Klíckuji každý rok jen asi 70 vytipovaných samečků, ze kterých vybírám do chovu. K těm přidávám, pokud mě některý zaujme ve voliéře. Z voliéry také vyřazuji vyložené chybaře.
Snažím se udržet 5 úplně nepříbuzných linií. Osvědčené samice nechávám v chovu kolem 5 let, výjimečně mám i osmileté. U samců mám i několik veteránů přes deset let a stále bez problémů páří. Jednoho ochočeného oblíbence máme patnáctý rok v plné kondici, toho už ale v chovu nepoužívám.
Evidenci mám skutečně precizní, od úplného začátku jsem vedl matriky, které jsem kompletně převedl do programu Evidence chovu. Ten používám někdy od konce devadesátých let a plně mi vyhovuje, zapisuji do něho všechno rovnou u klecí.
Chovatelské prostory ani zařízení nemám určitě ve stavu "k pochlubení se" - podkrovní podhledy z režných OSB desek, klece sesponkované z čínského pozinku... Prostě žádný luxus, všechno dělané vlastními silami se zřetelem na účelnost a přiznám se, že i cenu. A čas? Fakt to není tak zlé, moc se s tím nemaluji a jak jsem psal, ani na poctivý přístup ke zpěvu mi čas nezbývá. V tom mě strčí do kapsy kde kdo s několika samičkami . Péče o zaklíckované ptáky a vysedávání u nich, to je teprve žrout času. To si nechávám až na důchod.

Zdraví Mirek

Zdravim Mirka.
Jaké jsou odchovy z hnízd, když neodebíráte vajíčka? Nebo máte nějak vyselektované samičky. Děkuji za odpověď. Libor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravim Mirka.
Jaké jsou odchovy z hnízd, když neodebíráte vajíčka? Nebo máte nějak vyselektované samičky. Děkuji za odpověď. Libor

Vychován starou chovatelskou školou jsem prvních asi 30 roků důsledně vajíčka odebíral. Pak jsem byl jednou v době hnízdění náhle hospitalizován a o ptáky se mi starala rodina. Celkem ochotně je krmili, ale manipulovat s vajíčky odmítali. No a tak jsem zjistil, že se vlastně vůbec nic neděje, že samička "není blbá" a nezahřívá od prvního sneseného vajíčka. Minimálně první 3 mláďata se líhnou ve stejný den, takže zbývají většinou jedno o den opožděné a další o dva dny, což při dobrém krmení nedělá problém. No a pokud vidím, že některé příliš zaostává, přehodím ho do hnízda s přiměřenými mláďaty, pokud možno až po nakroužkování, jinak je označuji popisovačem na kůži na hlavičce.
Opět bych v tomto případě dal přednost postupům prověřeným v přírodě před tradovanými chovatelskými pověrami. Kvůli jejich potírání jsem se vlastně zapojil do diskuse v tomto vláknu. Ta o nutnosti odebírat vajíčka je podle mě jednou z nich.

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vychován starou chovatelskou školou jsem prvních asi 30 roků důsledně vajíčka odebíral. Pak jsem byl jednou v době hnízdění náhle hospitalizován a o ptáky se mi starala rodina. Celkem ochotně je krmili, ale manipulovat s vajíčky odmítali. No a tak jsem zjistil, že se vlastně vůbec nic neděje, že samička "není blbá" a nezahřívá od prvního sneseného vajíčka. Minimálně první 3 mláďata se líhnou ve stejný den, takže zbývají většinou jedno o den opožděné a další o dva dny, což při dobrém krmení nedělá problém. No a pokud vidím, že některé příliš zaostává, přehodím ho do hnízda s přiměřenými mláďaty, pokud možno až po nakroužkování, jinak je označuji popisovačem na kůži na hlavičce.
Opět bych v tomto případě dal přednost postupům prověřeným v přírodě před tradovanými chovatelskými pověrami. Kvůli jejich potírání jsem se vlastně zapojil do diskuse v tomto vláknu. Ta o nutnosti odebírat vajíčka je podle mě jednou z nich.

Mirek

Podle vašeho popisu tedy na sebe většina chovných párů vidí. Máte hnízda nějak odstíněná? Jaký typ hnízd používáte a jak jsou vystýlaná? Děkuji za odpověď. Libor

Tak já neměl nikdy ptáky jako hlavního "koně"(to byl mushing), takže jsem měl kanáry(max 5,5) vždy jen po párech ve smíšených voliérách 3d x 2v x 1š (pár neofém, kanárů, holoubků, křepelek) a přestože pamatuju, že táta vajíčka odebíral, nikdy jsem to nedělal, páč mi to přišlo proti přírodě . Téměř vždy odchoval každý pár v průměru cca 10 - 12 ks mladých za sezonu.A ač jsem měl nastudovanou literaturu (Wiener), tak mě to přišlo až moc "umělého zasahování" do děje přírody, tož jsem tomu nepodlehl. Zpěv se díky odchovu venku samozřejmě nekonal "dle pravidel", protože mladoši odposlouchali kde co, že by z nich "sudí" asi zešílel.
lupus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle vašeho popisu tedy na sebe většina chovných párů vidí. Máte hnízda nějak odstíněná? Jaký typ hnízd používáte a jak jsou vystýlaná? Děkuji za odpověď. Libor

Ne, ze sousedních klecí na sebe nevidí, mezi jednotlivými sloupci je zavěšený pás tenkého sololitu. Vidí na sebe jen ptáci z protějších klecí přes uličku širokou asi 1,5 m. Hnízda používám obyčejná vnitřní plastová, do nich jedním spínacím špendlíkem připínám vložku vystřiženou z netkané textilie. Na stavbu hnízd předkládám vždycky dostatek až nadbytek nastříhaných zbytků vlny.

Mirek

Přikládám foto pro zpestření a prosím Mirka, zda by mohl napsat ještě něco o výživě. Např. co krmí v období klidu, přípravy a popř. ještě něco o době odchovů. A ještě jeden dotaz pro Mirka (snad poslední): Jak je to ve vašem chovu s prevencí nemocí? Předem děkuji za odpovědi. Libor

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přikládám foto pro zpestření a prosím Mirka, zda by mohl napsat ještě něco o výživě. Např. co krmí v období klidu, přípravy a popř. ještě něco o době odchovů. A ještě jeden dotaz pro Mirka (snad poslední): Jak je to ve vašem chovu s prevencí nemocí? Předem děkuji za odpovědi. Libor

Krásná fotka, Libore - to je přesně to, proč ptáky chovám. S odpovědí na jakékoliv dotazy nemám nejmenší problém. Jenom k tomu dodám, co jsem tu napsal už dříve - zrovna kanárek je tak "tvárný" tvor, že ke stejnému výsledku (početné, zdravé odchovy atd.) mohou vést různé postupy. A kdy píšu, že se mi něco osvědčilo, v žádném případě to nevydávám za to jediné a správné. A uvítám, když tu někdo napíše i svoje, třeba úplně opačné zkušenosti.

Jak krmím v době přípravy jsem tu už myslím popsal - odchovnou míchanici začínám podávat někdy od půlky února, nejdřív občas, pak denně. K tomu nosím do voliér, jak jsem psal, větve ovocných stromů a keřů s pupeny na okus. První mladé mívám koncem dubna. V hekovkách i ve voliérách mám trvale zásobníky (tedy v množství dle libosti) se směsí zrní - 2/3 řepka a 1/3 směs ovsa, lesknice, lnu, máku, pohanky, nigeru, loupané slunečnice. K tomu dávám do misek míchanici, v době krmení mladých se mi osvědčilo podávat večer drcený semenec či slunečnici.

Až do přepelichání mají moji ptáci ještě denně míchanici a v podstatě nadbytek zeleného krmení, ovoce a zeleniny - podle mě se tím nedá překrmit. A už jsem psal, že ve voliérách kromě zpestření stravy myslím také na zabavení ptáků, aby se nehašteřili a nenapadali - rozvěšuji snopy s klasy nezralého obilí a řepky, celá kola slunečnice, spoustu suchých rohlíků...

Později samozřejmě jinak krmím zaklíckované samečky na zpěv a jinak samice, které chci udržet v zimním klidu. Ty krmím hlavně směsí zrní a pokud dávám občas míchanici, tak "chudou" hlavně z mrkve a strouhanky a rozhodně nic naklíčeného. A celou zimu pořád ovoce a zeleninu. V chladných dnech krmím dost slunečnicí a semencem, ale dospělým ptákům už je nedrtím, alespoň mají s vylupováním nějakou zábavu. Nějakou dobu sice vyhazuji dost nevyloupaného zrní (stejně končí u slepic a v ptačích krmítkách), ale časem se to naučí spolehlivě loupat.

K prevenci nemocí - mám docela obavy ze čmelíků a jiných potvor a svoje opatření proti nim jsem myslím popsal - zavěšené "holé" klece na řetízcích, kde se čmelíci nemají kam skrýt, často měněné výstelky hnízd. Uchycení řetízků je pod stropem přerušené "nádobkou" (kousek svařovacího drátu a na něm v ose navařený kousek trubičky se dnem, drát je na obou koncích ohnutý do háčku) s olejem, tedy se po nich parazit do klece nedostane.
Při čištění podlahy či klecí tlakovou myčkou do ní přisávám savo. Prostory bez ptáků dezinfikuji UV zářivkami. O celoročním okyselování vody jsem už také psal. Dvakrát ročně "přeléčuji" celý chov proti plicním roztočům - po ukončení chovné sezony a před rozdělením do hekovek. Při vstupu k ptákům se přezouvám a beru na sebe plášť, ten ale možná spíš abych si nezašpinil oblečení.

Mirek

Dobrý den, už dlouho jsem nečetl na tomto fóru tak "kultivované" vlákno! Pánové díky Vám. / A jde to i bez urážek a nadávání...../!

Pardon, zpětně to pročítám a musím opravit chybu ve svém příspěvku z 02.06.2013 23:38:15. Správně patří, že první mladé mívám koncem března. Jak jsem rozmýšlel, jestli napsat spíš začátkem dubna, nebo koncem března, vznikl z toho nakonec tento nesmysl. Koncem dubna mi už nasedá druhý hek...

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pardon, zpětně to pročítám a musím opravit chybu ve svém příspěvku z 02.06.2013 23:38:15. Správně patří, že první mladé mívám koncem března. Jak jsem rozmýšlel, jestli napsat spíš začátkem dubna, nebo koncem března, vznikl z toho nakonec tento nesmysl. Koncem dubna mi už nasedá druhý hek...

Mirek

Výkyvy, posuny bývajú každým rokom podľa počasia. Určite nič vážneho / neseriózneho sa nestalo

Přeji hezký den.
Když pročítám znovu vlákno, napadají mě další otázky pro Mirka. O konstrukci klecí jste se již zmínil. Můžete ještě podrobněji konstrukci popsat? Např. velikost ok a síla drátu. Zda je rošt ze stejného pletiva. Čelní stěna (dvířka a pod.). Za odpovědi předem děkuji. Libor

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přeji hezký den.
Když pročítám znovu vlákno, napadají mě další otázky pro Mirka. O konstrukci klecí jste se již zmínil. Můžete ještě podrobněji konstrukci popsat? Např. velikost ok a síla drátu. Zda je rošt ze stejného pletiva. Čelní stěna (dvířka a pod.). Za odpovědi předem děkuji. Libor

Mám dojem, že nejaká fotografia (20 ks na predaj) v inej debate tu bola, na fóre sa prediskutovala.

po dlouhé době vlákno, které si vyloženě užívám...

jen mě vždy napadne nějaká " technická " např,

Z voliéry také vyřazuji vyložené chybaře

Uvedl jste, že voliery mají cca 800m3 vezmu-li výšku 2m, zbývá 400m2 což XX volier velmi slušných rozměrů
Psal jste, že jsou děleni dle pohlaví, ale stejně jak oddělíte vyložené chybaře, či chytnete
nadějného, když jich je pohromadě několik desítek, více méně stejně zbarvených ? (tudíž není možné si je pamatovat dle drobných odlišností).
dík za odpověd
lupus

Libor: Před posledním stěhováním do současného bydliště (rozlehlá zemědělská usedlost na JM) jsem měl voliéry z obloukových "polních" fóliovníků potažených pletivem. Ty byly sice úžasně prostorné, ale přece jen se mi úplně nedařilo zamezit vnikání škůdců, proto jsem je už neobnovoval. Zbyla mně z nich ale spousta pletiva - jak jsem psal, obyčejná pozinkovaná Čína s oky 13 x 13 mm. Po pár letech venku bylo "opršené", trochu pomačkané, ale stále použitelné. Metrovou šířku jsem nechal celou a naohýbal z toho kvádry, většinou s jedním spojem na zadní horní hraně a se vsazenými boky. Tedy i dno je ze stejného pletiva. Spojováno k tomu určenými sponkami.
Otvory jsou pouze v přední stěně. Dvířka mám jedna velká dole uprostřed 25 x 15, abych mohl do klece vsunout celou paži a všude dosáhl + pár dvířek nahoře vpravo a vlevo, původně zamýšlený pro císařská hnízda, nyní jako přístupové otvory k vnitřním hnízdům. Tato tři dvířka jsou také z pletiva, zavěšená na háčcích a odklápí se nahoru. Dále mám vystříhané otvory pro venkovní krmítka, které se zavírají originál plastovými krytkami na pružinkách.

Lupus: Proletové voliéry mám v celém prostoru podkroví dvou křídel usedlosti. Uvážíte-li pozednici ve výšce 2 metrů a hřeben + dalších 7 metrů, není těch 800 m3 tak náročných na plochu. Když potřebuji chytit konkrétního jedince (třeba chybaře), požívám s úspěchem dětskou vodní stříkací pušku - promáčeného ptáka na zemi lehce chytím do síťky.
U každé "sekce" proletu mám přistavenou "krmnou voliéru" asi 2 x 2 x 3 metry s dvojitými vstupními dveřmi. Tato malá voliéra je oddělená od hlavního prostoru průletovými dvířky 10 x 5 cm (v. x š.)a je to jediné místo, kde mají ptáci přístup ke krmení a k vodě (jak jsem psal, zelené, svazky obilí, rohlíky atd. mají rozvěšené po voliéře). Mojí vychytávkou, kterou se pyšním, je plastová klapka z průsvitky (co se na ně třeba ve škole vyplňovaly slepé mapy), zavěšená do průletových dvířek. Ptáky vypouštím do malé krmné voliéry a aby se dostali do proletu, musejí se naučit klapku ve dvířkách pozvednout a prolézt. Normálně je klapka výkyvná volně oběma směry, ptáci tím bez problémů procházejí už po pár dnech. Když ale potřebuji vyliéru vychytat, zajistím klapku z jedné strany kolíčkem a během jednoho dne mám všechny ptáky v malé krmné voliéře, odkud je snadno potmě posbírám.
Jinak koukám Lupusi, že máme podobné zájmy, já tedy nemám tažné pejsky, ale NO, i když zapřahat je v zimě zkouším taky.

Mirek

Mirek: Čo život nevymyslí

Díky za odpověď, vychytávku s "průsvitkou - probíhačkou" si udělám na krmítko pro odchyt (nerad naháním chovance po voliéře) vyhnu se tím zbytečnému rušení ostatních.
Jinak kanárci musí být parádně vylítaný a v kondici.
lupus

Zdravím,moc pěkné vlákno.
Měl bych taky jeden dotaz na pana Mirka.Jestli to dobře chápu tak máte hekovky nad sebou a bez "podlahy".To musí ale trus propadávat z horních přes spodní.Nejsou pak dolní ptáci potentovaní od těch nahoře?

nečtete pozorně, je to tu :

Mám nad sebou tři hekovky, ale spodní má dno metr nad zemí - raději lezu po schůdkách, než se ohýbám. Postupně jsem zrušil boxové klece a nadělal klece celé z pletiva, včetně dna. Sloupce mám jen zavěšené na řetízcích nad sebou, snadno po sezoně odnesu jednotlivé klece do vykachlíkovaného "sanitárního" kouta, kde je ostříkám vapkou. Pod řadami pak natahuji papír z role, čištění tedy spočívá jen v popotažení papíru, ušpiněný skončí v kotli (všem pak vykládám, že doma topíme kanáříma ho.nama) Na zemi je dlažba s kanálky (velký úklid opět vapkou) a všude rozvedený vysavač, denní práci u ptáků začínám vysáváním země.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Libor: Před posledním stěhováním do současného bydliště (rozlehlá zemědělská usedlost na JM) jsem měl voliéry z obloukových "polních" fóliovníků potažených pletivem. Ty byly sice úžasně prostorné, ale přece jen se mi úplně nedařilo zamezit vnikání škůdců, proto jsem je už neobnovoval. Zbyla mně z nich ale spousta pletiva - jak jsem psal, obyčejná pozinkovaná Čína s oky 13 x 13 mm. Po pár letech venku bylo "opršené", trochu pomačkané, ale stále použitelné. Metrovou šířku jsem nechal celou a naohýbal z toho kvádry, většinou s jedním spojem na zadní horní hraně a se vsazenými boky. Tedy i dno je ze stejného pletiva. Spojováno k tomu určenými sponkami.
Otvory jsou pouze v přední stěně. Dvířka mám jedna velká dole uprostřed 25 x 15, abych mohl do klece vsunout celou paži a všude dosáhl + pár dvířek nahoře vpravo a vlevo, původně zamýšlený pro císařská hnízda, nyní jako přístupové otvory k vnitřním hnízdům. Tato tři dvířka jsou také z pletiva, zavěšená na háčcích a odklápí se nahoru. Dále mám vystříhané otvory pro venkovní krmítka, které se zavírají originál plastovými krytkami na pružinkách.

Lupus: Proletové voliéry mám v celém prostoru podkroví dvou křídel usedlosti. Uvážíte-li pozednici ve výšce 2 metrů a hřeben + dalších 7 metrů, není těch 800 m3 tak náročných na plochu. Když potřebuji chytit konkrétního jedince (třeba chybaře), požívám s úspěchem dětskou vodní stříkací pušku - promáčeného ptáka na zemi lehce chytím do síťky.
U každé "sekce" proletu mám přistavenou "krmnou voliéru" asi 2 x 2 x 3 metry s dvojitými vstupními dveřmi. Tato malá voliéra je oddělená od hlavního prostoru průletovými dvířky 10 x 5 cm (v. x š.)a je to jediné místo, kde mají ptáci přístup ke krmení a k vodě (jak jsem psal, zelené, svazky obilí, rohlíky atd. mají rozvěšené po voliéře). Mojí vychytávkou, kterou se pyšním, je plastová klapka z průsvitky (co se na ně třeba ve škole vyplňovaly slepé mapy), zavěšená do průletových dvířek. Ptáky vypouštím do malé krmné voliéry a aby se dostali do proletu, musejí se naučit klapku ve dvířkách pozvednout a prolézt. Normálně je klapka výkyvná volně oběma směry, ptáci tím bez problémů procházejí už po pár dnech. Když ale potřebuji vyliéru vychytat, zajistím klapku z jedné strany kolíčkem a během jednoho dne mám všechny ptáky v malé krmné voliéře, odkud je snadno potmě posbírám.
Jinak koukám Lupusi, že máme podobné zájmy, já tedy nemám tažné pejsky, ale NO, i když zapřahat je v zimě zkouším taky.

Mirek

Dobrý den,mohu vědět odkud jste?Alespoň kraj.Děkuji

současného bydliště (rozlehlá zemědělská usedlost na JM)

Zdravím, chcel by som sa poradiť s chovateľom harckých kanárov ohľadom chovu

Som zatiaľ len v časti plánujem a chcel by som sa poradiť o začiatkoch atď. či by som ...

Ď J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Som zatiaľ len v časti plánujem a chcel by som sa poradiť o začiatkoch atď. či by som ...

Ď J.

Navštívte výstavu. Podľa adresy v katalógu oslovte chovateľa vystavovateľa od ktorého si určite zakúpite kanárikov.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hmmm

p. mirek
z akeho pletivamateklietky? velkost ok, hrubka dratu, ako materiesene dvieka, akekrmitka pouzivate, nemohly bi stedataspon jedno namatkove foto??
dakujem

Skvělá diskuze, děkuji moc zkušenějším chovatelům za rady :)

Chtěl bych se zeptat - psali jste tady, že pokud samice mladé nekrmí, dokrmujete mladé stříkačkou. Co do té stříkačky dáváte, čím mladé krmíte, než se jich ujme matka?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Skvělá diskuze, děkuji moc zkušenějším chovatelům za rady :)

Chtěl bych se zeptat - psali jste tady, že pokud samice mladé nekrmí, dokrmujete mladé stříkačkou. Co do té stříkačky dáváte, čím mladé krmíte, než se jich ujme matka?

http://www.versele-laga.net/versele-laga-net/eshop/2-1-Vtaky/10-2-Dokrmovacie-zmesi

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
p. mirek
z akeho pletivamateklietky? velkost ok, hrubka dratu, ako materiesene dvieka, akekrmitka pouzivate, nemohly bi stedataspon jedno namatkove foto??
dakujem

Myslím, že o pletivu jsem psal. Dvířka tvoří kousek stejného pletiva větší na každé straně o jednu řadu ok, než je otvor. Uchycení dvířek jsem zkoušel několik (pružinky, háčky na zavírání), zůstal jsem u jednoduchého způsobu zavěšení nahoře na dvě (tři) očka (nechaný kousek svislé osnovy pletiva z odstřižené řady), zavřené drží díky kousku hliníkové tyčky 5 x 10 mm, nanýtované naležato na spodní okraj dvířek jako závažíčko a zároveň jakási úchytka. Primitivní a pro mě vyhovující - nemůžu nechat nedovřená či nezajištěná dvířka a při obsluze se nezdržuji otevíráním a zavíráním.
V hekovkách krmení dávám do skleněných hladkých kompotových misek, pak mám další dvě klasická venkovní krmítka - jedno s pískem a druhé s velkým zásobníkem na směs zrní. Na sepiovou kost a na jablíčko je v každé kleci pár plastových "kleštiček". Ve voliérách se mi osvědčila plastová "korýtka" s roštem proti rozhazování zrní, používám ale i násypné zásobníky na zrní určené pro holuby, vaječnou směs předkládám v miskách na vyvolávání fotografií. Osvědčila se mi zásada krmení dole a voda nahoře, kvůli znečištění vody. Ve voliérách jsou také krmítka a napaječky vždycky kryté stříškou kvůli trusu.

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Skvělá diskuze, děkuji moc zkušenějším chovatelům za rady :)

Chtěl bych se zeptat - psali jste tady, že pokud samice mladé nekrmí, dokrmujete mladé stříkačkou. Co do té stříkačky dáváte, čím mladé krmíte, než se jich ujme matka?

Myslím, že dokrmování kanárů je snadné, pár jsem jich za tu dobu dokrmil už téměř od vylíhnutí. Nikdy jsem neměl speciální směsi, ty dříve nebyli. Nyní nedokrmuji, jen když už najdu mládě ve stavu, kdy už po přemístění pod jinou samičku není samo schopno zvednout hlavičku. To pak mám stříkačku s kouskem hadičky na ventilek, přes sítko přesátou sušenou míchanici, se slinami namíchám polotekutou směs a s ní naplním mláděti vole. Většinou je po jediném "násilném" nakrmení schopné přijímat potravu od náhradní matky.
Pokud jsem dokrmoval dřív až do dospělosti, používal jsem vařené vajíčko protlačené přes sítko, rozmixovanou klasickou míchanici, rozemletou směs zrní... Určitě je ale vhodnější dneska dokrmovat k tomu určenou směsí, je jich na trhu spousta druhů.

Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že dokrmování kanárů je snadné, pár jsem jich za tu dobu dokrmil už téměř od vylíhnutí. Nikdy jsem neměl speciální směsi, ty dříve nebyli. Nyní nedokrmuji, jen když už najdu mládě ve stavu, kdy už po přemístění pod jinou samičku není samo schopno zvednout hlavičku. To pak mám stříkačku s kouskem hadičky na ventilek, přes sítko přesátou sušenou míchanici, se slinami namíchám polotekutou směs a s ní naplním mláděti vole. Většinou je po jediném "násilném" nakrmení schopné přijímat potravu od náhradní matky.
Pokud jsem dokrmoval dřív až do dospělosti, používal jsem vařené vajíčko protlačené přes sítko, rozmixovanou klasickou míchanici, rozemletou směs zrní... Určitě je ale vhodnější dneska dokrmovat k tomu určenou směsí, je jich na trhu spousta druhů.

Mirek

Doprčic - směsi NEBYLY, pardon...

Mirek

Dobrý den, prosím poradˇte mi ohledně kanárů. Dne ráno když jsem nebyla doma, tak prý pustila kanářice pustila do samce , který je s ní v kleci 80x60x40 , která sedí na vejcích . Ani syn neviděl co se přesně stalo. Vzala jsem tedy samce a přendala jsem ho do jiné klece k jinému samcovi, tam se také rvali , pak byl sám a já ho znovu zkusila dát k samičce, ale zase se servali, ve chvíli když jsejm ho vzala z klece ,tak si znovu šla sednout na vejce. Vždy ale ona útočí na něj. Někdo mi říká, že se střídají na vejcích, ale u nás sedí jen samice a někdy se odejde najít a napít. Co mám dělat?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, prosím poradˇte mi ohledně kanárů. Dne ráno když jsem nebyla doma, tak prý pustila kanářice pustila do samce , který je s ní v kleci 80x60x40 , která sedí na vejcích . Ani syn neviděl co se přesně stalo. Vzala jsem tedy samce a přendala jsem ho do jiné klece k jinému samcovi, tam se také rvali , pak byl sám a já ho znovu zkusila dát k samičce, ale zase se servali, ve chvíli když jsejm ho vzala z klece ,tak si znovu šla sednout na vejce. Vždy ale ona útočí na něj. Někdo mi říká, že se střídají na vejcích, ale u nás sedí jen samice a někdy se odejde najít a napít. Co mám dělat?

Začnu odzadu - střídání na vejcích jsem už zažil, ale je to jev naprosto ojedinělý, normálně sedí jen samička.
Neshody Vašeho páru po snesení vajec si dost dobře neumím vysvětlit, nesetkal jsem se s tím. Normálně by měl samec posedávat poblíž hnízda, "hlídat" teritorium a příp. krmit sedící samici. Jedná se určitě o samce? Měli už spolu mladé? Doteď bylo soužití bezproblémové, byli stále spolu? Napadá samec samici, nebo naopak? Nějaká drobná šarvátka by mohla nastat při snaze samce o páření, ale to by si vyříkali rychle... Případnou druhou samici by sedící samice od svého hnízda odháněla, ale asi ne s takovou intenzitou, sezení je pro ni důležitější.

Pokud se před zasednutím normálně pářili, nechte tedy samce odděleného, ne ale s dalším samcem, ti se nyní budou rvát automaticky. Samička zvládne odchov mladých sama, samce připustíte zase až na druhé hnízdění.

Mirek

Dobrý den, ona ho moc nemusela, ale nakonec se mu to snad podařilo a ona snesla 5 vajec, takže od pátku sedí na vejcích. Mám také strach aby mi nechcípla, kvůli vodě , málo pije .
Mám ho zatím odděleného, dnes mu kopupím novou klec - super tři klece vložnici aby měli klid.
Ale co by pro ně člověk neudělal. Měla jsem dvě klece v obýváku, ale pro klid samice jsem je dala do ložnice. Mirku díky za rady, trošku jste mě uklidnil. Stačí to suché krmení , písek, skořápky, mrkev se strouhankou a obden jí dám konopí.
Díky Dáša

Mirku, díky moc snažím se moc auvidím jak to dopadne. Nevcím ale zda /pokud budou mladé/ tak samce hned k nim dát . Z toho mám strach. Dáša

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mirku, díky moc snažím se moc auvidím jak to dopadne. Nevcím ale zda /pokud budou mladé/ tak samce hned k nim dát . Z toho mám strach. Dáša

To byste viděla, jak se k mladým bude samec chovat, k chovatelství podle mě patří i vysedávání u klecí a pozorování, jak se ptáci chovají. Normálně bývají kanáři vzorní otcové, ale občas se najde magor co mladé oštipuje, vyhazuje z hnízda, nebo i rovnou likviduje. Samozřejmě by mladé ohrožovaly i případné šarvátky mezi rodiči. Zatím mi stále není jasné, co se vlastně mezi nimi dělo, z Vašich informací jsem se toho moc nedozvěděl, na moje otázky jste neodpověděla.

Mirek

Dobrý den Mirku, pokud Vám to nebude dělat problém tak mi pošlete přes email tel. číslo a zavolám (pokud Vás to nebude otravovat), ale myslím, že jste super chovatel.
Začnu tedy od začátku samec je z r. 2011 a žil v kleci s cca 10 letou samicí , byl tedy samý vzor . Když už ona nemohla vzlétnout jedl s ní vše dole . Tato samička která má mít mladé, tu jsem koupila loni (podotýkám chtěla jsem dvě samičky, ale vyklubala se z toho jedna samička a samec) - ty jsem nechala spolu v kleci , tam to bylo v pohodě, ale taky se řezali kvůli jídlu .
Jakmile ta stará samička zemřela a samec z toho byl vedle vzala jsem tu mladou, spíše se jí bál on, ona ho moc nemusela , ale snažil se, až se nyní povedly ty vajíčka. Nyní jsou odděleni v klecích a je klid,ale uvidím (protože v té době budu mít dovolenou)zda se něco vylíhne .
Pokusím se dát samce k nim a uvidím. Ještě mi kolega říkal, abych samičku cca tři dny před vylíhnutím začla krmit vaječnou míchanicí. Souhlasíte ? Díky za rady , už se na ně dneska těším
Dáša

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den Mirku, pokud Vám to nebude dělat problém tak mi pošlete přes email tel. číslo a zavolám (pokud Vás to nebude otravovat), ale myslím, že jste super chovatel.
Začnu tedy od začátku samec je z r. 2011 a žil v kleci s cca 10 letou samicí , byl tedy samý vzor . Když už ona nemohla vzlétnout jedl s ní vše dole . Tato samička která má mít mladé, tu jsem koupila loni (podotýkám chtěla jsem dvě samičky, ale vyklubala se z toho jedna samička a samec) - ty jsem nechala spolu v kleci , tam to bylo v pohodě, ale taky se řezali kvůli jídlu .
Jakmile ta stará samička zemřela a samec z toho byl vedle vzala jsem tu mladou, spíše se jí bál on, ona ho moc nemusela , ale snažil se, až se nyní povedly ty vajíčka. Nyní jsou odděleni v klecích a je klid,ale uvidím (protože v té době budu mít dovolenou)zda se něco vylíhne .
Pokusím se dát samce k nim a uvidím. Ještě mi kolega říkal, abych samičku cca tři dny před vylíhnutím začla krmit vaječnou míchanicí. Souhlasíte ? Díky za rady , už se na ně dneska těším
Dáša

Dobrý den, Dášo.
Nastudujte si prosím dostupné základní informace o chovu kanárů, popisovat tu úplně všechno od základů, by asi nebylo to pravé. Spoustu užitečných informací najdete třeba tady: http://harckykanar.blgz.cz/rubriky/Celorocni-prace-chovatele/
ale i na mnoha dalších webech; a nemusí to být zrovna specializované kanárkařské stránky.

S vaječnou míchanicí před líhnutím mladých samozřejmě souhlasím.

Mirek

Mirku, díky pročítala jsem toho tolik, ale tohle jsem u kanárů nečekala,ale vidíte sám jak to překvapí. Někdy je hold realita jiná.Dáša

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že dokrmování kanárů je snadné, pár jsem jich za tu dobu dokrmil už téměř od vylíhnutí. Nikdy jsem neměl speciální směsi, ty dříve nebyli. Nyní nedokrmuji, jen když už najdu mládě ve stavu, kdy už po přemístění pod jinou samičku není samo schopno zvednout hlavičku. To pak mám stříkačku s kouskem hadičky na ventilek, přes sítko přesátou sušenou míchanici, se slinami namíchám polotekutou směs a s ní naplním mláděti vole. Většinou je po jediném "násilném" nakrmení schopné přijímat potravu od náhradní matky.
Pokud jsem dokrmoval dřív až do dospělosti, používal jsem vařené vajíčko protlačené přes sítko, rozmixovanou klasickou míchanici, rozemletou směs zrní... Určitě je ale vhodnější dneska dokrmovat k tomu určenou směsí, je jich na trhu spousta druhů.

Mirek

Mám prosbu psal jste o krmítkách a vodě do klecí .Můžete to více upřesnit díky Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám prosbu psal jste o krmítkách a vodě do klecí .Můžete to více upřesnit díky Pavel

Dobrý den. Záčinám s chovem kanáru a chtěl jsem se zeptat jak poznám, že je samice připrávená k paření. Mám jednoho samečka a tři samičky. Děkují Petr

Nezralá semena a vaječná míchanice přeci nejsou totéž. Nadbytek bílkovin u sedící samice opravdu může někdy vyprovokovat další předčasnou snůšku a tím i opuštění mláďat. Zachránit to tedy může přítomnost samce. Ten někdy krmí i když není otcem.