Neregistrovaný uživatel

Dobrý den
máte prosím někdo zkušenosti, lze-li ochočit jako domácího mazlíka papouška z běžného odchovu, zakoupeného na burze, nedokrmovaného?A starého kolem jednoho a půl roku?
Rosemary Low v knize Proč můj papoušek píše, že to lze, ale všichni chovatelé co znám i ti co přispívají sem do diskuse tvrdí opak. Jestli jste někdo takového papouška měli, tak mi prosím napište a napište jak dlouho to trvalo než se tak ochočil že by třeba přilétl na ruku atd. Zdravím Soňa
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den
máte prosím někdo zkušenosti, lze-li ochočit jako domácího mazlíka papouška z běžného odchovu, zakoupeného na burze, nedokrmovaného?A starého kolem jednoho a půl roku?
Rosemary Low v knize Proč můj papoušek píše, že to lze, ale všichni chovatelé co znám i ti co přispívají sem do diskuse tvrdí opak. Jestli jste někdo takového papouška měli, tak mi prosím napište a napište jak dlouho to trvalo než se tak ochočil že by třeba přilétl na ruku atd. Zdravím Soňa
a jaky je to dryh?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
a jaky je to dryh?
Rozela žlutolící. Vím že nebude mluvit, jen by mě zajímalo, jestli je šance na aspoň minimální ochočení. V kleci se nechá hladit po zobáku a nožičkách, venku nenechá na sebe sáhnout, jen si třeba přisedne na nabízené bidlo, ale když ji chci přenést do klece vždycky zase odletí. Návrat do klece řešíme přiklopením odnímatelné části na papouška, vždycky si pak sedne na nejbližší bidlo a pak se dá bez problémů klec uzavřít. Ale někdy je náročné a nemožné (např když sedí na skříni...) ji přiklopit. Z toho důvodu mě zajímá to ochočení. Dík
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rozela žlutolící. Vím že nebude mluvit, jen by mě zajímalo, jestli je šance na aspoň minimální ochočení. V kleci se nechá hladit po zobáku a nožičkách, venku nenechá na sebe sáhnout, jen si třeba přisedne na nabízené bidlo, ale když ji chci přenést do klece vždycky zase odletí. Návrat do klece řešíme přiklopením odnímatelné části na papouška, vždycky si pak sedne na nejbližší bidlo a pak se dá bez problémů klec uzavřít. Ale někdy je náročné a nemožné (např když sedí na skříni...) ji přiklopit. Z toho důvodu mě zajímá to ochočení. Dík
Rozela ti neskrotne v pravom slova zmysle. Davnejsie som dokrmoval mladata roziel zltolicich a vysledky boli dost neiste a nakoniec to ani nestalo za namahu. Mlade boli celkom krotke, kym nezacali pohlavne dospievat, potom sa stali, alebo agresivne, alebo plache. Mozno jedna dve boli akurat krotke. Rozely su vyhradne volierove vtaky ¨zo svojou hlavou¨podla mna nevhodne do beznych klietok a domacnosti.
Gery1
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rozela ti neskrotne v pravom slova zmysle. Davnejsie som dokrmoval mladata roziel zltolicich a vysledky boli dost neiste a nakoniec to ani nestalo za namahu. Mlade boli celkom krotke, kym nezacali pohlavne dospievat, potom sa stali, alebo agresivne, alebo plache. Mozno jedna dve boli akurat krotke. Rozely su vyhradne volierove vtaky ¨zo svojou hlavou¨podla mna nevhodne do beznych klietok a domacnosti.
Gery1
Já vím, ale dětem to nevysvětlím. Oni ji zbožňují, protože je tak krástně barevná, hezky zpívá a občas je s ní sranda. Já už bych ji dala někomu do chovu dávno, jenže za ty slzy to nestojí.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den
máte prosím někdo zkušenosti, lze-li ochočit jako domácího mazlíka papouška z běžného odchovu, zakoupeného na burze, nedokrmovaného?A starého kolem jednoho a půl roku?
Rosemary Low v knize Proč můj papoušek píše, že to lze, ale všichni chovatelé co znám i ti co přispívají sem do diskuse tvrdí opak. Jestli jste někdo takového papouška měli, tak mi prosím napište a napište jak dlouho to trvalo než se tak ochočil že by třeba přilétl na ruku atd. Zdravím Soňa
Milá Soňo, pořídila jsem si ze Zverimexu samečka rozely pestré, bylo mu něco přes půl roku, původ neznámý, určitě ne dokrmený ručně. Přestože rozely jsou opravdu plaší ptáci, dosáhla jsem s ním dílčích úspěchů .... hned druhý týden si ode mě bral potravu a asi tak za měsíc či dva mi sedal na ruku, později i na hlavu. Nikdy však sám od sebe, ale protože jsem jej motivovala jídlem. Žil si ve svém světě a jeho "ochočenost" spočívala v tom, že se mě nebál a důvěřoval mi. Zároveň - a o tom jsem přesvědčená - si ke mně nikdy nevytvořil citovou vazbu. Takže částečně ochočit se i dospělý pták s velkou trpělivostí dá, ale u rozely vždy půjde o "polokrotkost", nikoli skotečné zkrotnutí. O tom jsem už dnes přesvědčená.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Milá Soňo, pořídila jsem si ze Zverimexu samečka rozely pestré, bylo mu něco přes půl roku, původ neznámý, určitě ne dokrmený ručně. Přestože rozely jsou opravdu plaší ptáci, dosáhla jsem s ním dílčích úspěchů .... hned druhý týden si ode mě bral potravu a asi tak za měsíc či dva mi sedal na ruku, později i na hlavu. Nikdy však sám od sebe, ale protože jsem jej motivovala jídlem. Žil si ve svém světě a jeho "ochočenost" spočívala v tom, že se mě nebál a důvěřoval mi. Zároveň - a o tom jsem přesvědčená - si ke mně nikdy nevytvořil citovou vazbu. Takže částečně ochočit se i dospělý pták s velkou trpělivostí dá, ale u rozely vždy půjde o "polokrotkost", nikoli skotečné zkrotnutí. O tom jsem už dnes přesvědčená.
Dík Alice, vidím, že máme alespoň malou naději. Stačí když bude alespoň poloochočená aby se nemusely pořádat hony po pokoji.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den
máte prosím někdo zkušenosti, lze-li ochočit jako domácího mazlíka papouška z běžného odchovu, zakoupeného na burze, nedokrmovaného?A starého kolem jednoho a půl roku?
Rosemary Low v knize Proč můj papoušek píše, že to lze, ale všichni chovatelé co znám i ti co přispívají sem do diskuse tvrdí opak. Jestli jste někdo takového papouška měli, tak mi prosím napište a napište jak dlouho to trvalo než se tak ochočil že by třeba přilétl na ruku atd. Zdravím Soňa
Zdravím Vás, ochočitelnost je u papoušků velmi individuální a nejvhodnější je začít u mláděte. Uvedu Vám jeden příklad, neboli zkušenost, kterou měl můj bratranec. Jeho v mém chovu oslovily rosely pestré, tak si u mně vzal mládě asi dva dny po vylétnutí z budky. Záhy se naučilo žrát a ochočovací proces začal. Brzy se pták ochočil a byl velmi hodný. Později však pták dospěl a začátkem jara se jeho povaha změnila s přicházející pohlavní vyspělostí. Bratranec mi pak líčil jak ho venčí. Navlekl si bundu, nasadil rukavice, čepici, šálu a brýle, ovšem nejel na hory, nýbrž vypustil ptáka z klece. Ten se na něho v rozzuření vrhl a štípal jako pominutý. Štípání probíhalo takovým způsobem, že přilétl, štípl a to neustále opakoval, nejednalo se tedy o "cvaknutí" jedno, ale o typické napadení, až nepříčetnost. Bratranec se rozhodl umístit ho do zahradní voliéry a přikoupil k němu samici, tu nejprve krátce napadal a později si zvykl. Bohužel byl natolik "vázán" na člověka, že jí nepáří a ona každé jaro snese čistá vejce. Jediný kontakt s ptákem je přes pletivo, kde agresivně štípe vše, co mu tam strčí. O roselách se píše, že bývají v domácnosti nervózní, ale je to velmi individuální. Spíše mi přijde, že jsou samolibé, nevyžadují pozornost jako třeba andulka nebo jiný snadno ochočitelný papoušek. U někoho naopak ochočený pták odchovává a je výborným rodičem. Vše je individuální. Teď se prosím neuražte, ale je dost lidí, kteří jsou uchváceni barevným ptákem, kterého si pro jeho dostupnost pořídí a pak zjišťují, po sehnání informací, že mohli mít mládě na ochočení a co s tím již koupeným. Pak Vám tedy doporučuji, máte -li tu možnost umístit ho ve venkovní voliéře a pořídit si na ochočení mládě. Nepochybně Vám poradí i další chovatelé a milovníci zvířat a věřím, že Vám poskytnou cenné informace, které pomohou situaci vyřešit. Váš papoušek může v dobré péči žít kolem 15ti let, tak možná jeho možnost ochočení není přímo ztracená. Přeji Vám hodně trpělivosti a radosti. Martin
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím Vás, ochočitelnost je u papoušků velmi individuální a nejvhodnější je začít u mláděte. Uvedu Vám jeden příklad, neboli zkušenost, kterou měl můj bratranec. Jeho v mém chovu oslovily rosely pestré, tak si u mně vzal mládě asi dva dny po vylétnutí z budky. Záhy se naučilo žrát a ochočovací proces začal. Brzy se pták ochočil a byl velmi hodný. Později však pták dospěl a začátkem jara se jeho povaha změnila s přicházející pohlavní vyspělostí. Bratranec mi pak líčil jak ho venčí. Navlekl si bundu, nasadil rukavice, čepici, šálu a brýle, ovšem nejel na hory, nýbrž vypustil ptáka z klece. Ten se na něho v rozzuření vrhl a štípal jako pominutý. Štípání probíhalo takovým způsobem, že přilétl, štípl a to neustále opakoval, nejednalo se tedy o "cvaknutí" jedno, ale o typické napadení, až nepříčetnost. Bratranec se rozhodl umístit ho do zahradní voliéry a přikoupil k němu samici, tu nejprve krátce napadal a později si zvykl. Bohužel byl natolik "vázán" na člověka, že jí nepáří a ona každé jaro snese čistá vejce. Jediný kontakt s ptákem je přes pletivo, kde agresivně štípe vše, co mu tam strčí. O roselách se píše, že bývají v domácnosti nervózní, ale je to velmi individuální. Spíše mi přijde, že jsou samolibé, nevyžadují pozornost jako třeba andulka nebo jiný snadno ochočitelný papoušek. U někoho naopak ochočený pták odchovává a je výborným rodičem. Vše je individuální. Teď se prosím neuražte, ale je dost lidí, kteří jsou uchváceni barevným ptákem, kterého si pro jeho dostupnost pořídí a pak zjišťují, po sehnání informací, že mohli mít mládě na ochočení a co s tím již koupeným. Pak Vám tedy doporučuji, máte -li tu možnost umístit ho ve venkovní voliéře a pořídit si na ochočení mládě. Nepochybně Vám poradí i další chovatelé a milovníci zvířat a věřím, že Vám poskytnou cenné informace, které pomohou situaci vyřešit. Váš papoušek může v dobré péči žít kolem 15ti let, tak možná jeho možnost ochočení není přímo ztracená. Přeji Vám hodně trpělivosti a radosti. Martin
To je velmi zajímavý případ .... rozely jsem chovala v bytě a s takovouto agresivitou jsem se nikdy nesetkala. Ale opravdu asi platí - co pták, to jiná povaha. Abych Vás ale povzbudila, rozely žlutolící patří mezi rozelami k těm nejmírnějším a nejsnáze ochočitelným. Takže to nevzdávejte .... :)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je velmi zajímavý případ .... rozely jsem chovala v bytě a s takovouto agresivitou jsem se nikdy nesetkala. Ale opravdu asi platí - co pták, to jiná povaha. Abych Vás ale povzbudila, rozely žlutolící patří mezi rozelami k těm nejmírnějším a nejsnáze ochočitelným. Takže to nevzdávejte .... :)
Pani Alice? Vy jste své rozely měla ochočené?
A teď si položte sama sobě otázku chtěla jste rozely jako domácí mazlíčky a proč je tedy nemáte? Vaše odpověď by asi zněla. Jsou to voliéroví ptáci, proto jsem jim nechtěla ubírat to co mají v genech. Tak proč rovnou pisatelce nenapsat tyto věci a ať se raději podívá po něčem jiném? Než, aby si rozelu pořídila a za rok ji dávala pryč tak jako vy ze stejných důvodů.
Jinak nic z toho co jsem napsal nebylo myšleno ve zlém.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pani Alice? Vy jste své rozely měla ochočené?
A teď si položte sama sobě otázku chtěla jste rozely jako domácí mazlíčky a proč je tedy nemáte? Vaše odpověď by asi zněla. Jsou to voliéroví ptáci, proto jsem jim nechtěla ubírat to co mají v genech. Tak proč rovnou pisatelce nenapsat tyto věci a ať se raději podívá po něčem jiném? Než, aby si rozelu pořídila a za rok ji dávala pryč tak jako vy ze stejných důvodů.
Jinak nic z toho co jsem napsal nebylo myšleno ve zlém.
zdravím, síce sa stotožňujem s Vaším názorom, lenže pisateľka uviedla, že už má rozelu doma, nie, že ju hodlá kúpiť
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
zdravím, síce sa stotožňujem s Vaším názorom, lenže pisateľka uviedla, že už má rozelu doma, nie, že ju hodlá kúpiť
Tak to se omlouvám. To byla moje chyba potom je to velice obtížné.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak to se omlouvám. To byla moje chyba potom je to velice obtížné.
Děkuji všem za odpovědi a rady. Soňa
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já vím, ale dětem to nevysvětlím. Oni ji zbožňují, protože je tak krástně barevná, hezky zpívá a občas je s ní sranda. Já už bych ji dala někomu do chovu dávno, jenže za ty slzy to nestojí.
Buď ráda, že k ní mají děti vztah. Na mazlení můžou mít morče nebo plyšáka, papoušci na to moc nejsou. ;o)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Buď ráda, že k ní mají děti vztah. Na mazlení můžou mít morče nebo plyšáka, papoušci na to moc nejsou. ;o)
Morče si u nás doma lebedí taky a na dvoře pes. Jenže, jak už jednou máme nějaké zvířatko doma, tak se ho neradi zbavujeme. Vím, že pták nebude takovej mazel jako třeba náš pes, o tom to není, jen prostě chci určitej respekt, nebo já nevím jak to říct, prostě jak už jsem psala aby byla aspoň napolo krotká. Už jsme měli poloochočený kdeco, třeba králíka (domácího), kočku a už výše zmiňované morče . Kdybych děckám rozelu odnesla někam do voliéry, bylo by slzavý údolí. Čau Soňa
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pani Alice? Vy jste své rozely měla ochočené?
A teď si položte sama sobě otázku chtěla jste rozely jako domácí mazlíčky a proč je tedy nemáte? Vaše odpověď by asi zněla. Jsou to voliéroví ptáci, proto jsem jim nechtěla ubírat to co mají v genech. Tak proč rovnou pisatelce nenapsat tyto věci a ať se raději podívá po něčem jiném? Než, aby si rozelu pořídila a za rok ji dávala pryč tak jako vy ze stejných důvodů.
Jinak nic z toho co jsem napsal nebylo myšleno ve zlém.
Odpovídám na dotaz anonymního tazatele, jestli jsem měla ochočené rozely a proč už je nemám. Moje rozelky byly polokrotké, nebály se mne a pokud jsem jim nabídla něco dobrého, rády si na mne sedaly, viz odkaz:
http://www.parrotclub.sk/forumfull/usergallery.php?showgal=195&page=6
Důvodem, proč je už nemám je to, že se z nich vyklubal velmi slibný chovný pár, který projevoval zájem o opakované hnízdění. Protože však žiji v bytovce a došla jsem k přesvědčení, že rozela ke skutečně spokojenému životu v páru potřebuje voliéru, nikoli bytovou klec, přenechala jsem rozely svému příteli, který Austrálii chová. Páreček se má dobře, hnízdí a konečně má dostatek prostoru na své "manévry" :
http://www.parrotclub.sk/forumfull/usergallery/Alicka/3816.jpg.jpg
Dokud jsem měla samečka samotného, neuvažovala jsem o tom, že bych jej dala pryč, a i po příchodu samičky a prvním hnízdění jsem rozhodnutí dlouho odkládala. Něchtěla bych tedy lidem houfně radit, aby se rozel zbavovali ... pořád si myslím, že by to chovatel měl udělat jen z vážných důvodů a pro dobro ptáka ... nejen proto, že opeřenec přesně nesplňuje jeho představy o krotkém mazlíkovi. Toť vše.