Nemoc BFD, příznaky, léčba

Po dlouhé době, tady v autorské disk. konečně normální a super odpověď / pro 237.194

Po dlouhé době zajímavé téma a pěkná, věcná odpověd.

Díky. Byla jsem nucena BFD dobře porozumět, protože jsem pro známé koupila to zmiňované mládě, z něhož se postupně stal skokan. Navíc jsem doma měla jen o něco starší andulku a žaka. A rady, že mám skokana utratit se mi zdály být nesmyslné, protože po několika dnech, než se nemoc při prvních pokusech o let projevila, jsem již přenosu viru zabránit i tak nemohla. Takže mám osobní zkušenost: starší andulka, i když také byla ještě mládě, to zvládla bez problémů a příznaků. Žádné anomální pelichání a krvavé usazeniny v brcích per. Faktem je ale, že "obyčejná" prskavka ji v té době dělala velké potíže a tak i s touto nemocí způsobenou roztoči, mám bohaté zkušenosti.
U žaků nebyl doposud zaznamenán případ BFD (jen PBFD, ale to je jiná nemoc).
Věřte, že jsem na všech inter. stránkách hledala mnoho, mnoho hodin vše dostupné. Často v diskuzích odkazuji na tuto studii, jejíž závěry jsou velmi rozumné a logické:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8719226
v překladu jde o to, že vědci z chovu postiženého BFD (polyomavirus) vzali několik dospělých jedinců s pozitivními testy, nenechali je 7 měsíců hnízdit a pak sledovali po dobu následujících dvou let, kdy ptáci hnízdili bez omezení.
Po té 7měsíční karanténní době dospělí ptáci měli v krvi testy prokázané protilátky - byli séropozitivní (viz: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/seropozitivni), žádné z jejich 102 mláďat, které se za ty dva roky narodila, ale séropozitivní nebylo. To znamená, že nepřišlo do kontaktu s virem, na který by jeho imunitní systém zareagoval vytvářením příslušné protilátky. Tedy po těch 7 měsících nehnízdící abstinence žádný dospělý pták již nebyl přenašečem.

Samozřejmě to vyžaduje:
1/ aby virem napadené jedince po dostatečně dlouho dobu nehnízdili a tak pomocí mladých neudržovali virus neustále v chovu (na to zapomínají ti, kteří argumentují tím, že se po dva roky nemohli zbavit problému BFD - tedy francouzského pelichání)
2/ aby díky důsledné hygieně při novém hnízdění po karanténě nebyl virus přítomen v prostředí

Na desinfekci je potřebné používat oxidující prostředky na báze chloru (tedy to savo) a ne na bázi alkoholu - viz: http://www.animalgenetics.eu/Avian/avian-disease-testing/avian-polyoma-virus.html

Chlor samozřejmě používejte ne v přítomnosti ptáků, jde o žíravinu i při nadechování. Ale protože vyprchá, dezinfikované povrchy po čase nejsou nebezpečné. Navíc je lze následně oplachovat horkou vodou, dosoušet na slunci. Saponáty jsou v tomhle ohledu nebezpečnější. V létě lze využít slunce i na ohřev vody v černé kovové nádobě v průběhu několika hodin - ideální pro udržování hygieny v chovu s minimálními náklady. Samozřejmě voda nesmí stát několik dnů a nádobu je potřebné čistit také, proto se na to hodí například na černo natřená obyčejná kovová zahradní konev. To je jen tip...

Dlouho jsem přemýšlel jestli mám na tento názor nějak odpovědět, protože jej plně nesdílím. Není to zrovna pěkná zkušenost, nemůžete za to většinou že se Vám toto dostalo do chovu- můžete ale za to že nemoc dále šíříte. Většinu zde uváděných studií znám a i některé další- názory se střídají od radikálních po řekněme takové jako je zde prezentovaný. Dle mého jsou tři možnosti :

1. Všechno ptactvo co přišlo s nákazou do styku zlikvidovat ( a je známo od i od zahraničních chovatelů výstavních andulek) - přerušit chov, zlikvidovat i infikované a zařízení, a začít znovu v desinfikovaném prostředí . Nevýhoda tohoto řešení je jasná- kde vzít jistotu že některá ze získaných andulek později tento problém opět nezavleče do chovu ? Ani karanténa nepomůže, přenaseš je skrytý a nelze snadno odhalit.

2. Střední cesta je - v hnizdě od přenašeče a v hnízdech infikovaných jedinců se nemoc projeví- všechno toto zlikvidovat (potomstvo i rodiče), přerušit hnízdění u celého chovu, a modlit se, že se to nebude opakovat. Samozřejmě musíme počítat s tím že se to může projevit i v druhém nebo dalším hnízdě, první hnízdění může být bez problémů. Nikde není jistota že jsme za vodou, je-li ptactvo ostatní viditelně bez problémů. Nebudeme-li mit další odchovy, tak řekněme že naši svěřenci se dožijí krásného věku. Řekněme že někteří pak mají dostatek obraných látek pro to aby si s nemocí poradili a později tuto imunitu předají svému potomstvu. Je otázka co se stane když se setkají s jedninci jež tyto obrané látky nemají.

3. Třetí řešení je to Vaše, ovšem nic moc jste proti dalšímu šíření neudělala, chovat ve svem uzavřeném chovu mužete- ale rozhodně ne nabízet dál andulky jež v mládí byly skokany jedna radost.

Nakonec bych přidal že jde o nemoc vyskytující se i u andulek v přirozeném prostředí- tedy nejde o něco co neexistovalo, co stálo mimo přírodu. A ne vše co v našem chovu se vymyká normálu je hned tato infekce.

Mohl bych dále uvést několik dalších zajímavých případů, jež jsou tak málo prezentovány - nebot většina chovatelů o tomto nechce moc mluvit - a jsou to postřehy a případy někdy opravdu nepochopitelné.

Samozřejmě nejsem ani vědec ani odborník pracující ve výzkumu této nemoci- je to jen můj soukromý názor, a tímto nepovažuji jiné názory za mylné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dlouho jsem přemýšlel jestli mám na tento názor nějak odpovědět, protože jej plně nesdílím. Není to zrovna pěkná zkušenost, nemůžete za to většinou že se Vám toto dostalo do chovu- můžete ale za to že nemoc dále šíříte. Většinu zde uváděných studií znám a i některé další- názory se střídají od radikálních po řekněme takové jako je zde prezentovaný. Dle mého jsou tři možnosti :

1. Všechno ptactvo co přišlo s nákazou do styku zlikvidovat ( a je známo od i od zahraničních chovatelů výstavních andulek) - přerušit chov, zlikvidovat i infikované a zařízení, a začít znovu v desinfikovaném prostředí . Nevýhoda tohoto řešení je jasná- kde vzít jistotu že některá ze získaných andulek později tento problém opět nezavleče do chovu ? Ani karanténa nepomůže, přenaseš je skrytý a nelze snadno odhalit.

2. Střední cesta je - v hnizdě od přenašeče a v hnízdech infikovaných jedinců se nemoc projeví- všechno toto zlikvidovat (potomstvo i rodiče), přerušit hnízdění u celého chovu, a modlit se, že se to nebude opakovat. Samozřejmě musíme počítat s tím že se to může projevit i v druhém nebo dalším hnízdě, první hnízdění může být bez problémů. Nikde není jistota že jsme za vodou, je-li ptactvo ostatní viditelně bez problémů. Nebudeme-li mit další odchovy, tak řekněme že naši svěřenci se dožijí krásného věku. Řekněme že někteří pak mají dostatek obraných látek pro to aby si s nemocí poradili a později tuto imunitu předají svému potomstvu. Je otázka co se stane když se setkají s jedninci jež tyto obrané látky nemají.

3. Třetí řešení je to Vaše, ovšem nic moc jste proti dalšímu šíření neudělala, chovat ve svem uzavřeném chovu mužete- ale rozhodně ne nabízet dál andulky jež v mládí byly skokany jedna radost.

Nakonec bych přidal že jde o nemoc vyskytující se i u andulek v přirozeném prostředí- tedy nejde o něco co neexistovalo, co stálo mimo přírodu. A ne vše co v našem chovu se vymyká normálu je hned tato infekce.

Mohl bych dále uvést několik dalších zajímavých případů, jež jsou tak málo prezentovány - nebot většina chovatelů o tomto nechce moc mluvit - a jsou to postřehy a případy někdy opravdu nepochopitelné.

Samozřejmě nejsem ani vědec ani odborník pracující ve výzkumu této nemoci- je to jen můj soukromý názor, a tímto nepovažuji jiné názory za mylné.

Pod všechno, co jste tu napsal, bych se klidně podepsala. Souhlasím. Jenom bych ještě doplnila, že u takového jedince není vůbec jasné, zda jde "pouze" o BFD nebo o PBFD. Znám případ, kdy šla majitelka utratit skokana. Oni mu tam potom nechali udělat ještě testy - v rámci výuky studentů veteriny - a bylo to překvapivě PBFD.

Pane 8.1,

Ad 1: "Většinu zde uváděných studií znám a i některé další.."
:) Mohl byste je prosím uvést, zajímají mě.

Ad 2: "...v hnizdě od přenašeče a v hnízdech infikovaných jedinců se nemoc projeví- všechno toto zlikvidovat (potomstvo i rodiče)"
Rodiče proč? Vždyť když uvažujete v dalším textu o protilátkách a počítáte s nimi, co myslíte, jak je ptáci, co je mají v krvi, získali? Jen tím, že bojovali s virovou nákazou, jinak ne. Viděl jste dospělou andulku, u které se projevilo v dospělosti BFD?
BFD není nemoc umělých chovů, polyomaviry jsou i v přírodě. Proč druhy ptáků, které mohou být jejich hostiteli, ještě nevymřeli? No zkuste hádat. Protože BFD není neléčitelná, jak tu občas někdo tvrdí. I skokan se může vyléčit, uveďte důvod, proč ne.
Hrozně málo rozumíte tomu, o čem píšete.
Kdyby andule nestály 100, ale 1 000, nebo 10 000 korun, pak byste je tak nesmyslně neutráceli.
Ale je to vaše věc.
Eli, když si chcete potvrdit, že jste svou andulku dala utratit a udělala jste dobře, tak si to opakujte. Já jsem skokana nedala utratit, je z něho suprový zdravý krotký andulák, přesvědčte mě, že jsem udělala špatně!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane 8.1,

Ad 1: "Většinu zde uváděných studií znám a i některé další.."
:) Mohl byste je prosím uvést, zajímají mě.

Ad 2: "...v hnizdě od přenašeče a v hnízdech infikovaných jedinců se nemoc projeví- všechno toto zlikvidovat (potomstvo i rodiče)"
Rodiče proč? Vždyť když uvažujete v dalším textu o protilátkách a počítáte s nimi, co myslíte, jak je ptáci, co je mají v krvi, získali? Jen tím, že bojovali s virovou nákazou, jinak ne. Viděl jste dospělou andulku, u které se projevilo v dospělosti BFD?
BFD není nemoc umělých chovů, polyomaviry jsou i v přírodě. Proč druhy ptáků, které mohou být jejich hostiteli, ještě nevymřeli? No zkuste hádat. Protože BFD není neléčitelná, jak tu občas někdo tvrdí. I skokan se může vyléčit, uveďte důvod, proč ne.
Hrozně málo rozumíte tomu, o čem píšete.
Kdyby andule nestály 100, ale 1 000, nebo 10 000 korun, pak byste je tak nesmyslně neutráceli.
Ale je to vaše věc.
Eli, když si chcete potvrdit, že jste svou andulku dala utratit a udělala jste dobře, tak si to opakujte. Já jsem skokana nedala utratit, je z něho suprový zdravý krotký andulák, přesvědčte mě, že jsem udělala špatně!

A měla jste potvrzeno, že jde opravdu o BFD? Dělala jste testy?

Za prvé - i když je PBFD závažnější viróza, je nejen u andulek zcela zřídkavá. Důvod je jednoduchý - klinicky se projeví i u dospělých ptáků, kteří se nereprodukují a hynou.
Za druhé - i když je to mnohem méně časté, i s PBFD se může imunitní systém vypořádat. V případě, že papoušek, který klinické příznaky měl, je již nemá, jistě nemocný není, takže z tohoto hlediska je to celkem jedno o jakou nemoc šlo. Kdybyste onemocněla na rizikový kmen chřipkového viru a podařilo by se Vám to zvládnou tak, že žádné příznaky nemoci již nebudete mít, nikdo Vás za nemocnou dál pokládat nebude. Proč si myslíte, že bývalý skokan bez jakýchkoli příznaků je stále nemocen?
A navíc - jestli jde o skokana po rodičích bez jakýchkoli příznaků, dovolím si odhadnout na víc než 90 %, že jde o BFD a ne PBFD.

Možná by bylo celkem zajímavé vědět statistické výsledky od firem, které testy dělají - jaké % všech testovaných případů je na PBFD pozitivních. Podléhám přesvědčení, že se o této virové nemoci více mluví, než se ve skutečnosti vyskytuje. Zato BFD v chovech andulek je rozšířenější, než by mnozí byli ochotni přiznat. A kolik jich vyhubilo celý chov? :) A těm, co to udělali, i tak není proč tleskat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane 8.1,

Ad 1: "Většinu zde uváděných studií znám a i některé další.."
:) Mohl byste je prosím uvést, zajímají mě.

Ad 2: "...v hnizdě od přenašeče a v hnízdech infikovaných jedinců se nemoc projeví- všechno toto zlikvidovat (potomstvo i rodiče)"
Rodiče proč? Vždyť když uvažujete v dalším textu o protilátkách a počítáte s nimi, co myslíte, jak je ptáci, co je mají v krvi, získali? Jen tím, že bojovali s virovou nákazou, jinak ne. Viděl jste dospělou andulku, u které se projevilo v dospělosti BFD?
BFD není nemoc umělých chovů, polyomaviry jsou i v přírodě. Proč druhy ptáků, které mohou být jejich hostiteli, ještě nevymřeli? No zkuste hádat. Protože BFD není neléčitelná, jak tu občas někdo tvrdí. I skokan se může vyléčit, uveďte důvod, proč ne.
Hrozně málo rozumíte tomu, o čem píšete.
Kdyby andule nestály 100, ale 1 000, nebo 10 000 korun, pak byste je tak nesmyslně neutráceli.
Ale je to vaše věc.
Eli, když si chcete potvrdit, že jste svou andulku dala utratit a udělala jste dobře, tak si to opakujte. Já jsem skokana nedala utratit, je z něho suprový zdravý krotký andulák, přesvědčte mě, že jsem udělala špatně!

Vy pořád nemůžete nebo nechcete pochopit jednu důležitou věc.Pokud mají rodiče v hnízdě byť jen jednou skokana a vypadají perfektně,jsou šiřiteli viru.Pokud se mládě skokana podle vás tzv.vyléčí tak zůstává dále šiřitel viru.To že papoušek získá protí viru imunitu neznamená že vir nebude přenášet dál.Opak je pravdou a tito tzv.vyléčení ptáci i jejich rodiče a sourozenci i když vypadají zdravě jsou roznašeči viru a hrozbou dalších chovů a do chovu nepatří.Pokud někdo nechá takto postiženého papouška někomu izolovaně mimo dosah chovných ptáků jako mazla je druhá věc.Podle mne by mělo být prodávání do chovu a na burzách takto postižených ptáků nekompromisně trestáno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy pořád nemůžete nebo nechcete pochopit jednu důležitou věc.Pokud mají rodiče v hnízdě byť jen jednou skokana a vypadají perfektně,jsou šiřiteli viru.Pokud se mládě skokana podle vás tzv.vyléčí tak zůstává dále šiřitel viru.To že papoušek získá protí viru imunitu neznamená že vir nebude přenášet dál.Opak je pravdou a tito tzv.vyléčení ptáci i jejich rodiče a sourozenci i když vypadají zdravě jsou roznašeči viru a hrozbou dalších chovů a do chovu nepatří.Pokud někdo nechá takto postiženého papouška někomu izolovaně mimo dosah chovných ptáků jako mazla je druhá věc.Podle mne by mělo být prodávání do chovu a na burzách takto postižených ptáků nekompromisně trestáno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy pořád nemůžete nebo nechcete pochopit jednu důležitou věc.Pokud mají rodiče v hnízdě byť jen jednou skokana a vypadají perfektně,jsou šiřiteli viru.Pokud se mládě skokana podle vás tzv.vyléčí tak zůstává dále šiřitel viru.To že papoušek získá protí viru imunitu neznamená že vir nebude přenášet dál.Opak je pravdou a tito tzv.vyléčení ptáci i jejich rodiče a sourozenci i když vypadají zdravě jsou roznašeči viru a hrozbou dalších chovů a do chovu nepatří.Pokud někdo nechá takto postiženého papouška někomu izolovaně mimo dosah chovných ptáků jako mazla je druhá věc.Podle mne by mělo být prodávání do chovu a na burzách takto postižených ptáků nekompromisně trestáno.

Ano, pokud nebudete nic s tou nemocí dělat, tak celý chov utraťe.
Jinak pokud jste trpěliví, tak s polyomaviry se dá bojovat.
Pokud se objeví v chovu tato nemoc, tak vše dřevěný spálit. Hlavně nemyjte budky savem ale Virkonem S a jemu podobný desinfekce. Pokud budku neponoříte celou do tohoto roztoku na delší dobu, tak se virů v budce nezbavíte ( nestačí jenom vytřít ).
Můj kamarád koupil takhle nakaženého papouška konžského od jednoho chovatele z Ústí, který chová afriku a vyléčil tohoto papouška.
Myslím, že na léčbu použil Imonuglukan určený pro lidi. Léčba trvala několik měsíců a byl dvakrát testovaný. Pozitivní test mu nepotvrdil ani jednou toto onemocnění, vždy je měl negativní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane 8.1,

Ad 1: "Většinu zde uváděných studií znám a i některé další.."
:) Mohl byste je prosím uvést, zajímají mě.

Ad 2: "...v hnizdě od přenašeče a v hnízdech infikovaných jedinců se nemoc projeví- všechno toto zlikvidovat (potomstvo i rodiče)"
Rodiče proč? Vždyť když uvažujete v dalším textu o protilátkách a počítáte s nimi, co myslíte, jak je ptáci, co je mají v krvi, získali? Jen tím, že bojovali s virovou nákazou, jinak ne. Viděl jste dospělou andulku, u které se projevilo v dospělosti BFD?
BFD není nemoc umělých chovů, polyomaviry jsou i v přírodě. Proč druhy ptáků, které mohou být jejich hostiteli, ještě nevymřeli? No zkuste hádat. Protože BFD není neléčitelná, jak tu občas někdo tvrdí. I skokan se může vyléčit, uveďte důvod, proč ne.
Hrozně málo rozumíte tomu, o čem píšete.
Kdyby andule nestály 100, ale 1 000, nebo 10 000 korun, pak byste je tak nesmyslně neutráceli.
Ale je to vaše věc.
Eli, když si chcete potvrdit, že jste svou andulku dala utratit a udělala jste dobře, tak si to opakujte. Já jsem skokana nedala utratit, je z něho suprový zdravý krotký andulák, přesvědčte mě, že jsem udělala špatně!

A právě svou poslední větou jsem řekl že co jsem napsal je jen reakce na Váš příspěvek, . Vás nepřesvědčím a vy mne též, a je to jen ztracený čas. Na netu je spousta studií i literatury- ale pravdu říci už se mi v tom nechce hrabat
Důležité je aby chovatelé poznali tuto nemoc a zbytečně ji nešířili mezi ostatní, já bych si vyléčenou andulku do chovu nekoupil kdyby to měla napsané na čele .


http://www.euronet.nl/users/hnl/french.htm
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2552708
http://www.oldworldaviaries.com/text/miscellaneous/budgie.html

Tak si něco vskutku přečtěte. Autor osobně dělal výzkumy a je
Assistant Professor, Zoological Medicine Section
Department of Large Animal Medicine and Surgery¨

možná se dovíte, jak se rozšířila fáma o celoživotním přenášením polyomaviru infikovaných andul.
Jinak - ten zmiňovaný "můj" skokan není v chovu, ani nebyl prodán, ale věnován jako mazel známým i s klecí. Doufám, že v dohledné době seženu jeho aktuální fotku.
Výzkumy u některých chovů prokázaly seropozitivní dospělé andulky - t.j. že kdysi byly virem infikovány. Stejně jako moje vlastní andulka ve věku asi 4 až 7 měsíců, kdy denně byla se zmíněným skokanem. Nikdy se u ní žádné symptomy neobjevily - myslíte, že jeho případní potomci by měli BFD?
Jen na závěr - možná chováte andulky (nebo na BFD citlivé agapornise či korely) a nikdy jste problém s BFD neměl. Celkem bych Vám ale chtěla vidět do myšlenek, až se jednou budete muset rozhodovat, které ptáky je nevyhnutné utratit, a na základě čeho budete doufat, že právě to rozhodnutí pomůže.

http://www.oldworldaviaries.com/text/miscellaneous/polyoma.htm

Infection in Budgerigars

As previously mentioned, in the United States, the English variety of budgerigar appears to have some resistance to APV infection.44 The most devastating outbreaks of disease occur in large commercial aviaries of the American variety of budgerigar where birds are bred in rooms containing tens or hundreds of free-flighted birds. Both nestling and adult budgerigars are susceptible to infection. Death, however, is confined to young birds between the ages of 10 and 25 days. The nestling mortality (death) rate is often high and may approach 100% when the virus is first introduced to an aviary. If there is no intervention, in subsequent breeding seasons mortality rates will decline but production will always remain depressed.34,37,38

Birds that survive infection may have abnormal feathering or appear completely healthy.18,32,38 Survivors shed virus in their droppings and probably their skin and feather dander for up to 6 months after infection.38 Virus shedding stops with the onset of sexual maturity or during the first breeding cycle. The infection cycle is then maintained through the shedding of virus by nestlings and young adult birds. Thus, birds are exposed to the virus immediately after hatch and have virus circulating in their blood by the time they are 7 to 10 days old.37 Fledglings and young adult birds are also important sources of virus exposure for other birds when they are taken to bird shows, bird marts, and sold to pet stores.

It has been suggested that egg transmission of APV occurs in the budgerigar.10,56 This conclusion is based on two observations. First, intra nuclear inclusion bodies were reported in day-old nestlings suggesting that these birds had virus growing in them before they hatched.2 Second, in a clinical trial, eggs were removed from a flock of budgerigars experiencing an outbreak of disease and placed under the hens of a clean flock. The young from these eggs subsequently developed disease.

This author's experience, however, does not support this conclusion. I have not seen inclusion bodies in birds less than a week old. Also, there is another interpretation for the results of the clinical trial. If the transferred eggs were contaminated with virus, then the chicks could have been exposed at hatch. Additionally, budgerigar hens eat the egg shells. Thus they could have become infected and then passed the infection onto their young. In a paper I presented in Utrect, The Netherlands, I found very low concentrations of APV DNA in some embryos and very young nestling budgerigars.37 This data has also been used to suggest that egg transmission occurs.56 These birds never developed disease and subsequently, I found that one of the reagents used in this work was contaminated with viral DNA. Therefore, at this point in my understanding of APV disease in the budgerigar and other species, I feel that there is only very limited and circumstantial evidence that egg transmission occurs.

Dr. Branson Ritchie, citing my data, has stated that budgerigars are the only bird that is continuously infected with APV and remain sources of virus for life.56 In justifying this conclusion Dr. Ritchie cites one of my publications,38 but ignores another.42 In the first publication,38 I found that viral DNA could be detected in tissues of budgerigars at least to the age of 4 years. Virus concentrations were highest in 6-month old birds, but diminished in birds breeding for 4 months and were even lower in birds continuously breeding for 17 months. Although viral DNA was found in birds of all ages, it was not clear that the older experienced breeding birds were actually shedding virus. In my second study,42 I took older breeding birds that we knew had been infected with virus and rested them from breeding for 7 months. These birds were then allowed to breed, and their young were monitored for signs of infection and the development of antibody to the virus (an indication of infection). None of the 107 young birds produced by these previously infected budgerigars developed disease. Therefore, we must conclude that older experienced budgerigar breeders are not sources of virus infection and even if small concentrations of virus DNA can be found in their bodies, they do not actively shed the virus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak si něco vskutku přečtěte. Autor osobně dělal výzkumy a je
Assistant Professor, Zoological Medicine Section
Department of Large Animal Medicine and Surgery¨

možná se dovíte, jak se rozšířila fáma o celoživotním přenášením polyomaviru infikovaných andul.
Jinak - ten zmiňovaný "můj" skokan není v chovu, ani nebyl prodán, ale věnován jako mazel známým i s klecí. Doufám, že v dohledné době seženu jeho aktuální fotku.
Výzkumy u některých chovů prokázaly seropozitivní dospělé andulky - t.j. že kdysi byly virem infikovány. Stejně jako moje vlastní andulka ve věku asi 4 až 7 měsíců, kdy denně byla se zmíněným skokanem. Nikdy se u ní žádné symptomy neobjevily - myslíte, že jeho případní potomci by měli BFD?
Jen na závěr - možná chováte andulky (nebo na BFD citlivé agapornise či korely) a nikdy jste problém s BFD neměl. Celkem bych Vám ale chtěla vidět do myšlenek, až se jednou budete muset rozhodovat, které ptáky je nevyhnutné utratit, a na základě čeho budete doufat, že právě to rozhodnutí pomůže.

http://www.oldworldaviaries.com/text/miscellaneous/polyoma.htm

Infection in Budgerigars

As previously mentioned, in the United States, the English variety of budgerigar appears to have some resistance to APV infection.44 The most devastating outbreaks of disease occur in large commercial aviaries of the American variety of budgerigar where birds are bred in rooms containing tens or hundreds of free-flighted birds. Both nestling and adult budgerigars are susceptible to infection. Death, however, is confined to young birds between the ages of 10 and 25 days. The nestling mortality (death) rate is often high and may approach 100% when the virus is first introduced to an aviary. If there is no intervention, in subsequent breeding seasons mortality rates will decline but production will always remain depressed.34,37,38

Birds that survive infection may have abnormal feathering or appear completely healthy.18,32,38 Survivors shed virus in their droppings and probably their skin and feather dander for up to 6 months after infection.38 Virus shedding stops with the onset of sexual maturity or during the first breeding cycle. The infection cycle is then maintained through the shedding of virus by nestlings and young adult birds. Thus, birds are exposed to the virus immediately after hatch and have virus circulating in their blood by the time they are 7 to 10 days old.37 Fledglings and young adult birds are also important sources of virus exposure for other birds when they are taken to bird shows, bird marts, and sold to pet stores.

It has been suggested that egg transmission of APV occurs in the budgerigar.10,56 This conclusion is based on two observations. First, intra nuclear inclusion bodies were reported in day-old nestlings suggesting that these birds had virus growing in them before they hatched.2 Second, in a clinical trial, eggs were removed from a flock of budgerigars experiencing an outbreak of disease and placed under the hens of a clean flock. The young from these eggs subsequently developed disease.

This author's experience, however, does not support this conclusion. I have not seen inclusion bodies in birds less than a week old. Also, there is another interpretation for the results of the clinical trial. If the transferred eggs were contaminated with virus, then the chicks could have been exposed at hatch. Additionally, budgerigar hens eat the egg shells. Thus they could have become infected and then passed the infection onto their young. In a paper I presented in Utrect, The Netherlands, I found very low concentrations of APV DNA in some embryos and very young nestling budgerigars.37 This data has also been used to suggest that egg transmission occurs.56 These birds never developed disease and subsequently, I found that one of the reagents used in this work was contaminated with viral DNA. Therefore, at this point in my understanding of APV disease in the budgerigar and other species, I feel that there is only very limited and circumstantial evidence that egg transmission occurs.

Dr. Branson Ritchie, citing my data, has stated that budgerigars are the only bird that is continuously infected with APV and remain sources of virus for life.56 In justifying this conclusion Dr. Ritchie cites one of my publications,38 but ignores another.42 In the first publication,38 I found that viral DNA could be detected in tissues of budgerigars at least to the age of 4 years. Virus concentrations were highest in 6-month old birds, but diminished in birds breeding for 4 months and were even lower in birds continuously breeding for 17 months. Although viral DNA was found in birds of all ages, it was not clear that the older experienced breeding birds were actually shedding virus. In my second study,42 I took older breeding birds that we knew had been infected with virus and rested them from breeding for 7 months. These birds were then allowed to breed, and their young were monitored for signs of infection and the development of antibody to the virus (an indication of infection). None of the 107 young birds produced by these previously infected budgerigars developed disease. Therefore, we must conclude that older experienced budgerigar breeders are not sources of virus infection and even if small concentrations of virus DNA can be found in their bodies, they do not actively shed the virus.

To je pěkné le kdo lečí Andulky když se někdy dívám na burzách ty přenosky a andule bez ocásků..........takto nakažene ptáky nechte vyšetřit u veter.lékařu, pitvu atd. dohodnout se co s chovem a pokud to mají další chov s veter. lékařem uspat ,spálit dezinfikovat klece a vše kde se takto nakažení papoušci nacházeli odchovávala i mládta .
Tudíš i budky ,napaječky vše desinfikovat Nepouštět do světa takto nakažené bordílek......................................

A kdyby to nebyly ty trapné andule, ale žakové, ary, kakaduové..., čistokrevní psi a jiná drahá zvířena? Samozřejmě nemyslím BFD, ale jakoukoli nakažlivou vážnou virózu?
Co znamená chovat andulky, agapornise, korely a jiné druhy citlivé na polyomavirus?

K objevení BFD v chovu se přizná jen mizivé množství chovatelů. V podstatě jde hlavně o začátečníky, kteří to neznají a ptají se, o co jde. Je to však tak běžná nemoc, že kdybyste dali dělat u dospělých andul sérologické testy, zjistili byste, že velké procento se s nemocí někdy potýkalo, aniž by to někdo věděl. Přesto nyní mají zcela zdravá mláďata. Zkuste dát do korelace to, jak častá nemoc to je a kolik je těch (třeba i z řad chovatelů výstavných andul, agošů, korel...), kteří při objevení nákazy v chovu učinili tak, jak popisujete a s chovem "zatočili"..... bez ohledu na nějaké "naše" diskuze na internetu.
To, co je nečestné a zlé, a čemu stěží zabráníte, je problém ne skokanů - to je odhalitelné, proto je to špička ledovce. Celý problém spočívá v tom, že "chovatelé" obratem zejména na burzách a do výkupů prodají dospělé andulky, jež měly postižená mláďata. Když tyto ptáky nikdo nedá hned hnízdit, s velkou pravděpodobností nikdo nikdy ani nezjistí, že byly kdysi nakažené, protože se s virem časem vypořádají. Jenže jistou dobu - delší než běžný karanténní měsíc - jsou přenašeči. A o tom to je ta zrádnost - polyomavirus pozorováním dospělého jedince neodhalíte.
Jenže na druhé straně to, že imunitní systém dospělých ptáků citlivých druhů se dokáže s nákazou vypořádat bez klinických příznaků, je také důkazem, že ho evoluce na polyomaviry dlouho cvičila. Jinak by zde ty druhy již nebyly. To je pro andulky dobrá správa (alespoň pro ty divé v Austrálii, které naštěstí nikdo kvůli tomu nestřílí). Špatná však pro chovatele, kteří dospělé nakažené ptáky nerozpoznají. A proto křičí "ukřižuj!" - do okamžiku než se to netýká jejich chovu.

Skupina různých polyomavirů je velká a rozšířená skupina (http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/polyomavirus-4).

A také nesdílím Vaši důvěru ve znalosti veterinářů. Samozřejmě zejména proto, že nejde být specialistou na všechny nemoci všech doma chovaných zvířat. Také nechcete od zubaře léčit žaludeční potíže - a to oba léčí jen jeden druh tvorů.
Když ale již něco chovám, je mojí téměř povinností být v obrazu a považovat chovance v první řadě za živé tvory, které mají tu smůlu, že ztrátou svobody naplňují nějaké naše, ne vždy racionální potřeby. Proč si andulku cenit méně, než třeba čistokrevného psa?

https://dl.dropboxusercontent.com/u/2574991/Chiqi%20k%20Valentinu.mp3
"te quiero" je španělsky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A kdyby to nebyly ty trapné andule, ale žakové, ary, kakaduové..., čistokrevní psi a jiná drahá zvířena? Samozřejmě nemyslím BFD, ale jakoukoli nakažlivou vážnou virózu?
Co znamená chovat andulky, agapornise, korely a jiné druhy citlivé na polyomavirus?

K objevení BFD v chovu se přizná jen mizivé množství chovatelů. V podstatě jde hlavně o začátečníky, kteří to neznají a ptají se, o co jde. Je to však tak běžná nemoc, že kdybyste dali dělat u dospělých andul sérologické testy, zjistili byste, že velké procento se s nemocí někdy potýkalo, aniž by to někdo věděl. Přesto nyní mají zcela zdravá mláďata. Zkuste dát do korelace to, jak častá nemoc to je a kolik je těch (třeba i z řad chovatelů výstavných andul, agošů, korel...), kteří při objevení nákazy v chovu učinili tak, jak popisujete a s chovem "zatočili"..... bez ohledu na nějaké "naše" diskuze na internetu.
To, co je nečestné a zlé, a čemu stěží zabráníte, je problém ne skokanů - to je odhalitelné, proto je to špička ledovce. Celý problém spočívá v tom, že "chovatelé" obratem zejména na burzách a do výkupů prodají dospělé andulky, jež měly postižená mláďata. Když tyto ptáky nikdo nedá hned hnízdit, s velkou pravděpodobností nikdo nikdy ani nezjistí, že byly kdysi nakažené, protože se s virem časem vypořádají. Jenže jistou dobu - delší než běžný karanténní měsíc - jsou přenašeči. A o tom to je ta zrádnost - polyomavirus pozorováním dospělého jedince neodhalíte.
Jenže na druhé straně to, že imunitní systém dospělých ptáků citlivých druhů se dokáže s nákazou vypořádat bez klinických příznaků, je také důkazem, že ho evoluce na polyomaviry dlouho cvičila. Jinak by zde ty druhy již nebyly. To je pro andulky dobrá správa (alespoň pro ty divé v Austrálii, které naštěstí nikdo kvůli tomu nestřílí). Špatná však pro chovatele, kteří dospělé nakažené ptáky nerozpoznají. A proto křičí "ukřižuj!" - do okamžiku než se to netýká jejich chovu.

Skupina různých polyomavirů je velká a rozšířená skupina (http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/polyomavirus-4).

A také nesdílím Vaši důvěru ve znalosti veterinářů. Samozřejmě zejména proto, že nejde být specialistou na všechny nemoci všech doma chovaných zvířat. Také nechcete od zubaře léčit žaludeční potíže - a to oba léčí jen jeden druh tvorů.
Když ale již něco chovám, je mojí téměř povinností být v obrazu a považovat chovance v první řadě za živé tvory, které mají tu smůlu, že ztrátou svobody naplňují nějaké naše, ne vždy racionální potřeby. Proč si andulku cenit méně, než třeba čistokrevného psa?

https://dl.dropboxusercontent.com/u/2574991/Chiqi%20k%20Valentinu.mp3
"te quiero" je španělsky

Prosím vás tohle mají i v sobě měšťí Holubi a Vrabci obecní i měšťí takže až vám pokaká vrabec ,holub ,hrdlička přírodní vaši voliérku vezměte hadřík a rychle utírat!!!!!!!!!!!!! .......................................

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak si něco vskutku přečtěte. Autor osobně dělal výzkumy a je
Assistant Professor, Zoological Medicine Section
Department of Large Animal Medicine and Surgery¨

možná se dovíte, jak se rozšířila fáma o celoživotním přenášením polyomaviru infikovaných andul.
Jinak - ten zmiňovaný "můj" skokan není v chovu, ani nebyl prodán, ale věnován jako mazel známým i s klecí. Doufám, že v dohledné době seženu jeho aktuální fotku.
Výzkumy u některých chovů prokázaly seropozitivní dospělé andulky - t.j. že kdysi byly virem infikovány. Stejně jako moje vlastní andulka ve věku asi 4 až 7 měsíců, kdy denně byla se zmíněným skokanem. Nikdy se u ní žádné symptomy neobjevily - myslíte, že jeho případní potomci by měli BFD?
Jen na závěr - možná chováte andulky (nebo na BFD citlivé agapornise či korely) a nikdy jste problém s BFD neměl. Celkem bych Vám ale chtěla vidět do myšlenek, až se jednou budete muset rozhodovat, které ptáky je nevyhnutné utratit, a na základě čeho budete doufat, že právě to rozhodnutí pomůže.

http://www.oldworldaviaries.com/text/miscellaneous/polyoma.htm

Infection in Budgerigars

As previously mentioned, in the United States, the English variety of budgerigar appears to have some resistance to APV infection.44 The most devastating outbreaks of disease occur in large commercial aviaries of the American variety of budgerigar where birds are bred in rooms containing tens or hundreds of free-flighted birds. Both nestling and adult budgerigars are susceptible to infection. Death, however, is confined to young birds between the ages of 10 and 25 days. The nestling mortality (death) rate is often high and may approach 100% when the virus is first introduced to an aviary. If there is no intervention, in subsequent breeding seasons mortality rates will decline but production will always remain depressed.34,37,38

Birds that survive infection may have abnormal feathering or appear completely healthy.18,32,38 Survivors shed virus in their droppings and probably their skin and feather dander for up to 6 months after infection.38 Virus shedding stops with the onset of sexual maturity or during the first breeding cycle. The infection cycle is then maintained through the shedding of virus by nestlings and young adult birds. Thus, birds are exposed to the virus immediately after hatch and have virus circulating in their blood by the time they are 7 to 10 days old.37 Fledglings and young adult birds are also important sources of virus exposure for other birds when they are taken to bird shows, bird marts, and sold to pet stores.

It has been suggested that egg transmission of APV occurs in the budgerigar.10,56 This conclusion is based on two observations. First, intra nuclear inclusion bodies were reported in day-old nestlings suggesting that these birds had virus growing in them before they hatched.2 Second, in a clinical trial, eggs were removed from a flock of budgerigars experiencing an outbreak of disease and placed under the hens of a clean flock. The young from these eggs subsequently developed disease.

This author's experience, however, does not support this conclusion. I have not seen inclusion bodies in birds less than a week old. Also, there is another interpretation for the results of the clinical trial. If the transferred eggs were contaminated with virus, then the chicks could have been exposed at hatch. Additionally, budgerigar hens eat the egg shells. Thus they could have become infected and then passed the infection onto their young. In a paper I presented in Utrect, The Netherlands, I found very low concentrations of APV DNA in some embryos and very young nestling budgerigars.37 This data has also been used to suggest that egg transmission occurs.56 These birds never developed disease and subsequently, I found that one of the reagents used in this work was contaminated with viral DNA. Therefore, at this point in my understanding of APV disease in the budgerigar and other species, I feel that there is only very limited and circumstantial evidence that egg transmission occurs.

Dr. Branson Ritchie, citing my data, has stated that budgerigars are the only bird that is continuously infected with APV and remain sources of virus for life.56 In justifying this conclusion Dr. Ritchie cites one of my publications,38 but ignores another.42 In the first publication,38 I found that viral DNA could be detected in tissues of budgerigars at least to the age of 4 years. Virus concentrations were highest in 6-month old birds, but diminished in birds breeding for 4 months and were even lower in birds continuously breeding for 17 months. Although viral DNA was found in birds of all ages, it was not clear that the older experienced breeding birds were actually shedding virus. In my second study,42 I took older breeding birds that we knew had been infected with virus and rested them from breeding for 7 months. These birds were then allowed to breed, and their young were monitored for signs of infection and the development of antibody to the virus (an indication of infection). None of the 107 young birds produced by these previously infected budgerigars developed disease. Therefore, we must conclude that older experienced budgerigar breeders are not sources of virus infection and even if small concentrations of virus DNA can be found in their bodies, they do not actively shed the virus.

Možná to najdete i v Girosu od čmongu no...............................................