Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.203.180
Zdravím.
Dle obecné definice (jak jsem ji pochopil) je allela více sekvencí umístěných na genomu (více sekvencí pro jeden locus), při kterém se projeví jen jeden gen (barva) a na druhý daný jedinec štěpí. (mám pravdu?) Pokud se ale projeví oba mutační geny protože ani jeden z nich není dominantní (ani jedna z mutací není co-dominantní) a barva bude výsledkem smíchání obou mutací, znamená to že napřiklad rubino nebo skořicový opalín je allelistickou recesivní mutací vázanou na pohlaví, případně třeba pastel opalín je allelistickou kombinací recesivní mutace vázané na pohlaví a autosomální recesivní mutace?
Děkuji za odpovědi,
lukas.matysek@email.cz
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.89.202
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím.
Dle obecné definice (jak jsem ji pochopil) je allela více sekvencí umístěných na genomu (více sekvencí pro jeden locus), při kterém se projeví jen jeden gen (barva) a na druhý daný jedinec štěpí. (mám pravdu?) Pokud se ale projeví oba mutační geny protože ani jeden z nich není dominantní (ani jedna z mutací není co-dominantní) a barva bude výsledkem smíchání obou mutací, znamená to že napřiklad rubino nebo skořicový opalín je allelistickou recesivní mutací vázanou na pohlaví, případně třeba pastel opalín je allelistickou kombinací recesivní mutace vázané na pohlaví a autosomální recesivní mutace?
Děkuji za odpovědi,
lukas.matysek@email.cz
Zdravím, ano, není na co odpovídat, kdyby si takto všichni prostudovali základy, odpadlo by polovina příspěvků, kde se tazatelé ptají na stupidnosti ohledně těch nejzákladnějších informací.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.12
Alela je forma genu. Gen se projeví jako znak (třeba barva). Každý gen má více alel, nejčastěji dvě, ale může jich být i víc. V genomu (soubor všech genů) jedince jsou v alely v páru, kdy jednu alelu získává od otce a druhou od matky. Vzájemný vztah alel může být různý. Většinou je jedna dominantní (značí se velkým písmenem - třeba A) a druhá recesivní (značí se malým písmenem - a). Sestava alel může být AA - dominatní homozygot, nebo aa - recesivní homozygot, nebo Aa - heterozygot. Pokud se u heterozygota (Aa) vždy projeví dominatní alela 100% jedná se o úplnou dominanci (jedinci jsou znakem, třeba barvou, shodní s dominatními homozygoty, ale recesivní alelu předávají svým potomkům). Pokud se u heterozygota projeví i částečně recesiví alela, mluvíme o neúplné dominanci (jedinci se liší od homozygotů - světleší, kropenatí........). Kodominadce (co-dominance jak píšete) je zvláštní případ, kdy má gen více alel než dvě a minimálně dvě z nich jsou dominatní a jedna recesivní. Při sestavě obou dominatních alel v genomu se projeví obě a vytvoří zvláštní projev. U člověka se takto dědí krevní skupiny a obě dominatní alely se projeví jako skupina AB.
Geny jsou v buňce umístěny v chromozómech v lokusech (místo genu v chromozómu). Z hlediska praktické genetiky více-méně nepodstatné. Chromozómy jsou v párech (jeden chromozóm od matky jeden od otce) a jsou shodné (homologní) až na jeden pár - pohlavní chromozómy (heterologní pár). Pokud je gen, který kóduje znak, umístě v lokusu na homologním chromozómu, nezáleží při dědičnosti na pohlaví (autozomální dědičnost). Jiná je situace, pokud je gen na pohlavních chromozómech. Potom na pohlaví jedince záleží a záleží i napohlaví rodiče od kterého gen (alelu) získá. Hovoříme o gonozomální dědičnosti (pohlavní chromozómy se nazývají také gonozómy)
Existují i složitější případy dědění znaků, kdy se mohou ovlivňovat jednotlivé geny navzájem např. epistáze a další. To je na delší rozbor konkrétních případů.
Tolik k teorii. Přesnou dědičnost zbarvení u papoušků neznám, a proto nemohu být konkrétní.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.203.180
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím, ano, není na co odpovídat, kdyby si takto všichni prostudovali základy, odpadlo by polovina příspěvků, kde se tazatelé ptají na stupidnosti ohledně těch nejzákladnějších informací.
Popravdě toho v češtině moc k nastudování není, taky jsem čerpal hlavně z anglické wikipedie, je ale pravda že jsem hodně hledal v nápovědě v gencalc..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.203.180
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Alela je forma genu. Gen se projeví jako znak (třeba barva). Každý gen má více alel, nejčastěji dvě, ale může jich být i víc. V genomu (soubor všech genů) jedince jsou v alely v páru, kdy jednu alelu získává od otce a druhou od matky. Vzájemný vztah alel může být různý. Většinou je jedna dominantní (značí se velkým písmenem - třeba A) a druhá recesivní (značí se malým písmenem - a). Sestava alel může být AA - dominatní homozygot, nebo aa - recesivní homozygot, nebo Aa - heterozygot. Pokud se u heterozygota (Aa) vždy projeví dominatní alela 100% jedná se o úplnou dominanci (jedinci jsou znakem, třeba barvou, shodní s dominatními homozygoty, ale recesivní alelu předávají svým potomkům). Pokud se u heterozygota projeví i částečně recesiví alela, mluvíme o neúplné dominanci (jedinci se liší od homozygotů - světleší, kropenatí........). Kodominadce (co-dominance jak píšete) je zvláštní případ, kdy má gen více alel než dvě a minimálně dvě z nich jsou dominatní a jedna recesivní. Při sestavě obou dominatních alel v genomu se projeví obě a vytvoří zvláštní projev. U člověka se takto dědí krevní skupiny a obě dominatní alely se projeví jako skupina AB.
Geny jsou v buňce umístěny v chromozómech v lokusech (místo genu v chromozómu). Z hlediska praktické genetiky více-méně nepodstatné. Chromozómy jsou v párech (jeden chromozóm od matky jeden od otce) a jsou shodné (homologní) až na jeden pár - pohlavní chromozómy (heterologní pár). Pokud je gen, který kóduje znak, umístě v lokusu na homologním chromozómu, nezáleží při dědičnosti na pohlaví (autozomální dědičnost). Jiná je situace, pokud je gen na pohlavních chromozómech. Potom na pohlaví jedince záleží a záleží i napohlaví rodiče od kterého gen (alelu) získá. Hovoříme o gonozomální dědičnosti (pohlavní chromozómy se nazývají také gonozómy)
Existují i složitější případy dědění znaků, kdy se mohou ovlivňovat jednotlivé geny navzájem např. epistáze a další. To je na delší rozbor konkrétních případů.
Tolik k teorii. Přesnou dědičnost zbarvení u papoušků neznám, a proto nemohu být konkrétní.
Zdravím.
Díky za rozsáhlý příspěvek. Hodně mi to pomohlo.
lukas.matysek@email.cz