Neregistrovaný uživatel

Vazeni,
rad bych Vas pozadal o radu tykajici se chovu papousku.
Chovam ruzne australske papousky a agapornise jiz nekolik let, ale zatim pouze v upravenem podkrovi, tzn celorocne kryte a nezamrzne misto. Nyni chci stavet venkovni celorocni voliery typu zdeny zahradni domek s vyletem do venkovnich volier.
V techto volierach chci chovat australske pap (typu Rozely, nadherni, mnohobarvi apod. ) a pripadne neco z jinych oblasi - Alexandr, amazonci (pokud to bude mozne, nepredpokladam, ze v tomto domku budu v zime pritapet).
Predstava je takova, ze v domku bude za jednotlivymi volierami krmna chodba, z ktere se budou obsluhovat jednotlive voliery.
Moje otazka zni, zda je dostatecne, aby kryta cast voliery v domku byla pouze 1m dlouha a 0,8m siroka a vyletova cast 3m, vse pri vysce 1,8m
dale bych se rad zeptal na nasledujici: Zda je lépe zděná nebo zateplená dřevěná. Jak vyřešit spojení venkovní a vnitřní části - zda velká vysazovací okna na celou sezonu nebo jen malé uzavíratelně průlety, zastřešená nebo otevřená venkovní část. Staci udelat pod venkovni konstrukci pouze beton do hloubky 20cm?
Jaké mate zkušenosti se zabudovanými nádobami na vodu s odtokem - mám obavy, aby se potrubí nezanášelo.
Jak resite problem s mysima a dravou skodnou?
dekuji za rady
s pozdravem
Pavel
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vazeni,
rad bych Vas pozadal o radu tykajici se chovu papousku.
Chovam ruzne australske papousky a agapornise jiz nekolik let, ale zatim pouze v upravenem podkrovi, tzn celorocne kryte a nezamrzne misto. Nyni chci stavet venkovni celorocni voliery typu zdeny zahradni domek s vyletem do venkovnich volier.
V techto volierach chci chovat australske pap (typu Rozely, nadherni, mnohobarvi apod. ) a pripadne neco z jinych oblasi - Alexandr, amazonci (pokud to bude mozne, nepredpokladam, ze v tomto domku budu v zime pritapet).
Predstava je takova, ze v domku bude za jednotlivymi volierami krmna chodba, z ktere se budou obsluhovat jednotlive voliery.
Moje otazka zni, zda je dostatecne, aby kryta cast voliery v domku byla pouze 1m dlouha a 0,8m siroka a vyletova cast 3m, vse pri vysce 1,8m
dale bych se rad zeptal na nasledujici: Zda je lépe zděná nebo zateplená dřevěná. Jak vyřešit spojení venkovní a vnitřní části - zda velká vysazovací okna na celou sezonu nebo jen malé uzavíratelně průlety, zastřešená nebo otevřená venkovní část. Staci udelat pod venkovni konstrukci pouze beton do hloubky 20cm?
Jaké mate zkušenosti se zabudovanými nádobami na vodu s odtokem - mám obavy, aby se potrubí nezanášelo.
Jak resite problem s mysima a dravou skodnou?
dekuji za rady
s pozdravem
Pavel
Pokusim se odpovedet na Vase otazky s ohledem na svoje voliery, ktere vyhovovali mnoha druhum australskych papousku.
Na otazku zda voliery zdene nebo drevene, Vam odpovim takto - drevene zateplene by me byly prirozenejsi, ale ja jsem postavil zdene. Prvnim duvodem byly mysi, ktere si casto nasly cestu i do zdenych volier a drevene by pro ne nebyly zadnou prekazkou. Dalsim duvodem je destruktivni cinnost nekterych druhu papousku, kteri jsou schopni do drevene steny vyklovat diru a vyletnout ven. Pokud pouzijete porobloky nebo palene thermocihelne bloky, bude mit zdena cast i castecne izolacni vlastnosti. Dale doporucuji tepelne zaizolovat strop volier.
Myslenka krmne chodby za baterii volier je spravna a nejcasteji pouzivana ( pouze posledni voliera na konci chodby muze byt delsi a obsluzne dvirka mit z boku ). Doporucuji dvirka z chodby do volier o minimalni vysce 120 cm. Ja jsem udelal nizsi a je to dost nepohodlne. V nich pak muzete udelat dvirka mensi pro kazdodeni krmeni ( bud u zeme nebo ve vysce krmneho stolku - podle zpusobu krmeni ).
Co se tyka rozmeru - kryta cast o delce 1 m neni priliz velka, ale myslim, ze postaci, delka vyletove casti,sirka a vyska volier je dobra pro australske papousky do velikosti pap. horskeho. Napr. pap. kralovsky by zrejme potreboval trochu sirsi (1m) a i delsi volieru.
Betonovy zaklad 20 cm pod vyletovou cast nestaci. Jednak se takto mohou podhrabat hlodavci a dale se bude tento zaklad pod konstrukci hybat kazdou zimu. Doporucuji vybudovat zaklad pod celymi volierami do nezamrne hloubky (zalezi zda zijete v teplejsi oblasti nebo na horach);minimalne 60 cm.
Spojeni venkovni casti s proletem resi vetsina chovatelu mensimi uzaviratelnymi okenky, ale ja jsem nechtel ptaky osidit o delku vnitrniho prostoru a tak jsem pouzil okna o rozmerech 65x45 cm. Ptaci vesinou do techto oken ani nesedali, pouze je proletavali a usedali az na vhodne umistene bidlo v kryte casti. Tim jsem prodlouzil celkovou delku proletu ptaku. Okna jsem nezaviral ani na noc, pouze kdyz jsem potreboval ptaky ve vnitrnim prostoru odchytit.
Venkovni vylet muze byt nezastresen (pres celou venkovni cast jsem natahl pouze pletivo), ale muzete 1/3 nebo i 1/2 zastresit. Urcite, ale ponechte cast nezastresenou, aby ptaci mohli vyuzit deste.
S prutokovymi napajeckami nemam zkusenosti, pouzival jsem napajecky z PET lahvi od Dobre vody a Coca coly (planek jsem zverejnil ve Faune pred nekolika lety) a ve vyletove casti jsem na koupani pouzival velke plastove misky pod kvetinac. V zime, kdyz nebyl snih jsem denne daval teplou vodu, ale urcite je pohodlnejsi pouzit elektricky temperovane podlozky pod misky nebo napajecky.
Bez vytapeni jsem ve svych volierach choval napr. pap. horske, alexandriny, nadherne, zpevave, rosely zlutolici, penanty, pestre, zlutohlave, neofemy tyrkysove a bourky, korely a andulky. Pisete, ze byste chtel venku chovat amazonky - zde si nejsem jisty, doporucuji obratit se na radu k nekomu zkusenejsimu (ja jsem je nikdy nemel) nebo prostudovat seriozni literaturu, protoze vetsine jihoamerickych papousku vadi mraz a je nebezpeci omrznuti hlavne nohou.<TREBA VAM PORADI NEKDO ZDE V DISKUSI>. Pres zimu je vhodne rano rozsvitit ptakum jiz kolem 4 az 5 hodiny a prodlouzit jim tak den. Idealni je casovy spinac. Odpoledne je lepe jiz nesvitit a vyuzit prirozeneho setmeni venku.
Co se tyka skodne - nejlepsi ochranou je pevna voliera. Pokud papousci spavaji (vetsina dravcu chodi v nocnich hodinach) v kryte casti (umistete jim tam bidla vyse nez v ostatnich castech voliery), neni nutne natahovat vsude dvojite pletivo apod., ale zalezi na Vas. Mysi, ktere se me ve volierach obcas pres zimu objevily jsem chytal do obycejnych pasticek na kostku chleba privazanou niti (neprivazany chleb dokazali stahnout).
Nevim, zda jsem srozumitelne odpovedel na vsechny Vase otazky, ale urcite doporucuji precist si pred vlastni stavbou vice literatury o zahradnich volierach a cely komplex postavit tak aby Vam i Vasim papouskum co nejlepe vyhovoval.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vazeni,
rad bych Vas pozadal o radu tykajici se chovu papousku.
Chovam ruzne australske papousky a agapornise jiz nekolik let, ale zatim pouze v upravenem podkrovi, tzn celorocne kryte a nezamrzne misto. Nyni chci stavet venkovni celorocni voliery typu zdeny zahradni domek s vyletem do venkovnich volier.
V techto volierach chci chovat australske pap (typu Rozely, nadherni, mnohobarvi apod. ) a pripadne neco z jinych oblasi - Alexandr, amazonci (pokud to bude mozne, nepredpokladam, ze v tomto domku budu v zime pritapet).
Predstava je takova, ze v domku bude za jednotlivymi volierami krmna chodba, z ktere se budou obsluhovat jednotlive voliery.
Moje otazka zni, zda je dostatecne, aby kryta cast voliery v domku byla pouze 1m dlouha a 0,8m siroka a vyletova cast 3m, vse pri vysce 1,8m
dale bych se rad zeptal na nasledujici: Zda je lépe zděná nebo zateplená dřevěná. Jak vyřešit spojení venkovní a vnitřní části - zda velká vysazovací okna na celou sezonu nebo jen malé uzavíratelně průlety, zastřešená nebo otevřená venkovní část. Staci udelat pod venkovni konstrukci pouze beton do hloubky 20cm?
Jaké mate zkušenosti se zabudovanými nádobami na vodu s odtokem - mám obavy, aby se potrubí nezanášelo.
Jak resite problem s mysima a dravou skodnou?
dekuji za rady
s pozdravem
Pavel
Já osobně velmi doporučuji již starší knihu "Holubníky, voliéry, klece"(víc než název bohužel nevím), která je velmi pěkně zpracovaná, a nenašla jsem zatím žádný jiný pramen, kde by se tematice voliér, napáječek, krmítek, budek, apod. věnovali lépe.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vazeni,
rad bych Vas pozadal o radu tykajici se chovu papousku.
Chovam ruzne australske papousky a agapornise jiz nekolik let, ale zatim pouze v upravenem podkrovi, tzn celorocne kryte a nezamrzne misto. Nyni chci stavet venkovni celorocni voliery typu zdeny zahradni domek s vyletem do venkovnich volier.
V techto volierach chci chovat australske pap (typu Rozely, nadherni, mnohobarvi apod. ) a pripadne neco z jinych oblasi - Alexandr, amazonci (pokud to bude mozne, nepredpokladam, ze v tomto domku budu v zime pritapet).
Predstava je takova, ze v domku bude za jednotlivymi volierami krmna chodba, z ktere se budou obsluhovat jednotlive voliery.
Moje otazka zni, zda je dostatecne, aby kryta cast voliery v domku byla pouze 1m dlouha a 0,8m siroka a vyletova cast 3m, vse pri vysce 1,8m
dale bych se rad zeptal na nasledujici: Zda je lépe zděná nebo zateplená dřevěná. Jak vyřešit spojení venkovní a vnitřní části - zda velká vysazovací okna na celou sezonu nebo jen malé uzavíratelně průlety, zastřešená nebo otevřená venkovní část. Staci udelat pod venkovni konstrukci pouze beton do hloubky 20cm?
Jaké mate zkušenosti se zabudovanými nádobami na vodu s odtokem - mám obavy, aby se potrubí nezanášelo.
Jak resite problem s mysima a dravou skodnou?
dekuji za rady
s pozdravem
Pavel
proletova okenka pouzivam 40 x 20 cm a papousci velikosti r. pennnant proletují tez bez usednuti. jenom v okenku slozi kridla
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokusim se odpovedet na Vase otazky s ohledem na svoje voliery, ktere vyhovovali mnoha druhum australskych papousku.
Na otazku zda voliery zdene nebo drevene, Vam odpovim takto - drevene zateplene by me byly prirozenejsi, ale ja jsem postavil zdene. Prvnim duvodem byly mysi, ktere si casto nasly cestu i do zdenych volier a drevene by pro ne nebyly zadnou prekazkou. Dalsim duvodem je destruktivni cinnost nekterych druhu papousku, kteri jsou schopni do drevene steny vyklovat diru a vyletnout ven. Pokud pouzijete porobloky nebo palene thermocihelne bloky, bude mit zdena cast i castecne izolacni vlastnosti. Dale doporucuji tepelne zaizolovat strop volier.
Myslenka krmne chodby za baterii volier je spravna a nejcasteji pouzivana ( pouze posledni voliera na konci chodby muze byt delsi a obsluzne dvirka mit z boku ). Doporucuji dvirka z chodby do volier o minimalni vysce 120 cm. Ja jsem udelal nizsi a je to dost nepohodlne. V nich pak muzete udelat dvirka mensi pro kazdodeni krmeni ( bud u zeme nebo ve vysce krmneho stolku - podle zpusobu krmeni ).
Co se tyka rozmeru - kryta cast o delce 1 m neni priliz velka, ale myslim, ze postaci, delka vyletove casti,sirka a vyska volier je dobra pro australske papousky do velikosti pap. horskeho. Napr. pap. kralovsky by zrejme potreboval trochu sirsi (1m) a i delsi volieru.
Betonovy zaklad 20 cm pod vyletovou cast nestaci. Jednak se takto mohou podhrabat hlodavci a dale se bude tento zaklad pod konstrukci hybat kazdou zimu. Doporucuji vybudovat zaklad pod celymi volierami do nezamrne hloubky (zalezi zda zijete v teplejsi oblasti nebo na horach);minimalne 60 cm.
Spojeni venkovni casti s proletem resi vetsina chovatelu mensimi uzaviratelnymi okenky, ale ja jsem nechtel ptaky osidit o delku vnitrniho prostoru a tak jsem pouzil okna o rozmerech 65x45 cm. Ptaci vesinou do techto oken ani nesedali, pouze je proletavali a usedali az na vhodne umistene bidlo v kryte casti. Tim jsem prodlouzil celkovou delku proletu ptaku. Okna jsem nezaviral ani na noc, pouze kdyz jsem potreboval ptaky ve vnitrnim prostoru odchytit.
Venkovni vylet muze byt nezastresen (pres celou venkovni cast jsem natahl pouze pletivo), ale muzete 1/3 nebo i 1/2 zastresit. Urcite, ale ponechte cast nezastresenou, aby ptaci mohli vyuzit deste.
S prutokovymi napajeckami nemam zkusenosti, pouzival jsem napajecky z PET lahvi od Dobre vody a Coca coly (planek jsem zverejnil ve Faune pred nekolika lety) a ve vyletove casti jsem na koupani pouzival velke plastove misky pod kvetinac. V zime, kdyz nebyl snih jsem denne daval teplou vodu, ale urcite je pohodlnejsi pouzit elektricky temperovane podlozky pod misky nebo napajecky.
Bez vytapeni jsem ve svych volierach choval napr. pap. horske, alexandriny, nadherne, zpevave, rosely zlutolici, penanty, pestre, zlutohlave, neofemy tyrkysove a bourky, korely a andulky. Pisete, ze byste chtel venku chovat amazonky - zde si nejsem jisty, doporucuji obratit se na radu k nekomu zkusenejsimu (ja jsem je nikdy nemel) nebo prostudovat seriozni literaturu, protoze vetsine jihoamerickych papousku vadi mraz a je nebezpeci omrznuti hlavne nohou.<TREBA VAM PORADI NEKDO ZDE V DISKUSI>. Pres zimu je vhodne rano rozsvitit ptakum jiz kolem 4 az 5 hodiny a prodlouzit jim tak den. Idealni je casovy spinac. Odpoledne je lepe jiz nesvitit a vyuzit prirozeneho setmeni venku.
Co se tyka skodne - nejlepsi ochranou je pevna voliera. Pokud papousci spavaji (vetsina dravcu chodi v nocnich hodinach) v kryte casti (umistete jim tam bidla vyse nez v ostatnich castech voliery), neni nutne natahovat vsude dvojite pletivo apod., ale zalezi na Vas. Mysi, ktere se me ve volierach obcas pres zimu objevily jsem chytal do obycejnych pasticek na kostku chleba privazanou niti (neprivazany chleb dokazali stahnout).
Nevim, zda jsem srozumitelne odpovedel na vsechny Vase otazky, ale urcite doporucuji precist si pred vlastni stavbou vice literatury o zahradnich volierach a cely komplex postavit tak aby Vam i Vasim papouskum co nejlepe vyhovoval.
Zajímalo by mě jak jste dělal ty napaječky z PET lahví. Moh byste prosím napsat bližší popis.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zajímalo by mě jak jste dělal ty napaječky z PET lahví. Moh byste prosím napsat bližší popis.
Pokusim se Vam popsat moje napajecky z PET lahvi, nevim ale, zda to bude srozumitelne bez obrazku.
Na vyrobu jedne napajecky je treba jedna lahev o obsahu 2 l a jedna o obsahu 1,5 l(nebo i jinych obsahu, ale vzdy jedna vetsi a jedna o trochu mensi). Dale plastovy obal od kinofilmu a kousek pevnejsiho dratu. Je treba vyzkouset, zda lahve do sebe dobre pasuji - mensi musi jit do vetsi lehce zasunout, ale nesmi mezi nimi byt mezera, kterou by padaly necistoty do vody.
Od vetsi lahve odriznete horni cast s hrdlem a dole nekolik cm nad dnem vyriznete otvor dole rovny a nahore vyklenuty (otvor ma tvar pulmesice s rovnou stranou dole). Velikost otvoru se ridi velikosti ptaku; universalni ma sirku asi 1/3 obvodu lahve a vysku asi 6 cm (aby ptaci mohli tudy pohodlne prostrcit hlavu, ale aby mensi ptaci nemohli lezt dovnitr. Dale do vetsi lahve kousek od horniho (odriznuteho) okraje udelejte malou dirku, do ktere umistete drateny hacek. Dirku lze propalit nahratym hrebikem, ale lze ji udelat i spicatymi nuzkami.Dirku udelejte na opacne strane lahve nez je otvor ve tvaru pulmesice.
Z obalu od kinofilmu odriznete dno (vznikne kratka trubicka) a vystrihnete proti sobe dva asi 1 cm vysoke a nekolik mm siroke zarezy ve tvaru trojuhelniku. Na opacnem konci trubicky udelejte kousek od kraje jeden kulaty otvor o prumeru asi 3 mm pro vstup vzduchu. Misto obalu od kinofilmu lze uzit i polovinu plastove tuby od sumiveho celaskonu a dalsi podobne trubicky.
Tim je napajecka hotova. Do mensi lahve napustite vodu, na hrdlo nasadite trubicku od kinofilmu zarezy nahoru a na tuto mensi lahev nasadite vetsi (dnem nahoru). Ve voliere celou napajecku otocite, postavite na zem nebo krmny stolek a hacek zahaknete do pletiva kvuli stabilite.
Popsana vyroba mozna vypada slozite, ale je skutecne velmi jednoducha. Napajecky lze snadno umyvat a desinfikovat, ale ja jsem kartacem na lahve umyval jen spodni cast z vetsi lahve. Diky dostatku PET lahvi jsem mensi lahev vzdy po nejake dobe vymenil za novou.Pres pruhledny plast je dobre videt na hladinu vody pro Vasi kontrolu a ze stejneho duvodu se ptaci nauci napajecky hned pouzivat.
Pokud se Vam zda tento popis nesrozumitelny, zkuste u nekoho, kdo si zaklada Faunu, najit popis napajecky i s obrazkem tam.