Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.57
Dobrý den,
zajímalo by mě, které faktory ovlivňují počet narozených jehňat? Jednak je to jistě dáno plemenem,ale jak se projevuje vliv genetiky(počet sourozenců bahnice a berana,kteří jsou společně připuštěni)? Čí geny určují početnost vrhu-bahnice nebo berana?
Děkuji Kateřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.204.155
Počet narozených jehňat je ovlivněn počtem uvolněných a oplodněných vajíček u ovce. Normálně plodný beran stejně jako každý samec by mohl teoreticky jedním skokem udělat těch miminek tisíce. Počet uvolňovaných vajíček je určitě ovlivněn geneticky, ale myslím, že na to působí ještě spousta jiných vlivů.
Měli jsme několik let ovci romanovku. Dávala pravidelně 1x do roka 1 jehně. Její dcera křížená s merinem rodí vždy 3x za dva roky dvojčata nebo trojčata. Takže tu "máloplodnost" po své matce určitě nezdědila. Mám jinou ovci, kříženku všeho možného, snad kromě romanovky. První rok měla jedináčka, druhý rok čtyřčata a letos paterčata. Letos jí budu porážet, protože taková ovce do chovu moc není, a ani bych nedoporučila nikomu nechat si do chovu její dceru.
Pokud budete mít ovci, jejíž matka pravidelně dává dvojčata, je pravděpodobnější, že je bude dávat taky, než ovce jedináček. Ale jisté to není. Dana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.57
Dobrý den p. Dano,děkuji za Vaši odpověď. Zkušenosti máme podobné. Chybí nám ale odborné vědomosti z genetiky,proto jsem dotaz zadala. Na doplnění-Jedna naše ovce měla dva roky po sobě jedináčky-krásné silné zdavé beránky,smířili jsme se tedy s tímto faktem. A letos - přestože byla nakryta stejným beranem jako vloni, porodila dvě nádherné zdavé holky-dvojčátka:-)
Krásný den a hodně úspěchů při chovu oveček:-)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.37.6
Dobrý den, já chovám suffolky a ty se zřejmě genetikou neřídily.Měly to nastřídačku-trojčata,pak jedináčka,pak dvojčata - prostě všelijak,nejlépe když mají po dvou,ale trojčata měla snad každá,Pochopitelně ,že je lepší nechávat zvířata z dvojčat, u merinek to tak bývalo až na vijímky.
martamas

XXX.XXX.167.146
Myslím, že přece jen i na beranovi by mohlo záležet. Když je beran z vícečetného vrhu a po něm si nechám ovečku, měla by zdědit předpoklad vysoké plodnosti? Může to být pravda?
Uživatel s deaktivovaným účtem

martamas
napsal(a):
Myslím, že přece jen i na beranovi by mohlo záležet. Když je beran z vícečetného vrhu a po něm si nechám ovečku, měla by zdědit předpoklad vysoké plodnosti? Může to být pravda?
U jednotlivého zvířete spíš je, ono plodnost má nízkou dědivost, podmínky prostředí během zapouštění a březosti dělají opravdu hodně.
Ale romanovští berani se používají ke zvýšení plodnosti kříženek.
martamas
napsal(a):
Myslím, že přece jen i na beranovi by mohlo záležet. Když je beran z vícečetného vrhu a po něm si nechám ovečku, měla by zdědit předpoklad vysoké plodnosti? Může to být pravda?
Podle statistiky se dosahuje nejvyšší plodnosti v tom případě že oba tedy ovce i beran jsou z vícečetného vrhu proto je vhodné vybírat do chovu obě pohlaví z vícečetných vrhů. Důležitější je to samozřejmě u samic, jinak existují i jiné způsoby jak dosáhnout vyšší plodnosti v minulosti jsme k tomu používali třeba klíčkový olej (myslím že už ho nevyrábí) který jsme přimíchávali do zrní v době připouštění dobré je i znemožnit beranovi připouštění v první říji kdy je plodnost o 40% menší než v říjích následujících, dělá se to tak že buď dáte beranovi před vpuštěním do stáda načas než proběhne první říje zástěrku a nebo ho držíte za plotem zvlášť od ovcí po dobu první říje tak aby ho cítily (v tom případě ale musíte mít bytelný plot) dalším způsobem je selekce stáda na plodnost kdy se ovce které mají dvakrát po sobě jedno jehně prostě vyřazují z dalšího chovu. ML
Taky se musím přidat do diskuse, před dvěma rok jsem koupila od chovatelky plemennou anglonubijskou kozu, kterou vyřadila ze stáda z důvodu, že dva roky po sobě měla jedináčka a taky pak nízký nádoj, jen litr a půl denně. Protože jsem tenkrát s chovem anglonubijských koz začínala a dojdou kozu prodat nikdo nechtěl, tak jsem se rozhodla, že to s touto neproduktivní kozou zkusím. Ani jsme pro ni nemuseli jet daleko a za jedno odpoledne byla koza doma. To bylo v květnu 2014. Koncem srpna chtěla kozla, tak jsme jednoho navštívili... jeli jsme docela daleko. Kozeně od té doby rostlo břicho před očima. Těšila jsem se na dvojčata, později to už vypadalo na trojčata a v lednu když kozička porodila, tak rovnou čtyřčata. Tři kozičky a kozlík. Vemeno měla jak cisternu, kůzlata hlady nestrádala a při prvním měření mléka do KU měla ranní nádoj 3,2litru.V loni si vydojila ER a 1400kg mléka. Letos se situace opakuje, koza je širší jak delší a její dvě dcery jako nastávající maminky prvničky, vypadají že budou mít dvojčata. Nevím, kde se u původní chovatelky stala chyba, ale u mě je tato koza rekordmanka, no a pak se v té genetice vyznejte
MiškaLussy
napsal(a):
Taky se musím přidat do diskuse, před dvěma rok jsem koupila od chovatelky plemennou anglonubijskou kozu, kterou vyřadila ze stáda z důvodu, že dva roky po sobě měla jedináčka a taky pak nízký nádoj, jen litr a půl denně. Protože jsem tenkrát s chovem anglonubijských koz začínala a dojdou kozu prodat nikdo nechtěl, tak jsem se rozhodla, že to s touto neproduktivní kozou zkusím. Ani jsme pro ni nemuseli jet daleko a za jedno odpoledne byla koza doma. To bylo v květnu 2014. Koncem srpna chtěla kozla, tak jsme jednoho navštívili... jeli jsme docela daleko. Kozeně od té doby rostlo břicho před očima. Těšila jsem se na dvojčata, později to už vypadalo na trojčata a v lednu když kozička porodila, tak rovnou čtyřčata. Tři kozičky a kozlík. Vemeno měla jak cisternu, kůzlata hlady nestrádala a při prvním měření mléka do KU měla ranní nádoj 3,2litru.V loni si vydojila ER a 1400kg mléka. Letos se situace opakuje, koza je širší jak delší a její dvě dcery jako nastávající maminky prvničky, vypadají že budou mít dvojčata. Nevím, kde se u původní chovatelky stala chyba, ale u mě je tato koza rekordmanka, no a pak se v té genetice vyznejte
Někdy změna prostředí dělá divy a to platí nejen pro zvířata ML.