Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Chromatopelma cyanopubescens
Sdílet:

Chromatopelma cyanopubescens

(Strand, 1907) Rozšíření Tento americký zemní sklípkan se vyskytuje spíše v sušších, křovinatých oblastech Venezuely, kde si poměrně silně vypřá...

(Strand, 1907)


Rozšíření
Tento americký zemní sklípkan se vyskytuje spíše v sušších, křovinatých oblastech Venezuely, kde si poměrně silně vypřádá své úkryty pavučinou.


• Chromatopelma cyonopubescens – kokon s asi 25 neoplozenými vajíčky.

Vzhled a chování
Jedná se o velice krásného, asi 5 cm velkého sklípkana, který se chová poměrně klidně, i přesto, že umí být velice rychlý. Samice i samec jsou zbarveni modře s oranžovými chloupky na zadečku. Mláďata jsou opravdoví krasavci, hlavohruď je zlatavá, stehna černá stejně jako chodidla, zbytek nohou je žlutý a zadeček je černý s červenooranžovou kresbou.


• Chromatopelma cyonopubescens – nymfy II.

Chov a odchov
Mládě tohoto překrásného druhu sklípkana jsem zakoupil na prodejní burze v Praze 13. 12. 2003. Pavouček byl ve druhém svleku a stál 300 Kč. Zrovna jsem měl hluboko do kapsy, a proto zůstalo pouze u jednoho jedince, ale i tak mi do dnešního dne dělá jen a jen radost.
Malý sklípkánek byl umístěn do plastové dózy o rozměrech 10×8×5 cm s asi centimetrovou vrstvou substrátu (rašelina s pískem 2 : 1), kterou si za pár dnů vypředl hustou pavučinou. Teplota se pohybovala mezi 22–25 °C a vlhkost okolo 60–70 %. Potravu přijímal s velkou chutí a 24. 1. 2004 se svlékl do třetího svleku. Další svlékání následovala:
4. svlek – 20. 3. 2004,
5. svlek – 10. 10. 2004,
6. svlek – 12. 1. 2005,
7. svlek – 12. 3. 2005. V tomto svleku jsem podle svlečky určil, že se jedná na 100 % o samičku.


• Chromatopelma cyonopubescens – nymfy II.

Následoval
8. svlek – 29. 5. 2005,
9. svlek – 18. 11. 2005
a 10. svlek – 7. 3. 2006.
Asi v pátém svleku byl pavouček přemístěn do plastové dózy rozměrů 14×12×7 cm a v osmém do celoskleněného terária 17× ×22×17 cm, vybaveného kromě substrátu také kusem borové kůry (úkryt) a malou miskou na vodu. V tomto teráriu žije dodnes.
Koncem dubna 2006 se mi na inzerát ve Fauně podařilo sehnat samce za půl kokonu. Přestože samička nebyla žádný obr, v hlavohrudi jen 2×1,7 cm, samec byl pořád ještě o jednu třetinu menší. Z tohoto jsem usoudil, že samci tohoto druhu dorůstají zřejmě poměrně malých velikostí. K prvnímu páření došlo asi pět dnů po doručení, samec lehce zabubnoval, načež samice začala mohutně odpovídat a přibližovat se k němu, on se však zalekl a odběhl. Následovaly další pokusy zhruba po třech až pěti dnech se shodným scénářem, jediný rozdíl byl v tom, že se samec čím dál více osměloval, až do 30. 5. 2006. Ten den to přišlo. Samec se odvážil až k samici, bleskurychle ji zdvihl a během jedné až dvou vteřin se s ní spářil. Potom s pomocí vařečky odběhl, bez pomoci by se mu to zřejmě nepovedlo. Samice bez problémů přijímala předkládané cvrčky a zvětšil se jí zadeček, proto pro mne nebylo ani tak překvapivé, jako spíš velice milé, objevení kokonu. Kokon samice vytvořila mezi 22. až 29. 7. 2006. Kokon smotala v době, kdy jsem byl na dovolené, proto přesné datum neznám. O kokon, který měl rozměry 3×3×2 cm se vzorně starala, nebyl tedy důvod jí ho odebírat a také to bylo dosti nebezpečné, poněvadž si hnízdo s kokonem postavila přímo na dvířkách, takže i vodu jsem byl nucen dolévat přes větrací otvory injekční stříkačkou. 23. 9. 2006 jsem viděl poprvé kokon v celé jeho kráse, jelikož se samice šla napít z vlhké části terária a otevřela pavučinové hnízdo. Samotný kokon otevřelo a opustilo asi po týdnu (30. 9. 2006) zhruba 35 nymf II. Jelikož jsem 3. 10. odlétal na školení k německým sousedům, dal jsem celé terárium ke známému, bohužel změna teploty (při převozu bylo poměrně chladno) zřejmě zapříčinila, že se kolem 20.–25. 10. svléklo do prvního svleku pouze 21 pavoučků a hned po svleku 3 uhynuli. České dráhy se také předvedly. Při odesílání mladých majiteli samce do Brna jim to trvalo dva dny, tudíž prý z devíti mláďat došla pouze čtyři živá. Mých 8 mláďátek (jedno uhynulo z neznámých příčino) je velice žravých a druhého svlékání jsem se dočkal mezi 29. 11. a 4. 12. 2006. Tohoto sklípkánka mohu doporučit všem chovatelům. Bohužel odchovy nebývají časté, z důvodu agresivity samice vůči samci.
Chtěl bych popřát mnoho úspěchů všem chovatelům při chovu a odchovu nejen tohoto druhu sklípkana.
Autor textu: Petr Ernest
Autor fotografií zdroj: Libor Kaiser
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru